16 C 298/2023 - 121

Rubrum

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. Liborem Brokešem ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozený [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozená [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce A] oba zastoupeni advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] pro určení vlastnického práva k nemovitostem takto:

Výrok

I. Určuje se, že vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. na následujících nemovitostech, tj. pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], č. p. [Anonymizováno], rodinný dům, a pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], zahrada, zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], jsou žalobci ve společném jmění manželů.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení v částce 30 912,08 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

Odůvodnění

1. Žalobci se svojí žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne [datum] domáhali určení vlastnického práva ke shora uvedeným nemovitostem. Žalobu odůvodňovali tím, že dne [datum] uzavřeli s žalovaným darovací smlouvu a smlouvu o zřízení věcného břemene, kterou darovali žalovanému spoluvlastnický podíl o velikosti id. na shora uvedených nemovitostí. Dne [datum] okolo 14:45 hod. ve dvoře rodinného domu č. p. [Anonymizováno] v [Anonymizováno], v části [adresa], žalovaný fyzicky napadl svého bratra (syna žalobců) tak, že jej chytil za límec a třásl s ním, načež ho opakovaně udeřil pěstí do obličeje, čímž mu vyrazil zubní můstek a dále žalobci [Jméno žalobce A] vyhrožoval zabitím. Za toto své jednání byl žalovaný rozhodnutím Komise pro projednávání přestupků města [adresa] pod sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum] uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití. Konkrétně pak tím, že úmyslně narušil občanské soužití a naplnil tak skutkovou podstatu podle ust. § 7 odst. 1 písm. c) bod 4, zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích. Rozhodnutí bylo pravomocné [datum] a vykonatelné [datum]. Za tento přestupek mu byl uložen trest pokuty ve výši 3 000 Kč a povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. S ohledem na toto jednání pak žalobci odvolali uvedený dar a od darovací smlouvy týkající se spoluvlastnického podílu žalovaného odstoupili. Žalobci současně žalovaného vyzvali, aby jim dar vrátil. Žalobci žádali, aby jim žalovaný poskytl součinnost při změně vlastnického práva tak, aby podepsal souhlasné prohlášení a návrh na vklad do katastru nemovitostí. Žalovaný však tuto součinnost odmítl poskytnout.

2. Žalovaný se k žalobě písemně vyjádřil. Potvrdil uzavření darovací smlouvy a potvrdil, že byl uznán vinným spáchání přestupku Komise pro projednávání přestupků města [adresa]. Žalovaný tvrdil, že jednání, kdy fyzicky napadl svého bratra, není jednáním, které by dopadalo na smluvní ujednání o možnosti žalobců odvolat dar. Nesouhlasil také s tím, že by se dopustil nevděku vůči žalobcům, a tvrdil, že v daných souvislostech historie budování rodinného majetku a historie soužití s žalobci se nejedná o takové jednání, které by bylo podřaditelné pod ujednání darovací smlouvě, na základě které by bylo možno odvolat dar. Žalovaný dále doplnil svá tvrzení podáním doručeným soudu dne [datum], kdy tvrdil, že se v předmětných nemovitostech narodil, má k nim silný vztah. Při studiu jezdil domů, pomáhal rodičům a tři roky vše, co vydělal, investoval do předmětných nemovitostí. Provedl přístavbu a nástavbu nemovitostí, která spočívala ve vzniku nové bytové jednotky o velikosti 3+1. Práce prováděl z části svépomocí a z části prostřednictvím placených zednických prací. Stavba byla dokončena v roce 1997 a kolaudována v roce 2001. V roce 1997 byly povodně a žalovaný se i s rodinou musel odstěhovat ke svému bratranci. Když se vrátil, že v přístavbě a nástavbě bude se svou rodinou bydlet, našel svoje věci vyházené na zemi a žalobci byli nastěhovaní do jím zbudované přístavby a nástavby. Žalovaný se tedy musel nastěhovat do starého domu, musel opravit starý dům, aby se v něm dalo bydlet, a tento zpravuje dosud. žalobce [Jméno žalobce A] s bratrem žalovaného navezli do sklepa mokré dřevo, které se samovznítilo, a zrekonstruovaný dům byl požárem poničen. Po požáru tedy žalovaný opět musel poničené prostory opravit, aby se v nich dalo bydlet. V roce 2002 a 2003 provedl další investice do nemovitosti v částce 80 000 Kč a v roce 2010 novou fasádu s nákladem 120 000 Kč. Byla provedena oprava střechy s půdní se vestavbou se vznikem nového pokoje, což platili žalobci. V roce 2015 se žalovaný dohodl se žalobci, že vybuduje ve sklepě starého domu malovýrobnu masných produktů, a to o velikosti celkem 113 m2 podlahové plochy. Žalovaný jako investor hradil veškeré náklady spojené s vybudováním této malovýroby. Podle kalkulace nákladů na vybudování této malovýroby masných produktů činila celková částka 1 183 000 Kč. Následně došlo k uzavření darovací smlouvy dne [datum]. Žalovaný se rozvedl a znovu se oženil se stávající manželkou [jméno FO] dne [datum]. Vztahy v rodině žalobců a žalovaného spolu s bratrem byly problematické. Bratr žalovaného se na rekonstrukcích finančně nepodílel, pokud na ní sám pracoval, nechal se žalovaným platit. Polovinu nemovitostí dostal také bratr žalovaného, který se podle žalovaného o jejich zhodnocení nijak nezasloužil. Soužití po dubnu 2016 probíhalo za stálých sporů kvůli tomu, že žalobci již sice nebyli vlastníky, ale chovali se tak vůči žalovanému, který nemohl o svém majetku rozhodovat. Žalovaný tvrdil, že byl k jednání, které je popsáno v rozhodnutí města [adresa], vyprovokován žalobci a bratrem neustálými hádkami a výčitkami na stranu žalovaného, že se znovu oženil a že tak ohrozil rodinný majetek. K situaci určitě přispělo to, že takto žalovaného provokoval jeho bratr, který se na získání rodinného majetku v jeho současné podobě a hodnotě nijak nepodílel. Žalovaný má tedy zásadní podíl na hodnotě nemovitosti. Není spravedlivé, aby byl žalovaný postupem, který zvolili žalobci, o nabytý majetek připraven. Rozpor výkonu práva žalobců odvolat dar žalovanému pro nevděk s dobrými mravy pak žalovaný konkrétně spatřuje v tom, že to byl žalovaný, kdo se zasloužil o stav darovaných nemovitostí, o jejich zhodnocení v čase, a to, že tato zásluha žalovaného nedošla patřičného uznání ze strany žalobců, když darovali žalovanému pouze polovinu předmětných nemovitostí. Bylo by proto v rozporu s dobrými mravy, pokud by soud měl žalobu žalobců přisvědčit.

