16 C 32/2021 - 368

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Adélou Němečkovou, LL.M., ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [datum] bytem [adresa] zastoupený opatrovnicí [Jméno opatrovnice] bytem [Adresa opatrovnice] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalované: [Jméno žalované], IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] pro zaplacení 178 690 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 27 360 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 27. 1. 2021 do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 3 693 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 27. 1. 2021 do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části, jíž se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 147 637 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 27. 1. 2021 do zaplacení, zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 8 soudní poplatek ve výši 1 553 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 8 náhradu nákladů řízení státu ve výši 16 276 Kč, že přesná výše bude určena v písemném vyhotovení rozsudku, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 8 náhradu nákladů řízení státu ve výši 8 764 Kč, že přesná výše bude určena v písemném vyhotovení tohoto rozsudku, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se svou žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 4. 1. 2021 domáhal po žalované zaplacení shora uvedené částky, přičemž částka ve výši 168 240 Kč představuje žalobcem požadovaný nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením, a to konkrétně za zaplacené regenerační a rekondiční terapie od spol. [právnická osoba]. za rok 2018 (z částky 285 300 Kč, po odečtu 20 % spoluviny žalobce na zavinění dopravní nehody a po odpočtu částky ve výši 60 000 Kč, kterou žalovaná uhradila před podáním žaloby) a částka ve výši 10 450 Kč představuje nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů za léky a zdravotnické pomůcky (z částky 19 482 Kč po odečtu 20 % spoluviny žalobce za zavinění dopravní a po odečtu poskytnuté náhrady žalovanou ve výši 3 268 Kč a 1 868 Kč požadoval nedoplatek ve výši 10.450 Kč). Po opakovaném poučení soudem dle §118a o.s.ř. žalobce při jednání 11.2.2025 doplnil svá tvrzení ohledně požadované částky 10 450 Kč tak, že tato částka je tvořena: zdravotní obuv [Anonymizováno] – [Anonymizováno], velikost [Anonymizováno] v částce 2 010 Kč, zdravotní obuv [Anonymizováno] – [Anonymizováno], velikost [Anonymizováno] v částce 2 610 Kč, dále doplňky stravy: [Anonymizováno] ([Anonymizováno]) v částce 2 059,12 Kč, [Anonymizováno] kapsle v částce 2 831,32 Kč, [Anonymizováno] – 150 ml v uplatňované výši 422,56 Kč, [Anonymizováno] ve výši 59 Kč, [Anonymizováno] v částce 341 Kč, [Anonymizováno] v částce 50 Kč, [Anonymizováno] v částce 32 Kč, [Anonymizováno] v částce 35 Kč. Ke zdravotní obuvi žalobce doplnil (č.l. 142), že se jedná o boty vyztužené železem, díky čemuž se žalobci nedovolí kroutit noha a prsty, rodina mu může ve [podezřelý výraz] obuvi narovnávat prsty a nárty pomocí pásků.

2. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že dne 17. 7. 2004 v 13:25 hodin došlo k dopravní nehodě, kdy žalobce jel jako spolujezdec ve vozidle [vozidlo], RZ [SPZ], které řídil [jméno FO] ve směru od obce [adresa] na obec [adresa], jenž způsobil dopravní nehodu, když své vozidlo neubrzdil a přední částí vozidla narazil do zadní části vozidla [vozidlo]. Vozidlo [vozidlo] po kontaktu dostalo smyk, stalo se neovladatelným a přejelo do levé poloviny vozovky, kde narazilo do protijedoucího vozidla [vozidlo]. Po střetu vozidel došlo k převrácení vozidla [vozidlo] na střechu a ke zpětnému odhození do pravého jízdního pruhu. Při nehodě došlo k těžkému zranění žalobce. Žalobce utrpěl poranění mozku těžkého stupně, kdy po traumatu mozku má poruchu vědomí na úrovni apalického syndromu, který je doprovázen kvadruspasticitou s převahou na horních končetinách. Má vzhled bdělého člověka, otevřené oči, dýchá bez pomoci, ale není schopen navázat kontakt s okolím, do jisté míry je možný jen nácvik reflexních mechanismů. Není schopen samostatné sociální existence a vyžaduje pomoc třetích osob v plném rozsahu.

