16 C 65/2020-91

Rubrum

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr Michaelou Dvořáčkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou [titul]. [jméno] [příjmení] [příjmení] sídlem [adresa] o určení vlastnického práva k nemovitostem takto:

Výrok

I. Určuje se, že žalobce je výlučným vlastníkem nemovitostí, a to pozemku parc.č. st. 122, jehož součástí je budova [adresa], stojící na pozemku parc.č.st. 122, a pozemku parc. [číslo] zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro obec a katastrální území Čečelice u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 25 328 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhal určení, že je výlučným vlastníkem nemovitostí, specifikovaných ve výroku I. rozsudku. Svůj nárok odůvodnil tím, že rozsudkem Okresního soudu v Mělníku č. j. 18 C 292/2017 ze dne 30. 11. 2017, bylo manželství účastníků rozvedeno, a to s poukazem na § 757 občanského zákoníku, kdy účastníci mimo jiné splnili povinnost předložit soudu dohodu o úpravě majetkových poměrů pro dobu po rozvodu ze dne [datum]. V této dohodě se jednalo o nemovitost – pozemek parc. č. st. 122, jehož součástí je budova [adresa], stojící na tomto pozemku a pozemek parc. [číslo] kdy nemovitosti jsou zapsány u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, pro obec a katastrální území Čečelice na [list vlastnictví]. Vzhledem k formálně nepřesnému označení této nemovitosti však tato dohoda nebyla realizována zápisem do katastru nemovitostí, když rozhodnutím ze dne [datum] byl návrh na vklad do katastru nemovitostí zamítnut. Žalobce pak vyzýval žalovanou k odstranění nedostatku smlouvy, který brání vkladu nemovitostí do katastru nemovitostí, avšak bezúspěšně. Žalovaná poukazuje na neplatnost smlouvy, požádala znovu o ohodnocení nemovitostí a vypočetla nový vypořádací podíl s tím, že pouze při splnění této podmínky spolupodepíše novou bezvadnou smlouvu o převodu spoluvlastnického podílu. Žalobce má však za to, že oboustranný projev vůle upravit vlastnický vztah k nemovitosti byl obsažen v původní smlouvě o uspořádání poměrů pro dobu po rozvodu, ve které žalovaná jasně vyjádřila svou vůli převést spoluvlastnické právo na žalobce, kdy vkladu do katastru brání pouze chybný popis nemovitosti v uvedené smlouvě. V soudním sporu vedeném u Okresního soudu v Mělníku pod sp.zn. 4 C 111/2019 soud nahradil projev vůle žalované v dodatku ke smlouvě o vypořádání majetkových poměrů účastníků pro dobu po rozvodu, v němž byla nemovitost řádně označena. Odvolacím soudem byl rozsudek změněn a žaloba byla zamítnuta s tím, že takto spor řešit nelze a že žalobce má naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k nemovitostem. Toho se tedy žalobce domáhá nyní touto žalobou.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Předně poukazovala na nedostatek naléhavého právního zájmu na určení vlastnictví, neboť žalovaný nevyužil možnosti napadnout rozhodnutí příslušného katastrálního úřadu o zamítnutí návrhu na vklad jeho vlastnického práva, tedy nevyužil dostupných právních prostředků, ačkoli tak objektivně učinit mohl. Dále namítala, že částka vypořádání ve výši 500 000 Kč je zcela nepřiměřená hodnotě nemovitých věcí, neboť došlo k podstatné změně okolností, když se v mezidobí zásadně zvýšily hodnoty nemovitých věcí, že tato změna založila v právech a povinnostech žalobce a žalované zvlášť hrubý nepoměr v podobě zvýhodnění žalobce, že tím vzniklo žalované právo domáhat se vůči žalobci obnovení jednání o smlouvě, resp. o výši finančního vypořádání ve smyslu ustanovení § 1765 o.z. Další námitkou žalované bylo, že smlouva o vypořádání majetkových poměrů neobsahuje podstatné náležitosti a je zcela neurčitá, tedy neplatná. Ohledně dodatků pak byl ze strany žalobce dle žalované vyvíjen podstatný tlak, dodatky se vzájemně lišily svým obsahem a nelze z nich jednoznačně dovodit, jaký měl být projev vůle účastníků. Na smlouvu je proto nutné pohlížet jakožto na neplatnou.

3. Po výzvě soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. při jednání konaném dne [datum] žalovaná doplnila, že vypořádací částka ve výši 500 000 Kč je zcela zjevně nepoměrná k tehdejší (resp. i aktuální) hodnotě nemovitých věcí. Od počátku července 2017 do počátku března 2018 byla žalovaná pod psychickým nátlakem, pokud se týká dodatků ke smlouvě, žalobce na ni pravidelně vytvářel nátlak, že pokud příslušné dodatky nepodepíše, nedostane na majetkovém vyrovnání ve svém důsledku ničeho. Žalobce se snažil využít tísně, nezkušenosti, rozrušení, zdravotních potíží a psychického stavu žalované, které mj. dne [datum] zemřel otec a chtěl docílit toho, aby nabyl nemovité věci do svého výlučného vlastnictví za částku, která je v hrubém nepoměru k hodnotě nemovitých věcí. Žalovaná poukázala na § 1796 zákona č. 89/2012 Sb. s tím že tato smlouva je z uvedených důvodů neplatná. Dále se zjevně příčí dobrým mravům. Žalovaná rovněž uvedla, že byla žalobcem uváděna v omyl, když jí tvrdil, že částka 500 000 Kč je darem z výlučného majetku žalobce, že částka 500 000 Kč uvedená ve smlouvě jako vypořádací podíl reprezentuje pouze a jen částku pro účely vyvázání žalované z hypotečního úvěru, tj. že o této vypořádací částce bylo hovořeno pouze ve vztahu k příslušné bance a dále že tato částka reprezentuje jen prvotní část vypořádání za účelem toho, aby si žalovaná mohla obstarat bydlení, přičemž tato částka měla být následně odečtena od celkového vypořádání.

4. Soud provedl ve věci dokazování listinami, výslechy svědků a žalované a z provedených důkazů zjistil:

5. Z rozsudku Okresního soudu v Mělníku č.j. 18 C 292/2017-16 ze dne 30. 11. 2017, který nabyl právní moci dne [datum], že manželství účastníků bylo rozvedeno.

