16 C 27/2022-89

Rubrum

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Svobodovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený opatrovnicí [údaje o zástupci] pro: žaloba o vyklizení takto:

Výrok

I. Žaloba, jíž se žalobce domáhal vyklizení ubytovacího prostoru v domě [adresa] v ulici [anonymizována dvě slova] v [obec] žalovaným, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 18 694,50 Kč k rukám ČR – Okresního soudu v Mladé Boleslavi, ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal na žalovaném vyklizení ubytovacího prostoru v domě [adresa] v ulici [anonymizována dvě slova] v [obec], v části obce Čejetičky, zapsaném v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav na listu vlastnictví [číslo] pro obec Mladá Boleslav, katastrální území (dále jen„ k.ú.“) [část obce] u [obec]. To s odůvodněním, že mezi účastníky řízení byla dne [datum] uzavřena smlouva o ubytování, na základě níž byl žalovaný oprávněn užívat část ubytovacího prostoru (lůžko v místnosti) v domě žalobce [adresa] v [obec], v části obce Čejetičky Smlouva byla uzavřena na dobu do [datum], usnesením Rady města [číslo] ze dne 11.10.2021 již nebyla dále prodloužena a žalovaný byl vyzván k vyklizení ubytovacího prostoru. Jelikož je žalovaný toho času omezen ve svéprávnosti rozsudkem Okresního soudu v Mladé Boleslavi č.j. [číslo jednací] ze dne 8.2.2017, byl žalovaný vyzván k vyklizení ubytovacího prostoru i prostřednictvím jeho opatrovníka, Statutárního města Mladá Boleslav, resp. jeho zaměstnankyně [jméno] [příjmení], Dis. Žalovaný však dosud ubytovací prostor nevyklidil. Výzvě k vyklizení již v minulosti předcházelo opakované upozornění žalobce na nutnost žalovaného dodržovat v ubytovacím prostoru nezbytné hygienické standardy, resp. opakovaly se výtky ohledně pomočené podlahy a lůžkovin. Jelikož žalovaný je nadměrným poživatelem alkoholických nápojů, stěžovali si často i ostatní ubytovaní na nedodržování povinností ze strany žalovaného a zhoršení ubytovacích podmínek na ubytovně. Pokud nyní žalovaný na svou obranu argumentuje tím, že jeho chování se v poslední době zlepšilo, považuje žalobce toto jednání za účelové, když k údajné změně v chování žalovaného došlo až po ukončení smlouvy o ubytování. Od října 2021 proto hmotněprávní (stálý) opatrovník, tj. žalobce zajistil žalovanému místo v azylovém domě v [obec], které však žalovaný odmítl. To m.j. z důvodu pravidelně zde prováděných kontrol, pro které by žalovaný nemohl alkohol požívat. Tyto informace měla [jméno] města Mladá Boleslav k dispozici na svém jednání 11.10.2021 včetně fotodokumentace a na základě nich prodloužení, resp. uzavření smlouvy o ubytování na další dobu neschválila.

