16 C 264/2020- 557

Rubrum

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlou Novotnou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa], [země] zastoupeného advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] se sídlem [adresa] zastoupeného advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova]. se sídlem [ulice a číslo] [PSČ] [obec a číslo] o nahrazení projevu vůle takto:

Výrok

I. Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít se žalobcem tuto smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákon o půdě“): 1) Žalovaná, [osobní údaje žalované], se sídlem [adresa] (dále jen„ Státní pozemkový úřad“), spravuje pozemky ve vlastnictví státu, a to pozemky: a) parc. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek]; b) parc. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek]; c) parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], [územní celek]; d) parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek]. 2) Žalobce [celé jméno žalobce], [datum narození], bytem [adresa], [číslo] [anonymizováno], [země], je oprávněnou osobou ve smyslu ust. § 4 zákona o půdě. 3) Žalobce [celé jméno žalobce], [datum narození], bytem [adresa], [číslo] [anonymizováno], [země], má na základě rozhodnutí [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] [číslo jednací] ze dne 24.11.1998, [číslo jednací] ze dne 5.3.1999, [číslo jednací] ze dne 12.3.1999, [číslo jednací] ze dne 20.4.1999, [číslo jednací] ze dne 18.1.2000, [číslo jednací] ze dne 7.3.2000, [číslo jednací] ze dne 19.9.2000, [číslo jednací] ze dne 19.9.2000, [číslo jednací] ze dne 14.12.2000, [číslo jednací], k.ú. [část obce], ze dne 19. 3. 2001, [číslo jednací] ze dne 9.7.2001, [číslo jednací] ze dne 9.7.2001, č.j. PÚ 220/02 ze dne 6.3.2002 a rozhodnutí [stát. instituce] – [pozemkový úřad], [číslo jednací] ze dne 15.11.2011, nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům za pozemky žalobci v restituci, z důvodu existence překážek uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě, nevydané. 4) Žalovaná k uspokojení nároku žalobce na náhradu za pozemky v restituci nevydané touto smlouvou bezúplatně převádí žalobci tyto pozemky: -) část pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek], oddělenou od pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek], geometrickým plánem [číslo] vyhotoveným [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku; -) část pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek], oddělenou od pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek] geometrickým plánem [číslo] vyhotoveným [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, a to bez části pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek], odděleném od pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek] geometrickým plánem [číslo] vyhotoveným společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku; -) část. pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], [územní celek], oddělenou od pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], [územní celek], geometrickým plánem [číslo] vyhotoveným [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku; -) část pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek], oddělenou od pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek], geometrickým plánem [číslo] vyhotoveným [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku; a žalobce tyto přijímá do svého výlučného vlastnictví.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 214.775 Kč k rukám jeho zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou, doručenou soudu dne 16. 12. 2020 se žalobce [celé jméno žalobce] (původně společně [celé jméno původní účastnice] [celé jméno žalobce], který se v průběhu řízení dne 21. 9. 2021 stal právním nástupcem po [celé jméno původní účastnice]) domáhá nahrazení projevu vůle, a to uzavření smlouvy o převodu náhradních pozemků. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce je právním nástupcem původního restituenta [anonymizováno] [celé jméno žalobce], zemř. v roce 1994 (manžel původní žalobkyně a otec žalobce), kdy původní restituent uplatnil nárok v roce 1992 a rozhodovalo se o něm 19 let. Žalovaná nechala podepsat žalobce prohlášení, že jim nelze vydat náhradní pozemky, v důsledku čehož si žalobci nechali od žalované vyplatit finanční náhradu, čímž došlo k částečnému vypořádání restitučního nároku, avšak evidované v nesprávné výši. Nejméně od roku 2008 žalovaná ví o existenci dobové územně plánovací dokumentaci, kterou v případě vybraných restituentů získává od institutu plánování a rozvoje [anonymizováno] [obec] a využívá jí k ocenění restitučních nároků. Toto ocenění je však pro žalovanou nevýhodné, tak nečiní takto pro všechny restituenty, ale selektivně jen pro některé vybrané. Žalobce a jeho matka se proto obrátili na žalovanou, aby restituční nárok zaevidovala tímto způsobem a ve správné výši, to žalovaná odmítla z důvodu nepředložení konkrétních podkladů. Přihlášky žalobců do veřejné nabídky podané po odeslání výzvy pak žalovaná zneplatnila z důvodu údajně nedostatečné výše nároku. Žalobce s matkou [celé jméno původní účastnice] si nechali zpracovat vlastní znalecký posudek [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] a dosud neuspokojený restituční nárok tak činí 738.773,40 Kč pro každého, oproti tomu žalovaná eviduje nárok ve výši 6.277,42 Kč. Po doručení posudku se žalobce opět přihlásil do veřejné nabídky o hodnotnější pozemek, ale žalovaná přihlášky opět zneplatnila z důvodu údajné nedostatečné výše restitučního nároku. Žalovaná nechala zhotovit oponentní znalecký posudek, kdy závěry tohoto posudku prokazují pochybení žalované. V obdobné věci rodiny žalobců již bylo pravomocně rozhodnuto Okresním soudem v Teplicích a Okresním soudem v Kladně, které argumentaci žalobců akceptovaly. Shodně tak rozhodl v obdobné věci rodiny žalobců i Nejvyšší soud ČR. Žalobce proto odkazuje na ustanovení § 13 o.z., podle něhož každý může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ. Žalobce se touto žalobou domáhal po částečném zpětvzetí žaloby vydání celkem 11 pozemků, které si vybral, a to: a) parc. [číslo] v k.ú. [obec] v [anonymizováno], [územní celek]; b) parc. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek]; c) část. parc. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek], oddělenou geometrickým plánem; d) parc. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek]; e) parc. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek]; f) parc. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek]; g) parc. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek]; h) parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek]; ch) parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], [územní celek]; i) parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek]; a j) část. parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek], oddělenou geometrickým plánem.

