16 C 27/2024 - 119

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Klárou Babičkovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Anonymizováno], IČO [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] za níž jedná [Jméno žalované] sídlem [Adresa žalované] o zaplacení 98 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 16 750 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od 10. 11. 2024 do zaplacení do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do 81 250 Kč s příslušenstvím zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 11 427 Kč do 15 dnů k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou ze dne 5. 6. 2024 domáhal na žalované zaplacení částky 98 000 Kč jakožto přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu v důsledku nesprávného úředního postupu v řízení vedeném [adresa] pod sp. zn. [Anonymizováno] (dále také jako „posuzované řízení“). Posuzované řízení probíhalo 6 let a 6 měsíců. Žaloba byla podána žalobcem dne 8. 8. 2017, přičemž předmětem řízení bylo odškodnění za nesprávný úřední postup v řízení vedeném u [Anonymizováno] pod sp. zn. [Anonymizováno]. V posuzovaném řízení zrušil dovolací soud rozhodnutí soudu I. stupně a soudu odvolacího z důvodu toho, že se nedostatečně tyto soudy zabývaly skutkovými okolnostmi případu, jejich skutková zjištění byla nedostatečná Druhé rozhodnutí soudu I. stupně zrušil odvolací soud ze stejného důvodu. Soudu I. stupně pak trvalo 1 rok a 4 měsíce, než ve věci nařídil ústní jednání a ve věci rozhodl. Řízení skončilo dne 13. 2. 2024, kdy soud I. stupně rozsudkem č. j. [Anonymizováno], vyhověl částečně žalobě. Délku řízení považuje žalobce za nepřiměřenou, když upozorňuje na pochybení soudů ohledně zjišťování skutkového stavu a na to, že jednotlivým soudům trvalo většinou okolo jednoho roku, než ve věci nařídily jednání, přičemž řízení nebylo složité skutkově ani právně. Za jeden rok řízení požaduje žalobce částku 30 000 Kč, za celkovou dobu řízení tedy 165 000 Kč. U žalované předběžně uplatnil svůj nárok dne 9. 5. 2024, na což reagovala žalovaná vydáním stanoviska ze dne 16. 5. 2024, kdy přiznala žalobci na odškodnění jeho nemajetkové újmy ve výši 67 000 Kč. Žalobce dále podotkl, že řízení pro něho mělo velký význam, to, že v jeho věci došlo opět k nesprávnému postupu soudů zasáhlo jeho víru ve spravedlnost justice. Jelikož odškodnění přiznané žalovanou považoval za nedostatečné, podal žalobu týkající se zbylé částky ve výši 98 000 Kč spolu s příslušenstvím.

2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 6. 11. 2024 učinila nesporným, že žalobce uplatnil podáním doručeným žalované dne 9. 5. 2024 nárok na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 165 000 Kč vzniklou v důsledku nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce soudního řízení vedeného u [adresa], sp. zn. [Anonymizováno], a že žalovaná konstatovala, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., a poskytla žalobci zadostiučinění ve výši 67 000 Kč. V řízení dlouhém 6 let a 7 měsíců bylo rozhodováno na třech stupních soudní soustavy (3x soudem I. stupně, 2x soudem odvolacím, 1x [Anonymizováno]). Věc vykazovala jistou míru skutkové složitosti, kdy musela být vydána výzva k odstranění vad podané žaloby, soud dále opakovaně vyžadoval související spisy vedené u [Anonymizováno], sp. zn. [Anonymizováno], a u [Anonymizováno], sp. zn. [Anonymizováno], kdy při posledním vyžádání bylo nutno vyčkat rozhodnutí o dovolání, neboť žalobce vede tento spor souběžně s posuzovaným řízením. Věc byla zatížena i po procesní stránce, neboť žalobce opakovaně žádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů. Význam byl shledán jako běžný, když dle běžné rozhodovací praxe Nejvyššího soudu kompenzační řízení nelze posuzovat jako řízení se zvýšeným významem. První dva rozsudky soudu I. stupně a odvolacího soudu byly dovolacím soudem zrušeny pro nesprávné právní posouzení a v pořadí druhý rozsudek soudu I. stupně byl odvolacím soudem zrušen pro nedostatečná skutková zjištění. Žalovaná trvala na přiznané částky, když za jeden rok řízení dle žalované náleží žalobci částka 15 000 Kč, přičemž za první dva roky náleží částka v poloviční výši. Tato základní částka pak byla snížena s ohledem na skutkovou a procesní složitost řízení o 15 % (z toho 5 % skutková a 10 % procesní), s ohledem na trojinstančnost řízení o 10 %, naopak základní částka byla zvýšena o 5 % s ohledem na postup soudu. Žalovaná navrhla zamítnout žalobu v celém rozsahu.

3. Na základě provedeného dokazování zjistil soud tento skutkový stav:

4. Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že žalobce žalobou uplatněný nárok uplatnil u žalované dne 9. 5. 2024. Tato skutečnost byla mezi účastníky nesporná. Dále bylo mezi účastníky nesporné, že žalovaná konstatovala stanoviskem ze dne 16. 5. 2024 nepřiměřený úřední postup dle § 13 zákona č. 82/1998 Sb. v posuzovaném řízením vedeném u [adresa] pod sp. zn. [Anonymizováno] a žalobci přiznala odškodnění ve výši 67 000 Kč. Sporná zůstává výše odškodnění.

