16 C 331/2019-171

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Klárou Hronovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o vypořádání společného jmění manželů, takto:

Výrok

I. Do výlučného vlastnictví žalobkyně se přikazuje: 1) Bytová jednotka [číslo] v budově [adresa] v [příjmení] ulici, [obec a číslo] – [část obce], nacházející se na pozemku parc. [číslo] spolu se souvisejícím spoluvlastnickým podílem o velikosti id. [číslo] na společných částech budovy [adresa], postavené na pozemku parc. [číslo] spoluvlastnického podílu o velikosti id. [číslo] na pozemku parc. [číslo] vše v [katastrální uzemí], zapsáno na [list vlastnictví] a [číslo] u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha; 2) Nebytová jednotka [číslo] garáž, v budově [adresa], postavené na pozemcích parc. [číslo] spolu se souvisejícím spoluvlastnickým podílem o velikosti id. [číslo] na společných částech budovy [adresa], postavené na pozemcích parc. [číslo] se spoluvlastnickým podílem o velikosti id. [číslo] na pozemcích parc. [číslo] vše k.ú. [část obce], zapsáno na [list vlastnictví], [číslo] [číslo] [číslo] u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha; 3) Práva a povinnosti ze smlouvy o bankovním účtu č. [bankovní účet], vedeném u [právnická osoba], [IČO], včetně zůstatku na tomto účtu; 4) Práva a povinnosti ze smlouvy o penzijním pojištění [číslo] uzavřené s [právnická osoba], [IČO], včetně zůstatku na tomto účtu penzijního pojištění.

II. Do výlučného vlastnictví žalovaného se přikazuje: 1) Bytová jednotka [číslo] nacházející v budově [adresa], postavené na pozemcích parc. [číslo] spolu se souvisejícím spoluvlastnickým podílem o velikosti id. [číslo] na společných částech budovy [adresa], postavené na pozemcích parc. [číslo] se spoluvlastnickým podílem o velikosti id. [číslo] na pozemcích parc. [číslo] vše v k.ú. [část obce], zapsáno na [list vlastnictví] a [číslo] u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha; 2) Nebytová jednotka [číslo] garáž, v budově [adresa], postavené na pozemcích parc. [číslo] spolu se souvisejícím spoluvlastnickým podílem o velikosti id. [číslo] na společných částech budovy [adresa], postavené na pozemcích parc. [číslo] se spoluvlastnickým podílem o velikosti id. [číslo] na pozemcích parc. [číslo] vše k.ú. [část obce], zapsáno na [list vlastnictví], [číslo] [číslo] [číslo] u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha; 3) Osobní automobil [anonymizována dvě slova], VIN: [anonymizováno], [registrační značka]; 4) Práva a povinnosti ze smlouvy o penzijním pojištění [číslo] uzavřené s [právnická osoba], [IČO], včetně zůstatku na účtu tohoto penzijního pojištění; 5) Práva a povinnosti ze smlouvy o bankovním účtu č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba], [IČO], včetně zůstatku na tomto účtu; 6) Práva a povinnosti ze smlouvy o hypotečním úvěru [číslo], uzavřené s [právnická osoba], [IČO], včetně povinnosti doplatit zůstatek dluhu z tohoto úvěru.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na vyrovnání podílů částku ve výši 177 515,40 Kč, a to ve splátkách po 10 000 Kč měsíčně, splatných vždy do každého 25. dne v měsíci, počínaje dnem právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 25.9.2019 domáhala prostřednictvím zdejšího soudu vypořádání společného jmění účastníků – bývalých manželů, jejichž manželství bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 24.10.2018, č.j. 42 C 130/2018-39. V této souvislosti požadovala vypořádání následujících položek: 1) Bytová jednotka [číslo] v budově [adresa] v [příjmení] ulici, [obec a číslo] – [část obce]; 2) Bytová jednotka [číslo] nacházející se v budově [adresa] v [anonymizováno] ulici, [obec a číslo] – [část obce]; 3) Nebytová jednotka [číslo] garáž, v budově [adresa], k.ú. [část obce]; 4) Nebytová jednotka [číslo] garáž, v budově [adresa], k.ú. [část obce]; 5) Osobní automobil [anonymizována dvě slova], VIN: [anonymizováno], [registrační značka]; 6) Vybavení bytu [číslo] nacházející se v budově [adresa] v [anonymizováno] ulici, [obec a číslo] – [část obce]; 7) Střešní nosič na kolo 4x; 8) Práva a povinnosti ze smlouvy o bankovním účtu č. [bankovní účet], vedeném u [právnická osoba], včetně zůstatku na tomto účtu; 9) Práva a povinnosti ze smlouvy o bankovním účtu č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba], včetně zůstatku na tomto účtu; 10) Práva a povinnosti ze smlouvy o penzijním pojištění [číslo] uzavřené s [právnická osoba], [IČO], včetně zůstatku na tomto účtu penzijního pojištění; 11) Práva a povinnosti ze smlouvy o penzijním pojištění [číslo] uzavřené s [právnická osoba], [IČO], včetně zůstatku na účtu tohoto penzijního pojištění; 12) Práva a povinnosti ze smlouvy o hypotečním úvěru [číslo], uzavřené s [právnická osoba], [IČO], včetně povinnosti doplatit zůstatek dluhu z tohoto úvěru. V případě položky„ Bytová jednotka [číslo] nacházející se v budově [adresa] v [anonymizováno] ulici, [obec a číslo] – [část obce]“ žalobkyně uvedla, že je v obecném smyslu nesporné, že se žalovaný určitým způsobem zasloužil o nabytí dané bytové jednotky, nicméně poukazovala i na potřebu zhodnocení podmínky udržení této majetkové hodnoty, kdy v tomto směru nejsou zásluhy žalovaného v žádném případě větší než u žalobkyně. Dle žalobkyně je optimální poměr disparity ohledně této bytové jednotky 60 % ku 40 % ve prospěch žalovaného.

