16 C 345/2017 - 323

Rubrum

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Traxlerovou v právní věci žalobkyně:[Anonymizováno] [IČO zainteresované společnosti 0/0], se sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0], zastoupená advokátem [Anonymizováno]. [Anonymizováno], se sídlem [Anonymizováno] proti žalované:[Anonymizováno], bytem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0], zastoupené advokátem [Anonymizováno], se sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] o částku 3.066.148,23 Kč s přísl. takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3 066 148,23 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 655 003,60 Kč od 27. 1. 2017 do zaplacení, z částky 189 876,20 Kč od 24. 2. 2017 do zaplacení a z částky 221 268,43 Kč od 10. 6. 2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 456 486 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

III. Žalovaný je povinen zaplatit státu na náhradě nákladů řízení částku 40 433,92 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu v Českých Budějovicích.

Odůvodnění

1. Žalobce se po žalovaném domáhá zaplacení částky 3 066 148,23 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobci byla na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 7. 8. 2017 společností stavební firma [jméno FO] a.s., IČO [IČO] postoupena pohledávka za žalovaným uplatňovaná touto žalobou. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne 7. 8. 2017. Žalovaný si u právního předchůdce žalobce jako zhotovitele objednal objednávkou číslo [Anonymizováno] ze dne 15. 7. 2016 zhotovení stavebních prací dle nabídkového rozpočtu spočívajících ve zhotovení mostovky [Anonymizováno] [adresa]-[Anonymizováno] a další práce za celkovou částku 3 308 645,06 Kč bez DPH. Zhotovitel dílo dokončil počátkem prosince 2016, což prokázal provedením potřebných zkoušek, jejichž protokoly předal žalovanému. Žalovaný započal s navazujícími pracemi, k převzetí díla byl žalovaný vyzván dne 19. 12. 2016. Dílo je tedy považováno za předané 20. 12. 2016. Na základě soupisu prací ze dne 31. 10. 2016 a 30. 11. 2016, které žalovaný potvrdil, byl osvědčen vznik nároku zhotovitele na zaplacení ceny díla. Zhotovitel následně vystavil faktury, ve kterých zohlednil ujednání uvedené v objednávce týkající se pozastávky ve výši 10 % (z toho 7 % po předání bez vad a nedodělků do 65 dnů od písemné výzvy a 3 % po uplynutí záruční doby), splatnost faktury byla sjednána na 70 dní od doručení faktury. Konkrétně se jedná o vystavenou fakturu číslo [hodnota] ze dne 15. 11. 2016 na částku 2 950 004 Kč (v částce 2 655 003,60 Kč, splatnou do 26. 1. 2017 a v částce 206 500,28 Kč - zádržné 7 % splatnou do 9. 6. 2017, 65 dnů od výzvy doručené 5. 4. 2017) a fakturu číslo [hodnota] ze dne 13. 12. 2016 na částku 210 973,56 Kč (v částce 189 876,20 Kč, splatnou do 23. 2. 2017 a v částce 14 768,15 Kč - zádržné 7 %, splatnou do 9. 6. 2017, 65 dnů od výzvy doručené 5. 4. 2017). Celkem je splatných 3 066 148,23 Kč, faktury původní věřitel žalovanému řádně doručil, žalovaný na uvedený dluh neuhradil ničeho se zdůvodněním, že není povinen platit zhotoviteli cenu díla v rozsahu odpovídajícím jeho eventuálnímu právu na slevu z ceny díla, když žalovaný uplatnil dopisem ze dne 14. 2. 2017, doručeným mu až 22. 2. 2017 reklamaci díla spočívající ve vzniku smršťovacích trhlin na podhledu mostovky. Původní věřitel dopisem ze dne 23. 2. 2017 reklamaci neuznal, následně dopisem ze dne 31. 3. 2017 uplatnil žalovaný další reklamaci spočívající v sesednutí konstrukce až o 76 mm. Původní věřitel reklamaci neuznal z důvodu její opožděnosti a také proto, že dílo odpovídá prováděcí dokumentaci, když původní věřitel zhotovoval pouze mostovku, nikoliv však její uložení na nosníky, které si žalovaný realizoval sám a v neposlední řadě pak není možno vyloučit pravděpodobnou vadu výpočtu v projektu spočívající zejména v nedostatečném nadvýšení konstrukce. Dílo včetně zaměření skruží (bednění) před betonáží kontroloval a zaměřoval geodet investora i sám žalovaný. Z posledních poznatků bylo zjištěno, že k sesednutí konstrukce došlo až po odstranění skruží a vytuhnutí betonu, tedy vada spočívá v uložení mostovky, a nikoliv v jejím provedení. Obrana žalovaného tak není důvodná. Po postoupení pohledávky žalovaný oznámil žalobci své námitky proti pohledávce, žalobce žalovanému opětovně zaslal předžalobní výzvu včetně reakce na jeho námitky. Žalovaný však na svůj dluh dosud neuhradil ničeho. Vedle dlužné jistiny je požadován také zákonný úrok z prodlení dle splatnosti jednotlivých částek (faktur).

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Uvedl, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo na zhotovení stavebních prací na [Anonymizováno] v rámci stavby [Anonymizováno] modernizace - úsek [Anonymizováno] [adresa] - [Anonymizováno]. Touto smlouvou se právní předchůdce žalobce zavázal provést pro žalovaného práce spočívající především ve zhotovení mostovky, cena díla byla sjednána na 3 308 645,06 Kč bez DPH. Žalovaný však nesouhlasil s tím, že by právní předchůdce žalobce dokončil a předal celé dohodnuté dílo počátkem prosince 2016, když k prokázání tohoto tvrzení nepostačuje žalobcem předkládaná výzva k převzetí díla. Dále žalovaný potvrdil, že původní věřitel pro žalovaného mostovku víceméně zhotovil, avšak dne 14. 2. 2017 žalovaný uplatnil závažné vady díla, které dodnes nejsou dořešeny a které jsou dodnes předmětem velkých sporů jak mezi investorem a generálním dodavatelem stavby, společností [právnická osoba]., tak mezi generálním dodavatelem stavby a žalovaným jako subdodavatelem. Předmětné závažné vady byly definovány nejen dopisy ze dne 14. 2. 2017, ale i v dopise právního zástupce žalovaného ze dne 31. 3. 2017 a 27. 4. 2017. V této korespondenci žalovaný uplatnil právo na odstranění vad, které považuje ve smyslu § 2106 občanského zákoníku za podstatné porušení smlouvy. Protože náklady na odstranění vad nejspíš přesáhnou hodnotu celého díla, uplatnil žalovaný ve smyslu § 2108 občanského zákoníku právo neplatit zhotoviteli část ceny díla odpovídající eventuálnímu právu na slevu z ceny díla. Rovněž žalovaný poukázal na to, že stále hrozí zpoždění celého díla, které je zajištěno smluvní pokutou ve výši 300 000 Kč za každý den prodlení. Skutečná příčina vad mostovky je dodnes předmětem sporů a nebyla zcela jednoznačně vyjasněna, proto žalovaný nechává zpracovat znalecký posudek k těmto vadám. V neposlední řadě pak žalovaný poukázal na výpis z obchodního rejstříku, ze kterého je patrné, že společnost žalobce byla založena krátce před postoupením pohledávky a má za to, že se jedná o zjevné zneužití práva, které nemůže požívat právní ochrany. Proto žalovaný považuje uzavřenou smlouvu o postoupení pohledávek za neplatnou a odmítá aktivní legitimaci žalobce. V této souvislosti žalovaný navrhnul, aby bylo žalobci uloženo předložit originál smlouvy o postoupení pohledávky. Ze všech těchto důvodů navrhnul žalovaný zamítnutí žaloby.

