16 C 364/2020-139

Rubrum

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Koškem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení vlastnického práva k nemovité věci takto:

Výrok

I. Určuje se, že žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] zahrada o výměře [výměra] v [katastrální uzemí], obci [obec], který byl oddělen z pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], obci [obec], geometrickým plánem [číslo] vyhotoveným [anonymizováno] [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], ověřeným [anonymizováno] [jméno] [příjmení], oprávněným zeměměřickým inženýrem, pod [číslo] souhlas s číslováním parcel udělen pod č. [anonymizováno] [číslo].

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 81 541 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala určení, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] zahrada o výměře [výměra] v [katastrální uzemí], obci [obec], který byl oddělen z pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], obci [obec], geometrickým plánem [číslo] vyhotoveným Ing. [jméno] [příjmení], sídlem [adresa], ověřeným Ing. [jméno] [příjmení], oprávněným zeměměřickým inženýrem, pod [číslo] souhlas s číslováním parcel udělen pod č. [anonymizováno] [číslo]. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemku parc. č.st, [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], stavba pro rodinnou rekreaci, a dále pozemku parc. [číslo] zahrada, vše v k.ú. a obci [obec], zapsáno na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], kdy předmětný pozemek označený podle geometrického plánu jako parcelní [číslo] o výměře [výměra] je k jejímu pozemku [číslo] připojen přirozenou hranicí, kterou tvoří plot, daný pozemek tak užívá jen ona, kdy tento pozemek takto užívala její rodina nejméně od roku [rok]. V roce [rok] došlo k posunu plotu, tak jak v současné době stojí, ve prospěch pozemku [číslo], který je aktuálně ve vlastnictví žalované a v neprospěch pozemku [číslo], který je aktuálně ve vlastnictví žalobkyně, přičemž tento posun proběhl faktickým posunem plotu dohodou mezi bratry [anonymizováno]. Došlo tak k vydržení pozemku ve prospěch matky žalobkyně paní [příjmení], od kterého je odvozeno vlastnické právo žalobkyně. Žalobkyně v průběhu řízení navrhla rozšíření žaloby (eventuální petit), které soud na jednání dne [datum] připustil, a to konkrétně, aby soud případně rozhodl, že vlastníkem předmětného sporného pozemku [číslo] v k.ú. [obec] a obci [obec], je paní [jméno] [příjmení], tedy [role v řízení] [role v řízení], přičemž žalobkyně je zcela nepochybně aktivně legitimována žalovat nejen na určení ve svůj prospěch, ale též i ve prospěch své [role v řízení], kdy je dědičkou po [role v řízení].

