16 C 38/2023 - 428

Rubrum

Okresní soud v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Koška a přísedících [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o zaplacení částky 2 719 032 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 2 129 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 72 590 Kč za období od 1. 4. 2020 až 1. 12. 2022, se zákonným úrokem z prodlení z částky 72 590 Kč od 1. 5. 2020 do 1. 12. 2022, se zákonným úrokem z prodlení z částky 75 411 Kč od 1. 6. 2020 do 1. 12. 2022, se zákonným úrokem z prodlení z částky 75 411 Kč od 1. 7. 2020 do 1. 12 2022, se zákonným úrokem z prodlení z částky 75 411 Kč od 1. 8. 2020 do 1. 12. 2022, se zákonným úrokem z prodlení z částky 75 411 Kč od 1. 9. 2020 do 1. 12. 2022, se zákonným úrokem z prodlení z částky 73 371 Kč od 2. 12. 2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 75 411 Kč ode dne 1. listopadu 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 75 411 Kč ode dne 1. prosince 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z částky 75 411 Kč z prodlení ode dne 1. ledna 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 75 411 Kč ode dne 1. února 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 75 411 Kč ode dne 1. března 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 75 411 Kč ode dne 1. dubna 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 75 411 Kč ode dne 1. května 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 75 411 Kč ode dne 1. června 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 75 411 Kč ode dne 1. července 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 75 411 Kč ode dne 1. srpna 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 75 411 Kč ode dne 1. září 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 75 411 Kč ode dne 1. října 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 75 411 Kč ode dne 1. listopadu 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 75 411 Kč ode dne 1. prosince 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 75 411 Kč ode dne 1. ledna 2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 75 411 Kč ode dne 1. února 2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 75 411 Kč ode dne 1. března 2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 75 411 Kč ode dne 1. dubna 2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 75 411 Kč ode dne 1. května 2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 77 153 Kč ode dne 1. června 2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 77 153 Kč ode dne 1. července 2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 77 153 Kč ode dne 1. srpna 2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 77 153 Kč ode dne 1. září 2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 77 153 Kč ode dne 1. října 2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 77 153 Kč ode dne 1. listopadu 2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 80 201 Kč ode dne 1. prosince 2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 80 201 Kč ode dne 1. ledna 2023 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kdy se žalobce domáhal po žalované zaplacení nevyplacených [Anonymizováno] odměn ve výši 69 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne 1. srpna 2020 do zaplacení, 74 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne 1. srpna 2021 do zaplacení, 74 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne 1. srpna 2022 do zaplacení, 77 350 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne 1. srpna 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 139 441,30 Kč , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhal původně zaplacení částky 2 719 032 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil zejména tím, že rozsudkem Krajského soudu v [adresa], pobočka v Liberci ze dne [datum], č. j. [spisová značka] (dále jen „Rozsudek“), bylo určeno, že výpověď z pracovního poměru ze dne [datum] (dále jen „Výpověď“), která byla žalobci doručena ze strany žalovaného, je neplatná. Předmětný Rozsudek nabyl právní moc dne [datum]. Pracovní poměr žalobce tak neskončil výpovědí a nadále trval. Pracovní poměr žalobce byl pak ukončen dohodou ke dni [datum]. Žalobci takto vznikl nárok na náhradu mzdy ve výši 2 578 364 Kč, vypočtených žalobcem v rámci tzv. průměrných výdělků za období únor až [Anonymizováno] 2020, [Anonymizováno] 2020 až [Anonymizováno] 2022, [Anonymizováno] až [Anonymizováno] 2022, a [Anonymizováno] až [Anonymizováno] 2022. Na náhradu mzdy pak bylo žalovanou uhrazeno dne 1.12.2022 celkem 448 864 Kč představující tzv. základní zákonnou náhradu mzdy za 6 měsíců , a kterou žalobce na celkový dluh započetl , a bylo na náhradě mzdy požadováno 2 129 500 Kč. Dále žalobce uplatnil nárok na neuhrazené [Anonymizováno] odměny, a to za rok [Anonymizováno] ve výši 69 000 Kč, za rok [Anonymizováno] ve výši 74 000 Kč , za rok [Anonymizováno] ve výši 74 000 Kč , za rok [Anonymizováno] ve výši 77 471 Kč, celkem 294 471 Kč. Dalším uplatněným nárokem byla náhrada za nevyčerpanou dovolenou ve výši 269 561 Kč za roky 2020 až 2022. Dále žalobce uplatnil nárok na náhradu škody spočívající v nevyplacení příspěvku do penzijního připojištění žalobce ve výši 750 kč měsíčně, vypočteným za období [Anonymizováno] 2020 až [Anonymizováno] 2022 ve výši 25 500 Kč.

2. Částku 2 129 500 Kč žalobce požadoval z titulu náhrady mzdy za dobu, kdy mu nebyla přidělována práce. Žalobce tento nárok odůvodnil tím, že vůči žalovanému učinil prohlášení o trvání na dalším zaměstnávání přípisem ze dne [datum]. Pracovní poměr žalobce na základě neplatné výpovědi původně zanikl ke dni [datum], žalobci tak vznikl nárok na náhradu mzdy podle ustanovení § 69 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen “z. p.“), za období od [datum] do [datum], kdy došlo k platnému rozvázání pracovního poměru, tedy za 34 měsíců. Žalovaná vyplatila žalobci ke dni [datum] částku v hrubé výši 448 864 Kč, která dle názoru Žalované představuje náhradu mzdy ve výši šestinásobku průměrného výdělku. Dle žalobce výpočet nevychází z průměrného výdělku ve smyslu ustanovení § 351 a násl. z. p. a rovněž tato částka nezohledňuje příslušenství (úrok z prodlení), na které prokazatelně vznikl žalobci nárok. Vzhledem k tomu, že žalobce v rozhodném období neodpracoval ničeho, je nezbytné při určení průměrného výdělku vycházet z tzv. pravděpodobného výdělku ve smyslu ustanovení § 355 z. p. V tomto ohledu je třeba rovněž přihlédnout k navyšování mezd u žalované, které bylo dáno mj. kolektivní smlouvou. Pro výpočet náhrady mzdy za období od [Anonymizováno] 2020 do [Anonymizováno] 2020 žalobce vychází z pravděpodobného výdělku v rozhodném období, tj. v kalendářním čtvrtletí od [Anonymizováno] do [Anonymizováno] 2019, v kterém by průměrný hodinový výdělek činil 445,20 Kč, vypočteno jako celková mzda v rozhodném období 207 000 Kč/465 odpracovaných hodin v rozhodném období. Při týdenní pracovní době 37,5 hodin by průměrný měsíční výdělek činil 72 590 Kč. Pro výpočet náhrady mzdy za období od [Anonymizováno] 2020 do [Anonymizováno] 2022 žalobce vychází z pravděpodobného výdělku v rozhodném období, tj. v kalendářním čtvrtletí [Anonymizováno] do [Anonymizováno] 2020, v kterém by průměrný hodinový výdělek činil 462,50 Kč, vypočteno jako celková mzda v rozhodném období 222 000 Kč/480 odpracovaných hodin v rozhodném období. Při týdenní pracovní době 37,5 hodin by průměrný měsíční výdělek činil 75 411 Kč. Pro výpočet náhrady mzdy za období od [Anonymizováno] 2022 do [Anonymizováno] 2022 žalobce vychází z pravděpodobného výdělku v rozhodném období, tj. v kalendářním čtvrtletí od [Anonymizováno] do [Anonymizováno] 2022, v kterém by průměrný hodinový výdělek činil 473,20 Kč, vypočteno jako celková mzda v rozhodném období 227 130 Kč/480 odpracovaných hodin v rozhodném období. Při týdenní pracovní době 37,5 hodin by průměrný měsíční výdělek činil 77 153 Kč. Pro výpočet náhrady mzdy za období od [Anonymizováno] 2022 do [Anonymizováno] 2022 žalobce vychází z pravděpodobného výdělku v rozhodném období, tj. v kalendářním čtvrtletí od [Anonymizováno] do [Anonymizováno] 2022, v kterém by průměrný hodinový výdělek činil 491,90 Kč, vypočteno jako celková mzda v rozhodném období 232 413 Kč/472,5 odpracovaných hodin v rozhodném období. Při týdenní pracovní době 37,5 hodin by průměrný měsíční výdělek činil 80 201 Kč.

3. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobci dne [datum] vyplatila částku 448 864 Kč představující náhradu mzdy za prvních šest měsíců, za které má žalobci náležet náhrada mzdy, učinil žalobce předmětem řízení náhradu mzdy od [Anonymizováno] 2020 do [Anonymizováno] 2022 dle výše specifikovaného průměrného výdělku v celkové výši 2 129 490 Kč. - za [Anonymizováno] 2020 ve výši 75 411 Kč - za [Anonymizováno] 2020 ve výši 75 411 Kč - za [Anonymizováno] 2020 ve výši 75 411 Kč - za [Anonymizováno] 2020 ve výši 75 411 Kč - za [Anonymizováno] 2020 ve výši 75 411 Kč - za [Anonymizováno] 2021 ve výši 75 411 Kč - za [Anonymizováno] 2021 ve výši 75 411 Kč - za [Anonymizováno] 2021 ve výši 75 411 Kč - za [Anonymizováno] 2021 ve výši 75 411 Kč - za [Anonymizováno] 2021 ve výši 75 411 Kč - za [Anonymizováno] 2021 ve výši 75 411 Kč - za [Anonymizováno] 2021 ve výši 75 411 Kč - za [Anonymizováno] 2021 ve výši 75 411 Kč - za [Anonymizováno] 2021 ve výši 75 411 Kč - za [Anonymizováno] 2021 ve výši 75 411 Kč - za [Anonymizováno] 2021 ve výši 75 411 Kč - za [Anonymizováno] 2021 ve výši 75 411 Kč - za [Anonymizováno] 2022 ve výši 75 411 Kč - za [Anonymizováno] 2022 ve výši 75 411 Kč - za [Anonymizováno] 2022 ve výši 75 411 Kč - za [Anonymizováno] 2022 ve výši 77 153 Kč - za [Anonymizováno] 2022 ve výši 77 153 Kč - za [Anonymizováno] 2022 ve výši 77 153 Kč - za [Anonymizováno] 2022 ve výši 77 153 Kč - za [Anonymizováno] 2022 ve výši 77 153 Kč - za [Anonymizováno] 2022 ve výši 77 153 Kč - za [Anonymizováno] 2022 ve výši 78 151 Kč - za [Anonymizováno] 2022 ve výši 80 201 Kč 4. Náhrada mzdy byla dle kolektivní smlouvy splatná vždy nejpozději 11. dne po uplynutí období, za které se poskytuje. Úrok z prodlení žalobce požadoval vždy ode dne následujícího od data splatnosti, kdy splatnost jednotlivých nároků nastává vždy nejpozději v kalendářním měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku. Úrok z prodlení žalobce požadoval rovněž z náhrady mzdy za období od [Anonymizováno] 2020 do [Anonymizováno] 2020, a to od splatnosti náhrady mzdy do 1. 12 [Anonymizováno], kdy mu byla náhrada mzdy za uvedené měsíce vyplacena, neboť tato mu byla vyplacena bez zákonného úroku z prodlení.