3. Rozsudkem Městského soudu v Praze č. j.: 68 Co 272/2010-134 ze dne 14. 10. 2010 byla míra spoluzavinění žalobcem z důvodu, že při jízdě nepoužil bezpečnostní pásy, stanovena ve výši 20 %. Opatrovníkem žalobce s ohledem na omezení svéprávnosti byla ustanovena [Jméno opatrovnice], jeho sestra. Vozidlo [vozidlo] bylo v okamžiku dopravní nehody odpovědnostně pojištěno u žalované, proti které žalobce má přímý nárok na pojistné plnění dle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. v platném znění.

4. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že s ní nesouhlasí. Žalovaná nesporovala okolnosti dopravní nehody ani míru spoluzavinění žalobcem stanovenou v rozsahu 20 %. Žalovaná nesporovala, že žalobce má výdaje spojené s léčením, nesouhlasila však s rozsahem léčení a jeho výší uplatňovanou žalobou. Žalovaná poukázala na to, že zdravotní stav žalobce je dle vyhotoveného znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] z 13. 12. 2019 shodný jako při předchozí prohlídce dne 17. 12. 2014. Dále namítla, že žalobou uplatňovaná náhrada za regenerační a rekondiční terapie není léčebnou péčí ve smyslu fyzioterapie a že rozsah služeb poskytovaný žalobci byl vyšší než potřebný, přičemž za přiměřené považovala 2 – 4 hodiny týdně. K nákladům za léky a zdravotnické pomůcky se žalovaná vyjádřila tak, že obuv je běžný náklad a že nebylo prokázáno, že by žalobce potřeboval zdravotní obuv jako pomůcku. Co se týče požadované úhrady za zbylé položky, jedná se o doplňky stravy, což nejsou léky, nejedná se o účelně vynaložené náklady spojené s léčením žalobce.

5. Z provedeného dokazování soud zjistil tyto skutečnosti:

6. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že dne 17. 7. 2004 došlo ve směru od obce [adresa] na obec [adresa] k dopravní nehodě. Viníkem této dopravní nehody byl řidič vozidla tov. zn. [vozidlo], reg. zn. [SPZ], pan [jméno FO]. Při této dopravní nehodě došlo k těžkému zranění žalobce, který jel jako spolujezdec v předmětném vozidle [vozidlo]. Vozidlo tov. zn. [tovární značka], reg. zn. [SPZ], bylo v době dopravní nehody pojištěno u žalované v souladu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to na základě pojistné smlouvy č. [hodnota]. Žalovaná tuto škodnou událost zaregistrovala pod číslem [hodnota]. Mezi účastníky dále nebylo sporu o míře spoluzavinění žalobce z důvodu nepoužití bezpečnostních pásů, čímž žalobce spoluzavinil škodu na svém zdraví, jež byla rozsudkem Městského soudu v Praze č. j.: 68 Co 272/2010-134 ze dne 14. 10. 2010 (č.l. 27-30) stanovena ve výši 20 %.

7. Z faktury č. [hodnota] ze dne 12. 9. 2018 (č.l. 11) byla zjištěna cena zdravotní obuvi [Anonymizováno] ve výši 2 010 Kč a [Anonymizováno] ve výši 2 610 Kč.

8. Z faktur od společnosti [právnická osoba]., IČO: [IČO], č. [hodnota], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] (č.l. 12-17) bylo zjištěno, že byly žalobci fakturovány „regenerační a rekondiční terapie“.

9. Z listiny nazvané Zpráva na žádost rodiny [jméno FO] (č. l. 325) bylo zjištěno, že cena za hodinovou terapii [tituly před jménem] [jméno FO], registrovaného fyzioterapeuta, v roce 2019 a 2020 byla 700 Kč, obvyklá délka terapie byla hodinu a půl, v ojedinělých případech byla terapie 2 hodiny.

10. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] ze dne 13. 12. 2019, znaleckého posudku z oboru zdravotnictví – odvětví neurologie (č.l. 51an.) bylo zjištěno, že žalobce byl dne 17.2.2014 osobně vyšetřen znalcem pro Městský soud v Praze, současný stav žalobce je v podstatě shodný, i nadále odpovídá definici apalického syndromu, projevuje se jako vigilní kóma, zdravotní stav žalobce se oproti vyšetření v únoru r. 2014 prakticky nezměnil. Při hodnocení jednotlivých příznaků se aktuální stav žalobce jevil poněkud lepší než při prvním šetření, porovnáním nálezů ve zdravotnické dokumentaci však znalec dospěl k závěru, že jde o projev kolísání funkčního stavu CNS v čase a že od roku 2014 se neobjevily žádné příznaky, které by bylo možno považovat za projev skutečného zlepšení stavu. Znalec dále uvedl, že pro udržení současného stavu je soustavná zdravotní péče naprosto nezbytná, a to zejména péče poskytovaná fyzioterapeuty spolu s nepřetržitou ošetřovatelskou péčí. Pokud jde o předložené faktury od spol. [Anonymizováno], k nim znalec uvedl, že jde o masérské, rekondiční a regenerační služby, nejedná se o léčebnou péči ve smyslu fyzioterapie. Uvedený rozsah těchto služeb byl vyšší, než potřebný, přiměřené by bylo snad 2-4 hodiny týdně. Péče poskytovaná žalobci v r. 2018 v rozsahu 40 – 50 hodin měsíčně není nezbytně potřebná.

11. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] ze dne 10. 4. 2014 pro Městský soud v Praze k řízení sp. zn. 38 C 16/2012, znaleckého posudku z oboru zdravotnictví – odvětví neurologie (č.l. 57-63) bylo zjištěno, že se znalec vyjadřoval k masérským rekondičním a regeneračním službám, masážím, fyzioterapii a regenerační a rekondiční terapii, kdy dospěl k závěru, že lze souhrnně uvést, že péče tohoto typu byla potřebná pro udržení zdravotního stavu žalobce.

12. Z výslechu znalce ad hoc (pozn. soudu – s ohledem na ukončenou činnost znalce) [tituly před jménem] [jméno FO] při jednání dne 30. 5. 2023 (č.l. 191an.) soud zjistil, že znalec trvá na závěrech svého znaleckého posudku, zdravotní stav žalobce se prakticky nemění, a to nejpozději od r. 2006, je ustáleně překvapivý díky soustavné ošetřovatelské péči rodinných příslušníků, přičemž opakované pobyty v rehabilitačním zařízení jsou prospěšné a přispívají k udržení ustáleného stavu k prevenci zhoršení, nicméně jsou zřejmě poskytovány v širším rozsahu, než by bylo nezbytné. K masérským službám od spol. [právnická osoba]. dále uvedl, že tyto jsou do jisté míry přínosné, ale jejich přínos je nepodstatný, masérské a rekondiční služby nesplňují definici zdravotnických služeb. Pro udržení stavu žalobce je klíčová průběžná ošetřovatelská péče a rehabilitační profesionální péče. K otázce potřebě užívání vitaminů u žalobce [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že pouze v případě indikace, u žalobce je však mozek dostatečně vyživovaný, aby se udržel v ustáleném stavu. K přípravkům na imunitu [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že vzhledem k průběhu za 18 let u žalobce preventivní užívání není nutné. K přípravku [Anonymizováno] uvedl, že metabolické procesy v mozku žalobce probíhají standardně.

13. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno] [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], znalkyně z oboru zdravotnictví, odvětví fyzioterapie, rehabilitační a fyzikální medicína ze dne 14.2.2024 (na č.l. 222an.) bylo zjištěno, že pokud jde o bylinné čaje a příkrmy, tyto jsou vhodným doplňkem, nelze je však považovat za nezbytně nutné. Dále uvedla, že žalobce je v důsledku poúrazového poškození mozku typu difúzního axonálního poranění v permanentním vegetativním stavu typu coma vigile, jedná se o setrvalý stav. Pokud jde o masérské, rekondiční a regenerační služby poskytované spol. [právnická osoba]. v r. 2018, znalkyně poukázala na to, že p. [jméno FO] není fyzioterapeutem a že terapie od spol. [právnická osoba]. není léčebnou péčí ve smyslu fyzioterapie, služby od [právnická osoba]. nevedou samy o sobě ke zlepšení zdravotního stavu, ale přispívají k udržení stavu, rozsah těchto služeb poskytovaných žalobci společností [Anonymizováno] byl vyšší než potřebný. K udržení stavu žalobce postačuje podstatně nižší množství rehabilitační péče, než společnost [Anonymizováno] poskytovala žalobci, a to hlavně z důvodu, že od r. 2014 se neobjevily žádné nové příznaky, stav žalobce se dá považovat za setrvalý již od r. 2006. Znalkyně dále uvedla, že za optimální považuje počet fyzioterapií 2-3x týdně, kdy nyní dochází fyzioterapeut k žalobci 2x týdně a jeho zdravotní a funkční stav se oproti roku 2012, 2019 a 2024 nemění.

14. Z výslechu znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] při jednání dne 11. 9. 2024 (č.l. 293.) soud zjistil, že znalkyně setrvala na svých závěrech z podaného znaleckého posudku. Znalkyně dále uvedla, že p. [jméno FO] (za spol. [právnická osoba].) měl dle živnostenského rejstříku zaměření na masérské a rekondiční služby a absolvoval pouze týdenní kurz [Anonymizováno], nejedná se však o fyzioterapii. Znalkyně dále uvedla, že když žalobce absolvoval péči 2-3x týdně a dále péči v rodině, která byla zcela perfektní, tak že to stačilo, ale nikoli 4 hodiny, protože žalobce není ve stavu, aby byl schopen takto dlouho svoji pozornost udržet.

15. Z faktur č. [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] (č.l. 311-313) od [tituly před jménem] [jméno FO], registrovaného fyzioterapeuta, za listopad 2019, prosinec 2019, a leden až prosinec 2020 bylo zjištěno, že 1 fyzioterapie poskytovaná žalobci trvala v průměru 1,5 hodiny.

16. Z výslechu [Jméno opatrovnice] (č.l. 124) bylo zjištěno, že přípravky [Anonymizováno] ([Anonymizováno]) a [Anonymizováno] doporučila dětská lékařka, doporučuje to rodičům od dětí, [Anonymizováno] dávali žalobci na podpoření jeho imunity, a to na doporučení lékaře. K přípravku [Anonymizováno] uvedla, že to byly nějaké vitaminy, doplněk stravy.

17. Z výslechu svědka [Jméno žalobce] (č.l. 129) bylo zjištěno, že žalobce je jeho syn, potřebuje speciální boty, aby se mu nekroutily nohy, tyto speciální boty drží kotník a všechno, aby neměl dokroucené nohy.

18. Z fotografií na č.l. 147-149 bylo zjištěno, že je na nich zachycen žalobce obut do speciální obuvi s pásky.

19. Soud vyšel ze shodných tvrzení stran ohledně těch skutečností, které mezi nimi byly nesporné, zhodnotil provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