3. K tomuto podání se vyjádřili žalobci, když toto podání bylo soudu doručeno dne [datum]. Uvedli, že skutek, který žalovaný spáchal a za který byl potrestán, tento nerozporuje. Spáchání přestupku, a to jak vůči otci, tak bratrovi, žalovaný nelituje. Neomluvil se a skutek prezentuje tak, že byl k fyzickému násilí vyprovokován. Je-li některé jednání v rozporu s dobrými mravy, tak je to jednání žalovaného. Dále se vyjadřovali k investicím, které měl žalovaný tvrdit. Vyjadřovali se také k opatření po povodni, když tvrdili, že se do prvního patra rekonstruovaného bytu nastěhovali na základě dohody se žalovaným. Žalovaný se tak přestěhoval do části domu, kterou do té doby užívali žalobci. K požáru v roce 2003 uvedli, že požár vznikl tak, že žalovaný sušil mokré dřevo na topeništi udírny, jak vyplývá z vyjádření hasičského záchranného sboru ze dne [datum]. Tvrdili, že investice, které byly provedeny, kromě dílny, před 20 lety nemohou vstoupit do úvah o aktuální ceně. Nesouhlasí s tvrzením o rozsahu investic, jejich výši a zásadně pak s tvrzením, že tyto investice měly mít vliv na hodnotu nemovitostí. Setrvávali na žalobě.

4. Okresní soud v Olomouc provedl dokazování a má prokázáno z darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene služebnosti užívacího práva k nemovitostem uzavřené dne [datum], že žalobci podle této smlouvy darovali žalovanému a jeho bratrovi [Jméno žalobce A] nemovitosti pozemek parc. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], č. p. [Anonymizováno], rodinný dům, a pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], zahrada, zapsaných v katastru nemovitostí, vedeném Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], s tím, že žalobci a jeho bratrovi darovali každému spoluvlastnický podíl o velikosti id. k celku a tito tento dar přijali. Žalovaný s bratrem jako povinní z věcného břemene na straně jedné zřídili pro dárce jako oprávněného z věcného břemene služebnost užívacího práva spočívající v bezplatném doživotním užívání nemovitostí uvedených v čl. 1 smlouvy v déle uvedeném rozsahu, kde je uveden rozsah služebnosti. Obdarovaní dále prohlásili, že se zavazují poskytovat dárcům veškerou potřebnou pomoc v nemoci a ve stáří. Obdarovaní dále prohlásili, že jsou seznámeni s právem dárců odvolat dar, upadnou-li do takové nouze, že nebudou mít na nutnou výživu, a s právem dárců odvolat dar pro nevděk, ublíží-li jim obdarovaní úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že tím zjevně poruší dobré mravy. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný [jméno FO] a [jméno FO] jsou zapsáni jako podílový spoluvlastnictví v podílu ke shora uvedeným nemovitostem, s tím, že je zapsáno věcné břemeno užívání k žalobcům k těmto nemovitostem.

