16 C 62/2020-71

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Zuzanou Šmídovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] o zaplacení částky 61 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 89 000 Kč od 26. 2. 2021 do zaplacení se řízení zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 89 000 Kč od 15. 10. 2020 do 25. 2. 2021, a to do patnácti dnů od právní moci rozsudku.

III. Co do částky 61 000 Kč s 8,25% úrokem z prodlení z této částky ročně od 15. 10. 2020 do zaplacení se žaloba zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení do patnácti dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [jméno], ve výši 14 342 Kč.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svou žalobou došlou soudu dne 30. 12. 2020 domáhala na žalované původně zaplacení částky 150 000 Kč s 8,25% úrokem z prodlení z této částky ročně od 15. 10. 2020 do zaplacení a náhrady nákladů řízení, a to z titulu zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou žalobkyni nesprávným úředním postupem – průtahy v řízení dle zákona č. 82/1998 Sb. Požadované zadostiučinění za nemajetkovou újmu žalobkyně požaduje z titulu průtahů v řízení vedeném u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. [spisová značka]. V žalobě tvrdí, že dne 31. 8. 2011 podal [jméno] [příjmení] proti žalobkyni k Okresnímu soudu ve Svitavách žalobu na zaplacení částky 125 980 Kč. K prvnímu úkonu soudu v této věci – vydání platebního rozkazu došlo dne 21. 10. 2011. K nařízení prvního jednání ve věci došlo dne 23. 2. 2012. Poprvé soud prvního stupně ve věci rozhodl rozsudkem dne 21. 12. 2017, tedy více než šest let po podání žaloby, aniž by však tato prodleva byla způsobena chováním účastníků řízení či jinou objektivní překážkou. Po zrušení rozsudku odvolacím soudem soud prvého stupně ve věci opětovně rozhodl dne 27. 6. 2019, to je téměř osm let po podání žaloby. Řízení bylo nakonec ukončeno rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích ze dne 24. 2. 2020, č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 9. 4. 2020. Tímto dnem bylo také řízení ukončeno. Dovolání nebylo žádným z účastníků podáno. Žalobkyně spatřuje nesprávný úřední postup ve smyslu § 5 zákona č. 82/1998 Sb. v neučinění úkonu, resp. v nevydání rozhodnutí soudu v přiměřené lhůtě, jelikož řízení trvalo osm let a sedm měsíců. Toto řízení nelze považovat za extrémně složité. Celkovou délku tohoto řízení tak žalobkyně považuje za nepřiměřenou a chování soudu hodnotí jako nesprávný úřední postup. Dne 14. 4. 2020 žalobkyně uplatnila mimosoudně u žalované tento svůj nárok na náhradu nemateriální újmy v celkové výši 150 000 Kč. Žalobkyně konkrétně požaduje za první dva roky řízení částku 20 000 Kč a 20 000 Kč za další roky řízení – tj. 6,5 x 20 000 Kč, s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. Cpjn 206/2010. Žalovaná na tuto žádost žalobkyně do dne podání žaloby nereagovala, když lhůta pro uspokojení uplatněného nároku žalované uplynula dne 14. 10. 2020. Z uvedených důvodů žalobkyně podala předmětnou žalobu.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě ze dne 26. 2. 2021 potvrdila, že u ní žalobkyně podáním doručeným žalované dne 14. 4. 2020 uplatnila nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 150 000 Kč z titulu nepřiměřené délky soudního řízení vedeného před Okresním soudem ve Svitavách pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná tuto žádost shledala částečně důvodnou, a proto bylo žalobkyni přiznáno a poskytnuto zadostiučinění ve výši 89 000 Kč. K samotnému nalézacímu řízení žalovaná uvedla, že dne 31. 8. 2011 byla podána žaloba o zaplacení částky 125 980 Kč k Okresnímu soudu ve Svitavách. Ve věci byl soudem vypracován znalecký posudek ustanoveným znalcem. Tento soudu došel dne 14. 11. 2012. Dne 13. 5. 2014 soud opětovně zaslal znalci spis k doplnění znaleckého posudku. Tento byl soudu doručen dne 27. 6. 2014. Dne 15. 7. 2015 soud ustanovil znalecký ústav k vypracování revizního znaleckého posudku. K žádosti znaleckého ústavu soud rozhodl o jeho zproštění a ustanovil znalce nového. Dne 21. 3. 2016 byl soudu doručen revizní znalecký posudek. Dne 2. 1. 2017 soud ustanovil znalce k určení průměrného ušlého zisku žalobce v důsledku nemožnosti používat vozidlo určené pro podnikání žalobce. Dne 10. 4. 2017 byl soudu doručen znalecký posudek. Doplňující znalecký posudek pak byl soudu doručen dne 27. 9. 2017. Dne 21. 12. 2017 byl vyhlášen částečně vyhovující rozsudek. K odvolání žalobce i žalovaného proti tomuto rozsudku odvolací soud dne 27. 7. 2018 rozsudek soudu prvého stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Dne 27. 6. 2019 byl soudem prvého stupně vyhlášen zamítavý rozsudek. K odvolání žalobce proti tomuto rozsudku odvolací soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 24. 2. 2020. Tímto rozsudkem byl z části změněn rozsudek soudu prvého stupně a žalobě bylo z části vyhověno. Rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci dne 9. 4. 2020. Celková délka řízení vůči žalobkyni jako žalované činila osm let a pět měsíců. v předmětné věci nebyly shledány výrazné průtahy, nicméně řízení bylo nekoncentrované a první rozsudek byl vydán až po šesti letech. Soudu prvého stupně je také nutno přičíst k tíži zrušení jeho prvního rozsudku pro nepřezkoumatelnost a změnu jeho druhého rozsudku po doplnění dokazování odvolacím soudem. Řízení bylo vedeno na dvou stupních soudní soustavy. V předmětné věci rozhodoval v meritu soud prvého stupně dvakrát a soud druhého stupně rovněž dvakrát. Soud prvého stupně rozhodoval vícekrát o procesních otázkách, o ustanovení znalců, o znalečném a podobně. Dle žalované byla věc složitější po skutkové stránce, byly vypracovány dva znalecké posudky k vadám při opravách automobilu a jeden znalecký posudek k ušlému zisku žalobce. Soud musel opakovaně vyzývat k doplnění skutkových tvrzení. Význam řízení pro žadatelku žalovaná hodnotí jako standardní, když se jednalo o obchodněprávní spor mezi podnikateli a předmětem sporu nebyla nijak zásadní částka. Celkovou délku řízení lze hodnotit jako nepřiměřenou. Po zhodnocení všech okolností případu, s odkazem na relevantní judikaturu, přiznala žalovaná žalobkyni zadostiučinění ve výši 89 000 Kč. Při stanovení této konkrétní výše zadostiučinění dospěla žalovaná nejprve k základní částce 111 250 Kč s tím, že za jeden rok řízení náleží částka 15 000 Kč, přičemž za první dva roky náleží částka v poloviční výši (tj. 7 500 Kč). Tato základní částka pak byla žalovanou snížena s ohledem na uvedenou složitost projednávané věci o 20 %. Z uvedených důvodů žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu z titulu její nedůvodnosti. Současně požádala o přiznání nákladů řízení ve formě režijních paušálů za provedené úkony. V případě důvodnosti žaloby požádala žalovaná soud o stanovení patnáctidenní lhůty k plnění případné uložené platební povinnosti.