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhla, aby žaloba byla zamítnuta. Uvedla, že v [anonymizováno] letech došlo k dohodě vlastníků nemovitostí, tzv. na podání ruky, kdy nedošlo k řádnému zavkladování převodu nemovitosti, oddělení pozemků nebylo nikdy provedeno, konkrétně geometrický plán z roku [rok] nebyl nikdy zavkladován. Účastníci si tak museli být vědomi toho, že s převodem nemovitosti jsou spojeny i administrativní povinnosti. Vzhledem k tomu, že převod nebyl proveden řádným způsobem, právní předchůdkyně žalobkyně nemohla pozemek vydržet, protože si musela být vědoma toho, že zde nebyla dodržena zákonná forma nutná k převodu nemovité věci. V průběhu vlastnictví žalobkyně pak byla prováděna zaměření, a to konkrétně v roce [rok], [rok] a [rok]. Žalobkyně tak nemohla být v dobře víře o tom, že pozemek drží oprávněně a tudíž nemohla pozemek vydržet. K právnímu posouzení věci pak žalovaná předestřela rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 490/2001 kdy„ Právní omyl držitele vycházející z neznalosti jednoznačně formulovaného ustanovení občanského zákoníku platného v době, kdy se držitel ujímá držby, není omluvitelný. Pokud se držitel chopil držby nemovitosti na základě smlouvy o jejím převodu, která nebyla registrována státním notářstvím v době, kdy zákon takovou registraci vyžadoval, nemohl být se zřetelem ke všem okolnostem o dobré víře, že je vlastníkem této nemovitosti.“ Dále uvedla, že podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 4547/2018“ Nedostatek investigativní aktivity držitele, který musel mít pochyby o skutečném stavu věci a nepokusil se o jeho zjištění, tedy nepostupoval s obvyklou mírou opatrnosti, kterou se zřetelem k okolnostem v konkrétním případě po každém požadovat, zpochybňuje jeho dobrou víru. Mezi nedostatkem uvedené aktivity a nevědomosti o skutečném stavu věci musí být příčinná souvislost.“ A podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 90/2018„ Vytyčení hranic s označením hranic v terénu a seznámení s tímto vytyčením držitelem, je okolností objektivně způsobilou zpochybnit dobrou víru držitele bez ohledu na subjektivní hodnocení spojené s tímto vytyčením.“ 3. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni [datum] bylo zjištěno, že vlastníkem pozemku parcela [číslo] jehož součástí je stavba pro rodinnou rekreaci [adresa], a dále pozemek parc. [číslo] zahrada, a parc. [číslo] ostatní plocha, v [katastrální uzemí] a obci [obec], okres [okres], vše zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro [územní celek], [stát. instituce], je žalobkyně, kdy tyto nemovité věci nabyla na základě darovací smlouvy ze dne [datum], Usnesení [název soudu] sp. zn. [spisová značka] o odevzdací listěně ze dně [datum] a Smlouvy kupní ze dne [datum].

4. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni [datum] bylo zjištěno, že vlastníkem pozemku parcela [číslo] jehož součástí je stavba pro rodinnou rekreaci [adresa], a dále pozemek parc. [číslo] zahrada, v [katastrální uzemí] a obci [obec], okres [okres], vše zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], je žalovaná.

5. Z doplnění odevzdací listiny [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] bylo zjištěno, že celá pozůstalost po [jméno] [příjmení] byla odevzdána dědici [jméno] [příjmení], narozené 29, 9, [číslo], zemřelé [datum]. Z usnesení státního notářství I v [obec] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] bylo zjištěno, že dědici po [jméno] [příjmení] jsou [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Z darovací smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] darovala žalobkyni rekreační chalupu [adresa] umístěnou na st.p. [číslo] vše zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce]

6. Z geometrického plánu [číslo] ze dne [datum] vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že pozemek parc. [číslo] zahrada o výměře [výměra] v [katastrální uzemí], obci [obec], byl oddělen z pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], obci [obec].

7. Z protokolu o vytyčení pozemků ze dne [datum] bylo zjištěno, že došlo k vytyčení hranic mezi pozemky č. st. [anonymizováno], p.p. [číslo] sousedními pozemky p.p. [číslo], kdy součástí protokolu je vytyčovací náčrt. Vytyčené hranice jsou v terénu označeny plastovými mezníky a sloupkem plotu, kdy hranice mezi pozemky je rovná bez zakřivení. Protokol je podepsán tehdejšími vlastníky předmětných pozemků, a to konkrétně žalobkyní, vlastníkem pozemku p.p. [číslo], st. [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], vlastníky p.p. [číslo]. [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] se nedostavili. Z protokolu o vytyčení pozemků ze dne [datum] bylo zjištěno, že došlo k vytyčení hranic mj. mezi pozemky č. st. [anonymizováno], p.p. [číslo]. Z mapy, která je součástí protokolu, je patrné, že hranice mezi pozemky je rovná bez zakřivení.

8. Ze sdělení [stát. instituce], [stát. instituce] ze dne [datum] bylo zjištěno, že grafický zákres hranice je evidován již v mapách bývalého pozemkového katastru, tehdy jako hranice mezi p. [číslo] p. [číslo]. Později p. [číslo] zanikla sloučením do parcely st.

