16 C 264/2020- 384

Rubrum

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlou Novotnou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa], [země] zastoupeného advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] se sídlem [adresa] zastoupeného advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova]. se sídlem [ulice a číslo] [PSČ] [obec a číslo] o nahrazení projevu vůle takto:

Výrok

I. Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít se žalobcem tuto smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákon o půdě“): 1) Žalovaná, [osobní údaje žalované], se sídlem [adresa] (dále jen„ Státní pozemkový úřad“), spravuje pozemky ve vlastnictví státu, a to pozemky: a) parc. [číslo] v k.ú. [obec] v [anonymizováno], [územní celek]; b) parc. [číslo] v k.ú. [obec] v [anonymizováno], [územní celek]; c) parc. [číslo] v k.ú. [obec] v [anonymizováno], [územní celek]; d) parc. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek]; e) parc. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek]; f) parc. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek]; g) parc. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek]; h) parc. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek]; i) parc. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek]; j) parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek]; k ) parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], [územní celek]; l) parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek]; a m) parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek]. 2) Žalobce [celé jméno žalobce], [datum narození], bytem [adresa], [číslo] [anonymizováno], [země], je oprávněnou osobou ve smyslu ust. § 4 zákona o půdě. 3) Žalobce [celé jméno žalobce], [datum narození], bytem [adresa], [číslo] [anonymizováno], [země], má na základě rozhodnutí [stát. instituce], Pozemkového úřadu [číslo jednací] ze dne 24.11.1998, [číslo jednací] ze dne 5.3.1999, [číslo jednací] ze dne 12.3.1999, [číslo jednací] ze dne 20.4.1999, [číslo jednací] ze dne 18.1.2000, [číslo jednací] ze dne 7.3.2000, [číslo jednací] ze dne 19.9.2000, [číslo jednací] ze dne 19.9.2000, [číslo jednací] ze dne 14.12.2000, [číslo jednací], k.ú. [část obce], ze dne 19. 3. 2001, [číslo jednací] ze dne 9.7.2001, [číslo jednací] ze dne 9.7.2001, [číslo jednací] ze dne 6.3.2002 a rozhodnutí [stát. instituce] – [pozemkový úřad], [číslo jednací] ze dne 15.11.2011, nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům za pozemky žalobcům v restituci, z důvodu existence překážek uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě, nevydané. 4) Žalovaná k uspokojení nároku žalobce na náhradu za pozemky v restituci nevydané touto smlouvou bezúplatně převádí žalobci tyto pozemky: a) parc. [číslo] v k.ú. [obec] v [anonymizováno], [územní celek]; b) parc. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek]; c) parc. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek]; d) parc. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek]; e) parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek]; f) parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek]; a a žalobce tyto pozemky přijímá do svého vlastnictví.

II. V rozsahu, v němž se žalobce domáhal nahrazení projevu vůle žalované uzavřít se žalobcem smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zák. č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákon o půdě“), týkající se následujících pozemků: -) parc. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek]; -) část pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek], oddělenou geometrickým plánem; -) parc. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek]; -) parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], [územní celek]; -) část pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek], oddělenou geometrickým plánem se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 92.018 Kč k rukám jeho zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou, doručenou soudu dne 16.12.2020 se žalobce [celé jméno žalobce] (původně společně [celé jméno původní účastnice] [celé jméno žalobce], který se průběhu řízení dne 21.09.2021 stal právním nástupcem po [celé jméno původní účastnice]) domáhá nahrazení projevu vůle, a to uzavření smlouvy o převodu náhradních pozemků. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce je právním nástupcem původního restituenta [anonymizováno] [celé jméno žalobce], zemř. v roce 1994 (manžel původní žalobkyně a otec žalobce), kdy původní restituent uplatnil nárok v roce 1992 a rozhodovalo se o něm 19 let. Žalovaná nechala podepsat žalobce prohlášení, že jim nelze vydat náhradní pozemky, v důsledku čehož si žalobci nechali od žalované vyplatit finanční náhradu, čímž došlo k částečnému vypořádání restitučního nároku, avšak evidované v nesprávné výši. Nejméně od roku 2008 žalovaná ví o existenci dobové územně plánovací dokumentaci, kterou v případě vybraných restituentů získává od institutu plánování a rozvoje [anonymizováno] [obec] a využívá jí k ocenění restitučních nároků. Toto ocenění je však pro žalovanou nevýhodné, tak nečiní takto pro všechny restituenty, ale selektivně jen pro některé vybrané. Žalobce a jeho matka se proto obrátili na žalovanou, aby restituční nárok zaevidovala tímto způsobem a ve správné výši, to žalovaná odmítla z důvodu nepředložení konkrétních podkladů. Přihlášky žalobců do veřejné nabídky podané po odeslání výzvy pak žalovaná zneplatnila z důvodu údajně nedostatečné výše nároku. Žalobce s matkou [celé jméno původní účastnice] si nechali zpracovat vlastní znalecký posudek [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] a dosud neuspokojený restituční nárok tak činí 738.773,40 Kč pro každého, oproti tomu žalovaná eviduje nárok ve výši 6.277,42 Kč. Po doručení posudku se žalobce opět přihlásil do veřejné nabídky o hodnotnější pozemek, ale žalovaná přihlášky opět zneplatnila z důvodu údajné nedostatečné výše restitučního nároku. Žalovaná nechala zhotovit oponentní znalecký posudek, kdy závěry tohoto posudku prokazují pochybení žalované. V obdobné věci rodiny žalobců již bylo pravomocně rozhodnuto Okresním soudem v Teplicích a Okresním soudem v Kladně, které argumentaci žalobců akceptovaly. Shodně tak rozhodl v obdobné věci rodiny žalobců i Nejvyšší soud ČR. Žalobce proto odkazuje na ustanovení § 13 o.z., podle něhož každý může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ. Žalobce se touto žalobou domáhá vydání celkem 13 pozemků, které si vybral, a to: a) parc. [číslo] v k.ú. [obec] v [anonymizováno], [územní celek]; b) parc. [číslo] v k.ú. [obec] v [anonymizováno], [územní celek]; c) parc. [číslo] v k.ú. [obec] v [anonymizováno], [územní celek]; d) parc. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek]; e) část. parc. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek], oddělenou geometrickým plánem; f) parc. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek]; g) parc. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek]; h) parc. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek]; i) parc. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek]; j) parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek]; k ) parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], [územní celek]; l) parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek]; a m) část. parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek], oddělenou geometrickým plánem.