2. Jelikož hmotněprávní (stálý) opatrovník žalovaného – [územní celek] - je současně i účastníkem tohoto soudního řízení, ustanovil soud k ochraně práv žalovaného v řízení o vyklizení nemovitosti kolizní opatrovnici, advokátku JUDr. [jméno] [příjmení] [příjmení] (§ 460 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku). Opatrovnice žalovaného s žalobou nesouhlasila, navrhovala její zamítnutí. Na obranu žalovaného uvedla, že v dané věci dochází ke střetu občanskoprávního postavení [anonymizováno] (žalobce) jako výlučného vlastníka vyklizované nemovitosti s jeho veřejnoprávní funkcí, jež má ze zákona zastávat. Žalobce v pozici obce s rozšířenou působností mimo jiné uspokojuje základní potřeby občanů obce, tj. i potřebu bydlení (viz § 35 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., zákona o obcích) - v intencích doporučení Ministerstva vnitra a sociálních věcí České republiky zejména u zranitelných skupin obyvatel včetně osob ohrožených sociální exkluzí, osob bez přístřeší atd. (viz např. [webová adresa]). Pro osoby bez domova jakým je i žalovaný - pokud již cca sedm let je ubytován na téže ubytovně U [anonymizována dvě slova], [obec], je invalidní a omezený ve svéprávnosti - má být dle vládní koncepce určeno tzv. sociální bydlení (viz [webová adresa]). To na základě potřebnosti, nikoliv za zásluhy jako např. bezdlužnost, aktivní hledání si zaměstnání apod. Jako hmotněprávní opatrovník žalovaného je žalobce povinen dle § 466 odst., 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, mimo jiné projevovat o opatrovance (žalovaného) skutečný zájem, starat se o naplnění opatrovancových práv a chránit jeho zájmy. V projednávané věci však žalobce staví své soukromé zájmy spojené s vlastnictvím vyklizované nemovitosti nad povinnosti, které pro něho vyplývají ze zákona o obcích jako veřejnoprávní korporaci a občanského zákoníku jako opatrovníka. Takové jednání by nemělo požívat právní ochrany. Nelze opomíjet, že žalovaný je osobou omezenou ve svéprávnosti, trpí celou řadou poruch včetně poruch duševních. Tj. chování žalovaného je specifické a ze strany okolí vyžaduje větší úsilí. Podá-li se takovým osobám tzv. pomocná ruku a zajistí-li se dohled, jsou schopny pravidla chování dodržovat. [příjmení] je též důvod, pro který žalobce žalovanému smlouvu o ubytování neprodloužil. Opatrovnice nemá za prokázané, že by žalovaný byl v minulosti opakovaně na nedodržování pořádku žalobcem upozorňován, resp. že by se pořádek na ubytovně pravidelně kontroloval. Resp. dle dostupných informací nebylo dodržování ubytovacího řádu dlouhodobě vymáháno. Do doby, kdy žalobce rozhodl o neprodloužení ubytování žalovanému, nebyla na ubytovně žádná osoba dohlížející na dodržování pořádku. Poté, co na ubytovně začal fungovat dohled nad dodržováním pravidel, se i chování žalovaného podstatně změnilo a je v pořádku. Žalovaný užívá místnost na ubytovně s dalším jedním spolubydlícím, který hůře vidí a žalovaný vesměs uklízí i za něho. Žalovanému za ubytování nevznikl žádný dluh, žalovaný nemá zajištěno žádné jiné bydlení, snaží se vést řádný život a jediným jeho příjmem je invalidní důchod 12 956 Kč měsíčně. Není pravdou, že žalovaný odmítl ubytování v azylovém domě v [obec] z důvodu zde prováděných kontrol ubytovaných. Na stávající ubytovně musí žalovaný aktuálně dodržovat stejná pravidla plynoucí z ubytovacího řádu ohledně konzumace alkoholu, jaká by musel dodržovat v azylovém domě v [obec]. Zásadní problém v tomto azylovém domě je maximální délka ubytování jednoho roku podle čl. 4 smlouvy o poskytování sociálních služeb, což by reálně ubytování žalovaného nevyřešilo. Dalším rozdílem je počet osob ubytovaných v jedné místnosti, kdy v azylovém domě by žalovaný musel místnost sdílet s více spolubydlícími než dosud, čehož není pro svou duševní chorobu schopen. Z informací (letáku) azylového domu vyplývá, že ubytování nemůže být poskytnuto, pokud žadatelův zdravotní stav vyžaduje zvýšenou péči a nedovoluje naplňovat základní pravidla azylového domu. Podmínkou je doložení zdravotní způsobilosti na základě posudku. Není tak postaveno na jisto, že by žalovaný pro svou duševní poruchu a dlouhodobé zdravotní problémy s pravou nohou (nehybný kotník, chůze o berli) byl do azylového domu přijat. Přemístění do [obec] by pro žalovaného znamenalo i zvýšené výdaje na bydlení, na dopravu do [obec] za účelem návštěv lékaře, blízkých osob a opatrovníka. Stabilita prostředí je pro psychický stav žalovaného značně podstatná. V případě vyhovění žalobě hrozí žalovanému sociální vyčlenění a soud by měl dle opatrovnice v té souvislosti přihlédnout i k závěrům Ústavního soudu ČR, který v nálezu sp. zn. III. ÚS 1765/21 konstatoval, že soud je v daném typu řízení povinen vyhodnotit, zda má žalovaný reálně možnost zajistit si odpovídající náhradní ubytování, a to v přiměřené době. Pokud nikoli, mohl by se žalovaný ocitnout v situaci, kterou nebude schopen sám smysluplně a efektivně vyřešit. Přitom žalobce jako opatrovník by měl sledovat nejlepší zájem opatrovance.

3. Spisem zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], zejména pak rozsudky č.j. [číslo jednací], č.j. [číslo jednací] a č.j. [číslo jednací] má soud za zjištěné, že prvně citovaným rozhodnutím ze dne [datum], pravomocným [datum] byla způsobilost žalovaného omezena na nakládání s finanční hotovostí včetně uzavírání smluv a nakládání s majetkem do výše jeho invalidního důchodu 9 500 Kč. Svá rozhodnutí opřel soud tehdy o závěry znaleckého posudku, podle kterého žalovaný trpí duševní chorobou – schizofrenií, v důsledku níž došlo ke změně osobnosti trvalého rázu včetně symptomatického alkoholismu jako projevu poruchy osobnosti. Samostatným usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], pravomocným [datum] byl hmotněprávním (stálým) opatrovníkem žalovaného ustanoven [obec] [anonymizováno], [datum narození] [obec] [anonymizováno] byl rozhodnutím č.j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] z funkce opatrovníka žalovaného odvolán a opatrovníkem bylo nově ustanoveno [územní celek] – rozhodnutí nabylo dne [datum] právní moci. Rozhodnutím č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], v právní moci dne [datum] byl žalovaný omezen ve svéprávnosti tak, že není způsobilý uzavírat smlouvy, kterými by na sebe bral povinnosti či závazky v souhrnné výši přesahující 12 000 Kč, a disponovat s finančními prostředky přesahujícími 12 000 Kč. Funkce opatrovníka žalovaného byla ponechána Statutárnímu městu [obec]. Rozhodnutím č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], v právní moci [datum] bylo omezení svéprávnosti žalovaného po přezkoumání jeho duševního stavu prodlouženo na dobu 5 let při zachování stávajícího opatrovníka.

