16 C 38/2020-402

Rubrum

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Koškem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví takto:

Výrok

I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k pozemku [parcelní číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře [výměra], jehož součástí je stavba [adresa] [obec] I – [obec], rodinný dům, a pozemku [parcelní číslo], zahrada o výměře [výměra], vše zapsáno v katastru nemovitostí vedené [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] v [katastrální uzemí], okres a [územní celek].

II. Do výlučného vlastnictví žalovaného se přikazují nemovité věci pozemek [parcelní číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře [výměra], jehož součástí je stavba [adresa] [obec] I – [obec], rodinný dům, a pozemek [parcelní číslo], zahrada o výměře [výměra], vše zapsáno v katastru nemovitostí vedené [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] v [katastrální uzemí], okres a [územní celek].

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vypořádání spoluvlastnických podílů 1 608 333 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit ČR na účet Okresního soudu v Liberci částku 7 633 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit ČR na účet Okresního soudu v Liberci částku 7 633 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k pozemku [parcelní číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře [výměra], jehož součástí je stavba [adresa] [obec] I – [obec], rodinný dům, a pozemku [parcelní číslo], zahrada o výměře [výměra], vše zapsáno v katastru nemovitostí vedené [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] v [katastrální uzemí], okres a [územní celek] (dále jen„ nemovité věci“,„ nemovitost“). Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a původní žalované ([celé jméno původní účastnice], [datum narození] a [celé jméno původní účastnice], [datum narození]) nabyly shora uvedené nemovité věci do podílového spoluvlastnictví v rozsahu spoluvlastnického podílu ve výši id. [anonymizováno], a to v rámci pozůstalostního řízení po jejich zemřelé matce [jméno] [příjmení], narozené [datum]. Žalobkyně po celou dobu spoluvlastnictví měla zájem na tom, aby nedocházelo ke zbytečným sporům a usilovala o zrušení spoluvlastnictví, kdy i vůlí zůstavitelky bylo, aby nemovité věci získala do svého vlastnictví žalobkyně, o což se snažila i v rámci pozůstalostního řízení. Žalobkyně v předmětné nemovitosti prožila své dětství a dospívání a v dospělosti se pak žalobkyně se svojí rodinou o nemovitosti pravidelně starala, a to jak o dům, tak i přilehlé zahrady, kdy pomáhala své matce s nutnými opravami, než po její smrti zdědila část těchto nemovitých věcí. Žalobkyně zejména v domě zajišťovala pokládku lina, prováděla nátěry radiátorů, okenních rámů, výmalbu domu, výměnu prasklého potrubí, nové zábradlí na balkoně, na přilehlé zahradě pak provedla opravu plotu atd. O nemovitosti se starala i po smrti matky a stará se o ně doposud. V případě přikázání nemovitých věcí do jejího výlučného vlastnictví má vůli se o nemovitosti nadále starat a zajistit potřebnou rekonstrukci. Žalobkyně má k nemovitosti osobní a hluboký citový vztah. V průběhu řízení pak došlo k převodu práv a povinností z původních žalovaných na současného žalovaného, o čemž bylo rozhodnuto usnesením ze dne [datum], v právní moci dne [datum]. Po změně účastníků na straně žalované žalobkyně uvedla, že žalovaný k nemovitým věcem nemá žádný citový vztah na rozdíl od žalobkyně a vzhledem k tomu, že podíl žalovaného je větší než žalobkyně je i problematické provádět podstatnější opravy na nemovitosti, kdy ani sám žalovaný na nemovitosti neprovedl žádnou opravu. Žalobkyně v podílovém spoluvlastnictví nadále setrvat nechce a chce, aby nemovité věci byly přikázány do jejího výlučného vlastnictví.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a uvedl, že na základě kupní smlouvy nabyl od původních žalovaných [anonymizováno] shora uvedené nemovité věci. Žalobkyně při prodeji nemovitostí nevyužila svého předkupního práva, kdy původní žalované jí nabídly své podíly k odkoupení. Žalovaný má zájem předmětnou nemovitost užívat k bydlení své širší rodiny (svých dětí), zrekonstruovat ji, neboť dlouhodobě chátrá. Žalobkyni je připraven poskytnout plnění až ve výši [částka] s tím, že žalovanému budou přikázány nemovitosti do vlastnictví.