2. Žalobce vzal v průběhu řízení žalobu z části zpět, a to v rozsahu pozemků parc. [číslo] [číslo] oba v k.ú. [obec] v [anonymizováno]. Žalovaná s částečným zpětvzetím žaloby souhlasila, soud proto podle § 96 odst. 1, odst. 2 o. s. ř. řízení při jednání dne 21.09.2021 pravomocně částečně zastavil.

3. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Ve svém vyjádření uvedla, že žalobci se nechali zastupovat [jméno] [příjmení] a v jejím zastoupení požádali o finanční vyrovnání za odňaté pozemky, nevydané na základě rozhodnutí Pozemkového úřadu. Restituční nárok obou původních žalobců byl uspokojen ve výši 56.958,32 Kč formou finančních náhrad. Tudíž žalovaná eviduje restituční nárok u každého ze žalobců pouze ve zbytkové výši 3.910,65 Kč. Žalovaná současně uvedla, že v dané věci nebyla liknavá, neboť žalobci až do roku 2018, kdy začali podávat žaloby, se nijak neohradili vůči svému restitučnímu nároku a byli tak minimálně 7 let pasivní. Ke znaleckému posudku [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] žalovaná uvedla, že je vadný, neboť znalkyně nesprávně neaplikovala žádné srážky dle přílohy č. 7 vyhl. 182/1988 Sb. Ani po zpracování oponentního znaleckého posudku žalovaná nemá za to, že je na místě cokoli měnit a nadále trvá na původním správném ocenění restitučního nároku. Pokud jde o náhradní pozemky, pak žalovaná ve vztahu k pozemkům parc. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek] a parc. [číslo] v kat. území [část obce], [územní celek], z nichž chtěl žalobce vydat část parcely oddělenou geometrickým plánem uvedla, že je zde překážka převoditelnosti, neboť tomuto postupu brání nejnovější rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 05.01.2021 sp. zn. III ÚS 3804/19, když tak nelze učinit bez souhlasu žalované s dělením pozemku. Ve vztahu k dalším pozemkům žalovaná uvedla, že obecně odkazuje na to, že pozemky které mají být restituentům vydávány jako pozemky náhradní za odňaté zemědělské pozemky, které již nelze vydat, mají být rovněž pozemky zemědělské a zemědělsky využitelné.

4. Mezi účastníky je nesporné, že žalobce je oprávněnou osobou dle zákona o půdě, zemřelý [celé jméno žalobce] byl oprávněnou osobou dle zákona o půdě, že bylo 12 rozhodnutími rozhodnuto o nárocích žalobce [příjmení] pozemkovým úřadem a nesporným je rozsah odňatých a nevydaných pozemků. Dále je nesporné, že žalobce (i jeho matka a právní předchůdkyně [celé jméno původní účastnice]) 3x žádal o přecenění restitučního nároku u žalované a že se účastnil veřejných nabídek, přičemž účast v nich byla žalovanou odmítnuta. Účastníci dále učinili nesporným, že v případě dvou pozemků, a to pozemkové parcely [číslo] v kat. území [část obce] a [číslo] v kat. území [část obce] zde není překážka jejich vydání.