6. Z návrhu dohody, datovaného [datum], že se jedná o návrh Smlouvy o uspořádání poměrů mezi manžely na dobu po rozvodu, kde jsou uvedeny předmětné nemovitosti, jejich výlučným vlastníkem se stane žalobce, který bude splácet i dva úvěry ve výši 510 000 Kč a 570 000 Kč, v dohodě není uveden vypořádací podíl.

7. Ze smlouvy o uspořádání poměrů mezi manžely na dobu po rozvodu ze dne [datum], že účastníci jako manželé upravili pro dobu po rozvodu své majetkové poměry a vypořádali se ohledně movitých i nemovitých věcí a závazků. Podle této dohody, jejího článku I. bodě 1) se manželé dohodli, že nemovitosti na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec], tedy„ budovu [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] pozemek parc. [číslo]“ bude mít ve výlučném vlastnictví žalobce. Závazek z hypoteční smlouvy ze dne [datum], reg. [číslo], uzavřené s [právnická osoba], se zůstatkem 510 000 Kč přebírá manžel. Zůstatek ze spotřebitelského úvěru č. [bankovní účet] u [právnická osoba] ve výši 530 000 Kč si manželé rozdělí na polovinu a každý tuto polovinu bude splácet samostatně. Žalované podle této dohody měla být vyplacena částka 450 000 Kč. Podpisy na této dohodě byly úředně ověřeny [datum] (dále„ Smlouva 1“).

8. Ze smlouvy o uspořádání poměrů mezi manžely na dobu po rozvodu ze dne [datum], že účastníci jako manželé upravili pro dobu po rozvodu své majetkové poměry a vypořádali se ohledně movitých i nemovitých věcí a závazků. Podle této dohody, jejího článku I. bodě 1) se manželé dohodli, že nemovitosti na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec], tedy„ budovu [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] pozemek parc. [číslo]“ bude mít ve výlučném vlastnictví žalobce. Závazek z hypoteční smlouvy ze dne [datum], reg. [číslo], uzavřené s [právnická osoba], se zůstatkem 510 000 Kč přebírá manžel. Zůstatek ze spotřebitelského úvěru č. [bankovní účet] u [právnická osoba] ve výši 530 000 Kč si manželé rozdělí na polovinu a každý tuto polovinu bude splácet samostatně. Žalované podle této dohody měla být vyplacena částka 500 000 Kč. Podpisy na této dohodě byly úředně ověřeny [datum] (dále„ Smlouva 2“).

9. Z dodatku ke smlouvě o uspořádání poměrů mezi manžely na dobu po rozvodu ze dne [datum], u něhož byly ověřeny podpisy dne [datum], že si účastníci upřesňují smlouvu o uspořádání poměrů mezi manžely na dobu po rozvodu ze dne [datum] ohledně finančního vypořádání tak, že všechny termíny, včetně pro vyplacení 500 000 Kč, se prodlužují do [datum].

10. Z dodatku ke smlouvě o uspořádání poměrů mezi manželi na dobu po rozvodu ze dne [datum], u něhož byly ověřeny podpisy účastníků dne [datum], že si v něm účastníci ujednali, že všechny termíny ve smlouvě uvedené, tedy i výplata částky 500 000 Kč, se prodlužují do [datum].

11. Z dodatku ke smlouvě o uspořádání poměrů mezi manžely na dobu po rozvodu ze dne [datum], s úředně ověřenými podpisy téhož dne, že účastníci si ujednali, že veškeré termíny se prodlužují do [datum] s tím, že, nebude-li částka uhrazena do tohoto data, každý z bývalých manželů bude ode dne [datum] majitelem poloviny budovy [adresa] stojící na pozemku p.č.st [číslo] a pozemku p. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] u Katastrálního úřadu v [obec]. [příjmení] 500 000 Kč bude vyplacena na základě převodu žalobcem žalované.

12. Ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru uzavřené [právnická osoba] s účastníky jako dlužníky ze dne [datum], že jim poskytuje úvěr ve výši 810 000 Kč za účelem nákupu budovy [adresa] na pozemku p.č.st. 122, vše v části obce Čečelice, a pozemků p.č.st. 122 a p. [číslo] v obci a k.ú. [obec].

13. Z rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, ze dne 5. 3. 2018, č.j. V-1071/2018-206, že se zamítá návrh na vklad v řízení, jehož účastníky jsou [celé jméno žalované] a [celé jméno žalobce], podle § 18 odst. 1 zákona č. 256/2013 Sb., který byl předložen katastrálnímu úřadu dne [datum] s dohodou o vypořádání společného jmění manželů ze dne [datum], s tím, že budova [adresa] na p.č.st. 122 uvedená v dohodě není nemovitostí, jako nemovitost je evidována p.č.st. 122.

14. Z výzvy žalované a z návrhu na uzavření dodatku ke smlouvě o uspořádání poměrů mezi manžely na dobu po rozvodu ze dne [datum], že žalovaná vyzvala žalobce k vypořádání společného jmění manželů, žalobce vyzval žalovanou k uzavření dodatku, který by vyřešil nedostatečnou formulaci bránící vkladu smlouvy do katastru nemovitostí. Žalovaná dodatek podepsat odmítla s tím, že bude vypořádání řešeno soudem.

15. Z výpisu z katastru nemovitostí, že jako vlastníci pozemku p.č.st [číslo], jehož součástí je stavba [adresa] a pozemku p. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec], jsou zapsání účastníci (SJM).

16. Z lékařské zprávy ze dne [datum], že žalovaná absolvovala od [datum] do [datum] 6 lékařských vyšetření.

17. Z úmrtního listu, že dne [datum] zemřel pan [jméno] [příjmení].

18. Z komunikace účastníků přes mobilní telefon ze dne [datum], že žalovaná uváděla hodnotu nemovitosti částkou dva a půl mega, a ze dne [datum], že účastníci o obsahu dohody a výši vypořádacího podílu před podpisem dohody jednali.

19. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], že žalobce je jeho otčím, kterého bere jako vlastního otce, žalovaná je jeho matka. O předmětu řízení je informován a to ze všech stran. Začalo se to řešit již před lety, kdy matka začala uvažovat o rozvodu. Všichni žili ve společné domácnosti a počátek neshod byl v tom, že matka přišla na nevěru, to ji zranilo a chtěla se rozvést. Začalo se řešit, kdo koho vyplatí, protože matka nechtěla s otcem sdílet společnou domácnost, řešilo se, kdo v domě zůstane a kdo odejde. Z počátku se to střídalo, nejprve, že odejde táta, pak máma, nakonec se to ustálilo tak, že se odstěhuje máma, v této souvislosti chtěla vyplatit hodnotu poloviny domu. Znaleckým posudkem byl dům oceněn asi na 2 300 000 Kč, přesně to neví, polovina tedy byla minimálně 1 000 000 Kč. Rodiče se dohodli, že si táta půjčí peníze a mámu vyplatí, aby si mohla vzít hypotéku a zařídit jiné bydlení. Tátovi nechtěli půjčit různé banky, dlouhodobě se nepodařilo půjčku vyřídit, postupně se snižovala částka, kterou si chtěl táta půjčit. Nakonec to byla částka půl milionu Kč. Rodiče podepsali nějaký papír, myslí, že s úředně ověřenými podpisy, kde bylo uvedeno, že máma dostane 500 000 Kč, aby si zajistila bydlení. Ten papír pak četl a moc to nepochopil. Dokonce i jemu bylo nabídnuto, ať si polovinu domu koupí za 1 000 000 Kč. Po pořízení domu na něm pracovali oba rodiče, získali finanční pomoc od prarodičů, pracovali zde i příbuzní rodičů. Kolem jednání o domu byly zmatky, matka byla psychicky vynervovaná, zničená, řekla mu, že to narve do stromu. Navrhoval jí, aby navštívila doktora, to odmítla, aby nepřišla o děti. Podle jeho názoru je dům obou rodičů, a pokud z něj má někdo odejít, má dostat spravedlivou částku. Následně matka dostala 500 000 Kč od otce, z toho 250 000 Kč dala na společnou půjčku. Zařídila si hypotéku, odstěhovala se do [obec], ale z důvodu zhoršeného zdravotního stavu tam dům pustila a vrátila se zpět do [obec]. Nyní v domě bydlí on, sestra [jméno], sestra [jméno] a máma, otec pobývá u přítelkyně. Takto bydlí asi půl roku. Dříve za nimi otec jezdíval na víkendy, nyní nejezdí tak často. Nepamatuje si přesně, kdy se matka odstěhovala do [obec], mohlo to být koncem roku 2017 nebo začátkem roku 2018, v průběhu roku 2018 se pak vrátila zpátky do [obec]. O situaci je informován tak, že četl SMS zprávy z mámina telefonu a probíral to s mámou, otec se o tom nechtěl bavit, spolu to neprobírali. Takto probíhalo již od začátku, kdy to rodiče řešili. Stále se to měnilo, vázlo to na jednání s bankou, těch různých papírů bylo hodně. Máma moc neřešila administrativu, to většinou řešil táta, máma se starala o děti a domácnost. Podle jeho názoru tomu úplně nerozuměla. To, že se ještě něco doplatí, nebo že dům bude psaný na oba, bylo podle něj dohoda, alespoň tak mu to máma říkala. Z toho co říkala pochopil, že to je dočasné řešení, že ještě dojde k doplacení. Máma se vrátila z [obec], když hrozilo riziko, že dům tam finančně neutáhne, žádala po otci, že mu vrátí částku, kterou jí vyplatil, to on odmítl. [příjmení] si myslel, že pak budou v domě společně žít, anebo navrhoval, ať se to vyřeší přes právníky. Nikdy nebyl přímo u toho, když se dohadovali o tom, jak vypořádají majetek, slyšel je někdy za zavřenými dveřmi, rozhovor nemůže přetlumočit, nebylo to, že by na sebe přímo křičeli, ale bylo slyšet dohady, asi to nebyl příjemný rozhovor, možná proběhl nějaký nátlak či výčitky. Něco ví o tom, že se otec zavázal doplatit hypotéku, ale nic detailně. Když byli rodiče podepisovat dohody, u toho nebyl, byl seznámen s dohodou, ve které byla uvedena částka 500 000 Kč, když matka přijela z práce, tak mu ji ukazovala a říkala, že o pauzu na oběd za ní přijel otec a jeli to podepsat. Domnívá se, že o pauzu na oběd se s dokumentem nemohla seznámit. Když uváděl, že to byl zmatek a pořád se něco podepisovalo, pak se jednalo o dokumenty, které připravoval táta, většina papírů byla pro banku, máma tomu moc nerozuměla. Táta jí to vždy předkládal s komentářem, k čemu to je, některé dokumenty máma četla, některé ne, neví, zda to bylo z její strany pochopené. Pokud něco nečetla, tak se domnívá, že to bylo z důvodu, že k tátovi měla důvěru, že je pravda vše, co jí otec řekne. Některé dokumenty podepsala, následně v nich byly zjištěny chyby, jako například pro KÚ, o této chybě ví ze zprávy od táty. Svědek četl například žádost o půjčku v bance, v tom nebyl žádný háček. Dále četl dohodu mezi rodiči, kterou podepsali úředně ověřenými podpisy o polední pauze, byla to dohoda, kde mělo být matce vyplaceno 500 000 Kč, dále tam bylo uvedeno, že zaplatí polovinu společné půjčky, to se nevědělo, že to tak je. Dále bylo uvedeno v dohodě, že se již do domu nevrátí. [příjmení] nebral částku 500 000 Kč jako konečnou, řekl, že se mu to nezdá, na to mi matka řekla, že to je do doby, než získá hypotéku respektive, že to je, aby získala hypotéku, takže se to dořeší. Matka v mezidobí hledala různé domy, některé si rezervovala, ale jak banka otci zamítala žádosti, domy jí utíkaly. Překvapilo ho, že částka 500 000 Kč by měla být brána jako konečná, myslel že se to domluvilo jako úplné minimum. Myslí si, že matka tuto dohodu neměla k dispozici, neměla asi šanci si to přečíst, když s tím otec přišel v pauze na oběd. S předstihem tuto dohodu asi neměla, hledali spolu emaily, ve kterých by mohla být zaslána, žádné nenašli. Myslí si tedy, že před podpisem jí nic zasláno nebylo. O dluhu, který byl v dohodě uveden, se nevědělo, táta si vzal společnou půjčku, neví kdy a na co, nic konkrétního o tom neví. Vypořádací částka 500 000 Kč byla jediné východisko, aby matka dostala hypotéku. Do domu v [obec] jezdila stále, i když bydlela ve [obec], brala to tak, že jí ten dům patří. Pokud má posoudit její psychické rozpoložení v té době, tak na tom byla špatně, byla vydeptaná, nervózní, nevěděla, kudy kam, řešila nevěru, utíkající domy, zhoršoval se jí zdravotní stav. Psychickou pomoc nevyhledala, bála se, že přijde o děti. Tátovi přišla na nevěru na jeho profilu, z počátku proto proběhly výčitky, že narušila jeho soukromí, řekl jí, že by to mohl oznámit PČR, máma není hrdinka, bála se, myslela si, že bude trestně stíhaná a přijde o děti. Nenechala si vysvětlit, že dostane maximálně pokutu, zpanikařila. Důvod toho, proč jí to táta řekl, byl ten, že se chtěl bránit, byl naštvaný. Máma se bála, že pokud na ni podá trestní oznámení, že přijde o děti, které jsou pro ni priorita. Původně platil náklady na bydlení ve výši 5 000 Kč měsíčně, bylo to i s jídlem, když byla matka ve [obec], tak pak tátovi platil 2 500 Kč s tím, že jídlo si platím sám. Asi před půl rokem mu táta ukázal všechny faktury týkající se nákladů na bydlení v domě, na něj vychází asi částka 1 900 Kč měsíčně, jelikož platil 2 500 Kč měsíčně a nyní 3 500 Kč, bere to tak, že přispívám otci buď na alimenty pro sestru, nebo na hypotéku. Není mu známo, že matka podepsala týden před podpisem dohody s vypořádacím podílem 500 000 Kč, kterou mu ukázala, úředně ověřeným podpisem dohodu shodného znění s tím, že v této byla uvedena částka 450 000 Kč. Návrhy dohod posílané emailem nečetl, ví, že těch dohod bylo hodně, nebyl s nimi seznámen.