3. Žalobce svým podáním ze dne 14. 12. 2017 odmítl námitky žalovaného. Pokud jde o námitku neprovedení díla, poukázal na to, že právní předchůdce žalobce objednané dílo řádně dokončil, na pokyn žalovaného započal závěrečné odbedňování zhotovené mostovky (předmět díla) již dne 17. 11. 2016 a poslední jeho činnost na vyklizení staveniště proběhla dne 25. 11. 2016. Nejpozději v tento den byla žalovanému jako objednateli známa způsobilost díla sloužit svému účelu. Navíc na zhotovené mostovce mostu následně žalovaný započal provádět návazné práce (zhotovení vrstev živičné vozovky) a po jejich dokončení byl úsek dálnice zprovozněn z pokynu investora [právnická osoba]. O dokončení díla, to je o jeho vlastnosti sloužit svému účelu, nemůže být pochyb v situaci, kdy krátce po ukončení činnosti zhotovitele na mostovce jezdila těžká technika zhotovující živičný povrch a následně běžný dálniční provoz. Navíc právní předchůdce žalobce byl povinen předložit množství zkoušek osvědčujících kvalitu betonu a správný tvar a umístění mostovky po jejím zhotovení. Předložením těchto zkoušek, které byly úspěšné, došlo k provedení díla ve smyslu § 2607 odst. 1 občanského zákoníku. Přesto právní předchůdce žalobce učinil ještě formální krok k předání díla žalovanému nejpozději dne 19. 12. 2016, kdy jej emailem vyzval k protokolárnímu převzetí díla. Pokud žalovaný odmítá provedení díla uznat z důvodu nepodepsání předávacího protokolu, jde navíc o zjevné zneužití práva. Navíc, pokud žalovaný namítá nedostatek provedení díla, jen stěží může uplatňovat zároveň námitku vady díla, kterou lze uplatnit nejdříve po provedení díla. Pokud žalovaný uplatnil právo dle § 2108 na zadržení ceny díla ve výši eventuálního práva na slevu z ceny díla, pak dle žalobce není toto právo ve vyjádření dostatečně konkrétně tvrzeno. Rovněž tvrzení ohledně smluvní pokuty považuje žalobce za nedostatečná. Každopádně však žalobce setrvává na svém stanovisku, že jakékoliv vady byly uplatněny opožděně, i pokud by bylo uvažováno jako datum provedení díla až 19. 12. 2016, první reklamace byla uplatněna až dopisem ze dne 14. 2. 2017. Při vynaložení odborné péče mohl žalovaný jako objednatel zjistit vady již při obhlídce díla při jeho provedení. Pokud jde o námitky o postoupení pohledávky, pak k tomu došlo, respektive bylo učiněno čistě z organizačních důvodů a nesleduje žádný nepoctivý záměr. Ostatně žalovaný uplatňuje v souladu s § 1884 odst. 1 občanského zákoníku všechny své námitky, které měl vůči právnímu předchůdci žalobce i vůči žalobkyni. Žádná její práva proto nejsou postoupením dotčena.

4. Žalovaný při jednání soudu dne 23. března 2018 pak doplnil skutková tvrzení tak, že učinil součástí skutkových tvrzení obsah dopisů vztahujících se k jednotlivým vadám, konkrétně dopisu ze dne 31. 3. 2017, emailu ze dne 27. 4. 2017 a dopisu ze dne 14. 2. 2017 (č. l. 36, 44 a 38). Vytýkané vady tak spočívají v rozsáhlých prasklinách a trhlinách mostovky, která byla zhotovena právním předchůdcem žalobce a dále spočívají v sesednutí a prohybu konstrukce mostovky, kdy mostovka má jiný tvar, než jaký předpokládal projekt.

5. Žalobce setrval na námitce opožděného vytknutí vad, kdy poukázal na předání díla nejpozději 19. 12. 2016, když žalovaný při předání nevznesl žádné námitky na zjevné vady. Reklamace byla uplatněna až dopisem ze dne 14. 2. 2017, který byl doručen až 22. 2. 2017, a to pouze, pokud jde o smršťovací trhliny. Pokud jde o tvrzené sesednutí, to bylo samostatně uplatněno až dopisem ze dne 31. 3. 2017. Současně žalobce poukázal na to, že obě vady nejsou vady skryté, smršťovací trhliny jsou viditelné na pohledu mostovky, sesednutí bylo patrné při geodetickém zaměření, které prováděl sám hlavní investor [právnická osoba]. Navíc dílo bylo provedeno zcela v souladu s prováděcí projektovou dokumentací. Dle žalobce projektová dokumentace byla předána právnímu předchůdci žalobce žalovaným a na jejím základě pak byl vyhotoven položkový rozpočet.

6. Žalovaný nesouhlasil s námitkou opožděného vytknutí vad, vady nebyly zjevné od počátku, projevily se později a žalovaný je reklamoval poté, co je u nich reklamoval jejich objednatel. Žalovaný rovněž poukázal na to, že objednávka, o niž žalobce opírá svůj nárok, neobsahuje ani slovo o projektové dokumentaci. Žalovaný tedy tvrdí, že dílo má vady, protože není v souladu s normami, a především se smlouvou.

7. Žalobce uvedl, že v prosinci 2016 došlo k úplnému zprovoznění předmětného úseku dálnice. Tuto skutečnost učinil žalovaný nespornou. Žalovaný taktéž uvedl, že nezpochybňuje tvrzení žalobce, která vyplývají ze stavebního deníku. Měl však za to, že předání díla je věcí jinou, toto tvrzení by měl žalobce prokázat.

8. Dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav. Objednávkou ze dne 15. 7. 2016 si společnost [Anonymizováno] jako objednatel (žalovaný) objednal u společnosti stavební firma [jméno FO] a. s. jako zhotoviteli (objednávkový list číslo [Anonymizováno]) zhotovení stavebních prací dle položkového nabídkového rozpočtu za cenu 3 308 645,06 Kč bez DPH. Z objednávky se dále podává, že rozsah nabízených prací odpovídá požadavkům investora [Anonymizováno] Objednávka měla být nahrazena smlouvou o dílo, která vychází ze smlouvy o dílo mezi objednatelem a vyšším objednatelem. Fakturovány budou pouze skutečně provedené práce na základě potvrzeného soupisu prací. Splatnost faktur byla sjednána na 70 dní od obdržení faktury a rovněž byly sjednány pozastávky ve výši 10 %, přičemž 7 % po předání bez vad a nedodělků na základě písemné výzvy do 65 dní od písemné výzvy a 3 % po uplynutí záruční lhůty. Z položkového rozpočtu, který byl nedílnou součástí objednávky, vyplývá rozpis jednotlivých prací a jejich ocenění. Rozpočet odsouhlasily obě smluvní strany.

9. Zhotovitel vyúčtoval žalovanému cenu díla fakturou číslo [hodnota] ze dne 15. 11. 2016, splatnou dne 26. 1. 2017, a to v částce 2 950 004 Kč za provedené práce, s odečtením 10 % pozastávky v částce 295 000,40 Kč. Součástí faktury, přílohou, byl soupis provedených prací podepsaný dne 31. 10. 2016 za žalovaného panem [jméno FO]. Fakturou číslo [hodnota] vyúčtoval zhotovitel žalovanému provedené práce ve výši 210 973,56 Kč s odečtením pozastávky 10 % ve výši 21 097,36 Kč. Faktura byla vystavena dne 13. 12. 2016 se splatností 23. 2. 2017. Součástí faktury byl soupis provedených prací podepsaný za objednatele [jméno FO] dne 30. 11. 2016.

10. Emailem ze dne 19. prosince 2016 zasílá [jméno FO] ze společnosti [jméno FO] [jméno FO] ze společnosti [Anonymizováno] zápis o předání a převzetí díla a potvrzenou objednávku s žádostí o potvrzení a zaslání zpět. Zápis o předání a převzetí díla je datován dnem 18. 11. 2016 a je podepsán toliko zhotovitelem.

11. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 8. 2017 postoupil zhotovitel jako postupitel na žalobce jako postupníka pohledávku za dlužníkem (žalovaným), vyplývající z nepísemné smlouvy o dílo dle předmětné objednávky číslo [Anonymizováno], kterou ke dni podpisu smlouvy tvoří splatná jistina ve výši 3 066 148,23 Kč se zákonným úrokem z prodlení a dosud nesplatná částka zádržného ve výši 94 829,33 Kč. Dopisem ze dne 7. 8. 2017 vyrozuměl zhotovitel žalovaného o postoupení pohledávek na žalobce.