5. Mezi účastníky je naopak sporné, zda se žalovaná vůči žalobci (případně vůči jeho právním předchůdcům) dopustila liknavého či svévolného jednání, jakou hodnotu měly odňaté pozemky, neboť od ní se odvíjí výše restitučního nároku žalobce a zda existuje překážka převoditelnosti žalobcem požadovaných pozemků.

6. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané následující mezi účastníky sporné skutečnosti:

7. Z přehledu nároků a plnění nároků oprávněné osoby podle § 11 ze dne 4.11.2020 (čl. 17 a 19) bylo zjištěno, že žalovaná ocenila restituční nárok žalobce a jeho právní předchůdkyně [celé jméno původní účastnice] tak, že ke dni tohoto přehledu činí dle žalované zůstatek nároku žalobce 6.277,42 Kč a jeho právní předchůdkyně také 6.277,42 Kč.

8. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [příjmení], [anonymizováno] (čl. 21) č. 498/6/ 2018 bylo zjištěno, že původními vlastníky odňatých pozemků, které byly odňaty mimo jiné právnímu předchůdci žalobce, byli [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [celé jméno žalobce], [obec] [celé jméno původní účastnice], [jméno] [celé jméno žalobce] [obec] [celé jméno původní účastnice] Cena odňatých pozemků byla vyčíslena po zaokrouhlení na částku 24.173.898 korun československých. Restituční nárok původních žalobců v této věci [celé jméno žalobce] [celé jméno původní účastnice] byl tak mnohonásobně vyšší, než stanovila žalovaná, kdy na každého ze žalobců s ohledem na závěry znaleckého posudku připadá nevyčerpaná částka 738.773,40 Kč, tj. dohromady 1.477.546,80 Kč. Ze znaleckého posudku [právnická osoba] (čl. 52) zpracovaného na objednávku žalované pod č. 3319-99/2019 bylo zjištěno, že stejné pozemky byly oceněny 15.575.186 korun československých.

9. Z výzev k řádnému ocenění restitučního nároku s předžalobní výzvou (čl. 23 – 24) soud zjistil, že [anonymizováno] [jméno] [celé jméno původní účastnice] v dubnu 2018 a v květnu 2018 vyzval žalovanou k řádnému ocenění svého restitučního nároku. Ze žádostí oprávněné osoby o převod zemědělského pozemku (čl. 25 – 32, 36 – 46), z informací o zneplatnění žádosti oprávněné osoby a vyřazení žádostí (čl. 33 – 33, 48 – 49) a z nesporných tvrzení účastníků bylo zjištěno, že žalobce a jeho právní předchůdci se přihlašovali do veřejných nabídek pozemků podle § 11a zák. č. 229/1991 Sb. o půdě, avšak z důvodu nedostatečné výše restitučních nároků byly žádosti zneplatněny, případně byly žádosti vyřazeny.

10. Žalobce předložil přehled požadovaných náhradních pozemků s náhledy do katastru nemovitostí a ortofotomapami (čl. 62 – 82). Z nich soud zjistil, že v případě všech pozemků (s výjimkou pozemkové parc. [číslo] v kat. území [obec] v [anonymizováno], ohledně které však vzal žalobce žalobu zčásti zpět) se jedná o trvalý travní porost.

11. Z nájemních a pachtovních smluv (čl. 267 – 283) bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela dne 29.12.2010 s [jméno] [příjmení] nájemní smlouvu č. 7036 N 10/54, jejímž předmětem je pozemková parcela [číslo] v kat. území [obec] v [anonymizováno], [územní celek], dále pak žalovaná s [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] uzavřela dne 20.11.2006 nájemní smlouvu č. 5455 N 06/54, jejímž předmětem je pozemková parcela [číslo] v kat. území [obec] v [anonymizováno], dále pak žalovaná s [jméno] [příjmení] uzavřela dne 27.07.2005 nájemní smlouvu [číslo] N 05/54, jejímž předmětem je pozemková parcela [číslo] část. v kat. území [obec], dále pak žalovaná uzavřela s [jméno] [příjmení] dne 12.01.2001 nájemní smlouvu č. 3901 N03/54, jejímž předmětem jsou pozemkové parcely část [číslo] [číslo] dále pak uzavřela žalovaná s [jméno] [příjmení] dne 16.01.2018 pachtovní smlouvu [číslo], jejímž předmětem je pozemková parcela [číslo] (část) v kat. území [obec], dále pak uzavřela žalovaná s [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne 11.04.2017 nájemní smlouvu [číslo] a konečně žalovaná uzavřela s [jméno] [příjmení] dne 21.05.2015 pachtovní smlouvu č. 7488 N 15/54, jejímž předmětem je pozemková parcela [číslo] v kat. území [část obce].