20. Z výpovědi svědkyně [jméno] [celé jméno žalované], že účastníci jsou její i rodiče, ví, o čem je tento předmět řízení, protože se o tom doma bavili různě již před tím v průběhu času, v podstatě od doby, kdy to vzniklo, respektive mluvila o tom hlavně s matkou a bratrem. S tátou se o tom nikdy nebavila. Když se připravovaly dohody, žili všichni ve společné domácnosti. V té době jí bylo sedmnáct let, sestře bylo čtrnáct let. U podpisů dohod nebyla, ani nebyla u toho, když rodiče vypořádání probírali, má dojem, že to ani jako děti neměly slyšet. Byla jen u jedné debaty a to po rozvodu, kdy již měla maminka vyplaceno 500 000 Kč a chtěla je otci vrátit a přidat ještě nějakou částku, chtěla od otce v podstatě dům koupit, byla odmítnuta a otec jí řekl, ať částku 500 000 Kč tedy bere jako dar. O celé věci ví převážně z SMS zpráv, které jí ukazovala mamka, původní dohoda na vyplacení zněla na 1 000 000 Kč, postupně se snižovala kvůli bance. Přítomná tedy ničemu tedy přímo nebyla, ví vše z doslechu, žádné hádky ani vyhrožování neslyšela. Matka jim o uzavřených dohodách říkala zpětně, nevybavuje si, že by je četla. Ví, že jedna dohoda byla na částku 500 000 Kč, mělo to být pro banku a zbytek, že se doplatí na základě ústní dohody. To, že se hypotéku zavázal splácet táta, nevěděla, četla to z toho papíru od soudu, myslí, že na splátky hypotéky také přispívali. V době, kdy to rodiče řešili, na tom matka nebyla dobře psychicky, bylo to na ní vidět, chodila jako tělo bez duše, valilo se to na ni v práci, měla problémy se zdravím, s barákem. Pokud uvedla, že četla protokol z jednání soudu, tak se jednalo o nějaký papír od soudu, nevybavuje si časově, kdy to bylo, jedná se řádově o měsíce. Tento papír jí předložila matka, asi se jedná o protokol z jednání, neboť na něm byl popis, jak jednání probíhalo, nejspíše to bylo z minulého jednání. Neví, proč otec řekl matce, že částka 500 000 Kč je dar, ona mu to chtěla vrátit a on asi chtěl, aby to zůstalo tak, jak to je. Matka chtěla částku vrátit několikrát, to vyplývalo z elektronické komunikace, kde otci psala, že mu částku vrátí a ještě něco doplatí, toto i slyšela. Bylo to v době, kdy už byly sepsány dohody a přišly jí peníze od otce.