5. Částku 294 471 Kč s příslušenstvím žalobce požadoval z titulu nevyplacených [Anonymizováno] odměn, které byly žalobci vypláceny ročně ve výši měsíční mzdy ve výplatním termínu v kalendářním měsíci, ve kterém se konala valná hromada žalované, na které byla auditorem schválena účetní uzávěrka. Ačkoliv Žalobce splnil předpoklady pro vyplacení roční odměny za rok [Anonymizováno] i [Anonymizováno], nebyla mu tato roční odměna přiznána, a to i přesto, že zaměstnancům konajícím stejnou práci nebo práci stejné hodnoty (tj. [Anonymizováno] a [Anonymizováno]-[Anonymizováno] [Anonymizováno]), byla tato roční odměna přiznána, čímž se žalovaná dopustila nerovného zacházení na úseku odměňování. V důsledku neplatného rozvázání pracovního poměru pak následně nebyla roční odměna přiznána a vyplacena Žalobci za roky [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], ačkoliv na tuto odměnu by žalobci vznikl nárok. S ohledem na výše uvedené tak žalobce požaduje roční odměny za rok [Anonymizováno] ve výši [částka] s příslušenstvím, roční odměny za rok [Anonymizováno] ve výši [částka] s příslušenstvím, roční odměny za rok [Anonymizováno] ve výši [částka] s příslušenstvím, roční odměny za rok [Anonymizováno] ve výši [částka] s příslušenstvím, celkem částku ve výši 294 471 Kč s příslušenstvím. Úrok z prodlení žalobce požadoval vždy ode dne následujícího od data splatnosti, kdy splatnost jednotlivých nároků nastává vždy nejpozději v kalendářním měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku.

6. Žalovaná uvedla, že nárok uplatněný v žalobě neuznává a tento rozporuje co do důvodu i výše. Ohledně nároku žalobce na náhradu mzdy za dobu, kdy mu nebyla přidělována práce, žalovaná uvedla, že daném případě jsou splněny podmínky pro přiměřené snížení náhrady mzdy dle ustanovení § 69 odst. 2 zákoníku práce. Celková doba, za kterou by měla příslušet náhrada mzdy jednoznačně a dalekosáhle přesahuje dobu 6 měsíců a dle přesvědčení žalované jsou naplněny i další důvody týkající se zaměstnání a příjmů žalobce v mezidobí od doručení oznámení žalobce, resp. od okamžiku, kdy pracovní poměr žalobce u žalované původně skončil na základě neplatné výpovědi do platného ukončení pracovního poměru žalobce u žalované. Žalovaná navrhuje, aby žalobci byl přiznán pouze nárok na náhradu mzdy za období 6 měsíců. Náhrada mzdy za období 6 měsíců činí částku 448 864 Kč, která již byla žalobci ze strany žalované před podáním žaloby, a to dne [datum] zaplacena. Žalovaná dále uvedla, že žalobce v předmětném období vykonával u jiného zaměstnavatele práci za srovnatelných či lepších podmínek, tedy i za rovnocennou mzdu, přičemž v takovém případě přichází dle judikatury Nejvyššího soudu v úvahu krácení náhrady mzdy. Žalovaná navrhla, aby náhrada mzdy byla za dobu přesahující 6 měsíců zkrácena o 99 %, v kontextu částky požadované žalobcem o částku 2 108 205 Kč.

7. Žalovaná se dále neztotožnila s výpočtem průměrného výdělku žalobce, neboť v případě náhrady mzdy při neplatném rozvázání pracovního poměru je po celou dobu rozhodným obdobím „kalendářní čtvrtletí předcházející vzniku nároku zaměstnance na náhradu mzdy (rozhodné období) bez zřetele k tomu, za které následující období zaměstnanec nárok (část nároku) na náhradu mzdy uplatnil. Pro výpočet náhrady mzdy žalovaná vychází z průměrného výdělku v 2. kalendářním čtvrtletí roku [Anonymizováno]. V tomto rozhodném období průměrný hodinový výdělek dle žalované činil 458,82 Kč, vypočteno jako součet mezd v rozhodném období 213 350 Kč, který zahrnuje měsíční mzdu s osobním ohodnocením 197 865 Kč a alikvotní část ročních odměn ve výši 15 485 Kč/465 odpracovaných hodin v rozhodném období. Průměrný hodinový výdělek tak činil 458,82 Kč. Při týdenní pracovní době 37,5 hodin průměrný měsíční výdělek činil 74 810,60 Kč.

8. Ohledně nároku na vyplacení [Anonymizováno] odměn žalovaná uvedla, že tento nárok postrádá relevantní právní základ. V období, které začíná dnem následujícím po dni, v němž měl pracovní poměr dotyčného zaměstnance podle výpovědi skončit, a které končí dnem pravomocného rozhodnutí ve věci neplatného rozvázání pracovního poměru, se právní vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem nemohou řídit pracovní smlouvou, [Anonymizováno] smlouvou, smlouvou o individuálních pracovních a mzdových podmínkách, kolektivní smlouvou ani vnitřními předpisy zaměstnavatele ve stejné podobě, jako kdyby pracovní poměr trval. Pracovněprávní vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem se v uvedeném období řídí zvláštní právní úpravou obsaženou v ustanoveních § 69 až 72 z. p.

9. Žalobce v replice k vyjádření žalované uvedl, že předpoklady ke krácení náhrady mzdy naplněny nejsou. Žalobce vykonává od [datum] práci na nižší pozici než u žalované a za nižší mzdu, a to z důvodu, že žalovaná poškodila jeho dobré jméno v oboru, ve kterém pro žalovanou pracoval. Ohledně výše průměrného výdělku žalobce uvedl, že stanovení výše průměrného výdělku ve stejné výši po celou dobu dle kalendářního čtvrtletí předcházejícího vzniku nároku zaměstnance na náhradu mzdy by došlo k neúměrnému zkrácení jeho práv. Žalobce dále nesouhlasil s výpočtem průměrného výdělku učiněného žalovanou, neboť pracovní poměr skončil [datum], rozhodným obdobím pro výpočet průměrného výdělku je tak [Anonymizováno] [Anonymizováno] až [Anonymizováno] [Anonymizováno] a je třeba vycházet z tzv. pravděpodobného výdělku.

10. Ohledně nároku náhrady [Anonymizováno] odměn odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2343/2003, dle kterého z důvodu odpovědnosti zaměstnavatele za škodu má zaměstnanec nárok na náhradu veškeré majetkové újmy, která nespočívá ve ztrátě na výdělku a která u zaměstnance nastala v důsledku toho, že s ním zaměstnavatel neplatně rozvázal pracovní poměr, popřípadě že mu po neplatném rozvázání pracovního poměru nepřiděloval práci podle pracovní smlouvy, ačkoliv mu zaměstnanec oznámil, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával.

11. Ohledně žalobcem uplatněných nároků na zaplacení částky 25 500 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody, která mu vznikla ve výši 750 Kč za každý měsíc v období od [Anonymizováno] [Anonymizováno] do [Anonymizováno] [Anonymizováno] v důsledku nevyplaceného příspěvku do penzijního pojištění a částky 269 561 Kč z titulu náhrady za nevyčerpanou dovolenou, pak došlo po předestření soudní judikatury, např. rozhodnutí NS ČR sp.zn.21 Cdo 2343/2003 ohledně nároku na příplatek k penzijnímu připojištění, a sp. zn. 21 Cdo 2124/2021 v kontextu ke směrnici EP a Rady 2003/88/ES, k nároku na nevyčerpanou dovolenou, k uzavření částečného smíru mezi účastníky řízení, a to usnesením ze dne [datum], č. j. 16 C 38/2023-119. V tomto Smíru se žalovaná zavázala zaplatit žalobci částku ve výši 300 000 Kč a tato částka tak již nebyla předmětem řízení. Součástí smíru pak bylo také ujednání o tom, že si ohledně nároků - náhrady škody za nevyplacený příspěvek na penzijní připojištění ve výši 25 500 Kč s příslušenstvím, a nároku na náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou za období [Anonymizováno] až [Anonymizováno] ve výši 269 561 Kč s příslušenstvím, ponesou náklady řízení účastníci ze svého.

12. Přes tvrzení obsažená v žalobě o započtení žalovanou poskytnuté náhrady mzdy ve výši 448 864 Kč, tato zůstala nadále předmětem řízen s odkazem na žalobní petit. Následně pak až v průběhu soudního řízení, konkrétně na základě výzvy soudu k upřesnění žaloby, včetně specifikace požadovaného příslušenství, došlo při jednání konaném dne [datum], jednak k částečnému zpětvzetí žaloby co do částky 448 864 Kč , kdy usnesení učiněné při jednání soudu za přítomnosti obou účastníků řízení nabylo právní moci , kdy se účastníci vzdali práva na odvolání. Výrokem II. usnesení učiněného při jednání soudu dne [datum] pak došlo také k připuštění změny žaloby, a to v rámci tzv. definitivního vymezení předmětu řízení a specifikace nároku na náhradu mzdy a požadovaný úrok z prodlení.

