16 C 7/2020-139

Rubrum

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Davida Mařádka a přísedících Iva Pinkase a Ing. Petra Brozdy ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru takto:

Výrok

I. Soud zamítá žalobu, aby soud určil, že rozvázání pracovního poměru s žalobcem, provedené žalovanou okamžitým zrušením pracovního poměru ze dne [datum], je neplatné.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 17 952 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení], evidenční číslo ČAK č.: [číslo].

Odůvodnění

1. Žalobce se proti žalovanému domáhal určení neplatnosti okamžitého zrušení svého pracovního poměru ze dne [datum] se zdůvodněním, že dne [datum] okolo 16:20 na dílně údržby u linky [příjmení] skutečně odřezával víko sudu úhlovou bruskou, načež došlo k explozi výparů a žalobce byl vážně raněn - v dubnu [rok] podstoupil 3 operace, v květnu [rok] čtvrtou operaci, přičemž vbrzku nastoupí do rehabilitačního ústavu v [obec] na ústavní rehabilitaci. Výbuch mu způsobil komplikovanou zlomeninu kosti v předloktí levé paže, deformaci kosti nad nosem a tržnou ránu na obočí. Důsledkem je omezení hybnosti levé paže, kterou plně neohne v lokti, a není schopen pevně držet předmět v levé dlani. Manipulaci se sudem žalobce vysvětlil tak, že na dílně mechano-údržby, kde pracoval, zaměstnanci odkládali použité průmyslové hadry (dále„ pucvoly“) do malé plechové nádoby s víkem, která však byla stále přeplněná. Žalobce proto napadlo opatřit větší nádobu, a tak v pracovním týdnu předcházejícím explozi navštívil skladnici [jméno] [příjmení] a zeptal se jí, zda má k dispozici prázdný plechový sud. Paní [příjmení] mu jej vydala, žalobce jej naložil na vozík a vydal se na své pracoviště, avšak po cestě byl přivolán na opravu poruchy linky, takže sud provizorně uložil v dílně u linky [označení linky]. Dne [datum] byl na směně spolu s předákem [jméno] [příjmení], s nímž opravoval čerpadlo. Během přestávky, kdy si předák odskočil na toaletu, žalobce odešel na místo, kde předtím sud uložil, aby odřezal jeho víko a poté překvapil předáka tím, že iniciativně zajistil větší nádobu na pucvoly. Během odřezávání na sobě měl ochranné brýle a pracovní rukavice. Značení na sudu si nevšiml. Skladnice mu však vydala prázdný sud, takže pravděpodobně podvědomě usoudil, že nehrozí nebezpečí. To, že by se v sudu mohly nacházet výpary, jej nenapadlo.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s poukazem na to, že žalovaný u ní působil v pracovním poměru jako provozní zámečník na úseku údržby. Dne [datum] po 16:00 žalobce svévolně opustil své pracoviště, aniž by to nahlásil svému nadřízenému [jméno] [příjmení], a v dílně u linky [označení linky] začal odřezávat víko sudu, aniž by mu byl takový pracovní úkol zadán a aniž by tento sud při své práci podle pracovní smlouvy někdy používal. Oba zaměstnanci na dané směně opravovali membránové čerpadlo, k čemuž sud nepotřebovali. Žalovaná podobné sudy při údržbě ani opravách nevyužívá. Na pucvoly využívá speciálně označené odpadní bedny, nikoli předmětný sud. Jsou v nich uloženy hořlavé látky, takže jsou sudy ukládány na samostatné úložiště. Daný sud byl označen barevným výstražným piktogramem s výrazným upozorněním P210„ Chraňte před teplem, horkými povrchy, jiskrami, otevřeným ohněm a jinými zdroji zapálení“ anebo P242„ Používejte nářadí z nejiskřícího kovu“ včetně dalších uvedených výstrah. Proces vydání materiálu ze skladu probíhá oficiálně přes vnitřní informační systém žalobkyně a musí být schválen nadřízeným zaměstnancem. V podniku žalované není příliš prostoru pro improvizaci. Žalobce tedy při odřezávání víka obstarával své soukromé záležitosti. Žalobce předmětný sud vyhledával již v lednu [rok] a v dubnu téhož roku, těsně před explozí, se kolegovi [jméno] [příjmení], svěřil s tím, že sud potřebuje na svou zahradu. Žalovaná přitom s žalobcem nikdy nejednala o jeho prodeji, přičemž prodej mohl povolit pouze vedoucí úseku finance. Žalobce ve svém životopise uvedl, že je bývalým hornickým záchranářem a úsekovým inspektorem bezpečnosti práce. Žalobce porušil část IV odst. 1, odst. 2 písm. a), g), v ) a y), část V odst. 1 písm. e) a k ) pracovního řádu žalované.

3. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z úřední činnosti je mu známo, že žaloba byla podána dne [datum]. Žalobce u žalované působil v pracovním poměru jako provozní zámečník. Dne [datum] žalovaná sepsala okamžité zrušení pracovního poměru, které žalobci osobně doručila na pracovišti dne [datum]. Dne [datum] žalobce žalované písemně oznámil, že trvá na tom, aby jej nadále zaměstnávala. Dne [datum] po 16:00, když si jeho nadřízený [jméno] [příjmení] odskočil na toaletu, na dílně údržby linky [příjmení] žalobce odřezával víko prázdného plechového sudu úhlovou bruskou, načež došlo k explozi a zranění žalobce, který byl převezen do nemocnice. Tímto úkonem žalobce nikdo nepověřil (nesporná skutková tvrzení účastníků, okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum], oznámení zaměstnance ze dne [datum], doručenka k datové zprávě, pracovní smlouva s dodatkem, protokol o škodě, výkonu [celé jméno žalobce], výkony [jméno] [příjmení]). Žalobcův pracovní poměr by za normálních okolností skončil dne [datum] uplynutím doby určité (dodatek k pracovní smlouvě). Ve svém životopise žalobce uvedl, že během působení na Dole [obec] v letech [rok] – [rok] pracoval i jako záchranář a úsekový inspektor bezpečnosti práce (životopis žalobce). Před podepsáním pracovní smlouvy byl seznámen s povinností dodržovat pravidla BOZP a zavázal se jednat tak, aby nezpůsobil poškození zdraví sobě ani jiným osobám (pracovní smlouva). Provozní zámečník byl povinen kontrolovat dodržování požárních a bezpečnostních předpisů, při veškeré činnosti spolupracovat s mistrem a předákem a dodržovat požadavky stanovené v dokumentaci informačního systému, s čímž byl žalobce seznámen (popis pracovního místa, seznámení s pracovním místem). Podle čl. 3 .1.11 bezpečnostního pokynu žalované účinného od 16. 12. 2019 jsou zaměstnanci povinni přecházet na jiná pracoviště jen za účelem plnění pracovních povinností a příkazů, hlásit každé opuštění pracoviště, jeho důvody a předpokládanou dobu trvání nadřízenému zaměstnanci (bezpečnostní pokyn). Podle části IV odst. 1 pracovního řádu žalované, účinného od 22. 8. 2018, je zaměstnanec především povinen plnit úkoly podle pokynů vedoucího zaměstnance, vydaných v souladu s platnými právními předpisy, tímto PŘ a akty řízení zaměstnavatele, Kodexem společnosti a ostatními politikami jednání společnosti, s nimiž byl prokazatelně seznámen, konat ve stanovené pracovní době práce podle pracovní smlouvy a dodržovat povinnosti zaměstnance. Podle části IV odst. 2 písm. a) je zaměstnanec povinen dodržovat tento PŘ, právní předpisy vztahující se k výkonu práce, a jiné akty řízení zaměstnavatele, s nimiž byl řádně a prokazatelně seznámen. Podle písm. g) je povinen používat ochranná zařízení, předepsané OOPP a výstroj a pečovat o ně a řádně s nimi hospodařit; udržovat čistotu a pořádek na pracovištích a v hygienických zařízeních, řádně hospodařit s prostředky jemu zaměstnavatelem svěřenými, chránit a zabezpečovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením, odcizením a zneužitím. Podle písm. v ) nesmí využívat svěřené pracovní pomůcky, OOPP, výstroj a zařízení pro vlastní potřebu nebo pro vlastní podnikatelskou činnost nebo při výkonu jiné výdělečné činnosti, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele. Podle písm. y) musí být zaměstnanec na začátku směny připraven k práci na pracovišti a odcházet z něho, s výjimkou odůvodněných případů se souhlasem nadřízeného zaměstnance (např. z důvodu osobní očisty u