4. Smlouvou o ubytování (o přechodném nájmu) ze dne [datum] vzal soud za zjištěné, že žalobce jako ubytoval a výlučný vlastník obytného domu [adresa] v části obce Mladá Boleslav – [část obce] v ulici [anonymizována dvě slova], postaveného na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] v k.ú. [část obce] u [obec] poskytl žalovanému jako ubytovanému k užívání část ubytovacího prostoru (lůžko v místnosti) v tomto domě [adresa] se společným příslušenstvím na dobu od 24.5.2021 do 24.8.2021 za úplatu spojenou s ubytováním ve výši 80 Kč denně. K podpisu žalovaného je připojen vlastnoruční podpis paní [příjmení] jednající za Statutární město Mladá Boleslav jakožto hmotněprávního opatrovníka žalovaného (k tomu viz pověření zaměstnankyně žalobce, [jméno] [příjmení], DiS z 19.11.2020). Smlouva je doplněna o doložku o schválení tohoto právního jednání [jméno] města Mladá Boleslav usnesením [číslo] ze dne 24.5.2021.

5. Dle usnesení [číslo] z 11.10.2021 [jméno] města Mladá Boleslav neschválila uzavření smlouvy o ubytování (přechodném nájmu) se žalovaným v ubytovacím zařízení, době [adresa] v [obec], v části obce Čejetičky na dobu určitou 3 měsíce s účinností od 11.10.2021 (viz bod III. tohoto usnesení). K důvodům zamítavého stanoviska se zde ničeho neuvádí.

6. V návaznosti na uvedené vyzvala nejdříve referentka oddělení bytového hospodářství při Magistrátu města Mladá Boleslav, Bc. [jméno] [příjmení], Dis., a následně právní zástupkyně žalobce žalovaného k vyklizení ubytovacího prostoru v předmětném ubytovacím zařízení, domě [adresa] v [obec], v části [územní celek] ve lhůtě do 27.10.2021, následně do 26.12.2021, jak soud zjistil obsahem dopisů ze dne 25.10.2021 a 15.12.2021. [příjmení] jiné v obou dopisech žalobce uvádí, že dle dostupných informací by žalovaný měl mít zajištěno jiné bydlení a není tak důvod zůstávat v předmětném domě. Výzva k vystěhování z 15.12.2021 byla dána na vědomí též hmotněprávnímu opatrovníku žalovaného, resp. adresována k rukám paní [jméno] [příjmení]. Dle tzv. sledování zásilky na portálu České pošty, s.p. ve spojení s podací stvrzenkou byla zásilka odeslána k rukám žalovaného 16.12.2021 a dodána adresátovi 22.12.2021, jeho hmotněprávnímu opatrovníku již 20.12.2021. Citovaným výzvám k vyklizení předcházel dopis žalobce (jednající Ing. [jméno] [příjmení]) z 14.9.2020, kterým žalovaného upozornil na závěry z provedené kontroly na ubytovně 15.7.2020. V místnosti obývané žalovaným a panem [příjmení] byl dle této korespondence zjištěn veliký nepořádek, pomočená a neuklizená podlaha, nadměrný zápach, přičemž běžná údržba užívaného pokoje je jednou ze základních povinností nájemce, jak žalobce zdůraznil. Text je doplněn i o datum 5.11.2020, k němuž má nájemní smlouva končit.

7. Po zahájení tohoto soudního řízení ve věci o vyklizení ubytovacího prostoru se k osobě žalovaného písemně vyjádřila [jméno] [příjmení], Dis. jednající za hmotněprávního opatrovníka, tj. žalobce - to dopisem ze dne 18.3.2022, jenž soud provedl k důkazu. Z dopisu se podává, že žalovaný je na ubytovně [anonymizována dvě slova] v [část obce a číslo] ubytován od roku 2016 na základě smluv o ubytování. Smlouvy byly uzavírány vždy na dobu 3 měsíců a na základě žádosti hmotněprávního opatrovníka opakovaně prodlužovány. Po kontrole žalobce na ubytovně v září 2021 nebyla žalovanému smlouva již prodloužena, přičemž oficiální důvod není paní [příjmení] znám. Žalovaný trpí duševním onemocněním, k čemuž se přidala i závislost na alkoholu (tzv. duální diagnóza). V důsledku uvedeného má žalovaný problémy s chováním, dlouhodobě s ním spolupracuje nestátní nezisková organizace [anonymizováno]. V minulosti byly na žalovaného opakované stížnosti ohledně úklidu ubytovacího prostoru, spolupráce se žalovaným se od září 2021 výrazně zlepšila – žalovaný užívá pravidelně léky, uklízí, dostavuje se k opatrovníku ve stanovených termínech, omezil pití alkoholu. Žalovaný je poživatelem invalidního důchodu III. stupně ve výši 12 956 Kč, což je jeho jediný příjem. Z něho je prostřednictvím opatrovníka pravidelně hrazen nájem a obědy. Jiný příjem žalovaný nemá a jeho ubytovací možnosti jsou tak značně limitované, když komerční nájmy převyšují majetkové možnosti žalovaného a volná místa jsou toho času přednostně nabízena pracujícím a uprchlíkům z Ukrajiny. Už jen pro zdravotní diagnózu žalovaného nepovažuje paní [příjmení] za vhodné ponechat žalovaného bez domova, popř. jej ubytovat mimo [jméno] [jméno], když žalovaný je na toto město od narození vázán a má zde i svého hmotněprávního opatrovníka.

