16 C 298/2020-171

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Klárou Hronovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupena advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovaným: 1) [celé jméno žalované], [datum narození] bytem [adresa žalované] 2) [celé jméno žalované], [datum narození] bytem [adresa žalované a žalovaného] 3) [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa žalované a žalovaného] všichni zastoupeni advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o výkonu práva z věcného břemene takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala stanovení povinnosti žalovaných strpět výkon práva odpovídajícího věcnému břemenu volné chůze a jízdy motorovým vozidlem a zároveň stanovení povinnosti strpět výkon věcného břemene vedení, opravy a údržby inženýrských sítí tak, jak je zapsáno na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí], [územní celek], a povinnosti za tím účelem odstranit veškeré překážky bránící průchodu a vjezdu žalobkyně v rozsahu odpovídajícímu věcnému břemeni, se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovaným předat žalobkyni klíče od vrat uzavírající vjezd z ulice [anonymizována dvě slova] na pozemek parc. [číslo] [územní celek], [katastrální uzemí], zapsaný u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví], se zamítá.

III. Žaloba, kterou se žalobkyně in eventum domáhala povolení zřízení nezbytné cesty žalobkyni přes pozemky ve vlastnictví žalovaných parc. [číslo] parc. [číslo] zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví], [katastrální uzemí], [územní celek], v části, jež se prostírá mezi stavbou [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] stavbou [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] vše v [katastrální uzemí], tak, jak je zobrazeno v geometrickém plánu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [číslo] se zamítá.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným na náhradě nákladů řízení částku ve výši 42 652,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaných [příjmení] [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala prostřednictvím zdejšího soudu uložení povinnosti žalovaným strpět výkon práva odpovídajícího věcnému břemenu volné chůze a jízdy motorovým vozidlem a zároveň stanovení povinnosti strpět výkon věcného břemene vedení, opravy a údržby inženýrských sítí tak, jak je zapsáno na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí], [územní celek], a povinnosti za tím účelem odstranit veškeré překážky bránící průchodu a vjezdu žalobkyně v rozsahu odpovídajícímu věcnému břemeni; dále pak uložení povinnosti předat žalobkyni klíče od vrat uzavírající vjezd z ulice [anonymizována dvě slova] na pozemek parc. [číslo] [územní celek], [katastrální uzemí], zapsaný u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví]; in eventum povolení zřízení nezbytné cesty žalobkyni přes pozemky ve vlastnictví žalovaných parc. [číslo] parc. [číslo] zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví], [katastrální uzemí], [územní celek], v části, jež se prostírá mezi stavbou [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] stavbou [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] vše v [katastrální uzemí], tak, jak je zobrazeno v geometrickém plánu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [číslo]; to vše s tím, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře 1 703 m2, a pozemku parc. [číslo] o výměře 158 m2, jehož součástí je stavba [adresa], vše zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví], k.ú. [část obce], [územní celek]. Žalovaní jsou spoluvlastníky pozemků sousedících s těmito pozemky žalobkyně, a to konkrétně pozemku parc. [číslo] o výměře 855 m2, zahrada, a pozemku parc. [číslo] o výměře 392 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], vše zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví], k.ú. [část obce], [územní celek]. Ke shora uvedeným pozemkům ve vlastnictví žalobkyně nevede v současné době žádná přístupová cesta. Ze zápisu v katastru nemovitostí je zřejmé, že je zřízeno věcné břemeno váznoucí na dotčených nemovitostech žalovaných ve prospěch parc. [číslo] to věcné břemeno chůze a jízdy, oprav a údržby a věcné břemeno inženýrských sítí. Tato věcná břemena byla zřízena dodatkem ke smlouvě trhové [číslo] ze dne [datum]. V současné době není možné se k předmětným pozemkům žalobkyně dostat jinak než přes dotčené pozemky žalovaných, když přístup z ulice [anonymizována dvě slova] byl znemožněn vybudováním protipovodňové zdi. Žalobkyně je tak omezena na výkonu svých vlastnických práv, přitom je nezbytné pozemky žalobkyně udržovat a starat se o ně. Právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] s.r.o., oslovila žalované dopisem ze dne [datum] se záměrem realizovat svá práva plynoucí z uvedených věcných břemen, obdržela však odmítavé stanovisko žalovaného 3. V návaznosti na to se právní předchůdkyně žalobkyně obrátila na Magistrát hlavního města Prahy, jako příslušný správní úřad, s žádostí o úpravu části pevné protipovodňové zdi tak, aby byla upravena na mobilní a byl umožněn vjezd na pozemky parc. [číslo] parc. [číslo]. Správním úřadem bylo právní předchůdkyni žalobkyně sděleno, že navrhované řešení je vyloučené, neboť protipovodňová ochrana je stavbou ve veřejném zájmu a již v minulosti bylo zřízeno věcné břemeno, které mělo zajistit přístup k předmětným pozemkům, tudíž je tu jiné řešení, které nevyžaduje zásah do protipovodňové ochrany. Právní předchůdkyně žalobkyně se opětovně dne [datum] obrátila na žalované s obeznámením se stanoviskem správního orgánu a s výzvou, aby jí umožnili výkon jejích práv plynoucích z věcného břemene, avšak bez jakékoliv reakce. Předmětné pozemky ani umístěnou stavbu nelze řádně užívat, protože není spojena s veřejnou cestou a žalovaní výkon práv z existujícího věcného břemene neumožňují, ba se k němu žalovaný 3. staví negativně. Žalobkyně proto nemá jinou možnost, než se obrátit na soud s tímto žalobním návrhem. V případě, že by výkonu práv z věcného břemene dle názoru soudu nebylo možné vyhovět, navrhla žalobkyně zřízení nezbytné cesty přes pozemky žalovaných v souladu s ust. § 1029 o.z.

2. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby v plném rozsahu, když uvedli, že v době nabytí předmětných nemovitostí žalovaným 3. nebylo tomuto v době jejich koupě v roce 1979 o věcném břemeni nic známo. Zápis věcného břemene chůze a jízdy, vedení vodovodu s právem oprav a vstupu přes pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí] pro vlastníky pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] se v katastru nemovitostí objevil až v roce 1999, jak vyplývá ze zápisu v listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek]. Vodovod byl veden přes pozemek již dříve, tedy před zápisem tohoto věcného břemene do katastru nemovitostí. O řízení vedeném u katastrálního úřadu nebyli tehdejší vlastníci ze strany katastru nemovitostí jakkoli vyrozuměni. Ani po zápisu věcného břemene jim nebyla známa existence takto zapsaných věcných břemen, když tato práva vyjma práv z věcného břemene vedení vodovodu nebyla nikdy vykonávána. Výkon práv z věcného břemene nebyl nikdy prováděn, a to nejen od roku 1979, kdy žalovaný [číslo] byl vlastníkem Nemovitostí, ale ani před tím, nebyl vykonáván ani po roce 1999, kdy byla věcná břemena zapsána katastrálním úřadem do katastru nemovitostí a objektivně ani nemohla být od roku 2002 vykonávána z důvodu neexistence brány mezi pozemky. Žalovaní dále poukázali na ust. § 109 zákona [číslo] dle kterého„ Právo odpovídající věcnému břemenu se promlčí, není-li po dobu deseti let vykonáváno.“, s tím, že je zřejmé, že věcné břemeno chůze a jízdy zaniklo resp. právo z něj vyplývající je promlčeno a žalovaní tak vznáší námitku promlčení práva odpovídajícího věcnému břemeni. Žalovaní vznesli námitku promlčení rovněž i s ohledem na ust. § 632 a 633 NOZ, když v případě, že povinná osoba brání výkonu věcného břemene, pak se právo z něj vyplývající promlčí za 3 roky, přičemž v tomto případě sama žalobkyně uvedla, že o výkon práva požádala již v roce 2015 a tento jí nebyl umožněn. Žalovaní rovněž nesouhlasí s návrhem žalobkyně na zřízení nezbytné cesty, a to s tím, že předně zdůraznil, že to byla žalobkyně a její právní předchůdce, kdo zanedbal své povinnosti a při koupi nemovitosti si neověřil její skutečný stav. Pokud by se dostavil na místo, zjistil by, že mezi pozemky [číslo] a [číslo] je postavena zeď, která znemožňuje výkon práva požadovaného žalobkyní. Tento přístup žalobkyně a jejího právního předchůdce svědčí o jeho nedbalosti při hájení jeho práv. Průjezd přes pozemky žalovaných na pozemek žalobkyně není možný z několika důvodů. Dříve zřízená brána ve zdi mezi pozemky byla zazděna a na hranici je tak souvislá zeď. Dále v místě průjezdu ze strany od silnice stojí vzrostlý strom, který rovněž tento průjezd znemožňuje a rovněž je důkazem toho, že k průjezdu na sousední pozemek tato cesta nikdy užívána nebyla. Rovněž je nutné zohlednit výškový rozdíl mezi oběma pozemky, kdy rozdíl je cca 2 m a v současné době toto převýšení je v rámci předmětných nemovitostí vyrovnáno terénními úpravami v podobě terasovitých schodů. Mezi domem žalovaných a sousední nemovitostí je úzký průjezd a s ohledem na uspořádání domu žalovaných by znamenalo významný zásah do jejich vlastnického práva a práva na soukromí. Vzhledem k tomu, že žádaná nezbytná cesta je v bezprostřední blízkosti domu žalovaných, je toto řešení zcela nevhodné a žalované nepřiměřeně zatěžující. Navíc zřízení nutné cesty přes pozemek žalovaných není nezbytné, neboť jsou zde dvě další varianty zřízení přístupu na pozemek žalobkyně. První a nejjednodušší variantou je příjezd k pozemku žalobkyně přímo z ulice [anonymizována dvě slova]. V místech pozemku žalobkyně je protipovodňová zeď nižší, než dále pokračující podél pozemku parc. [číslo] patřícího [anonymizována dvě slova] [obec]. V případě protipovodňové zdi se bezpochyby jedná o stavbu veřejného zájmu, ovšem její přerušení s možností instalování případné mobilní zábrany je možné a bylo provedeno i v jiných částech této zdi. Žalovaní mají za to, že tyto stavební úpravy jsou snadno proveditelné a takový přístup považují za efektivní. Druhou možností je příjezd přes pozemek parc. [číslo] ve vlastnictví [anonymizováno] [územní celek] ze strany od ulice [anonymizována dvě slova], a to prolukou v protipovodňové zdi umístěné na pozemku parc. [číslo] která je mezi tímto pozemkem [číslo]. Zde je zřejmé, že proluka v protipovodňové zdi je možná a uskutečnitelná. Třetí možností je příjezd z ulice [ulice] přes pozemek parc. [číslo] ve vlastnictví [územní celek], před pozemek parc. [číslo] ve vlastnictví několika spoluvlastníků, který slouží jako parkoviště a zřízení nezbytné cesty na pozemku parc. [číslo] který je, jak je uvedeno shora, ve vlastnictví [územní celek].

3. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy, které navrhli a předložili účastníci řízení, případně byly vyžádány soudem, dále pak místním šetřením. Navrhla-li žalobkyně doplnění dokazování dotazem na odbor dopravy Magistrátu hlavního města Prahy tak, aby bylo postaveno na jisto, zda lze odbočit za účelem zřízení vjezdu při případné instalaci mobilní zábrany v protipovodňové zdi na pozemek žalobkyně, tomuto důkaznímu návrhu soud nevyhověl pro jeho nadbytečnost a nehospodárnost, když jako dostatečná se soudu jeví již vyžádaná zpráva od Magistrátu hlavního města Prahy ze dne [datum].

4. Soud má z provedených důkazů za prokázaný následující skutkový stav:

5. Jak vyplývá z výpisu z obchodního rejstříku žalující společnosti, ma žalobkyni přešla v důsledku rozdělení odštěpením část obchodního jmění rozdělované [právnická osoba] s.r.o., určená projektem rozdělení s rozhodným dnem rozdělení [datum]. Žalobkyně tak na základě tohoto nabyla do svého výlučného vlastnictví pozemky parc. [číslo] o výměře 1 703 m2 - zahrada a parc. [číslo] o výměře 158 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], vše zapsáno na [list vlastnictví] v obci [obec], [katastrální uzemí], u [stát. instituce], [stát. instituce]; uvedené skutečnosti má soud za prokázané Informacemi o předmětných pozemcích. Žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] o výměře 855 m2 - zahrada a pozemku parc. [číslo] o výměře 392 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], vše zapsáno na [list vlastnictví] v obci [obec], [katastrální uzemí], u [stát. instituce], katastrální pracoviště Praha, a to žalovaná 1. vlastníkem id. , žalovaná 2. vlastníkem id. a žalovaný 3. vlastníkem id. uvedených nemovitostí; dané skutečnosti má soud za prokázané Informacemi o předmětných pozemcích. Jak má soud za prokázané kupní smlouvou ze dne [datum], žalovaný 3. nabyl podíl k předmětným nemovitostem na základě této kupní smlouvy, uzavřené mezi ním a jeho tehdejší manželkou [jméno] [příjmení], jako kupujícími, a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], jako prodávajícími; v článku IV. této kupní smlouvy prodávající ujistili kupující, že na prodávaných nemovitostech neváznou žádné dluhy ani břemena. Z Dodatku ke smlouvě trhové ze dne [datum] ve spojení se zápisem z pozemkových knih, knihovní vložka [číslo] katastrální obec Zbraslav, vyplývá, že služebnost jízdy a chůze volné a služebnost spočívající v právu vést vodovod, váznoucí na pozemcích v nynějším vlastnictví žalovaných, byly ve prospěch pozemků v aktuálním vlastnictví žalobkyně zřízeny označeným Dodatkem ke smlouvě trhové ze dne [datum] a dne [datum] zaspány do příslušné knihovní vložky. Mezi účastníky není sporu o tom, že předmětné služebnosti nebyly z pozemkových knih následně převedeny do katastru nemovitostí, přičemž – jak bylo prokázáno žádostí [jméno] [příjmení] [příjmení] ze dne [datum] ve spojení s dodatkem k této žádosti ze dne [datum] – paní [jméno] [příjmení] [příjmení] požádala Katastrální úřad [okres] o jejich zápis na základě knihovních vložek 463 a 212 a Dodatku ke smlouvě trhové, a to ohledně pozemků parc. [číslo] [list vlastnictví]. Dotaz ve smyslu, zda nadále trvá služebnost jízdy, vznesla [jméno] [příjmení] na [ulice] inspektorát [obec a číslo] – [část obce] však již v roce 1977 s tím, že dnešní majitelé jí v tomto brání; uvedenou skutečnost má soud za prokázanou dopisem [jméno] [příjmení] ze dne [datum]. Z dopisu advokáta [jméno] [příjmení], v právním zastoupení [právnická osoba] [anonymizováno], ze dne [datum] vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně kontaktovala žalované s tím, že [právnická osoba] [anonymizováno] nabyla na základě kupní smlouvy ze dne [datum] pozemek parc. [číslo] k.ú. [část obce], přičemž dle zápisu v katastru nemovitostí je ve prospěch vlastníka pozemku zřízeno věcné břemeno chůze a jízdy, věcné břemeno oprav a údržby, věcné břemeno vedení inženýrských sítí, to vše k tíži sousedních pozemků parc. [číslo] které jsou ve vlastnictví žalovaných; právní předchůdkyně žalobkyně se tímto dopisem v této souvislosti obrátila na žalované se žádostí o společné jednání, při kterém by byly podmínky využívání oprávnění z věcných břemen dohodnuty. Z dopisu žalovaného 3. ze dne [datum] je zřejmé, že žalovaný 3. sdělil, že nevidí důvod ke společnému jednání s tím, že všechna věcná břemena týkající se nemovitosti žalovaných nebyla minimálně od roku 1975 využívána, takže jsou nevymahatelná. Z korespondence právní předchůdkyně žalobkyně a Magistrátu hlavního města Prahy ze dne [datum] a [datum] má soud za prokázané, že [právnická osoba] s.r.o. se obrátila na Úřad městské části [obec] [část obce] s dotazem, zda by bylo možné upravit a změnit část pevné protipovodňové zdi na mobilní za účelem vjezdu na pozemky žalobkyně; Magistrát hlavního města Prahy ve svém dopise ze dne [datum] mimo jiné uvedl, že„ Ze všech dostupných dokladů vyplývá, že přístup na předmětný pozemek byl řešen již v minulosti zřízením věcného břemene – služebnosti cesty. Je tedy zřejmé, že se nabízí jiný příjezd na předmětné pozemky, který zásah do protipovodňové zdi nevyžaduje. Za takových podmínek neshledáváme důvod pro zásah do vodního díla 3. kategorie a jeho dodatečnou úpravu.“. Dopisem právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] s.r.o. ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaným bylo sděleno stanovisko Magistrátu hlavního města Prahy k případnému zásahu do protipovodňové zdi; v tomto dopise byl rovněž zmíněn odmítavý přístup k požadavku právní předchůdkyně žalobkyně ohledně využívání věcných břemen, vyjádřený v přípise žalovaného 3.