2. Okresní soud v Trutnově dne 19. 10. 2021 ve věci rozhodl rozsudkem čj. 16 C 264/2020 – 384, jímž žalobě ve výroku I vyhověl z části, když dospěl k závěru, že základ nároku je dán a k uspokojení nároku žalobce na náhradu v restituci nevydaných pozemků bezúplatně převedl k tomu vhodné pozemkové parcely: - parc. [číslo] v k.ú. [obec] v [anonymizováno], [územní celek]; - parc. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek]; - parc. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek]; - parc. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek]; - parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek]; - parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek]. Ve vztahu k pozemkovým parcelám: -) parc. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek]; -) část. parc. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek], oddělenou geometrickým plánem; -) parc. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek]; -) parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], [územní celek]; -) část. parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek], oddělenou geometrickým plánem byla žaloba ve výroku II zamítnuta, když soud dospěl k závěru, že uvedené pozemky nejsou převoditelné a nelze je vydat jako náhradní pozemky.

3. K odvolání obou účastníků rozhodoval o věci Krajský soud v Hradci Králové. Rozsudkem čj. 20 Co 31/2022-444 ze dne 5. 4. 2022 s výjimkou pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [obec], kdy odvolací soud žalobu v tomto rozsahu zamítl, byl výrok I prvoinstančního rozhodnutí potvrzen. Zamítavý výrok II byl odvolacím soudem potvrzen ve vztahu k pozemkové parcele [číslo] v kat. území [obec] a ve zbytku byl rozsudek zrušen a věc byla v tomto rozsahu vrácena prvoinstančnímu soudu k dalšímu řízení.

4. Krajský soud v Hradci Králové ve svém rozsudku čj. 20 Co 31/2022-444 dospěl k závěru, že odvolání účastníků jsou částečně důvodná, ovšem výlučně jen z hlediska posuzované otázky vhodnosti či nevhodnosti toho kterého pozemku k bezúplatnému převodu vlastnictví. Odvolací námitky žalovaného, týkající se jím popírané liknavosti a nesprávného postupu při vyřizování restitučního nároku žalobce v minulosti a dále jím tvrzeného nesprávného postupu okresního soudu při hodnocení ocenění odňatých pozemků znalkyní [anonymizováno] [jméno] [příjmení] – [příjmení], [anonymizováno] považuje krajský soud za nedůvodné (ve vztahu k žalobcem tvrzené liknavosti) nebo za bezpředmětné (ve vztahu k problematice ocenění odňatých nemovitostí). Ve vztahu k otázce tvrzené liknavosti odvolací soud plně odkázal na odůvodnění prvoinstančního rozsudu a nemá, co by k němu dodal. Pokud jde o ocenění pozemků, pak odvolací soud rovněž dospěl k závěru, že i v tomto rozsahu jsou závěry v odůvodnění prvoinstančního rozsudku správné a není co jim vytknout.