13. Na základě provedeného dokazování soud učinil tato zjištění:

14. Z výpovědi z pracovního poměru bylo zjištěno, že žalovaná dne [datum] dala žalobci výpověď z pracovního poměru, který vznikl na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] změněné smlouvou o individuálních, pracovních podmínkách ze dne [datum], na základě které žalobce vykonával funkci [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Výpověď byla dána dle § 52 písm. g) z. p. a byla odůvodněna tím, že žalobce se dopustil jednání, které žalovaná vyhodnotila jako porušení kázně dílem závažné a dílem jako méně závažné opakující se porušení právních povinností.

15. Z rozsudku Okresního soud v Liberci ze dne 1. 12. 2021, č. j. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci bylo zjištěno, že předmětná výpověď z pracovního poměru ze dne [datum] byla určená jako neplatná.

16. Z oznámení žalobce o trvání na dalším zaměstnávání bylo zjištěno, že žalobce žalované dne [datum] sdělil, že má za to, že došlo k neplatnému rozvázání pracovního poměru a že trvá na dalším zaměstnávání a vyzval žalovanou, aby mu začala přidělovat práci v souladu s pracovní smlouvou. Současně žalobce vyzval žalovanou k výplatě [Anonymizováno] odměn ve výší 69 000 Kč a pohyblivé složky mzdy za měsíc [Anonymizováno] 2019 ve výši 17 000 Kč.

17. Z podnikové kolektivní smlouvy pro roky 2021 do 2022 bylo zjištěno, že problematika mezd byla u žalované upravena rovněž kolektivní smlouvou. Dále bylo zjištěno, že od [datum] do [datum] nedošlo u žalované k plošnému navýšení mezd, s platností od [datum] mělo dojít k navýšení všech tarifních i smluvních mezd o inflaci roku 2021 do výše 3 %.

18. Z mzdového listu žalobce za rok [Anonymizováno] bylo zjištěno, že čistá mzda žalobce za rok [Anonymizováno] činila celkem 556 862 Kč. Dále bylo zjištěno, že žalobce byl od [datum] do [datum] v pracovní neschopnosti.

19. Ze smlouvy o individuálních pracovních mzdových podmínkách ze dne [datum] bylo zjištěno, že smlouvy byla uzavřena na dobu, kdy bude žalobce vykonávat pro žalovanou práci na pracovní pozici [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Ve smlouvě byla sjednána mzda skládající se ze základní mzdy [částka] a pohyblivé složky ve výši maximálně [částka], kterou může zaměstnavatel přiznat zaměstnanci při splnění všech pracovních povinností a úkolů. Pohyblivá složka byla nenárokovou složkou a o jejím přiznání a vyplácení rozhodoval výhradně zaměstnavatel. Zaměstnanci mohla být dle smlouvy poskytnuta roční odměna, pokud bude zaměstnavatelem za příslušné účetní období přinejmenším splněn plánovaný hospodářský výsledek a zaměstnavatelem budou během příslušného účetního období splněny závazky vůči objednatelům. Výše roční odměny s rovná výši měsíční mzdy zaměstnance platné v posledním měsíci kalendářního roku.

20. Z tiskové zprávy ze dne [datum] bylo zjištěno, že na webových stránkách žalované bylo zveřejněno uzavření Podnikové kolektivní smlouvy pro rok [Anonymizováno]. Zpráva obsahovala informaci, že v „letošním roce“, tedy roce [Anonymizováno] došlo u žalované dvakrát ke zvýšení mezd, a to o [Anonymizováno] % od [datum] a o další [Anonymizováno] % od [datum].

21. Z dohody o skončení pracovního poměru ze dne [datum] bylo zjištěno, že pracovní poměr žalobce skončil dohodou dne § 49 z. p. ke dni [datum].

22. Z výplatní pásky žalobce a z potvrzení o zdanitelných příjmech za [Anonymizováno] 2022 bylo shodně zjištěno, že žalobci byla poskytnuta náhrada mzdy ve výši [částka].

23. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce je od [datum] zaměstnán u zaměstnavatele [právnická osoba] na pracovní pozici „[Anonymizováno] [Anonymizováno]“. Pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do [datum]. Z dohody i změně sjednaných pracovních podmínek ze dne [datum] bylo zjištěno, že došlo ke změně znění pracovní smlouvy ze dne [datum] tak, že pracovní poměr se sjednává na dobu neurčitou s účinností od [datum].

24. Ze mzdového výměru žalobce ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobci byla u zaměstnavatele [právnická osoba] od [datum] stanovena měsíční hrubá mzda [částka]. Ze mzdového výměru žalobce ze dne [datum] bylo zjištěno, že měsíční hrubá mzda žalobce byla od [datum] stanovena ve výši [částka]. Ze mzdového výměru žalobce ze dne [datum] bylo zjištěno, že měsíční hrubá mzda žalobce byla od [datum] stanovena ve výši [částka].

25. Z listiny označené jako Popis pracovní pozice bylo zjištěno, hlavním účelem pracovní pozice „[Anonymizováno] [Anonymizováno]“ je „Přímá odpovědnost za celkový chod a [Anonymizováno] [Anonymizováno] včetně [Anonymizováno], rozvoje a motivace zaměstnanců, rozvoj [Anonymizováno] a [Anonymizováno], neustálé zlepšování provozních procesů a optimalizaci pracovních postupů, [Anonymizováno] a plnění cílů ve své funkční oblasti“. [Anonymizováno] [Anonymizováno] je podřízen Regionálnímu [Anonymizováno] provozu a je nadřízeným [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno].

26. Z listiny označení jako Základní popis pracovní pozice ze dne [datum] bylo zjištěno, že u žalované byl žalobce zařazen do funkce [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Cílem pracovní pozice bylo vedení [Anonymizováno] úseku – dlouhodobé zajištění kvality a efektivity služeb v oblasti [Anonymizováno]. Řídí, plánuje a koordinuje činnost podřízených složek ve smyslu přípravy a [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Jako účel pracovní pozice bylo uvedeno: „[Anonymizováno] a organizuje činnost [Anonymizováno] úseku, formuluje [Anonymizováno], [Anonymizováno] a vizi organizace. Odpovídá za plnění strategických cílů ve svěřených [Anonymizováno] oblastech“. [Anonymizováno] [Anonymizováno] je podřízen [Anonymizováno] společnosti a je přímým nadřízeným pozicím [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] oddělení [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno], [Anonymizováno] oddělení [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno], komandující [Anonymizováno] provozu, [Anonymizováno] [Anonymizováno] provozu, [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno].

27. Z výplatních pásek žalobce za [Anonymizováno] , [Anonymizováno] a [Anonymizováno] 2019 , bylo zjištěno, že žalobce odpracoval v tomto čtvrtletí pouze [Anonymizováno] dní v měsíci [Anonymizováno]. Z výplatnic za měsíce [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] bylo zjištěno, že v říjnu [Anonymizováno] žalobce neodpracoval žádný den, 21 dnů měl překážky v práci na straně zaměstnavatele a [Anonymizováno] dny byl v pracovní neschopnosti, náhrada mzdy za překážky v práci na straně zaměstnavatele činila [částka] hrubého, náhrada mzdy za dočasnou pracovní neschopnost činila [částka]. V měsíci [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] žalobce neodpracoval žádné hodiny, po celou dobu byl v pracovní neschopnosti. Ve všech těchto měsících byl žalobci poskytnut příspěvek na penzijní připojištění ve výši [částka]. Jako průměrný hodinový výdělek pro náhrady je uvedena částka [Anonymizováno],98.

28. Z výpočtu průměrného výdělku provedeného mzdovou účtárnou žalované bylo zjištěno, že účtárna žalované při výpočtu vzala celkový příjem žalobce v druhém čtvrtletí roku [Anonymizováno] včetně alikvotní části ročních odměn ve výši [částka] a vydělila jej celkovým počtem odpracovaných hodin, a to 465 hodin, výsledný průměrný hodinový výdělek tak činil 458,82 Kč.

29. Z emailová komunikace bylo zjištěno, že mezi právními zástupci účastníků probíhala po jednání soudu konaném dne [datum] mimosoudní jednání, na základě které strany došly ke smírnému řešení sporu ohledně příspěvku na penzijní připojištění a náhrady za nevyčerpanou dovolenou.

30. Z orientační schématu žalované byla zjištěna organizační struktura žalované společnosti, především, že pod dopravní úsek spadala jednotlivá oddělení, a to oddělení provozu [Anonymizováno], oddělení [Anonymizováno] [Anonymizováno], oddělení [Anonymizováno] centrum, oddělení [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno], a přímo pod vedení úseku spadaly pozice specialista systému [Anonymizováno] a [Anonymizováno] specialista, [Anonymizováno] projekty.

31. Ze mzdového listu žalobce za rok [Anonymizováno] a výpočtu daně a daňového zvýhodnění bylo zjištěno, že hrubá mzda žalobce za [Anonymizováno] [Anonymizováno] činila [částka], za [Anonymizováno] [částka], za [Anonymizováno] [částka], za [Anonymizováno] [částka], za [Anonymizováno] [částka], za [Anonymizováno] [částka], za [Anonymizováno] [částka], za [Anonymizováno] [částka], za [Anonymizováno] [částka], za [Anonymizováno] [částka] a za [Anonymizováno] [částka].

32. Ze mzdového listu žalobce za rok [Anonymizováno] a výpočtu daně a daňového zvýhodnění bylo zjištěno, že hrubá mzda žalobce za [Anonymizováno] [Anonymizováno] činila [částka], za [Anonymizováno] [částka], za [Anonymizováno] [částka], za [Anonymizováno] [částka], za [Anonymizováno] [částka], za [Anonymizováno] [částka], za [Anonymizováno] [částka], za [Anonymizováno] [částka], za [Anonymizováno] [částka], za [Anonymizováno] [částka], za [Anonymizováno] [částka] a za [Anonymizováno] [částka].

33. Ze mzdového listu žalobce za rok [Anonymizováno] bylo zjištěno, že hrubá mzda žalobce za [Anonymizováno] [Anonymizováno] činila [částka], za [Anonymizováno] [částka], za [Anonymizováno] [částka], za [Anonymizováno] [částka], za [Anonymizováno] [částka], za [Anonymizováno] [částka], za [Anonymizováno] [částka], za [Anonymizováno] [částka], za [Anonymizováno] [částka], za [Anonymizováno] [částka], za [Anonymizováno] [částka] a za [Anonymizováno] [částka].