2. Žalovaný se ztotožnil s žalobkyní na potřebě vypořádání společného jmění účastníků (dále jen„ SJM“), rovněž pak nesporoval jeho rozsah. Jedinou spornou položkou i v jeho případě zůstala„ Bytová jednotka [číslo] nacházející se v budově [adresa] v [anonymizováno] ulici, [obec a číslo] – [část obce]“, ohledně které poukazoval na svou výlučnou zásluhu při nabytí této nemovitosti; dle žalovaného je třeba toto zohlednit disparitou v jeho prospěch v poměru 85:15.

3. Co do položek„ Vybavení bytu [číslo] nacházející se v budově [adresa] v [anonymizováno] ulici, [obec a číslo] – [část obce]“ a„ Střešní nosič na kolo 4x“ účastníci při jednání soudu dne 29.9.2020 výslovně uvedli, že na vypořádání těchto položek již nadále netrvají.

4. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy, které navrhli a předložili účastníci řízení, příp. které vyžádal soud (ust. § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád – dále jen „o.s.ř.“, ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.), dále výslechy účastníků (ust. § 131 o.s.ř.). Další návrhy na doplnění dokazování nebyly účastníky vzneseny a ani soud neshledal potřebu dalšího dokazování.

5. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před Úřadem Městské části [obec a číslo]. Rozvedeno bylo rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 24.10.2018, č.j. 42 C 130/2018-39, který nabyl právní moci dne 29.10.2018; jako příčinu rozvratu svého manželství účastníci označili citové odcizení. Uvedené skutečnosti má soud za prokázané označeným rozsudkem zdejšího soudu. Z výpovědí obou účastníků poté vyplynulo, že po celou dobu svého manželského života spolu bydleli v bytové jednotce [číslo] v budově [adresa] v [anonymizováno] ulici, [obec a číslo] – [část obce], kde přivedli na svět a vychovali rovněž dvě dcery. V průběhu času přistoupili k rekonstrukci dané bytové jednotky, na kterou použili jednak výlučné finanční prostředky žalobkyně – naspořené peníze ze stavebního spoření v částce cca 100 000 Kč, přičemž další rekonstrukční práce hradili ze společných úspor, příp. společného úvěru; první výrazná rekonstrukce byla provedena na počátku obývání předmětného bytu (zejména vyzdění bytového jádra), další poté v roce 2011 (podlahy, nová kuchyň, výměna dveří, pokojíky pro děti, dispozice s příčkami, výměna plastových oken, zasklení balkonů). Mezi účastníky není sporu o tom, že v souvislosti s druhou rekonstrukcí byla takto vynaložena ze společných prostředků částka cca 278 000 Kč.