5. V dalším řízení, po částečném zrušení rozsudku čj. 16 C 264/2020 – 384 ve výroku II (zamítavý výrok) soud tedy provedl další dokazování ve vztahu k posouzení otázky vhodnosti či nevhodnosti toho kterého pozemku k převodu vlastnictví. Žalobce v průběhu dalšího řízení doplnil žalobu tak, že k námitkám žalované zadal zpracování geometrických plánů k oddělení části pozemků tak, aby pozemky nebyly zatíženy právními vadami, jež by vylučovaly jejich převod do vlastnictví žalobce. V rozsahu oddělených částí pozemků pak vzal žalobce žalobu zčásti zpět a řízení bylo v tomto rozsahu pravomocně částečně zastaveno.

6. Žalovaná i nadále s podanou žalobou nesouhlasila. Uvedla, že uplatnění restitučního nároku zákonem stanoveným způsobem nebylo žalobci ze strany žalovaného nijak upíráno a žalobce měl vždy možnost uspokojit své restituční nároky formou finančních náhrad nebo zákonem předvídanou formou účasti ve veřejných nabídkách, což udělal. Dále zopakovala, že má za to, že ze strany žalované vůči žalobci nedošlo k údajné liknavosti a svévoli. Pokud jde o náhradní pozemky, pak žalovaná ve vztahu k pozemkům parc. [číslo] v kat. území [část obce] a parc. [číslo] v kat. úz. [obec] u [obec] má za to, že ani po oddělení části pozemků žalobcem předloženými geometrickými plány nedojde k odpadnutí překážek bránících jejich vydání. Pokud jde o pozemek parc. [číslo] v kat. území [část obce], pak tento pozemek je ve funkčním spojení s pozemkem parc. č. st. 330, na kterém stojí objekt k bydlení [adresa] (penzion [jméno]) a zároveň o převod tohoto pozemku požádala třetí osoba. Ve vztahu k pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [obec] u [obec] pak o převod tohoto pozemku požádala třetí osoba a tento pozemek je ve funkčním spojení s pozemkem parc. č. st. [číslo], na kterém stojí objekt k bydlení [adresa] a k odpadnutí těchto překážek nedojde ani po oddělení části pozemku předloženým geometrickým plánem. Ve vztahu k pozemkům parc. [číslo] v kat. úz. [obec] a parc. [číslo] v kat. úz. [obec] v dalším řízení po vrácení věci odvolacím soudem žalovaná netvrdila, že existuje jakákoli překážka bránící jejich vydání žalobci.

7. Mezi účastníky je nesporné, že žalobce je oprávněnou osobou dle zákona o půdě, zemřelý [celé jméno žalobce] byl oprávněnou osobou dle zákona o půdě, že bylo 12 rozhodnutími rozhodnuto o nárocích žalobce [příjmení] pozemkovým úřadem a nesporným je rozsah odňatých a nevydaných pozemků. Dále je nesporné, že žalobce (i jeho matka a právní předchůdkyně [celé jméno původní účastnice]) 3x žádal o přecenění restitučního nároku u žalované a že se účastnil veřejných nabídek, přičemž účast v nich byla žalovanou odmítnuta. Účastníci dále učinili nesporným, že v případě dvou pozemků, a to pozemkové parcely [číslo] v kat. území [obec] a [číslo] v kat. území [obec], po oddělení částí geometrickými plány předloženými žalobcem v dalším řízení, zde není překážka jejich vydání.

8. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané následující mezi účastníky sporné skutečnosti:

9. Z přehledu nároků a plnění nároků oprávněné osoby podle § 11 ze dne 4. 11. 2020 (čl. 17 a 19) bylo zjištěno, že žalovaná ocenila restituční nárok žalobce a jeho právní předchůdkyně [celé jméno původní účastnice] tak, že ke dni tohoto přehledu činí dle žalované zůstatek nároku žalobce 6.277,42 Kč a jeho právní předchůdkyně také 6.277,42 Kč.

10. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [příjmení], [anonymizováno] (čl. 21) [číslo] 2018 bylo zjištěno, že původními vlastníky odňatých pozemků, které byly odňaty mimo jiné právnímu předchůdci žalobce, byli [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [celé jméno žalobce], [obec] [celé jméno původní účastnice], [jméno] [celé jméno žalobce] [obec] [celé jméno původní účastnice] Cena odňatých pozemků byla vyčíslena po zaokrouhlení na částku [číslo] korun československých. Restituční nárok původních žalobců v této věci [celé jméno žalobce] [celé jméno původní účastnice] byl tak mnohonásobně vyšší, než stanovila žalovaná, kdy na každého ze žalobců s ohledem na závěry znaleckého posudku připadá nevyčerpaná částka 738.773,40 Kč, tj. dohromady 1.477.546,80 Kč. Ze znaleckého posudku [právnická osoba] (čl. 52) zpracovaného na objednávku žalované pod [číslo] bylo zjištěno, že stejné pozemky byly oceněny [číslo] korun československých.

11. Z výzev k řádnému ocenění restitučního nároku s předžalobní výzvou (čl. 23 – 24) soud zjistil, že [anonymizováno] [jméno] [celé jméno původní účastnice] v dubnu 2018 a v květnu 2018 vyzval žalovanou k řádnému ocenění svého restitučního nároku. Ze žádostí oprávněné osoby o převod zemědělského pozemku (čl. 25 – 32, 36 – 46), z informací o zneplatnění žádosti oprávněné osoby a vyřazení žádostí (čl. 33 – 33, 48 – 49) a z nesporných tvrzení účastníků bylo zjištěno, že žalobce a jeho právní předchůdci se přihlašovali do veřejných nabídek pozemků podle § 11a zák. č. 229/1991 Sb. o půdě, avšak z důvodu nedostatečné výše restitučních nároků byly žádosti zneplatněny, případně byly žádosti vyřazeny.

12. Žalobce předložil přehled požadovaných náhradních pozemků s náhledy do katastru nemovitostí a ortofotomapami (čl. 62 – 82). Z nich soud zjistil, že v případě všech pozemků se jedná o trvalý travní porost.

13. Z pachtovní smlouvy (čl. 282 – 283) bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela s [jméno] [příjmení] dne 21. 5. 2015 pachtovní smlouvu č. 7488 N 15/54, jejímž předmětem je pozemková parcela [číslo] v kat. území [část obce].

14. Ze žádosti [územní celek] na [příjmení] ze dne 20. 4. 2021 s přílohami (čl. 334 – 340) bylo zjištěno, že tato obec požádala [anonymizována dvě slova] úřad pro [územní celek] o bezúplatný převod pozemku parc. [číslo] v kat. území [obec]. K výzvě soudu pak obec dopisem ze dne 6. 8. 2021 sdělila (čl. 341), že o bezúplatný převod tohoto pozemku požádala obec proto, že je tento pozemek v centru obce v bezprostřední blízkosti jediné kulturní památky České republiky – [příjmení] [příjmení] [jméno] a obec usiluje o zvelebení jejího okolí.

15. Ve smyslu ust. § 13 o. z. se soud seznámil rovněž s rozhodnutími, týkajícími se přímo [celé jméno žalobce] a [celé jméno původní účastnice], a to Okresního soudu v Kladně čj. 25 C 41/2018-640 ze dne 5. 5. 2020 (čl. 130 – 137). Dále se soud seznámil s rozhodnutími, týkajícími se obdobné věci rodiny žalobce, a to s usnesením Nejvyššího soudu čj. 28 Cdo 1969/2020-661 (čl. 13 – 16), kterým odmítl dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 20. 2. 2020 čj. 27 Co 294/2019-628 restituentů [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [celé jméno žalobce], tedy restituentů s restitučním nárokem totožným jako v případě [celé jméno žalobce]. Soud má za to, že se nyní vyhlášený rozsudek v podstatných rysech shoduje s jejich právními závěry. Ve všech těchto soudních sporech byly dalším restituentům domáhajícím se vydání náhradních pozemků za odňaté pozemky v kat. území [část obce], [část obce] a [obec], náhradní pozemky vydány. Ostatně i přímo ve vztahu k žalobci rozhodovaly soudy (cit. rozhodnutí Okresního soudu v Kladně) se stejným skutkovým i právním závěrem, kdy uzavřely, že jednání žalované bylo liknavé, svévolné a diskriminační, což dovodily z nesprávné evidence výše restitučních nároků žalobce ze strany žalované, a to i přes výzvy žalobců a ustálenou rozhodovací praxi soudů v obdobných věcech a přes oponentní posudek. Nejvyšší soud se v rámci shora citovaného rozhodnutí čj. 28 Cdo 1969/2020-661 také zabýval otázkou konfliktu předložených znaleckých posudků ze strany žalobců a žalované, když potvrdil postup a závěry soudů nižšího stupně a tedy správnost závěrů posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [příjmení], [anonymizováno] č. 498/6/ 2018, který i v tomto řízení předkládá žalobce, kdy se Nejvyšší soud mimo jiné vypořádal s otázkou aplikace srážek ve smyslu přílohy č. 7 vyhl. č. 182/1988 Sb.