21. Z výpovědi žalované jako účastníka řízení, že vše začalo asi v době, kdy jí zemřel otec, následně zjistila, že má bývalý manžel poměr s přítelkyní, v té době měl dluhy, urážel ji, že je mu nevěrná, nadával jí. Chodila hodně do práce, aby měli více peněz, měla i brigády, z toho žalobce usuzoval, že má nějaký poměr. Když už se to nedalo vydržet, podala návrh na rozvod a to z důvodu žalobcovy nevěry a pro jeho dluhy. Na to jí žalobce řekl, že jí nedá z majetku nic, ať si odejde i s milencem, že si dům nechá. Potom žalobce přistoupil na to, že jí zaplatí 500 000 Kč, ale říkal, že to je jen pro banku na umoření hypotéky. Jezdila z práce unavená, stále se dohadovali, nakonec na jeho podmínky přistoupila. Žalobce říkal, že pokud dodatky ke smlouvě nepodepíše, tak jí nedá nic, v té době se k tomu přidaly i zdravotní problémy, měla bolesti břicha, chodila na vyšetření, závěr byl takový, že to bylo způsobeno asi stresem. K tomu se jí přidal ještě zánět křečových žil. Žalobce ji neustále urážel, že vše je jeho, že jí nedá nic. Částku 500 000 Kč, kterou jí předal na vypořádání, mu chtěla vrátit, on ji nechtěl, že to je dar a že na zbytku se domluví. Vrácení částky nabízela několikrát, nemá na to důkazy. Nabízela žalobci, ať si nemovitost koupí, rodiče jí na to dali spoustu peněz, je to její domov. Nátlak ze strany žalobce byl v tom směru, že jí vyhrožoval, že ji udá na policii, neboť si půjčila jeho notebook, z toho zjistila jeho nevěru. Měla psychické potíže, nikde se s tím neléčila, styděla se, bolesti břicha byly nakonec výsledkem stresu. Psychické potíže neřešila i proto, že se bála, aby jí nesebrali děti. Dohody sepsal žalobce. Říkal jí, že jsou pro banku, aby se vypořádal hypoteční úvěr, to se týká dodatků z prosince 2017 a března 2018, připravil i smlouvu o vypořádání, řekl, že to musí podepsat, jinak jí udá na policii, že mu vlezla do notebooku. Hodnotu domu přesně neznala, jen odhadovala asi 2,5 milionu. Smlouvu 4krát podepsala s ověřeným podpisem, protože žalobci věřila, v prosinci byly vánoce, bylo to náročné v práci i doma, takto tolik neřešila. Smlouvu z prosince 2017 nečetla, dodatek v březnu 2018 měl být dle žalobce jen pro banku. Smlouvu v srpnu 2017 četla, ale nerozuměla jí, myslela že to je jen na zaplacení hypotéky. Právníka neoslovila, neměla na něj finance. Další úvěr uhradila z toho, co jí žalobce dal, dohodli se, že ho zaplatí napůl. U dohadů o vypořádání SJM byly přítomné děti, a to syn a dcera [jméno]. U podpisů smluv s nimi nikdo jiný nebyl. Částku 500 000 Kč považovala za vypořádání ve vztahu k hypoteční bance, o tom, zda žalobce převezme hypoteční úvěr, se nebavili, myslela, že se hypoteční úvěr doplatí, umoří se a pak se následně vypořádají. Dodatky měly být podepsány proto, aby žalobce převzal hypoteční úvěr, nevěděla, za jakým účelem je hypoteční banka potřebuje. Neumí to lépe vysvětlit, prostě se domnívala, že částka 500 000 Kč se týká hypotečního úvěru, který měl být umořen, a že se dále budou na vypořádání dohadovat. Neví, z jakého důvodu měly být podepsány dodatky, vztahovaly se také k hypotečnímu úvěru. Žalobce hypotéku nepřevzal, je stále vedena na ni, do ledna 2021 na ni ona, syn a dcera [jméno] přispívali, ona s dcerou žalobci platily 2 550 Kč měsíčně a syn částku 3 500 Kč měsíčně, což přesahuje náklady na energie. Byla v tom tedy započítána i hypotéka. Takto přispívali od roku 2019, od ledna 2021 platí žalobci jen náklady na bydlení. Pod pojmem umořit hypoteční úvěr si představuje to, aby ho každý splatil. Z hypoteční bankou jednal převážně žalobce, jaké jsou nyní splátky hypotéky neví, v roce 2018 to byla částka 3 890 Kč měsíčně. Žalobce bydlel v předmětné nemovitosti do září nebo října 2019. Bylo to tedy i v době, kdy se dohadovali o smlouvě o vypořádání a o jejich dodatcích. Ona na dům získala nějaké peníze od rodičů. Prvotní částku 150 000 Kč si půjčili od její sestřenice, tuto částku jí za ně vrátili její rodiče s tím, že jim tyto peníze darovali, v roce 2016 dostali dalších 150 000 Kč, které použili na rekonstrukci domu. Její otec ještě půjčil žalobci 50 000 Kč na oddlužení, tuto částku mu žalobce nikdy nevrátil.

22. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutkový závěr: Účastníci byli manželé od [datum] do [datum] a za manželství na základě poskytnutého hypotečního úvěru v roce 2004 koupili nemovité věci, tehdy označené jako budova [adresa] na pozemku p.č.st. 122 a pozemky p.č.st. 122 a p. [číslo] v obci a k.ú. [obec] Tyto nemovité věci jsou v současné době zapsány v katastru nemovitostí jako pozemky p. [číslo] p.č.st. 122, jehož součástí je objekt k bydlení [adresa], v obci a k.ú. [obec], na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník. V souvislosti s rozvodem manželství účastníci uzavřeli smlouvu 1 a smlouvu 2 ohledně vypořádání jejich společného jmění manželů, když smlouva 1 byla podepsána dne [datum] a smlouva 2 dne [datum] (lišily se jen výší vypořádacího podílu, smlouva 1 obsahovala vypořádací podíl 450 000 Kč, smlouva 2 vypořádací podíl 500 000 Kč). Smlouvu 2, obsahující vypořádací podíl 500 000 Kč, doplnili třemi dodatky, jedním ze dne [datum] a dvěma ze dne [datum], které prodlužovaly všechny lhůty ve smlouvě 2 uvedené, včetně lhůty pro zaplacení vypořádacího podílu žalobcem žalované. Podle smlouvy 2, jak bylo mezi účastníky nesporné, žalobce žalované vyplatil přede dnem [datum] částku 500 000 Kč Smlouvy i jejich dodatky byly podepsány s úředně ověřeným podpisem, účastníci o jejich obsahu dlouhodobě jednali, žalovaná byla s jejich obsahem srozuměna, žalobce ji k jejich podpisu nenutil. Výše vypořádacího podílu byla výsledkem dohod účastníků, žalovaná v době podpisu smluv měla představu o hodnotě nemovitosti. Návrh na vklad smlouvy 2 do katastru nemovitostí byl zamítnut, neboť nemovité věci, tak jak byly označeny v uvedené smlouvě, neodpovídaly jejich zápisu v katastru nemovitostí. Účastníci jsou nadále vedeni jako vlastníci předmětných nemovitých věcí v režimu společného jmění manželů [příjmení] vyzval žalovanou dopisem ze dne [datum] k uzavření dodatku ke smlouvě 2, ta mu odmítla poskytnout součinnost.

23. Podle § 1759 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „ o.z.“) smlouva zavazuje. Lze ji změnit nebo zrušit jen se souhlasem stran, anebo z jiných zákonných důvodů. Vůči jiným osobám smlouva působí jen v případech stanovených zákonem.

24. Podle § 1762 o.z. stanoví-li zákon, že je k účinnosti smlouvy třeba rozhodnutí určitého orgánu, je smlouva účinná tímto rozhodnutím.