znečištěných zaměstnanců), až po skončení směny; neprovádět v pracovní době na svém pracovišti, ani mimo pracovní dobu práce pro soukromou potřebu vlastní nebo jiné osobě bez souhlasu nadřízeného zaměstnance; plně využívat pracovní dobu a odpovídajícím způsobem využívat stanovenou dobu odpočinku a předepsané hygienické přestávky během směny. Podle části V odst. 1 písm. e) může být za porušení pracovních povinností zvlášť hrubým způsobem považován nedovolený výkon práce pro sebe nebo jiné osoby v průběhu směny i mimo ni, podle písm. k ) pak nedovolené používání a zneužívání výrobních a pracovních prostředků zaměstnavatele,… k soukromým účelům nebo pro svou vlastní podnikatelskou činnost (Pracovní řád). Žalovaná žalobce s pracovním řádem seznámila, přičemž v následném testu jeho znalosti žalobce obdržel 100 % bodů (seznámení se s dokumentem Pracovní řád, testovací list). Podle interního plánovacího softwaru měla být„ oprava membránového čerpadla ve sklepě mycí úsek“ provedena dne [datum] směnou B, [jméno] [příjmení] (plánování prací, kniha hlášení, popis prací). Opravu membránového čerpadla však dne [datum] společně provedli [jméno] [příjmení] a žalobce (výkony [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení]). Dne [datum] žalovaná žalobci doporučeně odeslala výzvu k náhradě škody ve výši 6 588 Kč (výzva k náhradě škody s doručenkou). V plechovém sudu se nacházel výrobek [označení výrobku] [označení výrobku] [číslo]. Na etiketě bylo napsáno, že jde o vysoce hořlavou kapalinu a páry a že při práci je třeba obsah chránit před teplem, horkými povrchy, jiskrami, otevřeným ohněm a jinými zdroji zapálení. Obal měl být skladován na dobře větraném místě a těsně uzavřený. Na sudu byly navíc výstražné piktogramy, především oranžový kosočtverec se symbolem plamene a číslicí 3 a bílý kosočtverec s červeným rámečkem a symbolem vykřičníku. Víko sudu je z větší části odřezané a na víku se nachází malý kruhový ventil či uzávěr, který je uzavřený (snímky sudu, bezpečnostní list). Během vnitřního šetření žalovaná pořídila zápis, v němž uvedla, že žalobce odřezával víko prázdného sudu v pomocné dílně údržby u linky [název linky], načež došlo k explozi obsahu (výparu) sudu. Údržba tyto sudy nepoužívá. Sudy se používají na pracovišti Válcovna v dílně sborky válců. Exploze žalobci způsobila zlomeninu lícní kosti a předloktí levé ruky s tím, že byl převezen nejprve do [označení nemocnice] a poté do [označení nemocnice] fakultní nemocnice. Při žalobcově odchodu na místo incidentu byl předák na toaletě a po návratu na pracoviště se domníval, že byl žalobce přivolán k opravě poruchy (protokol o škodě na majetku žalované). Výbuch poškodil plechový sud, zářivku, umyvadlo, skleněnou výplň a řezný kotouč, přičemž žalovaná škodu vyčíslila na 6 708 Kč (vyčíslení škody, fotografie sudu a místnosti). V okamžitém zrušení pracovního poměru žalovaná uvedla, že zvlášť hrubé porušení pracovních povinností ve smyslu § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce spatřuje v tom, že žalobce dne [datum] prováděl práce, které mu nebyly zadány nadřízeným, nebyly v plánu oprav ani nijak nesouvisely s výkonem žalobcovy práce. Žalobce prováděl odřezávání víka prázdného sudu, přičemž došlo k explozi, při které došlo k jeho zranění a k jeho následnému převozu do nemocnice. Dle značení se v sudu skladovala chemická látka (hořlavá kapalina 1. třídy nebezpečnosti). Tyto sudy s touto látkou údržba nepoužívá. Svým jednáním žalobce ohrozil životy a zdraví ostatních