20. Dne 17. 7. 2004 došlo ve směru od obce [adresa] na obec [adresa] k dopravní nehodě. Viníkem této dopravní nehody byl řidič vozidla tov. zn. [vozidlo], reg. zn. [SPZ], pan [jméno FO]. Při této dopravní nehodě došlo k těžkému zranění žalobce, který jel jako spolujezdec v předmětném vozidle [vozidlo]. Vozidlo tov. zn. [vozidlo], reg. zn. [SPZ], bylo v době dopravní nehody pojištěno u žalované v souladu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to na základě pojistné smlouvy č. [hodnota]. Míra spoluzavinění žalobce z důvodu nepoužití bezpečnostních pásů, čímž žalobce spoluzavinil škodu na svém zdraví, byla stanovena již rozsudkem Městského soudu v Praze č. j.: 68 Co 272/2010-134 ze dne 14. 10. 2010, a to ve výši 20 %. Žalobce je v důsledku poúrazového poškození mozku typu difúzního axonálního poranění v permanentním vegetativním stavu typu vigilní kóma, jedná se o setrvalý stav, zdravotní stav je ustálený nejpozději od r. 2006. Masérské, rekondiční a regenerační služby poskytované spol. [právnická osoba]. žalobci v r. 2018 nebyly fyzioterapií, přispívají k udržení stavu, rozsah těchto služeb poskytovaných žalobci v r. 2018 však byl vyšší než potřebný. Zdravotní obuv pomáhá žalobci udržet nohy a prsty na nohách v nezkroucené poloze. Doplňky stravy: [Anonymizováno] ([Anonymizováno]), [Anonymizováno], [Anonymizováno] – 150 ml, [Anonymizováno] ovocných dětských čajů, [Anonymizováno], [Anonymizováno] dětský čaj s echinaceou, [Anonymizováno] bylinková lékárna šípek, [Anonymizováno] rakytníkový čaj jsou vhodným doplňkem, nelze je však považovat za nezbytně nutné, nejedná se o léky. Žalovaná uhradila žalobci za r. 2018 za rekondiční a regenerační terapii částku ve výši 60 000 Kč, na léky a zdravotnické pomůcky za r. 2018 uhradila částku 3 268 Kč, obě tyto částky již v sobě zahrnovaly snížení o 20 % s ohledem na spoluzavinění žalobce v rozsahu 20 %.

21. Po právní stránce soud posoudil věc následovně, a to podle právní úpravy účinné ke dni rozhodném:

22. Podle § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému, mimo jiné, způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením, pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal.

23. Podle § 9 odst. 1 téhož zákona poškozený má právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele nebo u Kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24 24. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

25. Podle § 2927 odst. 1 o. z., kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu; stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou.

26. Podle § 2960 o. z. škůdce hradí též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu.

27. Soud s ohledem na výše uvedené uvádí, že mezi účastníky byl sporný toliko rozsah a cena vynaložených nákladů léčení žalobce, a dále, zdali se jednalo o účelně vynaložený náklad.

28. K uplatňovanému nároku za masérské, rekondiční a regenerační služby poskytované spol. [právnická osoba]. žalobci v r. 2018, soud předně odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 786/2016 (Rc 27/2018) či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 1778/2014 ze dne 14.1.2015, dle kterých „nárok na náhradu nákladů léčení zahrnuje vedle nákladů potřebných k obnovení zdraví nebo zlepšení zdravotního stavu poškozeného po škodné události též náklady na udržení více či méně stabilizovaného zdravotního stavu i v situaci, kdy se další zlepšení nepředpokládá.“ Soud v této souvislosti poukazuje na skutečnost, že soudní judikatura dlouhodobě vychází z toho, že k náhradě účelných nákladů spojených s léčením patří např. náklady spojené s rehabilitační léčbou, náklady na ošetřovatele, náklady spojené s přilepšením na stravě, náklady na dietní stravování nebo náklady nejbližších příbuzných poškozeného spojené s návštěvami nemocného v nemocnici; musí však jít o náklady účelné a prokazatelně vynaložené (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2004, sp. zn. 25 Cdo 1875/2003). Dále platí, že účelně vynaložené náklady léčení je možno přiznat tomu, kdo je skutečně vynaložil a kdo má přímý nárok na jejich náhradu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. září 1999, sp. zn. 2 Cdon 2079/97, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2010, sp. zn. 25 Cdo 2365/2008).