34. Ze mzdového listu žalobce za rok [Anonymizováno] bylo zjištěno, že hrubá mzda žalobce za [Anonymizováno] [Anonymizováno] činila [částka], za [Anonymizováno] [částka], za [Anonymizováno] [částka], za [Anonymizováno] [částka], za [Anonymizováno] [částka], za [Anonymizováno] [částka], za [Anonymizováno] [částka], za [Anonymizováno] [částka], za [Anonymizováno] [částka], za [Anonymizováno] [částka], za [Anonymizováno] [částka] a za [Anonymizováno] [částka].

35. Z potvrzení zaměstnavatele [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce pracuje od [datum], sjednaný druh práce je [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Měsíční mzda žalobce byla od [datum] ve výši [částka], od [datum] ve výši [částka], od [datum] ve výši [částka], od [datum] ve výši [částka] a od [datum] ve výši [částka]. Žalobci nebyla v tomto období přiznána další složka mzdy a žalobce nepobíral a nepobírá odměny za další činnosti. na č.l. 265 36. Ze směrnice [právnická osoba] ke mzdám a odměňování byla zjištěna úprava mezd a odměňování u [právnická osoba] včetně specifikace jednotlivých mzdových složek a způsobu jejich výpočtu pro konkrétní zaměstnance. č.l. 266-271 37. Z interního sdělení v rámci žalované ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce žádal o vyplacení mimořádných odměn u [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Z interního sdělení v rámci žalované ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce navrhoval zavedení příplatku [Anonymizováno] za [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Z interního sdělení v rámci žalované ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce navrhoval výplatu odměny za vzorné plnění pracovních povinností zaměstnanci z [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] – provoz [Anonymizováno]. Z interního sdělení v rámci žalované ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce zval uvedené pracovníky k osobnímu jednání k projednání přestupků, stížností a 38. Ze sazebníku postihů a krácení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce u žalované vypracoval sazební krácení základní odměny u [Anonymizováno] [Anonymizováno].

39. Ze zápisů z porad žalobce s podřízenými bylo zjištěno, že žalobce konal porady [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno], kterých se účastnil jako zástupce vedení společnosti. Porad s [Anonymizováno] se jako zástupce vedení společnosti účastnil kromě žalobce také [Anonymizováno] provozu [Anonymizováno].

40. Z výroční zprávy žalované za rok [Anonymizováno], konkrétně z čl. 4 bylo zjištěno, že výsledek hospodaření za rok [Anonymizováno] činil [částka].

41. Z výroční zprávy žalované za rok [Anonymizováno], konkrétně z čl. 4 bylo zjištěno, že výsledek hospodaření za rok [Anonymizováno] činil [částka].

42. Z výroční zprávy žalované za rok [Anonymizováno], konkrétně z čl. 4 bylo zjištěno, že výsledek hospodaření za rok [Anonymizováno] [částka].

43. Z výroční zprávy žalované za rok [Anonymizováno], konkrétně z čl. 4 bylo zjištěno, že výsledek hospodaření za rok [Anonymizováno] činil [částka].

44. Ze zprávy dozorčí rady akcionářům společnosti ze dne [datum] byl zjištěno, že dozorčí rada žalované doporučila Valné hromadě schválit účetní uzávěrku za rok [Anonymizováno]. Disponibilní zisk [Anonymizováno] za rok [Anonymizováno] činil [částka].

45. Ze zprávy dozorčí rady akcionářům společnosti ze dne [datum] byl zjištěno, že dozorčí rada žalované doporučila Valné hromadě schválit účetní uzávěrku za rok [Anonymizováno]. Disponibilní zisk [Anonymizováno] za rok [Anonymizováno] činil [částka].

46. Ze zprávy dozorčí rady akcionářům společnosti ze dne [datum] byl zjištěno, že dozorčí rada žalované doporučila Valné hromadě schválit účetní uzávěrku za rok [Anonymizováno]. Disponibilní zisk [Anonymizováno] za rok [Anonymizováno] činil [částka].

47. Ze zprávy dozorčí rady akcionářům společnosti ze dne [datum] byl zjištěno, že dozorčí rada žalované za rok [Anonymizováno] doporučila Valné hromadě schválit účetní uzávěrku za rok [Anonymizováno]. Disponibilní zisk [Anonymizováno] za rok [Anonymizováno] činil [částka].

48. Z účtu žalobce na webových stránkách [Anonymizováno].cz bylo zjištěno, že žalobce v prosince [Anonymizováno] poptával zaměstnání, a to v různých oborech v různých částech ČR u téměř 80 zaměstnavatelů. V jednom případě žalobce nabídku odmítl v ostatních případech nebyl kontaktován či nebyl přijat.

49. Z fotodokumentace činnosti žalobce u aktuálního zaměstnavatele bylo zjištěno, že žalobce u zaměstnavatele [právnická osoba] vykonává také [Anonymizováno] práce, např. při [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno], a dle aktuální potřeby.

50. Ze smluv o individuálních pracovních a mzdových podmínkách [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum] bylo zjištěno, že pracoval na pozici [Anonymizováno] [Anonymizováno] a od [datum] pobíral základní měsíční mzdu ve výši [částka] a dále mu mohla být poskytována pohyblivá složka mzdy maximálně do výše [částka]. Od [datum] mu byla základní měsíční mzda zvýšena na [částka], od [datum] mu byla základní mzda zvýšena na [částka] a od [datum] byla maximální výše pohyblivé složka mzdy zvýšena na [částka]. Ve všech uvedených smlouvách uzavřených s [tituly před jménem] [jméno FO] bylo sjednáno, že zaměstnanci mohla být poskytnuta roční odměna, pokud bude zaměstnavatelem za příslušné účetní období přinejmenším splněn plánovaný hospodářský výsledek a zaměstnavatelem budou během příslušného účetního období splněny závazky vůči objednatelům. Výše roční odměny s rovná výši měsíční mzdy zaměstnance platné v posledním měsíci kalendářního roku.

51. Ze smluv o individuálních pracovních a mzdových podmínkách [adresa] ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum] bylo zjištěno, že pracoval na pozici provozně [Anonymizováno] [Anonymizováno] a od [datum] pobíral základní měsíční mzdu ve výši [částka] a dále mu mohla být poskytována pohyblivá složka mzdy maximálně do výše [částka]. Od [datum] mu byla základní měsíční mzda zvýšena na 580 300 Kč, od [datum] mu byla základní mzda zvýšena na [částka] a od [datum] byla maximální výše pohyblivé složka mzdy zvýšena na [částka]. Ve všech uvedených smlouvách uzavřených s panem [jméno FO] bylo sjednáno, že zaměstnanci mohla být poskytnuta roční odměna, pokud bude zaměstnavatelem za příslušné účetní období přinejmenším splněn plánovaný hospodářský výsledek a zaměstnavatelem budou během příslušného účetního období splněny závazky vůči objednatelům. Výše roční odměny s rovná výši měsíční mzdy zaměstnance platné v posledním měsíci kalendářního roku.

52. Ze mzdových listů [tituly před jménem] [jméno FO] za roky 2019, 2020, 2021, 2022 a 2023 byla zjištěna jeho hrubá mzda za příslušné roky s uvedením jednotlivých složek mzdy a výše vyplacených odměn. V roce [Anonymizováno] mu byla ve mzdě za [Anonymizováno] vyplacena odměna ve výši [částka], ve mzdě za měsíc [Anonymizováno] odměna ve výši [částka] a ve mzdě za měsíc [Anonymizováno] odměna ve výši [částka]. V roce [Anonymizováno] mu byla ve mzdě za měsíc [Anonymizováno] vyplacena odměna ve výši [částka] a ve mzdě za [Anonymizováno] [Anonymizováno] odměna ve výši [částka]. V roce [Anonymizováno] mu byla ve mzdě za měsíc [Anonymizováno] vyplacena odměna ve výši [částka] a ve mzdě za měsíc [Anonymizováno] odměna ve výši [částka]. V roce [Anonymizováno] mu byla ve mzdě za měsíc [Anonymizováno] vyplacena odměna ve výši [částka]. V roce [Anonymizováno] mu byla ve mzdě za měsíc [Anonymizováno] vyplacena odměna ve výši [částka] a ve mzdě za měsíc [Anonymizováno] odměna ve výši [částka].

53. Ze mzdových listu [adresa] za roky 2019, 2020, 2021, 2022 a 2023 byla zjištěna hrubá mzda pana [adresa] za příslušné roky s uvedením jednotlivých složek mzdy a výše vyplacených odměn v roce [Anonymizováno]. V roce [Anonymizováno] mu byla ve mzdě za leden vyplacena odměna ve výši [částka], ve mzdě za měsíc [Anonymizováno] odměna ve výši [částka] a ve mzdě za měsíc [Anonymizováno] odměna ve výši [částka]. V roce [Anonymizováno] mu byla ve mzdě za měsíc [Anonymizováno] vyplacena odměna ve výši [částka] a ve mzdě za měsíc [Anonymizováno] odměna ve výši [částka]. V roce [Anonymizováno] mu byla ve mzdě za měsíc [Anonymizováno] vyplacena odměna ve výši [částka] a ve mzdě za měsíc [Anonymizováno] odměna ve výši [částka]. V roce [Anonymizováno] mu byla ve mzdě za měsíc [Anonymizováno] vyplacena odměna ve výši [částka]. V roce [Anonymizováno] mu byla ve mzdě za měsíc [Anonymizováno] vyplacena odměna ve výši [částka].

