16 C 292/2017- 329

Rubrum

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Traxlerovou v právní věci žalobkyně: ; [celé jméno žalobkyně], narozená dne [datum], bytem [adresa], [anonymizována tři slova], zastoupena [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátem, se sídlem [adresa], proti; žalovanému: ; [celé jméno žalovaného], [anonymizováno] dne [datum], bytem [adresa žalovaného], zastoupen [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátem, se sídlem [adresa], o určení vlastnických vztahů ke kanalizační přípojce a o zdržení se neoprávněných zásahů do kanalizační přípojky takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně proti žalovanému domáhá určení, že kanalizační přípojka nacházející se na pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, zapsaném v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště České Budějovice, na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec], je v jejich rovnodílném podílovém spoluvlastnictví a kterou se dále domáhá uložení povinnosti žalovanému zdržet se zásahů do této kanalizační přípojky omezujících odvod odpadních vod z domu [adresa], který je součástí přilehlého pozemku parc. [číslo] se zamítá.

II. V části, v níž se žalobkyně proti žalovanému domáhá určení, že kanalizační přípojka dle výroku I. je součástí pozemku parc. [číslo] se řízení zastavuje.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 77 656,59 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhá určení vlastnických vztahů ke kanalizační přípojce a zdržení se neoprávněných zásahů do kanalizační přípojky. V návrhu dále uvádí, že je vlastnicí rodinného domu [adresa], který je součástí pozemku parc. [číslo] zapsaného v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště České Budějovice, na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec]. Žalovaný je výhradním vlastníkem pozemku parc. [číslo] jehož součástí je rodinný dům [adresa] v témže katastrálním území, když oba uvedené domy byly dříve součástí téže zemědělské usedlosti. V průběhu doby došlo k jejímu reálnému rozdělení, avšak část vnitřního dvora označená jako pozemek parc. [číslo] zůstala v ideálním rovnodílném spoluvlastnictví obou účastníků. V roce 2008 byla v obci vybudována obecní kanalizace, a to vždy až k vratům jednotlivých stavení, následně pak byli vlastníci vyzváni, aby si na své náklady vybudovali příslušné kanalizační přípojky za vraty a připojili se tak se svými nemovitostmi na veřejnou kanalizaci. Žalobkyně v této souvislosti také s ohledem na vzdálenost svého bydliště, kdy svou chalupu užívala jen občas, požádala žalovaného, aby až bude po jejím odjezdu budovat svou kanalizační přípojku, vybudoval přípojku i pro její dům. Žalobkyně byla v dobré víře, že dílo bude realizováno a uvedeno do provozu dle dohody, zvláště když je žalovaný profesí instalatér. Když žalobkyně přijela v příštím roce na chalupu, ohlásil jí žalovaný, že je vše v pořádku a že kanalizace funguje, ona mu vyplatila jím požadovanou odměnu ve výši několika tisíc korun českých. Odvod splaškových vod z obou přilehlých stavení do obecní kanalizace následně fungoval po celá léta zcela bezproblémově. V roce 2016 dospěla žalobkyně k nezvratnému závěru, že z věkových a zdravotních důvodů již nemůže svou chalupu v [obec] řádně užívat a dohodla se se svým bratrancem, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], že nemovitost bude pro ni spravovat s právem jejího užívání a příslibem pozdějšího odprodeje. Na jaře roku 2017 upozornil žalovaný zmocněnce žalobkyně, že vnitřní kanalizace odvádějící odpadní vodu z jejího domu je napojena na jeho kanalizační přípojku uloženou ve společném dvoře a vyzval jej, aby si žalobkyně nechala zřídit vlastní kanalizační přípojku. Žalobkyně byla ze sdělení žalovaného značně překvapena, neboť dosud byla přesvědčena, že žalovaný ve společném dvoře skutečně vybudoval a zprovoznil dvě samostatné kanalizační přípojky. Žalobkyně má za to, že je to právě žalovaný, kdo vytvořil tento společný přípojný systém a současně jde o systém funkční, na jehož vybudování, na jehož vybudování se finančně významně podílela, považuje jej žalobkyně za společný, tj. v ideálním rovnodíloném spoluvlastnictví vlastníků obou přilehlých stavení, když i koneckonců je uložena ve vlastnicky společném pozemku parc. [číslo]. Žalobkyně tedy vyzvala žalovaného, aby respektoval jím vytvořený a řadu let fungující status quo a zdržel se jakýchkoliv zásahů do společné kanalizační přípojky. V červnu roku 2017 však žalovaný svévolně odpojil dům žalobkyně od stávající kanalizační přípojky bez jakéhokoliv předběžného upozornění žalobkyně v době nepřítomnosti její i jejího zmocněnce. Žalobkyně tak byla nucena domáhat se ochrany pokojného stavu formou předběžného opatření, které bylo zdejším soudem vydáno dne [datum]. Žalovaný však odmítl soudem uloženou povinnost, tj. obnovit napojení kanalizace z domu žalobkyně do kanalizační přípojky, proto žalobkyně nechala toto napojení obnovit prostřednictvím [právnická osoba] 1 s.r.o. z [obec]. Žalobkyně má rovněž za to, s poukazem na novelu občanského zákoníku č. 460/2016 Sb., že předmětná přípojka je tzv. neliniovou stavbou a automaticky tvoří součást pozemku. S ohledem na tyto skutečnosti a s poukazem na existenci naléhavého právního zájmu žalobkyně navrhla, aby soud určil, že kanalizační přípojka uložená ve společném dvoře účastníků vedeném jako pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec], je jako součást této pozemkové parcely v jejich rovnodílném podílovém spoluvlastnictví, dále aby soud uložil žalovanému zdržet se zásahu do této kanalizační přípojky omezujícím odvod odpadních vod z domu [adresa].