12. Ze žádosti [územní celek] na [příjmení] ze dne 20.04.2021 s přílohami (čl. 334 – 340) bylo zjištěno, že tato obec požádala [anonymizována dvě slova] úřad pro [územní celek] o bezúplatný převod pozemku parc. [číslo] v kat. území [obec]. K výzvě soudu pak obec dopisem ze dne 06.08.2021 sdělila (čl. 341), že o bezúplatný převod tohoto pozemku požádala obec proto, že je tento pozemek v centru obce v bezprostřední blízkosti jediné kulturní památky České republiky – Kaple Panny Marie a obec usiluje o zvelebení jejího okolí.

13. Ve smyslu ust. § 13 o. z. se soud seznámil rovněž s rozhodnutími, týkajícími se přímo [celé jméno žalobce] a [celé jméno původní účastnice], a to Okresního soudu v Kladně čj. 25 C 41/2018-640 ze dne 05.05.2020 (čl. 130 – 137). Dále se soud seznámil s rozhodnutími, týkajícími se obdobné věci rodiny žalobce, a to s usnesením Nejvyššího soudu čj. 28 Cdo 1969/2020-661 (čl. 13 – 16), kterým odmítl dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 20.02.2020 čj. 27 Co 294/2019-628 restituentů [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobce], tedy restituentů s restitučním nárokem totožným jako v případě [celé jméno žalobce]. Soud má za to, že se nyní vyhlášený rozsudek v podstatných rysech shoduje s jejich právními závěry. Ve všech těchto soudních sporech byly dalším restituentům domáhajícím se vydání náhradních pozemků za odňaté pozemky v kat. území [část obce], [část obce] a [obec], náhradní pozemky vydány. Ostatně i přímo ve vztahu k žalobci rozhodovaly soudy (cit. rozhodnutí Okresního soudu v Kladně) se stejným skutkovým i právním závěrem, kdy uzavřely, že jednání žalované bylo liknavé, svévolné a diskriminační, což dovodily z nesprávné evidence výše restitučních nároků žalobce ze strany žalované, a to i přes výzvy žalobců a ustálenou rozhodovací praxi soudů v obdobných věcech a přes oponentní posudek. Nejvyšší soud se v rámci shora citovaného rozhodnutí čj. 28 Cdo 1969/2020-661 také zabýval otázkou konfliktu předložených znaleckých posudků ze strany žalobců a žalované, když potvrdil postup a závěry soudů nižšího stupně a tedy správnost závěrů posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [příjmení], [anonymizováno] č. 498/6/ 2018, který i v tomto řízení předkládá žalobce, kdy se Nejvyšší soud mimo jiné vypořádal s otázkou aplikace srážek ve smyslu přílohy [číslo] vyhl. č. 182/1988 Sb.

14. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádná relevantní skutková zjištění.

15. Soud posoudil věc podle zákona č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (zákon o půdě), s přihlédnutím k ustálené judikatuře Nejvyššího a Ústavního soudu ČR.

16. Po zhodnocení všech provedených důkazů samostatně a ve vzájemných souvislostech soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

17. Podle § 11a odst. 1 zákona o půdě oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový fond jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním, se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.

18. Podle § 11a odst. 8 zákona o půdě s oprávněnou osobou, která o nabídnutý pozemek požádá, uzavře neprodleně pozemkový úřad smlouvu o bezúplatném převodu. Smlouvu lze uzavřít pouze k uspokojení nároku uplatněného v žádosti. Podle odst. 9 tohoto ustanovení požádá-li o nabídnutý pozemek více oprávněných osob, vyzve je pozemkový úřad, aby nabídly za pozemek nárok vyšší, než je cena pozemku stanovená podle odst. 13 zákona. Podle výše nabídek stanoví pozemkový úřad pořadí, podle kterého bude postupně oprávněným osobám navrhovat uzavření smlouvy.

19. Podle § 11a odst. 13 zákona o půdě se cena pozemků uvedená ve veřejné nabídce stanoví podle vyhlášky č. 182/1988 Sb. o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., přičemž pozemky určené schválenou územně plánovací dokumentací k zastavění budou oceněny jako stavební. Ustanovení § 6 vyhlášky č. 85/1976 Sb. o podrobnější úpravě územního řízení a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, se nepoužijí. Stejným způsobem se ocení i pozemky převáděné mimo veřejnou nabídku podle odstavce 11.

20. Podle § 16 odst. 1 věty prvé zákona o půdě za pozemky, které se podle tohoto zákona nevydávají a za které nelze poskytnout náhradní pozemek, náleží peněžitá náhrada ve výši ceny odňatého pozemku stanovené podle § 28a, pokud tento zákon nestanoví jinak.

21. Podle § 28a zákona o půdě pokud tento zákon nestanoví jinak, poskytují se náhrady podle tohoto zákona v cenách platných ke dni 24. června 1991, a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., a u věcí movitých v zůstatkových účetních cenách, u věcí movitých s nulovou zůstatkovou cenou ve výši 10 % pořizovací ceny.