5. Ze spisu vedeného [adresa] pod sp. zn. [Anonymizováno] soud zjistil následující:

6. Žaloba ze dne 7. 8. 2017 doručená [adresa] dne 8. 8. 2017. Email žalobce ze dne 10. 10. 2017 s dotazem na spisovou značku a kdo je přiděleným soudcem ve věci. Na č. l. 12 email s totožným obsahem ze dne 10. 10. 2017. Na č. l. 14 úřední záznam o tom, že podání žalobce ze dne 7. 8. 2017 podané u zdejšího soudu dne 8. 8. 2017 osobně bylo z důvodu chybného zařazení pod sp. zn. [Anonymizováno], č. l. 108-116, vyjmuto ze spisu a vráceno do zápisového oddělení. Usnesení ze dne 1. 12. 2017 na č. l. 15 s výzvou k odstranění vad žaloby. Na č. l. 16 vyjádření žalobce na výzvu k odstranění vad žaloby. Doručeno soudu dne 22. 12. 2017. Pokyn ze dne 5. 2. 2018 o zaslání žaloby s vyjádřeními včetně doplnění žaloby žalované. Na č. l. 23 vyjádření žalované k žalobě ze dne 13. 2. 2018. Pokyn k zaslání vyjádření žalované žalobci a žádost o zapůjčení spisu [Anonymizováno] sp. zn. [Anonymizováno] ze dne 15. 2. 2018. Sdělení žalobce ze dne 27. 2. 2018, doručeno soudu 28. 2. 2018. Úřední záznam ze dne 8. 3. 2018 o tom, že dne 8. 3. 2018 volali z [Anonymizováno], že nelze spis sp. zn. [Anonymizováno] zapůjčit, neboť mají lhůtu na vyhotovení rozhodnutí do 20. 4. 2018. Na č. l. 58 odpověď [Anonymizováno] ze dne 10. 5. 2018, že nelze zaslat přílohový spis [Anonymizováno], neboť bylo podáno odvolání a spis je u [Anonymizováno]. Pokyn ze dne 16. 5. 2018 k nařízení ústního jednání na den 24. 7. 2018. Na č. l. 81 založení plné moci právního zástupce žalobce. Na č. l. 85 omluva žalované z účasti na jednání. Na č. l. 101 protokol o jednání ze dne 24. 7. 2018, kdy jednání bylo odročeno na 16. 10. 2018 za účelem vydání přílohového spisu. Pokyn ze dne 13. 8. 2018 k rozeslání protokolu z jednání a vyžádání přílohového spisu k jednání. Na č. l. 103 odpověď [Anonymizováno], že nelze spis [Anonymizováno] zapůjčit, neboť je stále u [Anonymizováno] k rozhodnutí o podaných odvoláních. Pokyn na předložení ke kontrole 1. 10. 2018, zda byl zaslán přílohový spis. Úřední záznam ze dne 25. 8. 2018 o připojení spisu [Anonymizováno] sp. zn. [Anonymizováno]. Na č. l. 108 omluva žalované z účasti na jednání ze dne 12. 10. 2018. Na č. l. 111 přípis [Anonymizováno] se žádostí o vrácení spisu [Anonymizováno] obratem z důvodu žádosti o zapůjčení [Anonymizováno] k jednání na 15. 11. 2018. Na č. l. 112 protokol z jednání ze dne 16. 10. 2018, kdy byl vyhlášen rozsudek pod č. j. [Anonymizováno], kterým byla zamítnuta žaloba ze dne 16. 10. 2018. Pokyn k rozeslání rozsudku ze dne 1. 11. 2018. Na č. l. 123 odvolání žalobce ze dne 14. 11. 2018. Výzva k zaplacení soudního poplatku ze dne 22. 11. 2018. Na č. l. 128 doplnění odvolání ze dne 21. 11. 2018. Na č. l. 136 žádost žalobce o osvobození soudních poplatků ze dne 7. 12. 2018. Pokyn k zaslání prohlášení k vyplnění k osvobození od soudních poplatků žalobci ze dne 11. 12. 2018. Na č. l. 140 a následující zaslání vyplněného prohlášení o majetkových poměrech žalobcem ze dne 3. 1. 2019. Dále také založeno dne 8. 1. 2019. Na č. l. 167 usnesení o zamítnutí osvobození od soudních poplatků ze dne 20. 3. 2019 s pokynem k doručení 21. 3. 2019. Na č. l. 171 ze dne 2. 4. 2019 odpověď [Anonymizováno] o tom, že nelze vrátit přílohový spis [Anonymizováno], neboť věc nebyla skončena. Na č. l. 173 odvolání žalobce proti zamítnutí osvobození od soudních poplatků ze dne 9. 4. 2019. Na č. l. 177 doplnění odvolání žalobce proti usnesení o zamítnutí osvobození od soudních poplatků ze dne 11. 4. 2019. Na č. l. 184 předkládací zpráva ze dne 15. 4. 2019. Na č. l. 186 usnesení [Anonymizováno], č. j. [Anonymizováno], s tím, že se usnesení soudu I. stupně mění tak, že se žalobci přiznává osvobození od soudních poplatků v rozsahu 50 %. Pokyn k rozeslání účastníkům ze dne 23. 5. 2019. Pokyn k zaslání odvolání žalobce žalované ze dne 25. 6. 2019. Předkládací zpráva ze dne 11. 7. 2019. Na č. l. 191 výzva [Anonymizováno] účastníkům, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání ze dne 18. 7. 2019. Na č. l. 193 vyjádření žalobce, že trvá na nařízení ústního jednání ze dne 9. 8. 2019. Na č. l. 196 a následující doplnění odvolání ze dne 1. 9. 2019. Na č. l. 213 pokyn k nařízení ústního jednání na 23. 10. 2019 ze dne 16. 9. 2019. Na č. l. 215 omluva z jednání žalované ze dne 21. 10. 2019. Na č. l. 220 evidenční list o zvukovém záznamu odvolacího jednání. Na č. l. 223 rozsudek [Anonymizováno], č. j. [Anonymizováno], ze dne 23. 10. 2019, kterým byl rozsudek soudu I. stupně potvrzen. Pokyn k rozeslání rozsudku [Anonymizováno] ze dne 21. 11. 2019. Dne 10. 1. 2020 vyznačena doložka právní moci. Na č. l. 231 doručeno dovolání žalobce dne 14. 