16 C 66/2019 - 717

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Klárou Babičkovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] o zaplacení částky 574 276 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 515 932 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 515 932 Kč od 23. 8. 2019 do zaplacení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 390 441 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne 22. 8. 2019 domáhal na žalované zaplacení částky 572 276 Kč z 8,05% úrokem z prodlení z této částky ročně ode dne následujícího po podání žaloby do zaplacení, dále náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč a náhradu nákladů řízení. Žalobce podal předmětnou žalobu proti právní předchůdkyni žalované – [Anonymizováno]. V žalobě tvrdil, že měl se žalovanou sjednanou pojistnou smlouvu na havarijní pojištění vozidla [jméno FO], RZ: [SPZ]. Dne 14. 5. 2018 došlo na zmíněném vozidle ke škodě – poškození olejové vany a nárazníku, poškození levých předních dveří a motoru. Žalobce u žalované z titulu uzavřeného havarijního pojištění uplatnil nárok na náhradu škody. Pojistná událost byla u žalované vedená pod číslem [Anonymizováno]. Žalovaná však nárok žalobce jako částečně nedůvodný odmítla a do současné doby žalobci ničeho neuhradila. Žalobce v podané žalobě dále uvedl, že žalovaná souhlasila s pojistným plněním za poškození olejové vany a nárazníku. Dále deklarovala i úhradu motorového oleje, který z vozidla vytekl. Dle názoru žalobce pak žalovaná uznala rovněž i pojistné plnění spočívající v nákladech na opravu poškozených levých předních dveří, které ještě představují celkem částku 85 025 Kč. Žalovaná však nesouhlasila s poskytnutím pojistného plnění za poškození motoru vozidla v částce 483 951 Kč. Důvodem odmítnutí tohoto pojistného plnění za poškození motoru byla dle žalované výluka z pojištění dle čl. 22 odst. 2 písm. n) a o). S tímto odůvodněním však žalobce od počátku nesouhlasil, neboť k zadření motoru došlo v příčinné souvislosti s tím, že v důsledku škodní události, kdy došlo k poškození olejové vany (tuto část pojistné události žalovaná uznává), došlo i k úniku motorového oleje (tento žalovaná rovněž navrhovala k proplacení). V důsledku této skutečnosti pak došlo i k tzv. „zadření motoru“, jelikož motor byl kvůli vytečení motorového oleje z poškozené olejové vany bez této provozní tekutiny. Uvedenou skutečnost pak potvrdila i zpráva autorizovaného servisu [právnická osoba], [adresa], přičemž tento autorizovaný servis byl žalovanou rovněž jako odborná společnost pro opravu schválen. Žalobce dále uvedl, že dle sdělení servisu [jméno FO] je při intenzivním úniku oleje zadření motoru záležitostí několika málo sekund. S ohledem na nesouhlasné stanovisko žalované žalobce nechal vypracovat znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], který stanovisko společnosti [jméno FO] potvrdil. Poškození motoru je pak dle znalce [tituly před jménem] [jméno FO] v přímé souvislosti s dopravní nehodou a nelze usuzovat na nevhodnou obsluhu. Vzhledem k tomu, že k zadření motoru došlo v příčinné souvislosti s popsanou pojistnou událostí – protržení olejové vany, není dle názoru žalobce dána výluka z pojištění dle čl. 22 odst. 2 písm. n) ani o), jelikož ze strany žalobce nedošlo ani k nesprávné obsluze a ani primární příčinou zadření motoru nebyl samovolný únik mazací hmoty, nýbrž šlo o následek primární škodní události – protržení olejové vany. Z uvedených důvodů požadoval žalobce po žalované výplatu pojistného plnění i za poškozený motor. Žalobce ihned po škodní události kontaktoval žalovanou a dle jejích pokynů vozidlo převezl na podvalníku do servisu [jméno FO] [adresa]. Po několika urgencích a průtazích na straně žalované s vyřizováním škodní události byl žalobce následně informován o tom, že s ohledem na dlouhou dobu od škodní události již nelze prověřit části zadřených dílů. Tento stav však byl zapříčiněn liknavým postupem pracovníků žalované. Jelikož vozidlo bylo původně ve vlastnictví leasingové společnosti, předložil žalobce žalované i devinkulaci pro pojistné plnění, ovšem v mezidobí byla leasingová smlouva ukončena a žalobce je vlastníkem vozidla, které však bylo k datu podání žaloby po dobu cca 6 měsíců zcela nepojízdné.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Ve svém vyjádření k žalobě ze dne 28. 2. 2020 předně uvedla, že k datu 21. 12. 2019 došlo ke změně obchodní firmy žalované, kdy její dosavadní název [Anonymizováno], byl nahrazen názvem [právnická osoba]. Dále došlo ke změně sídla žalované, přičemž ostatní údaje v obchodním rejstříku zůstaly beze změny. Dne 4. 7. 2019 uzavřela žalovaná, jako prodávající, se společností [právnická osoba], jako kupujícím, smlouvu o převodu pojistného kmene ve znění dodatku [hodnota] ze dne 14. 11. 2019 (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě a za podmínek v ní stanovených žalovaná prodala kupujícímu, jehož obchodní firma od 21. 12. 2019 zní [Jméno žalované], svůj pojistný kmen. Notářským zápisem sepsaným dne 21. 12. 2019, sp. zn. [Anonymizováno], o právním jednání, spočívajícím v prohlášení obou účastníků Smlouvy, jakožto dokladu o koupi předmětu prodeje (pojistného kmene), bylo osvědčeno, že Smlouvou došlo k převodu pojistného kmene žalované, který zahrnuje veškeré pojistné smlouvy (s výjimkou ve vyjádření žalované uvedenou), uzavřené žalovanou jako pojistitelem v souvislosti s provozováním podnikatelské činnosti žalované v oblasti životního pojištění a neživotního pojištění, včetně pojistných smluv, jejichž účinnost již uplynula, a dále zahrnuje veškeré smlouvy týkající se zprostředkování pojištění, jakož i příslušenství. Převod pojistného kmene dle Smlouvy nabyl účinnosti k datu 21. 12. 2019. S ohledem na výše uvedené pak žalovaná dnem 21. 12. 2019 na základě Smlouvy pozbyla vlastnického práva k pojistnému kmeni v rozsahu výše vymezeném, jehož součástí je i pojistná smlouva, která je právním důvodem nároku uplatněného v tomto řízení. Žalovaná dále uvedla, že dle obsahu technického průkazu č. [Anonymizováno] vyplývá, že ke dni vzniku škodné události byla vlastníkem předmětného vozidla společnost [právnická osoba], čili odlišný subjekt od žalobce, jenž byl provozovatelem tohoto vozidla. V daném případě byl tedy žalobce pouze provozovatelem předmětného vozidla a vlastníkem (tedy osobou poškozenou) byla osoba odlišná od žalobce, a to konkrétně společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa]. Vzhledem k uvedeným skutečnostem žalovaná v tomto vyjádření vznesla jednak námitku nedostatku své pasivní legitimace v tomto řízení a současně i námitku nedostatku aktivní legitimace a z uvedených důvodů navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Po věcné stránce žalovaná setrvala na svém stanovisku, že k zadření motoru došlo počínáním žalobce, když při vytékajícím oleji z motorového prostoru vytáčel motor. Toto jednání je dle žalované v rozporu s preventivní povinností pojištěného, jež musí dbát, aby pojistná událost nenastala, zejména nesmí porušovat povinnosti směřující ke zmenšení nebezpečí nebo k jeho odvrácení, které jsou mu uloženy právními předpisy. Toto jednání je dle žalované v rozporu s příslušnými Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění vozidel (tzv. [Anonymizováno]), konkrétně [Anonymizováno]. Dále byla žalovanou uplatněna výluka dle [Anonymizováno] těchto pojistných podmínek, za jejichž účinnosti byla pojistná smlouva uzavřena, kdy pojištění se nevztahuje na škody vzniklé způsobené nesprávnou obsluhou, a dále dle [Anonymizováno] se pojištění nevztahuje na škody vzniklé v důsledku úniků nebo nedostatku mazacích hmot nebo provozních kapalin. Žalovaná dále uvedla, že škoda nešla vyplatit částečně rozpočtem, protože v době škodné události bylo vozidlo na leasing a nebyla doložena faktura za opravu vozidla (nebylo ani leasingem povoleno hradit rozpočtem). Přiznaná související škoda dle žalované je: olejová vana, olej, filtr, kryt dolního předního nárazníku – pokud není vozidlo na leasing, lze hradit na žádost klienta rozpočtem; pokud je vozidlo na leasing nebo jiný úvěr, je nutné doložit povolení k rozpočtu nebo dodat fakturu za opravu + k tomu patřičný účet pro pojistné plnění. S ohledem na shora uvedené – z titulu nedostatku aktivní i pasivní věcné legitimace a současně i uplatnění dané výluky dle příslušných pojistných podmínek žalovaná nárok uplatněný žalobou co do důvodu a výše zcela neuznala a navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu.