54. Z účastnické výpovědi žalobce bylo zjištěno, že u žalované od roku [Anonymizováno] zastával pozici [Anonymizováno] [Anonymizováno], tedy byl členem úzkého managementu vedení společnosti a měl na starosti veškerou [Anonymizováno] v [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] na území měst [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Jeho přímými podřízenými byli [Anonymizováno], měl pod sebou [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] a celý provozní celek, který zajišťoval [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Odpovídal za přípravu [Anonymizováno] [Anonymizováno], řešení [Anonymizováno] [Anonymizováno] a zadával úkoly podřízeným, komunikoval [Anonymizováno] v rámci informací [Anonymizováno] [adresa] ve smyslu připravovaných změn v rámci [Anonymizováno] [Anonymizováno], zajišťoval školení [Anonymizováno], připravoval jim mzdové podklady, popisy práce, vedl s nimi pracovní porady, řešil s nimi postihy i odměny, k tomu měl k ruce [Anonymizováno] [Anonymizováno], který zajišťoval operativní dohled v rámci provozu [Anonymizováno]. Zodpovídal za celé [Anonymizováno]. Podřízenými žalobce bylo asi [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno]–[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] či [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] či [Anonymizováno] zaměstnanci na [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], asi [Anonymizováno] [Anonymizováno] na [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] na [Anonymizováno]. U aktuálního zaměstnavatele [Anonymizováno] pracuje od počátku v pozici [Anonymizováno] [Anonymizováno], má [Anonymizováno] podřízených, jsou to [Anonymizováno], asi [Anonymizováno] [Anonymizováno] a tzv.[Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Dále spolupracuje s [Anonymizováno] [Anonymizováno], samostatnými subjekty, kteří vykonávají [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno], nejedná s [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Asi 70 % pracovní doby se pohybuje po skladu, zbytek je administrativní práce u počítače. U [Anonymizováno] neřeší mzdy, neřeší porady s [Anonymizováno], má na starosti pouze [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno], případně skladování [Anonymizováno], plní úkoly svého regionálního ředitele, zodpovídá za [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Dojezdová vzdálenost do sídla původního i aktuálního zaměstnavatele je totožná, cca [Anonymizováno] km. U žalované byl [Anonymizováno] [Anonymizováno] velké [Anonymizováno] společnosti, u nového zaměstnavatele je zjednodušeně [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Nemůže uplatnit profesní způsobilost, poznatky, vědomosti a zkušenosti, které získal u žalované. V kontextu skončení pracovního poměru u žalované se setkal s negativním náhledem na jeho osobu a víceméně to pramenilo z důvodů pro které s ním žalovaná původně ukončila pracovní poměr. Byly o něm šířeny zvěsti, že se podílel na tunelování [Anonymizováno] [Anonymizováno] s [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], což nebyla pravda. Bylo pro něho složité najít si práci v oboru, nabídku dostal pouze z [adresa], kam se však nechtěl stěhovat, neboť má rodinné zázemí v [adresa]. Do [Anonymizováno] byl přijat na [Anonymizováno] pokus, neboť nesplňoval kvalifikační předpoklady v rámci praktických dovedností řešení [Anonymizováno]. Pracovní poměr u žalované ukončil [datum] a u [Anonymizováno] nastoupil [datum]. Když obdržel neplatnou výpověď, bylo mu oznámeno, že není žádoucí, aby se zdržoval na pracovišti, měl se do [Anonymizováno] hodin sbalit a opustit firmu, bylo mu nařízeno zůstat doma a byl [Anonymizováno] měsíce na překážkách a poté byl do konce [Anonymizováno] v pracovní neschopnosti, neboť špatně nesl konec pracovního poměru a nejspíše z toho měl [podezřelý výraz] problémy. Když se mu naskytla práce u [Anonymizováno], ukončil neschopnost. Oficiálně mu nikdo neřekl, že ho nepřijme kvůli negativním informacím. Pracovní dobu v [Anonymizováno] má od [Anonymizováno]:[Anonymizováno] do [Anonymizováno]:[Anonymizováno] hodin, v období od [Anonymizováno] do [Anonymizováno] má přesčasy, ty mu jsou propláceny, U žalované měl pracovní dobu od [Anonymizováno] do [Anonymizováno] hodin, pokud bylo třeba, musel tam zůstat déle, nebyly mu propláceny přesčasy. Podmínkou pro získání [Anonymizováno] odměn byl kladný hospodářský výsledek za uplynulý rok stoprocentní plnění závazků vůči objednavatelům. Za rok [Anonymizováno] mu nebyla [Anonymizováno] odměna proplacena, přestože byly splněny podmínky, s odůvodněním, že tuneloval [Anonymizováno] [Anonymizováno]. O vyplácení odměn rozhodovalo představenstvo žalované. Navyšování mezd vycházelo z 90 % z kolektivní smlouvy, u [Anonymizováno] to bylo někdy řešeno individuálně a dostávali z rozhodnutí představenstva méně či více. Navyšování nebylo plošné, vyšší odměny obdrželi ti zaměstnanci, kteří pracovali bezchybně a stabilně. Ohledně práce oslovil [právnická osoba], který nabíral specialisty v rámci koordinování dopravy, [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Žalobce dělá jednou týdně týmové schůzky [Anonymizováno] jednotlivých oddělení, kde řeší provozní problémy [Anonymizováno], u žalované dělal velké pracovní porady. Žalovaná ho po určení neplatnosti výpovědi vyzvala k nástupu do práce s tím, že by tam byli [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], a žalobce i vzhledem k tomu, že by byl obklopen lidmi, kteří mu dali neplatnou výpověď, se dohodl na ukončení pracovního poměru.

55. Podle § 69 odst. 1 zákona č.262/2006 Sb. zákoníku práce ( dále jen z. p.) dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď nebo zrušil-li s ním zaměstnavatel neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době, a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy nebo platu a dovolenou. Náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku a dovolená přísluší zaměstnanci ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru.

56. Podle ustanovení § 69 odst. 2 z. p. přesahuje-li celková doba, za kterou by měla zaměstnanci příslušet náhrada mzdy nebo platu, 6 měsíců, může soud na návrh zaměstnavatele jeho povinnost k náhradě mzdy nebo platu za další dobu přiměřeně snížit; soud při svém rozhodování přihlédne zejména k tomu, zda byl zaměstnanec mezitím jinde zaměstnán nebo vykonával jinou výdělečnou činnost, jakou práci konal a jakého výdělku dosáhl nebo z jakého důvodu se do práce nezapojil.

57. Podle ustanovení § 352 z. p. průměrným výdělkem zaměstnance se rozumí průměrný hrubý výdělek, nestanoví-li pracovněprávní předpisy jinak.

58. Podle ustanovení § 353 odst. 1 z. p. průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období.

59. Podle ustanovení § 353 odst. 2 z. p. za odpracovanou dobu se považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat.

60. Podle ustanovení § 354 odst. 1 z. p. není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí.

61. Podle ustanovení § 354 odst. 1 z. p. průměrný výdělek se zjistí k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období.

62. Podle ustanovení § 355 odst. 1 z. p. jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek. Podle odst. 2 pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl; přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.

63. Podle ustanovení § 356 odst. 1 z. p. průměrný výdělek se zjistí jako průměrný hodinový výdělek. Podle odst. 2 má-li být uplatněn průměrný hrubý měsíční výdělek, přepočítá se průměrný hodinový výdělek na 1 měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin připadajících na 1 měsíc v průměrném roce; průměrný rok pro tento účel má 365,25 dnů. Průměrný hodinový výdělek zaměstnance se vynásobí týdenní pracovní dobou zaměstnance a koeficientem 4,348, který vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na 1 měsíc v průměrném roce. Podle odst. 3 má-li být uplatněn průměrný měsíční čistý výdělek, zjistí se tento výdělek z průměrného měsíčního hrubého výdělku odečtením pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na všeobecné [podezřelý výraz] pojištění a zálohy na daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti, vypočtených podle podmínek a sazeb platných pro zaměstnance v měsíci, v němž se průměrný měsíční čistý výdělek zjišťuje.

64. Podle ustanovení § 265 odst. 1 z. p. zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům.

65. Podle ustanovení § 265 odst. 2 z. p. zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci též škodu, kterou mu způsobili porušením právních povinností v rámci plnění pracovních úkolů zaměstnavatele zaměstnanci jednající jeho jménem.

66. Z provedeného dokazování pak vyplývají následující závěry. Výpověď z pracovního poměru daná žalobci žalovanou dne [datum] byla pravomocně určena jako neplatná. Zákonná výpovědní lhůta měla uplynout k [datum].Žalobce pak prokazatelně ke dni [datum] písemně projevil trvání na dalším zaměstnávání u žalované , a toto své stanovisko v průběhu řízení o určení neplatností skončení pracovního poměru výpovědí nezměnil. Zároveň žalovaná nevyzvala žalobce k nástupu a k výkonu práce po dobu soudního řízení o neplatnost skončení pracovního poměru tak, aby minimalizovala období pro nárok na náhradu mzdy. Řízení o neplatnost výpovědi ze dne [datum] pak bylo pravomocně skončeno ke dni [datum]. Ke dni [datum] pak došlo mezi účastníky řízení k uzavření dohody o skončení pracovního poměru žalobce. Nárok na náhradu mzdy tak mohl být uplatněn od [datum], žalobcem byla požadována náhrada mzdy od [datum] s ohledem na skutečnost, že žalobce byl od [datum] do [datum] v pracovní neschopnosti.

67. S ohledem na žalobcem uplatněné nároky na náhradu mzdy s výpočty dle několika různých období , a procesní námitky žalované , je třeba odkázat na výše uváděné ustanovení § 353 odst. 1 z. p. kdy průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období, dále ustanovení § 354 odst. 1 z. p. podle kterého je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí před vznikem škody, a ustanovení § 355 odst. 1 z. p. kdy platí ,že pokud zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek. Podle odst. 2 pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl; přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. V daném případě je třeba, s ohledem na výpověď z pracovního poměru ke dni [datum] a konec výpovědní doby ke dni [datum], považovat za rozhodné období [Anonymizováno] kalendářní čtvrtletí roku 2019, tedy měsíce [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno]. V tomto období pak žalobce prokazatelně dle doložených výplatnic a mzdového listu, odpracoval pouze [Anonymizováno] dní v měsíci [Anonymizováno] 2019. Není tedy možné vycházet z kritérií průměrného výdělku, ale zjišťovat tzv. pravděpodobný výdělek žalobce. Zároveň je třeba, že nárok žalobce nelze posuzovat tak jak byl uplatněn žalobou, tedy při zohlednění několika rozhodných období při argumentaci žalobce nárůstem mezd v jednotlivých uváděných obdobích. Soud pak odkazuje na rozhodnutí NS ČR sp.zn.21 Cdo 991/2001 ze dne 31.5.2002, použitelné i pro novou právní úpravu zákonem č.262/2006 Sb. zákoníkem práce, podle kterého je pro výpočet náhrady mzdy z důvodu neplatného rozvázání pracovního poměru rozhodný průměrný výdělek zjištěný za kalendářní čtvrtletí předcházející vzniku nároku bez ohledu na to, za které konkrétní pozdější období zaměstnanec nárok na náhradu mzdy uplatňuje. Jedná se tedy o tzv. stop výdělek.