3. Žalobkyně následně uvedla, že své předkupní právo nevyužila zejména z toho důvodu, že cenu ve výši [částka] považovala za neadekvátní a v té době ani takovou částkou nedisponovala. Žalobkyně považuje postup žalovaného, jakožto realitního makléře, za čistě podnikatelský, kdy lze usuzovat, že spoluvlastnický podíl byl z jeho strany koupen za účelem získání nemovitosti jakožto investiční příležitosti.

4. Z usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], v právní moci dne [datum] bylo zjištěno, že shora uvedené nemovité věci nabyly v rámci dědického řízení po [jméno] [příjmení], zemřelé dne [datum], rovným dílem do spoluvlastnictví žalobkyně a předchůdkyně žalovaného, tj. v rozsahu spoluvlastnického podílu ve výši id. [anonymizováno]. Z informativního výpisu z katastru nemovitostí ke dni [datum] bylo zjištěno, že takto byly spoluvlastnické podíly i zapsány do katastru nemovitostí. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni [datum] bylo zjištěno, že na předmětných nemovitostech má žalobkyně spoluvlastnický podíl ve výši [anonymizováno] a žalovaný ve výši [anonymizováno].

5. Z fotografií z roku [rok] založených ve spise na čl. 127-128 bylo zjištěno, že žalobkyně v předmětném domě prováděla výmalbu a na přilehlé zahradě odklízela sníh. Z pojistné smlouvy [číslo] s počátkem pojištění [datum] bylo zjištěno, že předmětný dům je pojištěn na [celé jméno původní účastnice]. Z dokladů o platbě daně z nemovité věci bylo zjištěno, že daň byla hrazena [celé jméno původní účastnice].

6. Z emailové komunikace mezi právními zástupci žalobkyně a předchůdkyň žalovaného bylo zjištěno, že žalobkyně předchůdkyním žalovaného nabídla vyplatit každé částku ve výši [částka] za jejich spoluvlastnický podíl na předmětné nemovitosti. Předchůdkyně žalovaného s tímto nesouhlasily, neboť tato cena neodpovídala tržní hodnotě.

7. Z fotodokumentace na čl. 231 -268 bylo zjištěno, že předmětné nemovitosti jsou zanedbané a ve špatném technickém stavu.

8. Z výzvy ze dne [datum] adresované žalobkyni bylo zjištěno, že předchůdkyně žalovaného učinili nabídku předkupního práva ke svým spoluvlastnickým podílům na předmětné nemovitosti, a to za celkovou kupní cenu ve výši [částka]. K výzvě připojily kopii kupní smlouvy ze dne [datum]. Z doručenky bylo zjištěno, že výzva byla žalobkyni doručena dne [datum], kdy si ji osobně převzala. Z kupní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že předchůdkyně žalovaného uzavřely s žalovaným kupní smlouvu na své spoluvlastnické podíly na shora uvedené nemovité věci, a to na částku ve výši [částka].

9. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] vypracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], znalcem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace nemovitosti bylo zjištěno, že obvyklá cena podílu ve výši [anonymizováno] na shora uvedených nemovitých věcech ke dni [datum] byla [částka]. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] vypracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], znalcem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace nemovitosti bylo zjištěno, že obvyklá cena shora uvedených nemovitých věcí ke dni [datum] byla [částka]. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] vypracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], znalcem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace nemovitosti bylo zjištěno, že obvyklá cena shora uvedených nemovitých věcí ke dni [datum] byla [částka]. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] vypracovaného [celé jméno znalce], znalcem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace nemovitosti bylo zjištěno, že obvyklá cena shora uvedených nemovitých věcí ke dni [datum] byla [částka], kdy spoluvlastnický podíl žalobkyně o velikosti [anonymizováno] má obvyklou cenu ve výši [částka] a žalovaného o velikosti [anonymizováno] má obvyklou cenu ve výši [částka]. Ze znaleckého posudku bylo dále zjištěno, že reálné rozdělení nemovitosti není smysluplně možné, neboť dům se skládá z jediné bytové jednotky, totéž platí i o dělení garáže. Na domě neprobíhá běžná údržba. Nemovité věci nejsou dlouhodobě užívány, ústřední topení není funkční, ani koupelna není funkční. Přistavěná jednopodlažní část stavby (s provozně propojenou garáží a k ní přistavěnou vedlejší stavbou) je v havarijním stavu.