16. Soud posoudil věc podle zákona č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (zákon o půdě), s přihlédnutím k ustálené judikatuře Nejvyššího a Ústavního soudu ČR.

17. Po zhodnocení všech provedených důkazů samostatně a ve vzájemných souvislostech soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

18. Podle § 11a odst. 1 zákona o půdě oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový fond jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním, se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.

19. Podle § 11a odst. 8 zákona o půdě s oprávněnou osobou, která o nabídnutý pozemek požádá, uzavře neprodleně pozemkový úřad smlouvu o bezúplatném převodu. Smlouvu lze uzavřít pouze k uspokojení nároku uplatněného v žádosti. Podle odst. 9 tohoto ustanovení požádá-li o nabídnutý pozemek více oprávněných osob, vyzve je pozemkový úřad, aby nabídly za pozemek nárok vyšší, než je cena pozemku stanovená podle odst. 13 zákona. Podle výše nabídek stanoví pozemkový úřad pořadí, podle kterého bude postupně oprávněným osobám navrhovat uzavření smlouvy.

20. Podle § 11a odst. 13 zákona o půdě se cena pozemků uvedená ve veřejné nabídce stanoví podle vyhlášky č. 182/1988 Sb. o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., přičemž pozemky určené schválenou územně plánovací dokumentací k zastavění budou oceněny jako stavební. Ustanovení § 6 vyhlášky č. 85/1976 Sb. o podrobnější úpravě územního řízení a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, se nepoužijí. Stejným způsobem se ocení i pozemky převáděné mimo veřejnou nabídku podle odstavce 11.

21. Podle § 16 odst. 1 věty prvé zákona o půdě za pozemky, které se podle tohoto zákona nevydávají a za které nelze poskytnout náhradní pozemek, náleží peněžitá náhrada ve výši ceny odňatého pozemku stanovené podle § 28a, pokud tento zákon nestanoví jinak.

22. Podle § 28a zákona o půdě pokud tento zákon nestanoví jinak, poskytují se náhrady podle tohoto zákona v cenách platných ke dni 24. června 1991, a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., a u věcí movitých v zůstatkových účetních cenách, u věcí movitých s nulovou zůstatkovou cenou ve výši 10 % pořizovací ceny.

23. Podle § 13 o. z. každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky.

24. V daném případě se žalobce domáhá žalobou nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s ním smlouvu o bezúplatném převodu pozemků, které si žalobce sám vybral, a to jako náhradu za pozemky nevydané v restituci dle zákona o půdě. V této věci bylo z hlediska právní posouzení rozhodující, zda a) žalobce je oprávněnou osobou dle § 11 zákona o půdě, b) zda ve vztahu k žalobci byl postup žalovaného liknavý či svévolný, c) zda náhradní pozemky dosud nezařazené ve veřejné nabídce jsou způsobilé k vydání a d) zda cena náhradních pozemků nepřekračuje hodnotu restitučního nároku žalobce.

25. Mezi účastníky je nesporné, že žalobce je osobou oprávněnou ve smyslu ust. § 4 odst. 4 a § 11 zák. o půdě. Sporné je, zda byl postup žalované liknavý či svévolný, jaká je cena nevydaných pozemků a zda jsou vybrané pozemky vhodné k vydání a jejich cena nepřekračuje hodnotu restitučního nároku žalobce.