68. Soud pak dospěl k závěru odůvodňujícímu použití tzv. pravděpodobného výdělku žalobce, a to s přihlédnutím a poměřením k výdělkům dosahovaným jinými zaměstnanci žalované pracujících v pozicích se stejnou prací nebo prací stejné hodnoty. Konkrétně pak na [Anonymizováno] pozicích [Anonymizováno] [Anonymizováno] [jméno FO] a provozně [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa], tedy pozicích, které byly v organizačním schématu žalované ohledně jejího managementu na stejné úrovni s pozicí žalobce. Z mzdových listů výše uvedených [Anonymizováno] pak byl zjištěn jejich „průměrný hodinový výdělek ve výši [částka] u [jméno FO] a [částka] u [adresa]. Soud pak odkazuje na nárok žalobce tak jak byl uplatněn žalobou a jejím upřesněním, kdy žalobce uplatňoval výpočty průměrný hodinový výdělek ve výši od [částka] do [částka] (byť za nesprávně rozdělená období s odkazem na „roční nárůsty mzdy podle kolektivních smluv v souvislosti s inflací a dalšími faktory). Sama žalovaná určila průměrný výdělek žalobce na částku [částka] jako průměrný hodinový výdělek, tedy [částka] jako průměrný hrubý měsíční výdělek. Bez změny – rozšíření žaloby pak soud mohl vycházet s žalobou uplatněné výše nároků žalobce, která není vyšší než výše uváděný pravděpodobný výdělek žalobce zjištěný z příjmů osob vykonávajících u žalované stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.

69. Soud se pak zabýval zásadní spornou skutečností mezi účastníky, tedy zda existuje důvod pro nepřiznání, nebo omezení přiznání výše náhrady mzdy uplatňované žalobcem za dobu přesahující šest měsíců ve smyslu ustanovení § 69 odst. 2 z.p. Z tohoto ustanovení pak vyplývá, že přesahuje-li doba, za kterou by měla zaměstnanci příslušet náhrada mzdy 6 měsíců, na žádost – návrh zaměstnavatele, může soud povinnost zaměstnavatele k náhradě mzdy za další dobu přiměřeně snížit, náhradu mzdy však nelze vůbec nepřiznat. Takový návrh zaměstnavatele je procesní obranou proti žalobě, a v návrhu musí zaměstnavatel uvést v jakém rozsahu požaduje snížení, kdy uplatněným rozsahem snížení je soud vázán a nemůže ji snížit více. V daném případě pak žalobce požadoval náhradu mzdy v plné výši měsíčního výdělku , a to s ohledem na okolnosti skončení jeho pracovního poměru výpovědí ze den [datum], a dále skutečnost , že jeho možné další pracovní zařazení u jiných subjektů, kde by mohl uplatnit dosažené vzdělání a získanou kvalifikaci, včetně omezeného množství těchto potencionálních zaměstnavatelů, bylo velmi obtížné , a to s ohledem na určitou obecnou vědomost o výpovědních důvodech ve výpovědi z [datum] u potencionálních zaměstnavatelů zabývajících se obdobnou podnikatelskou činností. Naopak žalovaný v rámci procesní obrany navrhoval snížení náhrady mzdy o 99% tedy přiznání částky [částka] , a to po procesním poučení soudem k určitosti návrhu na snížení náhrady mzdy usnesením č.j.16 C 38/2023-113 ze dne [datum].

70. Soud pak odkazuje na výklad a komentář k ustanovení § 69 odst.2 z.p., a judikaturu NS ČR, např. rozhodnutí sp.zn. 21 Cdo 1064/2010 ze dne 7.6.2011 ( použitelná i pro aktuální právní úpravu), a rozhodnutí NS ČR 21 Cdo 1103/2003 ze dne 17.12.2003, ve kterých jsou mimo jiné určitým způsobem nastavena pravidla pro posuzování uplatněného moderačního práva zaměstnavatele na snížení náhrady mzdy podle ustanovení § 69 odst.2 z.p. Soud pak musí zásadně přihlédnout k tomu zda byl zaměstnanec mezitím jinde zaměstnán , jakou práci tam konal a jakého výdělku dosáhl, případně přihlédnout k tomu z jakého důvodu se do práce nezapojil . Ve smyslu odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 13. 9. 2002 sp. zn. 21 Cdo 1746/2001, který byl uveřejněn pod č. 26 v časopise Soudní judikatura, roč. 2003, je pak zřejmé, že tzv. zmírňovací ustanovení § 69 odst. 2 zák. práce nemá zabránit tomu, aby zaměstnavatel byl za svůj nesprávný postup postižen tím, že zaměstnanci zajistí stejné plnění, jako kdyby práci vykonával, nýbrž neodůvodněnému zvýhodňování zaměstnance. Po uplynutí šesti měsíců z celkové doby, za niž by měla být zaměstnanci poskytnuta náhrada mzdy, tak ustupuje sankční a satisfakční povaha náhrady mzdy (platu) do pozadí a oproti tomu se zvýrazňuje její sociální funkce. Jde tedy především o to, zda chování zaměstnance při zajišťování si dalšího výdělku (jiného příjmu) je korektní; krácení přichází v úvahu, jestliže vlastní vinou zanedbal možnost vydělat si, a tak alespoň z části nahradit ušlý příjem, nebo si naopak někde vydělával tolik, že újmu neutrpěl.

71. S ohledem na výše uvedené pak platí, že k přiměřenému snížení náhrady mzdy může soud přistoupit jen tehdy, je-li možné po zhodnocení všech okolností případu dovodit, že zaměstnance se zapojil nebo mohl zapojit do práce u jiného zaměstnavatele za podmínek v zásadě rovnocenných nebo dokonce výhodnějších, než by měl při výkonu práce podle pracovní smlouvy, kdyby zaměstnavatel plnil svou povinnost přidělovat mu tuto práci. Kdyby se zaměstnanec zapojil nebo mohl zapojit do práce u jiného zaměstnavatele za podmínek neodpovídajících těm, za kterých by konal práci u zaměstnavatele v případě, že by mu přiděloval práci v souladu s pracovní smlouvou, nebylo z hlediska daného účelu možné po zaměstnanci spravedlivě požadovat, aby se po neplatném rozvázání pracovního poměru do takové práce vůbec zapojil, jestliže tak přesto učinil, nemůže to vést k závěru, že má být požadovaná náhrada mzdy snížena. Základními kritérii tedy jsou místo výkonu práce rovnocenné nebo shodné s prací podle pracovní smlouvy nebo i výhodnější, druh práce shodný s doposud vykonávanou nebo výhodnější, a mzda za vykonanou práci jež je výhodnější než za práci doposud vykonávanou. Břemeno tvrzení a důkazní je pak na zaměstnavateli, který musí tvrdit a prokázat, že se zaměstnance zapojil nebo mohl zapojit do práce u jiného zaměstnavatele za podmínek zásadně rovnocenných nebo výhodnějších než při výkonu práce dle pracovní smlouvy u něj.