6. Ze založených fotografií, leteckého snímku a katastrálních map, dále ve spojení s místním šetřením provedeným zdejším soudem dne 18.6.2021 vyplývá, že pozemky žalobkyně přiléhají z jedné strany k pozemní komunikaci ulice [anonymizována dvě slova], přičemž mezi pozemky a pozemní komunikací se nachází chodník a nižší protipovodňová stěna, na kterou navazuje na hraně ukončení pozemku mezera a poté vyšší protipovodňová stěna. Z druhé strany se nachází pozemky žalovaných, které mají zajištěný vstup z ulice [anonymizována dvě slova]. Z druhé strany k pozemkům žalobkyně přiléhá pozemek ve vlastnictví [územní celek] parc. [číslo] když je mezi účastníky nesporné, že vjezd na tento pozemek byl umožněn vybudováním proluky v protipovodňové zdi. Ze snímků Mapy Google pořízenými v červenci 2014 a srpnu 2018 je poté zřejmé, že i přes existenci protipovodňové stěny a absenci příjezdu z pozemků žalovaných byla u stavby [číslo] nacházející se na pozemku parc. [číslo] provedena v mezidobí červenec 2014 - srpen 2018 celková rekonstrukce a z pozemku parc. [číslo] provedeno pokácení a úklid náletových dřevin. Z místního šetření uskutečněného dne [datum], rovněž pak ve spojení s pořízenou fotodokumentací, poté mimo jiné vyplývá, že v místech, kudy byla zřejmě historicky vedena cesta na sousední pozemek v aktuálním vlastnictví žalobkyně se nachází v prvé řadě zastřešený přístřešek (jeho existence již v době před cca 30 lety je zjevná i ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [jméno] ze dne [datum]), následně poté vybetonovaný plac o rozměrech cca 4 m 25 cm x 4 m 30 cm, v těsném sousedství domu [adresa], ze kterého vede boční vchod právě na daný vybetonovaný plac; na daném placu se nachází rovněž vzrostlý strom, bránící případnému vjezdu na sousední pozemek; zmíněný vybetonovaný plac, potažmo pozemek žalovaných parc. [číslo] je oddělen od pozemku žalovaných cihlovou zdí, částečně barevně odlišenou v rozsahu 3 metrů, kdy se jedná o část, kde byl původně vjezd na vedlejší pozemek; zmíněná vybetonovaná část pozemku je oproti dalšímu terénu vyvýšena, když na ni navazují schody směrem do dolní části zahrady. Z pohledu z pozemku žalobkyně parc. [číslo] bylo při místním šetření zjištěno, že prostor za již zmíněnou cihlovou zdí je v případě pozemku parc. [číslo] značně zarostlý stromy a keři, evidentně léta neudržovaný, terén svažitý; rovněž byla na pozemku parc. [číslo] shledána zanedbaná zarostlá cesta, částečně vybetonovaná, ukončena cca 10 m ode zdi oddělující pozemky účastníků. Z místního šetření lze dovodit, že případný přístup na pozemky žalobkyně z pozemků žalovaných je bezpochyby nevyužívaný mnoho let a v tuto chvíli prakticky nerealizovatelný, a to již z důvodu existence vzrostlého stromu na pozemku žalovaných bránícího vjezdu na sousední pozemek; zjištěn byl také značný výškový rozdíl mezi pozemky účastníků v místech oddělených zdí, dále pak i naprosto nedostatečný prostor (i za situace, bylo-li by přistoupeno k pokácení stromu) daného vybetonovaného placu pro případný průjezd vozidel, navíc v bezprostřední vzdálenosti od domu žalovaných; v případě průjezdu vozidel by byl prakticky nemožný i východ z domu žalovaných bočním vchodem.