3. Žalobce ve svém vyjádření ze dne 24. 11. 2020 k námitce nedostatku pasivní legitimace uvedl, že řízení bylo zahájeno doručením žaloby dne 22. 8. 2019, přičemž k účinnosti smlouvy o převodu pojistného kmene došlo až následně ke dni 21. 12. 2019. Z tohoto důvodu žalobce navrhl, aby soud připustil změnu na straně žalované ve smyslu ustanovení § 107a o. s. ř. tak, že na místo původní žalované nastupuje na této straně [Jméno žalované]. K námitce nedostatku aktivní legitimace žalobce uvedl, že vlastníkem předmětného poškozeného vozidla je žalobce a byl jím i v okamžiku podání žaloby, jelikož došlo k ukončení leasingové smlouvy a žalobce se stal vlastníkem předmětného dopravního prostředku a přešla na něj rovněž veškerá práva i s předmětné pojistné smlouvy – havarijního pojištění. Jelikož pojistné plnění nebylo do dne podání žaloby a ani do dne převodu vlastnického práva k vozidlu ani částečně vyplaceno, přešel i tento nárok z havarijního pojištění na žalobce jakožto vlastníka vozidla, a proto je dána nejen jeho aktivní legitimace, ale i oprávněnost jeho nároku. Žalobce dále doplnil, že předmětná pojistná událost je vedena pod číslem [Anonymizováno]. V rámci této pojistné události žalovaná neuhradila žalobci ničeho, a to přesto, že souhlasila minimálně s pojistným plněním za poškození olejové vany a nárazníku, deklarovala i úhradu motorového oleje vyteklého z vozidla a dle názoru žalobce i pojistné plnění spočívající v nákladech na opravu poškozených levých předních dveří, kteréžto představují celkovou částku 85 025 Kč. K odmítnutí pojistného plnění za poškození motoru ze strany žalované s odkazem na výluku z pojištění dle [Anonymizováno] žalobce uvedl, že dle sdělení servisu [jméno FO] i vyjádření znalce [tituly před jménem] [jméno FO] došlo k náhlému úniku mazacího oleje. Poškození motoru jsou pak dle znalce v přímé souvislosti s dopravní nehodou a nelze usuzovat na nevhodnou obsluhu. Výluka z pojištění namítaná žalovanou tak dle názoru žalobce není dána. Z uvedených důvodů žalobce setrval na podané žalobě v plném rozsahu.

4. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 2. 3. 2021, č. j. 16 C 66/2019-129, bylo rozhodnuto o právním nástupnictví dle § 107a o. s. ř. tak, že na straně žalované bude v řízení nadále pokračováno se společností [Jméno žalované], IČO [IČO]. Citované usnesení nabylo právní moci dne 25. 3. 2021.

5. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 3. 5. 2021 setrvala na své dosavadní námitce nedostatku aktivní legitimace na straně žalobce s odůvodněním, že v doloženém technickém průkaze předmětného vozidla je záznam, že k ukončení leasingu došlo dne 6. 2. 2019. Ke škodě na vozidle však došlo dne 14. 5. 2018, kdy vlastníkem vozidla byla ještě leasingová společnost čili osoba odlišná od žalobce, a došlo tedy ke škodě na majetku leasingové společnosti, nikoliv na majetku žalobce.

6. Žalobce v reakci na posledně uvedené stanovisko žalované ve svém vyjádření ze dne 28. 5. 2021 k námitce nedostatku své aktivní legitimace uvedl, že předmětné vozidlo zakoupil na základě kupní smlouvy ze dne 24. 1. 2014 od společnosti [právnická osoba] Kupní cena byla dílem hrazena z vlastních prostředků žalobce a dílem prostřednictvím úvěrové smlouvy, kterou žalobce uzavřel se společností [právnická osoba], jak vyplývá i z textu samotné kupní smlouvy. Pouze za účelem zajištění úhrady úvěru (tedy části kupní ceny financované z úvěru poskytnutého společností [právnická osoba]) byla uzavřena smlouva o zajištění závazku převodem práva č. [hodnota]. Žalobce v této souvislosti poukázal na znění § 2040 zákona č. 89/2012 Sb., nového občanského zákoníku (dále jen „NOZ“), jakož i na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 12. 2006, sp. zn. 33 Odo 188/2005, či rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ČR 52 Af 24/2017. Dle žalobce i z textu samotné smlouvy o zajištění závazků přitom vyplývá, že je uzavírána toliko za účelem zajištění nároků společnosti [právnická osoba], na úhradu poskytnuté částky, kterážto představovala část kupní ceny předmětného automobilu. Žalobce tak tvrdí, že po celou dobu byl vlastníkem předmětného vozidla.

7. Při jednání dne 11. 8. 2021 soud usnesením připustil upřesnění žalobního návrhu tak, že z hlediska žalované částky se v součtu jedná o částku 574 276 Kč (nikoli o částku 572 276 Kč uvedenou v žalobě). Fakticky se jednalo pouze o odstranění písařské (početní) chyby v žalobě, když žalovaná částka se skládá z částky 85 025 Kč – za poškození olejové vany, nárazníku, úhradu vyteklého motorového oleje a nákladů na opravu poškozených levých předních dveří, částky 483 951 Kč – rozpočet servisu [jméno FO] na opravu zadřeného motoru a částky 5 300 Kč – úhrada žalobce za vypracovaný znalecký posudek znalce [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalovaná nevznesla výhrady proti takovémuto postupu.

8. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 23. 11. 2022, č. j. 16 C 66/2019-501, bylo ve věci rozhodnuto tak, že co do částky 58 344 Kč s 8,05% úrokem z prodlení z této částky ročně od 23. 8. 2019 do zaplacení bylo řízení zastaveno (výrok I.), dále byla žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 515 932 Kč s 8,05% úrokem z prodlení z této částky ročně od 23. 8. 2019 do zaplacení a částku 1 200 Kč, zamítnuta (výrok II.), dále že je žalobce povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 2 náklady znalečného v rozsahu 90 % z celkové částky těchto nákladů (výrok III.), dále že je žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 2 náklady znalečného v rozsahu 10 % z celkové částky těchto nákladů (výrok IV.), a nakonec, že žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení (výrok V.) Rozsudek byl zrušen usnesením Městského soudu v Praze ze dne 15. 6. 2023, č. j. 25 Co 110/2023-552, a věc byla vrácena soud I. stupně k dalšímu řízení, když odvolací soud uvedl, že soud I. stupně si za použití ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. má učinit jednoznačný skutkový závěr o tom, zda ke dni 14. 5. 2018 bylo vozidlo havarijně pojištěno a podle jaké smlouvy; obstarat si také dostatek skutkových zjištění, které mu umožní vyložit právní jednání a uzavřít, kdo je oprávněnou osobou ve smyslu § 2770 o. z. (a tedy i osobou aktivně věcně legitimovanou). V novém rozhodnutí soud I. stupně má uvést, jaké konkrétní skutečnosti zjistil, z jakých konkrétních důkazů, jakými úvahami se řídil při hodnocení důkazů, proč neprovedl a případně nehodnotil i další důkazy, a zejména jaký učinil závěr o skutkovém stavu. Teprve řádně zjištěný skutkový stav soud náležitě právně posoudí, přičemž otázkou průběhu nehody se bude zabývat jen tehdy, pokud zjistí, že vozidlo bylo ke dni 14. 5. 2018 havarijně pojištěno u právní předchůdkyně žalované a současně žalobce je osobou oprávněnou k přijetí pojistného plnění. Usnesení odvolacího soudu nabylo právní moci dne 30. 6. 2023. Jelikož nebylo zcela zřejmé, zda došlo ke zrušení i výroku I. rozsudku zdejšího soudu ze dne 23. 11. 2022, bylo vydáno usnesení zdejšího soudu ze dne 19. 10. 2023, č. j. 16 C 66/2019-598, v zájmu jistoty řízení bylo řízení co do částky 58 344 Kč spolu s úrokem z prodlení 8,05 % ročně z této částky od 23. 8. 2019 do zaplacení zastaveno. Usnesení nabylo právní moci dne 26. 10. 2023.

