16 C 343/2022 - 309

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Klárou Hronovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupené advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o uložení povinnosti zdržet se neoprávněného zásahu do vlastnického práva takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala stanovení povinnosti žalované zdržet se zásahů do vlastnického práva žalobkyně k pozemkům parcelní č. [Anonymizováno], parcelní č. [Anonymizováno] a parcelní č. [Anonymizováno], zapsaných na LV č. [hodnota], vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště [adresa] pro obec [adresa], katastrální území [adresa], spočívajících v umožňování vstupu osob anebo vjezdu motorových vozidel na pozemky parcelní č. [Anonymizováno], parcelní č. [Anonymizováno] a parcelní č. [Anonymizováno], zapsaných na LV č. [hodnota], vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště [adresa] pro obec [adresa], katastrální území [adresa], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 45 920 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované [Jméno advokáta B].

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení státu částku ve výši 8 911 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku prostřednictvím účtárny Obvodního soudu pro Prahu 5.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 9.9.2022 domáhá uložení povinnosti žalované zdržet se zásahů do vlastnického práva žalobkyně k pozemkům parcelní č. [Anonymizováno], parcelní č. [Anonymizováno] a parcelní č. [Anonymizováno], zapsaných na LV č. [hodnota], vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště [adresa] pro obec [adresa], katastrální území [adresa], spočívajících v umožňování vstupu osob anebo vjezdu motorových vozidel na pozemky parcelní č. [Anonymizováno], parcelní č. [Anonymizováno] a parcelní č. [Anonymizováno], zapsaných na LV č. [hodnota], vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště [adresa] pro obec [adresa], katastrální území [adresa].

2. Žalovaná navrhla zamítnout žalobu v plném rozsahu, a to zejména s tím, že žalobkyně nijak neprokázala svá tvrzení, že by žalovaná umožňovala vstup třetích osob (mimo rozsah věcného břemene) na předmětné pozemky ve vlastnictví žalobkyně nebo že by umožňovala vjezd motorových vozidel na tyto pozemky a jejich parkování na nich. Žalovaná má dále za to, že právo průchodu pana [adresa], paní [tituly před jménem] [jméno FO] a manželů [Anonymizováno] přes dané pozemky je odvozeno od věcného břemene (služebnosti stezky) zřízeného ve prospěch žalované, dále s tím, že ve vztahu k průjezdu přes tyto pozemky ze strany pana [adresa] žalovaná není pasivně legitimovaná, event. je právo průjezdu pana [adresa] odvozeno od věcného břemene (služebnosti cesty) zřízeného ve prospěch žalované.

3. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy, které navrhli a předložili účastníci řízení, případně které byly vyžádány soudem, dále pak výslechy svědků. Soud neprovedl dokazování výslechy svědků [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] dle návrhu žalobkyně, neboť takové dokazování se jeví jako nadbytečné a nehospodárné, navíc není zcela zřejmé, jaké konkrétní skutečnosti, které nelze případně zjistit již z listin souběžně založených, mají být těmito výslechy prokázány. K jednání soudu dne 6.6.2024 se žalobkyně nedostavila, byť takové dokazování před tímto jednáním sama navrhla, soud proto v tomto směru nemohl ani učinit žádané dotazy na žalobkyni v tomto směru. Soud má však rovněž za to, že výsledky dosavadního dokazování jsou zcela dostačujícím podkladem pro řádné zjištění skutkového stavu a rozhodnutí ve věci. Soud rovněž nepřistoupil k provedení dokazování video nahrávkami a fotografiemi na žalobkyní založeném flash disku (přílohová obálka č.l. 246 spisu), a to s ohledem na nezákonný způsob jejich pořízení. K tomu soud poukazuje na tu skutečnost, že dané vizuální záznamy byly pořízeny prostřednictvím kamery umístěné na fasádě předmětné nemovitosti panem [jméno FO], což nebylo v řízení nikterak sporováno, nicméně (byť dosud nepravomocným) rozsudkem zdejšího soudu ze dne 1.3.2024, č.j. 24 C 399/2023-33, bylo [jméno FO] uloženo tyto kamery a kabely k nim vedoucí odstranit.

4. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ustanovení § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní část, (dále jen „o.s.ř.“), kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla vznesena důvodně.

5. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

6. Mezi účastníky není sporu o tom, že žalobkyně je vlastníkem pozemků parcelní č. [Anonymizováno] – ostatní plocha, parcelní č. [Anonymizováno] – zahrada a parcelní č. [Anonymizováno] – zahrada, zapsaných na LV č. [hodnota], vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště [adresa] pro obec [adresa], katastrální území [adresa]; žalovaná poté vlastníkem nemovitostí – 1) podílu o velikosti id [Anonymizováno] na pozemku parcelní č. [hodnota] (LV č. [hodnota]), druh pozemku – zastavěná plocha a nádvoří, na kterém stojí rozestavěná stavba, 2) rozestavěné jednotky č. [hodnota] (LV č. [hodnota]), vymezené podle zákona č. 72/1994 Sb. v rozestavěné budově stojící na pozemku parcelní č. [hodnota], vč. podílu na společných částech domu a pozemku o velikosti [Anonymizováno], 3) rozestavěné jednotky č. [hodnota] (LV č. [hodnota]), vymezené podle zákona č. 72/1994 Sb. v rozestavěné budově stojící na pozemku parcelní č. [hodnota], vč. podílu na společných částech domu a pozemku o velikosti [Anonymizováno], vše k.ú. [adresa]; uvedené skutečnosti má soud za prokázané rovněž výpisy z katastru nemovitostí LV č. [hodnota], č. [hodnota] a č. [hodnota]. Jak vyplývá ze Smlouvy o zřízení věcného břemeno ze dne 23.5.2017, v souvislosti s koupí uvedených nemovitostí uzavřela žalovaná jako „Oprávněná“ a pan [právnická osoba] jako „Vlastník“ nebo „Povinný“ uvedenou smlouvu s tím, že v čl. III. 1. této smlouvy byla ze strany Povinného jako v té době výlučného vlastníka pozemků parcelní č. [Anonymizováno], parcelní č. [Anonymizováno]/ a parcelní č. [Anonymizováno], tedy služebních pozemků v k.ú. [adresa], zřízena k tíži těchto služebních pozemků pro Oprávněnou jako budoucího výlučného vlastníka nemovitostí, rozestavěné jednotky před kolaudací č. [hodnota] a rozestavěné jednotky před kolaudací č. [hodnota], obě v rozestavěné budově zatím bez č.p./č.e., stojící na pozemku parcelní č. [hodnota], v k.ú. [adresa], služebnost chůze a jízdy, a to k celku všech služebních pozemků; dále s tím, že dle čl. III. 2. dané smlouvy služebnost chůze a jízdy zakládá pro Oprávněnou právo vhodným i bezpečným způsobem právo chodit a jezdit na služebních pozemcích ve smyslu ustanovení § 1274 a § 1276 NOZ. Jak vyplývá z čl. IV. 1. dané smlouvy, služebnost chůze a jízdy byla rovněž zřízena pro paní [jméno FO], dlouholetou družku syna žalované [adresa] (mezi účastníky není sporu o tom, že [jméno FO] je vlastnicí další rozestavěné bytové jednotky ve výše specifikované rozestavěné budově). Mezi účastníky je sporováno, v jaké podobě bylo zřízení služebnosti chůze a jízdy mezi panem [jméno FO] a žalovanou zamýšleno, tj. zda in rem či in personam, a to s ohledem na předchozí předsmluvní vývoj (viz e-mailová komunikace ze dne 14.2.2017 a 15.2.2017 ve spojení s podáním Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha, ze dne 24.4.2017), soud však již v tomto směru další dokazování (včetně případného poskytování poučovací povinnosti dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř.) s ohledem na zásadu hospodárnosti neprováděl, když takové případné dokazování by nemělo žádný faktický dopad na rozhodnutí soudu; pro účely tohoto rozhodnutí pak soud za této situace vycházel ze Smlouvy o zřízení věcného břemeno ze dne 23.5.2017 tak, jak byla v této podobě vložena do katastru nemovitostí. Z výpovědi svědků svědkyně [jméno FO] je poté zřejmé, že vztahy s žalobkyní jsou po dlouhou dobu velmi komplikované, rovněž komunikace s žalobkyní je velmi složitá, stejně jako kolaudace dané stavby. Z výpovědi svědků [adresa] a [jméno FO] dále vyplývá, že žalovaná danou nemovitost navštívila pouze jednou, jinak se tam vůbec nezdržuje, nemovitosti neužívá a nikdy sama neužívala, a pokud se týká veškerého nakládání s nemovitostí, vše pro ni vyřizují oni jakožto rodinní příslušníci.