25. Podle § 1765 o.z. dojde-li ke změně okolností tak podstatné, že změna založí v právech a povinnostech stran zvlášť hrubý nepoměr znevýhodněním jedné z nich buď neúměrným snížením hodnoty předmětu plnění, má dotčená strana právo domáhat se vůči druhé straně obnovení jednání o smlouvě, prokáže-li, že změnu nemohla rozumně předpokládat ani ovlivnit a že skutečnost nastala až po uzavření smlouvy, anebo se dotčené straně stala ž po uzavření smlouvy známou. Uplatnění tohoto práva neopravňuje dotčenou stranu, aby odložila plnění.

26. Podle § 1796 o.z. je neplatná smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnou plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.

27. Podle § 587 o.z. kdo byl k právnímu jednání přinucen hrozbou tělesného nebo duševního násilí vyvolávající vzhledem k významu a pravděpodobnosti hrozícího nebezpečí i k osobním vlastnostem toho, jemuž bylo vyhrožováno, jeho důvodnou obavu, má právo namítnout neplatnost tohoto jednání.

28. Podle § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonům, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. - dobré mravy 29. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí vyhověl. Při svém rozhodování se musel vypořádat s námitkami žalované, kterými odůvodňovala svůj nesouhlas se žalobou.

30. Předně žalovaná namítala nedostatek naléhavého právního zájmu na podané určovací žalobě. Podle názoru soudu má žalobce naléhavý právní zájem na určení svého vlastnického práva ke společným nemovitým věcem, protože se bez součinnosti žalované nemůže domoci zápisu svého vlastnického práva k nim do katastru nemovitostí a žalovaná mu tuto součinnost odmítá poskytnout (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3703/2017). Takto může žalobce postupovat i za situace, kdy nenapadl rozhodnutí příslušného katastrálního úřadu o zamítnutí návrhu na vklad jeho vlastnického práva k dosud společným nemovitým věcem do katastru nemovitostí z důvodu, že jejich označení ve smlouvě 2 neodpovídalo tomu, jak byly zapsány v katastru nemovitostí (viz shodně i závěr Krajského soudu v Praze v rozsudku ze dne 6.2.2020, č.j. 28 Co 1/2020-169).

31. Další námitkou žalované byla neplatnost smluv z důvodu jejich neurčitosti. V případě smlouvy o převodu nemovitých věcí vznikají účastníkům práva a povinnosti jejím uzavřením, avšak ke vzniku vlastnického práva podle samotné smlouvy nedochází, ten nastává až vkladem vlastnického práva do katastru nemovitostí. Nicméně smlouva má účinek obligační, tedy zavazuje poskytovatele k tomu, aby vlastnictví věci na nabyvatele dalším jednáním, které je právně uznávaným způsobem převodu vlastnictví, převedl a druhou stranu, aby poskytla protiplnění, tedy vyplacení vypořádacího podílu v projednávané věci. I s touto námitkou se předchozím rozhodnutí (viz shora) vypořádal Krajský soud v Praze ve svém rozsudku, když uvedl, že„ Smlouva 2, kterou účastníci uzavřeli, je z pohledu určitosti a náležitostí dohody o vypořádání společného jmění platná a účinná a podle § 738 odst. 1 o.z. nabyla účinnosti ke dni zániku společného jmění manželů účastníků, tj. ke dne [datum], kdy bylo jejich manželství rozvedeno. Její věcněprávní účinky však nastanou až zápisem do veřejného seznamu, tedy do katastru nemovitostí. Do provedení zápisu do katastru nemovitostí jsou vlastníky společných nemovitých věcí v k.ú. [obec] oba účastníci v režimu kvazispolečného jmění manželů ve smyslu § 736, věta druhá, o.z. Smlouva 2 má veškeré obecné náležitosti právních jednání i specifické náležitosti požadované pro dohody o vypořádání společného jmění manželů podle § 736 - § 739 o.z. a je i určitá a srozumitelná, pokud jde o označení nemovitých věcí v ní uvedených, byť jejich označení neodpovídá požadavkům zákona č. 256/2013 Sb., katastrální zákon (v textu jen“ katastrální zákon“). Judikatura Nejvyššího soudu již dlouhodobě uzavírá, že, byť nemovitá věc není ve smlouvě označena v souladu s požadavky katastrálního zákona, nemusí jít o okolnost představující vadu v identifikaci předmětu právního jednání způsobující jeho neplatnost z hlediska neurčitosti či nesrozumitelnosti právního jednání (například rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1485/2008, sp. zn. 30 Cdo 2591/2008, sp. zn. 29 Odo 318/2003, sp. zn. 21 Cdo 1332/2006, usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4286/2017). V dané věci není pochyb o tom, jaké nemovité věci byly předmětem vypořádání účastníků. Vůle účastníků vypořádat smlouvou 2 společné jmění manželů i ke společným nemovitým věcem, a to pozemkům p.č.st. 122, jehož součástí je objekt k bydlení [adresa], a p. [číslo] v obci a k.ú. [obec], nepochybně vyplývá jednak ze skutečnosti, že tyto nemovité věci jsou zapsány na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, jehož se ve smlouvě 2 účastníci dovolávali. Dále z toho, že jde o nemovité věci, které účastníci nabyli za použití hypotečního úvěru v roce 2004, ale ve smlouvě 2 nesprávně označili budovu [adresa], která s ohledem na změnu právní úpravy není od [datum] (§ 3054 o.z., § 506 odst. 1 o.z.) samostatnou věcí, neboť se stala součástí pozemku p.č.st.

122. Ohledně těchto společných nemovitých věcí byl také neúspěšně podán návrh na vklad smlouvy 2 do katastru nemovitostí, a podle této smlouvy žalobce žalované plnil, když jí vyplatil vypořádací podíl 500 000 Kč. Neplatnost právního jednání účastníků obsaženého ve smlouvě 2 nezpůsobuje ani skutečnost, že účastníci uzavřeli s datem [datum] ještě jednu smlouvu takřka shodného obsahu (až na výši vypořádacího podílu), kterou podepsali dříve, a to dne [datum] (smlouva 2 byla podepsána až dne [datum]). Ve smlouvě 2 navýšili vypořádací podíl o 50 000 Kč na částku 500 000 Kč, tato částka se následně objevuje ve všech dodatcích smlouvy 2 (ze dne [datum], ze dne [datum]) a tuto částku žalobce žalované před posledně dojednaným termínem [datum] vyplatil a ona ji převzala. Je tedy nepochybné, že vůlí účastníků bylo řídit se smlouvou 2, podle které také postupovali, a která jako později podepsaná nahradila smlouvu 1.“.