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Potvrdil, že sice zajišťoval základní údržbu nemovitosti žalobkyně (domu [adresa]), jako je větrání, topení, sečení, čištění okapů, avšak bez jakékoliv úplaty, a to pouze z toho důvodu, že nemovitost využívala až do roku 2013 také matka žalovaného. Žalovaný rovněž popřel, že by byl v roce 2008 požádán, případně došlo k dohodě, že zbuduje kanalizační přípojku také pro nemovitost žalobkyně. Žalobkyně se nikdy nestarala o kanalizaci. Vše ohledně kanalizační přípojky žalovaného vyřizovala jeho manželka, která byla v té době na rodičovské dovolené, neboť žalovaný téměř celý rok 2008 pracoval převážně v [obec] a domů se vracel pouze na víkendy. Žalovaný považuje za svou chybu, že po vybudování přípojky k domu [adresa] připojil, byť provizorně, také objekt žalobkyně, avšak toto učinil s tím, že žalobkyně zajistí kompletní připojení ke své odpadní přípojce kanalizace, kterou má připravenou na hranici pozemku, sama. Tuto věc žalovaný řešil s žalobkyní opakovaně každý rok, vzhledem k tomu, že užívala nemovitost pouze jedenkrát ročně asi čtrnáct dní, nebylo z její strany činěno žádné opatření a danému tématu se vždy doslova vyhýbala. Nicméně žalovaný stále věřil, že opravdu k nápravě dojde. Ostatně i z plánku [právnická osoba] a.s. vyplývá, že bylo připraveno přivedení samostatné přípojky odpadní kanalizace pro dům [adresa] a samostatné přípojky odpadní kanalizace pro dům [adresa] až na hranici společného pozemku. Zatímco žalovaný svoji kanalizační přípojku vybudoval, žalobkyně přivedení odpadní kanalizace až na hranici pozemku nevyužila a přípojku nevybudovala. Žalobkyně může velmi jednoduše a rychle svůj dům napojit na připravenou odpadní kanalizaci, což však odmítá a volí raději cestu soudního řízení včetně návrhu na předběžné opatření. Tím se ostatně domohla i toho, aby mohla dále realizovat napojení svého domu na kanalizaci bez uzavření smlouvy se [právnická osoba] a.s. Bez uzavřené smlouvy o odvádění odpadních vod je přitom zakázáno vypouštět odpadní vody do kanalizace, odpojení přípojky k domu žalobkyně pak bylo provedeno po konzultaci se [právnická osoba] a.s. Když žalovanému na podzim roku 2016 sdělil právní zástupce žalobkyně, že je budoucím majitelem dotčené nemovitosti, začal s ním žalovaný tuto záležitost řešit, avšak setkal se pouze s výhrůžkami. Z důvodu zimního období, kdy bral žalovaný v potaz nevhodné podmínky k zemním pracím, přenechal další jednání na jaro 2017, opět věc řešil s právním zástupcem žalobkyně, avšak ani tentokrát nedošlo k žádnému posunu. Následně tedy po poradě přímo na středisku [právnická osoba] a.s. předal žalovaný právnímu zástupci nákres získaný u [právnická osoba] a sdělil mu nutnost vyřešení záležitosti, avšak právní zástupce trval na jediném argumentu, že pokud je pozemek společný, tak je společná i kanalizace. Ze všech těchto důvodů žalovaný tedy přistoupil nakonec k odpojení přípojky z domu [adresa]. Žalovaný rovněž nesouhlasí s tvrzením žalobkyně, že by se ona finančně podílela na zřízení jeho přípojky. V minulosti přispěla žalobkyně žalovanému na provoz své nemovitosti pouze dvakrát, a to za pořízení trámu do stodoly ve vlastnictví žalobkyně a v druhém případě za opravu ucpané odpadní trubky, avšak to bylo ještě v době před vybudováním kanalizace, v roce 2007, kdy ještě fungoval společný septik. Tuto opravu však žalovaný provedl právě proto, že v dotčené nemovitosti bydlela jeho matka a babička. S poukazem na technické požadavky na vnitřní kanalizaci a kanalizační přípojky a kanalizační řád [právnická osoba] poukázal na to, že vypouštění odpadních vod z domu žalobkyně bylo neoprávněné, neboť ta neměla uzavřenou smlouvu o odvádění odpadních vod a odpojení provedené po konzultaci se [právnická osoba] tak bylo provedeno v souladu s právními předpisy a provozními předpisy dané kanalizace. Proto žalovaný navrhl zamítnutí žaloby.

3. Podáním ze dne [datum] navrhla žalobkyně změnu žaloby tak, že nadále požaduje určení, že dotčená kanalizační přípojka je v rovnodílném spoluvlastnictví účastníků, a to jako součást této pozemkové parcely, ev. jako samostatná stavba. Změnu žaloby soud pak připustil při jednání soudu dne [datum]. Podáním ze dne [datum] pak žalobkyně navrhla změnu žalobního návrhu tak, že z něj vypouští slova„ jako součást této pozemkové parcely, ev. jako samostatná stavba“ a žádá, aby soud tuto změnu připustil. Soud toto podání posoudil jako částečné zpětvzetí žaloby, proto v konečném rozhodnutí ve výroku II. řízení zastavil, a to v části, v níž se žalobkyně domáhá určení, že kanalizační přípojka je součástí pozemku. Je tedy zřejmé, že soud opomněl rovněž zastavit řízení v části, v níž se žalobkyně domáhá určení, že kanalizační přípojka je ev. samostatnou stavbou. V tomto smyslu tedy soud následně vydá usnesení o částečném zastavení řízení, na jehož odůvodnění zcela odkazuje.

4. Dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav: Účastníci jsou dle výpisů z katastru nemovitostí ([list vlastnictví], [číslo] a 301) vlastníky nemovitých věcí v k. ú. [obec], konkrétně žalobkyně pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je rodinný dům [adresa] a žalovaný pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je dům [adresa]. Současně jsou účastníci, každý jednou polovinou, podílovými spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] (dále jen„ dotčené nemovitosti“). Mezi účastníky bylo nesporným, že v roce 2008 byla v [obec] (část obce Hrdějovice, kde se nacházejí dotčené nemovitosti) budována kanalizace. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že vlastníci nemovitostí v obci [obec] byli v souvislosti s výstavbou nové splaškové kanalizační sítě, čistírny odpadních vod a dalších částí dešťové kanalizace v obci informováni o podmínkách realizace kanalizačních přípojek, tedy úseku potrubí mezi veřejnou kanalizací a místem napojení vnitřní kanalizace. Z dopisu mimo jiné vyplývá, že zhotovitel nových kanalizací pro veřejnou potřebu zhotoví současně s kanalizací i veřejné části jednotlivých kanalizačních přípojek, které ukončí na hranici pozemku jednotlivých vlastníků s tím, že tito jednotliví vlastníci parcel a objektů mohou realizovat napojení domovní části kanalizační přípojky na její veřejnou část, a to pouze se souhlasem vedoucího provozu 1. [právnická osoba], [IČO] (provozovatel vodovodů a kanalizací) a je nutno postupovat v souladu s [anonymizováno]. Přepojení splaškových odpadních vod do nové splaškové kanalizační přípojky bude možné až po provedení čističky odpadních vod do provozu a až po uzavření smlouvy o odvádění odpadních vod mezi majitelem nemovitosti a společností 1. [právnická osoba] Současně byl vlastníkům zaslán zákres stavby splaškové kanalizační sítě, včetně ČOV, a dílčích částí dešťové kanalizace, včetně přípojek. Další podrobnosti pak vyplývají z technických požadavků na vnitřní kanalizaci a na kanalizační přípojky [právnická osoba] a.s. (dříve 1. [právnická osoba]). Z nich mimo jiné vyplývá, že každá nemovitost musí mít jednu samostatnou kanalizační přípojku, jiné řešení je možné pouze po odsouhlasení s provozovatelem kanalizace. Popis dotčené kanalizace, podmínky pro napojení na ni, technický popis kanalizace a ČOV včetně povinnosti producenta odpadních vod a provozovatele kanalizace, jsou obsaženy v kanalizačním řádu. Smlouvu o odvádění odpadních vod uzavřel žalovaný jako odběratel a jeho matka [jméno] [příjmení], jako tehdejší vlastní, s dodavatelem 1. [právnická osoba] dne [datum] pro dům [adresa], kterou upravili podmínky dodávky vody z vodovodu a odvádění odpadních vod kanalizacemi Součástí smlouvy byly i podmínky pro uzavírání písemných smluv o dodávce vody a odvádění odpadních vod. V souvislosti se zbudováním nové přípojky vyhotovil provozovatel kanalizace dne [datum] Kartu poruch a změn kanalizace, kde je zakresleno umístění splaškové a dešťové kanalizace před dotčenými nemovitostmi a napojení domu žalovaného na tuto kanalizaci 9 m přípojkou z PVC. Pokud jde o napojení domu žalobkyně, pak dle zákresu není přípojka prodloužena až do domu a je zaslepena. Z dopisů ze dne [datum] a [datum] a [datum] se zjišťuje obsah písemné komunikace mezi žalobkyní a jejím právním zástupcem, ve které věcně žalobkyně popisuje zbudování kanalizace v roce 2008 a její žádost na žalovaného ohledně zbudování přípojky také pro její nemovitost tak, jak je uvedeno v žalobě. Současně se žalobkyně pozastavuje nad nemorálním jednáním žalovaného spočívajícím v odpojení kanalizace v době letní sezóny. Dopisy ze dne [datum], [datum] a [datum] proběhla také písemná komunikace mezi právním zástupcem žalobkyně a žalovaným a jeho manželkou. Vyplývá z ní právní argumentace ohledně vlastnictví přípojky a taktéž návrh žalovaného věc ještě projednat, když však právní zástupce žalobkyně toto podmiňuje opětovným připojením kanalizace. Dne [datum] provedla [právnická osoba] – [právnická osoba] TV kamerou revizi kanalizace z domu žalobkyně se zjištěním, že ve vzdálenosti 13,7 m je potrubí zaslepené, nefunkční s tím, že do tohoto úseku je potrubí bez závad, jak vyplývá ze zápisu z provedené revize. Dne [datum] uzavřela žalobkyně, zastoupená svým právním zástupcem, se [právnická osoba] a.s. (dříve 1. [právnická osoba]) smlouvu o odvádění odpadních vod [číslo]. Ve smlouvě žalobkyně mimo jiné prohlásila, že je spoluvlastnicí kanalizační přípojky pro stavbu [adresa] a [adresa] s tím, že počet trvale připojených osob je 0.

5. V řízení byla vyslechnuta řada svědků. Svědky navrženými žalobkyní byli její přátelé (svědkyně [příjmení] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]). Tito svědci shodně vypověděli, že v roce 2008 všichni pobývali několik dní až týdnů v [obec] na návštěvě u žalobkyně, a to v době, kdy se zde budovala obecní kanalizace. Rovněž všichni potvrdili, že je jim od žalobkyně známo, že přípojku pro oba domy zhotoví žalovaný. Rovněž jim bylo známo, že kanalizace fungovala devět let a následně byl dům žalobkyně od kanalizace žalovaným odpojen. V této souvislosti svědci poukázali na zhoršující se vztahy mezi žalobkyní a žalovaným. Pokud jde o úplatu pro žalovaného za zřízení přípojky, pak pouze svědkyně [příjmení] vypověděla, že žalobkyně žalovaného dobře platila, ostatní svědci se o jakékoliv úplatě nezmiňovali. Svědkyně [příjmení] vypověděla, že ji v souvislosti s probíhajícím soudním řízením telefonicky kontaktovala žalobkyně a sdělila jí, s jakými otázkami by mohla být jako svědkyně případně konfrontována.

6. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že pomáhá právnímu zástupci žalobkyně na zahradě u dotčeného domu. Na společném dvoře viděl rozkopanou kanalizaci, k jeho dotazu mu sdělil právní zástupce žalobkyně, že odpojení kanalizace byl naschvál, o samotné historii budování přípojky spolu nehovořili. Svědek rovněž potvrdil, že právní zástupce vyzýval žalovaného a jeho manželku, aby rozkopanou přípojku dali do pořádku, ti to však odmítli. Žalovaného i právního zástupce žalobkyně označil jako spíše nekonfliktní osoby, konflikty dle jeho názoru vyvolávala spíše manželka žalovaného. O vlastnictví k přípojce nebylo svědkovi nic známo, od právního zástupce žalobkyně se dozvěděl, že přípojku zaplatila žalobkyně.