26. Ohledně sporné otázky, zda se žalovaná vůči žalobci (případně vůči jeho právním předchůdcům) dopustila liknavého či svévolného jednání, jakou hodnotu měly odňaté pozemky, neboť od ní se odvíjí výše restitučního nároku žalobce a zda existuje překážka převoditelnosti žalobcem požadovaných pozemků, pak soud již v prvém rozhodnutí, jež bylo v tomto rozsahu potvrzeno odvolacím soudem, dospěl k závěru, že ze strany žalované není restituční nárok žalobce řádně oceněn a žalovaná vůči němu postupovala liknavě a svévolně, když bránila uspokojení jeho restitučního nároku. Pro úplnost soud tyto závěry i nyní níže rekapituluje.

27. Předně je třeba zdůraznit, že Nejvyšší soud např. v rozsudku sp. zn. 31 Cdo 3767/2009 ze dne 9. 12. 2009 upozornil, že nesnáze při vyřizování restitučních nároků nesmí žalovaná přesouvat na oprávněné osoby. Pokud žalovaná toto činí, dopouští se svévole a jediným způsobem, jak se oprávněné osoby mohou domoci splnění svého nároku, je právě podání žaloby na uložení povinnosti žalované s nimi uzavřít smlouvu o převodu konkrétních pozemků. Nejvyšší soud toto právo opakovaně zdůraznil v případech, kdy žalovaná odmítala zaevidovat restituční nárok oprávněných osob ve správné výši a tím, vyloučila oprávněnou osobu z efektivní účasti ve veřejných nabídkách (viz např. rozhodnutí sp. zn. 28 Cdo 5487/2017, 28 Cdo 1964/2017, 28 Cdo 3576/2016 či 28 Cdo 4078/2015). V nyní projednávané věci bylo prokázáno, že od června 2018 se žalovaná a žalobce neshodne na ocenění původních pozemků, přičemž žalobce (dříve i jeho matka a otec) se v tomto aktivně domáhal uznání svého nároku a zadal zpracování znaleckého posudku. Žalovaná však odmítala bez dalšího uznat výši restitučního nároku žalobce, trvala na jeho nesprávném ocenění a z toho důvodu je vylučovala (případně zneplatňovala přihlášky) z účasti ve veřejných nabídkách a takový její postup vůči žalobci je třeba označit jako svévolný ve smyslu shora uvedené judikatury vyšších soudů.

28. Pokud jde o cenu nevydaných pozemků, pak soud v dané věci dospěl k závěru, že nevydané pozemky je nutno ocenit v souladu se znaleckým posudkem doc. Ing. [jméno] [příjmení] [příjmení], [anonymizováno] č. 498/6/ 2018 Nejvyšší soud se v rámci shora citovaného rozhodnutí čj. 28 Cdo 1969/2020-661 také zabýval otázkou konfliktu předložených znaleckých posudků ze strany žalobců a žalované, když potvrdil postup a závěry soudů nižšího stupně a tedy správnost závěrů posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [příjmení], [anonymizováno] č. 498/6/ 2018, který i v tomto řízení předkládá žalobce, kdy se Nejvyšší soud mimo jiné vypořádal s otázkou aplikace srážek ve smyslu přílohy č. 7 vyhl. č. 182/1988 Sb. Obsah rozhodnutí Nejvyššího soudu je pro oba účastníky (s ohledem na totožné restituenty i jejich zástupce a další probíhající řízení) prakticky notorietou a ani žalovaná netvrdila v nyní projednávané věci nové skutečnosti, které by vedly k jinému závěru, než učinil Okresní soud v Kladně, který byl přezkoumán v odvolacím i dovolacím řízení se stejným závěrem. Z těchto důvodů soud uzavírá, že cena odňatých pozemků podle projednávaného restitučního nároku činí celkem 24.173.898 korun československých.

29. Ocenění náhradních pozemků, provedené znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] (znalecké posudky čl. 157 – 257), které byly nyní na žalobce převedeny, je mezi účastníky nesporné, přičemž soud z důvodu hospodárnosti nezadával doplnění znaleckých posudků po oddělení části pozemkových parcel geometrickými plány, nýbrž vyšel z ocenění, jež promítl do zkrácených výměr dle geometrických plánů. Tento postup výpočtu ceny náhradních pozemků soud shledává zcela legitimním, když se nemění charakter pozemků, pouze se snížila výměra parcel pro účely jejich vydání jako pozemků náhradních a ve stejném rozsahu se nižší výměry promítly do ocenění jednotlivých pozemkových parcel.