9. Mezi žalobcem a žalovanou je nesporné, že dne 14. 5. 2018 došlo ke škodě na vozidle žalobce specifikované v žalobě. Rovněž není sporu v tom, že k uvedenému datu 14. 5. 2018 bylo předmětné vozidlo havarijně pojištěno u právní předchůdkyně žalované. Konečně není sporu v tom, že ze strany žalované, respektive její právní předchůdkyně, nebylo na žalobcem uplatněný nárok plněno ničeho. Žalobce v této souvislosti potvrdil, že vozidlo následně nebylo opraveno, bylo ponecháno ve stavu, v jakém se nacházelo, když ke škodě na vozidle došlo.

10. Podle ustanovení § 226 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) bylo-li rozhodnutí zrušeno a byla-li věc vrácena k dalšímu řízení, je soud prvního stupně vázán právním názorem odvolacího soudu. Odvolací soud může vyslovit závazný právní názor, i pokud jde o to, jaké důkazy je třeba v dalším řízení před soudem prvního stupně provést.

11. Soud žalobce poučil dle 118a odst. 1, 3 o. s. ř., zda ke dni 14. 5. 2018, tedy ke dni nehody, bylo vozidlo havarijně pojištěno a podle jaké smlouvy, na základě kterých konkrétních listin či konkrétních smluvních ujednání, pojistných podmínek či pojistky, osobou oprávněnou z tohoto pojištění. Soud s odkazem na odůvodnění odvolacího soudu (odst. 44) poučil žalovanou dle § 118a odst. 1,3 o. s. ř. aby dotvrdila a prokázala, proč žalobce není osobou oprávněnou k přijetí pojistného plnění, na základě, případně kterého smluvního ujednání, zda smlouva o havarijním pojištěním před dnem nehody či z čeho usuzuje, že osobou oprávněnou z pojistného plnění je jiná osoba.

12. Soud v řízení provedl listinné důkazy, tak aby vyhověl požadavkům odvolacího soudu, kdy je právní názor odvolacího soudu závazný pro soud prvního stupně. Soud vyšel z listinných důkazů, které provedl v dosavadním řízení a vedle těchto listin provedl důkaz revizním znaleckým posudkem, tak aby mohl určit nehodový děj a mechanismus vzniklé škody na vozidle.

13. Provedl tedy tyto listinné důkazy: pojistka a pojištění motorových vozidel ze dne 10. 2. 2014, bankovní výpis za období od 24. 1. 2014 do 24. 1. 2020, ze kterého vyplývá, že bylo placeno pojistné jak za období 24. 7. 2018 až 24. 1. 2019, tak 24. 1. 2019 až 24. 7. 2019, 7. 2. 2019 až 24. 7. 2019 a 24. 7. 2019 až 24. 1. 2020, smlouva o zajištění závazku převodem práva č. [hodnota] (č.l. 602 p.v.) a dále smlouvu o financování č. [hodnota]. Dále na č. l. 604 žádost o sdělení skutečností ze dne 28. 9. 2021, dále na č. l. 604 p.v. velký technický průkaz vozidla k předmětnému vozidlo [jméno FO].

14. Z předchozího dokazování soud zjistil z kupní smlouvy ze dne 24. 1. 2014, že tato byla uzavřena mezi prodávajícím [právnická osoba] a kupujícím [jméno FO] dle § 2079 a násl. občanského zákoníku, kdy touto smlouvou prodávající prodal kupujícímu vozidlo [jméno FO], rok výroby [Anonymizováno], č. technického průkazu [Anonymizováno], a to za kupní cenu 699 000 Kč. Dle smluvních ujednání přešlo vlastnické právo z prodávajícího na kupujícího okamžikem podpisu této smlouvy. Zaplacení kupní ceny bylo v čl. V. sjednáno tak, že kupující se zavázal zaplatit prodávajícímu zálohu na vozidlo ve výši 209 700 Kč v hotovosti s tím, že doplatek ve výši 489 300 Kč uhradí úvěrová společnost [právnická osoba] na základě úvěrové smlouvy. Z citované úvěrové smlouvy s názvem Smlouva o financování č. [hodnota] vzal soud za prokázané, že tato byla sjednána mezi poskytovatelem úvěru – společností [právnická osoba], a příjemcem úvěru a klientem [jméno FO] (tj. žalobcem), se sjednanou výší úvěru 489 300 Kč na předmět financování – vozidlo [jméno FO], s datem uvedení do provozu 1. 10. 2011, kdy dodavatelem vozidla je obchodní firma [právnická osoba] Úvěrová smlouva byla podepsána oběma smluvními stranami dne 24. 1. 2014. Dále byla sjednána Smlouva o zajištění závazku převodem práva č. [hodnota] dne 24. 1. 2014, uzavřená mezi věřitelem [právnická osoba]. (dále jen „Společnost“ nebo „Půjčitel“), a dlužníkem [jméno FO] (dále jen „Klient“ nebo „Vypůjčitel“), v níž se dle čl. II. – Předmět smlouvy smluvní strany dohodly, že Klient k zajištění zajišťované pohledávky – úvěru ve výši 489 300 Kč účelově určeného na zaplacení kupní ceny předmětného osobního motorového vozidla, na Společnost převádí vlastnické právo k tomuto předmětu financování. Dle smluvních ujednání Společnost v souladu s touto smlouvou přejímá do svého vlastnictví předmět zajištění za účelem zajištění pohledávek uvedených v čl. I. bod 2. Smlouvy. Předání předmětu zajištění Klientem Společnosti a jeho převzetí Společností od Klienta je nahrazeno podpisem předávacího protokolu a uzavřením smlouvy o výpůjčce podle ustanovení § 2193 a násl. občanského zákoníku. V čl. IV. smlouvy s názvem Smlouva o výpůjčce se Společnost jako Půjčitel a Klient jako Vypůjčitel dohodli na uzavření Smlouvy o výpůjčce předmětu zajištění specifikovaného v článku I. bod 1. a článku. II. bod 1. Účelem smlouvy o výpůjčce je umožnit Vypůjčiteli, který na základě této smlouvy o zajištění závazku převodem vlastnického práva převedl vlastnictví k předmětu zajištění na Půjčitele, užívání předmětu zajištění a jeho odpisování podle zákona o daních z příjmů. Dále se smluvní strany dohodly, že v případě, že předmětem financování je vozidlo a dojde k poškození vozidla a nejedná se o zničení vozidla, bude škoda řešena na základě faktur vystavených odborným opravcem výrobce. Řešení škody tzv. rozpočtem není Vypůjčiteli umožněno. V čl. VI. se s názvem Zpětný převod se smluvní strany dohodly, že vlastnictví k předmětu zajištění ze Společnosti na Klienta přejde okamžikem úplného splacení zajišťované pohledávky Klientem Společnosti. Je-li předmětem zajištění vozidlo, vystaví Společnost na Klienta plnou moc ke změně vlastníka vozidla v [Anonymizováno]. Přílohou této smlouvy o zajištění závazku převodem práva ze dne 24. 1. 2014 je mimo jiné Smlouva o financování č. [hodnota] ze dne 24. 1. 2014 uzavřená mezi Společností a Klientem. Společnost [právnická osoba], ve svém potvrzení ze dne 8. 1. 2019 adresovaného žalobci potvrdila, že veškeré závazky vyplývající ze smlouvy č. [Jméno žalobce], byly vyrovnány a v důsledku toho byla výše uvedená smlouva řádně ukončena. Společnost [právnická osoba]., vystavila rovněž dne 30. 5. 2018 a poté ještě dne 29. 11. 2018 souhlas s proplacením pojistného plnění za poškození předmětného motorového vozidla [jméno FO] na účet klienta, případně opravce, dle doložených dokladů. Společnost [právnická osoba] ve svém vyjádření ze dne 28. 9. 2021 k dotazu soudu potvrdila, že žalobce svůj závazek z úvěrové smlouvy č. [hodnota] v plné výši uhradil. Smlouva byla řádně ukončená dne 4. 1. 2019. Společnost [právnická osoba] nepožadovala v průběhu trvání této smlouvy pojistné plnění.