29. Z provedeného dokazování, zejména znaleckých posudků [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], jakož i jejich výslechů při jednání, bylo prokázáno, že masérské, rekondiční a regenerační služby poskytované spol. [právnická osoba]. v r. 2018 nebyly fyzioterapií a dále, že byly žalobci poskytovány v rozsahu vyšším než potřebném k udržení zdravotního stavu. Soud tedy zjišťoval, jaký rozsah služeb poskytovaných v r. 2018 žalobci byl účelný, a tedy do jaké výše je nárok žalobce na tuto vynaloženou částku za služby oprávněný, a co již přesahovalo účelně vynaložené náklady léčení, na jejichž pokrytí nemá žalobce právní nárok. Soud při posuzování vyšel zejména ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] zadaného soudem, která ve svém posudku uvedla, že za optimální považuje počet fyzioterapií 23x týdně, a dále při svém výslechu při ústním jednání znalkyně doplnila, že když žalobce absolvoval péči 2-3x týdně a dále péči v rodině, tak že to bylo dostačující, avšak nikoli 4 hodiny, protože žalobce není ve stavu, aby byl schopen takto dlouho svoji pozornost udržet. V tomto směru se ostatně vyjádřil i [tituly před jménem] [jméno FO], když dospěl k závěru, že za přiměřené by považoval 2-4 hodiny týdně. Soud dále vyšel z potvrzení od fyzioterapeuta [tituly před jménem] [jméno FO] o tom, že 1 fyzioterapie u žalobce obvykle trvala 1,5 hodin, a dospěl k závěru, že účelně vynaložený náklad léčení v předmětném období (v r. 2018) byly terapie prováděné 2 x týdně po dobu 1,5 hodin, tj. celkem 3 hodiny týdně. Při této úvaze vzal soud v potaz sdělení znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] při jejím výslechu, že 4 hodiny je již moc, neboť žalobce nebyl ve stavu, aby takto dlouho byl schopen udržet svoji pozornost.

30. Soud dále při svých úvahách o rozsahu účelně vynaložených nákladů na léčení vyšel z toho, že společnost [právnická osoba]., která své služby účtovala žalobci za částku 750 Kč/1 hod., neposkytovala žalobci fyzioterapii, ale pouze masérské, rekondiční a regenerační služby, které však nejsou fyzioterapií. Naopak v řízení bylo prokázáno, že fyzioterapii prováděl u žalobce v jiných letech než v žalovaném období [tituly před jménem] [jméno FO], registrovaný fyzioterapeut, za částku 700 Kč / 1 hod. a že fyzioterapii žalobci poskytoval obvykle v rozsahu 1,5 hodiny á 1 fyzioterapii. Soud tedy při určení výše částky v rámci posouzení výše nároku vyšel z částky 700 Kč /hod., tedy dle částky účtované fyzioterapeutem, nikoli z částky vyšší účtované spol. [Anonymizováno], neboť se zcela jednoznačně nejednalo o odbornější či kvalitnější služby odůvodňující vyšší účtovanou hodinovou sazbu, a to bez ohledu na to, zdali byl p. [jméno FO] (který masérské, rekondiční a regenerační služby prováděl) absolventem 1týdenního kurzu [Anonymizováno], neboť ani absolvování tohoto kurzu nemůže nahradit odbornost registrovaného fyzioterapeuta. Zásadní je, že spol. [právnická osoba]. neposkytovala žalobci fyzioterapii, ale pouze masérské a rekondiční služby. Soud tedy uzavírá, že nepovažuje za účelně vynaložený náklad částku představující rozdíl mezi hodinovou sazbou fyzioterapeuta (700 Kč) a masérskými / rekondičními / regeneračními službami, přestože byly tyto služby poskytovány za částku vyšší (750 Kč/hod.), než u fyzioterapeuta.