10. Z výpisu z účtu žalovaného vedeného u [anonymizována dvě slova] za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že zůstatek na účtu činil [částka], kdy v daný měsíc žalovanému odešla z účtu částka ve výši [částka]. Z dalších výpisů z tohoto účtu za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že zůstatek na účtu se pohyboval v rozmezí [částka] až [částka]. Z potvrzení o zůstatku na účtu žalobkyně vedeného u [obec] [anonymizováno] bylo zjištěno, že zůstatek na účtu ke dni [datum] činil [částka].

11. Z ostatních provedených důkazů nebyly zjištěny žádné další pro rozhodnutí soudu podstatné skutečnosti.

12. Na základě provedeného dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, a po přihlédnutí ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, dospěl soud k závěru o skutkovém stavu a právním závěrům:

13. Mezi účastníky řízení nebylo sporné, že shora uvedení jsou spoluvlastníky nemovitých věcí, které jsou předmětem tohoto řízení s tím, že výše spoluvlastnického podílu žalobkyně činí [anonymizováno] a výše spoluvlastnického podílu žalovaného činí [anonymizováno], kdy žalovaný svůj spoluvlastnický podíl nabyl na základě kupní smlouvy uzavřené s předchůdkyněmi žalovanému. Žalobkyně a předchůdkyně žalovaného nabyly předmětné nemovité věci v rámci pozůstalosti po zemřelé matce žalované a předchůdkyň žalovaného. Účastníci sporu pak shodně projevili zájem nabýt společnou věc do výlučného vlastnictví za přiměřenou náhradu, která byla stanovena na základě znaleckého posudku soudem ustanoveného znalce.

14. Z provedených listinných důkazů má soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaný jsou spoluvlastníky předmětné nemovité věci, kdy spoluvlastnický podíl žalobkyně na předmětné nemovitosti činí [anonymizováno] a podíl žalovaného [anonymizováno], jak vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí ke dni [datum], ostatně tuto skutečnost ani nikdo z účastníků nesporoval. Před samotným podáním žaloby žalobkyně jednala s předchůdkyněmi žalovaného ohledně vypořádání nemovitých věcí, nicméně nedošlo k dohodě. Předchůdkyně žalovaného pak následně prodaly své spoluvlastnické podíly na předmětné nemovitosti, kdy současně s prodejem vyzvaly žalobkyni k uplatnění jejího předkupní práva k podílům na předmětné nemovitosti, nicméně žalobkyně svého práva nevyužila, kdy se jí jevila kupní cena ve výši [částka] jako nepřiměřeně vysoká (důkaz: kupní smlouva, nabídka předkupního práva a reakce na nabídku). Ze znaleckého posudku vypracovaného [celé jméno znalce] pak bylo zjištěno, že nemovité věci nejsou reálně dělitelné, kdy obvyklou cenu těchto nemovitých věcí určil znalec na částku [částka], a to vzhledem k tomu, že na domě neprobíhá běžná údržba, nemovité věci nejsou dlouhodobě užívány, ústřední topení není funkční, ani koupelna není funkční. Přistavěná jednopodlažní část stavby (s provozně propojenou garáží a k ní přistavěnou vedlejší stavbou) je v havarijním stavu.

15. Soud má tedy za prokázané, že žalobkyně a žalovaný jsou spoluvlastníky reálně nedělitelných nemovitých věcí, které jsou předmětem vypořádání, podíl žalobkyně činí [anonymizováno] a žalovaného [anonymizováno], ani jeden z účastníků řízení nechce nadále setrvat v podílovém spoluvlastnictví. V současně době nikdo tyto nemovité věci nevyužívá. Účastníci řízení jsou pak schopni vyplatit druhé straně vypořádací podíl, což doložili výpisem ze svým účtů. Hodnota nemovití věci činí [částka], kdy spoluvlastnický podíl žalobkyně o velikosti [anonymizováno] má obvyklou cenu ve výši [částka] a žalovaného o velikosti [anonymizováno] má obvyklou cenu ve výši [částka].

16. Pokud jde o znalecký posudek vypracovaný znalcem [celé jméno znalce] soud uvádí, že ustanovení § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) platí pro hodnocení důkazů vůbec, a tedy i pro hodnocení důkazu znaleckým posudkem, přesto však je tu při hodnocení důkazu určitý rozdíl, který je vyvolán některými zvláštnostmi tohoto důkazu, neboť soud není oprávněn přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů znalce (srov. rozsudek Nejvyššího soudu 30 ze dne 2. 7. 2009, sp. zn. Cdo 3450 /2017). Soud hodnotí přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění jeho závěrů a soulad s ostatními provedenými důkazy. Hodnocení důkazu znaleckým posudkem tedy spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 4. 2002, sp. zn. 25 Cdo 583/2001).