7. Právní zástupce žalobkyně při svém svědeckém výslechu vypověděl, že žalobkyně je jeho sestřenice, popsal historii rozdělení dotčených nemovitostí a vznik společného dvora s tím že už od dětství má k dotčeným nemovitostem citový vztah. Potvrdil, že žalobkyně do předmětné nemovitosti investovala, před lety mu svoji nemovitost nabídla s tím, že by chtěla zpět investované prostředky. Bylo to v době, kdy se dozvěděla, že je na prodej i druhá polovina ve vlastnictví žalovaného a chtěla, aby alespoň část, případně obě nemovitosti zůstaly v rodině. Žalovaný a jeho manželka však požadovali nepřiměřenou cenu, k dohodě tedy nedošlo. Právní zástupce se tedy s žalobkyní dohodl v roce 2016, že jí bude postupně splácet investice a ona na něj následně nemovitost převede. Právní zástupce se snažil o korektní vztahy, pokud jde o žalovaného, vše bylo v pořádku, konflikty však vyvolávala jeho manželka. Poukázal na špatné vztahy žalovaného se svým bratrem. Také potvrdil, že došlo mezi účastníky k nějakým výstupům, následně se objevila cedulka o odpojení kanalizace. Když začal právní zástupce nemovitost užívat, přišel za ním žalovaný s tím, že musí vyřešit kanalizaci, neboť ta patří žalovanému. Právní zástupce toto nejprve probral s žalobkyní, když ji seznámil s postojem žalovaného o tom, že přípojka je jeho, byla tím velmi překvapena. Poukázal na dopis, který mu žalobkyně v souvislosti s tím poslala. Následně tedy žalovanému sdělil své přesvědčení, že přípojka jako součást pozemku v podílovém spoluvlastnictví účastníků je také v jejich spoluvlastnictví. Právní zástupce navrhoval, aby pokud kanalizace dosud fungovala, aby to tak zůstalo. Dále poukázal na obtížnost komunikace s žalobkyní bydlící ve [anonymizováno] a vypověděl, že žalobkyně se při svém účastnickém výslechu zapomněla zmínit o úplatě pro žalovaného za vybudování přípojky. Že byla úplata poskytnuta, sdělila žalobkyně právnímu zástupci už dříve, když s ní telefonicky hovořil a také to napsala do dopisu pro právního zástupce, na který odkázal. Žalobkyně dle něho do nemovitosti velmi investovala, navíc nechala [anonymizováno] užívat stodolu a zahradu. Právnímu zástupci sdělila, že žalovanému dala peníze v řádu několika tisíců korun, a když přijela do ČR, tak se ptala žalovaného, zda je připojení hotové, což žalovaný údajně potvrdil. Žalovaný v té době ještě nebyl vlastníkem domu [adresa], byla to jeho matka, paní [příjmení], která mu dům darovala až v roce 2011. Pokud právní zástupce jednal s [anonymizováno] o uzavření smlouvy o odvádění odpadních vod, pak [anonymizováno] nejprve nechtěl přistoupit na společnou kanalizaci obou domů pro nevhodnost, když však sdělil, že dům [adresa] je tam také napojen, došlo k uzavření smlouvy.

8. Žalobkyně při svém účastnickém výslechu vypověděla, že v roce 2008 byla v obci pokládána veřejná kanalizace a k domům by šla odbočka, pro každý dům jedna roura s tím, že každý si musel soukromě vybudovat přímou přípojku. Žalovaný, její synovec, bydlí ve svém domě, který je hned vedle jejího, který žalobkyně využívá jako rekreační objekt. Pozemek mezi těmito domy je v jejich spoluvlastnictví a přes tento pozemek byla vedena kanalizace. Žalovaný jako instalatér se vyjádřil tak, že je připravený udělat přípojku pro oba domy. Následující rok, když žalobkyně přijela, tak se ptala, zda je vše v pořádku. Žalovaný ji ujistil, že všechno funguje a takto bylo po dobu devíti let do roku 2017. Dům žalobkyně nyní spravuje její právní zástupce, žalobkyně do ČR nejezdí ze zdravotních důvodů. V červenci 2017 přijel právní zástupce do domu a našel na dveřích cedulku se sdělením, že přípojka domu na kanalizaci byla odpojena. Na jeho dotaz mu žalovaný sdělil, že obě přípojky jsou připojeny na jednu jedinou rouru, která patří žalovanému, proto dům odpojil. Žalobkyně nevěděla, jak to bylo technicky provedeno, devět let vše fungovalo, žalobkyně nerozumí tomu, proč se to nyní řeší. Žalovaný odmítl na žádost právního zástupce žalobkyně obnovit přípojku s odůvodněním, že roura je jeho majetkem. Dále žalobkyně popsala okolnosti podání návrhu na nařízení předběžného opatření a žaloby pro toto řízení. Žalobkyně neví, proč žalovaný přípojku řešil pouze jednou rourou a neinstaloval přípojku pro každý dům. Žalobkyně popřela, že by s ní žalovaný hovořil o nějakém provizoriu ohledně té přípojky, naopak žalovaný jí slíbil, že udělá definitivní přípojku. Žalobkyně rovněž poukázala na to, že předmětný problém vznikl, když se žalovaný dozvěděl, že ona mu neodkáže svůj dům, že jej bude spravovat její bratranec, její právní zástupce.