3. Podáním došlým soudu dne 25. 2. 2021 vzala žalobkyně podanou žalobu částečně zpět s odůvodněním, že žalovaná téhož dne, tj. po podání žaloby, uhradila na žalobou uplatněný nárok částku 89 000 Kč, což žalobkyni anoncovala přípisem ze dne 23. 2. 2021. S ohledem na tuto skutečnost vzala žalobkyně žalobu v rozsahu provedené úhrady částečně zpět s tím, že po žalované aktuálně požaduje úhradu částky 61 000 Kč s 8,25% úrokem z prodlení z částky 150 000 Kč ročně od 15. 10. 2020 do 25. 2. 2021 a 8,25% úrokem z prodlení z částky 61 000 Kč ročně od 26. 2. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 22. 4. 2021, č. j. 16 C 62/2020-59, bylo řízení co do částky 89 000 Kč zastaveno.

4. Podle § 115 a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastníci výslovně souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a věc je dostatečně objasněna listinnými důkazy.

5. Soud vzal v řízení za prokázáno, a to z podání žalobce ze dne 12. 4. 2020, že tímto podáním uplatnil žalobce u žalované nárok na náhradu nemateriální újmy v důsledku nesprávného úředního postupu v řízení vedeném u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. [spisová značka] v celkové výši 150 000 Kč dle zákona č. 82/1998 Sb. Z detailu o odeslání tohoto podání datovou schránkou má soud za prokázané, že uvedená žádost žalobce o poskytnutí zadostiučinění žalované došla dne 14. 4. 2020. Uvedená skutečnost je rovněž mezi účastníky nesporná. Žalovaná na tento nárok žalobkyně reagovala stanoviskem ze dne 23. 2. 2021, v němž žalobkyni přiznala na požadovaném zadostiučinění částku 89 000 Kč a současně se žalobkyni omluvila za zpoždění s vyřízením této žádosti. Z detailního výpisu z účtu právního zástupce žalobkyně vedeného u [právnická osoba], ze dne 25. 2. 2021 vzal soud za prokázané, že uvedeného dne byla na tento účet zaúčtována částka 89 000 Kč z titulu mimosoudního uplatnění tohoto nároku žalobkyně žalované. Uvedené skutečnosti má soud za prokázány za citovaných listin, přičemž poukázání částky 89 000 Kč rovněž není mezi účastníky řízení sporné.