12. Dopisem ze dne 14. 2. 2017 uplatnil žalovaný u zhotovitele reklamaci na provedení předmětného díla s tím, že uplatňuje ustanovení bodu VI. odst. 6.1 SOD na základě zjištění vzniku smršťovacích trhlin na podhledu [Anonymizováno], šířky větších než 0,3 mm s tím, že správce stavby, [právnická osoba] ČR požaduje provedení pasportizace trhlin ve dvou etapách, která bude spočívat v zaměření polohy trhlin, délky trhlin a jejich šířky. Tyto údaje z obou měření budou následně vyhodnoceny a na základě výsledků bude navržena sanace trhlin, případně další sledování. Současně s měřením trhlin bude provedeno geodetické zaměření podhledu NK. Zhotovitel byl vyzván k vyjádření a návrhu řešení vzniklé situace do 21. 2. 2017.

13. Dopisem ze dne 23. 2. 2017 reaguje zhotovitel na reklamaci žalovaného s tím, že dopis obdrželi 22. 2. 2017, do dnešního dne neobdrželi potvrzenou smlouvu o dílo. Vznik smršťovacích trhlin nesouvisí s kvalitou provádění prací, kvalitu betonové směsi zhotovitele řádně prokázal předepsanými kontrolními zkouškami a poloha podhledu NK nesouvisí se vznikem smršťovacích trhlin. Zhotovitel má za to, že za vzniklou situaci nenese žádnou zodpovědnost a reklamaci neuznává. Taktéž poukazuje na to, že dosud nebyla uhrazena faktura číslo [hodnota], která je již po splatnosti.

14. Dopisem ze dne 31. 3. 2017 sděluje právní zástupce žalovaného právnímu zástupci žalobce mimo jiné následující. Činí nesporným, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o dílo na zhotovení předmětných stavebních prací a dále to, že zhotovitel zhotovil mostovku v dohodnutém místě a na cenu díla vystavil dvě faktury. Rovněž nepopírá, že na faktury k dnešnímu dni nebylo žalovaným ničeho uhrazeno. Současně připomněl žalovaný, že reklamoval u žalobce závažné vady díla spočívající v sesednutí celé konstrukce až o 76 mm s tím, že všichni zúčastnění, včetně generálního dodavatele stavby i samotného investora považují tyto vady za velmi podstatné a byly předány k posouzení dalším specializovaným společnostem. Právní zástupce sděluje, že dle zpracovaných analýz se skutečně jedná o vady, a navíc byl konstatován i důvod jejich vzniku. Pro jistotu tedy tímto jménem klienta uplatňuje právní zástupce vůči zhotoviteli ještě jednou právo na odstranění těchto vad, když konkrétní detaily o trhlinách sesednutí konstrukce a samotných příčinách předají vašemu klientovi na jeho dotaz či výzvu odpovědní zaměstnanci žalovaného. V případě zájmu avizuje žalovaný připravenost poskytnout zhotoviteli i odborná posouzení, která má k dnešnímu dni k dispozici. V dalším textu se právní zástupce odvolává na stanovisko investora a generálního dodavatele stavby, dále právní zástupce sděluje, že v tuto chvíli klient požaduje odstranění vad a zajištění bezvadnosti celého díla. Vzhledem k tomu, že náklady na odstranění vad mohou svou výší přesáhnout hodnotu celého díla, uplatňuje tímto klient ve smyslu § 2108 občanského zákoníku právo neplatit zhotoviteli část ceny díla odpovídající jeho eventuálnímu právu na slevu z ceny díla.

15. Dopisem ze dne 4. 4. 2017 právní zástupce žalobce reaguje na dopis ze dne 31. 3. 2017, kdy zejména poukazuje na to, že dopisem ze dne 14. 2. 2017 byly reklamovány toliko smršťovací trhliny, nikoliv sesednutí konstrukce. Nově uplatněná reklamace je po věcné stránce formulována neurčitě a rovněž právní zástupce vyzývá k předložení příslušných stanovisek. [právnická osoba]. geodetické kanceláře a společnosti [právnická osoba] s tím, že taktéž žalobce neuznává uplatněnou reklamaci a vypočítává svou argumentaci. Žalobce neuznává uplatněné právo protistrany neplatit cenu díla a vyzývá opakovaně k úhradě dlužné částky.

16. Následovala reakce žalovaného ze dne 27. 4. 2017. Žalovaný zopakoval předchozí argumentaci, považuje i nadále dílo za vadné, zprovoznění komunikace na tom nic nemění. Odmítá opožděnost vytknutí vad, neboť mostovka klesá postupně a nadlimitní pokles byl zjištěn až později. Teprve výskyt trhlin vedl žalovaného k objednání geodetického zaměření spodní hrany mostovky, ze kterého vyplynulo nesprávné provedení díla, které pak bylo ihned reklamováno. Namítá, že dílo nebylo provedeno dle projektové dokumentace, neodpovídá tloušťka mostovky. Naproti tomu uložení mostovky ani projekt konstrukce mostu nejsou vůči zhotoviteli reklamovány. Vyvrací tvrzení, že by žalovaný obdržel cenu díla jeho objednatelem, naopak tento objednatel ([právnická osoba]) vady mostovky reklamoval u žalovaného.

17. Výzvou ze dne 27. 6. 2017 vyzval naposledy právní zástupce zhotovitele žalovaného k úhradě dlužné částky, když současně zdůvodnil, proč neuznává reklamaci žalovaného jako reakci na jeho dopis ze dne 27. 4. 2017. Když zejména poukazuje na provedení druhého mostu v protisměru se stejným výsledkem, tedy vznikem trhlin a propnutí konstrukce.

18. Dopisem ze dne 14. 8. 2017 sděluje právní zástupce žalovaného protistraně námitky proti postoupení předmětné pohledávky, které považuje za snahu zhotovitele vyhnout se odpovědnosti z vad jím prováděného díla. Dále jsou v dopise zopakována sdělení učiněná dříve vůči zhotoviteli. Konkrétně se jedná o právo objednatele neplatit zhotoviteli cenu díla odpovídající jeho eventuálnímu právu na slevu z ceny díla s tím, že vady díla mohou dosáhnout až 100 % hodnoty díla, proto uplatnil žalovaný právo neplatit cenu díla až do okamžiku odstranění vad. Dále je poukazováno na existenci vzniku škod a dále na sjednanou smluvní pokutu z důvodu pozdního ukončení a předání díla ve výši 100 000 Kč za každý den prodlení, kdy dílo mělo být ukončeno a předáno 17. 11. 2016 a sám právní zástupce postupitele uvedl, že postupitel vyzval k převzetí díla až dne 19. 12. 2016.

19. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 25. 8. 2017, současně odmítl účelovost postoupení pohledávky.

20. Z dokumentu posouzení trhlin pohledu mostovky mostu, evidenční číslo [Anonymizováno] vyhotovené společností [právnická osoba] v březnu 2017 vyplývá, že na základě požadavku žalovaného byly ve dnech 24.-26. 3. a dne [právnická osoba]. 2017 na základě objednávky z 30. 1. 2017 prohlédnuty, zaměřeny, zvýrazněny a zjištěny rozměry všech, v ten okamžik se vyskytujících trhlin na podhledu nosné konstrukce výše uvedeného objektu. Zpracovatel posouzení pak dospěl k závěru, že trhliny vznikly v čerstvém betonu krátce po uložení směsi do bednění, to znamená jeho dotlačením, tedy poklesem skruže. Uvnitř trhlin nejsou žádné stopy po drcení, které nastává při prověšení konstrukcí, ve kterých již beton vyzrál. Trhliny tedy vznikly v ještě nevyzrálém betonu.