17. Předmětný znalecký posudek je přesvědčivý co do úplnosti, obsahuje logické odůvodnění znaleckého posudku, a proto závěry tohoto posudku byly použity pro závěr ohledně obvyklé ceny nemovité věci a jeho reálné dělitelnosti. Jednalo se o odbornou otázku, kterou si soud nemohl na základě svého laického uvážení posoudit sám, neboť nedisponuje odbornými znalostmi jako znalec z oboru ekonomika, specializace ceny a odhady nemovitostí. Znalec zodpověděl otázku, resp. zadání soudu, a to s určitým a srozumitelným závěrem, a to včetně ocenění spoluvlastnických podílů účastníků řízení. Soud v daném případě vycházel z obvyklé ceny nemovitých věcí stanovenou znalcem [celé jméno znalce], neboť v případě zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je podstatná aktuální obvyklá cena v době rozhodování. Z daného je tak zřejmé, že předchozí znalecké posudku jsou v daném řízení nepoužitelné a není možné z nich v rámci daného řízení vycházet.

18. Podle ustanovení § 1115 odst. 1 zákona č. 89/2019 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky.

19. Podle ustanovení § 1140 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat a každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

20. Podle ustanovení § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

21. Podle ustanovení § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

22. Podle ustanovení § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

23. Podle ustanovení § 1136 o.z. spoluvlastník, který vynaložil na společnou věc náklad v zájmu ostatních spoluvlastníků bez jejich vyrozumění a souhlasu, může požadovat a) poměrnou část náhrady v rozsahu zhodnocení věci, jednalo-li se o náklad, který byl spoluvlastníkům ku prospěchu, b) náhradu nutných nákladů, jednalo-li se o náklad, který bylo třeba vynaložit na záchranu věci 24. Spoluvlastnictví tedy představuje stav, kdy k určité věci náleží vlastnické právo více osobám, a tyto pak věc spravují a rozhodují o nakládání s ní společně. Míra účasti jednotlivých spoluvlastníků přitom záleží na velikosti jejich spoluvlastnických podílů. Starý občanský zákoník (zákon č. 40/1964 Sb.) a nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) shodně vymezují tři způsoby vypořádání spoluvlastnictví, a to konkrétně rozdělení společné věci, přikázání společné věci za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům a prodej společné věci ve veřejné dražbě a rozdělení výtěžku mezi spoluvlastníky. Soud je uvedenými způsoby vypořádání spoluvlastnictví vázán a nemůže spoluvlastnictví vypořádat jiným, něž některým z těchto způsobů, a to ani v případě, kdy je jiný způsob vypořádání navržen některým ze spoluvlastníků. Soud je rovněž vázán i posloupností způsobů vypořádání. Nemůže tedy rozhodnout o způsobu vypořádání umístěném níže v hierarchii, pokud jsou splněny podmínky pro způsob postavený výše v hierarchii.

25. V řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví jsou často i dány skutečnosti, umožňující s jistou mírou přesvědčivosti zdůvodnit přikázání věci každé ze stran sporu. Rozhodnutí ve věci je tak v zásadě na úvaze soudu, která musí být řádně odůvodněna a nesmí být zjevně nepřiměřená. Soud se v rozhodnutí o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví vždy musí zabývat výší podílů spoluvlastníků a účelovým využitím věci, jeho rozhodnutí však může vyjít i z jiných skutečností (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 4930/2010 ze dne 13. 7. 2011). Použití kritéria účelnosti využití nemovitosti nemusí spočívat jen v posouzení možností a míry využití její stávající užitné hodnoty, ale může záležet i na tom, kdo ze spoluvlastníků tuto hodnotu spíše zachová nebo uvede do potřebného stavu (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2688/2020 ze dne 11. 11. 2020). Rozhodnou skutečností může být i historická rodinná vazba na předmět spoluvlastnictví, a to zejména jsou-li podíly spoluvlastníků stejné, kdy i zároveň spoluvlastníci disponují prostředky k vyplacení přiměřené náhrady a ostatní kritéria pro účelné využití společné věci vyznívají rovnocenně (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 130/2013 ze dne 25. 3. 2013).