15. Dále soud zjistil, že předmětné osobní motorové vozidlo žalobce bylo u pojistitele [Anonymizováno], pojištěno z titulu pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pojištění kasko a doplňková pojištění. Pojistná smlouva byla uzavřena dne 5. 1. 2017 pojistníkem [jméno FO] (tj. žalobcem) s počátkem pojištění od 24. 1. 2017 na dobu neurčitou (č. [hodnota]). Vozidlo bylo pojištěno pojistným produktem [Anonymizováno]. Dle smluvních ujednání se sjednané pojištění řídí Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ([Anonymizováno]), Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění vozidel ([Anonymizováno]), Všeobecnými pojistnými podmínkami pro úrazové pojištění osob přepravovaných motorovým vozidlem ([Anonymizováno]). Ze sdělení žalované ve věci informace o průběhu šetření škodné události evidované u žalované, respektive u její právní předchůdkyně, pod č. [hodnota] vzal soud za prokázané, že žalovaná dne 12. 9. 2018 žalobci sdělila, že v rámci šetření pojistné události bylo zjištěno, že k poškození motoru vozidla [jméno FO], RZ: [SPZ], došlo při neodborném vyproštění uvízlého vozidla na kanálové šachtě. Žalovaná dále uvedla, že v pojistné události bude hrazeno pouze poškození vozidla způsobené nárazem (najetím) vozidla na kanálovou šachtu (olejová vana, kryt D předního nárazníku, motorový olej). Ostatní poškození motoru je dle Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění motorových vozidel [Anonymizováno] nelikvidní. Pojištění se nevztahuje na škody způsobené nesprávnou obsluhou a vzniklé v důsledku úniku nebo nedostatku mazacích hmot nebo provozních kapalin. Stejné stanovisko žalovaná zastává i v dopise ze dne 9. 9. 2019 adresovaného právní zástupkyni žalobce, v němž se žalovaná odvolává na popis škodní události prohlášením řidiče vozidla, když uvedl, že se snažil z kanálu sjet jízdou dopředu a dozadu asi 5 minut. Žalovaná proto odkázala na výluku z pojištění u poškození motoru vzniklého zadřením s tím, že dle [Anonymizováno], kdy se pojištění nevztahuje na škody způsobené nesprávnou obsluhou, a dle [Anonymizováno] se pojištění nevztahuje rovněž na škody vzniklé v důsledku úniku nebo nedostatku mazacích hmot nebo provozních kapalin. Z dřívější smlouvy o pojištění odpovědnosti z provozu vozidel, pojištění kasko a doplňkových pojištění ze dne 24. 1. 2014, jakož i z pojistky ze dne 10. 2. 2014 vzal soud za prokázané, že předmětné motorové vozidlo bylo u právní předchůdkyně žalované – [Anonymizováno], pojištěno již od 24. 1. 2014, a to pro pojistná nebezpečí [Anonymizováno], havárie, vandalismus, živelní událost, požár, výbuch a odcizení. Rovněž bylo sjednáno doplňkové pojištění skel. Podáním ze dne 6. 2. 2019 žalobce vypověděl předmětnou pojistnou smlouvu u žalované z důvodu vyřazení vozidla z provozu.

16. Soud zjistil ze znaleckého posudku č. [datum] o příčině poškození motoru na vozidle [jméno FO] vypracovaný znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] s doložkou dle § 127a o. s. ř., že příčina poškození vozidla – zadření klikového ložiska prvního válce motoru vozidla je důsledek proražení olejové vany a náhlý únik mazacího oleje. Kdyby byla stejně poškozená ostatní ložiska, dalo by se dle znalce již polemizovat o špatné obsluze. Takto poškozený motor je však v přímé souvislosti s dopravní nehodou, je tedy její součástí.

17. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] potvrdil při svém výslechu závěry svého znaleckého posudku při jednání soudu dne 12. 1. 2022. Znalec uvedl, že předmětné osobní motorové vozidlo žalobce viděl v servisu, kdy byl přítomen u demontáže. Vozidlo měl na zdviži, měl sundanou vanu, sundané komponenty. Identifikaci vozidla provedl podle VIN, které je u tohoto typu vozidla za zadními sedačkami. Vana byla dle znalce jasně poškozená od nárazu jako zvenčí dovnitř. Motor vozidla ani tak poškozený nebyl. Dle znalce je jasné, co se dělo – že vozidlo do něčeho narazilo, vytekl olej a ještě dobíháním motoru se poškodilo ojniční ložisko. V případě opravy poškozeného motoru by tato byla prováděna výměnou celého motoru. Z hlediska ceny by se jednalo o cenu motoru plus cena za práci – montáž a demontáž. Celková cena opravy je dle odhadu znalce okolo 500 000 Kč.

18. Ze zápisu o prohlídce (č. l. 256) soud zjistil, že dne 23. 8. 2018 byla provedena prohlídka místa vzniku pojistné události za přítomnosti pojištěného [jméno FO] a zaměstnance žalované. Žalobce přitom uvedl, že manželka přijela za ním předmětným vozidlem na stavbu a zaparkovala před vyvýšeným kanálem. Žalobce následně s vozidlem potřeboval odjet. Vozidlo nastartoval a nedošlo mu, že stojí před kanálem. Žalobce se rozjel dopředu, ozvala se rána. Protože se mu vzpříčil pod autem poklop od kanálu, zůstala přední kola ve vzduchu. Žalobce se snažil z kanálu sjet, ale nešlo to ani dopředu ani dozadu. Přední kola byla stále ve vzduchu. Žalobce se snažil z kanálu sjíždět jízdou dopředu a dozadu přibližně kolem 5 minut, než zjistil, že asi nesjede a následně motor vypnul. Vozidlo přivázali lanem k jinému vozidlu a strhli ho dozadu. Žalobce přitom seděl za volantem a měl otevřené dveře na straně řidiče. Jak se škublo dozadu, asi se dveře více pootevřely a zavadily o vedle stojící dodávku [Anonymizováno] a vyvrátily se. Vozidlo bylo následně odvezeno do servisu na podvalníku. Žalobce při sjíždění z kanálu a snaze jet do dopředu a dozadu o úniku oleje z motoru nevěděl. Zda svítila nějaká kontrolka, si žalobce nevybavuje.

19. Z kalkulace nákladů na opravu předmětného motorového vozidla vypracované společností [právnická osoba], ze dne 6. 2. 2019 soud zjistil, že náklady na opravu poškozeného předmětného motorového vozidla žalobce – konkrétně na opravu poškozených levých předních dveří, poškozené olejové vany a nárazníku, úhradu motorového oleje a kompletní výměnu motoru byly vyčísleny za náhradní díly, za práci, lakování a vedlejší náklady (motorový olej) v celkové výši 470 228,13 Kč bez DPH a v částce 568 976,04 Kč s DPH ve výši 21 %.

20. Z technické zprávy k poškození předmětného osobního motorového vozidla vypracované servisním poradcem společnosti [právnická osoba], autorizovaný prodej a servis [jméno FO] se sídlem [adresa] – [jméno FO], soud zjistil, že uvedli: Vozidlo má zadřený motor na klikové hřídeli. Dle fotodokumentace mobilním technikem je zřejmé, že došlo k zakalení klikové hřídele, který nebyl mazaný. U každého motoru, nejen u značky [jméno FO], běh motoru bez oleje není možný. Volnoběžné otáčky jsou cca 800 otáček za minutu, což je 14 otáček klikové hřídele za 1 sekundu. Pokud u tohoto vozu došlo k intenzivnímu úniku oleje, je zadření motoru otázkou pár sekund.