1. 2020. Na č. l. 239 žádost žalobce o osvobození od placení soudního poplatku za dovolání a ustanovení advokáta pro dovolací řízení, doručeno soudu 22. 1. 2020. Na č. l. 241 výzva soudu ze dne 4. 2. 2020 k prokázání majetkových poměrů žalobce. Na č. l. 242 vyjádření žalobce k výzvě soudu, doručeno soudu 3. 3. 2020. Na č. l. 267 usnesení o nepřiznání osvobození od soudního poplatku a zamítnutí ustanovení právního zástupce ze dne 9. 3. 2020. Na č. l. 269 odvolání žalobce do usnesení o zamítnutí osvobození od soudních poplatků a neustanovení advokáta, doručeno 27. 3. 2020. Na č. l. 283 předkládací zpráva odvolacímu soudu ze dne 1. 4. 2020. Na č. l. 285 usnesení [Anonymizováno], sp. zn. [Anonymizováno], které mění usnesení soudu I. stupně tak, že se žalobci pro dovolací řízení přiznává osvobození od soudních poplatků a ustanovuje zástupce ze dne 22. 4. 2020. Na č. l. 287 usnesení s výzvou o doplnění dovolání ze dne 20. 5. 2020. Na č. l. 289 doplnění dovolání, doručeno soudu dne 8. 6. 2020. Pokyn 10. 6. 2020 k rozeslání dovolání žalobce. Na č. l. 298 doplnění dovolání žalobce ze dne 8. 6. 2020. Na č. l. 305 předložení věci k rozhodnutí o dovolání ze dne 23. 6. 2020, přijato podatelnou [Anonymizováno] dne 3. 7. 2020. Na č. l. 307 rozsudek [Anonymizováno], č. j. [Anonymizováno], ze dne 21. 4. 2021 s tím, že výroky týkající se zamítnutí se zrušují a věc se vrací soudu I. stupně k dalšímu řízení k podrobnějšímu skutkovému zjištění. Pokyn k rozeslání rozsudku [Anonymizováno] ze dne 26. 5. 2021. Na č. l. 329 výzva ze dne 7. 6. 2021, zda účastníci souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Na č. l. 330 odpověď žalobce ze dne 21. 6. 2021, že nesouhlasí s tím, aby bylo rozhodnuto bez jeho účasti. Záznam 1. 7. až 31. 12. 2021 stáž soudkyně [tituly před jménem] [jméno FO] u [Anonymizováno], předlož zastupující soudkyni. Pokyn ze dne 16. 7. 2021 k vyžádání spisu [Anonymizováno] sp. zn. [Anonymizováno] a rozhodnutí o ustanovení zástupce. Na č. l. 332 zaslání spisu od [Anonymizováno], sp. zn. [Anonymizováno], dne 28. 7. 2021. Na č. l. 333 pokyn k zaslání žalobci, aby prokázal svůj návrh na ustanovení zástupce a doložil své osobní, majetkové a výdělkové poměry. Na č. l. 334 odpověď žalobce ze dne 11. 10. 2021 s tím, že nesplnil lhůtu. Na č. l. 336 a následující prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků, doručeno 14. 10. 2021. Na č. l. 353 usnesení o zamítnutí žádosti žalobce o ustanovení zástupce pro řízení ze dne 25. 11. 2021. Pokyn k zaslání dne 25. 11. 2021. Na č. l. 355 odvolání žalobce ze dne 14. 12. 2021. Na č. l. 358 předkládací zpráva [Anonymizováno] ze dne 11. 1. 2022. Na č. l. 360 usnesení [Anonymizováno], sp. zn. [Anonymizováno], ze dne 17. 1. 2022, kterým se mění usnesení soudu I. stupně tak, že se ustanovuje žalobci právní zástupce. Na č. l. 362 dotaz žalobce ze dne 2. 2. 2022, zda se již vrátil spis z [Anonymizováno]. Dne 3. 2. 2022 pokyn k rozeslání usnesení [Anonymizováno]. Na č. l. 364 žádost [Anonymizováno] o vrácení spisu [Anonymizováno] ze dne 21. 1. 2022. Na č. l. 367 odpověď [Anonymizováno] o tom, že spis [Anonymizováno] od [Anonymizováno] vyžádají, jelikož jednání tam bylo 22. 2. 2022 a obratem zašlou [adresa]. Odpověď je ze dne 4. 3. 2022. Pokyn ze dne 8. 3. 2022 o opětovné vyžádání spisu od [Anonymizováno]. Na č. l. 370 zaslání dohody o jednání [Anonymizováno] na místo [Anonymizováno] ze dne 18. 3. 2022. Na č. l. 374 zaslání spisu [Anonymizováno] [Anonymizováno] s tím, že žádají zaslat spis zpět, neboť mají jednání 31. 3. 2022. Zpráva je z 18. 3. 2022. Na č. l. 377 specifikace nákladů řízení žalobce ze dne 6. 4. 2022. Na č. l. 390 protokol o jednání ze dne 31. 3. 2022, kde byl vynesen rozsudek a bylo částečně žalobci vyhověno a částečně žaloba zamítnuta. Pokyn k přepsání rozsudku ze dne 19. 4. 2022. Rozsudek [Anonymizováno] ze dne 31. 3. 2022, pokyn k rozeslání rozsudku ze dne 25. 4. 2022. Na č. l. 402 žádost [Anonymizováno] ze dne 20. 4. 2022 o vrácení spisu [Anonymizováno] s tím, že zapůjčení spisu je žádáno dalšími soudy a rovněž je spis nutno zaslat v důsledku odvolání [Anonymizováno]. Na č. l. 404 žádost [Anonymizováno] o zaslání spisu [Anonymizováno], sp. zn. [Anonymizováno], neboť jednání mají nařízeno na 26. 4. 2022. Žádost ze dne 20. 4. 2022. Na č. l. 407 odvolání žalobce proti rozsudku [adresa] ze dne 4. 5. 2022. Na č. l. 411 odvolání žalované proti rozsudku soudu I. stupně ze dne 9. 5. 2022. Pokyn k zaslání odvolání účastníků ze dne 12. 5. 2022. Na č. l. 415 vyjádření k odvolání žalované ze dne 18. 5. 2022. Na č. l. 418 předkládací zpráva odvolacímu soudu ze dne 31. 