67. Platnost map bývalého pozemkového katastru skončila v roce [rok]. Vzhledem ke stáří zákresu nelze datum vzniku původní hranice dohledat.

9. Z výslechu žalobkyně bylo zjištěno, že chalupa (stavba [adresa]) původně patřila prarodičům žalobkyně manželům [příjmení]. V pozůstalosti pak chalupu zdědila matka žalobkyně. V roce [rok] vlastnil vedlejší pozemek otcův bratr s tetou, kdy se bratři mezi sebou dohodli, že část pozemku se posune, aby mohla vzniknout brána, ale bohužel se to již nezapsalo do pozemkové knihy. K tomu byl vypracován nákres s datem [datum], na kterém jsou znázorněny dva body, kde se uhnulo s plotem, tak aby mohl vzniknout vjezd. Matka žalobkyně jako vlastnice chalupy k tomu dala souhlas. Bratři se jmenovali [jméno] a [příjmení] [příjmení]. Tuto část pozemku pak po celou dobu udržovala rodina žalobkyně, kdy na ní i do současnosti pěstuje ovocné stromy a keře. V této části pozemku má i urnu dědeček žalobkyně. Nikdo z předchozích vlastníků vedlejšího pozemku žalobkyni nikdy neoslovil s tím, že využívá část pozemku, který jí nepatří, to až přítel žalované. K zaměření z roku [rok] a [rok] pak žalobkyně uvedla, že listiny podepsala z toho důvodu, že byla zvyklá vše podepisovat a nepřikládala tomu žádnou větší váhu, kdy nadále nesouhlasila s tím, že mezi pozemky je rovná hranice. Tato zaměření byla dělána podle katastru a žalobkyně s tím nemohla nic udělat. Dále uvedla, že od obce koupila část pozemku před domem, tak aby měla přístup k domu, kdy se jedná o pruh pozemku kolem potoka.

10. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že nemá žádný bližší vztah k účastníkům řízení a že je starostou [územní celek]. [příjmení] mezi účastníky řízení jakožto starosta žádným způsobem sám neřešil. O předmětu sporu ví jen od žalobkyně, více se o to nezajímal. Dále uvedl, že v obci probíhají odkupy pozemků, kdy se povětšinou jedná o malé části mezi silnicí a pozemkem, kdy takto mohlo dojít i k prodeji části pozemku žalobkyni.

11. Z výslechu [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že její bývalý manžel byl bratrem [jméno] [příjmení], kdy vedle sebe bydleli. V roce 1982 pak dům prodala panu [příjmení]. V [obec] bydlela cca od roku 1950. Bydlela v domě, který v současné době vlastní žalovaná. Do roku 1982, kdy prodala dům, nebyly žádné problémy ohledně hranic pozemků.

12. Z výslechu [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že účastníci sporu jsou jeho sousedé, bližší vztah k nim nemá. V [obec] bydlí od roku [rok] a nemá povědomost o tom, že by se s hranicí mezi pozemky nějak hýbalo. Hranici mezi pozemky tvořil plot, kdy k plotu se o pozemek starali předci žalobkyně, potažmo žalobkyně. Neví o tom, že by byl nějaký spor o hranice pozemků. [ulice] je vjezd k pozemku, který je tam strašně dlouho.

13. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobkyni zná jako sousedku a žalovanou nezná. Svědek nevěděl, jak je tvořena hranice mezi pozemky, toliko uvedl, že před domem od silnice jsou vrata. Neví o tom, že by ohledně hranic pozemku byly dříve nějaké spory. O současném sporu ví toliko od žalobkyně.

14. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] byla zjištěno, že žalobkyně je jeho bývalou ženou a žalovanou viděl jen jednou v životě. V [obec] pobýval od roku [rok] do roku [rok], kdy se s žalobkyní rozvedl. Mezi pozemky byl dřevěný plot, který se nijak neměnil. Plot opravoval s dědou, kdy si pamatuje, že se ptal, proč ten plot je„ do křiva“, kdy mu bylo řečeno, že jeho bratr měl vedlejší pozemek, potřeboval si udělat bránu, takže se mu takhle částečně uhnulo s plotem.

15. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobkyně je jeho sestrou a žalovanou nezná. Nemovitost, kterou vlastní žalobkyně, byla původně jeho babičky, kdy ji potom zdědili rodiče. [ulice] pozemek vlastnil strýc, bratr jeho otce. Jeho otec a strýc se dohodli, že posunou část plotu, kdy došlo k zakřivení plotu, tak aby se tam vešla brána. To bylo v roce [rok] nebo [rok]. Ohledně hranic pozemku nebyly žádné spory, otec a strýc se vždy spolu dohodli. O část pozemku k plotu se vždy starala jeho rodina, jsou tam i urny.

16. Z výslechu [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobkyně je její sestřenicí, žalovanou nezná. Jako malá jezdila do [obec] ke strejdovi a tetě na chalupu, pak její rodiče koupili chalupu hned vedle tety a strejdy, to bylo někdy v roce [rok] až [rok]. Plot si pamatuje z dětství, tak jak stojí dnes. K tomu má svědkyně i z roku [rok] fotografii. Ohledně plotu se dohodli její otec a strýc mezi sebou. Část pozemku k plotu vždy udržovala rodina žalobkyně.

17. Z fotografií z roku [rok] bylo zjištěno, že mezi pozemky je plaňkový plot a jsou vedle sebe dvě příjezdové brány. Plaňkový plot vede za sloupem elektrického vedení. Z pozemkové mapy z [datum] bylo soudem zjištěno zakřivení společné hranice pozemků, kdy hranice mezi pozemky není rovná. Z místního šetření ze dne [datum] bylo zjištěno, že společná hranice pozemků je zakřivená a je tvořena plaňkovým plotem, který vede za sloupem elektrického vedení.

18. Na základě provedeného dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, a po přihlédnutí ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, dospěl soud k závěru o skutkovém stavu a právním závěrům:

19. Podle ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o.z.“, tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odst. 2 tohoto ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3 tohoto ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

20. Podle ustanovení § 1477 zákon 946/1811 Sb., obecný zákoník občanský, dále jen„ OZO“, kdo opírá vydržení o dobu třiceti nebo čtyřicetiletou, nepotřebuje udávati pořádný právní důvod. Vůči němu prokázaná nepoctivost držení vylučuje však vydržení i v této delší době.

21. Podle ustanovení § 1091 odst. 2 o.z. k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

22. Podle ustanovení § 1095 o.z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

23. Podle ustanovení § 3066 o.z. do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

24. Podle ustanovení § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“ určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

25. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda u žalobkyně existuje naléhavý právní zájem, neboť jeho absence by již přímo směřovala k zamítnutí žaloby.

26. Naléhavý právní zájem na určení vlastnictví k nemovitosti je u žalobkyně dán, neboť bez tohoto určení je její vlastnické právo nejisté. Bez konstitutivního rozhodnutí soudu nelze dosáhnout změny zápisu v katastru nemovitostí.