7. Mezi účastníky není sporu o tom, že vstup do rozestavěné budovy, kde se nachází bytová jednotka ve vlastnictví žalované, je možný pouze přes shora označené pozemky ve vlastnictví žalobkyně. Z výpovědi svědků [adresa] a [jméno FO] má soud dále za prokázané, že původně byl na pozemky žalobkyně umožněn bezproblémový přístup. Jak vyplynulo dále z výpovědi svědkyně [jméno FO], žalovaná a ona, tj. [jméno FO], byly poprvé informovány žalobkyní, že této vadí vstup na jí vlastněné pozemky, až v roce 2022, když však další dva vlastníci bytových jednání v dané rozestavěné budově, a to pan [jméno FO] a pan [jméno FO] takto žalobkyní osloveni nebyli.

8. Poukazovala-li žalobkyně na tu skutečnost, že žalovaná svým jednáním umožňuje vstup cizích osob na pozemky ve vlastnictví žalobkyně, případně vjezd motorových vozidel na tyto pozemky, taková skutečnost nebyla ze strany žalobkyně prokázána. Ohledně vjezdu na pozemky bylo prokázáno výpověďmi svědků [adresa], [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], že pro otevření brány tak, aby bylo možné na pozemek žalobkyně vjet, je třeba ovladač. Z výpovědí svědků [adresa] a [jméno FO] je poté zřejmé, že žalovaná nikdy takový ovladač nevlastnila, nikdy jí nebyl předán ani nabídnut. Pokud žalobkyně konkretizovala vozidla, která dle ní vjela na pozemek se souhlasem žalované, ani jeden z vlastníků či provozovatelů nevypověděl, že by mu to měla umožnit žalovaná, navíc si nikdo z nich ani nevzpomněl, zda někdy na daný pozemek vjel, příp. kdy a za jakým účelem; tato skutečnost je zřejmá z výpovědi svědků [jméno FO], [právnická osoba], [jméno FO], narozeného [datum], a jeho syna [jméno FO], narozeného [datum], [adresa] a [jméno FO]. Z výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO] bylo konečně v této souvislosti zjištěno, že v posledním období již nikdo na pozemek žalobkyně vozidlem nezajíždí, a to s výjimkou osob, které mají se žalobkyní smlouvu na pronájem části daného pozemku pro účely parkování. Již z těchto skutečností je naprosto zřejmé, že žalobkyně nedostála své povinnosti prokázat danou tvrzenou skutečnost, tj. že by žalovaná komukoli umožnila vjezd na pozemky ve vlastnictví žalobkyně. K poskytnutí poučovací povinnosti žalobkyni dle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. v této souvislosti přistoupeno nebylo, neboť k poslednímu jednání soudu dne 6.6.2024 se žalobkyně nedostavila, nicméně soud má především dále za to, že s ohledem na prokázaný faktický stav (věk žalované, její pobyt mimo danou nemovitost, skutečnosti zjištěné z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO]) lze vyvozovat, že tvrzení žalobkyně ohledně umožňování vjezdu motorových vozidel žalovanou na předmětné pozemky byla provedeným dokazováním vyvráceno. Pokud se týká vstupu třetích osob na dané pozemky ve vlastnictví žalobkyně, zde žalobkyně poukazovala konkrétně na vstup osob [jméno FO] a manželů [Anonymizováno], v případě [jméno FO] však s tvrzením, že se tak mělo stát v minulosti, nikoli s tím, že by tento stav přetrvával. Z výpovědi svědka [adresa] poté vyplynulo, že došlo-li v minulosti k přespání [jméno FO] v bytové jednotce ve vlastnictví žalované, toto mu fakticky umožnil [adresa], nikoli žalovaná, a stalo se tak již v době dřívější; v řízení pak nebylo navíc tvrzeno ani