21. Z účastnického výslechu žalobce soud zjistil, že zápis o prohlídce místa vzniku pojistné události (č. l. 256 spisu) v srpnu 2018 podepsal. K samotnému šetření pojistné události ze strany právní předchůdkyně žalované žalobce uvedl, že pojistnou událost nahlásili, ale delší dobu se nic nedělo. Proto volali do pojišťovny, kde jim bylo sděleno, že vozidlo musí sami dopravit do nejbližšího autorizovaného servisu, což byl [jméno FO] v Plzni. Vozidlo tam dopravili na podvalníku, který si za tím účelem půjčili. Bylo domluveno i přesné datum. Když do servisu vozidlo dopravili, již tam byl přítomen technik od [jméno FO] i technik od pojišťovny. Vozidlo tedy sundali dolů z podvalníku a odtlačili ho dovnitř do servisu. Pán z pojišťovny si udělal nějaké fotografie a nařídil jim, co ještě mají z vozidla sundat, aby si to zdokumentoval. Pak žalobci volal pán z pojišťovny, který chtěl dodatečně zhlédnout místo, kde k poškození vozidla došlo. Domluvili se na datu a pán z pojišťovny žalobce navštívil. Dle jeho názoru to byl nějaký technik. Zápis o prohlídce místa sepisoval zmíněný technik pojišťovny na místě samém, stáli u předmětné kanalizační výpusti a zápis byl sepisován na kapotě žalobcova vozidla. Žalobce v této souvislosti tvrdí, že zmíněný technik pojišťovny mu podsouval, jak dlouho asi trvalo to sjíždění z kanálu, jestli to bylo tak nějak 5 minut. Takže toto žalobci podsouval, ale dle žalobce to byla pouze chvilinka. Dle žalobce to bylo tak, že příjezd byl na tu kanálovou výpusť, po nárazu žalobce zjistil, že je na kanalizační výpusti, takže dal zpáteční jízdu, kdy se pokoušel z výpusti sjet. A najednou vedle něho stál kolega [právnická osoba] a ten na žalobce křičel – teče ti z toho olej. Takže žalobce hned auto vypnul a vyběhl ven z auta. Technik pojišťovny se snažil žalobci podsouvat, jestli to trvalo nějakých 5 minut. Dle žalobce to však nebyla takhle dlouhá doba, byla to jenom chvilinka. Žalobce nenapadlo, že by to mohlo být nějak proti němu. Dle odhadu žalobce, než vypnul motor při sjíždění z kanálové výpusti, to byly tak 3-4 vteřiny. Žalobce až dodatečně zjistil, protože je neznalý, že někde ten pán z pojišťovny uváděl těch 5 minut a že to bylo proti němu. Když jim pojišťovna sdělila, že jim žádné plnění nedají, poté oslovili firmu [jméno FO] za účelem vyjádření a oslovili i soudního znalce. Žalobce dále vypověděl, že sepsaný zápis potom podepisovali u žalobce ve firmě. Žalobce měl možnost se s uvedeným zápisem, který sepsal technik pojišťovny, před podpisem seznámit. Zápis víceméně nečetl, neboť uvedenému pánovi od pojišťovny důvěřoval, běžně dokumenty před podpisem čte. V tomto případě mu přišlo, že je to pouze doplňující informace, že už likvidátor předmětné vozidlo viděl.

22. Z výpovědi svědka [jméno FO] soud zjistil, že je zaměstnancem žalované [právnická osoba] a pracuje jako technik kontrolního oddělení. Vypověděl, že žalobce byl u nich pojištěný tak byl vyslán, aby věc na místě nehody sepsal nehodový děj. Svědek neměl žádné pochybnosti o tom popisovaném nehodovém ději, o kterém žalobce vyprávěl. Pokud je v zápise uvedeno 5 minut, určitě to řekl žalobce.

23. Z výpovědi svědka [právnická osoba] soud zjistil, že u žalobce pracoval asi od roku 2016 nebo 2017, a to 4 roky. Žalobce byl jeho šéfem. V současné době již svědek pracuje jinde. K předmětné události svědek vypověděl, že se to stalo u nich na firmě ve druhém areálu. Pracovali společně se žalobcem vevnitř v přízemní budově. Žalobce chtěl potom odjet pryč, takže šel k autu. Bylo to ve vzdálenosti asi 10 nebo 12 m od dveří. Svědek si dále žalobce nevšímal, a pak slyšel náraz. Šel se podívat ven a žalobce už stál na tom kanálu. Auto bylo samozřejmě vypnuté. Svědek žalobci řekl, že mu teče olej. K časovému průběhu události svědek uvedl, že asi tak do minuty, kdy žalobce z budovy odešel – patrně šel tedy k autu a nastartoval ho, svědek uslyšel tu ránu a vyběhl ven. V té době už bylo auto vypnuté a žalobce vystupoval ven z auta. Událost se stala někdy na jaře nebo v létě. Aby s autem žalobce sjeli z kanálu, tak ho zapřáhli za lano za velké auto značky [Anonymizováno], které tam stálo. Svědek ho tím autem z kanálu stáhl. Musel ho z kanálu stáhnout jako do strany, aby se vyhnul dalším tam stojícím strojům. Takže se stalo, že automobil mu sjel na bok s těmi pootevřenými dveřmi.

24. Ze znaleckého posudku vypracovaného znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] spolu s výpovědí znalce při jednání soudu dne 14. 11. 2022, soud zjistil, že znalec prohlédl předmětné vozidlo dne 21. 7. 2022 v areálu žalobce. Při prohlídce vozidla bylo znalcem shledáno, že se u vozidla nenacházel (byl demontován) spodní kryt motoru, dále proražená olejová vana a rovněž chyběly nějaké díly klikového mechanismu. Znalec v této souvislosti vycházel z fotodokumentace zaslané soudem (poznámka: od znalce [tituly před jménem] [jméno FO]) a z fotodokumentace poskytnuté žalovanou. Znalec pohledově ověřil rozsah poškození a měřil výškové poměry. Také ověřoval kompatibilitu demontovaných dílů motoru, respektive těch, které předloženy byly (blok vyvažovacích hřídelí a olejové čerpadlo). Znalec provedl znalecký experiment, při kterém byla u vozidla stejného modelu zatížena přední část nárazníku, a byly proměřovány výškové poměry jednotlivých předních částí takto zatíženého vozidla. Konečně znalec provedl 3 kalkulace nákladů na opravu v systému [Anonymizováno], lišící se v postupu opravy, užil hodinovou sazbu autorizovaného servisu značky [jméno FO]. Znalec po nastudování spisu a následné fyzické prohlídce předmětného vozidla [jméno FO] a místa vzniku nahlášené nehody, postupně ověřoval předpoklady reálného nehodového děje dle metodiky doporučené [Anonymizováno]. Znalec v posudku uvedl, že výškovým porovnáním sestavy kanalizační vpusti a světlosti předmětného vozidla [jméno FO] lze určit oblast prvního kontaktu kanalizační vpusti a vozidla. Tato oblast (viz str. 16 znaleckého posudku) se nachází přibližně 2 cm pod hranou předního nárazníku – viz čerchovaná čára na fotografii vlevo. Z obrázku č. 11 výše tedy vyplývá, že při nárazu nedojde ihned ke kontaktu olejové vany s částí vpusti, respektive s nejvýše položenou horní litinovou částí. Ale vpusť musí být nejdříve v kontaktu se střední stříbrnou částí (nebo krajními černými částmi) nárazníku, poté s nejspodnější částí nárazníku, dále případně rámem nápravy, plastovým ochranným krytem motoru, a poté po rozlomení tohoto krytu s vlastní olejovou vanou. Na str. 18 znaleckého posudku znalec uvádí (u obrázku č. 13), že při zvětšení fotografie, kterou znalec získal dodatečně od zadavatele posudku (tj. od soudu – viz dodatečně zaslané fotografie na CD od znalce [tituly před jménem] [jméno FO]), je možné v otvoru olejové vany identifikovat zásek přibližně o šířce [právnická osoba] až 4 mm, který je zřetelně ohraničen ostrými hranami, ke kterému však na litinovém rámu nebo mříži nelze najít korespondující tvar. Na str. 19 znaleckého posudku u obrázku č. 14 znalec konkrétně uvádí: Výběr fotodokumentace přední části vozidla a podvozkových dílů – tyto díly nenesou stopy silového působení způsobené najetím vozidla na prvky kanalizační vpusti nebo stopy po vzpříčení některého z dílu kanalizační vpusti. Spodní část, respektive nejnižší část nárazníku, stejně jako spodní kryt motoru zdokumentovaný pojišťovnou a předchozím znalcem nesou jen drobné stopy (četné táhlé povrchové přímé rýhy), které svým charakterem odpovídají průjezdem vozidla mírnou terénní vlnou či přejetí silničního retardéru a podobně. Na str. 23 znaleckého posudku (obrázek č. 21) znalec porovnal vzájemnou korelací mezi tvarem prvků volné kanalizační vpusti a deformací olejové vany včetně zanechaných dřecích stop na laku vany. Znalec neshledal vzájemnou korelaci. Znalec porovnal možnou vzájemnou korelaci mezi tvarem prvků volné kanalizační vpusti a deformací olejové vany včetně zanechaných dřecích stop na laku vany. Znalec však takovou vzájemnou korelaci neshledal. Na otázku, jaká byla příčina poškození motoru předmětného motorového vozidla žalobce, znalec uvedl, že selhala mazací soustava vozidla a došlo k poškození motoru zadřením jeho částí klikového mechanismu. Dospěl k závěru, že poškození neodpovídá žalobci popsanému nehodovému ději. Znalec uvedl, že olej vyteče proraženým otvorem, obdobně jako otvorem vypouštěcím, asi za 7 vteřin. Z hlediska rozsahu poškození motoru vozidla žalobce znalec doporučuje opravu výměnou motoru. To je rovněž obvyklým postupem autorizovaných servisů. Náklady na opravu motoru vozidla žalobce znalec vyčíslil ve výši 545 500 Kč včetně DPH.