31. Soud pro výpočet oprávněného nároku dále vyšel z toho, že r. 2018 měl celkem 52 týdnů. Tedy vypočetl 52 týdnů x 3 hodiny x 700 Kč, což celkem činí částku 109 200 Kč. Od této částky odečetl spoluzavinění žalobce ve výši 20 % (tj. ve výši 21 840 Kč) a dospěl k částce 87 360 Kč. Od této částky bylo nutno rovněž odečíst již uhrazenou částku ve výši 60 000 Kč ze strany žalované před podáním žaloby. Soud tedy dospěl k závěru, že žaloba, pokud jde o náklady léčení, je důvodná pouze co do částky 27 360 Kč (87 360 – 60 000 Kč), proto soud rozhodl tak, jak ve výroku I. uvedeno.

32. Pokud jde o částku 10 450 Kč, kterou žalobce požadoval jako náhradu nákladů „za léky a zdravotnické pomůcky“, k tomu soud uvádí, že žalobce navzdory opakovanému poučení ze strany soudu dle §118a odst. 1 a 3 o.s.ř. teprve při ústním jednání dne 11. 2. 2025 řádně doplnil rozhodné skutečnosti co se týče toho, co vlastně tato částka, žalovaná již od 27. 1. 2021, konkrétně představuje, tedy, že se nejednalo o léky, ale toliko o doplňky stravy a o obuv.

33. K doplňkům stravy soud uvádí, že částka za ně vynaložená není účelně vynaložený náklad, neboť v řízení nebylo prokázáno, že by žalobci byly lékařem předepsány (opatrovnice žalobce uvedla, že se jednalo pouze o doporučení) a zejména nebylo prokázáno, že by jejich užívání bylo nezbytné pro udržení stavu žalobce. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] se k otázce potřebě užívání vitaminů u žalobce vyjádřil tak, že toto by bylo potřebné pouze v případě indikace, u žalobce je však mozek dostatečně vyživovaný, aby se udržel v ustáleném stavu, a ani co se týče přípravků na imunitu, není u žalobce jejich preventivní užívání nutné s ohledem na dlouhodobě ustálený zdravotní stav. K potřebě užívání přípravku [Anonymizováno] žalobcem se [tituly před jménem] [jméno FO] rovněž vyjádřil tak, že metabolické procesy v mozku žalobce probíhají standardně, tedy ani v tomto případě nebyla dána indikace či potřeba jejich užívání pro udržení zdravotního stavu. Znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] se dále vyjádřila k bylinným čajům a příkrmům, kdy ve svém znaleckém posudku uvedla, že se jedná o vhodný doplněk, nelze je však považovat za nezbytně nutné. Soud tedy neshledal, že by žaloba v této části byla důvodná.

34. Pokud jde o zdravotní obuv [Anonymizováno] – [Anonymizováno] požadovanou v částce 2 010 Kč a zdravotní obuv [Anonymizováno] – [Anonymizováno] požadovanou v částce 2 610 Kč, k tomuto soud uvádí, že ze strany žalované nebyla sporována vynaložená částka za obuv, soud tedy považoval úhradu částky za boty dle faktury na č.l. 11 mezi účastníky za nespornou, přestože žalobcem doložený daňový doklad nesplňuje náležitosti dle zákona o účetnictví. Žalovaná však namítala účelnost tohoto nákladu a že se dle názoru žalované jedná o náklad běžný. K tomuto soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 3838/2018, dle kterého se náhrada týká mj. nákladů k pořízení potřebných pomůcek i k zabezpečení činností, které poškozený nezvládá, prostřednictvím jiných osob. Soud měl za prokázané, že zdravotní obuv pomáhá žalobci narovnávat nohy a prsty, a také, že umožňuje narovnávání nohou a prstů osobám, které žalobci poskytují péči, a to pomocí pásků, jak vyplynulo ze svědecké výpovědi otce žalobce. Znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] tuto svědeckou výpověď rovněž zahrnula do podkladů a uvádí ji ve svém znaleckém posudku, přičemž v rámci svého znaleckého zkoumání nevyloučila, že by tomu tak nebylo. Soud tedy měl za prokázané, že obuv v celkové částce 4 620 Kč (2 010 Kč a 2 610 Kč) byla účelně vynaložený náklad k pořízení potřebné pomůcky i k zabezpečení činností, které poškozený nezvládá (tj. nazout si boty), prostřednictvím jiných osob, tedy je žádoucí, aby osoby poskytující žalobci péči měli možnost díky zdravotnické obuvi narovnat žalobci prsty u nohou, když tohoto žalobce není jinak schopen a zároveň toto narovnání pomocí pásků není v běžné obuvi zpravidla možné. Soud rovněž odkazuje na fotografie na č.l. 147 an. provedené k důkazům, na kterých je zachycen žalobce obut do zdravotnické obuvi s pásky, a byť nebylo prokázáno, že by se jednalo o obuv, která je předmětem této žaloby, soud má těmito fotografiemi za prokázané, že žalobce tuto obuv nosí, jedná se o speciální zdravotní obuv s pásky, která není běžně k dostání. Soud od této částky odečetl spoluzavinění ve výši 20 % (tj. ve výši 924 Kč) a přiznal žalobci částku 3 696 Kč, jak ve výroku II. uvedeno.