9. Svědek [jméno] [jméno], nevlastní syn žalovaného, vypověděl, že v roce 2008 kopal se svojí matkou, manželkou žalovaného, kanalizační přípojku. Následně se žalovaný domluvil se svojí matkou, že ji provizorně také na tuto kanalizaci připojí, takže se kopalo znovu. Žalovaný chtěl po žalobkyni, aby si zřídila vlastní přípojku, ta k tomu přistupovala laxně s tím, že věc bude řešit později. Žalobkyně byla žalovaným upozorněna, že jde o provizorní přípojku. Tato provizorní přípojka byla následně odpojena, kdy svědka jeho matka požádala, aby jí s tím pomohl. Matka tento postup odůvodnila tím, že od [anonymizováno] dostali pokyn, že je to připojené načerno a musí se to odpojit. Svědek upřesnil, že hlavní přípojka se budovala v roce 2008, o něco později potom přípojka pro žalobkyni s tím, že až poté byla žalobkyně žalovaným vyzývána, aby si zřídila přípojku svoji.

10. Svědkyně [jméno] [příjmení], manželka žalovaného, potvrdila, že ona se starala o výstavbu kanalizační přípojky, protože manžel byl pracovně v [obec]. Ona začala kopat výkop, zajišťovala následně bagřík, trubky pokládal žalovaný. Před samotnou výstavbou kanalizace v obci proběhly dvě schůzky, kde byli obyvatelé informováni o stavbě a obdrželi žádosti o smlouvy i informace o kontaktní osobě. Předtím obě nemovitosti používaly společný septik, v té době užívala dům [adresa] také matka žalovaného a požádala žalovaného, aby ji také připojil, žalovaný s tím nakonec souhlasil s tím, že matka žalovaného to následně nějak vyřeší s žalobkyní. To se však nepodařilo. Svědkyně byla také přítomna tomu, kdy manžel věc řešil s žalobkyní s tím, že je potřeba to dodělat. Žalovaný také předával žalobkyni žádosti o připojení, které v obci obdrželi. [příjmení] [příjmení] vlastně vyřizovala vše ohledně nemovitosti, všechno hradila, o všechno se starala. Žalovaný vše probíral s žalobkyní, ta však vše oddalovala s tím, že to vyřeší, až odjede návštěva. Potom ale už o tom nechtěla mluvit. Nechtěla do toho investovat. Následně problém s kanalizací řešil dle svědkyně žalovaný také s právním zástupcem žalobkyně, který tedy přišel s tím, že nemovitost bude užívat on. Právní zástupce věc měl konzultovat s žalobkyní a následně přišel s tím, že kanalizace je na společném pozemku, tudíž je společná. Věc také řešili se [právnická osoba], ten jim ale doporučil, aby se s právním zástupcem dohodli. Následně [anonymizováno] doporučil, aby žalovaný přípojku odpojil, neboť kanalizace pro dům [adresa] je užívána bez smlouvy. Svědkyně rovněž potvrdila, že kanalizace se začala budovat v roce 2008, k odpojení došlo v roce 2016 nebo 2017. Pokud je poukazováno na dlouhou funkčnost tzv. provizoria, pak svědkyně uvedla, že problém byl od počátku, snažili se to řešit s žalobkyní, následně i s jejím právním zástupcem a když nebyli úspěšní, šli se poradit na [anonymizováno]. Řešili to také v době, kdy uvažovali o prodeji svého domu. Makléřka doporučovala, aby toto řešili, až po vyřešení se postará o prodej. Provizorium se dělalo hlavně kvůli matce žalovaného. Žalobkyně dle svědkyně jezdila do [obec] jedenkrát ročně na jeden nebo dva týdny.

11. Svědkyně [jméno] [příjmení], tchýně žalovaného, potvrdila, že byla přítomna rozhovoru, kdy se žalovaný dotazoval žalobkyně, zda už řeší kanalizaci s tím, že žalobkyně toto odmítla, protože se jezdí rekreovat a do ničeho už nebude investovat. Rovněž potvrdila, že byla přítomna rozhovoru, kdy žalovaný urgoval právního zástupce ohledně nutnosti dořešit kanalizaci, a to opakovaně. Rovněž popsala vztahy s právním zástupcem jako poměrně konfliktní. Na druhou stranu svědkyně potvrdila, že nebyla přítomna žádnému rozhovoru, kterého by se účastnila přímo žalobkyně a popsala, že žalobkyně vlastně nic neřešila, ani ji nenapadlo nad tím přemýšlet.

12. Žalovaný ve svém účastnickém výslechu vypověděl, že on vybudoval kanalizaci pro jejich dům, tak byla zkolaudována a následně byla uzavřena smlouva o odvádění odpadních vod. Druhou nemovitost připojil provizorně pouze proto, aby tam mohla jezdit jeho matka s tím, že předpokládal, že následně žalobkyně nechá vybudovat svoji přípojku, to se ale nestalo. Následně se věc snažil řešit s právním zástupcem žalobkyně, dopadlo to ale úplně stejně. Šel proto na [anonymizováno] a tam řekli, ať to odpojí, protože je to připojené načerno a on by mohl být za to postižen. Ohledně vybudování přípojky pro žalobkyni se s ní žalovaný bavil každý rok, když přijela, byl připraven na to, sehnat i firmu. Žalobkyně mu však vždycky řekla, ať to nějak udělá, až ona odjede, protože se chtěla rekreovat. Pokud jde o to provizorní připojení, to s žalobkyní nijak neřešil dopředu a udělal ho pouze kvůli svojí matce. Žalovaný potvrdil, že existovala varianta, že by nakonec vlastnil obě nemovitosti, žalobkyně mu to celá léta slibovala, on se o to zadarmo staral s tím, že pak toto ale odmítla s tím, že má na to kupce. Žalovaný chtěl od ní nemovitost sám koupit, ale žalobkyně to nechtěla prodat ani matce žalovaného. Následně se tedy žalovaný s manželkou rozhodli, že svoji část prodají také. Už tehdy tím kupcem měl být právní zástupce žalobkyně. Žalovaný rovněž potvrdil, že kanalizace se budovala někdy v roce 2008 s tím, že v témže roce byla vybudována i přípojka u nich na dvoře, připojeno na kanalizaci to bylo až v roce 2009, když byla funkční čistička. Provizorní přípojka k domu [adresa] pak byla budována až poté, co došlo k napojení na veřejnou kanalizaci. Žalovaný popřel, že by se dohodl s žalobkyní ohledně budování kanalizační přípojky, popřel, že by obdržel jakoukoliv úplatu.