26. V daném řízení zrušení spoluvlastnictví k výše vymezeným nemovitým věcem požadovaly obě strany. Soud tedy v souladu s postoji obou stran a při absenci (potenciálních) překážek vymezených v ustanovení § 1154 a 1156 o.z., které by snad mohly tomu bránit, rozhodl o zrušení spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k předmětným nemovitým věcem.

27. Protože soud rozhodl o zrušení spoluvlastnictví, pak v souladu s ustanovením § 1143 věty druhé o. z. zároveň rozhodl i o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Předmětné nemovité věci jsou tvořeny pozemkem, jehož součástí je rodinný dům a dále přilehlým pozemkem, který je využíván jako zahrada. V daném případě není reálně možné provést vertikální dělení stavby, jak vyplývá ze znaleckého posudku. Z toho důvodu se dále soud zabýval tím, zda je možné přikázání věci za přiměřenou náhradu jednomu ze spoluvlastníků. Přikázání věci do vlastnictví některého ze spoluvlastníků je podmíněno naplněním předpokladů, mezi které patří mj. to, že spoluvlastník, kterému má být věc přikázána, s tímto postupem souhlasí. Tento požadavek odráží fakt, že jen velmi obtížně by byl naplněn funkční, ekonomický a užitný cíl věci, byla-li by přikázána tomu ze spoluvlastníků, který o ni zájem nemá. Dalším předpokladem je hledisko kredibility (solventnosti) účastníka k „ vyplacení“ spoluvlastnického podílu, a to jak z hlediska samotné schopnosti náhradu zaplatit, tak i z hlediska jejího včasného poskytnutí. Hledisko solventnosti se v judikatuře profiluje ve dvojí podobě, jednak jako samotná podmínka pro přikázání věci některému ze spoluvlastníků (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1346/2002, nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 687/04) a jednak také jako jedna z okolností, k nimž je nutno při vypořádání přihlížet při posouzení toho, komu má být věc přikázána (např. při rovnocenných kritériích může být rozhodujícím pro přikázání věci objektivní schopnost náhradu poskytnout z hlediska dispozice volnými finančními prostředky nebo jejich bezprostředním obstaráním a použitím dříve ve srovnání se spoluvlastníkem druhým, ačkoli i ten by podmínku solventnosti k poskytnutí náhrady obecně splňoval). Smyslem požadavku solventnosti je dosáhnout toho, aby každý ze spoluvlastníků obdržel majetkovou hodnotu odpovídající velikosti jeho spoluvlastnického podílu a zamezilo se tomu, že spoluvlastník, jemuž byla přiznána náhrada, by při nesolventnosti spoluvlastníka, který se stal výlučným vlastníkem, musel náhradu vymáhat exekučně, a to ještě ne vždy úspěšně.