72. V daném případě z provedeného dokazování, zejména z účastnické výpovědi žalobce a listinných důkazů týkajících se pracovní pozice [Anonymizováno] [Anonymizováno], důkazů o mzdových a individuálních podmínkách výkonu této [Anonymizováno] pozice u žalované , důkazů o pracovní pozici, a mzdových a dalších podmínkách výkonu práce „[Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba], lze učinit tyto jednoznačné závěry. Žalobce písemně trval na dalším zaměstnávání u žalované, a to podáním ze dne [datum]. Od [datum] pak byl žalobce zaměstnán u jiného zaměstnavatele, společnosti [právnická osoba], kdy se jednalo o práci [Anonymizováno] [Anonymizováno], která vybočuje z dosaženého vzdělání žalobce a jeho dosavadní kvalifikace. Do této práce byl žalobce nucen nastoupit, aby nadále finančně zajistil obživu své rodiny, úhradu splátek hypotečního úvěru a také proto, že s ohledem na jeho pověst poškozenou ze strany žalované uváděnými důvody ukončení jeho pracovního poměru, nemohl najít práci v oboru, kdy je zřejmé , že výběr potencionálních zaměstnavatelů , kde by žalobce mohl vzdělání ,kvalifikaci a dosaženou praxi uplatnit , je s ohledem na předmět činnosti žalované a počet takovýchto zaměstnavatelů v regionu zásadně omezen. Žalobce se pak ucházel rovněž o práci u [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa], kterou nemohl přijmout s ohledem na své a rodinné zázemí v [adresa]. K uvedenému žalobce doložil rovněž důkazy prokazující jeho snahu najít si práci v oboru a nabídky práce, na které žalobce reagoval prostřednictvím svého účtu na webových stránkách www.jobs.cz. Oproti práci [Anonymizováno] [Anonymizováno], kterou lze označit jako práci ve vrcholném managementu v oboru [Anonymizováno] [Anonymizováno], pak žalobce u současného zaměstnavatele [právnická osoba] zastává práci [Anonymizováno] [Anonymizováno] v oboru [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno], kterou lze zařadit do středního managementu. V pozici [Anonymizováno] [Anonymizováno] u žalované byl žalobce nadřízeným zaměstnancem pro asi [Anonymizováno] zaměstnanců, přičemž v současné době je žalobce nadřízeným zaměstnancem pouze pro [Anonymizováno] osob. Mzda žalobce u zaměstnavatele byla stanovena mzdovým výměrem ze dne [datum] na [částka] bez sjednání budoucího navýšení mzdy či poskytování odměn tak, jako tomu bylo v případě mzdy žalobce u žalované, kdy byly pracovní i kolektivní smlouvou předem dány podmínky pro navýšení mzdy žalobce a přiznání odměn žalobci. V řízení rovněž bylo sdělením ze strany [právnická osoba] ze dne [datum] prokázáno, že žalobci nebyla v průběhu let [Anonymizováno] – [Anonymizováno] přiznána variabilní složka mzdy. Z fotodokumentace z pracoviště žalobce bylo prokázáno, že tento zcela běžně [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] a nejedná se tedy o [Anonymizováno] pozici, jak tomu bylo při výkonu práce [Anonymizováno] [Anonymizováno] u žalovaného. Lze tedy uzavřít, že z hlediska posuzované pracovní pozice žalobce u žalované a současného zaměstnavatele lze jako totožné či shodné uvést pouze místo výkonu práce, kdy žalobce do bývalého i současného místa výkonu práce dojíždí ze svého bydliště při obdobné vzdálenosti. Ostatní kritéria zjištěná soud z provedeného dokazování jsou pak nesouměřitelná s původní zastávanou pracovní pozicí žalobce. Původní pozice žalobce je pozicí ve vyšším managementu žalované s vysokou mírou [Anonymizováno] [Anonymizováno] a povinností , velkým množstvím podřízených pozic ( více než [Anonymizováno] zaměstnanců ), a z toho vyplývající pracovní náplní spočívající v organizačně řídících činnostech .Oproti tomu práce u současného zaměstnavatele tedy pozice [Anonymizováno] [Anonymizováno] je pozicí odpovídající střední úrovní řízení, s organizační a personální činností vůči [Anonymizováno] podřízeným , bez možnosti ovlivnění jejich mzdových podmínek , včetně občasného výkonu běžné [Anonymizováno] práce při nedostatku zaměstnanců . Nesouměřitelnou je rovněž dosahovaná výše mzdy jak vyplývá z mzdových výměrů a mzdových listů u obou zaměstnavatelů, a smluv o individuálních mzdových podmínkách u žalované, kdy žalobce dosahoval příjmů mezi [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [částka] měsíčně, s možným navýšením v rámci individuálně sjednaných odměn a prémií , oproti současným výdělkům mezi [Anonymizováno] [Anonymizováno] až [částka] měsíčně bez možnosti dalšího navýšení a pohyblivých složek mzdy. S ohledem na výše uvedené je tedy zřejmé, že ačkoliv se žalobce zapojil do práce u jiného zaměstnavatele, a to zejména z důvodu zabezpečení vlastní rodiny, jedná se o výkon práce za podmínek zcela nesrovnatelných a nerovnocenných práci [Anonymizováno] [Anonymizováno] u žalované. Žalobce nedosahuje ani zdaleka výdělku, jakého dosahoval u žalované v době neplatného skončení pracovního poměru. Žalobce koná zcela jiný druh práce ve zcela jiném oboru a za zcela jiných a podstatně horších podmínek. S ohledem na výše uvedené tak dle názoru soudu nejsou dány důvody pro snížení či nepřiznání náhrady mzdy za dobu, kdy žalovaná nepřidělovala žalobci práci, tj. za období [datum] do [datum]. Nelze pak přihlédnout ani k délce doby za kterou je nárok uplatňován, neboť žalovaná z principiálních důvodů uváděných v řízení sp.zn. [spisová značka] o neplatnost výpovědi z pracovního poměru ze dne [datum], neumožnila žalobci výkon práce v době tohoto řízení, aby si tak snížila případnou výši náhrad, a délka řízení pak byla ovlivněna složitostí dokazování týkajícího se řady uplatněných výpovědních důvodů. K další námitce žalované spočívající v ochotě a připravenosti žalobce vykonávat práci u žalované s odkazem na ustanovení § 69 odst.1 z.p., při argumentaci žalované tím, že žalobce neměl s novým zaměstnavatelem sjednán pracovní poměr na dobu určitou např. do pravomocného skončení řízení o neplatnost rozvázání pracovního poměru je třeba uvést, že tuto námitku soud vnímá jako ryze účelovou. Jak bylo výše uvedeno, tak v celém průběhu předchozího řízení o neplatnost rozvázání pracovního poměru žalovaná zastávala stanovisko, že žalobce nelze pro výpovědní důvody a možný dopad na ostatní zaměstnance nadále zaměstnávat. Faktická nabídka pokračování v pracovním poměru nastala až v okamžiku pravomocného rozhodnutí o neplatnosti výpovědi z pracovního poměru ke dni [datum] jež skončila dohodou o skončení pracovního poměru k [datum]. V tomto postupu pak soud neshledává žádné „zavinění“ žalobce. Byla to naopak žalovaná, která měla a mohla žalobce kdykoli v průběhu předchozího soudního řízení vyzvat k nástupu do zaměstnání s opětovným přidělováním práce, kdy až případná následná reakce zaměstnance, který by odmítl nový pracovní poměr ukončit a nastoupit zpět k žalované by mohla mít žalovanou předestřené důsledky spočívající v tzv. neochotě a nepřipravenosti žalobce k nástupu do práce, a nepřiznání nebo snížení náhrady mzdy. Žádnou takovou skutečnost pak žalovaná neprokázala. Všechny výše uvedené skutečnosti tedy nemohou jít k tíži zaměstnance a soud proto výrokem I. žalobě ohledně nároku na náhradu mzdy za výše uvedené období s příslušenstvím tvořeným zákonnými úroky z prodlení tak jak byly uplatněny žalobou a zejména upřesněny a specifikovány v rámci připuštění změny žaloby usnesením ze dne [datum], žalobně jako důvodně podané vyhověl.

73. Pokud se pak týkalo nároku uplatněného za nevyplacené [Anonymizováno] odměny za roky [Anonymizováno] až [Anonymizováno] v souhrnné výši [částka] s příslušenstvím, tak se soud ztotožnil s námitkami žalované a tento nárok žalobce výrokem II. tohoto rozsudku zamítl. Z dokazování provedeného k [Anonymizováno] odměnám u žalované vyplynulo, že jejich právní režim je sjednán ve smlouvách o individuálních pracovních a mzdových podmínkách, a týká se u žalované jeho zaměstnanců působících v managementu. Odměny pak tvoří jednu ze složek mzdy takových zaměstnanců, tedy nejedná se o peněžní plnění nad rámec mzdy takových zaměstnanců, ale o peněžní plnění vyplácené v rámci mzdy představované částkou tvořící přiměřený podíl z dosavadního ročního výdělku, a podmínky na jeho vyplacení mají původ v práci těchto zaměstnanců pro žalovanou. Roční odměny by tak pak mohly být součástí výdělku žalobce u žalované, a fakticky tak byly zohledněny v rámci zjištěného pravděpodobného výdělku. Soud pak odkazuje na kogentnost právní úpravy upravující nároky z neplatného rozvázání pracovního poměru, tedy přiznání náhrady mzdy ve smyslu ustanovení § 69 odst. 1 zákoníku práce, a tyto tedy nemohou být souběžným nárokem žalobce, byť uplatňovaným z titulu tvrzené náhrady škody. V opačném případě, tedy při přiznání odměn by tak žalobce byl odškodněn dvakrát z totožného titulu, neboť roční odměny přiznané ostatním [Anonymizováno] žalované, byly součástí jejich mzdových listů, a tedy i součástí zjišťovaného pravděpodobného výdělku žalobce. Soud se pak také ztotožnil s argumentací žalované vycházející např. z rozsudku NS ČR sp.zn. 21 Cdo 2343/2003 ze dne 30.3.2004 (použitelného i pro poměry tzv. nového zákoníku práce) se závěrem, že z důvodu odpovědnosti zaměstnavatele za škodu má zaměstnanec nárok na náhradu veškeré majetkové újmy, která nespočívá ve ztrátě na výdělku, kdy tato újma je hrazena pomocí náhrady mzdy podle ustanovení § 69 z.p., a která u zaměstnance nastala v důsledku toho, že s ním zaměstnavatel neplatně rozvázal pracovní poměr, popřípadě že mu po neplatném rozvázání pracovního poměru nepřiděloval práci podle pracovní smlouvy, ačkoliv mu zaměstnanec oznámil, že trvá na to, aby ho dále zaměstnával. Pokud tedy žalovaná v této věci porušovala svoji povinnost tím, že v době od [Anonymizováno] [Anonymizováno] do [Anonymizováno] [Anonymizováno] žalobci nepřidělovala práci, existuje ohledně ztráty na výdělku zákonem předepsaný postup spočívající v posouzení nároku na náhradu mzdy podle § 69 z.p. Soud pak doplňuje, že žalobce se fakticky, byť ne ze svého zavinění, žádným způsobem nepodílel na hospodářském výsledku žalované, jakožto kritériu pro přiznání roční odměny. Soud tedy tomuto nároku žalobce nevyhověl.

74. Ohledně rozhodnutí o nákladech řízení mezi účastníky soud odkazuje na předmět řízení včetně částečného smíru, částečného zpětvzetí žaloby a upřesnění a specifikace žalobního petitu. Žalobou ze dne [datum] pak žalobce uplatnil náhradu mzdy specifikovanou na částku 2 129 500 Kč s příslušenstvím , a to po tvrzeném započtení částky 448 864 Kč představující náhradu mzdy za prvních 6 měsíců nároku ( ve smyslu ustanovení § 69 odst.1 z.p.) ,dále náhradu nevyčerpané dovolené ve výši 269 561 Kč s příslušenstvím , náhradu za nevyplacený příspěvek na penzijní připojištění ve výši [částka] s příslušenstvím , a náhradu za nevyplacené [Anonymizováno] odměny za rok [Anonymizováno] ve výši [částka], za rok [Anonymizováno] ve výši [částka] , za rok [Anonymizováno] ve výši [částka] a za rok [Anonymizováno] ve výši [částka], tedy celkem 294 471 Kč s příslušenstvím . Nárok na zaplacení nevyčerpané dovolené 269 561 Kč s příslušenstvím a příspěvku na penzijní připojištění ve výši [částka] s příslušenstvím byl vyřešen soudním Smírem usnesením č.j.16 C 38/2023-119 ze dne [datum] , který nároky vyřešil závazkem žalované vyplatit 300 000 Kč .Ohledně nákladů této části předmětu řízení pak bylo ujednáno , že si je účastníci ponesou ze svého . Následně byl k výzvě soudu upřesňován žalobní petit co do žalované částky a požadovaného příslušenství, tedy zákonných úroků z prodlení z jednotlivých měsíčních částek. Takto bylo žalobcem specifikováno podáními ze dne 26.9.2024 a 28.4.2025.Následně pak bylo při jednání soudu dne [datum] řízení k návrhu žalobce a souhlasu žalované částečně zastaveno co do částky 448 864 Kč, představující náhradu mzdy za prvních 6 měsíců, která byla žalovanou vyplacena již v prosinci [Anonymizováno], tedy před podáním žaloby. Následně byla připuštěna změna žaloby (výrok II. usnesení) a to k zaplacení náhrady mzdy ve výši 2 129 500 Kč se specifikovaným zákonným úrokem z prodlení , a také nárok na nevyplacené [Anonymizováno] odměny za rok [Anonymizováno] ve výši [částka], za rok [Anonymizováno] ve výši [částka], za rok [Anonymizováno] ve výši [částka] a za rok [Anonymizováno] ve výši [částka] ( změna oproti žalobě kde uplatněno [částka]), to vše se zákonným úrokem z prodlení .