5. Ze spisu města [adresa], Komise pro projednávání přestupků, [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], zejména z rozhodnutí ze dne [datum], bylo zjištěno, že obviněný [Jméno žalovaného], žalovaný, byl dne [datum] uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití. Konkrétně pak tím, že úmyslně narušil občanské soužití a naplnil tak skutkovou podstatu podle ust. § 7 odst. 1 písm. c) bod 4, zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích. Rozhodnutí bylo pravomocné [datum] a vykonatelné [datum]. Za tento přestupek mu byl uložen trest pokuty ve výši 3 000 Kč a povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. Byl uznán vinným za skutek, že dne [datum] okolo 14:45 hod. ve dvoře rodinného domu č. p. [Anonymizováno] v [Anonymizováno], v části [adresa], žalovaný fyzicky napadl svého bratra (syna žalobců) tak, že jej chytil za límec a třásl s ním, načež ho opakovaně udeřil pěstí do obličeje, čímž mu vyrazil zubní můstek a dále žalobci [Jméno žalobce A] vyhrožoval zabitím. Z protokolu o ústním jednání z tohoto spisu, zejména z části na č. l. 7 spisu, bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že dne [datum] o půl třetí odpoledne přijel z práce a vyprovodil manželku, která odjela ke kadeřnici. Šel domů a čekal návštěvu. Po chvíli slyšel svého otce, jak na něho křičí, že mu spálil květiny. Žalovaný vyšel ven a začal mu vysvětlovat, že žádné květiny nespálil, že to nemá zapotřebí. Když vyšel ven, byl na místě jeho otec, matka a bratr [jméno FO]. Matka seděla na terase v křesle, otec v tu chvíli přicházel od záhonků, bratr stál na druhé straně. Byl vysvlečen do půl těla, na očích neměl dioptrické brýle. Žalovaný chtěl odejít do své části domu, ale bratr na něho pokřikoval, že mu rozbije hubu a podobné výrazy. Žalovaný na místě zůstal a přibližoval se k bratrovi. Přesný popis incidentu si nepamatuje, ale vzpomíná si, že ho otec chytil za levou ruku a bratra za pravou ruku. Jak se bránil, tak se předklonil a tričko mu přepadlo přes hlavu, takže moc neviděl a instinktivně ruce odstrčil, levou rukou bratra, pravou rukou otce. Když je odstrčil, pak odcházel pryč, jen mi řekl: „To jste teda frajeři, dva na jednoho!“. Poté odešel domů a zanedlouho přijela hlídka policie, těm incident popsal a pak z místa odjeli. Dále jsou uvedeny dotazy dotazujícího se a odpovědi obviněného. D: Napadl jste pěstmi svého bratra? O: Věřím, že jo. V afektu jsem toho schopen, ale nepamatuji si to. D: Vyhrožoval jste bratrovi a otci zabitím? O: Nevyhrožoval, jen jsem použil slovní obrat na svého otce: „Neser mě nebo tě už jednou zabiju!“ D: Všiml jste si na bratrovi, že má nějaké zranění? O: Nevšiml. Z úředního záznamu ze dne [datum] z tohoto spisu pak byl zjištěn záznam Policie ČR, Obvodní oddělení [adresa], která dne [datum] ve 14:45 hod. byla vyslána k prověření oznámení na adrese [adresa], kde mělo dojít ke slovní rozepři mezi bratry a jejich otcem a k fyzickému napadaní jednoho z bratrů. Po příjezdu hlídka kontaktovala oznamovatele [Jméno žalobce A], který uvedl, že asi kolem 14:30 hod. přišel domů, kdy na zahradě slyšel, jak se jeho bratr hádal s otcem na zahradě. Šel zjistit, o co se jedná, a zjistil, že se jeho otec hádá s jeho bratrem o tom, že jeho bratr naschvál postříkal na zahradě rostliny nějakou látkou, díky které rostliny uvadly. Bratr uváděl, že rostliny nepostříkal, nic takového neudělal. Následně se společně s otcem pustil do slovní rozepře s bratrem, kdy ho následně bratr napadl tím způsobem, že ho chytl za límec, chvilku s ním třásl do obou stran a pak ho udeřil uzavřenou pěstí do obličeje, když následně tomuto vypadl přední zub, který byl lepený. Následně byl zkontaktován otec bratrů, který uvedl, že se začal hádat se svým synem [Jméno žalovaného], na kterého měl podezření, že mu postříkal kytky na zahradě nějakou blíže nespecifikovanou látkou, díky které rostliny uvadly. Na to mu jeho syn odpověděl, že nic takového neudělal, že to není pravda. Následně došlo ke slovní rozepři, ke které se po chvilce přidal i druhý syn [Jméno žalobce A] a společně obviňovali žalovaného, že květiny zničil. Následně došlo k napadení [Jméno žalobce A] ze strany žalovaného, kdy ještě před tím syn [Jméno žalovaného], tj. žalovaný, strčil do svého otce, aby se mohl dostat ke svému bratrovi. Následně byla kontaktována matka bratrů, [Jméno žalobce B], která uvedla stejnou výpověď o situaci jako její manžel [Jméno žalobce A]. Následně uvedla, že nebyla nijak fyzicky napadena. Dále byl kontaktován žalovaný, uvedl, že je majitelem poloviny domu č. p. [Anonymizováno]. V minulosti si vzal společně s bývalou manželkou půjčku na opravu jejich domu, kdy měl od rodičů slíbeno, že pokud dům opraví, přepíší ho na něho. Bratr je od narození lehce postižený, nesměl dělat namáhavou práci, a ani neměl takový příjem, aby rekonstrukci spolufinancoval. Dům tedy žalovaný opravoval i po povodních v roce 1997, kdy v domu byla voda do 1,5 m výšky. Je vyučený řezník, v suterénu vybudoval masnou výrobu, kdy dělá převážně klobásy a další hotové výrobky. V poslední době měl s bratrem i s rodiči spory, které se vyostřily, když rodiče navzdory slibům přepsali polovinu domu na bratra. V domě jsou dvě oddělené jednotky, ke sporům dochází hlavně ve společných prostorech. Bývalá manželka se s ním rozvedla hlavně kvůli jeho rodičům, kteří proti ní pořád něco měli, a to platí i o ostatních partnerkách, které si přivedl. Nemá důvod je jakkoli omezovat a vůbec si jich nevšímá. Dnešního dne jej opět začali po příjezdu domů verbálně napadat rodiče kvůli údajného postříkání květin nějakými jedy, které začaly schnout. K rodičům se přidal i bratr, který ho následně i s otcem chtěl fyzicky napadnout. Žalovaný je od sebe pouze odstrčil a při tom zřejmě bratrovi upadl zub, potom odešel. On ani jeho současná manželka květiny ničím nepostříkali. Už v minulosti se otci stalo, že stříkal plevel ve spárách dlažby a chemikálii nastříkal i na ostatní květiny, nebo chtěl pohnojit trávník a nasypal tam nějaké jiné granule a veškerá tráva uschla, i potom ho z toho obvinili.