6. Mezi účastníky není sporu o tom, že v průběhu manželství nabyli do SJM následující majetek: 1) bytová jednotka [číslo] v budově [adresa] v [příjmení] ulici, [obec a číslo] – [část obce]; obvyklá cena této bytové jednotky v době rozhodování soudu je mezi účastníky nesporná – 2 300 000 Kč; sporu není ani o tom, že tato bytová jednotka není v současné době užívána ani jedním z účastníků a je pronajímána; 2) bytová jednotka [číslo] nacházející se v budově [adresa] v [anonymizováno] ulici, [obec a číslo] – [část obce]; obvyklá cena této bytové jednotky v době rozhodování soudu je mezi účastníky nesporná – 5 000 000 Kč; nesporná je dále skutečnost, že tato bytová jednotka je nadále obývána žalovaným; sporován je však v případě této položky způsob stanovení disparity podílu s ohledem na zásluhy žalovaného při nabytí této majetkové hodnoty – k tomu viz níže v rámci zjištění skutkového stavu u sporovaných skutečností; 3) Nebytová jednotka [číslo] garáž, v budově [adresa], k.ú. [část obce]; nesporné jsou mezi účastníky následující skutečnosti: a) pořizovací cena 242 349 Kč, b) ze strany žalobkyně činí výlučný vnos žalobkyně s ohledem na dar otce žalobkyně za účelem koupě této garáže 242 349 Kč (tj. 100 % vnos), c) tuto garáž po celou dobu užíval a užívá i nyní otec žalobkyně, d) obvyklá cena této nebytové jednotky v době rozhodování soudu činí 450 000 Kč; 4) Nebytová jednotka [číslo] garáž, v budově [adresa], k.ú. [část obce]; nesporné jsou mezi účastníky následující skutečnosti: a) pořizovací cena 242 349 Kč, b) ze strany žalovaného činí jeho vnos s ohledem na dar jeho rodiny za účelem koupě této garáže 170 000 Kč (tj. 70 % vnos pořizovací ceny), c) tuto garáž užívá žalovaný, d) obvyklá cena této nebytové jednotky v době rozhodování soudu činí 450 000 Kč; 5) Osobní automobil [anonymizována dvě slova], VIN: [anonymizováno], [registrační značka]; mezi účastníky je nesporné, že tento automobil má, a také i ke dni zániku manželství ve svém držení měl, žalovaný; nesporná je i hodnota tohoto vozidla v době rozhodování soudu – 150 000 Kč; 6) Práva a povinnosti ze smlouvy o bankovním účtu č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba], včetně zůstatku na tomto účtu; tento účet je veden na jméno žalovaného a zůstatek na tomto účtu ke dni zániku manželství činil 76 406,38 Kč (prokázáno zprávou [právnická osoba], ze dne 12.10.2020); účastníci učinili nespornou ve stejné částce rovněž výši tohoto zůstatku v době rozhodování soudu; 7) Práva a povinnosti ze smlouvy o bankovním účtu č. [bankovní účet], vedeném u [právnická osoba], včetně zůstatku na tomto účtu; tento účet je veden na jméno žalobkyně a zůstatek na tomto účtu ke dni zániku manželství činil 0 Kč (prokázáno zprávou [právnická osoba], ze dne 12.1.2021); účastníci učinili nespornou ve stejné částce rovněž výši tohoto zůstatku v době rozhodování soudu; 8) Práva a povinnosti ze smlouvy o penzijním pojištění [číslo] uzavřené s [právnická osoba], [IČO], včetně zůstatku na tomto účtu penzijního pojištění; uvedenou smlouvu uzavřela v průběhu manželství žalobkyně, přičemž výše odbytného ke dni 29.10.2018 činila 165 108 Kč (prokázáno zprávou [právnická osoba], ze dne 20.10.2020; účastníci učinili nespornou ve stejné částce rovněž výši tohoto odbytného v době rozhodování soudu; 9) Práva a povinnosti ze smlouvy o penzijním pojištění [číslo] uzavřené s [právnická osoba], [IČO], včetně zůstatku na účtu tohoto penzijního pojištění; uvedenou smlouvu uzavřel v průběhu manželství žalovaný, přičemž výše odbytného ke dni 29.10.2018 činila 214 448 Kč (prokázáno zprávou [právnická osoba], ze dne 12.10.2020; účastníci učinili nespornou ve stejné částce rovněž výši tohoto odbytného v době rozhodování soudu. Jediným pasivem, zařazeným mezi položky určené k vypořádání SJM, je poté závazek ze smlouvy o hypotečním úvěru [číslo], uzavřené oběma účastníky s [právnická osoba], [IČO], v souvislosti s pořízením bytové jednotky v [příjmení] ulici, [obec a číslo] – [část obce]; ze zprávy [právnická osoba], ze dne 13.10.2020 poté vyplynulo, že nesplacená výše jistiny bez dalšího příslušenství vyplývající z dané smlouvy ke dni zániku manželství, tj. 29.10.2018, činila 1 499 639,39 Kč, přičemž ke stejnému datu by za předpokladu řádného splácení a dále za hypotetického předpokladu stávající úrokové sazby (vysoce nepravděpodobné) činily úroky 267 325,80 Kč; s ohledem na potřebu zjištění výše tohoto pasiva v době rozhodování soudu byl poté učiněn v závěru řízení opětovný dotaz na [právnická osoba], přičemž z její zprávy ze dne 18.5.2021 má soud poté za prokázané, že nesplacená výše jistiny bez dalšího příslušenství vyplývající z dané smlouvy ke dni podání zprávy, tj. k 18.5.2021, činila 1 278 238,79 Kč, přičemž ke stejnému datu by za předpokladu řádného splácení a dále za hypotetického předpokladu stávající úrokové sazby (vysoce nepravděpodobné) činily úroky před splatností 187 538,40 Kč.