21. Z expertního posudku příčin vzniku a vývoje trhlin na podhledu nosné konstrukce pravého mostu [Anonymizováno], zpracovaného [tituly před jménem] [jméno FO], [Anonymizováno], se podává odpověď na otázku, zda došlo ke vzniku trhlin při provádění konstrukce, nebo zda se jedná o trhliny vyvolané namáháním konstrukce vzniklým ve ztvrdlém betonu. Objednatelem posudku je [tituly před jménem] [jméno FO]. Z posudku vyplývá, že v předmětné věci bylo již předtím zpracováno pět odborných posudků s tím, že dva první posudky zpracované [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [právnická osoba]., objednané firmou [Anonymizováno], mylně předpokládaly, že příčinou vzniku trhlin je pokles bednění při betonáži, případně předčasné odbednění. Naopak posudek číslo [hodnota] zpracovaný společností [právnická osoba]. a 5 zpracovaný stavební laboratoří [právnická osoba]. však toto tvrzení vyvracejí. Z toho, že trhliny na obou mostech, pravém i levém, mají stejný charakter a že u levého mostu dotlačení části skruže nebo jejich pokles bylo zcela vyloučeno, vyplývá jednoznačný průkaz toho, že trhliny na pravém mostu nemají příčinu v dotlačení části skruže nebo v jejich poklesu. Posuzovatel [tituly před jménem] [jméno FO]. [jméno FO] tyto závěry potvrzuje, když poukazuje mimo jiné na to, že postupně byly postaveny dva identické mosty stejného tvarového uspořádání, na prvním mostu byly po prvním zatížení zjištěny trhliny specifického rozložení, o těchto trhlinách vznikla rozepře, zda došlo k jejich vzniku při procesu provádění konstrukce, nebo zda se jedná o trhliny vyvolané až namáháním konstrukce vzniklým ve ztvrdlém betonu. Poté byl postaven druhý identický most stejného geometrického uspořádání, avšak s několika zdokonaleními, které měly namoci k lepšímu chování konstrukce. V případě druhého mostu bylo stoprocentně prokázáno, že dotlačení částí skruže nebo jejich pokles bylo zcela vyloučeno. I na tomto druhém mostu byly identifikovány trhliny, a to obdobného schématu jako v prvním, jako v případě prvního mostu. Z toho, že trhliny na obou mostech mají shodný charakter a že u druhého mostu dotlačení částí skruže nebo jejich pokles bylo zcela vyloučeno, vyplývá jednoznačný průkaz toho, že i trhliny na prvním mostu nemají příčinu v dotlačení části skruže nebo v jejich poklesu.

22. Svědek [jméno FO] vypověděl, že na předmětné stavby působil jako stavbyvedoucí, jeho úkolem bylo dohlížet, aby dílo bylo provedeno dle projektové dokumentace a v řádném termínu s tím, že je zaměstnancem firmy [jméno FO] [Anonymizováno] Vypověděl, že dostali projektovou dokumentaci od hlavního stavbyvedoucího z firmy [Anonymizováno] a byly stanoveny dílčí termíny, do stavebního deníku se zapsalo, že ty práce byly dokončeny. Pak probíhalo předávání s tím, že se dílčí stavba nebo dílčí práce prošly s objednatelem stavby a zapsalo se to do deníku. Svědek jednal s [jméno FO] na počátku a pak komunikoval s panem [Anonymizováno]. S [jméno FO] pak komunikoval jen písemně, protože fyzicky na té stavbě nebyl. Pokud jde o samotný závěr stavby, tak se znovu prošla celá stavba a následně byl zaslán protokol o předání a převzetí díla. Avšak podepsaný protokol už se k nim zpátky nedostal, proto ho svědek znovu zaslal panu [jméno FO] emailem, zde pan [jméno FO] reagoval, svědek nevěděl. Kontaktní osobou podle smlouvy byl pan [jméno FO], proto pan [Anonymizováno] ten protokol nepodepsal hned na stavbě. Následně pak ještě posílali soupis prací, který přišel zpátky podepsaný, ale předávací protokol podepsaný nepřišel. Na základě soupisu prací se potom vystavovaly faktury a tím skončila úloha svědka na stavbě. Dále svědek potvrdil, že faktury proplaceny nebyly. Začátkem roku 2017 pak ještě chtěl pan [jméno FO] zaslat kopie dodacích listů od betonu. V době, kdy se procházely dílčí části i závěrečná prohlídka stavby, tak se na stavbě neobjevily žádné vady, pouze po hlavní prohlídce se ukázalo, že nebyly dotmeleny římsy. Takže se to ještě dodělávalo. Ohledně prasklin svědek vypověděl, že se dělala zkouška měření, protože tam byly nějaké praskliny, to se ale dělalo asi dva nebo tři měsíce po dokončení, kdy už tam byl normální provoz. Rovněž se dělaly průběžně zkoušky betonu, během každé betonáže laboratoř odebírala vzorky betonu, tyto zkoušky objednával hlavní investor. Kdo praskliny zjistil, svědek nevěděl, při dokončení díla tam určitě nebyly. Dále vypověděl, že vedle zkoušky měření, o které hovořil předtím, se dělalo i geodetické zaměření, kdy objednatelem byly objednáni geodeti s tím, že na základě toho měření se mělo určit, zda most je v požadované výšce dle projektové dokumentace. Svědek měl k dispozici z tohoto zaměření protokol, ze kterého vyplynulo, že měření bylo v pořádku a na základě toho protokolu pak mohla být předána stavba. Z toho měření vyplynulo, že vlastně vše bylo v požadované nivelitě dle projektové dokumentace. Od té doby tam žádné sesedání nebylo. Předchozí zkouška měření se týkala jen prasklin a krytí výztuže. Netýkala se žádného sesedání. [právnická osoba] na stavbě kontrolovalo výztuž a bednění před každou betonáží. Teprve pak byla betonáž povolena. [Anonymizováno] na stavbě působilo od začátku do konce. Nikdy neshledali nic závadného. Vždycky probíhalo zaměření před betonáží, následně [Anonymizováno] povolilo betonáž a pak následně se zase dělalo geodetické zaměření, všechno vždycky bylo v pořádku. Rovněž svědek popřel, že by během stavby poklesla skruž. Dále popsal hlavní prohlídku, které se účastnil jejich zástupce, zástupce objednatele a zástupce [Anonymizováno], kdy se prohlíželo celé dílo, zda je řádně provedeno, a pokud jde o závěr prohlídky, z ní vyplynul vlastně jediný nedodělek, a to nedotmelení římsy. K uvedení mostu do provozu došlo dle svědka koncem listopadu nebo začátkem prosince. Dle svědka tedy žalovaný fakticky dílo převzal, pak byl předán protokol, který ale dosud nebyl podepsán. Bylo to 17. 11. 2016, kdy proběhla fyzická pochůzka po stavbě, následující den potom svědek přivezl ten písemný protokol. Svědek tento zápis identifikoval jako zápis o předání a převzetí díla ze dne 18. 11., kdy potvrdil, že je na něm jeho podpis. Po předložení stavebního deníku, konkrétně zápisu ze dne 17. 11. 2016 svědek potvrdil, že se jedná o jeho podpis. V zápise je napsáno, že bude zahájeno odbednění a poté znovu proběhla kontrola mostu, protože do té doby nebyla vidět spodní část mostu, dokud tam byla skruž. Následně pak už byli na stavbě asi týden nebo 14 dní, ale to už se jenom vyklízelo staveniště. Svědek dílo předával panu [Anonymizováno], protože byl svědkovi představen panem [jméno FO] jako jeho zástupce a s panem [Anonymizováno] svědek řešil všechny technické věci a zápisy do stavebního deníku na stavbě. Praskliny se objevily začátkem roku 2017 druhý nebo třetí měsíc. Ohledně případné kontroly předané projektové dokumentace svědek vypověděl, že mají povinnost, pokud zjistí nějakou chybu v projektové dokumentaci, tak mají povinnost zastavit stavbu a toto nahlásit s tím, že on projektovou dokumentaci kontroluje v průběhu stavby a případně komunikuje s projektantem objednatele. Zda byla projektová dokumentace kontrolována před zahájením stavby svědek nevěděl, protože on tu stavbu přebíral až následně od kolegy, který u nich končil.