5. 2022, doručeno [Anonymizováno] dne 7. 6. 2022. Na č. l. 420 usnesení [Anonymizováno] ze dne 14. 6. 2022, zda účastníci souhlasí, že bude rozhodnuto bez nařízení jednání. Na č. l. 423 nesouhlas žalobce s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání ze dne 20. 6. 2022. Na č. l. 424 pokyn k nařízení jednání ze dne 1. 8. 2022 na den 21. 9. 2022. Na č. l. 425 evidenční list o zvukovém záznamu z jednání. Na č. l. 428 usnesení [Anonymizováno], č. j. [Anonymizováno], ze dne 21. 9. 2022 o tom, že se zrušuje rozsudek soudu I. stupně a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení s odůvodněním, že soud I. stupně dospěl na základě provedených důkazů k neúplným, a tedy nesprávným skutkovým zjištěním. Jím provedené právní posouzení věci je tak předčasné, a tudíž nesprávné a na soudu I. stupně v dalším řízení bude, aby náležitě zjistil skutkový stav věci. Na č. l. 432 žádost [Anonymizováno] o vrácení spisu sp. zn. [Anonymizováno] ze dne 21. 7. 2022. Na č. l. 434 odpověď [Anonymizováno] ze dne 25. 7. 2022, že spis nelze vrátit, neboť se nachází u [Anonymizováno]. Pokyn k rozeslání usnesení [Anonymizováno] ze dne 19. 10. 2022. Pokyn ze dne 3. 11. 2022 o vyžádání přílohového spisu [Anonymizováno] sp. zn. [Anonymizováno]. Na č. l. 435 odpověď [Anonymizováno] dne 4. 11. 2022, že se spis nachází s dovoláním na [Anonymizováno] v [Anonymizováno]. Pokyn ze dne 8. 11. 2022 na lhůtu 2 měsíce. Pokyn ze dne 5. 12. 2022 na lhůtu 31. 1. 2023, poté k vyžádání přílohového spisu. Na č. l. 437 žádost [Anonymizováno] o vrácení spisu [Anonymizováno] ze dne 23. 1. 2023. Na č. l. 439 odpověď ze dne 30. 1. 2023 [Anonymizováno], že nelze vrátit spis, neboť došlo ke zrušení zdejšího rozhodnutí. Pokyn ze dne 7. 2. 2023, dej na lhůtu 28. 2. 2023 k vyžádání přílohového spisu. Pokyn ze dne 6. 3. 2023 dej na lhůtu 30. 4. 2023 a poté vyžádej spis. Na č. l. 440 odpověď [Anonymizováno] ze dne 1. 3. 2023, že spis [Anonymizováno] se nachází u [Anonymizováno] s dovoláním. Pokyn vyžádej spis [Anonymizováno] sp. zn. [Anonymizováno] ze dne 2. 5. 2023. Na č. l. 442 odpověď [Anonymizováno] ze dne 3. 5. 2023, že spis je na [Anonymizováno]. Pokyn ze dne 5. 5. 2023 dej spis na lhůtu do 31. 5. 2023 a opět vyžádej spis. Na č. l. 444 odpověď [Anonymizováno] ze dne 31. 5. 2023, že spis je stále u [Anonymizováno] s dovoláním. Dne 9. 6. 2023 pokyn dej na lhůtu do 31. 7. 2023 a poté opět žádej spis. Na č. l. 446 odpověď na žádost zdejšího soudu o zapůjčení spisu ke [Anonymizováno]. Na č. l. 447 odpověď [Anonymizováno] ze dne 10. 8. 2023, že spis je stále u [Anonymizováno]. Pokyn ze dne 21. 8. 2023 dej na lhůtu do 18. 9. 2023 a poté opět zašli žádost o spis. Na č. l. 449 žádost o zapůjčení spisu [Anonymizováno] ze dne 19. 9. 2023. Na č. l. 450 odpověď [Anonymizováno] ze dne 20. 9. 2023 s tím, že žádosti nelze vyhovět, neboť spis je u [Anonymizováno] a současně žádost, aby žádosti o zapůjčení spisu byly zasílány zdejšímu soudu s méně četnější frekvencí s tím, že spis bude zaslán ihned poté, kdy bude tamnímu soudu s rozhodnutím o dovolání vrácen. Pokyn ze dne 22. 9. 2023 dej na lhůtu do 15. 11. 2023. Pokyn ze dne 3. 11. 2023, aby asistent kontaktoval [Anonymizováno] s možností zapůjčení spisu na 14 dnů. Na č. l. 452 záznam, že dne 9. 11. 2023 byl kontaktován [Anonymizováno], který sdělil, že 27. 9. 2023 zaslal spis [Anonymizováno] s rozhodnutím o dovolání. Záznam ze dne 14. 11. 2023, že byl připojen spis [Anonymizováno] sp. zn. [Anonymizováno]. Pokyn ze dne 19. 12. 2023 k předvolání účastníků k ústnímu jednání dne 13. 2. 2024. Na č. l. 454 žádost [Anonymizováno] o vrácení [Anonymizováno] ze dne 5. 1. 2024. Na č. l. 456 odpověď [Anonymizováno], že je nařízeno jednání na 13. 2. 2024 ze dne 9. 1. 2024. Na č. l. 458 důkazní návrhy žalobce ze dne 24. 1. 2024. Na č. l. 461 přípis žalobce a omluva žalobce z osobní neúčasti na nařízeném jednání ze dne 11. 2. 2024. Pokyn k rozeslání protokolu z ústního jednání ze dne 16. 2. 2024. Na č. l. 475 protokol o jednání před soudem I. stupně ze dne 13. 2. 2024. Při jednání byl vyhlášen rozsudek. Na č. l. 478 specifikace nákladů řízení žalobce ze dne 13. 2. 2024. Pokyn ze dne 14. 3. 2024 k rozeslání rozsudku. Na č. l. 487 rozsudek, č. j. [Anonymizováno], ze dne 13. 2. 2024. Rozsudek nabyl právní moci dne 3. 4. 2024. Pokyn ze dne 4. 3. 2024 k předložení soudci s koncepty usnesení o nákladech ustanoveného zástupce. Na č. l. 493 usnesení o nákladech ze dne 8. 4. 2024. Na č. l. 494 rozhodnutí o hotových výdajích ze dne 8. 4. 2024. Na č. l. 495 usnesení ze dne 8. 4. 2024 o soudním poplatku. Na č. l. 497 odvolání žalované do usnesení ze dne 8. 4. 2024 na č. l.