25. Vedle listinných důkazů soud vyslechl znalce [tituly před jménem] [jméno FO].

26. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] č. [č. účtu] a jeho ústního výslechu při jednání dne 14. 11. 2024 soud zjistil, že znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] je vnitřně rozporný, když si na čl. 383 a 382 a 384 a 385 protiřečí, pokud jde o proražení olejové vany rohem rámu vpusti a posouzením, zda došlo k selhání mazací soustavy nehodovým dějem, jak byl popsán. V posudku [tituly před jménem] [jméno FO] je dle znalce stručně ale dostatečně popsaný mechanismus poškození klikového ložiska motoru. Vzhledem k poškození olejové vany a tvaru rohu litinové části vpusti je velmi pravděpodobné, že k nehodě došlo tak, jak popsal žalobce. Následné poškození klikového ložiska prvního válce vzniklo vlivem úniku oleje a jeho sníženým průtokem při nárazu vozidla do vpusti. Znalec uvedl, že olej vytekl na základě toho, že narazilo auto do vpusti, motor chvíli běžel, než si žalobce uvědomil situaci. K přidření nikoliv zadření motoru došlo tím, že byl sací koš nehodou přimáčknutý, což způsobilo slabý průtok oleje, ten nebyl dodáván do motoru, ke klice, ač tedy vytečení oleje z vany může trvat nějakou dobu, tak nebyl dodáván mazací soustavou dál. K poškození sacího koše došlo nárazem. Bez poškození sacího koše by nedošlo k takovému zadření motoru. Z důvodu poškození sacího koše došlo k poklesu tlaku oleje do mazacích míst motoru. Znalec potvrdil rozsah nutných oprav dle kalkulace ve spisu. Znalec uvedl, že pokud by byla pravda, že žalobce by se snažil pět minut sjíždět z vpusti, pak by to nemělo vliv na poškození, protože k přidření klikové hřídele, protržení vany a přimáčknutí sacího koše došlo nárazem a další poškození nevznikla. Kdyby motor pracoval pět minut nebyl by provozuschopný, tak jak je. To se pozná z barevné změny na komponentech klikové hřídele. Nadto je rozdíl jet bez oleje pět minut se zátěží nebo bez zátěže jako v této situaci z důvodu rozdílnosti tlaků. Znalec uvedl, že si nedovede představit jiný mechanismus, kterým by došlo k nárazu, a tím vzniku poškození vozidla. Znalec uvedl, že dílčí závěry znalce [jméno FO] nekorespondují se závěrem, který znalec učinil, když vyloučil, že k nehodě došlo, tak jak byla popsána žalobcem.

27. Z předchozího dokazování doplněné o důkazy uvedené shora má soud za prokázané, že žalobce je vlastníkem vozidla [jméno FO] a v okamžiku škodní události ze dne 14. 5. 2018 byla v platnosti pojistná smlouva č. [hodnota], kterou uzavřel žalobce s právním předchůdcem žalované a bylo hrazeno pojistné. Žalovaná z této smlouvy žalobci částečně hradila na poškození levých a pravých dveří, kdy hradila 37 754 Kč a pak poškození spodní části motoru, kdy se jednalo o částku 30 590 Kč, kdy dále odečetla 2 x 5 000 Kč jako spoluúčast, tedy z celkové částky 68 344 Kč hradila 58 344 Kč, a to bez DPH, kdy toto je nárok žalobce ve výši 85 025 Kč, protože plnění přepočítávali dle jejich interního systému podle aktuálních cen. Smlouva č. [hodnota] byla vypovězena až po pojistné události dne 6. 2. 2019. Obsahem této smlouvy bylo sjednáno tzv. kasko, což znamená havarijní pojištění. Podle potvrzení o uzavření pojistné smlouvy č. [hodnota] byla pojistná smlouva s [Anonymizováno] uzavřena s žalobcem (pojistník = pojištěný) dne 24. 1. 2014 (všeobecné podmínky – čl. 2 oprávněnou osobou je pojištěný, pokud právní předpis nebo pojistná smlouva nestanoví jinak), dále ze smlouvy o zajištění závazku převodem práva ze dne 24. 1. 2014 (převod práva bod II, V. vinkulace pojistného plnění), a všeobecných podmínek (č. l. 181) „klient je příjemcem pojistného plnění, klient je povinen pojistné plnění vinkulovat ve prospěch společnosti“) v kontextu dání souhlasu s proplacením pojistného plnění žalobci od [Anonymizováno] ze dne 30. 5. 2018 (nevztahuje se pro případ rozpočtu, totálního zničení, odcizení vozidla) vyplývá, že žalobce byl oprávněný z pojistného plnění, protože pokud by jím byla leasingová společnost jako vlastník vozu v době nehody, nedávala by vinkulace smysl. Nicméně z výkladu jednotlivých ustanovení v kontextu je zřejmé, že oprávněným z pojistné smlouvy je pojistník, pokud žalovaná uvádí, že ve všeobecných podmínkách je uvedeno něco jiného, tak ty nemohou nahrazovat obsah pojistné smlouvy, pouze ji mohou individualizovat a při rozporu má přednost vždy smlouva. Sice v [Anonymizováno] Všeobecných podmínek pojistné smlouvy je uvedeno, že pojištěným je osoba, na jejíž majetek nebo jinou hodnotu pojistného zájmu se vztahuje pojištění, ale ve smlouvě je uvedeno, že pojištěný je pojistník, a tím je žalobce. Nadto nelze odhlédnout od toho, že dříve žalovaná aktivní legitimaci žalobce z havarijního pojištění nenamítala, naopak částečně plnila a pouze se bránila výlukou z pojištění. S ohledem na to tak soud neměl důvod zpochybňovat, že žalovaná tímto souhlasem od leasingové společnosti disponovala, nadto tomu svědčí i její jednání ohledně části pojistného plnění, které svému klientovi, žalobci, již vyplatila. Soud tedy dovodil, že žalovaná disponovala potřebným souhlasem a dle sjednaných podmínek pak byla povinna plnit žalobci, jako klientovi, přičemž s ohledem na to tak žalobce aktivní legitimací disponuje.

28. Soud zamítl návrh žalované na další ve věci již čtvrtý znalecký posudek, když ten měl za nadbytečný. Jednak žalovaná žalobci neplnila z důvodu uplatnění výluk z pojištění, výhrady k průběhu nehodového děje se do řízení dostaly až v důsledku znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], který však své závěry založil na experimentu, který prováděl v odlišných podmínkách, než které existovaly v době nehody (rozdílná výše terénu a vpusti), jeho závěry tak nemohly obstát. Nadto závěry jiných znalců korespondují jak se svědeckými výpověďmi, tak účastnickým výslechem.