8. Pokud v řízení byla mimo jiné řešena otázka náhradního bydlení žalovaného v azylovém domě v [obec], doplnil soud dokazování k návrhu účastníků letákem tohoto azylového domu – [anonymizováno] sociálních služeb v [obec] z.ú. včetně ubytovacího řádu jako i vzorem smlouvy o poskytování sociální služby. Citovanými listinami vzal soud za prokázané tolik, co k provozním podmínkám zde uvedla kolizní opatrovnice žalovaného. Tj. že ubytování není poskytnuto, má-li žadatel jinou možnost bydlení, popř. jeho zdravotní stav vyžaduje zvýšenou péči nebo nedovoluje naplňovat základní pravidla azylového domu. Maximální délka poskytování sociální služby (ubytování) činí 1 kalendářní rok a je hrazena částkou 116 Kč denně. Konzumace alkoholu je striktně zakázána a za tím účelem může být provedena kontrola dechovou zkouškou - obdobně zákaz konzumace alkoholu a mimo jiné povinnost dodržovat základní pravidla osobní hygieny, úklid a pořádek viz též aktuální provozní řád [anonymizováno 5 slov], [obec], [část obce].

9. K výzvě soudu [anonymizováno] sociálních služeb v [obec] z.ú. dne 9.6.2022 písemně sdělilo, že toho času je kapacita azylového domu naplněna a její uvolnění není pro několik týdnů/měsíců předpokládáno. Žalovaného toto centrum eviduje jako zájemce o službu azylový dům v měsíci říjnu 2021, službu po seznámení s pravidly ubytování odmítl.

10. Ve věci byla slyšena svědkyně [jméno] [příjmení], zaměstnankyně žalobce, mimo jiné pověřená výkonem opatrovnictví žalovaného od roku 2015. Svědkyně je tudíž plně seznámena s diagnózou žalovaného, což je duševní onemocnění pro závislost na alkoholu a s níž se žalovaný medikamentózně léčí. Tj. nulová tolerance na alkoholu není u žalovaného patrně možná. Dle svědkyně se chování žalovaného od září 2021 podstatně změnilo k lepšímu. Svědkyně za žalovaným na ubytovnu pravidelně 1x týdně dochází, kontroluje pořádek, žalovaný si svou povinnost udržovat pořádek uvědomuje. Obdobné chování jako žalovaný měli v minulosti na ubytovně i další lidé, což bylo tolerováno. Předchozí stížnosti žalobce (od paní [příjmení]) na chování žalovaného svědkyně se žalovaným řešila. Svědkyně již v minulosti oslovila žalobce s požadavkem, aby do ubytovny docházela sociální pracovnice, nebyla však vyslyšena. Resp. na ubytovně toho času sídlí [právnická osoba] bydlo s 5 – 6 sociálními pracovnicemi, nikoliv však pro účely ubytovaných. Se změnou správce ubytovny, kdy od roku 2020 tuto spravuje [anonymizováno] společnost pro správu nemovitostí s.r.o., se režim na ubytovně zpřísnil. Pokud je žalovanému vytčeno nedodržování pořádku na ubytovně, dotýká se uvedené i jeho spolubydlícího, který je nevidomý a asociální, tj. žalovaný uklízí i za něho. Pro diagnózu žalovaného si svědkyně neumí představit změnu prostředí žalovaného a rovněž jeho soužití s více spolubydlícími vnímá jako rizikové, byť jeho fyzickou agresivitu svědkyně nepotvrdila. Jako osoba pověřená výkonem opatrovnictví žalovaného byla svědkyně účastna pohovoru žalovaného v azylovém domě v [obec]. Odmítl-li žalovaný do azylového domu nastoupit, pak jednak pro přísná pravidla zde včetně nulové tolerance na alkoholu, střídání se s ostatními na úklid, dále i s ohledem na dočasnost ubytování, když se rozhodně nejedná o ubytování na dobu neurčitou. Rozhodující byla i skutečnost, že žalovaný by sdílel místnost s dalšími cca 4 lidmi. Svědkyně již dříve konzultovala chování žalovaného s jeho ošetřujícím psychiatrem a za vhodné ubytování pro žalovaného považuje nízkoprahové bydlení, kde je jistá míra alkoholové závislosti přípustná. Dle svědkyně patrně žádné takové bydlení ve Středočeském kraji provozováno není. Na chráněné bydlení ve [anonymizováno] žalovaný nedosahuje.