23. Svědek [jméno FO] vypověděl, že je ředitel a člen představenstva společnosti [jméno FO], která prováděla výstavbu části mostu na D1. Po dokončení a předání díla a splatnosti faktur žalovaný neplatil, nereagoval ani na výzvy. Pak jim poslal reklamační dopis, kdy reklamoval jakési smršťovací trhliny. Zhotovitel jim tehdy odpověděl, že vada nevznikla jejich dílem, následně tu pohledávku postoupil žalobci. Důvodem postoupení bylo doporučení ekonomky a daňového poradce jako varianta nejvýhodnější. On osobně vlastně sjednal tu zakázku, zkontraktoval ji, určil stavbyvedoucího a hlavního stavbyvedoucího a osobně nad tím dohlížel. Společnost [jméno FO] pracovala pod dohledem všech zúčastněných na té stavbě, tehdy zkrátili tu stavbu o 6 dnů, stavbu předali společnosti [Anonymizováno] a také hlavnímu dodavateli, došlo tedy k prohlídce, při placení pak vznikly problémy. Pokud jde o tu prohlídku, byla to první hlavní mostní prohlídka, které se účastnil on osobně, pracovníci [Anonymizováno] s tím, že tehdy kvalita byla shledána jako výborná. Samotná fyzická prohlídka proběhla 22. 11. 2016, byla ukončena 27. 11., kdy tedy si ostatní vlastně vyhodnocovali písemné dokumenty a 30. 11. byl most uveden do provozu. Pokud jde o předání jejich díla žalovanému, pak dle svědka toto vyplývá ze stavebního deníku, kdy byl veden stavební deník mezi žalobcem a společností [Anonymizováno] a další stavební deník vedl [Anonymizováno] s generálním dodavatelem sdružení [Anonymizováno] měla svůj stavební deník ve vztahu k [Anonymizováno]. Ta hlavní prohlídka celá se týkala celého mostu. Pokud jde o předání jejich díla žalovanému svědek vypověděl, že to probíhalo po částech, kdy to předával jejich stavbyvedoucí s cílem, aby získal podepsaný soupis prací, což je podklad a vlastně souhlas objednatele pro fakturaci. Tehdy jim nebyl potvrzen předávací protokol, k dispozici mají pouze soupis provedených prací. K samotnému předání došlo asi ve třech stupních, to poslední předání bylo spojeno s tou hlavní mostní prohlídkou, jak o tom hovořil předtím. Toho se účastnil svědek osobně. Ostatních předchozích předání se neúčastnil, jejich společnost tam zastupoval pan [jméno FO]. Protože pan [jméno FO] tehdy nepřivezl předávací protokol, tak potom to následně řešil svědek. Svědek nepřivezl podepsaný předávací protokol. Svědek také dodání podepsaného předávacího protokolu urgoval. Pro žalobce má význam, protože podle něj se potom uvolňuje zádržné. Dále doplnil, že na té hlavní mostní prohlídce oni už nepodepisovali žádné předávací protokoly, tam se řešila kompletní kvalita díla a předávací protokoly dle svědka podepisují mezi sebou generální zhotovitel a investor. Ohledně příčin vytýkaných vad svědek poukázal na to, že je autorizovanou osobou pro mosty a inženýrské konstrukce s tím, že konstrukce se prohnula více než projektant spočítal, takže se objevily praskliny. Také je dnes už zřejmé, že se most nemusí bourat, trhliny se budou muset zřejmě nějak sanovat, to ale není problém žalobce, jde o vadu v projektové dokumentaci. Rovněž svědek poukázal na to, že oni neměli možnost se k té projektové dokumentaci jakkoli vyjádřit a měli povinnost postavit dle projektové dokumentace. Projektovou dokumentaci jim předal objednatel, tedy žalovaný a oni měli povinnost podle ní postavit. Dále svědek připustil, že pokud by objevili nějakou zjevnou chybu, tak samozřejmě na to upozorní. V posuzovaném případě šlo ale o věc statického výpočtu a do toho nikdo nevidí. Projektová dokumentace byla schválena i [Anonymizováno]. V této souvislosti poukázal na to, že žalovaný stavěl identickou stavbu po nich, podle stejné projektové dokumentace a ta stavba dopadla stejně, možná ještě hůř, protože to neprovedli tak pečlivě jako žalobce. K samotnému předávacímu protokolu svědek vypověděl, že je to jejich formulář, je v něm uvedeno, že záruka běží od 17. 11., neboť tehdy bylo dílo dokončeno a žalovaný je převzal. [jméno FO] svědka informoval, že na to fyzické předání jede a pak mu také telefonoval, že to dopadlo dobře. Následně až potom svědek zjistil, že není podepsán ten předávací protokol. Pověřil pana [jméno FO], aby tu záležitost vyřídil, žalovaný nikdy neřekl, že ten protokol nepodepíše. Pokud by to nechtěli převzít, tak by jim to samozřejmě napsali a běželo by penále. Ohledně předání díla svědek vypověděl, že mezi účastníky nebyla sjednána dohoda, jak bude probíhat předání díla.

24. Doc. [jméno FO] nejprve jako svědek před soudem vypověděl, že na objednávku [právnická osoba] vypracovával za znalecký ústav [Anonymizováno] posudek, který se vztahoval k předmětné stavbě s tím, že potvrdil, že vznikl jakýsi koncept, avšak finální verze znaleckého posudku s doložkou znalce nebyla vyhotovena. Tento svědek současně potvrdil, že z technického hlediska je ten koncept konečný, chybí tedy pouze zmiňovaná doložka. Svědek dále potvrdil, že na té předmětné stavbě zkoumal jednak trhliny a nestandardní chování konstrukce. Dále vysvětlil, že na pravém mostu, který byl realizován dříve, se objevily po odskružení, to znamená poté, co byla odstraněna podpůrná konstrukce, tak se objevily poměrně velké deformace toho mostu a objevily se trhliny. Velikost trhlin byla nadlimitní a nestandardní, stejně tak deformace zhruba kolem 7 cm při působení jenom vlastní tíhy. Deformace se projevila prohyby konstrukce. Svědek osobně tam byl přizván už v okamžiku prvního zjištění nestandardní situace na mostě, byl požádán o nějaký odborný náhled. V jednu chvíli se řešilo, zda ten most má být demolován, nebo nemá. Na základě toho vznikl potom upravený projekt realizační dokumentace levého mostu, kde byla doplněna betonářská výztuž při ponechání konstrukční výšky. Na základě té doplněné výztuže chování levého mostu bylo o něco lepší při odskružení, ovšem deformačně, tedy prohyby byly stejné, pouze nebyl tak velký rozvoj trhlin. Pak nastala ta druhá fáze, kdy [Anonymizováno] chtěl znát důvody nebo možné příčiny toho nestandardního chování a svědkova doporučení z hlediska budoucího fungování té konstrukce. Dále svědek potvrdil, že předmětné vady trhliny se objevily pár dnů po odskružení.