7. Ohledně nabytí sporované položky„ bytová jednotka [číslo] nacházející se v budově [adresa] v [anonymizováno] ulici, [obec a číslo] – [část obce]“ byl poté soudem zjištěn tento skutkový stav, nicméně mezi účastníky opět nesporovaný: Žalovaný byl od [datum] členem Stavebního bytového družstva [anonymizováno] v [obec] (prokázáno členským průkazem ze dne [datum]). Po dostavění budovy, ve kterém se uvedený byt v [anonymizováno] ulici nachází, byl žalovanému v roce [rok] tento družstevní byt [číslo] o velikosti 3+1/L, v [anonymizováno] podlaží objektu [číslo] stavební označení [anonymizováno], přidělen do užívání (prokázáno listinou„ příděl družstevního bytu v roce [rok]“). Mezi účastníky je dále nesporné a tato skutečnost byla prokázána i výpovědí obou účastníků, že v prvé polovině 90. let 20. století se žalovaný dohodl se svým bratrem, který měl v nájmu menší byt v [obec a číslo] – [obec], že si navzájem bydlení vymění, tj. žalovaný v této době bydlel, a to po určitou dobu i s žalobkyní, v pronajatém bytě svého bratra. Na základě dohody s bratrem si následně bratři vyměnili po svatbě účastníků bydlení zpět, přičemž následně, a to již po svatbě účastníků, byla dne [datum] uzavřena Dohoda o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v SBD [anonymizováno], jejichž součástí bylo i právo nájmu – právo na uzavření nájemní smlouvy k výše označenému družstevnímu bytu; nájemní smlouva mezi žalovaným jako nájemcem a Stavebním bytovým družstvem [anonymizováno] jako pronajímatelem byla následně uzavřena dne [datum] (prokázáno Dohodou o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v SBD [anonymizováno] ze dne [datum] a Nájemní smlouvou ze dne [datum]). S ohledem na manželský svazek účastníků v době těchto úkonů se stali oba účastníci společnými členy družstva a společnými nájemci předmětného bytu. Jak vyplývá ze Smlouvy o převodu jednotky (družstevního bytu) a příslušného podílu na společných částech domu do vlastnictví nájemce – člena bytového družstva ze dne 24.5.2006 ve spojení s Potvrzením o splacení části úvěru ze dne 9.9.2002 a Rozhodnutím Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu ze dne 25.11.2006, [číslo jednací], daná bytová jednotka v [anonymizováno] ulici v [obec a číslo] – [část obce], byla převedena do společného vlastnictví obou účastníků; v této souvislosti byla účastníky uhrazena z jejich společných prostředků částka 65 693 Kč Kupní smlouvou č. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí], uzavřenou mezi Hlavním městem Praha a účastníky, byl dále do vlastnictví účastníků převeden příslušný podíl na pozemcích pod budovou, ve které se uvedený byt nachází; za tento převod účastníci uhradili ze svých společných prostředků částku 3 506 Kč (prokázáno Kupní smlouvou č. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí]).