29. Ustanovení § 132 o.s.ř. platí pro hodnocení důkazů obecně, a tedy i pro hodnocení důkazu znaleckým posudkem, avšak u znaleckého posudku soud není oprávněn přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů znalce (srov. rozsudek Nejvyššího soudu 30 ze dne 2. 7. 2009, sp. zn. Cdo 3450/2017). Soud hodnotí přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění jeho závěrů a soulad s ostatními provedenými důkazy. Hodnocení důkazu znaleckým posudkem tedy spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení. (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 4. 2002, sp. zn. 25 Cdo 583/2001).

30. Znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] je přesvědčivý co do úplnosti, obsahuje logické odůvodnění znaleckého posudku, a proto závěry tohoto posudku byly použity pro závěr, zda došlo k nehodovému ději, jak popsal žalobce a co bylo primární příčinou poškození vozidla. Ze znaleckého posudku plyne jednoznačný závěr, že k nehodě došlo, jak bylo popsáno žalobcem, doba práce motoru po nárazu neměla vliv na poškození vozidla a primární příčinou poškození byl náraz vozidla, kterým došlo k poklesu tlaku mazacích kapalin a přidření motoru.

31. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost) a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle odst. 2 tohoto zákonného ustanovení není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než 1 rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou.

32. Podle § 2774 odst. 1 o. z. pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.

33. Podle § 2770 o. z. oprávněnou osobou je ta osoba, které v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění.

34. Podle § 2762 odst. 2, 3 o. z. pojistník má pojistný zájem na vlastním majetku. Má se za to, že pojistník má pojistný zájem i na majetku jiné osoby, osvědčí-li, že by mu bez jeho existence a uchování hrozila přímá majetková ztráta.

35. Podle § 2766 o. z. osoba, na jejíž život, zdraví, majetek nebo odpovědnost nebo jinou hodnotu pojistného zájmu se pojištění vztahuje, je pojištěným.

36. Podle § 2767 odst. 1 věta prvá o. z. uzavře-li pojistník ve vlastní prospěch smlouvu vztahující se na pojistné nebezpečí jako možnou příčinu vzniku pojistné události u třetí osoby, může uplatnit právo na pojistné plnění, pokud prokáže, že třetí osobu s obsahem smlouvy seznámil a že ta, vědoma si, že právo na pojistné plnění nenabude, souhlasí, aby pojistník pojistné plnění přijal.

37. Podle § 2811 o. z. při škodovém pojištění poskytne pojistitel pojistné plnění, které v ujednaném rozsahu vyrovnává úbytek majetku vzniklý v důsledku pojistné události.

38. Podle § 2812 o. z. nebylo-li výslovně ujednáno, že pojištění změnou vlastnictví nebo spoluvlastnictví pojištěného majetku nezaniká, zanikne pojištění dnem oznámení této změny pojistiteli.

39. Podle § 2770 o. z. oprávněnou osobou je ta osoba, které v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění, což je na místě srovnat s ujednáním s leasingovou společností, kde je uvedeno: „klient je příjemcem pojistného plnění“.

40. Oprávněná osoba je jediným subjektem, který je aktivně legitimován uplatnit právo na pojistné plnění. Poskytuje-li pojistitel na základě smluvního ujednání s oprávněnou osobou (vinkulace pojistného plnění) nebo dispozice oprávněné osoby pojistné plnění jiné osobě, jde o pouhou změnu místa plnění. Typicky je takto plněno věřiteli oprávněné osoby nebo poškozenému z pojištění odpovědnosti bez přímého práva na pojistné plnění. (RŮŽIČKA, Hynek. § 2770 [Oprávněná osoba]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024)

41. Obsahem vinkulace je závazek neposkytnout pojistné plnění oprávněné osobě bez svolení vinkulačního věřitele, jíž odpovídá povinnost pojistitele poskytnout pojistné plnění k rukám oprávněné osoby pouze se souhlasem vinkulačního věřitele. Vinkulační věřitel může jen vyžadovat, aby bez jeho souhlasu nebylo plněno oprávněné osobě. Vázání poskytnutí pojistného plnění na splnění určité podmínky na základě dohody mezi věřitelem a oprávněnou osobou z pojistné smlouvy či pojistníkem může ve velké většině případů existovat jako určitý souhlas vinkulačního (obligačního či věcněprávního) věřitele. Dojde-li ke vzniku pojistné události, poskytne pojistitel oprávněné osobě pojistné plnění, pokud k tomu dá souhlas vinkulační věřitel – tzv. devinkulace. Vinkulační věřitel zpravidla souhlas k poskytnutí pojistného plnění udělí, pokud je jeho dluh řádně a včas plněn, resp. jistota dostatečně zajištěna, čímž tímto vinkulace plní svůj účel. Samotná pohledávka k pojistnému plnění pak může být předmětem výkonu (exekuce) rozhodnutí formou přikázání pohledávky jako následek uhrazovací funkce. (ŠIMEK, Robert. § 2770 [Oprávněná osoba]. In: MELZER, Filip, TÉGL, Petr a kol. Občanský zákoník § 2716-2893. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 438, marg. č. 90.)

42. Zajišťovací převod práva (§ 2040 a násl.) zajišťuje splnění dluhu ve formě převodu určitého práva dlužníka (právo na pojistné plnění) ve prospěch určitého věřitele s rozvazovací podmínkou, že dluh bude splněn. Na rozdíl od zajištění závazku postoupením pohledávky zajišťovací převod práva lze realizovat pouze převodem práva hlavního dlužníka, čímž je tento zajišťovací institut do jisté míry z hlediska efektivnosti plnění zajišťovací funkce oproti předchozím uvedeným institutům omezen. Rozhodující zde bude shoda osob v postavení dlužníka hlavního dluhu a postavení oprávněné osoby ze závazku z pojištění v daném čase. Zároveň však bude nutné, aby dlužník byl oprávněn disponovat s právem na pojistné plnění, čehož lze patrně docílit pouze tak, že pojistník bude současně oprávněnou osobou. V opačném případě by sice oprávněná osoba se souhlasem pojistníka mohla zajišťovací převod práva před vznikem pojistné události sama sjednat, nicméně v rámci postavení pojistníka jako smluvní strany by tím nebylo nijak dotčeno právo pojistníka disponovat s pojistným plněním (včetně možnosti změny oprávněné osoby), takže by jej nemuselo být možné později uskutečnit. (ŠIMEK, Robert. § 2770 [Oprávněná osoba]. In: MELZER, Filip, TÉGL, Petr a kol. Občanský zákoník § 2716-2893. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 441, marg. č. 107–108.)

43. Soud učinil na základě aplikace právních norem a smluvních ujednání na skutková zjištění učiněná v řízení několik závěrů jednak, že žalobce je aktivně legitimovaný a dále, že k poškození vozidla došlo nárazem na vpusť, když náraz prorazil olejovou vanu, přitlačil sací koš, čímž došlo k poklesu tlaku oleje v mazací soustavě, což následně způsobilo přidření motoru. Zda žalobce se pokoušel sjet z vpusti pět minut nemělo na vznik škody vliv, když motor již nepracoval pod zátěží a další škody nevznikly, všechny vznikly nárazem. Nadto poškození motoru nekoresponduje s tím, že by byl po nárazu v běhu pět minut, jak je uvedeno v soupisu se zaměstnancem žalované, toto vyvrací i žalobce i svědek. Každopádně tuto okolnost označil znalec za irelevantní k rozsahu poškození.