6. Ze spisu Okresního soudu ve Svitavách, sp. zn. [spisová značka] soud považuje za podstatné uvést následující skutečnosti: Dne 31. 8. 2011 došla Okresnímu soudu ve Svitavách žaloba žalobce [jméno] [příjmení] proti žalované [právnická osoba] na zaplacení částky 125 980 Kč s příslušenstvím. Žalobce v podané žalobě uvedl, že si opakovaně nechal u žalované opravit svůj [značka automobilu], přičemž se vždy jednalo o opravu [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] tak, že tyto [anonymizováno] byly autoservisem žalované opakovaně vyměňovány. Žalobce na posouzení kvality opravárenských prací na svém automobilu jakož i oprávněnosti požadovaných plateb ze strany žalované nechal vypracovat znalecký posudek soudním znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení]. Ze závěru tohoto znaleckého posudku vyplynulo, že celková částka za provedené opravy, které byly vyvolány chybným diagnostikováním závady na vozidle, činí minimálně 76 980 Kč bez DPH. Tato částka tedy představuje škodu, která žalobci vznikla chybným postupem žalované. Vedle této škody pak žalobce požadoval i ušlý zisk z důvodu, že předmětný automobil nemohl minimálně 49 pracovních dní užívat z důvodu oprav u žalované, které však nebyly nutné, kdyby žalovaná hned na počátku správně diagnostikovala skutečnou závadu vozidla. Ušlý zisk žalobce vyčíslil v částce 49 000 Kč, to je 1 000 Kč za 1 každý pracovní den. Součet obou částek pak představoval žalovanou částku 125 980 Kč. Věc byla u Okresního soudu ve Svitavách vedena pod sp. zn. [spisová značka]. Dne 21. 10. 2011 soud ve věci vydal platební rozkaz. Žaloba spolu s vydaným platebním rozkazem byla žalované [právnická osoba] [anonymizováno] (pozn. tj. žalobkyni) doručena do datové schránky dne 9. 11. 2021. Dne 14. 11. 2011 pak soudu došel odpor žalované [právnická osoba] proti tomuto platebnímu rozkazu. Dne 4. 1. 2012 soud nařídil jednání na den 23. 2. 2012. Uvedeného dne bylo ve věci jednáno. V závěru bylo jednání odročeno na 17. 4. 2012 za účelem provedení navržených důkazů. Posledně uvedeného dne nebylo ve věci jednáno, právní zástupci obou účastníků se z tohoto jednání omluvili. Soud dne 17. 4. 2012 toto jednání odročil na neurčito za účelem vypracování znaleckého posudku z oboru opravárenství motorových vozidel. Usnesením se dne 27. 7. 2012 soud ustanovil znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], znalcem z oboru autoopravárenství a technického stavu motorových vozidel, k vypracování znaleckého posudku. Dne 14. 11. 2012 došel soudu vypracovaný znalecký posudek. Dne 30. 1. 2013 soud nařídil ve věci jednání na den 18. 4. 2012. K žádosti právního zástupce žalobce o odročení jednání z důvodu jeho dovolené bylo jednání přeodročeno na den 21. 3. 2013. Při tomto jednání byl vyslechnut znalec k vypracovanému znaleckému posudku. V závěru bylo jednání odročeno na den 11. 6. 2013 za účelem doplnění vypracovaného znaleckého posudku. Jednání dne 11. 6. 2013 bylo odročeno na neurčito, neboť žalobce přes výzvu soudu při předchozím jednání nepředložil otázky na znalce k podání doplňujícího znaleckého posudku. V následujícím období až do února 2014 byl žalobce urgován soudem k předložení otázek pro znalce podáním doplňku k vypracovanému znaleckému posudku. Přípisem soudu ze dne 13. 5. 