6. Z dopisu žalobců žalovanému ze dne [datum], včetně podacího lístku, bylo zjištěno, že žalobci odvolali dar pro nevděk, když uváděli, že uzavřeli darovací smlouvu na nemovitosti tam uvedené. Popisovali napadení žalovaného dne [datum]. Odkazovali také na rozhodnutí Komise pro projednání přestupků města [adresa] ze dne [datum]. Uváděli, že jim žalovaný tímto jednáním hluboce ublížil, když úmyslně porušil dobré mravy, jednak tím, že žalobci a) vyhrožoval zabitím, ale také tím, že fyzicky napadl svého bratra opakovanými údery do obličeje, to jest zjevně porušil dobré mravy vůči jim osobě blízké. Toto jednání mu nemohou odpustit. Odvolávali tedy dar vyplývající z předmětné darovací smlouvy a žádali o vrácení daru a jeho předání.

7. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobci prostřednictvím svého zástupce žádali o součinnost ve vztahu k narovnání zápisu v katastru nemovitostí po odvolání daru a podepsání souhlasného prohlášení ve lhůtě do 7 dnů ode dne obdržení této výzvy. Z odpovědi na předžalobní výzvu ze dne [datum] bylo zjištěno, že zástupce žalovaného psal zástupci žalobců, že odvolání daru neuznává, nedopustil se nevděku a necítí se být povinen vyhovět výzvě.