prokazováno, že by se tak mělo stát s vědomím žalované. V případě manželů [Anonymizováno] má soud za prokázané z výpovědi jich obou, dále z výpovědi svědkyně [jméno FO], že tito se v bytové jednotce žalované zdržují na základě žádosti [adresa] a [jméno FO] tak, aby na dané nemovitosti ve vlastnictví žalované a [jméno FO] dohlíželi, aby nedošlo k nějaké škodě, žalovanou však vůbec neznají a její jméno jim nic neříká. Z výpovědi [Anonymizováno] a [Anonymizováno] poté vyplynulo, že mají pronajatou za účelem bydlení od [adresa] jiný byt, a to byt v [adresa], za který hradí nájemné, dále ta skutečnost, že v bytové jednotce ve vlastnictví žalované se zdržují pravidelně a poměrně často, autem však na pozemky žalobkyně nezajíždí. Toto koresponduje i s výpovědí svědka [tituly před jménem] [jméno FO], který zejména [Anonymizováno] v okolí nemovitosti pravidelně vídá při venčení psa. Z úředních záznamů Policie ČR ze dne 17.7.2023 a 11.10.2023 poté vyplynulo, že na základě žádosti pana [jméno FO] bylo Policií ČR učiněno šetření v předmětné rozestavěné budově, kdy v bytové jednotce žalované otevřeli manželé [Anonymizováno] a [Anonymizováno], kteří sdělili, že jsou zde v nájmu na základě nájemní smlouvy uzavřené s paní [jméno FO], která jim byt pronajímá, přestože nemá být bytová jednotka v jejím vlastnictví. Uváděla-li žalovaná, že dané záznamy Policie ČR nejsou zcela věrohodné, neboť se jedná o jednostranný záznam, nijak ze strany manželů [Anonymizováno] nestvrzený, např. podpisem, navíc že je zde určitá jazyková bariéra, když pan [Anonymizováno] není ani zdaleka na úrovni rodilého mluvčího, soud nepopírá, že zde může být určitá jazyková bariéra, nicméně tvrzení, že „dle nájemníků je zde nájemní smlouva s p. [jméno FO], která jim byt pronajímá, přestože nemá bytovou jednotku ve svém vlastnictví“, je poměrně dost konkretizované (zejména část, že p. [jméno FO] nemá bytovou jednotku ve svém vlastnictví), a lze si dost těžko vysvětlit, že by Policie ČR sepsala takové skutečnosti sama od sebe bez jakéhokoli relevantního podkladu.

9. Z výzvy ze dne 28.3.2022 a opakované výzvy ze dne 22.6.2022 má soud za prokázané, že žalobkyně opakovaně prostřednictvím svého právního zástupce sdělila žalované, že věcná břemena žalované sloužící a zatěžující pozemky žalobkyně jsou osobní věcná břemena, která nejsou určena k užívání třetím osobám; žalovaná byla dále žalobkyní vyzvána, aby bez odkladu ustala v nezákonných zásazích do vlastnického práva žalobkyně k pozemkům parc. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], vše v k.ú. [adresa], umožněním jejich užívání třetími osobami.

10. Z ostatních v řízení provedených důkazů nezjistil soud žádné další pro své rozhodnutí podstatné skutečnosti.

11. Podle ustanovení § 1042 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“) vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

12. Podle ustanovení § 1257 odst. 1 o.z. věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení vlastník může zatížit svůj pozemek služebností ve prospěch jiného svého pozemku.

13. Podle ustanovení § 1258 o.z. služebnost zahrnuje vše, co je nutné k jejímu výkonu. Není-li obsah nebo rozsah služebnosti určen, posoudí se podle místní zvyklosti; není-li ani ta, má se za to, že je rozsah nebo obsah spíše menší než větší.