2014 byl znalec soudem požádán o podání doplnění jeho znaleckého posudku o další konkrétní otázky. Dne 27. 6. 2014 došel soudu doplněk číslo 1 vypracovaného znaleckého posudku. Dne 10. 11. 2014 žalobce předložil soudu další znalecký posudek vypracovaný znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení]. Dne 16. 9. 2014 soud nařídil jednání na den 20. 11. 2014. Uvedené jednání bylo v závěru odročeno na den 16. 1. 2015 za účelem výslechu znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] k vypracovanému znaleckému posudku. Uvedeného dne bylo ve věci jednáno, soud vyslechl předvolaného znalce. V závěru bylo jednání odročeno na neurčito za účelem zpracování revizního znaleckého posudku. Usnesením Okresního soudu ve [obec] ze dne 15. 7. 2015 byl ustanoven znalecký ústav [právnická osoba] k podání znaleckého posudku, když úkolem tohoto znaleckého ústavu bylo mimo jiné vypracování revizního znaleckého posudku k posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] i k posudkům [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Podáním došlým soudu dne 31. 7. 2015 požádal znalecký ústav o zproštění povinnosti podat revizní znalecký posudek z kapacitních i dalších důvodů. Okresní soud ve Svitavách pak usnesením ze dne 19. 11. 2015 zprostil původně ustanovený [právnická osoba] z podání znaleckého posudku a namísto toho ustanovil [anonymizováno] [jméno] [příjmení], znalce z oboru diagnostika stavu motorových vozidel a strojů. Dne 21. 3. 2016 došel soudu vypracovaný revizní znalecký posudek soudem ustanoveným znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení]. Dne 6. 6. 2016 soud nařídil jednání na den 19. 7. 2016. Při tomto jednání byl vyslechnut znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] k vypracovanému reviznímu znaleckému posudku. V závěru bylo jednání odročeno na den 8. 9. 2016 za účelem doplnění dokazování, včetně doplnění skutkových tvrzení a důkazů ze strany žalobce. Toto jednání bylo v mezidobí přeodročeno na den 6. 9. 2016. Uvedeného dne bylo ve věci jednáno, v závěru bylo jednání odročeno na den 6. 10. 2016 za účelem doplnění skutkových tvrzení ze strany žalobce, včetně důkazních návrhů a předvolání svědka [příjmení]. Při jednání dne 6. 10. 2016 byl vyslechnut předvolaný svědek [příjmení] [příjmení]. V závěru bylo toto jednání odročeno na neurčito za účelem vypracování dalšího znaleckého posudku. Usnesením ze dne 19. 12. 2016 soud ustanovil znalkyni [příjmení] [jméno] [příjmení], znalkyní z oboru ekonomika, odvětví účetní evidence, za účelem stanovení průměrného ušlého zisku žalobce jako následku nemožnosti používat své opravované motorové vozidlo. Usnesením ze dne 2. 1. 2017 soud rozhodlo o zproštění jmenované znalkyně a současně o ustanovení nového znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] k podání předmětného znaleckého posudku. K žádosti znalce soud prodloužil lhůtu k vypracování předmětného znaleckého posudku do 15. 4. 2017. Dne 10. 4. 2017 došel soudu vypracovaný znalecký posudek. Dne 11. 5. 2017 soud nařídil jednání na den 22. 6. 2017. Uvedeného dne bylo ve věci jednáno, přičemž v závěru bylo jednání odročeno na den 17. 8. 2017 za účelem doplnění posledně podaného znaleckého posudku a dotazu na svědka [příjmení]. Dne 31. 8. 2017 požádal ustanovený znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] o prodloužení lhůty pro vyhotovení doplňku jeho znaleckého posudku do 16. 