22. Podle § 13 o. z. každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky.

23. V daném případě se žalobce domáhá žalobou nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s ním smlouvu o bezúplatném převodu pozemků, které si žalobce sám vybral, a to jako náhradu za pozemky nevydané v restituci dle zákona o půdě. V této věci bylo z hlediska právní posouzení rozhodující, zda a) žalobce je oprávněnou osobou dle § 11 zákona o půdě, b) zda ve vztahu k žalobci byl postup žalovaného liknavý či svévolný, c) zda náhradní pozemky dosud nezařazené ve veřejné nabídce jsou způsobilé k vydání a d) zda cena náhradních pozemků nepřekračuje hodnotu restitučního nároku žalobce.

24. Mezi účastníky je nesporné, že žalobce je osobou oprávněnou ve smyslu ust. § 4 odst. 4 a § 11 zák. o půdě. Sporné je, zda byl postup žalované liknavý či svévolný, jaká je cena nevydaných pozemků a zda jsou vybrané pozemky vhodné k vydání a jejich cena nepřekračuje hodnotu restitučního nároku žalobce.

25. Předně je třeba zdůraznit, že Nejvyšší soud např. v rozsudku sp. zn. 31 Cdo 3767/2009 ze dne 09.12.2009 upozornil, že nesnáze při vyřizování restitučních nároků nesmí žalovaná přesouvat na oprávněné osoby. Pokud žalovaná toto činí, dopouští se svévole a jediným způsobem, jak se oprávněné osoby mohou domoci splnění svého nároku, je právě podání žaloby na uložení povinnosti žalované s nimi uzavřít smlouvu o převodu konkrétních pozemků. Nejvyšší soud toto právo opakovaně zdůraznil v případech, kdy žalovaná odmítala zaevidovat restituční nárok oprávněných osob ve správné výši a tím, vyloučila oprávněnou osobu z efektivní účasti ve veřejných nabídkách (viz např. rozhodnutí sp. zn. 28 Cdo 5487/2017, 28 Cdo 1964/2017, 28 Cdo 3576/2016 či 28 Cdo 4078/2015). V nyní projednávané věci bylo prokázáno, že od června 2018 se žalovaná a žalobce neshodne na ocenění původních pozemků, přičemž žalobce (dříve i jeho matka a otec) se v tomto aktivně domáhal uznání svého nároku a zadal zpracování znaleckého posudku. Žalovaná však odmítala bez dalšího uznat výši restitučního nároku žalobce, trvala na jeho nesprávném ocenění a z toho důvodu je vylučovala (případně zneplatňovala přihlášky) z účasti ve veřejných nabídkách a takový její postup vůči žalobci je třeba označit jako svévolný ve smyslu shora uvedené judikatury vyšších soudů.

26. Pokud jde o cenu nevydaných pozemků, pak soud v dané věci dospěl k závěru, že nevydané pozemky je nutno ocenit v souladu se znaleckým posudkem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [příjmení], [anonymizováno] č. 498/6/ 2018 Nejvyšší soud se v rámci shora citovaného rozhodnutí čj. 28 Cdo 1969/2020-661 také zabýval otázkou konfliktu předložených znaleckých posudků ze strany žalobců a žalované, když potvrdil postup a závěry soudů nižšího stupně a tedy správnost závěrů posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [příjmení], [anonymizováno] č. 498/6/ 2018, který i v tomto řízení předkládá žalobce, kdy se Nejvyšší soud mimo jiné vypořádal s otázkou aplikace srážek ve smyslu přílohy [číslo] vyhl. č. 182/1988 Sb. Obsah rozhodnutí Nejvyššího soudu je pro oba účastníky (s ohledem na totožné restituenty i jejich zástupce a další probíhající řízení) prakticky notorietou a ani žalovaná netvrdila v nyní projednávané věci nové skutečnosti, které by vedly k jinému závěru, než učinil Okresní soud v Kladně, který byl přezkoumán v odvolacím i dovolacím řízení se stejným závěrem. Z těchto důvodů soud uzavírá, že cena odňatých pozemků podle projednávaného restitučního nároku činí celkem 24.173.898 korun československých.

27. Ocenění náhradních pozemků, provedené znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] (znalecké posudky čl. 157 – 257), které byly soudem ve výroku I/4) na žalobce převedeny, je mezi účastníky nesporné.

28. Žalovaný ve vztahu k náhradním pozemkům obecně uvedl, že tyto nejsou vhodné pro vydání a tuto svou námitku dále rozvedl ke konkrétním pozemkům v podání ze dne 29. dubna 2021 (čl. 149) a ze dne 3. června 2021 (čl. 265). Ve vztahu k pozemkovým parcelám [číslo] v kat. území [část obce], [územní celek] a parc. [číslo] v kat. území [část obce], [územní celek] pak žalovaný učinil nesporným, že tyto pozemkové parcely jsou převoditelné jako náhradní pozemky.