8. Ze stavebního povolení č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum] bylo zjištěno, že Odbor výstavby [právnická osoba] v Litovli povolil stavbu přístavby a nástavby rodinného domu vzniku nové bytové jednotky na pozemku parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v kat. úz. [adresa], a to žalobcům. Z kolaudačního rozhodnutí ze dne [datum] pak bylo prokázáno, že žalobcům bylo povoleno užívání stavby, a to přístavby a nástavby rodinného domu. Z kalkulace nákladů – malovýrobna masných výrobků ze dne [datum] bylo zjištěno, že [tituly před jménem] [právnická osoba], autorizovaný inženýr pro pozemní stavby, stanovil kalkulaci nákladů na tuto malovýrobnu v celkové výši včetně DPH 1 183 380 Kč. Z tržního posouzení hodnoty nemovitostí předmětného domu zpracovaného realitní kanceláří [právnická osoba], ze dne [datum], byla stanovena výsledná cena po korekci optimum 8 103 924 Kč.

9. Z vyjádření k požáru ze dne [datum] Hasičským záchranným sborem Olomouckého kraje bylo zjištěno, že ve středu [datum] kolem 01:30 hod. došlo ke vzniku požáru v přízemí rodinného domu v [Anonymizováno] – [adresa], č. [hodnota]. Při požáru došlo k poškození tří místností v prvním NP rodinného domu, střešní konstrukce přístavku, skladovaného materiálu a osobního auta Ford Escort. Dále došlo zplodinami hoření k poškození zařízení a vybavení domu. Na základě provedeného šetření bylo zjištěno, že příčinou vzniku požáru bylo vznícení uskladněného dřeva na topeništi udírny. Toto vyjádření se vydává pouze za účelem likvidace pojistné události.

10. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] LV [Anonymizováno] pro kat. úz. a obec [adresa], bylo zjištěno, že žalovaný je vlastníkem jednotky č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], byt, vymezeno v budově [adresa], [Anonymizováno], [Anonymizováno], byt, dům, LV [Anonymizováno], na parc. st. [Anonymizováno], LV [Anonymizováno], st. [Anonymizováno], LV [Anonymizováno], st. [Anonymizováno], LV [Anonymizováno] a podílu na společných částech domu [Anonymizováno]/[Anonymizováno], když nemovitosti neměly na základě smlouvy o převodu vlastnictví jednotky ze dne [datum] právní účinky zápisu k okamžiku [datum]. Z nájemní smlouvy uzavřené mezi žalovaným a [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [jméno FO] bylo zjištěno, že žalovaný předmětný byt pronajímá, s tím, že nájem byl sjednán na dobu neurčitou počínaje dnem [datum]. Nájemní smlouva byla uzavřena [datum].

11. Po takto provedeném dokazování byl zjištěn tento skutkový stav. Mezi žalobci jako rodiči a žalovaným jako synem a dalším synem [Jméno žalobce A] byla uzavřena darovací smlouva, na základě které žalobci darovali těmto synům každému podíl na nemovitostech ve smlouvě uvedených. Součástí darovací smlouvy byla také smlouva o zřízení věcného břemene služebnosti užívacího práva k nemovitostem ve smlouvě uvedeným, s tím, že smlouva byla uzavřena [datum], když byla podepsána žalovaným a jeho bratrem 29. 4. 20216 a žalobci smlouvu podepsali [datum]. Jak bylo prokázáno z připojeného spisu města [adresa], Komise pro projednávání přestupků, došlo dne [datum] ze strany žalovaného k fyzickému napadení [Jméno žalobce A], nar. [datum], tedy bratra žalovaného, a to tak, že ho měl žalovaný chytit za límec, třásl s ním a opakovaně ho udeřil pěstí do obličeje, čímž měl úmyslně narušil občanské soužití tak, že se vůči jinému dopustil jiného hrubého jednání. Dále měl vyhrožovat svému otci [Jméno žalobce A], nar. [Datum narození žalobce A], zabitím, čímž úmyslně narušil občanské soužití tak, že jinému vyhrožoval újmou na zdraví. Tyto skutečnosti vyplynuly i z dalších důkazů provedených z tohoto spisu, a to jak z úředního záznamu policie ze dne [datum] a také z protokolu o ústním jednání dne [datum]. Po tomto jednání, když rozhodnutí Komise pro projednávání přestupků nabylo právní moci [datum], pak žalobci odvolali vůči žalovanému dar pro nevděk, když mu toto odvolání daru doručili a žádali ho o vrácení daru. Žalovaný tomuto nevyhověl a přes výzvu neposkytl součinnost k obnovení původního vlastnictví žalobců k části nemovitosti darované žalovanému.