10. 2017 z důvodů dovolené. Dne 27. 9. 2017 došel soudu doplněk [číslo] znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] k podanému znaleckému posudku. Dne 20. 11. 2017 soud nařídil jednání na den 19. 12. 2017. Uvedeného dne bylo ve věci jednáno, přičemž v závěru bylo jednání odročeno na den 21. 12. 2017 za účelem rozhodnutí ve věci. Rozsudkem Okresního soudu ve Svitavách ze dne 21. 12. 2017, č. j. [číslo jednací], bylo žalobě co do částky 98 106,40 Kč vyhověno a co do částky 27 873,60 Kč byla žaloba zamítnuta. K odvolání žalobce i žalovaného do tohoto rozsudku byl spis dne 12. 4. 2018 předložen Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích, ze dne 27. 7. 2018, č. j. [číslo jednací], byl rozsudek soudu prvého stupně zrušen a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. Odvolací soud v odůvodnění svého zrušujícího usnesení konstatoval, že soud prvého stupně rozhodoval na základě neúplné žaloby (o změně žaloby nerozhodl), a i s ohledem na tuto skutečnost vyslovil zčásti nesprávné a zčásti předčasné právní závěry. Rozsudek soudu prvého stupně byl odvolacím soudem zrušen s odkazem na ustanovení § 219a odst. 1 písm. a) /pro vady řízení/ a b) /z důvodu nepřezkoumatelnosti rozhodnutí pro nesrozumitelnost nebo nedostatek důvodů/. Spis došel zpět soudu prvého stupně dne 27. 8. 2018. Dne 22. 10. 2018 soud prvého stupně nařídil jednání na den 13. 12. 2018. Z důvodu kolize právního zástupce žalobce bylo toto jednání přeodročeno na den 22. 1. 2019. Uvedeného dne bylo ve věci jednáno, přičemž v závěru bylo jednání odročeno na neurčito za účelem doplnění skutkových tvrzení, případně navržení dalších důkazů. Dne 24. 5. 2019 soud nařídil další jednání na den 18. 6. 2019. Z důvodu žádosti právního zástupce žalované o odročení tohoto jednání (z důvodu dovolené) soud nařízené jednání přeodročil na den 25. 6. 2019. Uvedeného dne bylo ve věci jednáno, v závěru bylo jednání odročeno na den 27. 6. 2019 za účelem vyhlášení rozsudku. Rozsudkem Okresního soudu ve Svitavách ze dne 27. 6. 2019, č. j. [číslo jednací], byla žaloba na zaplacení částky 125 980 Kč v plném rozsahu zamítnuta. Z důvodu odvolání žalobce i žalované do tohoto rozsudku byl spis předložen dne 2. 9. 2019 Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích. Dne 6. 11. 2019 bylo odvolacím soudem nařízeno jednání na den 9. 12. 2019. K žádosti právního zástupce žalobce bylo toto jednání přeodročeno na den 13. 1. 2020 z důvodu kolize právního zástupce žalobce. Dne 13. 1. 2020 proběhlo jednání před odvolacím soudem, které bylo v závěru odročeno na den 17. 2. 2020 se za účelem výslechu svědka [jméno] [příjmení], případně provedení dalších důkazů. Uvedeného dne bylo odvolacím soudem ve věci jednáno, přičemž v závěru bylo toto jednání odročeno na 24. 2. 2020 za účelem vyhlášení rozhodnutí. Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl rozsudkem ze dne 24. 2. 2020, č. j. [číslo jednací], tak, že zamítavý rozsudek soudu prvého stupně co do částky 65 480,90 Kč potvrdil a co do částky 60 499,10 Kč změnil tak, že žalobě vyhověl. Citovaný rozsudek nabyl právní moci dne 9. 4. 2020, když tímto dnem bylo také řízení pravomocně skončeno. Uvedené skutečnosti má soud za prokázány z předmětného spisu Okresního soudu Svitavy, sp. zn. [spisová značka].

7. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, v platném znění, stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

8. Podle § 31a odst. 1 citovaného zákona, bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odstavce 2 tohoto zákonného ustanovení zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odstavce 3 tohoto zákonného ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

9. S poukazem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána zčásti důvodně, a to v rozsahu plnění poskytnutého po podání žaloby žalovanou. Žalobkyně se v tomto řízení domáhá poskytnutí přiměřeného zadostiučinění z titulu újmy nemajetkové, a to za nepřiměřenou délku řízení vedeného u Okresního soudu Svitavy pod sp. zn. [spisová značka]. Soud s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a skutečnosti, které vzal v řízení za prokázané, dospěl k závěru, že v rámci řízení vedeného u Okresního soudu ve Svitavách pod spisovou značkou [spisová značka] došlo k nesprávnému úřednímu postupu, konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě, a celkovou délku předmětného řízení je třeba (s ohledem na kritéria podrobně níže uvedená) hodnotit jako nepřiměřenou. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení peněžitého zadostiučinění. Nejprve je třeba konstatovat, že v souladu s ustanovením § 14 zákona č. 82/1998 Sb. uplatnila žalobkyně svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy v rámci mimosoudního projednání tohoto nároku u žalované, a to žádostí ze dne 12. 4. 2020, došlé žalované dne 14. 4. 2020. Žalovaná ve svém stanovisku ze dne 23. 2. 2021 dospěla k závěru, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí zákona č. 82/1998 Sb. a přiznala žalobkyni výši zadostiučinění v penězích v částce 89 000 Kč. Tato částka byla také žalobkyni poukázána převodem na účet jejího právního zástupce dne 25. 2. 2021. Pokud jde o samotný průběh a délku řízení vedeného u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. [spisová značka], dospěl soud k závěru, že celkovou délku tohoto řízení, které bylo ve vztahu k žalobkyni (v nalézacím řízení v procesním postavení žalované) zahájeno doručením žaloby dne 9. 11. 2011, a které bylo pravomocně ukončeno rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 24. 2. 2020, č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 9. 4. 2020, je třeba vyhodnotit v souladu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva jako řízení, které trvá nepřiměřeně dlouhou dobu. Celková délka tohoto řízení ukončeného citovaným pravomocným rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích tak činí osm let a pět měsíců. Za těchto okolností se tedy soud dále zabýval otázkou stanovení výše přiměřeného zadostiučinění, neboť samotné konstatování porušení práva by se dle názoru soudu nejevilo jako dostačující. Pokud jde o samotnou výši přiměřeného zadostiučinění, soud věc hodnotil podle kritérií stanovených ustanovení § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 3. 11. 2010, sp. zn. 30 Cdo 2301/2009 uvedl, že s přihlédnutím i k věci Apicella proti Itálii, pro poměry České republiky odpovídá základní částka odškodnění v rozmezí 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky trvání řízení a ve stejné výši za každý další rok trvání řízení. Takto stanovenou základní částku je třeba přizpůsobit okolnostem konkrétního případu, zejména dle kritérií § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., v platném znění. Výsledkem je konkrétní výše odškodnění.