8. Mezi účastníky není sporu o tom, že k vypořádání zaniklého společného jmění manželů dohodou účastníků nedošlo.

9. Podle ust. § 736 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“) je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

10. Podle ust. § 740 o.z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

11. Podle ust. § 741 o.z. nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá, b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné, c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné.

12. Podle ust. § 742 odst. 1 o.z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

13. Podle ust. § 765 odst. 1 o.z. zanikne-li manželství rozvodem, spravují se majetkové povinnosti a práva rozvedených manželů dohodou manželů nebo rozvedených manželů. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení nedohodnou-li se rozvedení manželé o vypořádání, může bývalý manžel podat návrh na vypořádání rozhodnutím soudu.

14. V řízení bylo prokázáno, že manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno ke dni 29.10.2018, k tomuto dni se také váže zánik jejich společného jmění. Za situace, kdy mezi účastníky nedošlo k dohodě ohledně vypořádání jejich společného jmění, je pak na místě toto vypořádání rozhodnutím soudu, a to v souladu s ust. § 740, § 742 a § 765 odst. 2 o.z. Soud se proto dále zabýval otázkou rozsahu předmětu společného jmění ke dni zániku manželství, tedy ke dni 29.10.2018, tj. otázkou, jaká aktiva a pasiva se stala předmětem společného jmění účastníků a zda tato existovala ke dni zániku manželství. Ve smyslu ust. § 742 o.z. pak soud přihlédl i k jednotlivým vnosům účastníků do jejich společně nabytého majetku, zohlednil rovněž i zásluhy účastníků při nabytí a udržení jediné sporné položky (bytová jednotka v [anonymizováno] ulici v [obec a číslo] – [část obce]). Při samotném vypořádání společného jmění účastníků byl soud dále veden snahou o stanovení přibližně stejných podílů obou účastníků tak, aby finanční částka vypořádacího podílu ve značné míře nepřesahovala finanční možnosti tohoto účastníka, kterému bude uloženo tento vypořádací podíl druhému z účastníků nahradit.

15. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že masa společného jmění účastníků jako předmět vypořádání byla ke dni zániku manželství, tj. k 29.10.2018, tvořena následujícími movitými a nemovitými věcmi:

16. Prvá položka:„ Bytová jednotka [číslo] v budově [adresa] v [příjmení] ulici, [obec a číslo] – [část obce]“ – obvyklá cena této bytové jednotky v době rozhodování soudu je mezi účastníky nesporná a činí 2 300 000 Kč. S ohledem na tu skutečnost, že mezi účastníky bylo shodně preferováno přikázání této majetkové hodnoty do výlučného vlastnictví žalobkyně, soud takovému návrhu vyhověl, tj. přikázal danou bytovou jednotku do výlučného vlastnictví žalobkyně, která je tak povinna zaplatit žalovanému na vypořádání této položky polovinu z této částky, tj. 1 150 000 Kč.