7. Ze sdělení Magistrátu hlavního města Prahy ze dne [datum] vyplývá, že pozemky parc. [číslo] v [katastrální uzemí] se nacházejí v inundačním území vodního toku [anonymizováno], které je chráněno vodním dílem – stavbou [číslo] Protipovodňové opatření na ochranu [anonymizováno] [obec], etapa [číslo] [část obce] – [obec]. Tato stavba PPO je ve vlastnictví [anonymizováno] [obec] a byla zkolaudovaná na základě kolaudačního souhlasu ze dne [datum]. Stavba PPO je umístěna mimo jiné na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], který je taktéž ve vlastnictví hl. m. [obec] a sousedí s předmětnými pozemky parc. [číslo] v k.ú. [část obce]. Zřízení nutné cesty pro pěší obsluhu výše uvedených pozemků není nezbytné, jelikož obsluha je zajištěna chodníkem, vedoucím mezi hranicemi dotčených pozemků a linií protipovodňové ochrany, který navazuje na komunikaci [ulice]. Případné vybudování vjezdu by bylo technologicky možné, avšak jednalo by se o složitý zásah do konstrukce významného vodního díla, který by musel být řádně projednán v příslušných řízeních, schválen, a také by takový zásah znamenal vznik dalšího úseku s nutností výstavby mobilních prvků PPO během povodní. Délku povolovacího procesu ani výsledek řízení nelze předjímat. K danému zásahu do PPO by bylo minimálně nutné vyjádření oddělení vodního hospodářství odboru ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy (dále jen„ MHMP“), jako příslušného vodoprávního úřadu, projektanta protipovodňové ochrany [anonymizováno] [obec] – Ing. [anonymizováno] ze [právnická osoba] [anonymizováno], příspěvkové organizace Správa služeb [anonymizováno] [obec] (dále jen„ SSHMP“) z hlediska správce stavby PPO a odboru evidence majetku MHMP z hlediska vlastníka stavby PPO. V případě realizace výše uvedených stavebních úprav by bylo nezbytné dodání nových mobilních prvků PPO [právnická osoba] [anonymizováno], z důvodu kompatibility s ostatními mobilními částmi PPO ve vlastnictví [anonymizováno] [obec] a jejich bezúplatný převod do vlastnictví [anonymizováno] [obec] a následného předání do správy SSHMP, a to včetně skladového kontejneru na mobilní prvky PPO. Během realizace stavebních úprav PPO je nutná účast zástupců příslušných odborů MHMP a SSHMP na kontrolních dnech a zpracování povodňového plánu stavby do doby kolaudace a předání stavby [anonymizováno] [obec]. Dále je třeba, aby společně s novými mobilními prvky PPO byl předán [anonymizováno] [obec] výkres výstavby nového úseku mobilního hrazení, zpracovaný společností [právnická osoba], projektová dokumentace skutečného provedení stavby, a aby byla během předání výše uvedeného majetku realizována zkušební výstavba mobilních prvků PPO za účasti zástupců příslušných odborů MHMP a SSHMP.

8. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla žalobkyní podána důvodně, a to ani co do jejího požadavku in eventum.

9. Podle ust. § 1257 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení vlastník může zatížit svůj pozemek služebností ve prospěch jiného svého pozemku.

10. Podle ust. § 1259 o.z. kdo je oprávněn ze služebnosti, může se domáhat ochrany svého práva; § 1040 až 1043 se použijí obdobně.

11. Podle ust. § 1260 odst. 1 o.z. služebnost se nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena. Ze zákona nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci se služebnost nabývá v případech stanovených zákonem.

12. Podle ust. § 1262 odst. 1 o.z. zřizuje-li se právním jednáním služebnost k věci zapsané ve veřejném seznamu, vzniká zápisem do takového seznamu. Vzniká-li služebnost k věci zapsané do veřejného seznamu na základě jiné právní skutečnosti, zapíše se do veřejného seznamu i v takovém případě.

13. Podle ust. § 1267 odst.1 o.z. služebnost inženýrské sítě zakládá právo vlastním nákladem a vhodným i bezpečným způsobem zřídit na služebném pozemku nebo přes něj vést vodovodní, kanalizační, energetické nebo jiné vedení, provozovat je a udržovat. Vlastník pozemku se zdrží všeho, co vede k ohrožení inženýrské sítě, a je-li to s ním předem projednáno, umožní oprávněné osobě vstup na pozemek po nezbytnou dobu a v nutném rozsahu za účelem prohlídky nebo údržby inženýrské sítě.