11. Svědek [jméno] [příjmení] se vyjadřoval zejména k provozu ubytovny, v níž je žalovaný ubytován. Svědek žalovaného nezná, na ubytovnu svědek docházel v letech 2020 2021 za svým bratrem, který tu byl rovněž ubytován. Jako opatrovník svého bratra mu na ubytovnu nosil léky a jídlo, bratra navštěvoval zpravidla 1x denně. Jak svědek vypověděl, ubytovna byla monitorována, v přízemí u vstupu byla recepce s bezpečnostní službou, přítomen byl jeden člověk v době od 20:00 hodin do 6:00 hodin každý pracovní den a dále po celý den o víkendu. Svědek nikdy nebyl účasten konfliktu na ubytovně (vyjma chování paní [příjmení] a pana [jméno]), neviděl bezpečnostní službu kontrolovat pokoje, neměl žádnou informaci o případné kontrole za účelem užití alkoholu či jiných látek. Jak mu je známo, povinností bezpečnostní služby bylo pro případ nějakého incidentu toto písemně zaznamenat a přivolat Policii ČR. Svědek nevěděl nic o tom, že by si kdy na žalovaného na ubytovně kdokoliv z ostatních ubytovaných stěžoval. Byť osobně svědek kontrole pokojů na ubytovně přítomen nikdy nebyl, sdělil, že kontroly probíhaly, to za přítomnosti paní [příjmení] cca 1x měsíčně. Uvedené dovodil ze zápisu týkajícího se jeho opatrovance. Žádné oficiální vyrozumění o této skutečnosti jako opatrovník však neobdržel, nemohl tudíž svého opatrovance bránit, vše se dozvěděl až při neprodloužení nájemní smlouvy svému opatrovanci. Svědek dodal, že dle jeho mínění zásadní úlohu v období let 2020 – 2021 sehrála covidová doba, tj. pohyb osob na ubytovně byl omezen, nikdo nechtěl chodit do patra. V přízemí ubytovny sídlí 6 sociálních pracovnic projektu [obec] bydlo, projekt bohužel končí. 12. [příjmení] [jméno] [příjmení], od srpna 2019 referentky bytového oddělení Magistrátu města Mladá Boleslav, vzal soud za zjištěné, že jmenovaná od roku 2020 prováděla spolu s panem [příjmení] kontrolu ubytovny, kde žalovaný bydlí. [anonymizována dvě slova] je správcem [anonymizováno] ubytovny a kontrola ubytovny probíhá dle potřeby 1 – 2x měsíčně. Resp. svědkyně prováděla kontroly ubytovny vždy za účasti pana [příjmení], který ubytovnu sám kontroloval i častěji a případné problémy svědkyni telefonicky hlásil. Velmi často byl při kontrolách z žalovaného cítit alkohol. Byla-li kontrola v pořádku, zápis z ní se nepořizoval. Naopak v případě zjištěných nedostatků se zápis předkládal bytové komisi. V roce 2021 byly pořízeny minimálně 4 zápisy se závadovým chováním žalovaného. Zápisy bytové komise se obecně vyhotovují 1x měsíčně s informací o datech a závěrech kontrol. Jak svědkyně uvedla, v letech 2020 – 2021 byla na ubytovně služba security v době 1 6:00 – 8:00 hodin a navazovala na přítomnost sociálních pracovnic v rámci projektu [obec] bydlo – ty by měly spolupracovat s klienty na ubytovně (viz zajištění přítomnosti ubytovaného k podpisu listiny apod.). Zda žalovaný s některou z přítomných sociálních pracovnic spolupracoval, svědkyně nevěděla. Svědkyně potvrdila, že v minulosti bylo na žalovaného několik stížností ohledně nepořádku na ubytovně (zápach, ulepená podlaha, pomočování), se žalovaným byly stížnosti řešeny. Při kontrole v květnu 2022 byla situace na ubytovně lepší, resp. bylo vše v pořádku. V květnu 2022 byla svědkyně na kontrole ubytovny jednou s panem [příjmení] a v jednom případě s paní [příjmení], předsedkyní bytové komise při Magistrátu města Mladá Boleslav, která závěry z kontroly předává s doporučením k rozhodnutí radě města. Jednalo se o namátkové kontroly, od počátku roku 2022 svědkyně neobdržela žádnou stížnost týkající se žalovaného, nebylo zjištěno žádné závadné chování žalovaného. K podnětu z ledna 2022 byla na ubytovně provedena dechová zkouška ubytovaných, podnět se týkal jiného ubytovaného než žalovaného, žalovanému bylo naměřeno 0,07 ‰ alkoholu. K dotazu soudu svědkyně popsala postup při poskytnutí ubytování na ubytovně a jeho ukončení. Tj. interní směrnicí města je zakotvena podmínka přechodného ubytování v ubytovně maximálně na 4 roky, přičemž žalovaný je zde od roku 2015. Rozhodnutí o ubytování je v kompetenci bytové komise a rady města. V případě, že délka ubytování vyprší a smlouva není prodloužena, je na ubytovaném, aby sám hledal nové ubytování. Město může být nápomocno pouze tím, že přijme žádost ubytovaného do svého pořadníku schvalovaného 2x ročně – v červenci a v lednu. Rychlost vyřízení žádosti je v průměru 3 – 4 roky v závislosti na tzv. bodovém hodnocení odrážejícím různé faktory jako zaměstnání žadatele, jeho zdravotní postižení, místo bydliště apod. Avšak žalobce eviduje i žádost z roku 2008, která nebyla dosud vyřízena. K projednávané věci svědkyně dále sdělila, že žalovanému rada města nájemní smlouvu neprodloužila dne 11.10.2021. Na to paní [příjmení] sdělila, že žalovanému nalezla ubytování v [obec] a tedy žalovanému bylo umožněno na ubytovně ještě jeden týden zůstat. Posléze paní [příjmení] informovala, že žalovaný se přestěhovat nechce, v novém místě ubytování nemůže požívat alkohol.

13. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že jako správce [anonymizováno] ubytovny působil do ledna 2020, tj. o fungování ubytovny v letech 2020 – 2021 nemá informace. K době předchozí uvedl, že dle ubytovacího řádu nebyl na ubytovně alkohol povolen, nicméně všichni ubytovaní jej konzumovali. Bylo období, kdy se to vymáhalo, a období laxnějšího přístupu. V roce 2018 se na ubytovně prováděly pravidelné kontroly včetně testu na alkohol. Žalovaného vnímal svědek jako člověka, se kterým se dalo mluvit. Problémy nastaly, když na ubytovnu přišel pan [příjmení] po vykonání 9letého trestu za násilný trestný čin a žalovaný se s ním tzv. svezl.

14. Svědek [jméno] [příjmení], zaměstnanec [anonymizováno] společnosti pro správu nemovitostí s.r.o. spravující předmětnou ubytovnu ve vlastnictví žalobce, popsal zavedený systém kontrol ubytovny. Svou výpovědí potvrdil slova svědkyně [příjmení], tj. že některé kontroly ubytovny provádějí společně, o kontrole pořizuje paní [příjmení] zápis. Vedle toho svědek koná další kontroly, tj. kontrola ubytovny včetně pokojů probíhá celkem cca 3 – 4x týdně. Svědek poté nahlásí zjištěné závady, v minulosti na nepořádek opakovaně upozornil i žalovaného. V roce 2022 probíhají kontroly se stejnou četností, vyjma poházených lahví nebylo u žalovaného zjištěno závadné chování - nebyl zjištěn nepořádek na pokoji, dechovou zkouškou u něho nebyla zjištěna přítomnost alkoholu. V letech 2020 – 2021 byl spolubydlícím žalovaného na ubytovně pan [příjmení], s nímž byly také občas problémy. Jmenovaný spolubydlící špatně vidí, kouří v pokoji, zjištěna byla propálená matrace.

15. Po provedeném dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav ve věci. Žalobce je vlastníkem pozemku parc. č.st. [anonymizováno] v k.ú. [část obce] u [obec], jehož součástí je stavba obytného domu [adresa]. V předmětném domě je provozována ubytovna, v níž žalobce umožnil bydlet žalovanému na základě uzavřené smlouvy, to někdy od roku 2015 2016 do 24.8.2021. Rozhodnutím Rady města Mladá Boleslav z 11.10.2021 nebyl k uvedenému datu souhlas s uzavřením další smlouvy o ubytování žalovaného udělen. Žalovaný přesto na ubytovně dosud fakticky bydlí, jiná možnost bydlení se toho času nenabízí. Žalovaný je rozhodnutím Okresního soudu v Mladé Boleslavi pravomocným ke dni 11.7.2013 omezen ve způsobilosti (svéprávnosti) pro duševní chorobu, schizofrenii včetně symptomatického alkoholismu jako projevu poruchy osobnosti. Žalobce je od 29.5.2012 hmotněprávním opatrovníkem žalovaného (§ 62 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku).

16. Podle § 1042 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen „o.z.“) se vlastník může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

17. S ohledem na shora uvedené soud žalobu na vyklizení ubytovacího prostoru žalovaným zamítl, nárok žalobce neshledal po právu. V základu vyšel soud ze samotného institutu veřejného opatrovníka, jímž byl žalobce žalovanému soudně ustanoven, rovněž tak z pozice žalobce jakožto veřejnoprávní instituce nadané v té souvislosti konkrétními právy a povinnostmi. Dochází-li v daném případě ke střetu práva vlastnického (práva žalobce vlastnit nemovitost a s touto disponovat) a povinností veřejného opatrovníka s ústavně zaručeným právem žalovaného na důstojný život, zkoumá soud jednotlivé aspekty, na základě nichž jedno právo ustoupí druhému, resp. právo jednoho končí tam, kde začíná právo druhého. Při střetu dvou základních práv musí obecné soudy nejprve rozpoznat, která základní práva jednotlivých účastníků sporu jsou ve hře, a poté, s přihlédnutím ke všem rozhodným okolnostem daného případu, musí rozhodnout tak, aby, je-li to možné, zůstalo zachováno z obou základních práv co nejvíce, a není-li to možné, pak dát přednost tomu základnímu právu, v jehož prospěch svědčí obecná idea spravedlnosti, resp. obecný princip (viz nález Ústavního soudu ČR sp. zn. Pl. ÚS 34/09 ze 7.9.2010).