28. Oba účastníci řízení prokázaly, že mají dostatek finančních prostředků k vyplacení vypořádacího podílu, nicméně je zřejmé, že žalobkyně již nedisponuje finančními prostředky na nutné opravy domu a jeho příslušenství, když z fotografií a i ze znaleckého posudku vyplývá, že dům je ve špatném technickém stavu a vyžaduje potřebné opravy, které budou značně finančně náročně. Naopak žalovaný má dostatek finančních prostředků na tyto opravy, kdy dle výpisu z účtu mu v současné době po vyplacení vypořádacího podílu zbyde částka minimálně ve výši [částka]. Soud si je vědom i historické rodinné vazby na straně žalobkyně k předmětu spoluvlastnictví, nicméně je třeba zmínit, že žalobkyně měla možnost nabýt spoluvlastnický podíl žalovaného, nicméně své předkupní právo k danému podílu nevyužila. Nemůže ani obstát námitka, že se žalobkyně řádně stará o nemovité věci ve spoluvlastnictví, když ze znaleckého posudku a z přiložených fotografií je zřejmé, že předmětné nemovité věci jsou v dezolátním stavu a neprobíhá na nich řádná údržba, kdy znalec konkrétně zmínil, že ústřední topení v domě není funkční, ani koupelna není funkční. Přistavěná jednopodlažní část stavby (s provozně propojenou garáží a k ní přistavěnou vedlejší stavbou) je v havarijním stavu. K tomu je také nutné zmínit, že nemůže obstát ani námitka žalobkyně, že do předmětných nemovitých věcí nemůže investovat, když její podíl je nižší než žalovaného. Kdyby žalobkyně měla k předmětným nemovitých věcem tak silné citové pouto, jak deklaruje, tak by minimálně udržovala v domě základní pořádek a prováděla běžnou údržbu, která se nepojí s vysokými finančními náklady. Je také nutné zmínit, že občanský zákoník přímo počítá se situací, kdy spoluvlastník, který vynaložil prostředky na společnou věc bez vyrozumění či souhlasu ostatních spoluvlastníků a tato investice vedla ku prospěchu ostatních spoluvlastníků může po nich požadovat poměrnou část náhrady v rozsahu zhodnocení (§ 1136 o.z.). Žalobkyně však fakticky s nemovitostní nic nečiní, nevyužívá ji a nechává ji nadále chátrat. Nemůže obstát ani námitka žalobkyně, že žalovaný s nemovitými věcmi rovněž nic nedělá, když je zřejmé, že žalovaný tyto nemovitosti nabyl až v průběhu řízení a že po většinu doby žalobkyně předmětné nemovité věci měla ve spoluvlastnictví s jinými osobami, kdy ani v té době do nemovitostí žádným způsobem neinvestovala. Je i logické, že žalovaný v současné době do nemovitostí neinvestuje žádné prostředky, kdy vyčkává, jak dané řízení skončí. Naopak u žalovaného je zřejmé, že o nemovité věci jeví skutečný zájem, kdy od předchůdkyň žalovaného koupil jejich spoluvlastnické podíly, a to za vyšší cenu než je cena obvyklá, jak vyplývá ze znaleckého posudku. Zároveň, jak bylo zmíněno výše, má i dostatek volných finančních prostředků, které je schopen ihned investovat do předmětných nemovitých věcí, tak aby byla zachována jejich hodnota a nedocházelo k dalšímu zhoršování stavu nemovitých věcí. Je také nutné i zmínit, že podíl žalovaného na předmětných nemovitých věcech je větší než má žalobkyně. Z daného tak nelze, než dospět k závěru, že hodnotící kritéria pro přikázání nemovitých věcí zásadně nevyznívají rovnocenně a za těchto okolností soud přikázal nemovité věci do vlastnictví žalovaného a zároveň ho zavázal k vyplacení vypořádacího podílu ve výši [částka], tedy jak jej ohodnotil znalec.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví představuje iudicium duplex, řízení tak může být zahájeno na návrh kteréhokoli ze spoluvlastníků, přitom všichni spoluvlastníci mají v řízení postavení žalobce i žalovaného nehledě na to, kdo žalobu podal. Nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat, a tedy účast spoluvlastníka nelze vynucovat proti jeho vůli, přitom vyplývá rovněž to, že žádného ze spoluvlastníků nelze bez dalšího sankcionovat za to, že spoluvlastnictví má být zrušeno a vypořádáno, respektive za to, že byl u soudu podán návrh na jeho zrušení a vypořádání. Spoluvlastníci pak ani nemohou plně ovlivnit konečné rozhodnutí soudu o tom, jak bude podílové spoluvlastnictví vypořádáno, neboť soud je v tomto směru vázán zákonným pořadím jednotlivých způsobů vypořádání. Je tak spravedlivé, aby každý ze spoluvlastníků si sám nesl své náklady řízení a nebyl povinen hradit náklady jiného spoluvlastníka, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody, což soud v daném případě neshledal, a tudíž rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí, tedy žádnému z účastníků řízení náklady nepřiznal.

30. Podle ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má pak podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném případě státu vznikly náklady spojené se znaleckým posudkem. Tyto náklady jsou tvořeny částkou ve výši 29 266 Kč za vypracovaný znalecký posudek, které byly mezi účastníky rovnoměrně rozděleny, neboť povinnost k náhradě nákladů řízení nevznikla žádnému z účastníků, a to s ohledem na druh řízení. Žalobkyně i žalovaný složili na znalecký posudek zálohu každý ve výši 7 000 Kč, tudíž na náhradu nákladů řízení zbývá doplatit částku ve výši 15 266 Kč, kterou soud rovnoměrně rozdělil mezi žalobkyni a žalovaného, kdy každý z nich je povinen zaplatit státu částku ve výši 7 633 Kč.

31. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.

Poučení