495. Pokyn ze dne 16. 4. 2024 spis na lhůtu do 27. 4. 2024. Na č. l. 498a pokyn ze dne 3. 5. 2024 s vyznačením doložek a předložení předkládací zprávy. Na č. l. 499 předkládací zpráva ze dne 15. 5. 2024, přijato [právnická osoba]. 5. 2024. Na č. l. 504 usnesení [Anonymizováno], č. j. [Anonymizováno], ze dne 27. 5. 2024, kterým se usnesení soudu I. stupně mění tak, že se žalované povinnost zaplatit soudní poplatek neukládá. Pokyn ze dne 5. 6. 2024 k rozeslání usnesení [Anonymizováno]. Na č. l. 507 žádost [Anonymizováno] o vrácení spisu [Anonymizováno] ze dne 12. 6. 2024. Pokyn k odpojení přílohových spisů ze dne 18. 6. 2024 s konceptem usnesení o nákladech státu. Na č. l. 509 usnesení o náhradě nákladů státu ze dne 25. 6. 2024 s pokynem rozeslat tentýž den. Na č. l. 512 pokyn ze dne 2. 8. 2024 k postagendě.

7. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

8. Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“) stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

9. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za škodu, která byla způsobena za a) rozhodnutím, jež je vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení nebo v řízení trestním, za b) nesprávným úředním postupem.

10. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

11. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

12. Podle § 31a odst. 2 OdpŠk se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

13. Podle § 31a odst. 3 OdpŠk v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

14. Podle § 32 odst. 3 OdpŠk nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.

15. Nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb., provedenou zákonem č. 160/2006 Sb., s účinností od 27. 4. 2006 (§ 31a zákona). Zakotvením uvedeného nároku zákonodárce naplnil požadavek pramenící z čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále "EÚLP"). Podle čl. 6 odst. 1 věta první EÚLP má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 z ESLP na vnitrostátní úroveň, což ostatně zákonodárce výslovně vyjádřil v důvodové zprávě k zákonu č. 160/2006 Sb. Soud je toho názoru, že má-li odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva primárně zakotveného již v EÚLP, je nanejvýš žádoucí, aby jeho rozhodování vycházelo z kritérií stanovených judikaturou ESLP.

16. Délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená, naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

17. Co se týká existence prvého z uvedených předpokladů, tj. nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí v posuzovaném řízení, soud má za to, že tento je naplněn, neboť v naříkaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, kterým se rozumí porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti a zpravidla jde o postup, který s rozhodovací činností nesouvisí. Podle konkrétních okolností může jít o jakoukoliv činnost spojenou s výkonem pravomoci státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 966/2008). Nesprávný úřední postup v posuzovaném případě spočíval v celkově nepřiměřené délce posuzovaného řízení. Vznik újmy ostatně dovodila i sama žalovaná ve svém stanovisku ze dne 16. 5. 202, kterým přiznala žalobci zadostiučinění v peněžité formě.

18. Ustanovení § 31a odst. 2 zákona vymezuje jak formu, tak rozsah náhrady. Peněžitá kompenzace je označena za způsob zásadně subsidiární, nastupující tehdy, není-li možno nemajetkovou újmu nahradit jinak, přičemž dostačujícím prostředkem nápravy by se nejevilo pouhé konstatování porušení práva. V daném případě dospěl soud k závěru, že zmíněný nesprávný úřední postup dosahuje již takové intenzity, že je na místě přiznat finanční zadostiučinění, když je dána i existence příčinné souvislosti mezi uvedeným nesprávným úředním postupem a újmou žalobce a jako dostačujícím prostředkem nápravy se nejeví konstatování porušení práva žalobce na přiměřenou délku řízení.

19. Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 20. 5. 2009, sp. zn. 25 Cdo 1145/2009, dovodil, že náhrada imateriální újmy podle § 1 odst. 3 a § 31a odst. 3 zákona nemusí dosahovat výše, k níž by dospěl ESLP ve smyslu čl. 41 Úmluvy. Zdůraznil rovněž s poukazem na § 31a odst. 3 zákona, že výše odškodnění nemajetkové újmy, jež vznikla nesprávným úředním postupem, spočívajícím v tzv. průtazích řízení, není stanovena pevnými částkami. Je přenecháno soudu (popř. v předběžném projednání nároku příslušnému ministerstvu či ústřednímu správnímu úřadu uvedenému v § 6 zákona), aby v každém jednotlivém případě uvážil, jaký rozsah zadostiučinění je přiměřený všem okolnostem za použití zákonem demonstrativně vyjmenovaných kritérií. Z rozsudku senátu první sekce ESLP ze dne 10. 11. 2004, ve věci Apicella proti Itálii, stížnost č. 64890/01, odst. 26 je patrno, že ESLP při stanovení výše odškodnění za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě vychází z částky 1 000 až 1 500 EUR za jeden rok trvání řízení jako základu pro stanovení celkového zadostiučinění. Tuto částku však snižuje o 30 % v případě, kdy již bylo národními orgány shledáno porušení práva stěžovatele a dále ji upravuje především v závislosti na významu předmětu řízení pro stěžovatele, složitosti věci projevující se zejména v počtu stupňů soudní soustavy, ve kterých byla věc projednávána a jednání stěžovatele, jímž přispěl k celkové délce řízení. S takovým způsobem výpočtu výše přiměřeného zadostiučinění, byť v obecné rovině, se ztotožnil i velký senát ESLP v rozsudku v téže věci ze dne 29. 3. 2006, odst.

66. Z rozsudku velkého senátu ESLP v dané věci lze dále vyčíst, že ESLP považuje za přiměřené, pokud je vnitrostátním orgánem přiznáno poškozenému asi 45 % částky, kterou by přiznal sám. Konstantní judikatura přitom pro poměry České republiky považuje za přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení (tj. 1 250 Kč až 1 667 Kč za jeden měsíc s tím, že v prvních dvou letech trvání řízení jde o částky poloviční). Přiznání částky v rozmezí 15 000 Kč až 20 000 Kč, ve kterém představuje částka 15 000 Kč částku základní, lze zvažovat například podle takových kritérií, jakými jsou délka samotného kompenzačního řízení (za situace, kdy samotné kompenzační řízení je nepřiměřeně dlouhé, lze přiměřeně zvýšit danou částku, pokud se toho poškozený dovolává) či zcela zjevně nepřiměřená (extrémní) délka posuzovaného řízení.

20. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 2020, sp. zn. 30 Cdo 1433/2020, k možnosti překonání závěrů učiněných ve Stanovisku s ohledem na ekonomický růst se Nejvyšší soud vyjadřoval v usnesení ze dne 27. 11. 2019, sp. zn. 30 Cdo 3171/2018, kde zopakoval, že při stanovení finančního zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení je třeba přiznat zadostiučinění přiměřené konkrétním okolnostem případu a závažnosti vzniklé újmy, a naopak se vyvarovat mechanické aplikaci práva s touhou po dosažení matematicky přesného výsledku (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2013, sp. zn. 30 Cdo 4539/2011), a že na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv ani znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1964/2012, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 30 Cdo 2989/2011, ze dne 24. 6. 2013, sp. zn. 30 Cdo 3331/2012, a ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. 30 Cdo 5760/2017). Obdobně se Nejvyšší soud vyjádřil k otázce vlivu změny životní úrovně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2019, sp. zn. 30 Cdo 1153/2019). Z poslední doby se Nejvyšší soud k této otázce vyjádřil též v usnesení ze dne 18. 8. 2020, sp. zn. 30 Cdo 2184/2020. Při vydání Stanoviska Nejvyšší soud vycházel zejména z rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva, jež v tomto ohledu nedoznala změn (viz NS sp. zn. 30 Cdo 3171/2018).

21. Soud posuzoval délku řízení v období od 7. 8. 2017, tj. ode dne kdy byla žalobce podána žaloba na odškodnění nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup v řízení vedeným u [Anonymizováno] pod sp zn.[Anonymizováno], do 3. 4. 2024, kdy nabyl právní moci konečný rozsudek ve věci (tj. rozsudek [adresa] ze dne 13. 2. 2024). Do tohoto rozhodnutí nebylo podáno odvolání ani jednoho z účastníků, a tak bylo řízení skončeno.

22. Žalovaná nemajetkovou újmu kompenzovala v penězích, soud se s tímto postupem ztotožňuje, když v tomto případě, kdy řízení v posuzovaném období trvalo 6 let a 7 měsíců, přičemž soud souhlasí s žalovanou, že by již nepostačovalo pouhé konstatování porušení práva na rozhodnutí věci v přiměřené lhůtě, a je toho názoru, že je třeba žalobce odškodnit v penězích. Za přiměřenou částku za jeden rok považuje soud stejně jako žalovaná částku 15 000 Kč (tj. 1 250 Kč za jeden měsíc), a to s ohledem na to, že není možno na posuzované řízení pohlížet jako na extrémně dlouhé. Je ustálenou praxí, že řízení trvající v délce do 10 let se stanovuje základní roční částka na samé dolní hranici rozmezí vymezeného ve ustálenou judikaturou (viz bod 19), a až pro řízení delší dochází k postupnému navyšování této částky, přičemž roční odškodnění ve výši 20 000 Kč se obecně přisuzuje za řízení délkou přesahující 20 let. Jelikož se posuzované řízení délkou nacházelo pod hranicí 10 let a soud neshledal žádné výjimečné důvody pro navýšení této částky (přičemž tyto netvrdil ani sám žalobce), má soud za spravedlivé stanovení základní částky ve výši 15 000 Kč za jeden rok k řízení. K tvrzení žalobce týkající se inflace pak soud odkazuje na bod 20 odůvodnění, kde se vlivem inflace na výši odškodnění již zabýval. Za první dva roky je tato částka snížena na polovinu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. 9. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1078/2013), výpočtem dospěl k základní částce 83 750 Kč.

23. Po skutkové a procesní stránce byla věc dle soudu mírně složitá. Předmětem řízení bylo kompenzační řízení. Řízení bylo komplikováno nutností provést přílohové spisy, jejichž zapůjčení bylo složité. Dále bylo řízení vedeno na třech stupních soudní soustavy, přičemž odvolací soud rozhodoval i v procesních otázkách týkajících se opakovaných žádostí žalobce na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů. Z důvodu složitosti řízení soud přistoupil ke snížení základní částky o 10 % za procesní složitost a o 10 % za skutkovou složitost.

24. Žalobce se na délce řízení nepodílel pozitivně ani negativně, soud shledal, že zde nejsou důvody pro korekci základní částky. Důvodem pro korekci by například bylo, pokud by žalobce podal stížnost, příp. návrh na určení procesní lhůty, což však z jeho strany učiněno nebylo.

25. Postup soudu byl nekoncentrovaný a vyznačoval dílčími průtahy v řízení, které byly zapříčiněny komplikacemi se zapůjčováním přílohových spisů. I když zde byly dány objektivní překážky, kdy soudu nemohly být poskytovány přílohové spisy v přiměřené lhůtě, průtahy vzniklé v řízení jdou za soudem I. stupně, když účastníci řízení nemůžou být těmito administrativními potížemi zatěžováni. Řízení nebylo přerušeno, lhůty k provedení úkonů tedy běžely jako obvykle. Soud také přihlédl k administrativnímu pochybení při podání žaloby, kdy k prvnímu úkonu ve věci soud přistoupil až po téměř čtyřech měsících kvůli nesprávnému zapsání věci v zápisovém oddělení soudu. Soud rovněž přihlédl k zrušení rozsudků soudu I. stupně, kdy k těmto došlo z důvodu nedostatečného a nesprávného skutkového zjištění soudu I. stupně. Pod pojem nesprávnosti postupu orgánu veřejné moci je třeba totiž také zahrnout i takové případy, v nichž dojde ke zrušení rozhodnutí soudu nižšího stupně jen proto, že soud nižšího stupně nerespektoval závazný právní názor soudu vyššího stupně či nález Ústavního soudu. Podobným případem je i situace, kdy rozhodnutí soudu nižšího stupně bylo zrušeno výlučně z důvodu jeho nepřezkoumatelnosti nebo procesní vady soudu nižšího stupně. Z těchto důvodu došlo k navýšení základní částky o 20 %.