27. Žalobkyně žádala určení vlastnického práva k části pozemku, který měla nabýt vydržením. V řízení bylo prokázáno, že v roce [rok] se právní předchůdce žalobkyně a předchůdce žalované, což byly bratři [jméno] a [příjmení] [příjmení] (se souhlasem matky žalobkyně jakožto vlastnice chalupy), dohodli o převodu sporné části pozemku, jak vyplývá ze svědeckých výpovědí Ing. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a z účastnického výslechu žalobkyně. K tomu byla i vypracována pozemková mapa z [datum], ze které je patrné zakřivení pozemku. Tato dohoda však nebyla zanesena do pozemkové knihy, jak vyplývá zejména z účastnického výslechu žalobkyně. Z fotografie z roku [rok] pak je patrné, že k oběma pozemkům jsou zhotoveny dvě příjezdové brány, kdy ze svědeckých výpovědí vyplynulo, že k zakřivení pozemku došlo právě z důvodu vybudování příjezdové brány k druhému pozemku, ke kterému má vlastnické právo v současné době žalovaná. Ostatně i z fotografie z místního šetření ze dne [datum] je patrné, že tyto brány stojí na stejném místě jako v roce [rok] a i zakřivení plotu odpovídá stavu z roku [rok], kdy plaňkový plot rovněž vede za sloupem elektrického vedení. V této části pozemku je i uložena urna dědečka žalobkyně, jak vyplynulo z účastnického výslechu žalobkyně. Svědci i samotná žalobkyně pak shodně uvedli, že o tuto spornou část pozemku se vždy starala rodina žalobkyně, potažmo žalobkyně, což ostatně ani žalovaná nijak nesporovala. Nikdo z předchozích vlastníků vedlejšího pozemku žalobkyni ani nikdy neoslovil s tím, že užívá část pozemku, která jí nepatří, což potvrdili i ostatní svědci, že nemají žádnou vědomost o tom, že by se vedl nějaký spor ohledně předmětného pozemku.

28. Protože ke vzniku vlastnického práva vydržením mělo dojít před [datum], posuzoval soud tuto otázku podle příslušných ustanovení platných k datu [rok], kdy došlo k dohodě mezi bratry [anonymizováno].

29. Ze zjištěného skutkového stavu vyplývá, že držba právních předchůdců žalobkyně, potažmo žalobkyně, byla způsobilá k tzv. mimořádnému vydržení (§ 1477 OZO), nicméně k tomu nedošlo proto, že občanský zákoník č. 40/1964 Sb. tuto možnost neznal. Je ovšem zjevné, že úprava neumožňující uvést dlouhodobou - v dané věci trvající do vzniku sporu mezi účastníky nerušeně přinejmenším [anonymizováno] let (kdy v roce [rok] došlo poprvé k vytyčení pozemků a žalobkyně mohla v této době nabýt již vědomost o tom, že faktický stav neodpovídá stavu právnímu) - držbu vykonávanou„ nikoliv v nepoctivém úmyslu“, do souladu se stavem právním, neodpovídá tradičním principům soukromého práva, které byly vyjádřeny v obecném občanském zákoníku a nyní v ustanovení § 1095 o.z., a není v souladu s funkcí vydržení. To samo o sobě sice neznamená, že by i v době od [datum] do [datum] bylo mimořádné vydržení možné, při komplexním posouzení věci je však třeba tuto okolnost brát do úvahy.

30. K více než [anonymizováno] let trvající nerušené držbě, kdy totiž v dané věci přistupují další, z hlediska dobrých mravů specifické skutečnosti: Právní předchůdci účastníků (bratři) se na převodu vlastnického práva k pozemku vzájemně dohodli. Bylo tedy vůlí stran vlastnictví skutečně převést, byť tuto vůli (patrně pro nedostatek právních znalostí) nezanesli do pozemkové knihy. Když v roce [rok] vyšel najevo skutečný právní stav, nikdo ze zainteresovaných stran tuto skutečnost nezpochybňoval a držba žalobkyně pokračovala nerušeně dál. Ani žalobkyně tomu sama nepřikládala žádnou větší váhu. První, kdo sporoval hranici mezi pozemky, byl až přítel současné žalované. Dobrá víra, která je dána, se zřetelem ke všem okolnostem zaniká až v okamžiku, kdy se držitel seznámil se skutečnostmi, které objektivně musely vyvolat pochybnost o tom, že mu věc po právu patří, tato skutečnost nastala až v roce [rok], kdy došlo k vytyčení pozemků, teprve až tehdy žalobkyně pojala jisté obavy ohledně svého vlastnictví k předmětné části pozemku, tedy více jak [anonymizováno] let poté, co došlo k dohodě mezi bratry. Lze tedy shrnout, že předchůdci žalobkyně byli se zřetelem ke všem okolnostem po celou dobu své držby v dobré víře, že užívají spornou připlocenou část sousedního pozemku z titulu svého vlastnického práva, žalobkyně jakožto právní nástupkyně se také oprávněně domnívala, že je ve skutečnosti součástí nemovitostí, které zdědila (byly jí darovány) a užívá. V její prospěch svědčí i poměr ploch drženého a vlastněného (zapsaného) pozemku a zejména skutečnost, že pozemek užívali v hranicích již tehdy existujících. Plot byl stále na stejném místě, přičemž předchůdci žalované po celou dobu své vlastnické právo neuplatňovali. Problém se objevil až v roce [rok], kdy došlo k vytyčení pozemků, kterému však sama žalobkyně nepřikládala žádnou větší váhu.