18. Soud se ztotožnil s obranou kolizní opatrovnice žalovaného, kterou shledal v projednávané věci zcela přiléhavou. Tj. rozhodnutím zdejšího soudu č.j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] (pravomocným 11.7.2013) byla způsobilost žalovaného omezena na nakládání s finanční hotovostní do výše 9 500 Kč včetně uzavírání smluv pro duševní chorobu – schizofrenii, včetně symptomatického alkoholismu jako projevu poruchy osobnosti. Rozhodnutím téhož soudu č.j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] (v právní moci 20.3.2017) byl žalovaný omezen ve svéprávnosti co do nakládání s hotovostí do výše 12 000 Kč, přičemž od 29.5.2015 byl hmotněprávním opatrovníkem žalovaného pravomocně ustanoven žalobce, tedy Statutární město Mladá Boleslav. Podle § 465 odst. 1 o.z. soud jmenuje opatrovníka člověku, je-li to potřeba k ochraně jeho zájmů, nebo vyžaduje-li to veřejný zájem. Dle ust. § 457 o.z. opatrovnictví sleduje ochranu zájmů zastoupeného a naplňování jeho práv. Dle § 471 odst. 3 o.z. způsobilost být veřejným opatrovníkem má obec, kde má opatrovanec bydliště. Výkon veřejného opatrovnictví je výkonem přenesené působnosti (opatrovnictví vykonává obecní úřad). Vzhledem k různosti opatrovanců a individuálním potřebám se veřejný opatrovník při výkonu své funkce často setkává i s činnostmi, které jsou spíše sociální prací. K povinnostem opatrovníka náleží udržovat s opatrovancem vhodným způsobem a v potřebném rozsahu pravidelně spojení, projevovat o opatrovance skutečný zájem, jakož i dbát o jeho zdravotní stav a starat se o naplnění opatrovancových práv a chránit jeho zájmy (466 odst. 1 o.z.).

19. Žalobce je současně vlastníkem nemovitosti - pozemku parc. č.st. [anonymizováno] v k.ú. [část obce] u [obec], jehož součástí je stavba obytného domu [adresa], ve kterém již v minulosti umožnil žalovanému užívat vymezený ubytovací prostor (lůžko v místnosti) – současně i veřejným opatrovníkem žalovaného, jak je uvedeno výše. Žalovaný na ubytovně v domě [adresa] v ulici [anonymizována dvě slova] v [obec], v části [část obce] (dále jen„ ubytovna“) bydlí od roku 2015, popř. 2016 (viz svědectví [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]). Ubytování mu bylo poskytováno vždy na dobu určitou, a to opakovaně. Naposledy byla mezi účastníky řízení uzavřena dne 28.6.2021 smlouva o ubytování (o přechodném nájmu), jíž žalobce poskytl žalovanému ubytování na dobu od 24.5.2021 do 24.8.2021. Rozhodnutím Rady města Mladá Boleslav ze dne 11.10.2021 nebylo uzavření nové smlouvy o ubytování, resp. prodloužení doby ubytování schváleno. Byť žalovaný i jeho veřejný opatrovník byli o uvedeném informováni a žalovaný byl vyzván k vyklizení ubytovacího prostoru, naposledy ve lhůtě do 26.12.2021, dosud na ubytovně setrvává. To nikoliv svévolně, nýbrž s vědomím osoby pověřené faktickým plněním úkolů veřejného opatrovníka, [jméno] [příjmení], DiS., zaměstnankyně Magistrátu města Mladá Boleslav. Ta výslovně jako svědkyně uvedla dle soudu zcela objektivní důvody, pro které žalovanému vystěhováním se z ubytovny reálně hrozí stát se bezdomovcem, neboť i přes veškeré úsilí žalovaný s ohledem na svou zdravotní diagnózu, sociální i majetkové poměry aktuálně nemá jinou možnost bydlení. Vedle toho na stavu, na který se žalobce odvolává a který nyní uvádí jako důvod k vystěhování (neudržování pořádku na ubytovně) se v podstatné míře promítá duševní choroba žalovaného včetně symptomatického alkoholismu jako projevu poruchy osobnosti. To nezávisle na vůli žalovaného, kdy soud se plně ztotožňuje s kolizní opatrovnicí žalovaného, že za daného stavu je třeba dbát nejlepších zájmů opatrovance a předejít jeho sociálnímu vyloučení, psychickému a fyzickému strádání. Ve shodě s kolizní opatrovnicí nutno konstatovat, že žalobce jako veřejnoprávní instituce jedná v intencích zákona o obcích včetně uspokojování základních potřeb občanů, tedy i bydlení (§ 35 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích). Tím se v souladu s politikou České republiky (viz opatrovnicí citované doporučení ministerstva, vládní koncepce) míní m.j. komplexní řešení situace lidí v bytové nouzi, kteří nejsou schopni svou bytovou situaci sami řešit. V řízení bylo provedeným dokazováním dále zjištěno, že přes v minulosti opakované závadné chování žalovaného (zejména neudržování pořádku na ubytovně, konzumace alkoholu) došlo k podstatné změně, žalovaný se snaží pravidla ubytovny dodržovat, od ledna 2022 žalobce neeviduje žádnou stížnost na žalovaného. Soud v rozporu se žalobcem nehodnotí tuto změnu chování žalovaného jako ryze účelové jednání.