10. Při stanovení konkrétní výše zadostiučinění soud v tomto případě vycházel z částky 15 000 Kč za první dva roky trvání řízení a ve stejné výši za každý další rok trvání řízení, což zařízení v délce osm let a pět měsíců (7 x 15 000 Kč +5 x 1 250 Kč) činí 111 250 Kč. Takto stanovenou základní částku soud dále přizpůsobil konkrétním okolnostem předmětného nalézacího řízení a v souladu s níže uvedenými zákonnými kritérii.

11. Pokud jde o kritérium složitosti řízení, toto probíhalo opakovaně na dvou stupních soudní soustavy, kde soud prvního stupně ve věci rozhodoval dvakrát a odvolací Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rovněž dvakrát. Řízení vykazovalo i určitou míru skutkové složitosti, neboť se jednalo o nárok z odpovědnosti za vady a současně posouzení ušlého zisku, požadované v žalobním návrhu. Ve věci bylo vypracováno více znaleckých posudků či jejich doplňků, když žalobce [jméno] [příjmení] současně sám s podanou žalobu rovněž založil do spisu znalecký posudek znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] a v průběhu řízení též další znalecký posudek znalce [příjmení] [jméno] [příjmení]. Soud sám nejprve nechal vypracovat znalecký posudek ustanoveným znalcem [příjmení] [příjmení], kterému rovněž uložil podat doplněk k tomuto znaleckému posudku. Dále soud ustanovil znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] k podání revizního znaleckého posudku, kdy tento znalec se měl rovněž vypořádat s oběma žalobcem založenými znaleckými posudky. Soud taktéž postupně vyslechl znalce k podaným znaleckým posudkům. Uvedené znalecké posudky se týkaly uplatněného nároku v souvislosti s vadným provedením díla – opakované opravy motorového vozidla. Dále soud ustanovil znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ke stanovení ušlého zisku. Tomuto znalci soud následně uložil vypracovat ještě doplněk k podanému znaleckému posudku. V řízení byli rovněž vyslechnuti svědci.

12. Pokud jde o vyhodnocení jednání poškozené, žalobkyně se na délce předmětného nalézacího řízení nijak nepodílela.

13. Pokud jde o samotný postup soudů ve věci sp. zn. [spisová značka], v průběhu řízení nebyla shledána období nečinnosti soudů jako taková. Postup soudu však určité fázi řízení nebyl koncentrovaný, a to konkrétně v období od 11. 6. 2013 do 12. 2. 2014, kdy žalobce [jméno] [příjmení] byl soudem opakovaně vyzýván k zaslání otázek na znalce pro vypracování znaleckého posudku. Především však délku řízení ovlivnila skutečnost, že první rozsudek soudu prvého stupně byl zrušen pro nepřezkoumatelnost a rovněž pro skutečnost, že soud rozhodoval na základě neúplné žaloby, což mělo významnější vliv na celkovou délku řízení. Ve sporu o náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení je nezbytné zohlednit též okolnost, že v posuzovaném nalézacím řízení došlo ke zrušení rozhodnutí soudu z důvodů jeho závažné vady spočívající především v nepřezkoumatelnosti rozhodnutí nebo nerespektování závazného právního názoru, a to zejména tehdy, dojde-li v důsledku takového pochybení orgánů veřejné moci ke zjevnému prodloužení řízení oproti tomu, postupoval-li by orgán veřejné moci z procesního hlediska bezvadně (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1328/2009).