31. Účelem institutu vydržení není nucené zbavení vlastnického práva původního vlastníka, nýbrž uvedení dlouhodobého faktického stavu do souladu se stavem právním.

32. Právní předchůdci žalobkyně i samotná žalobkyně vycházeli z toho, že dohodou bratrů a vytvořením plotu došlo k převodu této části pozemku, ač k samotnému převodu nemovité věci je potřeba tzv. knihovního vlastnictví, tedy zápisu do patřičného seznamu. Dlouhodobá držba, zejména pokud trvá jako v dané věci přinejmenším [anonymizováno] až [anonymizováno] let, nasvědčuje dobré víře držitele, při obvyklé péči o majetek by totiž žalovaná strana, potažmo její předchůdci nepochybně přistoupila k řešení věci, pokud by sama měla již dříve za to, že žalobkyně užívá její část pozemku. Takto ostatně dlouhodobou držbu váže i samotný občanský zákoník č. 89/2012 Sb. mimořádné vydržení, s výjimkou prokázaného nepoctivého úmyslu (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1646/2018 ze dne 30. 5. 2018). Kdyby předchůdce žalobkyně, potažmo sama žalobkyně, měla za to, že tato část pozemku není její, určitě by na tuto část pozemku neuložila urnu dědečka a o tuto část pozemku se ani nestarala, čemuž nasvědčuje i samotné oplocení pozemku, které je zde takto umístěno již od roku [rok] [rok], kdy se bratři dohodli o převodu této části pozemku. Přípustnost vydržení jen části pozemku pak potvrzuje ustálená judikatura, když jde zejména odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 22 Cdo 4663/2010, podle kterého v případech, kdy někdo nabude vlastnictví k pozemku a současně se uchopí držby části nebo celého sousedního pozemku, právním titulem držby je v takovém případě nabývací titul ke skutečně vlastněnému pozemku (kupní či darovací smlouva, závěť či rozhodnutí v dědickém řízení apod.), i když jde o tzv. putativní titul, je postačující. Tato část sporného pozemku je pak vyznačena geometrickým plánem [číslo] vyhotoveným Ing. [jméno] [příjmení], který je součástí rozsudku.