29. Soud ohledně parcel [číslo] v kat. úz. [obec] v [anonymizováno], parc. [číslo] v kat. úz. [obec], parc. [číslo] v kat. úz. [obec] na [příjmení], parc. [číslo] v kat. úz. [obec], parc. [číslo] v kat. úz. [část obce] a v kat. úz. [část obce] dospěl k závěru, že jde o pozemky, v jejichž případě neexistuje žádná zákonná překážka jejich převoditelnosti.

30. Ve vztahu k pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [část obce] (dle znaleckého posudku oceněn částkou 8.490 Kč) a pozemku parc. [číslo] v kat. území [část obce] (dle znaleckého posudku oceněn částkou 5.673,22 Kč), žalovaná učinila nesporným, že v tomto případě neexistuje žádná zákonná překážka jejich převoditelnosti.

31. Pokud jde o pozemkovou parcelu [číslo] v kat. úz. [obec] v [anonymizováno], [územní celek] pak žalovaný namítal, že pozemek není vhodný pro vydání, neboť je ve funkčním spojení s rodinným domem [adresa], nacházejícím se na pozemku parc. č. st. 260 a tento pozemek je užíván 3. osobou, panem [příjmení] na základě nájemní smlouvy. V tomto řízení však bylo z ortofotomapy prokázáno, že pozemek není připlocen. Žalovaná v tomto řízení žádným způsobem nevyvrátila tvrzení žalobce, že pan [příjmení] vlastní množství dalších sousedních pozemků, které jsou vybavené včetně příjezdu a přístupu. K námitkám žalované soud uvádí, že nájemní vztah nijak nevylučuje převoditelnost náhradních pozemků na oprávněné osoby, když oprávněná osoba vstoupí do nájemního vztahu na straně žalované a nájemce se tato skutečnost nijak nedotkne. Nadto je soudu z rozhodovací činnosti známo, že i sama žalovaná zařazuje do veřejných nabídek pozemky, které jsou zatíženy nájemním právem či pachtem. Ocenění tohoto pozemku ve výši 27.365,26 Kč dle znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení] je mezi účastníky nesporné.

32. Pokud jde o pozemkovou parcelu [číslo] v kat. úz. [obec], [územní celek], pak žalovaná uvedla, že o převod pozemku požádal 22.4.2021 pan [jméno] [příjmení], pozemek je ve funkčním spojení s pozemkem parc. č. st. [anonymizováno] v kat. území [obec] a je užíván také panem [příjmení] na základě pachtovní smlouvy. V případě této pozemkové parcely žalovaná nedoložila žádost propachtovatele o převod pozemku a i kdyby tomu tak bylo, pak uzavřená pachtovní smlouva není překážkou, bránící vydání uvedeného pozemku jako pozemku náhradního a k převodu na propachtovatele dosud nedošlo. Soud proto i v tomto případě dospěl k závěru, že převodu nebrání žádná zákonná překážka. Ocenění tohoto pozemku ve výši 11.460 Kč dle znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení] je mezi účastníky nesporné.

33. Pokud jde o pozemkovou parcelu [číslo] v kat. úz. [obec], [územní celek], pak žalovaná namítala, že [územní celek] požádala o převod pozemku na obec. Žalobce namítal, že se tak stalo až po podání žaloby, navíc nejsou splněny podmínky převodu na obec dle ust. § 7 zákona o státním pozemkovém úřadu, neboť pozemky jsou zařazeny v plochách smíšených obytných – venkovských a není tam žádná infrastruktura, ačkoli z těchto důvodů o to obec žádá. Ocenění tohoto pozemku ve výši 58.097,60 Kč dle znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení] je mezi účastníky nesporné. V průběhu řízení bylo dále žalovaným v podání ze dne 04.08.2021 sděleno, že žádost obce o převod byla zamítnuta, neboť nebyly splněny podmínky pro bezúplatný převod tohoto pozemku. Dle soudu tak v tomto případě neexistuje zákonná překážka pro vydání tohoto pozemku v tomto řízení.

34. Pokud jde o pozemkovou parcelu [číslo] v kat. úz. [obec], [územní celek], pak žalobkyně namítala, že i v tomto případě [územní celek] požádala o převod pozemku na obec. Žalobce namítal, že se tak stalo až po podání žaloby, navíc nejsou splněny podmínky převodu na obec dle ust. § 7 zákona o státním pozemkovém úřadu, neboť pozemky jsou zařazeny v plochách smíšených obytných – venkovských a není tam žádná infrastruktura, ačkoli z těchto důvodů o to obec žádá. Ocenění tohoto pozemku ve výši 45.988,80 Kč dle znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení] je mezi účastníky nesporné. V průběhu řízení bylo dále žalovaným v podání ze dne 04.08.2021 sděleno, že žádost obce o převod byla zamítnuta, neboť nebyly splněny podmínky pro bezúplatný převod tohoto pozemku. Dle soudu tak v tomto případě neexistuje zákonná překážka pro vydání tohoto pozemku v tomto řízení.