14. Konečně, pokud jde o význam řízení pro žalobkyni, tento soud neshledal jako zvýšený, neboť předmětné nalézací řízení o náhradu ušlého zisku a odpovědnost za vady díla nepatří mezi druhy řízení, které ze své povahy (typově) obvykle mívají citelnější dopad do poměrů účastníků, jako je tomu u trestního řízení, u rodinněprávních věcí, u věcí osobního stavu, ochrany osobnosti, náhrady újmy na zdraví, u pracovněprávních sporů, u řízení o poskytnutí sociálních a jiných dávek či u věcí bytových.

15. S poukazem na shora uvedené hodnocení konkrétních okolností případu je v případě žalobkyně dle názoru soudu dán důvod pro 10 % snížení základní částky s ohledem na počet stupňů soudní soustavy, dále pro 20 % snížení základní částky z důvodu skutkové složitosti řízení a konečně pro 10 % navýšení základní částky za postup soudu v předmětném nalézacím řízení. Se zohledněním výše uvedeného ponížení i navýšení základní částky (tj. mínus 10 %, mínus 20 %, plus 10 %) je tak celková nemajetková újma žalobkyně představována 80ti % základní částky – tedy částkou 89 000 Kč. Soud současně neshledal další důvody pro snížení či zvýšení takto stanoveného peněžitého zadostiučinění. Vzhledem k tomu, že žalovaná mimosoudně plnila na žalobkyní uplatněný nárok soudem stanovenou částkou 89 000 Kč (po uplynutí šestiměsíční lhůty pro mimosoudní projednání nároku a po podání žaloby), soud přiznal žalobkyni na požadovaném zadostiučinění pouze úroky z prodlení z částky 89 000 Kč od 15. 10. 2020 (kdy se žalovaná dostala do prodlení) do 25. 2. 2021 (kdy mimosoudní plnění žalované došlo na účet právního zástupce žalobkyně) – výrok II. Výrokem I. pak soud zastavil řízení ještě v rozsahu zákonného úroku z prodlení z částky 89 000 Kč od 26. 2. 2021 do zaplacení, které žalobkyně rovněž vzala zpět ve svém podání ze dne 25. 2. 2021. Ve zbývajícím rozsahu, který zůstal předmětem řízení – to je co do částky 61 000 Kč s 8,25% úrokem z prodlení z této částky ročně od 15. 10. 2020 do zaplacení, soud žalobu zamítl (výrok III.).

16. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř., když žalobkyně měla ve věci jen částečný úspěch, avšak rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu. V souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3378/2013, se odměna advokáta za zastupování v řízení, jehož předmětem je náhrada nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup či nezákonné rozhodnutí ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. vypočte z tarifní hodnoty stanovené podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“). Žalobkyni tak na náhradě nákladů řízení náleží zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a dále částka odpovídající odměně advokáta za účelně vynaložené úkony právní služby. V případě žalobkyně se tak konkrétně jedná o 3 úkony právní služby po 3 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby, částečné zpětvzetí žaloby ze dne 25. 2. 2021) – to je 3 x 3 100 Kč, dále 3 x režijní paušál po 300 Kč a 21 % DPH ve výši 2 142 Kč. Celková výše nákladů řízení je pak představována částkou 14 342 Kč Lhůta ke splnění povinnosti byla žalované prodloužena na 15 dnů za použití ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., s ohledem na administrativní komplikace při čerpání prostředků ze státního rozpočtu.

Poučení