12. Žalovaný pak tvrdil a prokazoval předloženými listinnými důkazy, jakým způsobem se podílel na zhodnocení nemovitostí, když k tomu předkládal stavební povolení a kolaudační rozhodnutí a tržní posouzení hodnoty nemovitostí a kalkulace nákladů na provedení malovýrobny masných produktů. Dále navrhoval provedení důkazů výpovědí svědků, a to bývalé manželky žalovaného a dále [jméno FO], [Anonymizováno] a [jméno FO], kteří měli vypovídat zejména ke zhodnocení nemovitostí a problémům při užívání nemovitosti.

13. Soud k provedení těchto důkazů nepřistoupil, a ani nepřihlížel k dalším provedeným důkazům, a to s ohledem na závěry, které budou učiněny při právním hodnocení.

14. Podle § 580 odst. 1, zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Podle § 2055 odst. 1, o. z., darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.

16. Podle § 2072 odst. 1, o. z., ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.

17. Podle § 2072 odst. 2, o. z., odůvodňují-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě obdarovanému blízké.

18. V daném řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena darovací smlouva, na základě které žalobci převedli na žalovaného polovinu předmětných nemovitostí, když druhou polovinu převedli na bratra. Došlo pak ze strany žalovaného k jednání, které je podrobně popsáno ve spise, jak byl shora konstatován, tedy spisu Komise pro projednání přestupků města [adresa]. Soud posuzoval, zda svým jednáním se žalovaný dopustil takového jednání, které porušuje dobré mravy, a zda tímto jednáním žalobcům jako dárcům ublížil. Žalobci při odvolání daru se dovolávali na plnění obou podmínek pro odvolání daru uvedených ve shora citovaném § 2072 odst. 1, 2 o. z. V prvé řadě se soud zabýval tím, zda jsou splněny podmínky uvedené v § 2072 odst. 1 o. z., kdy se tedy měl žalovaný chovat vůči žalobci a) jako dárci v rozporu s dobrými mravy. Z provedeného dokazování, zejména z připojeného spisu, pak bylo zjištěno, že přímo vůči svému otci se dopustil žalovaný narušení občanského soužití, když mu vyhrožoval zabitím, tedy vyhrožoval mu újmou na zdraví. V řízení se dle názoru soudu nepodařilo žalovanému zpochybnit, že by k takovému jednání nedošlo. Tvrdil, že byl k takovému jednání vyprovokován ze strany žalobce a svého bratra. Nicméně k takovému závěru není možno dojít, když ani z rozhodnutí v přestupkovém řízení takový závěr nebyl zjištěn. Soud je v souladu s ust. § 135 odst. 1, zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“), vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení. Podle § 135 odst. 2 o. s. ř., jinak otázky, o nichž přísluší rozhodnout jinému orgánu, může soud posoudit sám, bylo-li však o takové otázce vydáno příslušným orgánem rozhodnutí, soud z něco vychází. V daném řízení je zde tedy rozhodnutí o tom, že byl spáchán přestupek, kdo ho spáchal. Dle názoru soudu tedy není sporu o tom, že ze strany žalovaného vůči žalobci a) došlo k takovému jednání v rozporu s dobrými mravy, kterého opravňovalo k odvolání daru pro nevděk. Při zkoumání těchto podmínek vycházel soud i z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, 33 Cdo 1794/2018, ze dne 26. 2. 2019. Tento v právní větě uvedl: „Z hlediska naplnění podmínek pro možnost odvolání daru pro nevděk je třeba se zabývat tím, zda se obdarovaný vůči dárci dopustil jednání zjevně porušujícího dobré mravy, včetně toho, zda takovým jednáním úmyslně nebo z hrubé nedbalosti dárci ublížil. Pojmem zjevného porušení dobrých mravů zákonodárce patrně nezamýšlel synonymum pro dříve užívaný pojem „hrubé porušení dobrých mravů“, ale jde-li o zjevnost, pak se tím myslí jeho očividnost navenek, kterou není třeba bez dalšího hlouběji dokazovat. Je třeba komplexní hodnocení závadného chování, jež v sobě nese prvky subjektivního a objektivního vyhodnocení tvrzeného revokačního důvodu. Rozhodujícím má být především objektivní hledisko, teprve na místě druhém má nastoupit úvaha, jak nemravné chování pociťoval sám dotčený dárce. Nepochybným je vyhodnocení, jak moc intenzivně dárce vnímá závadné chování obdarovaného, tj. jak moc se cítí amorálním činem ublížen. Teprve vzájemným srovnáním a následným vyhodnocením obou hledisek lze dospět k důvodnému závěru o patřičnosti revokace. Uvedené však neznamená, že pouhé subjektivní přesvědčení dárce o tom, že obdarovaný se vůči němu zachoval nevděčně (tj. vnímá skutek obdarovaného jako ublížení), samo o sobě postačuje k revokaci; závěr o patřičnosti revokace je třeba objektivizovat testem dobrých mravů. Je třeba posoudit všechny skutkové okolnosti chování jak obdarovaného, tak i samotného dárce – je třeba věc posoudit v závislosti na tom, jak k chování došlo, z jakých příčin a mezi kým.“ Je zřejmé, že jednání, kterého se dopustil žalovaný vůči žalobci a) jako dárci, lze objektivně posuzovat jako jednání v rozporu s dobrými mravy a takto toto nemravné jednání pociťoval i sám žalobce, když pak přistoupil k odvolání daru. Z připojeného spisu, zejména z úředního záznamu policie, pak vyplývá, že k události, ke které došlo, došlo poté, co ze strany dárce bylo žalovanému vyčítáno, že mu měl poškodit květiny. Nicméně ani to, že mu byly tyto skutečnosti vyčítány, nemůže vést ze strany soudu k tomu, že by žalovaný vyhrožoval svému otci zabitím, když sám v protokole o jednání před Komisí pro projednávání přestupků města [adresa] výslovně uvedl: „Neser mě nebo tě už jednou zabiju!“. Je jednoznačné, že jde o jednání v rozporu s dobrými mravy, i zejména s přihlédnutím k tomu, že takto by se v žádném případě neměl chovat syn vůči svému otci.