13. Soud pro nadbytečnost zamítl další důkazní návrhy výslechy dalších svědků, kteří byli navrženi stranou žalující k událostem nastalým v období roku 2016 až 2017 (manželé [anonymizováno]), mimo svědka [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení], vyslechnutých k témuž. Dále nepřipustil výslech svědka [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného], bratra žalovaného k celkové důvěryhodnosti žalovaného, kdy soud má za to, že pro posouzení věci bylo významné, zda a jaká existovala mezi účastníky dohoda ohledně výstavby kanalizační přípojky, když důvěryhodnost žalovaného si soud posoudí sám. [příjmení] žalující sice později začala tvrdit, že i tento svědek může vypovídat k okolnostem výstavby kanalizace, neboť byl v obci v té době přítomen, toto nové tvrzení však přišlo až po koncentraci řízení a zejména poté, co soud účastníkům sdělil, že tohoto svědka považuje za nadbytečného. Taktéž považoval soud za nadbytečné výslechy dalších navržených svědků, kamarádek manželky žalovaného, které měly vypovídat o informacích tzv. z doslechu od manželky žalovaného. Nakonec nebyl proveden ani výslech původně navrženého svědka [příjmení], pracovníka [právnická osoba], na kterém ostatně strana žalovaná již netrvala, ani důkaz vyjádřením této společnosti ohledně okolností výstavby a tvorby dokumentů. Tyto důkazy považoval soud rovněž za nadbytečné, neboť pro podstatu věci nebylo zásadní technické provedení kanalizace a kanalizační přípojky, ale případná dohoda mezi účastníky o vybudování kanalizační přípojky.

14. Podle ust. § 80 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

15. Podle ust. § 3 odst. 2, 3 a 6 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích, dále jen ZoVK), kanalizační přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě. Kanalizační přípojka není vodním dílem. [příjmení] vodovodní přípojky nebo kanalizační přípojky, popř. jejich částí zřízených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, neprokáže-li se opak. Vodovodní přípojku a kanalizační přípojku pořizuje na své náklady odběratel, není-li dohodnuto jinak; vlastníkem přípojky je osoba, která na své náklady přípojku pořídila.

16. Podle ust. § 3029 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), nestanoví-li tento zákon něco jiného, nejsou dotčena ustanovení právních předpisů z oboru práva veřejného, jakož i ustanovení jiných právních předpisů upravující zvláštní soukromá práva.