17. Druhá položka:„ Bytová jednotka [číslo] nacházející se v budově [adresa] v [anonymizováno] ulici, [obec a číslo] – [část obce]“ – obvyklá cena této bytové jednotky v době rozhodování soudu je mezi účastníky nesporná a činí 5 000 000 Kč: [příjmení] je dále skutečnost, že tato bytová jednotka je nadále obývána žalovaným, přičemž účastníci shodně referují přikázání této majetkové hodnoty do výlučného vlastnictví žalovaného. Ohledně této položky však panuje mezi účastníky jediný, nicméně výrazný spor: byť žalobkyně nikterak nesporuje výrazné zásluhy žalovaného na nabytí této majetkové hodnoty, sporován je mezi účastníky způsob stanovení disparity podílu, když žalobkyně především v této souvislosti poukazuje na dlouholetou péči o danou majetkovou hodnotu, její udržení a zvelebení. Co se týká disparity podílů, soud odkazuje na ust. § 742 odst. 1 písm. f) o.z., dle kterého je při vypořádání společného jmění manželů mimo jiné nezbytné přihlédnout k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. Soud si je vědom judikatury založené oběma účastníky, a to včetně rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 22 Cdo 5228/2015, dle kterého„ Společné členství manželů v bytovém družstvu je zvláštní a specifický institut, který vzniká ex lege bez ohledu na vůli manželů, jeho vznik, existenci a zánik upravují kogentní ustanovení občanského zákoníku a nelze je smluvně ovlivnit. Pokud byl však členský podíl nabyt způsobem, který by u jiné věci znamenal výluku ze společného jmění manželů, pak bude v takovém případě minimem spravedlnosti chránit práva toho z manželů, který členský podíl pořídil za podmínek zakládajících jinak výluku ze SJM prostřednictvím zvýhodnění spočívajícího v přihlédnutí k jeho zásluhám na nabytí podílu, a to tak, že mu bude přikázán vypořádací podíl zvýšený až o hodnotu tohoto podílu.“, nicméně nadále je třeba zohlednit veškeré relevantní okolnosti projednávané věci. Soud v této souvislosti poukazuje zejména na další aktuální judikaturu Nejvyššího soudu ČR, konkrétně pak rozhodnutí ve věci pod sp.zn. 22 Cdo 1205/2019, dle soudu přiléhavé i na věc projednávanou. Ohledně předmětné položky (byt v [anonymizováno] ulici) je nepochybné a mezi účastníky nesporné, že žalovanému (potažmo jeho rodině) svědčí takřka výlučná zásluha na nabytí daného bytu a tuto skutečnost je tedy třeba zohlednit i v rámci tzv. disparity podílu. Kritérium zvýšené zásluhy o nabytí majetkové hodnoty je však pouze jedním z kritérií, posuzovaných v případě rozhodování o disparitě podílů. Pominout nelze ani další na roveň postavené kritérium, kdy je třeba přihlédnout i k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. Zde jsou dle soudu zásluhy obou manželů vyrovnané. Soud v této souvislosti zohlednil, že účastníci byli manželi cca 20 let, jejich manželství bylo po převážnou dobu spokojené, vychovali spolu dvě děti. Po zcela převážnou část svého manželského života žili v předmětném bytě v [anonymizováno] ulici, tento společně zvelebovali, a to v počátcích soužití i za použití výlučných nemalých finančních prostředků žalobkyně, poté po celou dobu ze společných finančních prostředků (včetně nákladné rekonstrukce v roce 2011, kdy byla vynaložena částka přesahující 270 000 Kč). V řízení nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by žalobkyně zanedbávala péči o společnou domácnost či se jakýmkoliv způsobem chovala v rozporu s dobrými mravy. Daná nemovitost byla navíc získána do SJM již za trvání manželství, když částky uhrazené za její převod byly zaplaceny ze společných prostředků, byť je evidentní, že výše takto vynaložených prostředků je oproti získané hodnotě minimální. Po zohlednění všech těchto aspektů, tj. mimořádné zásluhy žalovaného o nabytí dané bytové jednotky, nicméně nadále s přihlédnutím ke všem zmíněným okolnostem v souvislosti s udržením této majetkové hodnoty, dospěl soud k závěru, že disparita podílů účastníků jevící se v případě této položky jako spravedlivá je poměr 70 % ve prospěch žalovaného a 30 % ve prospěch žalobkyně. S ohledem na nespornou obvyklou cenu v době rozhodování soudu ve výši 5 000 000 Kč je tak žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na vypořádání této položky částku ve výši 1 500 000 Kč (30 % z částky 5 000 000 Kč).

18. Třetí položka:„ Nebytová jednotka [číslo] garáž, v budově [adresa], k.ú. [část obce]“ – v případě této položky je nesporné, že byla uhrazena z výlučných finančních prostředků žalobkyně (dar od jejího otce, který tuto garáž i po celou dobu užívá). Za této situace bylo rozhodnuto o přikázání této majetkové hodnoty do výlučného vlastnictví žalobkyně, která s ohledem na svůj 100 % vnos není povinna v souvislosti s vypořádáním této položky žalovanému ničeho hradit.