19. Dále, pokud jde o odvolání daru pro nevděk, s tím, že mělo dojít k jednání v rozporu s dobrými mravy vůči osobě obdarované blízké, má soud za to, že i tento důvod byl naplněn. Žalovaný fyzicky napadl svého bratra, tedy syna dárců, jak bylo toto jeho jednání opětovně podrobně popsáno v řízení, kdy byl projednáván tento přestupek ze strany žalovaného. Žalovaný byl opět uznán vinným přestupku, kdy měl svého bratra, syna účastníků, chytit za límec, třást s ním a opakovaně ho udeřit pěstí do obličeje, čímž mu vyrazil zubní můstek. Z vyjádření žalobců v odvolání daru pak toto jednání posuzovali jako úmyslné porušení dobrých mravů vůči svému synovi a z tohoto důvodu se také domáhali vrácení daru. I v tomto případě, pokud soud posuzoval toto jednání žalovaného, dospěl k závěru, že šlo jednoznačně o jednání v rozporu s dobrými mravy. Šlo o jednání v rozporu s dobrými mravy vůči osobě jím blízké. V přestupkovém řízení je tedy, jak je shora uvedeno, soud vázán tím, že byl spáchán přestupek a kdo ho spáchal. Ani v tomto případě neobstojí obrana žalovaného, že byl k tomuto jednání vyprovokován, když to, že fyzicky napadl bratra, bylo v přestupkovém řízení jednoznačně zjištěno, a i za toto jednání byl žalovaný uznám vinným ze spáchání přestupku vůči občanského soužití, a to úmyslnému. Proto jsou zde důvody pro vyhovění žalobě, když, aby došlo k uvedení do předešlého stavu, je nutno rozhodnout žalobou na určení, že vlastníkem spoluvlastnického podílu žalovaného jsou žalobci ve společném jmění manželů.