20. Dle soudu je zjevné, že při náležité sociální podpoře a důslednosti – i co do vymáhání dodržování ubytovacího řádu včetně pravidelných kontrol ubytovny – je žalovaný schopen v mezích své duševní choroby se začlenit do společnosti a vést běžný život. Rozhodně nemůže být celospolečenským zájmem vyčlenit tyto osoby bez nabízeného řešení ze společnosti, kdy po dobu života na ulici se bezesporu kumulují jednotlivé faktory, které posléze reintegraci těchto jedinců znesnadňují (dluhy, závislosti, trestná činnost). Své rozhodnutí soud opřel i o zmiňovaný nález Ústavního soudu III. ÚS 1765/21 ze dne 2.11.2021, kdy v nalézacím řízení o vyklizení nemovitosti se soud m.j. zabývá zjištěním, zda ve stanovené době existuje reálná možnost zajištění odpovídajícího jiného sociálního zařízení pro vystěhovávanou osobu v nepříznivé sociální situaci, nelze se omezit jen na pouhé konstatování ubytovatele, že ubytovaný v zařízení pobývá protiprávně delší dobu. Soud má v dané věci za bezpečně prokázané, že žádné jiné bydlení se žalovanému toho času reálně nenabízí, tj. vzhledem k duševní poruše a s tím spojené alkoholové závislosti nutno cílit vesměs na tzv. nízkoprahové bydlení, resp. sociální zařízení poskytující služby sociální prevence osobám v nepříznivé sociální situaci. Takové centrum se v místě bydliště žalovaného, popř. v bezprostřední jeho blízkosti ani nenachází, resp. v tomto ohledu žalobce žádná relevantní tvrzení a důkazní návrhy nepředložil. Pokud by jím mohlo být myšleno [anonymizováno] sociálních služeb v [obec], o kterém účastníci v řízení hovořili, pak dle písemného sdělení k výzvě soudu je jeho ubytovací kapacita plně naplněna. Skutečnost, že žalovaný v říjnu 2021 toto centrum s dotazem na ubytování oslovil a následně se zde neubytoval, nepřičítá soud k jeho tíži. V řízení nebylo bezpečně zjištěno a prokázáno, že žalovaný by do předmětného azylového domu byl s určitostí přijat, pokud by vyslovil skutečný zájem. Žádný takový příslib nebyl k důkazu předložen. Naopak o přijetí žalovaného do azylového domu v [obec] lze důvodně pochybovat, pokud žalovaný je osobou se zdravotním omezením a se závislostí na alkoholu, což se s ubytovacím řádem ubytovatele, azylového domu neslučuje. Nelze přehlédnout ani to, že ubytování se poskytuje pouze na dobu 1 roku, tj. od samého počátku by si soud musel být vědom, že veškeré shora popsané negativní dopady vystěhování osoby duševně postižené by nutně nastaly jen o něco později, pokud aktuálně by žalovaný v azylovém domě místo k ubytování získal. Na okraj soud podotýká, že jak se někteří svědci v řízení vyjádřili, v předmětné ubytovně v [část obce] sídlí organizace„ [obec] bydlo“, přičemž z úřední činnosti soudu je známo, že se jedná o pilotní projekt ve spolupráci mimo jiné Města Mladá Boleslav spolufinancovaný evropskými fondy, zabývající se především rozvojem kompetencí pro získání a udržení si bydlení. Jeho posláním a hlavní činností je především práce v sociálních bytech a práce s lidmi, kterým hrozí sociální vyčlenění (viz webový portál žalobce). Přesto žalobní návrh žalobce na vyklizení k sociálnímu vyčlenění žalovaného směřuje.

21. Výrok II. tohoto rozsudku je dán ustanovením § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Žalobce, který ve věci neuspěl, je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení protistraně. Náhrada nákladů řízení sestává z odměny právního zastoupení žalovaného dle § 9 odst. 1 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu („ AT“) ve výši 8 x 1 500 Kč za tyto úkony právní služby: převzetí a příprava věci, prostudování spisu, vyjádření žalovaného k žalobě z 29.3.2022, účast při jednání soudu 5.5.2022, vyjádření žalovaného z 30.5.2022, účast při jednání soudu 21.6.2022 v trvání od 8:30 do 11:50 hodin (tj. 2 úkony právní služby), závěrečný návrh z 27.6.2022, a 1 x 750 Kč za účast při vyhlášení rozsudku 29.6.2022. Dále žalovanému na náhradě nákladů řízení byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 AT ve výši 9 x 300 Kč a 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši 3 244,50 Kč. Žalobce je povinen zaplatit přisouzenou náhradu nákladů řízení k rukám ČR – Okresního soudu v Mladé Boleslavi podle § 149 odst. 2 občanského soudního řádu ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 občanského soudního řádu).