26. Z hlediska významu předmětu řízení pro žalobce soud uvádí, že dle Stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010 je vyšší význam předmětu řízení presumován u řízení trestních (zejména je-li omezena osobní svoboda účastníka), dále řízení, jejichž předmětem je právo na ochranu osobnosti, rodinněprávní vztahy (zde zejména řízení ve věcech péče o nezletilé a věci výživného), řízení ve věcech osobního stavu, pracovně právní spory či řízení o poskytnutí různých plnění ze strany státu (sociální dávky, dávky důchodového pojištění, dávky zdravotního pojištění, podpora v nezaměstnanosti atd.). Posuzované řízení nepatřilo mezi shora uvedená řízení, jelikož se jednalo o kompenzační řízení. Dalším typovým hlediskem je věk a zdravotní stav účastníka řízení. Nejvyšší soud se ztotožňuje s názorem Evropského soudu, že soudy i jiné orgány veřejné moci by při vyřizování jim napadlých případů měly s větší péčí přistupovat k těm řízením, jejichž účastníky jsou osoby vážně nemocné či osoby vyššího věku (srov. např. rozsudek senátu Druhé sekce ESLP ze dne 10. 7. 2003, ve věci Hartman proti České republice, stížnost č. 53341/99, odst. 75-76). Špatný zdravotní stav účastníka lze v tomto kompenzačním řízení zohlednit tehdy, byl-li soudu v původním posuzovaném řízení znám (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2018, sp. zn. 30 Cdo 2245/2016). Význam řízení pro žalobce soud zhodnotil tak, že pro něj posuzované řízení mělo zvýšený význam. Žalobce v průběhu posuzovaného řízení trpěl zdravotními problémy, o nichž byl soud zpraven. Soud proto nepřistoupil ke korekci základní částky a tu navýšil o 10 %.

27. Základní částka zadostiučinění činí za řízení dlouhé 6 let a 7 měsíců činí 83 750 Kč (5x 15 000 Kč + 7x 1 250 Kč), přičemž soud shledal důvody pro modifikaci této základní částky z důvodu složitosti řízení (snížení o 20 %), podílu soudu na délce řízení (zvýšení o 10 %) a významu řízení pro žalobce (zvýšení o 10 %). Žalobci tak náleží částka ve výši 83 750 Kč. Vzhledem k tomu, že ještě před podáním žaloby žalovaná hradila žalobci částku ve výši 67 000 Kč, žalobci zdejší soud přiznává částku ve výši 16 750 Kč. Co se týká úroků z prodlení, žalovaná se dostala do prodlení uplynutím šestiměsíční lhůty pro plnění vyplývající z § 15 OdpŠk, tj. ode dne 10. 11. 2024. Žalobci tak náleží úroky z prodlení pouze z částky 16 750 Kč, a to od data prodlení do zaplacení (výrok I.) Ve zbývající požadované částce soud žalobu výrokem II. zamítl.

28. O nákladech řízení soud rozhodl podle úspěchu ve věci dle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., když žalobce byl úspěšný pouze částečně, avšak rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu. V řízení se žalobce domáhal zaplacení nemajetkové újmy. Dle čl. II vyhlášky č. 258/2024 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, za právní služby poskytnuté přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky přísluší advokátovi odměna podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky. Dle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (dále jen „AT“) ve znění do 31. 12. 2024 se považuje za tarifní hodnotu 50 000 Kč (NS sp. zn. 30 Cdo 3378/2013). Dle § 9a odst. 2 písm. a) AT ve znění pozdějších předpisů se považuje za tarifní hodnotu 16 750 Kč, když soud vychází z přiznané částky. Za každý úkon ve věci tak advokátovi do 31. 12. 2024 náleží odměna ve výši 3 100 Kč, za úkony od 1. 1. 2025 náleží advokátovi odměna ve výši 1 780 Kč, a to dle dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5 AT.

25. Žalobci tak náleží náhrada v celkové výši 11 427 Kč, která je tvořena: - zaplaceným soudním poplatek za žalobu ve výši 500 Kč dle položky 8a Sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, když byl žalobce osvobozen z povinnosti hradit soudní poplatky ve výši 75 %; - mimosmluvní odměnou ve výši 7 980 Kč za 3 úkony právní služby dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a), d) g) AT (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu ve věci samé ze dne 8. 6. 2023, účast na soudním jednání dne 3. 4. 2025); - paušálem za náhradu hotových výdajů v celkové výši 1 050 Kč za 3 úkony právní služby, který byl přiznán ve výši 300 Kč za 2 úkony právní služby dle ustanovení § 13 odst. 4 AT ve znění do 31. 12. 2024 a ve výši 450 Kč za 1 úkon právní služby dle ustanovení § 13 odst. 4 AT ve znění pozdějších předpisů; - náhradu za DPH ve výši 21 % z mimosmluvní odměny zástupce, paušálu za náhradu hotových výdajů, když zástupce doložil, že je jejím plátcem, tj. 1 897 Kč.

26. Lhůta k plnění pro žalovanou podle § 160 odst. 1 o. s. ř. odpovídá plnění ze státního rozpočtu. O povinnosti hradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobce soud rozhodl podle § 149 o. s. ř.

Poučení