20. Ve vztahu k otázce dobrých mravů se pak soud zabýval i otázkou rozhodnutí Ústavního soudu, na které odkazoval žalovaný ve svém vyjádření. Jde o rozhodnutí IV. ÚS 3542/20 ze dne 11. 5. 2021, kde ústavní soud v právní větě uvedl: „Ústavní soud považuje korektiv dobrých mravů za souhrn etických, obecně uznávaných a zachovávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti [srov. nález ze dne 12. 3. 2001 sp. zn. II. ÚS 544/2000 (N 41/21 SbNU 363) či bod 32. nálezu ze dne 14. 11. 2017 sp. zn. I. ÚS 3391/15 (N 209/87 SbNU 413)]. Ustanovení § 3 odst. 1, zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, či § 6 a § 8 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, může vystupovat jako nejzazší korektiv autonomie vůle. Základní práva a svobody, jako je i právo na ochranu majetku podle čl. 11 Listiny základních práv a svobod, působí i v horizontálních vztazích (mezi soukromými osobami) tak, že prozařují normami podústavního práva. Zvláště při aplikaci korektivu dobrých mravů a funkčně obdobných ustanovení je třeba toto působení zohledňovat (srov. nález ze dne 18. 12. 2020 sp. zn. IV. ÚS 2103/20). Přitom není vyloučeno, že i výkon práva, který odpovídá zákonu, může být shledán v rozporu s dobrými mravy a že mu proto bude soudem odepřena právní ochrana, a to zejména tehdy, je-li zřejmé, že výkon práva vede k nepřijatelným důsledkům projevujícím se jak mezi účastníky, tak na postavení některého z nich navenek.“ Žalovaný namítal, že by tedy bylo v rozporu s dobrými mravy, pokud by žalobci využili svého práva odvolání daru pro nevděk, když to byl žalovaný, kdo se zasloužil o stav darovaných nemovitostí o jejich zhodnocení v čase a to, že tato zásluha žalovaného nedošla patřičného uznání ze strany žalobců, když tomuto darovali pouze polovinu předmětných nemovitostí. Z vyjádření žalovaného pak vyplývá tvrzení, že k problém při užívání nemovitostí docházelo právě z toho důvodu, že žalovaný oproti svému bratrovi se podílel na zhodnocení nemovitostí, ale rodiče toto neuznali a předmětné nemovitosti darovali jak žalovanému, tak i jeho bratrovi. I přes to, že k takovému jednání došlo, nemůže to být omluvou pro žalovaného, aby se vůči žalobcům, případně osobám blízkým, zachoval takovým způsobem, že osobu blízkou fyzicky napadne a otci vyhrožuje zabitím. Pouze ta skutečnost, že se žalovaný zasloužil o zhodnocení nemovitostí (a to jak před uzavřením darovací smlouvy, tak i po jejím uzavřením), nemůže vést k tomu, že žalobci by byli vyloučeni z odvolání darovací smlouvy pro nevděk z tohoto důvodu. Je však nutno posoudit, zda jednaní, které žalovaný vůči žalobcům jako dárcům a osobě blízké dosáhlo takové intenzity, aby byli oprávněni dar odvolat. Vyplývá i z komentářů, že jednání nemusí dosahovat ani intenzity trestně právního jednání nebo přestupkového jednání, ale pokud obvykle dojde k přestupkovému jednání, za které je obdarovaný uznán vinným ve vztahu k jednání vůči dárcům, případně osobám blízkým, je intenzita pro to, aby mohlo dojít k odvolání daru pro nevděk naplněna. I pokud soud, jak je shora uvedeno, posuzoval toto jednání žalovaného, dospěl k závěru, že žalobci toto jednání posuzovali jako intenzivní, které mu nemohou odpustit, a proto přistoupili k odvolání daru. Není tedy v rozporu s dobrými mravy využití tohoto zákonného oprávnění ze strany žalobců. Ostatně, pokud žalovaný má tedy za to, že se zasloužil o zhodnocení nemovitostí, případné té části, která byla vrácena žalobcům, tímto rozsudkem na určení, může se domáhat tohoto zhodnocení v samostatném řízení. Proto není dle názoru soudu důvodná námitka, že by výkon práva žalobců byl v rozporu s dobrými mravy, a proto soud k této námitce nepřihlížel, a jak bylo uvedeno, neprováděl ani další navržené důkazy, kterými by mělo být prokazováno, v jakém rozsahu se žalobce o zhodnocení nemovitostí zasloužil. Je také nutno uvést, že v průběhu celého řízení ze strany žalovaného nedošlo k žádné lítosti jednání, kterého se měl dopustit vůči svým rodičům a svému bratrovi. Naopak se žalovaný stavěl do té role, že mu bylo ze strany rodičů ublíženo tak, že se podílel na zhodnocení nemovitostí, ale nemovitosti byly darovány nejenom žalobci, ale i jeho bratrovi.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 30 912,08 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 2 480 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. s tím, že odměna byla snížena z původní částky 3 100 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 1 240 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne [datum] s tím, že odměna byla snížena z původní částky 1 550 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 2 480 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum] s tím, že odměna byla snížena z původní částky 3 100 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 2 480 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum] s tím, že odměna byla snížena z původní částky 3 100 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 2 480 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] s tím, že odměna byla snížena z původní částky 3 100 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 2 480 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum] s tím, že odměna byla snížena z původní částky 3 100 Kč podle § 12 odst. 4 a. t. a z částky 2 480 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] s tím, že odměna byla snížena z původní částky 3 100 Kč podle § 12 odst. 4 a. t. včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 3 194,94 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 597,47 Kč za 162 ujetých km v částce 1 197,47 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,63 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 597,47 Kč za 162 ujetých km v částce 1 197,47 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,63 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 21 414,94 Kč ve výši 4 497,14 Kč.

Poučení