32. Žalovaná dále tvrdila neplatnost právního jednání z důvodu přinucení hrozbou duševního násilí podle § 587 odst. 1 o.z. Ani v tomto směru neshledal soud její námitku relevantní. Předně je třeba uvést, že žalovaná v tomto směru ani po poučení soudem při jednání konaném dne [datum] soudu nepředložila žádná tvrzení o tom, jakým konkrétním způsobem měla být ze strany žalobce k podpisu smluv nucena. Uvedla toliko, že období od počátku července 2017 do počátku března 2018 byla ze strany žalobce pod psychickým nátlakem, a že žalobce využil její tísně, nezkušenosti, rozrušení, zdravotních potíží a psychického stavu (mj. žalované zemřel v únoru 2017 otec). Tato obecná tvrzení však vyjma svého výslechu ničím neprokázala, ač k tomu navrhla i výslechy svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalované]. Jedná se o syna žalované a dceru účastníků, kteří žili s účastníky v době vypořádávání majetku ve společné domácnosti. Oba svědci však ohledně nátlaku ze strany žalobce neuvedli ničeho, ani jeden z nich nebyl přímo u jednání účastníků ohledně vypořádání majetku, většinu informací se dozvěděli zprostředkovaně převážně od žalované jako své matky. Svědek [příjmení] připustil, že mezi rodiči probíhaly dohady ohledně vypořádání, zřejmě nešlo o příjemné rozhovory, ale nikdy na sebe nekřičeli. Pokud uvedl, že matka podepsala Smlouvu 2, kde byla vypořádací částka 500 000 Kč, nepřipravená a text dohody neznala, pak toto je vyvráceno tím, že ještě před podpisem této Smlouvy byla ověřeně podepsána dne [datum] Smlouva 1, kde byl uveden vypořádací podíl 450 000 Kč, obsahově šlo jinak o zcela shodnou smlouvu. Žalovaná tak musela být s obsahem smlouvy seznámena, nehledě na to, že ještě před podpisem první ze smluv jí žalobce předložil návrh textu smlouvy, kde byl obsah vypořádání nastíněn. Pokud pak žalovaná poukazovala na neserióznost jednání ze strany žalobce, když v tomto návrhu smlouvy nebyla uvedena žádná vypořádací částka, pak nelze přehlédnout, že tento návrh naopak obsahoval závazek ze strany žalobce, že převezme k úhradě celý dluh ze spotřebitelského úvěru. Svědkyně [celé jméno žalované] pak žádné hádky ani vyhrožování neslyšela. Svědeckými výpověďmi tedy nebylo prokázáno, že by ze strany žalobce byl vyvíjen takový nátlak, který by žalovanou přiměl k opakovanému podpisu smluv a jejích dodatků, navíc s úředně ověřenými podpisy. V rámci své výpovědi pak žalovaná rovněž nic konkrétního neuvedla, vyjma svých subjektivních pocitů, kdy se obávala trestního oznámení ze strany žalobce a toho, že přijde o děti. Soud má za to, že ani zhoršený zdravotní stav, případně smrt otce žalované, nemohly být tak významnými skutečnostmi, které ovlivnily její rozhodování natolik, že v rozmezí od srpna 2017 do března 2018 opakovaně podepsala ověřeným podpisem dokumenty, týkající se vypořádání společného jmění manželů. K takovému psychickému rozpoložení žalované by bylo možné přihlížet v případě, že by se jednalo o ojedinělé právní jednání, tedy například jednu podepsanou smlouvu, nikoli však jednání pětkrát opakované, a to v průběhu sedmi měsíců.

33. Ze strany žalobkyně tedy bylo tvrzeno, nebylo však prokázáno, použití psychického násilí, které by mohlo být základem hrozby. Psychické násilí se v teorii zpravidla označuje„ bezprávná výhrůžka“. Bezprávnou výhrůžkou je taková hrozba, pod jejímž vlivem je osoba pohnuta k určitému právnímu úkonu. Bezprávnou výhrůžkou je výhrůžka, kterou je vynucováno něco, co nesmí být vynucováno, přičemž může spočívat v tom, že je vyhrožováno něčím, co hrozící vůbec není oprávněn provést, nebo co sice oprávněn provést je, ale nesmí tím hrozit tak, aby někoho pohnul k určitému právnímu úkonu /srovnej rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 33 Odo 712/2003, ze dne 23.10.2003 Žalobkyně neprokázala, že by žalobce žalované něčím konkrétním hrozil pro případ, že nepřistoupí k podpisu dohody, vyjma toho, že jí měl hrozit tím, že pokud dohodu nepodepíše, nedostane z majetku nic, a dále že podá trestní oznámení o tom, že mu otevřela poštu. Z výpovědi svědků nic o výhrůžkách prvého typu nic nevyplynulo, naopak ani jeden z nich žádné takové vyhrožování neslyšel. Pokud se týká trestního oznámení, toto potvrdil svědek [příjmení], ale uvedl o tom, že se otec chtěl bránit a byl naštvaný, matka si nenechala vysvětlit, že může dostat maximálně pokutu.