14. Podle ust. § 1274 odst. 1 o.z. služebnost stezky zakládá právo chodit po ní nebo se po ní dopravovat lidskou silou a právo, aby po stezce jiní přicházeli k oprávněné osobě a odcházeli od ní nebo se lidskou silou dopravovali.

15. Podle ust. § 1276 odst. 1 o.z. služebnost cesty zakládá právo jezdit přes služebný pozemek jakýmikoli vozidly.

16. Podle ust. § 609 věta prvá o.z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.

17. Podle ust. § 610 odst. 1 věta prvá o.z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.

18. Podle ust. § 633 odst. 1 o.z. brání-li osoba zavázaná z věcného břemene výkonu práva, promlčí se věcné břemeno, pokud oprávněná osoba neuplatní své právo do tří let.

19. Podle ust. § 109 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, (dále jen „obč. zák.“) právo odpovídající věcnému břemenu se promlčí, není-li po dobu deseti let vykonáváno.

20. Podle ust. § 1029 odst. 1 o.z. vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.

21. Podle ust. § 1030 odst. 1 o.z. za nezbytnou cestu náleží úplata a odčinění újmy, není-li již kryto úplatou. Povolí-li se spoluužívání cizí soukromé cesty, zahrne úplata i zvýšené náklady na její údržbu.

22. Podle ust. § 1032 odst. 1 o.z. soud nepovolí nezbytnou cestu, a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty, b) způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení.

23. Podle ust. § 1033 odst. 1 o.z. obklopuje-li nemovitou věc bez přístupu několik sousedních pozemků, povolí se nezbytná cesta jen přes jeden z nich. Přitom se uváží, přes který pozemek je nejpřirozenější přístup za současného zřetele k okolnostem stanoveným v § 1029 odst. 2.

24. S ohledem na prvotní požadavek žalobkyně ve formě povinnosti žalovaných strpět výkon práva odpovídajícího věcnému břemeni se soud zabýval především námitkou promlčení žalovanými vznesenou. K tomu soud uvádí následující: V řízení bylo prokázáno, že historicky v roce 1937 skutečně došlo ke zřízení předmětných výše označených věcných břemen svědčících vlastníkům pozemků v aktuálním vlastnictví žalobkyně. Nicméně dále vyšlo najevo, že tato práva nebyla realizována minimálně od roku 1975, tj. po dobu přesahující 40 let. Požadovala-li právní předchůdkyně žalobkyně umožnění využití oprávnění z věcného břemene, její požadavek byl žalovaným 3. již v listopadu 2015 striktně odmítnut. Jak vyplývá z výše citovaného ust. § 633 odst. 1 o.z., brání-li osoba zavázaná z věcného břemene výkonu práva, promlčí se věcné břemeno, pokud oprávněná osoba neuplatní své právo do tří let. Žaloba však byla žalobkyní podána u zdejšího soudu teprve dne 8.7.2020, byť si byla žalobkyně vědoma té skutečnosti, že výkonu práva je výslovně bráněno již minimálně od listopadu 2015 (odmítavý přístup žalovaných je výslovně zmíněn i v dopise právního zástupce [právnická osoba] [anonymizováno] ze dne 20.4.2016). Tříletá promlčecí doba dle ust. § 633 odst. 1 o.z. tedy uběhla již v listopadu 2018 (maximálně pak k 20.4.2019). S ohledem na datum podání žaloby tak lze uzavřít, že námitka promlčení byla žalovanými vznesena zcela důvodně, a žalobě proto nelze vyhovět co do prvních dvou požadavků (výroky I. a II. rozsudku) z důvodu jejího vznesení, když je rovněž zřejmé, že nepřísluší-li žalobkyni žádné právo odpovídající věcnému břemeni, není na místě ani uložení povinnosti žalovaným předávat žalobkyni jakékoli klíče od své nemovitosti.

25. Pro úplnost soud doplňuje, že jakožto promlčený lze zažalovaný nárok žalobkyně posoudit i z pohledu předchozí právní úpravy (ust. § 109 obč. zák.), neboť právo odpovídající věcnému břemeni nebylo evidentně vykonáváno po dobu desítek let, minimálně již od roku 1975. V této souvislosti soud opakovaně zmiňuje, že žalovaný 3. zakoupil v roce 1979 podíl na předmětných nemovitostech bez jakéhokoli vědomí případně zřízené služebnosti či věcného břemene, naopak byl prodávajícími ujištěn, že na prodávaných nemovitostech neváznou žádné dluhy ani břemena. Po celou následnou dobu pak nebylo věcné břemeno realizováno, o čemž svědčí i existence vzrostlého stromu v místě případného vjezdu, rovněž pak i zastavěná proluka ve zdi rozdělující pozemky účastníků. Poukazovala-li pak žalobkyně ve svém podání ze dne 3.2.2021 na jakousi dohodu mezi tehdejšími vlastníky pozemků v tom směru, že právní předchůdkyně žalobkyně bude využívat jiný přístup, avšak práva z věcného břemene zůstanou zachována a v případě potřeby budou kdykoli obnovena, tato tvrzená dohoda nebyla žalobkyní blíže objasněna, potažmo ani nijak prokazována. Poučení ve smyslu ust. § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) však soud žalobkyni neposkytl, a to právě s ohledem na vznesenou námitku promlčení ze strany žalovaných, kdy již z tohoto důvodu bylo na místě žalobu jakožto nedůvodně podanou zamítnout.