75. Pokud se pak týká zjištění poměru procesního úspěchu a neúspěchu účastníků tak žalobce byl procesně úspěšný ohledně zaplacení částky 2 129 500 Kč s příslušenstvím, a to v rámci plně přiznané náhrady mzdy dle ustanovení § 69 odst.2 z.p., tedy po 6 měsících. Neúspěch žalobce, tedy úspěch žalované, pak lze vyvodit z částečného zpětvzetí žaloby co do částky 448 864 Kč , a to ve smyslu ustanovení § 146 odst.2 o.s.ř. ,kdy jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení). V daném případě pak byla žaloba vzata zpět co do částky 448 864 Kč představujíc náhradu mzdy za prvních 6 měsíců nároku, a která byla žalovanou vyplacena žalobci již v [Anonymizováno] [Anonymizováno], tedy před podáním žaloby. Jedná se tedy o procesní zavinění zpětvzetí žaloby na straně žalobce. Další neúspěch žalobce vyplývá ze zamítnutí žaloby co do částky 294 350 Kč s příslušenstvím, představující nevyplacené [Anonymizováno] odměny za roky [Anonymizováno] až [Anonymizováno], tak jak byly upřesněny ve změně žaloby připuštěné dne [datum]. Předmětem řízení tedy bylo po částečném smíru celkem 2 872 714 Kč. Žalobce pak byl úspěšný co do částky 2 129 500 Kč s příslušenstvím a neúspěšný co do částky 448 864 Kč ze zavinění částečného zpětvzetí žaloby podle § 146 odst.2 o.s.ř., a co do částky 294 350 Kč pro zamítnutí žaloby posuzované podle § 142 odst.2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Procentuální výpočet úspěchu žalobce tak činí 74 % (74,12 %) a neúspěch 26 % (25,87 %). Podle poměru úspěchu a neúspěchu tak vznikl žalobci nárok na přiznání náhrady nákladů řízení co do 48 %.

76. Žalobce pak uplatnil náklady řízení za zaplacený soudní poplatek 135 952 Kč a za náklady právního zastoupení advokátem který je registrovaným plátcem DPH. Jednotlivé úkony poskytnutých právních služeb pak specifikoval ve smyslu ustanovení § 11 vyhlášky č.177/1996 Sb. , Advokátního tarifu ( dále jen AT) a to dle tarifní hodnoty za období od podání žaloby do [datum], od [datum] do [datum] a od [datum] za následující úkony : 1) převzetí a příprava věci ( § 11 odst.1 písm.a) AT) , 2) Předžalobní upomínka ( § 11 odst.1 písm.d) AT) ,3) písemné podání-žaloba ( § 11 odst.1 písm.d) AT) , 4) písemné podání- vyjádření žalobce ze dne 23.5.2023 (§ 11 odst.1 písm.d AT) , 5) písemné podání ze dne 3.4.2024 ( § 11 odst.1 písm.d AT) , 6) písemné podání návrh na smír z [datum] ( § 11 odst.1 písm.d) AT) , 7) účast u jednání soudu dne [datum] v rozsahu 30 minut ( § 11 odst.1 písm.g) AT) , to vše při tarifní hodnotě 2 719 032 Kč , tedy úkonu po 19 180 Kč. Dále pak 8) doplnění žaloby z 25.9.2024 (§ 11 odst.1 písm.d) AT) , 9) písemné podání k výzvě soudu z 7.11.2024 ( § 11 odst.1 písm.d) AT) , 10) účast u jednání soudu [datum] v rozsahu 1 hodiny ( § 11 odst.1 písm.g) AT) , 11) účast u jednání soudu dne [datum] v rozsahu 1 hodiny ( § 11 odst.1 písm.g) AT) , a to při tarifní hodnotě 2 423 971 Kč , tedy hodnotě [hodnota] úkonu 18 020 Kč. Dále 12) návrh na doplnění dokazování z 15.1.2025 ( § 11 odst.1 písm.d) AT) , 13) upřesnění tvrzení a žalobního petitu z 26.3.2025 ( § 11 odst.1 písm.d) AT) , 14) upřesnění nároků z 28.4.2025 ( § 11 odst.1 písm.d) AT) , 15) účast u jednání soudu [datum] v rozsahu 45 minut ( § 11 odst.1 písm.g) AT), 16) účast u jednání soudu [datum] ( § 11 odst.1 písm.g) AT) , 17) účast u jednání soudu dne [datum] v rozsahu 1,55 hodin ( § 11 odst.1 písm.g) AT), a to při tarifní hodnotě 2 423 971 Kč , tedy hodnotě [hodnota] úkonu 18 020 Kč. K úkonům pak byla požadována také náhrada režijního paušálu ke každému z úkonů právních služeb, a to po 300 Kč dle znění AT do 31.12.2024, a po 450 kč dle znění AT účinného od 1.1.2025. Dále byla uplatněna náhrada za promeškaný čas související s účastí u jednání soudu a to po 100 Kč za každou započatou půlhodinu ve znění AT účinného do 31.12.2024, a po 150 Kč za každou půlhodinu ve znění AT účinného od 1.1.2025. Dále pak bylo požadování cestovné k jednotlivým jednáním soudu.

77. Soud pak posuzoval důvodnost a účelnost jednotlivých úkonů uplatněných žalobcem k náhradě. Jako neúčelný a nedůvodný pak soud považuje následující uplatněné úkony: 5) písemné podání z 3.4.2024, reakce na sdělení výpočtu průměrného výdělku , kdy se jedná o již druhou repliku žalobce , a námitku kterou je možné uplatnit u jednání soudu. Dále 8) doplnění žaloby ze dne 25.9.2024, kdy se jednalo o upřesnění žalobního petitu co do požadovaného úroku z prodlení. V daném případě je procesní povinností žalobce učinit podání -žalobu perfektní již při jejím podání , kdy uplatněné nároky ( náhrad mzdy za jednotlivá samostatná měsíční období )byly v žalobě neúplné . Nejednán se zároveň o doplnění tzv. nových tvrzení, tedy něčeho co vyplynulo až z průběhu dokazování. Dále pak nejsou dle názoru soudu účelnými úkony: 13) upřesnění tvrzení a žalobního petitu z 26.3.2025, 14) upřesnění nároků z 28.4.2025, a 17) účast u jednání soudu dne [datum], kdy soud znovu odkazuje na procesní povinnost žalobce učinit žalobu perfektní a projednatelnou již samotným podáním žaloby. Jednání konané dne [datum] pak proběhlo jenom za účelem „nápravy „ nedostatků žaloby a také částečného zastavení řízení , a nebylo při něm provedeno žádné procesní dokazování.

78. Soud tedy jako účelně učiněné úkony mohl přiznat úkony pod označením v odstavci 76 tohoto rozsudku body 1), 2),3),4),6) a 7), při tarifní hodnotě 19 180 Kč za úkon , tedy celkem 115 080 Kč, dále 6 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst.3 AT, tedy celkem 1 800 Kč, dále cestovné k jednání soudu [datum] ve výši 2 230,02 Kč včetně 21% DPH, při použití vozidla RZ [SPZ], značky [Anonymizováno] [Anonymizováno], při 228 Km, průměrné spotřebě 6,5 litru paliva a ceně paliva 38,2 Kč za litr, a vyhláškové náhradě za km 5,6 Kč. Dále pak za promeškaný čas za 6 půlhodin po 100 Kč, tedy celkem 600 Kč. Dále pak za období od [datum] do [datum] při hodnotě úkonu 18 020 Kč mohl soud přiznat náklady za úkony označené v odstavci 76 pod body: 9),10),11) ,tedy celkem 54 060 Kč, dále 3 režijní paušály po 300 Kč, tedy celkem 900 Kč, a náhradu cestovného k jednáním dne [datum] a [datum] , a to ve výši 4 460,05 Kč včetně 21% DPH, při použití vozidla RZ [SPZ], značky [Anonymizováno] [Anonymizováno], při 2 krát 228 Km, průměrné spotřebě 6,5 litru paliva a ceně paliva 38,2 Kč za litr, a vyhláškové náhradě za km 5,6 Kč. Dále náhradu za promeškaný čas a to za 12 půlhodin po 100 Kč, tedy celkem 1 200 Kč. Dalšími účelně vynaloženými a soudem přiznanými náklady jsou pak úkony z tarifní hodnoty 2 423 971 , tedy úkon po 18 020 Kč, kdy přiznány byly úkony označené v odstavci 76 rozsudku pod body : 12),15),16), tedy celkem 54 060 Kč, dále 3 režijní paušály po 450 Kč ( nová výše dle AT účinného od 1.1.2025), dále cestovné k jednáním konaným dne [datum] a [datum], ve výši 4 484,15 Kč včetně 21% DPH, při použití vozidla RZ [SPZ], značky [Anonymizováno] [Anonymizováno] , při 228 Km, průměrné spotřebě 6,5 litru paliva a ceně paliva 35,8 Kč za litr, a vyhláškové náhradě za km 5,8 Kč. Dále pak přiznána náhrada za promeškaný čas za 12 půlhodin po 150 Kč, tedy 1 800 Kč. U úkonů do 23.9.2024 pak činila 21% DPH výši 24 670,80 , a to jen z nákladů právního zastoupení , kdy u cestovného je již připočtena .U úkonů od 24.9.2024 do 31.12.2024 činila DPH částku 11 793,6 Kč , a u úkonů od 1.1.2025 činila DPH , vždy také z nákladů právního zastoupení. Celkem pak činí výše přiznaných nákladů řízení částku 290 502,72 Kč. Podle poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobce v řízení ( viz. odstavec 75 rozsudku) mohlo být přiznáno z celkově vypočtených nákladů 290 502,72 48% této částky tedy 139 441,30 Kč.

79. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. , tedy v zákonné 3 denní lhůtě od právní moci rozsudku.

Poučení