19. Čtvrtá položka:„ Nebytová jednotka [číslo] garáž, v budově [adresa], k.ú. [část obce]“ – v případě této položky je nesporný finanční vnos výlučných prostředků žalovaného za účelem pořízení této nemovitosti v částce 170 000 Kč; s ohledem na nespornou pořizovací cenu dané garáže v částce 242 349 Kč se tak jedná o vnos 70 % pořizovací ceny. Obvyklá nesporná cena dané nemovitosti v době rozhodování soudu činí 450 000 Kč, tj. s ohledem na ust. § 742 odst. 2 o.z. je třeba vycházet z vnosu žalovaného v částce 315 000 Kč (70 % z částky 450 000 Kč) a vypořádat tak zbývající částku ve výši 135 000 Kč. Za situace, kdy účastníci shodně navrhli přikázání této nemovitosti do výlučného vlastnictví žalovaného, bylo tomuto návrhu vyhověno, tj. bylo rozhodnuto o přikázání této majetkové hodnoty do výlučného vlastnictví žalovaného, který je proto povinen zaplatit žalobkyni na vypořádání této položky částku ve výši 67 500 Kč (1/2 z 135 000 Kč).

20. Pátá položka:„ Osobní automobil [anonymizována dvě slova], VIN: [anonymizováno], [registrační značka]“ – nesporná je obvyklá cena tohoto vozidla v době rozhodování soudu ve výši 150 000 Kč, rovněž tak i skutečnost, že vozidlo užívá žalovaný. Bylo proto soudem rozhodnuto o přikázání této movité věci do výlučného vlastnictví žalovaného, který je tak povinen zaplatit žalobkyni na vypořádání této položky polovinu z této částky, tj. 75 000 Kč.

21. Šestá položka:„ Práva a povinnosti ze smlouvy o bankovním účtu č. [bankovní účet], vedeném u [právnická osoba], včetně zůstatku na tomto účtu“ – jedná se o bankovní účet vedený na jméno žalobkyně, bylo proto rozhodnuto o přikázání této položky do jejího výlučného vlastnictví. V řízení bylo zjištěno, že na tomto účtu se nenacházejí (a bylo tomu tak i v době zániku manželství) žádné finanční prostředky. Žalobkyně proto není co do této položky žalovanému povinna ničeho na vypořádání hradit.

22. Sedmá položka:„ Práva a povinnosti ze smlouvy o bankovním účtu č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba], včetně zůstatku na tomto účtu“ – jedná se o bankovní účet vedený na jméno žalovaného, bylo proto rozhodnuto o přikázání této položky do jeho výlučného vlastnictví. Zůstatek na tomto účtu činil ke dni zániku manželství (a mezi účastníky je rovněž nesporná tato jeho výše ke dni rozhodování soudu) 76 406,38 Kč, žalovaný je proto povinen žalobkyni na vypořádání této položky zaplatit polovinu z této částky, tj. 38 203,19 Kč.

23. Osmá položka:„ Práva a povinnosti ze smlouvy o penzijním pojištění [číslo] uzavřené s [právnická osoba], [IČO], včetně zůstatku na tomto účtu penzijního pojištění“ – jedná se o pojistnou smlouvu uzavřenou žalobkyní, bylo proto rozhodnuto o přikázání této položky do jejího výlučného vlastnictví. Výše odbytného činila ke dni zániku manželství (a mezi účastníky je rovněž nesporná tato jeho výše ke dni rozhodování soudu) 165 108 Kč, žalobkyně je proto povinna zaplatit žalovanému na vypořádání této položky polovinu z této částky, tj. 82 554 Kč.

24. Devátá položka:„ Práva a povinnosti ze smlouvy o penzijním pojištění [číslo] uzavřené s [právnická osoba], [IČO], včetně zůstatku na účtu tohoto penzijního pojištění“ – jedná se o pojistnou smlouvu uzavřenou žalovaným, bylo proto rozhodnuto o přikázání této položky do jeho výlučného vlastnictví. Výše odbytného činila ke dni zániku manželství (a mezi účastníky je rovněž nesporná tato jeho výše ke dni rozhodování soudu) 214 448 Kč, žalovaný je proto povinen zaplatit žalobkyni na vypořádání této položky polovinu z této částky, tj. 107 224 Kč.