26. K požadavku žalobkyně in eventum pak soud uvádí: Právní institut nezbytné cesty upravený v ust. § 1029 a násl. o.z. slouží k nápravě nedostatku přístupu vlastníka k jeho nemovité věci. Během toho dochází ke střetu dvou vlastnických práv – práva vlastníka nemovité věci, který nemá zajištěn přístup ke své nemovité věci, a práva vlastníka pozemku, v případě kterého lze vzhledem k poloze a okolnostem uvažovat o zřízení nezbytné cesty. Aby mohl vlastník nemovité věci svou nemovitost řádně využívat, lze vnímat jako důvodný jeho požadavek zajištění přístupu k nemovité věci v jeho vlastnictví. Zároveň je však případné zřízení nezbytné cesty vážným zásahem do práva vlastníka zatíženého pozemku, a soud je proto povinen poměřovat výhodu, kterou cesta poskytuje vlastníkovi nemovité věci, s újmou, která by vznikla zřízením cesty pro vlastníka pozemku zatíženého, s čímž ostatně souhlasí již ustálená judikatura. Zřízení nezbytné cesty by tak mělo být institut výjimečným, sloužící k omezení vlastnického práva jednoho vlastníka v zájmu vlastníka jiného a to pouze v případech, kdy není možné takový přístup zřídit způsobem méně obtěžujícím. Při rozhodování se vychází z principu proporcionality. Zákon dokonce konstruuje výslovné zákazy, které jsou vymezeny zejména ve výše citovaném ust. § 1032 o.z., když při existenci alespoň jednoho z nich, soud nemůže navrhovateli zřízení nezbytné cesty povolit. Tyto důvody nastanou, (a) pakliže škoda na nemovité věci souseda zřejmě převýší výhodu nezbytné cesty, (b) způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo (c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení.

27. Soud v této souvislosti poukazuje na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, a to rozhodnutí sp.zn. 22 Cdo 3242/2015, dle kterého„ Hrubě nedbalé či úmyslné jednání vlastníka nemovité věci žádajícího o povolení nezbytné cesty, které je důvodem zamítnutí žaloby podle § 1032 odst. 1 písm. b) o.z., může podle okolností případu spočívat nejen ve zbavení se existujícího spojení s veřejnou cestou, ale i v nabytí nemovité věci bez zajištěného spojení s veřejnou cestou.“. Soud přisvědčuje námitce žalovaných, dle kterých to byla žalobkyně a její právní předchůdkyně, kdo zanedbal své povinnosti a při koupi nemovitosti si neověřil její skutečný stav. Pokud by žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, zjišťovala stav nezbytné cesty přímo na místě a zkusila kontaktovat žalované (či původní vlastníky), již před nabytím vlastnictví by zjistila, že vjezd na zakupovaný pozemek je aktuálně zcela nemožný a práva z věcného břemene již desítky let nerealizována. Taková nedbalost žalobkyně (její právní předchůdkyně) pak nemůže býti dle soudu přičítána k tíži žalovaných, a to právě z pohledu shora citovaného ust. § 1032 odst. 1 písm. b) o.z.

28. Zejména však soud poukazuje na ust. § 1032 odst. 1 písm. a) a § 1033 odst. 1 o.z. Jak vyplývá z ustálené judikatury (srovnej např. 22 Cdo 3117/2019, 22 Cdo 465/2018 či 22 Cdo 1814/2015), s ohledem na vážný zásah do práv vlastníka pozemku, který představuje zřízení nezbytné cesty, lze právo nezbytné cesty povolit jen tehdy, nelze-li účelu dosáhnout jinak, a jen v rozsahu nezbytném k řádnému užívání nemovitosti. V daném případě bylo zjištěno, že zřízení nezbytné cesty přes pozemky ve vlastnictví žalovaných tak, jak je žalobkyní s poukazem na geometrický plán Ing. Ludvíka Obrusníka navrhováno, je v tuto chvíli prakticky nemožné, případně realizovatelné jen za cenu velkých a obtížných zásahů do nemovitosti žalovaných (k tomu viz zjištění učiněná soudem při místním šetření – zejména potřeba značných terénních úprav, pokácení vzrostlého stromu, zbourání přístřešku apod.). Je zcela evidentní, že nezbytná cesta zřízená podle návrhu žalobkyně by byla ve vztahu k žalovaným jakožto vlastníkům daných případně zatížených pozemků nadměrně obtěžující, což vychází rovněž ze zjištění, že tato cesta by musela býti vedena v bezprostřední blízkosti obývaného domu žalovaných a jeho bočního vchodu, což by při větším provozu v takové těsné blízkosti mohlo vést i k ohrožení bezpečnosti obyvatel domu. V řízení navíc vyšla najevo i možnost jiných přístupových cest, když jako nejjednodušší a nejlépe realizovatelná se jeví varianta zřízení vjezdu na pozemek žalobkyně přímo z ulice [anonymizována dvě slova], byť za cenu zásahu do protipovodňové zdi. Ze zprávy Magistrátu hlavního města Prahy, kterou si soud vyžádal, je zřejmé, že tato možnost není vyloučena (očividně pak byla praktikována co do umožnění vjezdu na vedlejší pozemek v sousedství pozemku žalobkyně); potřeba absolvovat správní řízení, na kterou bylo ze strany Magistrátu poukazováno, je sice nutná, nicméně zahájení správního řízení bylo možné logicky očekávat. Soud má za to, že zajištění přístupu na pozemek žalobkyně přímo z pozemní komunikace, byť s nutností zajistit výměnu části pevné protipovodňové zdi za mobilní zábranu, by bylo nejšetrnější variantou, rozhodně vhodnější než požadovaný razantní zásah do vlastnických práv žalovaných.