35. Soud tak uzavírá s ohledem na právní závěry uvedené v bodech 30 – 34, že ani z údajů evidovaných v katastru nemovitostí a z přehledu převoditelnosti jednotlivých pozemků soud žádnou překážku převoditelnosti neshledal a dospěl k závěru, že žádný ze sporných pozemků, uvedených ve výroku I/4) rozsudku shora není vyloučen z převodu z důvodu uvedeného v § 6 odst. 1 písm. b) zák. č. 503/2012 Sb. Pozemky nejsou zatíženy právy třetích osob, které by znemožňovaly jejich převod žalobci, nejedná se ani o historický majetek církví, ani k nim nebyl uplatněn nárok na restituci. Soud tedy uzavírá, že v tomto řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, z nichž by vyplývalo, že pozemky uvedené ve výroku I tohoto rozsudku nelze zemědělsky obhospodařovat nebo že při hospodaření s nimi vzniknou jiné problémy. Toto by měla tvrdit především žalovaná, která takové okolnosti, pokud existují, netvrdila. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a byl nahrazen projev vůle uzavřít se žalobcem smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vztahu k pozemkům, specifikovaným ve výroku I tohoto rozsudku.

36. V případě části pozemkových parcel [číslo] v kat. území [obec] a [číslo] v kat. úz. [část obce], pak žalovaná nesouhlasila s oddělením části pozemkových parcel. Soud si je vědom rozkolísané judikatury, týkající se této problematiky. Nicméně s přihlédnutím k poslednímu rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III ÚS 3804/19 ze dne 05.01.2021, aktuálnímu ke dni vyhlášení tohoto rozsudku, dospěl k závěru, že bez souhlasu žalované není možno oddělit část pozemkových parcel a tyto po oddělení vydat jako pozemky náhradní.

37. Ohledně pozemkové parcely [číslo] v kat. území [obec], pak na jeho části vede sjezdová trať a dle soudu by v případě převodu tohoto pozemku vzniklo žalobci pouze holé vlastnictví, které není a nikdy nebylo účelem restitučního procesu. Žalobce v průběhu řízení uvedl, že je připraven oddělit geometrickým plánem severní část pozemku, dotčenou zakreslenou plánovanou sedačkovou lanovkou, když sjezdovka zasahuje cca do třetiny předmětného pozemku. V případě této pozemkové parcely žalovaná nesouhlasila s oddělením části pozemkové parcely geometrickým plánem, proto soud shodně jako v bodě 36 shora dospěl k závěru, že bez souhlasu žalované s oddělením části parcel není požadovaná pozemková parcela vhodným náhradním pozemkem a proto ani z tohoto druhého důvodu nebyla převedena na žalobce.

38. Ohledně pozemkové parcely [číslo] v kat. úz. [obec] [anonymizováno] [příjmení] pak žalovaná namítala, že [územní celek] požádala o převod pozemku na obec a navíc je zde další překážka převoditelnosti, a to ve smyslu § 6 odst. 1 písm. b) zák. o Státním pozemkovém úřadu, když pozemek je dotčen veřejně prospěšnou stavbou VD2 – rozšíření uličního profilu stávající místní komunikace obslužné. Žalobce namítal, že se tak stalo až po podání žaloby, navíc nejsou splněny podmínky převodu na obec dle ust. § 7 zákona o státním pozemkovém úřadu, neboť pozemky jsou zařazeny v plochách smíšených obytných – venkovských a není tam žádná infrastruktura, ačkoli z těchto důvodů o to obec žádá. Pokud jde o to, že část pozemku je dotčena plánovanou veřejně prospěšnou stavbou, pak žalobce v průběhu řízení doplnil, že je připraven zadat zpracování geometrického plánu, kterým dojde k oddělení sporné části pozemku. V případě této pozemkové parcely žalovaná nesouhlasila s oddělením části pozemkové parcely geometrickým plánem, proto soud shodně jako v bodě 36 shora dospěl k závěru, že bez souhlasu žalované s oddělením části parcel není požadovaná pozemková parcela vhodným náhradním pozemkem.