14. Podle ustanovení § 1260 odst. 1 o.z. služebnost se nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena. Ze zákona nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci se služebnost nabývá v případech stanovených zákonem.

15. Podle ustanovení § 1274 odst. 1 o.z. služebnost stezky zakládá právo chodit po ní nebo se po ní dopravovat lidskou silou a právo, aby po stezce jiní přicházeli k oprávněné osobě a odcházeli od ní nebo se lidskou silou dopravovali.

16. Podle ustanovení § 1276 odst. 1 o.z. služebnost cesty zakládá právo jezdit přes služebný pozemek jakýmikoli vozidly.

17. Podle ustanovení § 6 odst. 1 o.z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

18. Podle ustanovení § 8 o.z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

19. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně je vlastníkem pozemků parcelní č. [Anonymizováno], parcelní č. [Anonymizováno] a parcelní č. [Anonymizováno], žalovaná poté vlastníkem mimo jiné rozestavěné jednotky č. [hodnota] a rozestavěné jednotky č. [hodnota] v rozestavěné budově stojící na pozemku parcelní č. [hodnota], vše k.ú. [adresa]. Nesporná je poté skutečnost, že do rozestavěné budovy č. [hodnota] je přístup přes pozemky ve vlastnictví žalobkyně. Pro zajištění přístupu žalované k nemovitostem v jejím vlastnictví byla v její prospěch zřízená smluvně služebnost v podobě služebnosti stezky a služebnosti jízdy v souladu s ustanoveními § 1274 a § 1276 o.z. Z předložené smlouvy, vložené do katastru nemovitostí, se podává zřízení obou služebností in personam, tj. ve prospěch osoby (žalované), nikoli in rem, jak mělo být dle tvrzení žalované sjednáno. Soud však v tomto směru další dokazování neprováděl, neboť i za stávajícího stavu, vycházeje z předložené podoby Smlouvy o zřízení věcného břemeno ze dne 23.5.2017, nebyla shledána důvodnost podané žaloby, když soud má především za to, že žalobkyně řádně neprokázala svá tvrzení o zásazích žalované do vlastnického práva žalobkyně. K tomu soud uvádí následující:

20. V prvé řadě je třeba uvést, že dle ustanovení § 154 o.s.ř. je pro rozsudek rozhodující stav v době jeho vyhlášení. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby byla žalované uložena povinnost zdržet se zásahů do vlastnického práva žalobkyně k předmětným pozemkům, s tvrzením, že žalovaná umožňuje v rozporu se zřízenou služebností vstup třetích osob na tyto pozemky a dále vjezd motorových vozidel na tyto pozemky. V řízení bylo zjištěno, že žalovaná je matkou pana [adresa], který se svou partnerkou [jméno FO], vlastnicí další rozestavěné jednotky v dané nemovitosti, veškeré záležitosti za svou matku vyřizuje. Žalovaná je paní vysokého věku, v dané nemovitosti nikdy nebydlela, pokud ji navštívila, stalo se tak pouze jednou. Ohledně vjezdu (přístupu) na pozemky ve vlastnictví žalobkyně dále vyšlo najevo, že pro otevření brány tak, aby bylo možné na pozemek žalobkyně vjet, je třeba vlastnit ovladač. Žalovaná nikdy takový ovladač nevlastnila, nikdy jí nebyl předán ani nabídnut. Pokud žalobkyně konkretizovala vozidla, která dle ní vjela na pozemek se souhlasem žalované, ani jeden z vlastníků či provozovatelů nevypověděl, že by mu to měla umožnit žalovaná, navíc si nikdo z nich ani nevzpomněl, zda někdy na daný pozemek vjel, příp. kdy a za jakým účelem. Z pohledu ustanovení § 154 o.s.ř. je rovněž významné, že v posledním období již nikdo na pozemek žalobkyně vozidlem ani nezajíždí, a to s výjimkou osob, které mají se žalobkyní smlouvu na pronájem části daného pozemku pro účely parkování (viz výpověď svědka [tituly před jménem] [jméno FO]). Již z těchto skutečností je naprosto zřejmé, že žalobkyně nedostála své povinnosti prokázat danou tvrzenou skutečnost, tj. že by žalovaná komukoli umožňovala vjezd na pozemky ve vlastnictví žalobkyně. Pokud se týká vstupu třetích osob, rovněž v tomto případě je třeba postupovat v souladu s ustanovením § 154 o.s.ř., tedy zohlednit stav ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyně poukazovala v této souvislosti konkrétně na vstup osob [jméno FO] a manželů [Anonymizováno]; v případě [jméno FO] však s tvrzením, že se tak mělo stát v minulosti, nikoli s tím, že by tento stav přetrvával. Z provedeného dokazování pak bylo zjištěno, že došlo-li v minulosti k přespání [jméno FO] v bytové jednotce žalované, toto mu fakticky umožnil [adresa], nikoli žalovaná; v řízení pak nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by se tak stalo s vědomím žalované. Navíc se jedná o stav výjimečný a nikoli přetrvávající, z čehož nelze usuzovat, že by zde bylo aktuální jednání žalované v podobě zásahů do vlastnického práva žalobkyně. V případě manželů [Anonymizováno] je situace složitější, když v řízení vyplynulo, že tito se v bytové jednotce žalované zdržují po delší čas a v podstatě pravidelně. Byť mají tito manželé pronajatou od pana [adresa] jinou bytovou jednotku a na jiném místě, ze strany [adresa] a jeho partnerky [jméno FO] je jim umožněno i dlouhodobě užívat bytovou jednotku ve vlastnictví žalované, a to za účelem určitého dozoru nad bytovými jednotkami ve vlastnictví žalované a [jméno FO] vzhledem ke složitým vztahům [adresa] a [jméno FO] se žalobkyní. Ke sporné otázce případné nájemní smlouvy uzavřené za účelem pronájmu bytové jednotky ve vlastnictví žalované s manžely [Anonymizováno] soud uvádí, že pravděpodobná existence takové nájemní smlouvy vyplynula zejména z vyjádření [Anonymizováno] při šetření Policie ČR na místě samém, nicméně v této souvislosti je třeba zohlednit i další v řízení zjištěné skutečnosti. Jak zejména vyplynulo z provedeného dokazování, manželé [Anonymizováno] vždy a výlučně komunikovali nikoli se žalovanou, kterou vůbec neznají a jejíž jméno jim nic neříká, ale pouze s [jméno FO] a [adresa]. Není poté vůbec zřejmé, že s bytovou jednotkou ve vlastnictví žalované by bylo takto nakládáno s jejím vědomím a v souladu s její vůlí. I pokud by tedy měla být daná nájemní smlouva uzavřena, je evidentní, že [jméno FO] tak rozhodně nemohla činit vlastním jménem (že by byla uzavřena nájemní smlouva žalovanou jakožto pronajímatelkou, byť zastoupenou [jméno FO] na základě případné plné moci, s manžely [Anonymizováno] jakožto nájemci, nebylo v řízení tvrzeno a toto nevyplývá ani z žádného důkazu; navíc se toto jeví jako velmi nereálné vzhledem k tomu, že manželé [Anonymizováno] vůbec žalovanou neznají), a jen z případné existence takové (neplatné) nájemní smlouvy nelze dle soudu vyvozovat, že by to byla žalovaná, která by tímto způsobem zapříčiňovala případné zásahy do vlastnického práva žalobkyně. Zejména však ve shodě se žalovanou, a to pro případ, že by došlo k řádnému sjednání nájemní smlouvy mezi žalovanou a manžely [Anonymizováno], soud poukazuje na ustanovení § 1274 odst. 1 o.z. ve spojení s judikaturou Nejvyššího soudu (žalovanou zmíněné rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 22 Cdo 328/2005), ze které vyplývá, že dojde-li ke zřízení služebnosti, byť nikoli k nemovitosti, ale ve prospěch osoby, se právo, aby po stezce přecházely i jiné osoby než osoba, v jejíž prospěch je služebnost zřízena, vztahuje i na případné nájemce nemovitosti. Soud proto i zde uzavírá, že žalobkyně řádně neprokázala svá tvrzení, že by žalovaná svým jednáním zasahovala do vlastnického práva žalobkyně, a to tím, že by umožňovala v rozporu se zřízenou služebností vstup třetích osob na pozemky ve vlastnictví žalobkyně.