44. Žalovaná namítala uplatnění výluky z pojištění. V tomto konkrétním případě byly tyto stanoveny Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění vozidel ([Anonymizováno]). Dle [Anonymizováno] je pojistnou událostí nahodilá událost krytá pojištěním blíže označená v příslušných pojistných podmínkách nebo v pojistné smlouvě. Dle [Anonymizováno] je pojištěný povinen dbát, aby pojistná událost nenastala, zejména: nesmí porušovat povinnosti směřující ke zmenšení nebezpečí nebo k jeho odvrácení, které jsou mu uloženy právními předpisy nebo na jejich základě, zejména pak předpisy upravujícími provoz na pozemních komunikacích, bezpečnostními a technickými normami, anebo které mu byly uloženy pojistitelem, ani strpět podobná jednání třetích osob. Dle článku [Anonymizováno] upravujícího obecné výluky z pojištění se pojištění nevztahuje podle [Anonymizováno] na škody způsobené nesprávnou obsluhou a podle [Anonymizováno] vzniklé v důsledku úniku nebo nedostatku mazacích hmot nebo provozních kapalin. [Anonymizováno] pak upravuje specifika jednotlivých variant pojištění kasko: [Anonymizováno] – varianta pojištění [Anonymizováno] Pojištění se sjednává pro případ poškození a zničení vozidla v důsledku havárie (včetně střetu se zvířetem), vandalismu, živelní události, požáru a výbuchu a dále se sjednává pro případ odcizení. Soud má za to, že nelze uzavřít, že by se žalobce dopustil nesprávné obsluhy vozidla nebo by porušil povinnost odvrácení či zmenšení škody. K poškození vozidla došlo nárazem, který způsobil únik mazacích hmot, k poškození vozidla nedošlo prostým nedostatkem mazacích hmot. Nedostatek mazacích hmot byl již důsledek poškození, nikoliv primární příčina, která by sama způsobila rozsah poškození na vozidle. Výluky z pojištění, tak jak je namítla žalovaná proto nelze použít. Žalovaná nerozporovala částku nutnou k opravě vozidla, ta je koneckonců požadována v nižší výši než, jak byla vyčíslena znalcem [tituly před jménem] [jméno FO], přičemž potvrzení jeho závěrů se jinak žalovaná domáhá. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] také potvrdil nutnost rozsahu oprav.

45. S poukazem na výše uvedená skutková zjištění, výsledky dokazování i citovaná zákonná ustanovení soud uzavřel, že je na místě žalobě vyhovět.

46. Při jednání soudu dne 14. 11. 2022 žalobce i žalovaná potvrdili, že žalovaná v mezidobí částečně plnila na nárok uplatněný touto žalobou. Dle žalované byla žalobci celkově poskytnuta částka 58 344 Kč bez DPH, s ohledem na skutečnost, že žalobce je sám plátcem DPH i s ohledem na Všeobecné pojistné podmínky. Žalovaná upřesnila, že z hlediska této částky bylo poskytnuto jednak plnění související s poškozením motoru (nikoli za poškozený motor samotný) ve výši 25 590 Kč (30 590 Kč mínus spoluúčast 5 000 Kč). Dále bylo poskytnuto plnění dle kalkulace poškození levých předních dveří ve výši 32 754 Kč (37 754 Kč mínus spoluúčast 5 000 Kč). Žalobce v této souvislosti nesouhlasí s tím, aby žalovaná věc posuzovala jako dvě škodní události a z tohoto důvodu odečítala dvakrát spoluúčast ve výši 5 000 Kč. Žalobce v souvislosti s mimosoudním plněním žalované vzal žalobu částečně zpět, a to co do částky 58 344 Kč s příslušenstvím. Žalovaná se zpětvzetím žaloby v tomto rozsahu souhlasila. Soud proto řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby opět zastavil dle ustanovení § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. samostatným usnesením, když v tomto rozsahu bylo řízení zastaveno původním rozsudkem, avšak odvolací soud zrušil tento rozsudek v celém rozsahu. Soud k námitce žalobce k dvojímu odečtení spoluúčasti uvádí, že v pojistné smlouvě v části havarijního pojištění je uvedena spoluúčast 5 000 Kč a v čl. 8 Všeobecných podmínek je uvedeno, že spoluúčast se uplatní u každé pojistné události, když však v projednávané věci došlo k jedné pojistné události, není na místě dvojité započtení spoluúčasti.

47. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož byla plná náhrada nákladů řízení přiznána žalobci, a to za situace, kdy ten byl v řízení zcela úspěšný. Za těchto okolností soud tedy přiznal žalobci náhradu nákladu řízení v celkové výši 390 441 Kč. Žalobci přiznaná náhrada nákladů řízení se pak skládá z: - částky 28 674 Kč jakožto náhrady za zaplacený soudní poplatek za podanou žalobu, - z částky 25 797 Kč jakožto náhrady za zaplacený soudní poplatek za podané odvolání, - z částky 28 206 Kč jakožto složené zálohy na vypracování znaleckého posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO] (žalobce složil zálohu ve výši 15 000 Kč) a revizní znalecký posudek znalce [tituly před jménem] [jméno FO] (žalobce složil zálohu ve výši 15 000 Kč), když soud již žalobci vrátil z těchto složených záloh částku 1 794 Kč, - z částky 185 850 Kč jakožto nákladů zastoupení advokátkou v první fázi řízení před soudem I. stupně, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT”) z tarifní hodnoty ve výši 572 276 Kč, sestávající z částky 10 620 Kč za každý z 17,5 úkonů, tj. převzetí věci dle § 11 odst. 1 písm. a) AT, dále sepis výzvy k plnění, sepis žaloby, sepis repliky ze dne 24. 11. 2020, návrh na rozšíření žaloby ze dne 13. 5. 2021, sepis otázek na znalce, vyjádření ke znaleckému posudku ze dne 19. 10. 2022, to vše dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, dále účast na jednáních ve dnech 2. 6. 2021, dne 11. 8. 2021, dne 1. 11. 2021, dne 12. 1. 2022, dne 14. 11. 2022 (přičemž ve dnech 11. 8. 2021, 1. 11. 2021, 12. 1. 2022 a 14. 11. 2022 přesahovala délka jednání 2 hodiny, za taková jednání náleží žalobci odměna za dva úkony) dle § 11 odst. 1 písm. g) AT, dále náleží žalobci odměna v poloviční výši (tj. 5 310 Kč) za úkony stížnost na průtahy v řízení dle § 11 odst. 3 a § 11 odst. 2 písm. d) AT a 2x odvolání proti procesnímu usnesení ze dní 19. 10. 2022 a 19. 1. 2023 dle § 11 odst. 2 písm. c) AT, - z částky 10 620 Kč jakožto nákladů zastoupení advokátkou v řízení před odvolacím soudem, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5 AT z tarifní hodnoty ve výši 572 276 Kč, za jeden úkon, tj. sepis odvolání ze dne 3. 5. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. k) AT, - z částky 93 900 Kč jakožto nákladů zastoupení advokátkou ve fázi řízení před soudem I. stupně po zrušení rozsudku, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. AT z tarifní hodnoty ve výši 572 276 Kč, a to pro úkony vykonané do dne 26. 10. 2023, kdy nabylo právní moci usnesení o částečném zastavení řízení, sestávající z částky 10 620 Kč za každý z 2 úkonů, tj. sepis písemných důkazních návrhů k poučení soudu ze dne 9. 10. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, účast na jednání dne 19. 10. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. g) AT, a dále z tarifní hodnoty ve výši 515 932 Kč, sestávající z odměny 10 380 Kč za každý ze 7 úkonů, tj. sepis písemných důkazních návrhů k poučení soudu ze dne 8. 11. 2023, replika ze dne 10. 11. 2023, vyjádření ke znaleckému posudku ze dne 12. 8. 2024 a sepis závěrečného návrhu, to vše dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, a účast na jednáních dne 23. 11. 2023, dne 14. 11. 2024, dne 9. 1. 2025 dle § 11 odst. 1 písm. g) AT, - z částky 8 850 Kč jakožto paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT za 28 úkonů a jeden úkon ve výši 450 Kč, když tento úkon (účast na jednání dne 9. 1. 2025) byl vykonán po účinnosti vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 258/2024 Sb., - z částky 2 844 Kč jakožto cestovné podle § 13 odst. 1 AT ve výši 158 Kč za cestu ze sídla advokáta v [Anonymizováno] ke zdejšímu soudu a zpět, ve výši dle tarifu veřejné hromadné dopravy, když soudu nebyl doložen technický průkaz osobního automobilu ([Anonymizováno], když při porovnání cen za dopravu je tento dopravce nejlevnější) (9*2*158 Kč), - z částky 5 700 Kč jakožto náhrada za promeškaný čas dle § 14 AT, a to za osm cest k soudu a zpět ([adresa]), přičemž jedna cesta trvá přibližně 1:20 min (zjištěno z [Anonymizováno]), tj. za jednu cestu k soudu a zpět advokátce náleží 600 Kč (2*3*100 Kč), za osm cest vykonaných k ústnímu jednání tedy náleží žalobkyni na náhradě 4 800 Kč a za jednu cestu která byla vykonána po účinnosti vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 258/2024 Sb. náleží žalobkyni 900 Kč (2*3*150 Kč).

Poučení