30. Žalovaná ve vztahu ke čtyřem nyní projednávaným náhradním pozemkům uvedla, že po částečném oddělení geometrickými plány u dvou nadále neshledává překážku převoditelnosti (poz. parcely [číslo] v kat. úz. [obec] – dle znaleckého posudku po oddělení v hodnotě 36.760 Kč a parc. [číslo] v kat. úz. [obec] dle znaleckého posudku po oddělení v hodnotě 47.450 Kč). Ve vztahu k pozemkovým parcelám [číslo] v kat. úz. [obec] u [obec] a parc. [číslo] v kat. úz. [část obce] má nadále za to, že je zde překážka převoditelnosti, k jejímuž odpadnutí nedojde ani po oddělení části pozemků předloženými geometrickými plány.

31. Ve vztahu k pozemkové parcele [číslo] v kat. území [obec] u [obec] žalovaná namítá, že o převod pozemku požádala třetí osoba a pozemek je ve funkčním spojení s pozemkem parc. č. st. [číslo] na kterém stojí objekt k bydlení [adresa]. Dle soudu bylo v tomto řízení prokázáno, že po oddělení části parcely geometrickým plánem [číslo] vyhotoveným [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, je zajištěn přístup k sousednímu pozemku a odpadla tak překážka převoditelnosti. Pokud jde o tvrzený převod pozemku na žadatelku paní [příjmení], pak její žádost v tomto řízení nebyla předložena a rovněž tak nebyla předložena ani nájemní smlouva. Sporný pozemek i před oddělením geometrickým plánkem nebyl dle ortofotomap a fotografií pozemku připlocen a nijak udržován. Dle soudu tedy ve vztahu k této pozemkové parcele již není žádná překážka, bránící vydání pozemku žalobci. Hodnota této pozemkové parcely je dle znaleckého posudku po oddělení části geometrickým plánem ve výši 28.423 Kč.

32. Ve vztahu k pozemkové parcele [číslo] v kat. území [část obce] žalovaná namítá, že o převod tohoto pozemku požádala paní [jméno] [příjmení], navíc je pozemek ve funkčním spojení s parc. č. st. [anonymizováno] v kat. území [část obce], na kterém stojí objekt k bydlení [adresa] (penzion [jméno]) a tento je užíván třetí osobou, konkrétně paní [jméno] [příjmení] na základě pachtovní smlouvy. Dle soudu i ohledně tohoto pozemku bylo v dalším řízení prokázáno, že zde již není žádná překážka převoditelnosti, neboť po oddělení části parcely geometrickým plánem [číslo] vyhotoveným [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, je zajištěn přístup k sousednímu pozemku. Nadto paní [příjmení] není vlastníkem sousedního pozemku a nájemní smlouva v tomto řízení nebyla předložena. Hodnota této pozemkové parcely je dle znaleckého posudku po oddělení části geometrickým plánem ve výši 7.988 Kč.

33. Pro úplnost soud dodává, že soudu je z rozhodovací činnosti známo, že i sama žalovaná zařazuje do veřejných nabídek pozemky, které jsou zatíženy nájemním právem či pachtem.

34. Soud tak uzavírá s ohledem na právní závěry uvedené v bodech 30 - 33, že ani z údajů evidovaných v katastru nemovitostí a z přehledu převoditelnosti jednotlivých pozemků soud žádnou překážku převoditelnosti neshledal a dospěl k závěru, že žádný ze sporných pozemků, uvedených ve výroku rozsudku shora není vyloučen z převodu z důvodu uvedeného v § 6 odst. 1 písm. b) zák. č. 503/2012 Sb. Pozemky nejsou zatíženy právy třetích osob, které by znemožňovaly jejich převod žalobci, nejedná se ani o historický majetek církví, ani k nim nebyl uplatněn nárok na restituci. Soud tedy uzavírá, že v tomto řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, z nichž by vyplývalo, že pozemky uvedené ve výroku I tohoto rozsudku nelze zemědělsky obhospodařovat nebo že při hospodaření s nimi vzniknou jiné problémy. Toto by měla tvrdit především žalovaná, která takové okolnosti, pokud existují, netvrdila. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a byl nahrazen projev vůle uzavřít se žalobcem smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vztahu k pozemkům, specifikovaným ve výroku I tohoto rozsudku.

35. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a jejich náhradu v částce 214.775 Kč přiznal žalobci, který byl ve věci částečně úspěšný. Soud vzal přitom v úvahu specifickou povahu tohoto řízení, když se žalobce domáhal mimo veřejnou nabídku převodu náhradních pozemků, které si sám vyhledal a o nichž mohl zjistit jen veřejně dostupné informace. Dále vzal soud v úvahu, že v daném případě nelze mít za to, že by předmět řízení byl penězi neocenitelný (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2017 sp. zn. 28 Cdo 4488/2017). Ústavní soud přitom připustil, že v odůvodněných případech lze určit výši nákladů právního zastoupení volnou (nikoliv libovolnou) úvahou o výši nároku analogicky podle § 136 o. s. ř. Za této situace se soudu jeví i s ohledem na složitost a náročnost věci jako spravedlivé, aby tarifní hodnota byla určena z hodnoty pozemků, které byly žalobci, jako náhradní pozemky skutečně vydány, tj. částka 145.614,88 Kč (hodnota vydaných pozemků dle prvého rozsudku 157.074,88 Kč mínus pozemek parc. [číslo] v kat. úz. [obec], zamítnutý odvolacím soudem – hodnota 11.460 Kč) plus částka 120.621 Kč (hodnota vydaných pozemků dle nynějšího rozsudku), tj. celkem 266.235,88 Kč.

36. Zástupce žalobce v tomto řízení učinil celkem 17 úkonů právní služby, a to převzetí věci, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, vyjádření k výzvě soudu ze dne 25. 2. 2021, ze dne 7. 6. 2021, ze dne 6. 7. 2021, replika k vyjádření žalované ze dne 16. 8. 2021, účast při jednáních dne 6. 5. 2021, 15. 7. 2021, dne 21. 9. 2021, 22. 3. 2022, 20. 9. 2022, 22. 11. 2022, sepis závěrečných návrhů dne 14. 10. 2021 a 7. 12. 2022, sepis odvolání dne 20. 12. 2021, vyjádření k odvolání žalované ze dne 17. 1. 2022.

37. Paušální odměna za zastupování v tomto řízení podle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění z hodnoty oceněných vydaných náhradních pozemků 226.235 Kč tak činí 159.460 Kč (odměna za 1 úkon právní služby činí 9.380 Kč). Dále má žalobce nárok na přiznání paušální náhrady hotových výloh za 17 úkonů právní služby po 300 Kč. Konečně bylo přiznáno jízdné za použití vozidla k šesti jednáním soudu v celkové výši 12.940 Kč (trasa Praha – Trutnov a zpět 5x, trasa Praha – Hradec Králové 1x celkem 1.824 km v souladu s písemným vyúčtováním zástupce žalobce, k němuž však žalobce také nesprávně ve svém písemném vyúčtování připočetl účast u jednání soudu v Opavě dne 16. 9. 2021 (viz příloha č. 3 vyúčtování jízdného). Zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen DPH). Dle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. je-li zástupcem v řízení advokát, patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu. Proto k odměně přísluší rovněž daň z přidané hodnoty. Právní služby jsou službami podléhajícími základní sazbě daně. Základní sazba DPH činí 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 177.500 Kč. Daň činí 37.275 Kč. Celkové náklady řízení žalobce proto činí 214.775 Kč Náklady jsou splatné dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobce, a to ve lhůtě stanovené dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

38. Žalobce se dále domáhal přiznání odměny za právní úkon, spočívající v podání návrhu žalobce na procesní nástupnictví ze dne 10. 8. 2021. Takový návrh však učiněn nebyl, soudu bylo pouze do spisu zasláno vyrozumění Státního pozemkového úřadu ze dne 18. 8. 2021 s darovací smlouvou na převod jiného pozemku ve vlastnictví státu z [celé jméno původní účastnice] na [celé jméno žalobce], u níž byla provedena konverze dokumentu [anonymizováno] [příjmení] dne 10. 8. 2021. Návrh na procesní nástupnictví byl pak učiněn zástupcem žalobce ústně do protokolu při jednání dne 21. 9. 2021. Dle soudu proto nejde o úkon právní služby, za který náleží advokátovi odměna, navíc jde o právní úkon mezi právními nástupci na straně žalobce, který rozhodně nemůže jít k tíži žalované, když žalovaná důvod procesního nástupnictví nezavdala.

Poučení