39. Ohledně pozemkové parcely [číslo] v kat. úz. [obec] u [obec] žalovaná namítala, že o převod pozemku požádala paní [jméno] [příjmení], tento pozemek je ve funkčním spojení s pozemkem parc. č. st. [číslo] v kat. území [obec] u [obec], na kterém stojí objekt k bydlení [adresa] a tento pozemek je užíván také třetí osobou – konkrétně paní [příjmení] na základě nájemní smlouvy. Žalobce s tvrzením, týkajícím se funkční souvislosti nesouhlasí, neboť pozemek není připlocen ani nijak udržován, navíc žádost paní [příjmení] nebyla předložena, stejně tak nájemní smlouva. Pokud jde o přístup k sousednímu pozemku, pak žalobce v průběhu řízení doplnil, že i zde je připraven zadat zpracování geometrického plánu, kterým dojde k oddělení sporné části pozemku. V případě této pozemkové parcely žalovaná nesouhlasila s oddělením části pozemkové parcely geometrickým plánem, proto soud shodně jako v bodě 36 shora dospěl k závěru, že bez souhlasu žalované s oddělením části parcel není požadovaná pozemková parcela vhodným náhradním pozemkem.

40. Pokud jde o pozemkové parcely [číslo] v kat. území [obec], část pozemkové parcely [číslo] v kat. úz. [obec], oddělenou geometrickým plánem, parc. [číslo] v kat. úz. [obec], parc. [číslo] v kat. úz. [obec] u [obec] a část pozemkové parcely [číslo] v kat. úz. [část obce], [územní celek], oddělenou geometrickým plánem, tj. pozemkové parcely pod body 36 – 39, pak soud dospěl k závěru, že tyto pozemky nejsou převoditelné a nelze je vydat jako náhradní a v tomto rozsahu byla žaloba zamítnuta.

41. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a jejich náhradu v částce 92.018 Kč přiznal žalobci, který byl ve věci částečně úspěšný. Soud vzal přitom v úvahu specifickou povahu tohoto řízení, když se žalobce domáhal mimo veřejnou nabídku převodu náhradních pozemků, které si sám vyhledal a o nichž mohl zjistit jen veřejně dostupné informace. Dále vzal soud v úvahu, že v daném případě nelze mít za to, že by předmět řízení byl penězi neocenitelný (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25.10.2017 sp. zn. 28 Cdo 4488/2017). Ústavní soud přitom připustil, že v odůvodněných případech lze určit výši nákladů právního zastoupení volnou (nikoliv libovolnou) úvahou o výši nároku analogicky podle § 136 o. s. ř. Za této situace se soudu jeví i s ohledem na složitost a náročnost věci jako spravedlivé, aby tarifní hodnota byla určena z hodnoty pozemků, které byly žalobci, jako náhradní pozemky skutečně vydány, tj. částka 157.074,88 Kč. Zástupce žalobce v tomto řízení učinil celkem 9 úkonů právní služby, a to převzetí věci, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, vyjádření k výzvě soudu ze dne 25.02.2021, ze dne 7.6.2021, ze dne 6.7.2021, účast při jednáních dne 6.5.2021, 15.07.2021 a dne 21.09.2021. Paušální odměna za zastupování v tomto řízení podle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění z hodnoty oceněných vydaných náhradních pozemků 157.074,88 Kč tak činí 66.780 Kč (odměna za 1 úkon právní služby činí 7.420 Kč). Dále má žalobce nárok na přiznání paušální náhrady hotových výloh za 9 úkonů právní služby po 300 Kč. Konečně bylo přiznáno jízdné za použití vozidla ke třem jednáním soudu v celkové výši 6.568 Kč (trasa Praha – Trutnov a zpět 3x, celkem 922 km v souladu s písemným vyúčtováním zástupce žalobce, k němuž však žalobce také nesprávně ve svém písemném vyúčtování připočetl účast u jednání soudu v Opavě dne 16.09.2021 (viz příloha č. 3 vyúčtování jízdného). Zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen DPH). Dle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. je-li zástupcem v řízení advokát, patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu. Proto k odměně přísluší rovněž daň z přidané hodnoty. Právní služby jsou službami podléhajícími základní sazbě daně. Základní sazba DPH činí 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka76. 048 Kč. Daň činí 15.970 Kč. Celkové náklady řízení žalobce proto činí 92.018 Kč Náklady jsou splatné dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobce, a to ve lhůtě stanovené dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

42. Žalobce se dále domáhal přiznání odměny za právní úkon, spočívající v podání návrhu žalobce na procesní nástupnictví ze dne 10.08.2021. Takový návrh však učiněn nebyl, soudu bylo pouze do spisu zasláno vyrozumění Státního pozemkového úřadu ze dne 18.08.2021 s darovací smlouvou na převod jiného pozemku ve vlastnictví státu z [celé jméno původní účastnice] na [celé jméno žalobce], u níž byla provedena konverze dokumentu [anonymizováno] [příjmení] dne 10.08.2021. Návrh na procesní nástupnictví byl pak učiněn zástupcem žalobce ústně do protokolu při jednání dne 21.09.2021. Dle soudu proto nejde o úkon právní služby, za který náleží advokátovi odměna, navíc jde o právní úkon mezi právními nástupci na straně žalobce, který rozhodně nemůže jít k tíži žalované, když žalovaná důvod procesního nástupnictví nezavdala.

Poučení