17. Soud posoudil nárok žalobkyně podle shora citovaných zákonných ustanovení, kdy v prvé řadě posuzoval, zda má žalobkyně naléhavý právní zájem na určení, že kanalizační přípojka je v jejím vlastnictví, když ohledně určení, že je navíc samostatnou věcí, eventuálně součástí pozemku, vzala žalobkyně žalobu zpět. Podle ustálené judikatury je určovací žaloba preventivního charakteru a má místo tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. V daném případě vznikl mezi účastníky spor, zda kanalizační přípojka vybudovaná na pozemku v podílovém spoluvlastnictví obou účastníků je také v jejich spoluvlastnictví či nikoliv. Současně před podáním žaloby odpojil žalovaný dům žalobkyně od této přípojky se zdůvodněním, že je v jeho vlastnictví, neboť ji zhotovil a žalobkyně byla připojena pouze provizorně. Soud je přesvědčen, že určovací žaloba a rozhodnutí o ní je nejefektivnějším prostředkem ochrany a zejména budoucí úpravy práv účastníků. Pokud bude najisto postaveno, zda je žalobkyně spoluvlastníkem přípojky či nikoliv, pak lze očekávat, že buď zůstane zachován stávající stav, tedy užívání jedné kanalizační přípojky oběma spoluvlastníky pozemku nebo žalobkyni nezbyde, než zbudovat přípojku vlastní (což ostatně žalobkyně avizovala v rámci jednání o smírném vyřešení sporu). Tím současně bude zamezeno dalším sporům ohledně kanalizační přípojky. Proto soud dovozuje naléhavý právní zájem žalobkyně na určení vlastnického práva. Pokud jde o samotné vlastnictví k přípojce, pak soud vyšel ze shora citovaných ustanovení zákona o vodovodech a kanalizacích, kdy ust. § 3 tohoto zákona zůstávají dle názoru soudu nadále nedotčena i po nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, upravující mimo jiné nabývání vlastnického práva, a to s ohledem na shora citované přechodné ustanovení § 3029 odst. 2 o. z. Zákon o vodovodech a kanalizacích je totiž zákonem veřejného práva, který upravuje některé vztahy vznikající při rozvoji, výstavbě a provozu vodovodů a kanalizací sloužících veřejné potřebě, přípojek na ně, jakož i působnost orgánů územních samosprávných celků a správních úřadů na tomto úseku. Vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu se zřizují a provozují ve veřejném zájmu (§ 1 ZoVK). Současně tento zákon upravuje i zvláštní práva soukromých osob, např. stavebníků, vlastníků a provozovatelů vodovodu a kanalizace, včetně práv vlastníků vnitřních vodovodů a přípojek. Konkrétně § 3 ZoVK stanoví, že kanalizační přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě. Dále stanoví, kdo je vlastníkem přípojky zřízené přede dnem nabytí účinnosti zákona, tedy před [datum], a kdo je jím v případě, že byla přípojka zbudována po tomto datu. Znění § 3 zůstalo nezměněno po celou dobu jeho účinnosti, tedy i v době budování kanalizační přípojky, kdy došlo k nabytí vlastnického práva k ní. V řízení bylo nepochybně prokázáno a mezi účastníky o tom nebylo sporu, že kanalizační přípojka byla zbudována v roce 2009, když v roce 2008 byla teprve zahájena stavba samotné kanalizace a do té doby užívali účastníci společný septik. Platí tedy, že kanalizační přípojku pořizuje na své náklady odběratel, není-li dohodnuto jinak, vlastníkem přípojky je pak osoba, která na své náklady přípojku zhotovila. Jak vyplynulo z dopisu ze dne [datum], kterým byli vlastníci domů v obci informováni o budování kanalizace, předpokládalo se, že domovní část přípojky (tedy část od hranice pozemku po napojení na vnitřní kanalizaci) zhotoví vlastníci nemovitostí a k napojení na veřejnou část dojde až po odsouhlasení provozovatelem kanalizace (1. [právnická osoba]), poté, co bude zprovozněna čistička odpadních vod a zejména pak uzavřena smlouva o odvádění odpadních vod. Žalobkyně tvrdila, že uzavřela s žalovaným, byť ústní formou, dohodu o zřízení kanalizační přípojky pro její nemovitost, dům [adresa], kdy tuto žalovaný měl zhotovit spolu s přípojkou pro svou nemovitost, dům [adresa]. Žalobkyně rovněž tvrdila, že za zřízení přípojky poskytla žalovanému úplatu a po celou dobu, kdy kanalizace fungovala (doba devíti let), měla za to, že každá z nemovitostí je připojena samostatnou přípojkou. Až po jejím odpojení zjistila, že žalovaný pro ni samostatnou přípojku nezhotovil, ale že oba domy, dům [adresa] a [adresa] připojil na jednu společnou přípojku. Žalobkyně vlastnické právo k přípojce dovozuje jednak z dohody účastníků o jejím vybudování (a je pouze na žalovaném, že přípojku zhotovil po technické stránce jinak) a z poskytnutí úplaty, a dále má za to, že přípojka jako neliniová stavba je součástí pozemku v podílovém spoluvlastnictví, tudíž i tato součást je v podílovém spoluvlastnictví účastníků. Ze znění § 3 ZoVK však vyplývá, že kanalizační přípojka je samostatnou stavbou, nepřichází tedy v úvahu spoluvlastnictví k přípojce jako součásti pozemku. V úvahu by mohlo přicházet spoluvlastnictví k přípojce vybudované byť jen žalovaným, avšak na základě vzájemné dohody s žalobkyní o tom, že přípojka bude vybudována také pro ni a za úplatu, jak žalobkyně tvrdí. Soud je však toho názoru, že žalobkyně existenci takové dohody v řízení neprokázala. V řízení byla vyslechnuta řada svědků, přátel žalobkyně, kteří sice potvrdili, že v době budování kanalizace v obci tam navštívili žalobkyni na dobu několika dnů, popř. týdnů, a dále potvrdili, že jim žalobkyně sdělila, že její přípojku vyhotoví žalovaný, nic dalšího jim však v této souvislosti nebylo známo. Tyto výpovědi tak nemohou prokázat, že se účastníci na vybudování přípojky dohodli, prokazují pouze, že jim žalobkyně takovou informaci sdělila. Navíc existence dohody nevyplývá ani z jiných důkazů. Na její existenci by mohlo ukazovat případné poskytnutí úplaty žalovanému, které žalobkyně také tvrdí. Úplata má být dle žalobkyně prokazována jejími dopisy (emaily) svému právnímu zástupci a výpověďmi svědků, včetně výpovědi právního zástupce. Pokud jde o dopisy, je pravdou, že v něm žalobkyně tuto informaci právnímu zástupci sděluje, avšak dopisy byly psány až poté, co došlo k odpojení kanalizace. Současně nelze odhlédnout od skutečnosti, že sama žalobkyně při svém účastnickém výslechu o úplatě nesdělila ničeho. Z vyslýchaných svědků pouze svědkyně [příjmení] sdělila, že žalobkyně žalovaného dobře platila, aniž by však své tvrzení nějak konkretizovala. Navíc při výslechu uvedla, že jí bylo žalobkyní telefonicky sděleno, s jakými otázkami by mohla být při výslechu konfrontována, mohl jí být tedy žalobkyní poskytnut určitý návod, o čem má vypovídat. Rovněž svědek [příjmení] se o úplatě zmínil, avšak uvedl, že informaci získal od právního zástupce, který ji pochopitelně získal od žalobkyně. Shora uvedené platí i o výpovědi právního zástupce žalobkyně, který vypovídal o skutečnostech, které se dozvěděl také od žalobkyně, a to jako její příbuzný i jako její advokát v souvislosti s poskytováním právních služeb, kdy soud i k těmto okolnostem přihlédl (k tomu viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3341/2006). Všechny