33. Soud si je i vědom judikatury, kterou předestřela žalovaná strana, která je však staršího data než soudem uváděná, kdy je i zřejmé, že i sám Nejvyšší soud se odklonil od předchozí judikatury, která vázala vydržení vlastnického práva k nemovité věci k intabulaci a v případě, že k ní nedošlo, nenaplňovala taková držba znaky oprávněné držby. Soud je téhož názoru jako Nejvyšší soud, neboť by to bylo v rozporu s dobrými mravy, kdy rodina žalobkyně i sama žalobkyně se o tuto část pozemku řádně po celou dobu starala a obhospodařovala ji. Ke změně hranic pozemků pak došlo na základě dohody bratrů, kdy měli za to, že toliko ke změně hranice pozemků stačí jejich dohoda a není třeba nic jiného činit. Kdyby měli vědomost o tom, že je potřeba ještě něco jiného učinit, již v té době by učinili patřičné kroky, tak aby se do budoucna předešlo případným sporům. Také Ústavní soud opakovaně konstatoval, že soud musí vždy vycházet z individuálních rozměrů každého jednotlivého případu, které jsou založeny na konkrétních skutkových zjištěních. Mnohé případy a jejich specifické okolnosti mohou být … značně komplikované a netypické; to však nevyvazuje obecné soudy z povinnosti udělat vše pro spravedlivé řešení, jakkoliv se to může jevit složité… (srov. nález pléna Ústavního soudu ze dne 7. 9. 2010, sp. zn. Pl. ÚS 34/09). Uvedený přístup převzala i judikatura Nejvyššího soudu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2011, sp. zn. 22 Cdo 1788/2011, a řada dalších rozhodnutí). Lze tedy i připustit i takovou oprávněnou držbu, která je v rozporu s údaji v evidenci nemovitostí (dnes v katastru nemovitostí). Při posouzení omluvitelnosti omylu držitele soud přihlédl i k poměru plochy drženého pozemku, kdy vzhledem k velikosti pozemku žalované je zanedbatelná. Pro žalobkyni ba naopak tato část pozemku je velmi důležitá, kdy pro ni má i pietní význam, neboť v této části pozemku je řadu let uložena urna jejího dědečka.

34. Na základě shora uvedených skutečností soud žalobě zcela vyhověl.

35. Soud dále uvádí, že o eventuálním petitu, který navrhla žalobkyně, již soud nerozhodoval, kdy podstata žaloby s tzv. eventuálním petitem spočívá v tom, že se žalobce domáhá, aby žalovanému byla uložena určitá povinnost, a pro případ, že tento primární petit bude zamítnut, aby bylo rozhodnuto o dalším požadavku žalobce. Žalovaný však nemá možnost volby plnění, soud o eventuálním (tj. druhém) petitu rozhoduje pouze v případě, že nároku uplatněnému v primárním petitu nelze vyhovět (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1065/2019 ze dne 24. 7. 2019. V daném případě soud vyhověl primárnímu petitu žalobkyně, tudíž eventuálním nárokem žalobkyně se již nezabýval a meritorně ani o něm nerozhodoval.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce po zaokrouhlení ve výši 81 541 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ustanovení § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý z dvanácti úkonů uvedených v ustanovení § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, účast na jednání dne [datum], [datum], [datum] a [datum], účast na místním šetření, vyjádření ze dne 24. 2. 2021, 10. 11. 2021, 18. 11. 2021, 12. 7. 2022) a z částky 1 550 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v ustanovení § 11 odst. 2 a. t. (účast u soudu dne 4. 10. 2021, kdy neproběhlo jednání) včetně třinácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 4 a. t., úkon za poradu s klientem soud žalobkyni nepřiznal, neboť nebyla soudu doložena, a dále cestovní náhrada v celkové výši 10 607,19 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 949,91 Kč za 216 ujetých km v částce 1 349,91 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 6,8 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 949,91 Kč za 216 ujetých km v částce 1 349,91 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 375/2021 Sb. při průměrné spotřebě 6,8 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 375/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 2 235,79 Kč za 216 ujetých km v částce 1 635,79 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 116/2022 Sb. při průměrné spotřebě 6,1 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 116/2022 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 2 235,79 Kč za 216 ujetých km v částce 1 635,79 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 116/2022 Sb. při průměrné spotřebě 6,1 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 116/2022 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 2 235,79 Kč za 216 ujetých km v částce 1 635,79 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 237/2022 Sb. při průměrné spotřebě 6,1 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 237/2022 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 53 257,19 Kč ve výši 11 184,01 Kč a dále náklady na vypracování geometrického plánu ve výši 12 100 Kč, jak byly doloženy žalobkyní fakturou [číslo] 2011.

37. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.

Poučení