25. Ze znaleckého posudku znalce [Anonymizováno] [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], [Anonymizováno]., autorizovaného inženýra pro mosty a inženýrské konstrukce ze dne 4. 8. 2023, ve znění posudku ze dne 4. 12. 2023 se po zjišťuje popis předmětné mostní konstrukce a dále z ní vyplývá, že konstrukce prvního realizovaného mostu ([Anonymizováno]) vykázala po odskružení významné svislé deformace a na spodním povrchu nosné konstrukce se objevily výrazné trhliny tloušťky až 0,8 mm dle měření ze dne 26. 2. 2017. Toto chování neodpovídalo předpokladům projektu. Následně bylo rozhodnuto o doplnění betonářské výztuže pro realizaci levého mostu ([Anonymizováno]). I u levého mostu ale došlo po odskružení k zvýšené deformaci a vzniku trhlin. Vzhledem k nestandardnímu chování konstrukce, které neodpovídalo předpokladům projektu, bylo na konstrukci mostu provedeno podrobné geodetické sledování a diagnostický průzkum trhlin a jejich následný monitoring. A to nejprve po odskružení mostní konstrukce, následně po dotvarování betonu a při realizaci stálého zatížení a následného převedení dopravy na novou konstrukci. Znalec provedl na základě předložené dokumentace pro provádění stavby kontrolní statický výpočet konstrukce. Na základě provedeného kontrolního statického výpočtu, který detailně dokumentuje a respektuje veškeré vstupní předpoklady z hlediska zatížení geometrie, konstrukce a vlastností všech použitých materiálů, zodpověděl znalec zadané otázky. Znalec potvrdil, jak popsáno shora, výskyt významných trhlin, jejichž důvodem není smršťování betonu, jejich původ je v základním statickém působení konstrukce, které je významně ovlivněno velmi malou konstrukční výškou konstrukce. Zjištěný pohyb konstrukce a vznik, šířka, množství a distribuce trhlin byl potvrzen v kontrolním statickém výpočtu. Znalec zjištěné deformace mostu a trhliny na konstrukci označuje za poruchy, které podle klasifikačních stupňů stavu konstrukce znamenají, že stav mostu v okamžiku po dokončení výstavby nebyl bezvadný. Na základě kontrolního statického výpočtu je ale možné konstatovat, že tyto poruchy bezprostředně nemají negativní vliv na okamžitou zatížitelnost mostu. Výsledky statických zatěžovacích zkoušek, které byly na obou mostech provedeny, potvrdily pružné chování konstrukce – „vrácení“ vyvolaných deformací a zpětné „uzavírání“ trhlin při odtížení. Potvrdila se tak globální bezpečnost konstrukce z hlediska její únosnosti. Stav obou konstrukcí mostu neodpovídá obecně platným požadavkům na konstrukce nově realizované. Spekulativně je možné uvažovat, že pokud by se nejednalo o tak vysoce exponovanou stavbu, jako byla modernizace dálnice D1, tak by mosty ze strany investora vůbec nebyly převzaty. Za jednoznačnou příčinu nevyhovujícího stavu konstrukce obou mostů v okamžiku dokončení jejich výstavby je možné určit velmi malou konstrukční výšku konstrukce a obecně nevhodně zvolené konstrukční řešení. Ohledně dotazu, zda mohl zhotovitel ([jméno FO] [Anonymizováno] vzniku těchto vad předejít, znalec uvedl, že realizované konstrukce obou mostů striktně vycházejí ze zadávací dokumentace stavby [Anonymizováno], na základě které byla dopracována realizační dokumentace stavby [Anonymizováno]. Vzniku vad by se tak dalo předejít pouze změnou koncepce konstrukčního systému mostu, která byla investorem definována v zadávací dokumentaci stavby. Změna koncepce by znamenala zvětšení konstrukční výšky, případně i doplnění podélného předpětí. To by mělo za následek zvýšení nákladů na pořízení konstrukce, a i dopad do harmonogramu provádění stavby. Skutečné nestandardní chování a působení konstrukce mohlo být detekováno ve statickém výpočtu prováděného v rámci realizační dokumentace stavby, pokud ale zpracovatel realizační dokumentace postupoval podle běžných předpokladů standardního lineárního chování konstrukce, nebylo možné toto nestandardní chování detekovat. Bylo by tak nutné použít speciální výpočetní model konstrukce založený na objemových konečných prvcích, který by přesně respektoval geometrii konstrukce a materiálové působení. V okamžiku zpracování dokumentace k tomu její zhotovitel neměl ale důvod, postupoval přesně v souladu se zadávací dokumentací [Anonymizováno]. V této souvislosti znalec poukázal na napjatý časový harmonogram a dodržení podmínek stavby dálnice D1 s tím, že chyba v zadávací dokumentaci stavby mohla být identifikována až po dokončení realizační dokumentace stavby, což bylo až po uplynutí významné části celkové doby na realizaci stavby. Geometrie mostovky neodpovídá předpokladům realizační dokumentace stavby, stav konstrukce dle používaných klasifikačních stupňů neodpovídá stavu I - bezvadný. Na druhé straně pro definici velikosti konstrukční výšky, respektive její vazbu na velikost, rozpětí a konstrukční systém neexistuje obecně závazný právní předpis. Existují pouze doporučení na základě empirie a historických zkušeností, při jejichž splnění je zaručena jak správná funkce konstrukce, tak i její ekonomická výhodnost. K otázce, zda a kdy mohl žalobce jako zhotovitel odhalit nesprávně navrženou výšku konstrukce znalec odpověděl, že k dispozici byl vypracovaný projekt realizační dokumentace stavby [Anonymizováno] vycházející ze zadávací dokumentace stavby [Anonymizováno]. Zhotovitel neměl důvod navržené řešení rozporovat. Při následném výslechu pak znalec potvrdil, že dílo je postaveno v souladu s projektovou dokumentací, podle které mělo být zhotoveno, to znamená podle realizační dokumentace stavby. Dokumentace je zpracována správně podle norem a je zpracována v souladu se zadávací dokumentací od investora. Dokumentace je zpracována správně, nevhodně je však zvolena konstrukční výška mostu. V žádné normě není předepsáno, jak konstrukce má být vysoká, štíhlá, široká atd. Je třeba pouze splnit kritéria z hlediska bezpečnosti a z hlediska udržitelnosti fungování konstrukce. Tato kritéria konstrukce splňuje, je bezpečná, nehrozí u ní žádný problém z hlediska ztráty únosnosti. Co nesplňuje, jsou velké deformace a vznik trhlin. Následně znalec zopakoval proces vytvoření projektové dokumentace, tedy že byla schválena zadávací dokumentace, bylo vydáno stavební povolení a všude byla konstrukce stejná, projektant [Anonymizováno] pouze respektoval, co bylo v zadávací dokumentaci, dopracoval to do fáze realizační dokumentace, a pokud byl dotazován, kdo tedy z případných poddodavatelů mohl odhalit nebo měl nejblíže k tomu, aby odhalil tu chybu, tak znalec odpověděl, že je to ten, který přímo zadává realizační dokumentaci, tedy ten, který má na své úrovni toho partnera v realizační dokumentaci. Tam mohla vzniknout nějaká diskuse, která by ale asi měla vzejít ze strany projektanta [Anonymizováno], který by měl říci, že ta konstrukční výška je hodně nízká.

26. Soud zamítl důkazní návrhy strany žalované na posouzení odbornosti inženýra [jméno FO] z důvodu nadbytečnosti, neboť jak popsáno níže, odbornost této osoby nebyla zásadní pro posouzení dané věci. Obdobné platí o důkazních návrzích strany žalované, jaké množství mostů a zkušeností má společnost [jméno FO] [Anonymizováno]

27. Podle ustanovení § 2586 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

28. Podle ustanovení § 2592. o. z. zhotovitel postupuje při provádění díla samostatně. Příkazy objednatele ohledně způsobu provádění díla je zhotovitel vázán, jen plyne-li to ze zvyklostí, anebo bylo-li to ujednáno.

29. Podle ustanovení § 2594 odst. 1 o.z. zhotovitel upozorní objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věci, kterou mu objednatel k provedení díla předal, nebo příkazu, který mu objednatel dal. To neplatí, nemohl-li nevhodnost zjistit ani při vynaložení potřebné péče.

30. Podle ustanovení § 2604 o.z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

31. Podle ustanovení § 2605 odst. 1 o.z. dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad.

32. Podle ustanovení § 2606 provádí-li se dílo postupně a lze-li jednotlivé stupně odlišit, může být předáno a převzato i po částech.

33. Podle ustanovení § 2610 odst. 1 o.z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

34. Podle ustanovení § 2610 odst. 2 o.z. je-li dílo přejímáno po částech, vzniká právo na zaplacení ceny za každou část při jejím provedení.

35. Podle ustanovení § 2628 o.z. objednatel nemá právo odmítnout převzetí stavby pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky ani její užívání podstatným způsobem neomezují.

36. Podle ustanovení § 2629 odst. 1 soud nepřizná právo ze skryté vady, které objednatel neoznámil bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do pěti let od převzetí stavby, namítne-li druhá strana, že právo nebylo uplatněno včas. Totéž platí o skryté vadě projektové dokumentace a o jiných obdobných plněních.

37. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

38. Podle ust. § 1884 odst. 1 o. z. dlužníku zůstávají i po postoupení zachovány námitky proti pohledávce, které měl v době postoupení. Své vzájemné pohledávky vůči postupiteli může dlužník namítat i vůči postupníkovi, i když v době postoupení ještě nebyly splatné; musí však své pohledávky postupníkovi oznámit bez zbytečného odkladu poté, co se o postoupení dozvěděl.

39. V posuzovaném případě se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení části ceny díla ve výši 3,066 148,23 Kč, které na základě objednávky pro žalovaného zhotovila společnost [jméno FO] [Anonymizováno][Anonymizováno]., která předmětnou pohledávku na zaplacení ceny díla postoupila právě na žalobce. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Jednak zpochybňuje, že zhotovitel dílo žalovanému nepředal a nenastala tak splatnost ceny díla, a jednak poukazuje na vady díla, které u zhotovitele uplatnil, požaduje jejich odstranění, a protože náklady na jejich odstranění mohou přesáhnout sjednanou cenu díla, není povinen podle § 2108 o. z. do odstranění vady platit část kupní ceny odpovídající jeho právu na slevu. Současně žalovaný zpochybnil aktivní legitimaci žalobce, neboť má za to, že postoupení sporné pohledávky na žalobce představuje zneužití práva nepožívající právní ochrany, když žalobce vznikl účelově, krátce před uzavřením předmětné smlouvy o postoupení pohledávek a pouze za tímto účelem.