tyto okolnosti zásadně snižují důkazní hodnotu jednotlivých výpovědí a dopisů, když je třeba současně zohlednit, že žalovaný existenci jak samotné dohody o vybudování přípojky, tak poskytnutí úplaty za její provedení zásadně popírá. Navíc z důkazů navržených stranou žalovanou, zejména z účastnického výslechu žalovaného a výpovědí jeho manželky a nevlastního syna (byť se jednalo o rodinné příslušníky považuje soud jejich výpovědi za spontánní a věrohodné) naopak vyplynulo, že pokud jde o připojení domu [adresa] na uvedenou kanalizační přípojku žalovaného, pak šlo o jakési provizorium z důvodu dohody žalovaného se svojí matkou, která v té době nemovitost užívala, a dále z těchto výpovědí vyplynulo, že žalovaný opakovaně (byť tato možnost byla ztížena bydlištěm žalobkyně mimo ČR) upomínal žalobkyni, aby si ona kanalizační přípojku pro svůj dům zřídila s tím, že ta to odmítla z důvodu, že se zde pouze rekreuje a že již množství finančních prostředků investovala do předmětných nemovitostí. Soud má za to, že žalobkyni muselo být známo, nebo alespoň jí to známo být mělo, že odvádění odpadních vod do veřejné kanalizace je zpoplatněno (pravděpodobně i ve [anonymizováno]) a je možné jen na základě uzavřené smlouvy. S ohledem na žalobkyní tvrzené zhoršení vztahů s žalovaným (hovoří o něm i její přátelé) nemohla snad ani očekávat, že by takové platby za ni hradil žalovaný. Lze tedy spíše usuzovat na to, co vypověděli svědci strany žalované, tedy že žalobkyně nechtěla nic řešit a pravděpodobně se pouze spoléhala na to, že žalovaný nepřistoupí k odpojení. V této souvislosti soud rovněž rozumí argumentaci žalovaného, že měl obavu o postih ze strany [právnická osoba], neboť je pravdou, že dle zákona lze do kanalizace vypouštět odpadní vodu pouze na základě uzavřené písemné smlouvy o odvádění odpadních vod (§ 10 ZoVK), která však pro dům žalobkyně v té době uzavřena nebyla. Za situace, kdy důkazní břemeno o existenci dohody, na základě které by nabyla vlastnické právo k žalovaným vybudované přípojce příp. poskytnutí úplaty za její vybudování tíží žalobkyni (žalovaný ani nemůže prokázat, že dohoda neexistovala nebo že úplata nebyla poskytnuta), nezbývá než učinit závěr, že žalobkyně neunesla své důkazní břemeno, důkazy, které k prokázání svých tvrzení navrhla, dostatečně její tvrzení neprokazují, proto nemůže být tedy ve sporu úspěšná, když současně žalovaný prokázal, že to byl on a členové jeho rodiny, kdo kanalizační přípojku na dotčeném pozemku na své náklady vybudoval, a je tedy jejím výlučným vlastníkem. Kromě výpovědi žalovaného a členů jeho rodiny toto prokazuje i skutečnost, že přípojku nechal už v roce 2009 posoudit provozovatelem veřejné kanalizace, [právnická osoba], jak vyplývá z Karty poruch a změn kanalizace, a ve stejné době s ním uzavřel smlouvu o odvádění odpadních vod. Nic na těchto závěrech nemůže změnit ani argumentace strany žalující, že nakonec smlouvu s [anonymizováno] uzavřela, neboť jak vyplývá ze smlouvy uzavřené až v roce 2017, k jejímu uzavření došlo na základě prohlášení žalobkyně, že je spoluvlastnicí společné přípojky k oběma dotčeným domům. Rovněž právní zástupce žalobkyně vypověděl, že [právnická osoba] původně smlouvu uzavřít nechtěla, přistoupila k tomu spíše spíše výjimečně, také proto, že opětovným připojením (dle nařízeného předběžného opatření) došlo k opětovnému faktickému vypouštění odpadních vod do veřejné kanalizace. Uzavření smlouvy však v žádném případě nemůže znamenat získání jakýchkoliv práv žalobkyní k přípojce žalovaného, natož práva vlastnického (vyjma omezené doby práva užívání po dobu existence vydaného předběžného opatření). Soud tedy dospěl k závěru, že výlučným vlastníkem kanalizační přípojky je žalovaný, neboť tuto sám zhotovil (pořídil), a to na své náklady, když žalobkyně svá skutková tvrzení o existenci dohody, na základě které by měla k vybudované přípojce také nabýt spoluvlastnické právo, neprokázala. Proto soud žalobu na určení jejího vlastnického práva zamítl, když současně s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby ohledně určení, zda je kanalizační přípojka součástí pozemku nebo se jedná o samostatnou stavbu, postupem podle ust. § 96 o. s. ř. řízení v rozsahu částečného zpětvzetí zastavil (ve zbytku pak soud odkazuje na doplňující usnesení, jak popsáno shora). Za situace, kdy soud nedovodil vlastnické právo žalobkyně ke kanalizační přípojce, nelze ani nařídit žalovanému zdržet se zásahů do jeho přípojky, jak žalobkyně rovněž žalobou požadovala. Do právní moci tohoto rozhodnutí se oprávnění žalobkyně dočasně předmětnou přípojku užívat opírá o vydané předběžné opatření.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř., když přiznal plně procesně úspěšnému žalovanému (se zohledněním procesního zavinění žalobkyně na částečném zpětvzetí žaloby) jejich náhradu. Právnímu zástupci žalovaného přísluší odměna za právní služby a náhrada jeho hotových výdajů dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., obojí navýšené o 21 % DPH, když právní zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem této daně. Pokud jde o tarifní hodnotu, ze které je vypočítávána výše odměny za jeden úkon právní služby, pak soud vyšel z ust. § 9 odst. 1, odst. 3 písm. a) a odst. 4 písm. b) ve spojení s § 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tedy ze součtu tarifních hodnot jednotlivých žalobou uplatněných nároků, tedy určení vlastnického práva ke kanalizační přípojce (tarifní hodnota 10 000 Kč), dále určení, že kanalizační přípojka je součástí pozemku in eventum samostatnou stavbou (tarifní hodnota 50 000 Kč) a zdržení se zásahů do kanalizační přípojky (tarifní hodnota 10 000 Kč). Právnímu zástupci žalovaného tedy přísluší odměna za 10 úkonů právní služby po 3 900 Kč (převzetí a příprava zastoupení, mimosoudní jednání s protistranou [datum], vyjádření k žalobě ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], [datum], [datum], [datum], písemné podání ve věci samé dne [datum], [datum] a účast na provedení důkazu před dožádaným soudem dne [datum]). Dále právnímu zástupci přísluší odměna za 9 úkonů právní služby po 1 900 Kč (po částečném zpětvzetí žaloby) – účast na jednání [datum] – 2 úkony, [datum] – 2 úkony, [datum] – 2 úkony, [datum], písemné podání ve věci [datum], [datum] Celkem tak právnímu zástupci přísluší odměna za právní služby ve výši 56 100 a náhrada jeho hotových výdajů ve výši (19 režijních paušálů po 300 Kč) ve výši 5 700 Kč. Právnímu zástupci rovněž přísluší náhrada za promeškaný čas za cestu z [obec] do [obec] k dožádanému soudu a zpět za 7 půlhodin po 100 Kč a cestovní náhrada za tuto cestu osobním automobilem Hyundai iX 20, [registrační značka]. Při ujeté vzdálenosti 288 km činí základní náhrada a náhrada za spotřebované pohonné hmoty při spotřebě 6 l benzínu [číslo] km 1 679 Kč, vše navýšeno o 21 % DPH, celkem tedy náklady řízení jsou vyčísleny částkou 77 656,59 Kč.

Poučení