25. Desátá položka:„ Práva a povinnosti ze smlouvy o hypotečním úvěru [číslo], uzavřené s [právnická osoba], [IČO], včetně povinnosti doplatit zůstatek dluhu z tohoto úvěru“ – jedná se o jediné pasivum spadající do SJM. S ohledem na výše uvedené sdělení [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] soud dospěl k závěru, že ve výši celkového nesplaceného úvěru je třeba zohlednit i hrazené úroky, byť si je soud vědom té skutečnosti, že v tuto chvíli se jedná o částku ne zcela jednoznačně určenou, a to neznaje následnou úrokovou sazbu. Soud má však za to, že zcela pominout úhradu sjednaných úroků není na místě, tyto byly sjednány s bankou oběma účastníky, byly doposavad spolu s poskytnutým úvěrem oběma i hrazeny a pokud by účastníci setrvali v manželství lze s vysokou mírou pravděpodobnosti předpokládat, že by takto bylo hrazeno i nadále. Proto soud vycházel při vypořádání této položky z částky jak nesplacené výše úvěru, tak i ze sdělené částky úroků před splatností (částka v celkové výši 1 465 777,10 Kč). Co do úvahy soudu, kterému z účastníků přikázat toto pasivum do jeho výlučného vlastnictví, je třeba uvést: Soud si je vědom té skutečnosti, že výlučným vlastníkem bytové jednotky v [příjmení] ulici v [obec a číslo] – [část obce], v souvislosti s jejímž pořízením je úvěr splácen, byla stanovena žalobkyně. Pokud by však byl daný hypoteční úvěr přikázán rovněž do výlučného vlastnictví žalobkyně, byl by žalovaný po zohlednění vypořádání všech shora uvedených ostatních položek povinen uhradit žalobkyni vypořádací podíl v celkové výši 1 288 261,60 Kč. S ohledem na takto vysokou částku je velmi pravděpodobné, a to i s ohledem na skutečnosti akcentované v rámci smírných jednání účastníků (zejména výslovné sdělení žalovaného při jednání soudu dne 23.3.2021, dle kterého tento nemá prostředky k úhradě částky přesahující 700 000 Kč), že žalovaný by nebyl schopen vypořádací podíl v takové výši uhradit. Soud proto výjimečně přistoupil k tomu, že práva a povinnosti z daného hypotečního úvěru přikázal do výlučného vlastnictví žalovaného, čímž došlo k situaci, že vypořádací podíl v již přijatelné celkové výši 177 515,40 Kč bude hradit naopak žalobkyně žalovanému. Ohledně dané položky tak soud pro úplnost uvádí, že s ohledem na celkovou výši tohoto pasiva (1 465 777,10 Kč) bylo žalobkyni uloženo uhradit žalovanému polovinu této částky, tj. 732 888,55 Kč.

26. Z uvedeného pak vyplývá, že žalobkyně je povinna uhradit žalovanému na vyrovnání podílu částku ve výši 177 515,40 Kč (žalobkyně je povinna uhradit žalovanému 1 150 000 Kč + 82 554 Kč + 732 888,55 Kč, tj. celkem 1 965 442,50 Kč; žalovaný je povinen uhradit žalobkyni 1 500 000 Kč + 67 500 Kč + 75 000 Kč + 38 203,19 Kč + 107 224 Kč, tj. celkem 1 787 927,10 Kč; 1 965 442,50 Kč – 1 787 927,10 Kč = 177 515,40 Kč).

27. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti bylo proto soudem rozhodnuto o vypořádání SJM účastníků tak, jak je uvedeno ve výrocích I., II. a III. tohoto rozsudku.

28. O nákladech řízení (výrok IV. rozsudku) bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když k podání žaloby byl aktivně legitimován kterýkoliv z bývalých manželů a nelze tudíž hovořit o procesním úspěchu či neúspěchu některého z nich.

29. O lhůtě k plnění ve vztahu k povinnosti žalobkyně zaplatit žalovanému shora specifikovanou částku na vyrovnání podílů (výrok III. rozsudku) soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 za středníkem o.s.ř., když žalobkyni s ohledem na výši této částky umožnil její úhradu žalovanému v přiměřených splátkách, nicméně s tím, že nezaplacením byť jen jediné splátky se dluh stane splatným najednou. Při stanovení výše splátek soud přihlédl i k oprávněným zájmům žalovaného tak, aby se mu dostalo plnění od žalobkyně v rozumné době.

Poučení