40. Mezi účastníky bylo nesporným, že na základě objednávky ze dne 15. 7. 2016 specifikované shora zhotovila společnost [jméno FO] a. s. mostovku pravého mostu na dálnici D1 u [adresa], s označením SO 22 – 201. Rozsah prací byl vymezen v položkovém nabídkovém rozpočtu, který tvořil nedílnou součást objednávky a který byl za žalovaného odsouhlasen [tituly před jménem] [jméno FO] a za zhotovitele [jméno FO]. Dle této objednávky měly být fakturovány pouze skutečně provedené práce na základě potvrzeného soupisu prací, splatnost faktur je 70 dní od obdržení faktury. Ačkoliv objednávka předpokládala její nahrazení smlouvou o dílo, písemná smlouva nakonec mezi účastníky nebyla podepsána, jak vyplývá z dopisu právního zástupce žalobce (i zhotovitele) ze dne 13. 3. 2017 a ze dne 4. 4. 2017, když zhotovitel neobdržel od objednatele podepsanou smlouvu ani do 13. 3. 2017 a zhotovitel tak svůj návrh smlouvy zaslaný žalovanému odvolal. Neobdržení potvrzené smlouvy o dílo vyplývá i z dopisu zhotovitele ze dne 23. 2. 2017. Ostatně žádná písemná smlouva ani v tomto řízení předložena nebyla. Dle názoru soudu tak byla akceptací objednávky žalovaného ze dne 15. 7. 2016 ze strany zhotovitele (podpis člena představenstva) uzavřena smlouva o dílo, vymezující rozsah díla dle připojeného nabídkového položkového rozpočtu, cenu díla a další ujednání týkající se fakturace, pozastávek, záruční doby aj. Nepochybně tak vznikl závazek zhotovitele provést dílo a závazek objednatele dílo převzít a zaplatit cenu díla. Dále má soud z vystavených faktur a soupisů provedených prací za prokázané, že dne 31. 10. 2016 podepsal [tituly před jménem] [jméno FO] (dle objednávky stavbyvedoucí objednatele) soupis provedených prací v ceně 2, 950 004 Kč. Zhotovitel pak vystavil žalovanému fakturu č. [hodnota] ze dne 15. 11. 2016 splatnou dne 26. 1. 2017, kterou vyúčtoval provedené stavební práce na předmětném díle ve výši 90% z ceny odsouhlasené v soupisu provedených prací, tedy 2, 655 003,60 Kč, když zbývající část ve výši 10 %, tedy částka 295 000,40 Kč představovala pozastávky. Následně stejným postupem dne 30. 11. 2016 stavbyvedoucí objednatele [tituly před jménem] [jméno FO] odsouhlasil soupis provedených prací v částce 210 973,56 Kč, na jehož základě pak zhotovitel vystavil fakturu č. [hodnota] ze dne 13. 12. 2016, splatnou dne 23. 2. 2017, kterou vyúčtoval 90% ceny těchto stavebních prací, tedy částku 189 876,20 Kč, zbytek ve výši 21 097,36 Kč pak představovaly pozastávky. Žalovaný byl k úhradě jak dlužných částek bez pozastávek, tak k úhradě pozastávek vyúčtovaných těmito fakturami vyzván dopisem (emailem) ze dne 4. 4. 2017. Smlouvou ze dne 7. 8. 2017 postoupil zhotovitel díla na žalobce pohledávku za žalovaným, která je předmětem tohoto řízení. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno postupitelem dopisem ze dne 7. 8. 2017.

41. S ohledem na shora uvedené lze učinit závěr, že zhotoviteli vzniklo právo na úhradu ceny díla (vyjma 10% pozastávky) splatností faktur vystavených v souladu s ujednáními zachycenými v objednávce ze dne 15. 7. 2016, na základě soupisu skutečně provedených prací potvrzeného (odsouhlaseného) žalovaným jako objednatelem. Nic na tom nemění ani skutečnost, že zhotovitel usiloval o podepsání předávacího protokolu poté, co po odstranění bednění a povolení skruže dne 17. 11. 2016, došlo k prohlídce díla, které se za objednatele zúčastnil pan [Anonymizováno] a za zhotovitele stavbyvedoucí [jméno FO] (zjištěno z výpovědi svědka [jméno FO] a předávacího protokolu ze dne 18. 11. 2016). Soud má za prokázané zejména z výpovědi svědků [jméno FO] a [jméno FO], že zástupci obou smluvních stran dílo prohlédli a nebylo zjištěno a ani tvrzeno, že by objednatel zhotoviteli cokoliv vytýkal. Protože se zhotoviteli nevrátil podepsaný předávací protokol, který druhý den předal na stavbě žalovanému, byl následně znovu zaslán žalovanému s žádostí o jeho potvrzení, jak vyplývá z emailu ze dne 19. 12. 2016. Mezi účastníky smlouvy o dílo však nebyl (zřejmě pro absenci písemné smlouvy o dílo, která měla nahradit potvrzenou objednávku) z hlediska vzniku nároku na zaplacení ceny díla sjednán postup dle § 2610 odst. 1 o. z., tedy provedením díla a už vůbec nebylo sjednáno, že vznik nároku na úhradu ceny díla je podmíněn podepsáním předávacího protokolu. Naopak akceptací objednávky bylo dohodnuto, že vznik nároku na zaplacení ceny díla (jejích jednotlivých částí) je vázán na potvrzený soupis skutečně provedených prací. Tyto soupisy zhotovitel připojil k vystaveným fakturám, jak popsáno shora. Námitka žalovaného, že dílo nebylo předáno, tak není z hlediska nároku na zaplacení ceny díla relevantní. Dle názoru soudu není ani důvodná, a to za situace, kdy došlo k faktické prohlídce díla osobami k tomu oprávněnými (pan [Anonymizováno] zastupoval stavbyvedoucího [jméno FO], pokud na stavbě nebyl). Následně v řádu několika dnů proběhla i hlavní prohlídka celé stavby a již v prosinci 2016 byl dálniční most zprovozněn, což učinil žalovaný nesporným. Za nedůvodnou považuje soud i námitku zpochybňující aktivní legitimaci žalobce, který svůj nárok opírá o smlouvu o postoupení pohledávek uzavřenou se zhotovitelem díla. Dle názoru soudu není rozhodné, že společnost žalobce byla založena krátce před uzavřením smlouvy o postoupení, jak vyplývá z výpisu z obchodního rejstříku. Pokud daňoví poradci a statutární zástupci zhotovitele považovali zvolený postup za optimální z důvodů organizačních a daňových, jak vypověděl svědek [jméno FO], nelze bez dalšího uzavřít, že došlo k zneužití práva. Ani obava žalovaného, že se tak zhotovitel snaží vyhnout odpovědnosti za vady díla, není na místě, když žalovanému zůstávají zachovány veškeré námitky, které měl vůči žalované pohledávce (§ 1884 odst. 1 o. z.).