34. Psychologické zkoumání existence skutečné a objektivní vůle při každém jejím projevu není možné, na existenci svobodné vůle se při jejím projevu usuzuje především z objektivních skutečností, tedy ze skutečností za jakých byl projev vůle učiněn. Nepřihlíží se k motivu projevené vůle /srovnej II.ÚS 28/96 Takovým motivem pro jednání žalované mohlo být například to, že se chtěla vyhnout konfliktnímu jednání se žalobcem a chtěla již mít od záležitostí týkajících se řešení majetku klid. Žalovaná byla a je plně svéprávnou osobou, vzdělanou osobou, k právnímu jednání plně způsobilou. Netrpí duševní poruchou, která by ji činila neschopnou právně jednat, což ostatně lze objektivně posoudit z běžných projevů v životě. Nelze zaměňovat osobnostní charakterové rysy žalované s duševní poruchou, která by činila ze žalované osobu nesvéprávnou. Soud si je vědom neutěšených vzájemných vztahů žalované a žalobce, přesto však neshledal z provedeného dokazování, že jednání žalobce ve vztahu k žalované bylo takové intenzity, kdy by soud shledal jeho jednání, které by mělo povahu násilí psychického či fyzického vůči žalované. Soud nedospěl k závěru, že právní jednání žalované trpí vadou, která by její činila právní jednání nicotné. Ze samotného obsahu dohody účastníků žalovaná mohla znát, jaké budou právní následky takového jejího právního jednání, svědek [příjmení] uvedl, že dokumenty sice připravoval otec, matce je však vysvětloval, některé dokumenty však žalovaná ani nečetla. Pokud tedy ze strany žalované bylo tvrzeno, že k podpisům dohod byla donucena psychickým násilím ze strany žalobce, toto tvrzení nebylo prokázáno.

35. Rovněž námitka žalované, že žalobce zneužil její tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení, lehkomyslnosti v daném případě nemá své opodstatnění. Účastníci byli ve věci vypořádání svého společného majetku rovnocennými partnery, kdy ani jeden z nich nemá právnické vzdělání, a na zneužití ze strany žalobce nelze usuzovat jen z toho, že připravoval podklady a dokumenty. Žalovaná měla možnost se s nimi seznámit, což také minimálně u smluv ze dne [datum] učinila, když z komunikace účastníků je patrné, že o jejím obsahu jednali.

36. Další obrana žalované spočívala v tom, že částka vypořádání ve výši 500 000 Kč je zcela nepřiměřená hodnotě nemovitých věcí, neboť došlo k podstatné změně okolností, že tato změna založila v právech a povinnostech žalobce a žalované zvlášť hrubý nepoměr v podobě zvýhodnění žalobce, že tím vzniklo žalované právo domáhat se vůči žalobci obnovení jednání o smlouvě, resp. o výši finančního vypořádání ve smyslu ustanovení § 1765 o.z. S ohledem na okolnosti vypořádání, kdy žalobce měl převzít nedoplatek hypotéky a vyplatit žalované částku 500 000 Kč, se soudu ujednání nejeví zjevně nepřiměřené za situace, kdy žalovaná sama tvrdila, že hodnota domu činila v době uzavření smlouvy částku přes 2 000 000 Kč (v sms komunikaci uváděla částku dva a půl milionu, svědek [příjmení] uvedl, že dle znaleckého posudku to mělo být snad dva miliony třista tisíc korun). Za změnu závažnou, s níž nemohly strany při sjednávání vypořádacího podílu počítat, pak nelze považovat změnu zvýšení cen nemovitostí, způsobenou běžným vývojem ekonomiky a trhu. Na závažnost změn a zjevně nespravedlivé uspořádání vztahů mezi stranami nelze usuzovat ani ze skutečnosti, že výše ceny, kterou si strany ujednaly, nedosahuje výše, která byla obvyklá v daném místě a čase (viz rozhodnutí NS 26 Cdo 1670/2018). Vypořádací podíl ve výši 500 000 Kč byl výsledkem ujednání účastníků, kdy oběma bylo známo, jakou přibližnou hodnotu má nemovitost, a jaká je výše zůstatků úvěrů.

37. Ohledně námitky žalované, že v případě částky 500 000 Kč byla uvedena v omyl, když ji nepovažovala za finální částku vypořádání, ale pouze za prvotní část vypořádání, a dále že tato jen představuje částku pro účely vyvázání žalované z hypotečního úvěru, tedy že o této částce bylo hovořeno jen ve vztahu k bance, soud uvádí následující. Tvrzení ohledně omylu žalovaná soudu předložila až po jednání dne [datum], kdy došlo ke koncentraci řízení, a kdy byla poučena o doplnění tvrzení o nátlaku ze strany žalobce a o nepřiměřenosti ujednání, soud k nim proto nemůže přihlížet. Na okraj však uvádí, že tato tvrzení žalované jsou zcela rozporná, a nekorespondující s podepsanými smlouvami, kde je zcela jasně a bez jakýchkoliv pochyb uvedeno, že ve smlouvě uvedené majetkové vypořádání je nedostatečné a žalovaná obdrží 1 měsíc po rozvodu na svůj účet částku 500 000 Kč. Žalovaná o této částce tvrdí, že se mělo jednat o částku pro vypořádání hypotečního úvěru, pak však není zřejmé, proč by tato částka měla být plněna žalované, navíc za situace, kdy žalovaná sama ve své výpovědi uvedla, že ani neumí vysvětlit, jak si to vlastně představovala. Svědek [příjmení] o vypořádací částce uvedl, že se jednalo o peníze, za které si měla žalovaná pořídit jiné bydlení. Dále však žalovaná o částce 500 000 Kč uvádí, že se domnívala, že se jednalo o prvotní částku vypořádání, kdy žalovaná očekávala další plnění, to je však v rozporu s textem uzavřených smluv, z něhož jasně vyplývá, že částka na vypořádání bude činit částku 500 000 Kč. Pro úplnost soud uvádí, že z uvedených důvodů nedoplňoval dokazování o komunikaci účastníků ohledně vypořádací částky 500 000 Kč.

38. Ze všech shora uvedených důvodů pak konečně soud neshledal uzavřenou dohodu o majetkovém vypořádání účastníků, včetně jejich dodatků, v rozporu s dobrými mravy.

39. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 25 328 Kč. Žalobce byl zastoupen advokátem a náleží mu tak vedle náhrady soudního poplatku zaplaceného ve výši 5 000 Kč i náhrada nákladů za zastoupení advokátem, a to odměna za šest úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, podání ze dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum], dne [datum], dne [datum]) po 2 500 Kč, šesti náhrad hotových výloh za uvedené úkony právní služby po 300 Kč, vše podle § 7 bod 5, § 9 odst. 3 písm. b), § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a náhrada za 21% DPH z odměny a náhrad hotových výloh podle § 137 odst. 1 o.s.ř. a § 14a advokátního tarifu ve výši 3 528 Kč, neboť zástupce žalované je registrovaným plátcem uvedené daně. Celkové náklady žalobce tak činí 25 328 Kč.

40. Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř., platební místo podle § 149 odst. 1 o.s.ř.