29. Bylo-li žalobkyní poukazováno v souvislosti s požadavkem in eventum na historické uspořádání, a to právě s ohledem na zřízené věcné břemeno (služebnost), má soud za to, že za situace, kdy věcné břemeno nebylo desítky let využíváno, nelze dojít k závěru, že by se pozemky žalobkyně„ najednou“ ocitly bez přístupu ke komunikaci, a mělo by proto dojít k nápravě umožněním nezbytné cesty v prvé řadě přes pozemky žalovaných. Ani z těchto uvedených důvodů, tj. s poukazem na historický stav, nelze tedy žalovaným dle soudu ukládat bez dalšího posouzení z pohledu shora citovaných ustanovení a zmíněné judikatury jakékoli povinnosti.

30. S ohledem na vše shora uvedené poté soud dospěl k závěru, že v projednávaném případě nejsou splněny podmínky pro zřízení nezbytné cesty přes pozemky ve vlastnictví žalovaných za účelem zajištění přístupu žalobkyně na pozemky v jejím vlastnictví, a žalobu proto zamítl i do požadavku žalobkyně vzneseného in eventum.

31. Na samotný závěr soud uvádí, že byl-li ze strany žalobkyně vznášen požadavek na zřízení nezbytné cesty dle ust. § 1029 o.z., je možné tak učinit za náhradu; úplatu zmiňuje i ust. § 1030 odst. 1 o.z. Žádný návrh případné náhrady však podaná žaloba neobsahuje a návrh v tomto směru nebyl ze strany žalobkyně zmíněn ani v průběhu řízení. S ohledem na závěr soudu, dle kterého nejsou dány důvody pro vyhovění žaloby podané in eventum, však žádné doplnění žaloby či dokazování v tomto směru nebylo třeba požadovat či činit.

32. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a vzhledem k tomu, že žalovaní byli v řízení zcela úspěšní, soud jim přiznal plnou náhradu nákladů řízení, spočívajících v nákladech právního zastoupení. V části řízení, ve které právní zástupce žalovaných zastupoval pouze žalovaného 3., jsou náklady právního zastoupení tvořeny v souladu s ust. § 7 a § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. 6,5 úkony právní pomoci po 3 100 Kč (převzetí zastoupení, sepis písemného vyjádření ze dne 7.10.2021, účast při jednání soudu dne 18.5.2021, účast na místním šetření dne 18.6.2021, sepis podání ze dne 19.8.2021 – úkonu právní pomoci, sepis vyjádření ze dne 2.9.2021 a účast při jednání soudu dne 2.9.2021); co do převzetí zastoupení žalovaných 1. a 2. se jedná o jeden úkon právní pomoci, přičemž soud vycházel z ust. § 7 a § 9 odst. 4 s přihlédnutím k ust. § 12 odst. 4 uvedené vyhlášky a odměnu za zastupování v případě každé ze žalovaných ponížil o 20 % (tj. 3 100 Kč – 20 % = 2 480 Kč, 2 480 Kč x 2 = 4 960 Kč); konečně při jednání soudu dne 19.10.2021 se jedná o úkon právní pomoci při zastupování 3 osob, tj. opět je třeba poukázat na ust. § 7, § 9 odst. 4 a § 12 odst. 4 uvedené vyhlášky, když odměna za tento úkon právní pomoci činí 7 440 Kč (3 100 Kč – 20 % = 2 480 Kč, 2 480 Kč x 3 = 7 440 Kč); žalovaným rovněž v souladu s ust. § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. přísluší nárok na 9 náhrad hotových výdajů po 300 Kč; to vše zvýšené o 21 % DPH, jejímž je právní zástupce žalovaných plátcem. Žalovaným tak vznikl nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši 42 652,50 Kč (6,5 x 3 100 Kč + 1 x 4 960 Kč + 1 x 7 440 Kč + 9 x 300 Kč = 35 250 Kč + 21 % = 42 652,50 Kč).

33. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř., když pro stanovení lhůty odlišné nebyly shledány žádné důvody.

Poučení