42. S ohledem na tvrzení žalovaného, že není povinen cenu díla hradit, neboť vůči zhotoviteli a následně i vůči žalobci uplatnil práva z vadného plnění a odstranění vad může přesáhnout sjednanou cenu díla, zabýval se soud následně v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními případnými nároky žalovaného z vadného plnění. Mezi účastníky řízení nebylo sporu (a vyplývá to i z dalších provedených důkazů), že na díle se následně objevily smršťovací trhliny a došlo k průhybům (sesedání) konstrukce. Žalovaný tvrdil, že vady vytkl zhotoviteli dopisem ze dne 14. 2. 2017, 31. 3. 2017 a emailem ze dne 27. 4. 2017. Obsah těchto dopisů učinil součástí svých skutkových tvrzení. Z těchto dopisů soud zjistil následující skutečnosti. Dopisem ze dne 14. 2. 2017 vytkl žalovaný zhotoviteli vznik smršťovacích trhlin na podhledu nosné konstrukce díla s tím, že k požadavku správce stavby ŘSD budou tyto trhliny zaměřeny a na základě výsledků dvojího měření bude navržena sanace trhlin, popř. sledování. [adresa] se zaměřením trhlin bude provedeno geodetické zaměření podhledu nosné konstrukce. Zhotovitel byl vyzván k návrhu řešení vzniklé situace. Dopisem ze dne 31. 3. 2017 mimo jiné připomněl žalovaný zhotoviteli, že u něj reklamoval vady díla spočívající ve výskytu velkého množství trhlin na provedené mostovce a v sesednutí celé konstrukce až o 76 mm s tím, že zhotovitel reagoval tak, že vady neuznal. Pro jistotu pak ještě jednou uplatnil žalovaný u zhotovitele právo na odstranění těchto vad s tím, že je připraven poskytnout zhotoviteli detaily o trhlinách a sesednutí konstrukce a o samotných příčinách těchto vad, včetně poskytnutí odborných posouzení, která má žalovaný k dispozici. Pokud jde o email ze dne 27. 4. 2017, pak v něm žalovaný reaguje na některá sdělení zhotovitele ohledně vytýkaných vad, žádné jiné vady již vytýkány nejsou.

43. Ze shora uvedeného tedy vyplývá, že žalovaný uplatnil vůči zhotoviteli díla dopisem ze dne 14. 2. 2017 vady spočívající ve vzniku smršťovacích trhlin a nejpozději dopisem ze dne 31. 3. 2017 vadu spočívající v sesednutí konstrukce, když dřívější uplatnění této vady zhotovitel popírá a není zjištěno z žádného jiného důkazu. Protože žalobce v řízení namítal, že vady byly žalovaným uplatněny opožděně, zabýval se soud i touto otázkou, neboť včasné vytknutí vad je hmotněprávní podmínkou přiznání práv z vadného plnění soudem (§ 2629 odst. 1 o. z.). Podle tohoto ustanovení musí objednatel vady vytknout bez zbytečného odkladu poté, co je mohl při dostatečné péči zjistit. Co se rozumí dobou bez zbytečného odkladu, zákon přímo nevymezuje, zda byla dodržena taková doba, přísluší posoudit soudu s ohledem na konkrétní okolnosti případu. V daném případě ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] a jeho výslechu vyplynulo, že jak smršťovací trhliny, tak průhyb celé konstrukce se na díle objevily bezprostředně po odskružení, tedy do konce roku 2016. Současně z posudku vyplývá, že trhliny dosahovaly tloušťky až 0,8 mm a průhyb konstrukce dosahoval 70 mm. Je tedy zřejmé, že nešlo o vady zjistitelné pouhým okem. Jak ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], tak z odborných posouzení, která si nechaly zpracovat obě strany sporu (zpracovatel [právnická osoba], [tituly před jménem] [jméno FO]), vyplývá, že bylo potřeba nestandartní chování konstrukce zaměřit a následně vyhodnotit. Z tohoto důvodu je soud toho názoru, že pokud žalovaný dopisem ze dne 14. 2. 2017, tedy ještě před samotným zaměřením, oznámil zhotoviteli zjištění smršťovacích trhlin, pak tuto vadu vytkl bez zbytečného odkladu. Pokud jde o prohnutí nosné konstrukce, pak žalovaný ve stejném dopise ze dne 14. 2. 2017 sdělil zhotoviteli, že současně s měřením trhlin dojde i ke geodetickému zaměření podhledu nosné konstrukce. Z expertního posudku [tituly před jménem] [jméno FO] vyplývá, že jeho součástí je i podklad společnosti [Anonymizováno] – vyhodnocení zaměření nosné konstrukce, které vychází z geodetického protokolu ze dne 25. 2. 2017, kdy došlo k zaměření podhledu nosné konstrukce a vyhodnocení vlivu trhlin na nosnou konstrukci. Závěry posouzení jsou datovány březnem 2017. Pokud tedy žalovaný vytkl zhotoviteli vady díla spočívající v sesednutí konstrukce nejpozději dopisem ze dne 31. 3. 2017, učinil tak dle soudu bez zbytečného odkladu poté, co je mohl sám zjistit. Námitka žalobce, že vady nebyly vytknuty včas je tak nedůvodná.

44. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] se pak zjišťuje příčina vzniku obou vytknutých vad, za niž znalec jednoznačně považuje nevhodně zvolenou konstrukční výšku mostu, jak se podává ze znaleckého posudku a výpovědi znalce. Současně znalec uvedl, že zhotovitel nemohl vzniku vad předejít, neboť realizovaná konstrukce posuzovaného mostu striktně vychází ze zadávací dokumentace stavby, na jejímž základě byla dopracována realizační dokumentace stavby. Vzniku vad by se tak dalo předejít pouze změnou koncepce konstrukčního systému mostu, která byla investorem definována v zadávací dokumentaci stavby. Nestandardní chování a působení konstrukce mohlo být dle znalce detekováno ve statickém výpočtu prováděném v rámci realizační dokumentace stavby (za použití speciálního výpočetního modelu). Pokud ale zpracovatel realizační dokumentace postupoval podle běžných předpokladů standardního lineárního chování konstrukce, nebylo možné toto nestandardní chování konstrukce detekovat. Znalec rovněž potvrdil, že dílo je postaveno v souladu s realizační dokumentací stavby. Dokumentace je zpracována řádně, podle norem a v souladu se zadávací dokumentací, nevhodně je zvolena konstrukční výška mostu. Na základě shora uvedeného pak soud dospěl k závěru, že zhotovitel díla není zodpovědný za vznik smršťovacích trhlin a sesednutí konstrukce ani pro porušení povinnosti stanovené mu ust. § 2594 odst. 1 o. z., jak namítal žalovaný. Teoreticky tedy mohl zhotovitel upozornit objednatele (žalovaného) na nevhodnou realizační projektovou dokumentaci, kterou od žalovaného obdržel a podle které dílo zhotovil. Za situace, kdy znalec připustil, že vada projektové dokumentace (nevhodně zvolená konstrukční výška) mohla být odhalena za použití speciálního výpočetního modelu ve statickém výpočtu provedeném v rámci zpracování realizační projektové dokumentace, pak možné nestandardní chování mostu mohl předvídat spíše žalovaný, jenž tuto dokumentaci zpracovával, jak potvrdil při posledním soudním jednání. Pokud však tuto vadu neodhalil ani on, nelze to spravedlivě požadovat ani po konečném zhotoviteli.

45. Soud tedy uzavírá, že žalobce prokázal, jak popsáno shora, oprávněnost svého nároku na zaplacení ceny díla, když současně obranu žalovaného spočívající na nárocích z tvrzeného vadného plnění považuje soud za nedůvodnou. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

46. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když soud přiznal plně procesně úspěšnému žalobci jejich náhradu. Náklady řízení tvoří odměna právního zástupce žalobce za 12 úkonů právní služby po 20 580 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, vyjádření ve věci ze dne 14. 12. 2017, ze dne 5. 9. 2023, ze dne 26. 1. 2024 a účast na jednání dne 26. 1. 2018, 23. 3. 2018, 7. 11. 2018 - 2 úkony, 10. 11. 2021 a 5. 1. 2024) a náhrada jeho hotových výdajů ve výši 12 paušálních náhrad po 300 Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., obojí navýšené o 21 % DPH, když právní zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem této daně. Žalobci rovněž přísluší náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši 153 308 Kč. Celkové náklady řízení žalobce jsou tak vyčísleny částkou 456 486 Kč.

47. O nákladech státu bylo rozhodnuto podle ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř. podle výsledku sporu. Soud v průběhu řízení hradil na nákladech řízení znalečné znalce [tituly před jménem] ve výši 58 564,61 Kč a svědečné této osoby ve výši 1 869,30 Kč, obojí přiznané rozhodnutím zdejšího soudu ze dne 6. 2. 2024, č. j. [spisová značka]. Účastníci v průběhu řízení uhradili zálohu na náklady důkazů znaleckým posudkem, každý v částce 10 000 Kč. Celkové náklady státu jsou tak vyčísleny částkou 40 433,92 Kč.