21. Nad rámec výše uvedeného soud doplňuje, že v řízení vyšlo dále najevo, že vztahy mezi žalobkyní a zejména pak rodinnými příslušníky žalované, konkrétně synem žalované [adresa] a [jméno FO], jsou dlouhodobě velmi napjaté a v negativním slova smyslu nestandardní. Je rovněž evidentní, že až do roku 2022 nebyly žalované ani [jméno FO] žádné případné zásahy do vlastnického práva žalobkyně vytýkány, a pokud se tak následně ze strany žalobkyně stalo, zřejmou příčinou takového jednání žalobkyně jsou právě dané nedobré vzájemné vztahy. Nicméně je-li pak podávána totožná žaloba nejen proti [jméno FO] (tato je rovněž projednávaná u zdejšího soudu, a to pod sp.zn. 17 C 339/2022), ale i proti žalované, která se očividně v nemovitosti nezdržuje, nikdy nezdržovala a fakticky s ní nikdy nijak ani nenakládala, která je dámou uctihodného věku, přičemž probíhající řízení, vyvolané uvedenými dlouhodobě nepříznivými vztahy, na kterých nemá žádný skutečný podíl, je pro ni pochopitelně velmi stresující, takové jednání soud hodnotí rovněž z pohledu ustanovení § 6 odst. 1 a § 8 o.z. jako šikanózní, kdy takovému jednání žalobkyně nelze ani přiznat právní ochranu.

22. Ze všech shora uvedených důvodů proto soud žalobu jako nedůvodně podanou v plném rozsahu zamítl.

23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a vzhledem k tomu, že žalovaná byla v řízení plně úspěšná, soud jí přiznal i plnou náhradu nákladů řízení, spočívajících v nákladech právního zastoupení. Náklady právního zastoupení jsou tvořeny v souladu s ustanovením § 7, § 9 odst. 3 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb. 13,5 úkony právní pomoci po 2 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis vyjádření ze dne 2.12.2022, sepis návrhu na přerušení řízení ze dne 12.2.2023, účast při jednání soudu dne 14.3.2023, sepis vyjádření ze dne 28.5.2023, účast při jednání soudu dne 1.6.2023, účast při jednání soudu dne 19.9.2023, účast při jednání soudu dne 12.12.2023, sepis vyjádření ze dne 1.2.2024 ve formě dotazů na svědka [jméno FO] – úkonu právní pomoci, účast při jednání soudu dne 5.3.2024, sepis závěrečného návrhu ze dne 15.5.2024, účast při jednání soudu dne 21.5.2024, sepis vyjádření ze dne 4.6.2024, účast při jednání soudu dne 6.6.2024) a dále 14 náhradami hotových výdajů po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., to vše zvýšeno o 21 % DPH, jejímž je právní zástupce žalované plátcem. Náklady právního zastoupení, potažmo náklady řízení, tak činí celkem 45 920 Kč.

24. O povinnosti v řízení zcela procesně neúspěšné žalobkyně zaplatit České republice náklady řízení vzniklé státu soud rozhodl podle ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř., když tyto náklady jsou tvořeny svědečným ve výši 7 861 Kč zaplaceným svědku [adresa] na základě usnesení zdejšího soudu ze dne 6.3.2024, č.j. 16 C 343/2022-245, a odměnou ve výši 1 050 Kč zaplacenou tlumočnici [jméno FO] na základě usnesení zdejšího soudu ze dne 13.3.2024, č.j. 16 C 343/2022-253; tj. náklady státu v celkové výši 8 911 Kč.

25. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř., když pro stanovení lhůty delší nebyly shledány žádné důvody.