35. Ve zbytku žalované částky žalobu zamítl jako nedůvodnou (viz výrok III.).

36. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalovaná byla v řízení úspěšná co do 65 %, přičemž soud vzal v potaz i skutečnost, že žalovaná nebyla právně zastoupena a že žalobce uhradil zálohu na znalecký posudek ve výši 20 000 Kč, proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.).

37. O zaplacení soudního poplatku (výrok V.) soud rozhodl podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., v platném znění, dle kterého je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Vzhledem k tomu, že žalobce byl osvobozen od placení soudního poplatku za žalobu dle § 11 odst. 2 písm. d) zák. č. 549/1991 Sb., přičemž dle pol. 1 písm. b) Sazebníku poplatků činí soudní poplatek 5 % z přiznané částky, tedy soudní poplatek činí částku 1 553 Kč. Soud doplňuje, že nepostupoval dle pol. 3 Sazebníku, neboť předmětem bylo vynaložené peněžité plnění v souvislosti s léčbou žalobce.

38. Dále soud rozhodl o nákladech řízení státu, který v tomto řízení platil náklady na znalecké dokazování, a to znalečné znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] za podaný znalecký posudek ve výši 39 240 Kč dle usnesení č.j. 16 C 32/2021-264 z 23.2.2024, dále znalečné za výslech znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] při jednání dle usnesení č.j.: 16 C 32/2021-303 z 20.9.2024 ve výši 5 800 Kč, celkem tedy byla vyplacena částka ve výši 45 040 Kč. Na zálohách byla žalobcem uhrazena částka 20 000 Kč (č.l. 217). Z rozpočtových prostředků soudu tak bylo uhrazeno 25 040 Kč.

39. Podle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. platí, že stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady státu specifikované shora soud rozdělil mezi účastníky řízení podle jejich úspěchu ve věci. Soud rozhodl o povinnosti hradit náhradu nákladů řízení státu dle úspěchu ve věci, když žalobce byl úspěšný v rozsahu 35 % (po zaokrouhlení na celá %), tedy je povinen zaplatit na náhradě nákladů řízení státu částku ve výši 16 276 Kč (tj. odpovídající 65 %). Žalovaná byla úspěšná v rozsahu 65 %, tedy je povinna zaplatit na náhradě nákladů řízení státu částku ve výši 8 764 Kč, která představuje 35 % z jejich celkové výše.

40. Soud pro úplnost k nákladům řízení vzniklých státu uvádí, že se jedná o finanční prostředky vynaložené z rozpočtových prostředků soudu nad rámec složených záloh na provedení důkazu, které jsou nákladem účastníka, a tedy se do nákladů řízení státu nezapočítávají. Vzhledem k tomu, že soud rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok V.), se tyto náklady účastníka (tj. žalobce) s druhým účastníkem (tj. žalovanou) nevypořádávají.

41. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

Poučení