zaměstnanců a způsobil majetkovou škodu, čímž porušil část IV odst. 1 písm. a), g), v ) a y) a část V odst. 1 písm. e) a k ) Pracovního řádu (okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum]). Při interním šetření operátor [jméno] [příjmení] uvedl, že šel do skladu vyměňovat kolibu, načež uslyšel ránu. Ve spolupráci s panem [příjmení], předákem elektroúdržby, žalobce„ vytáhli z boudy“ a přivolali RZP. Téhož dne [jméno] [příjmení], předák směny údržba, uvedl, že podle plánu oprav na hlavní dílně s žalobcem opravoval čerpadlo. Asi v 16:00 odešel na toaletu, načež po návratu zjistil, že žalobce není v dílně. V 16:20 mu zavolal předák elektroúdržby s tím, že má žalobce otevřenou zlomeninu ruky. Práci v podobě odřezání víka sudu pan [příjmení] žalobci nezadal. Na pracovišti údržba se sudy nepoužívají k žádným pracem. [jméno] [příjmení] dne [datum] uvedla, že za ní dne [datum] přišel žalobce a zeptal se jí, zda má prázdný sud. Jeden prázdný mu vydala z úložiště prázdných obalů a sudů, přičemž si myslela, že„ to má na své pracoviště.“ Předák sborky válců [jméno] [příjmení] uvedl, že se jej asi v lednu žalobce ptal, zda má prázdné sudy. Odpověděl, že neví, zda jsou vratné a aby se žalobce obrátil na paní [příjmení]. Soustružník z provozu válcovna [jméno] [příjmení] uvedl, že se mu žalobce ve středu [datum] svěřil, že potřebuje sud na zahradu. Pokud by se mu ho podařilo získat, že jej potřebuje koupit. Svědek žalobci slíbil, že mu sud pomůže naložit, že však si jej musí koupit, aby jej mohl převézt přes vrátnici, což žalobce věděl (protokoly o vysvětlení). [jméno] [příjmení] vypověděl, že je nadřízeným žalobce, že v daném místě a čase byl kompetentní k tomu, aby řídil žalobcovu práci. O přítomnosti sudu ani o žalobcově záměru s ním nevěděl. Žádnou prací se sudem jej nepověřil, přičemž žalobce při své práci takový sud nepoužívá. Během inkriminované směny, na níž se na onom konkrétním pracovišti nacházeli pouze svědek [příjmení] s žalobcem a během níž společně opravovali čerpadlo, si svědek odskočil na toaletu, přičemž po jeho návratu žalobce na místě nebyl. Před odchodem na toaletu bylo čerpadlo již opraveno a žádná další konkrétní práce v plánu oprav nebyla zadána. Svědek by neměl po návratu na pracoviště důvod odejít s žalobcem na místo úrazu. Svědek předpokládal, že žalobce byl přivolán k opravě jinam, což se běžně děje. Na místo úrazu se běžně chodí. Úraz se stal v místnosti o rozměrech cca 3 x 5 m. Svědek vypověděl, že sem byl přivolán asi až po jedné hodině. Svědek si nebyl vědom toho, že by žalobce před okamžikem úrazu někdy projevil iniciativu udělat něco nad rámec svých pracovních povinností. V době úrazu byly na daném pracovišti používány pucvoly a sud, který svědek na místě úrazu viděl, by se na ně dal použít (výpověď svědka [jméno] [příjmení]). Žalobce oslovil [jméno] [příjmení] s tím, že by si chtěl koupit plechový sud a svědek mu slíbil, že poté, kdy si vše zařídí, mu jej pomůže naložit. Žalobce chtěl sud použít na svou zahradu (výpověď svědka [jméno] [příjmení]). Skladnice žalobci sud vydala, aniž by k tomu měla příkaz jeho mistra, který byl nutný. [příjmení] byly požívány např. na skladování olejů či nafty. Používala je někdy i údržba. Měly na víku 2 uzávěry, jeden odvětrávací a druhý jako plnicí hrdlo pro tankovací pistoli. Nikdy se s nimi nepracovalo tak, že by někdo odřezával víko. Žalobce se svědkyně při předání sudu zeptal, co platí a jaký papír potřebuje, aby mohl se sudem přejít přes vrátnici (výpověď svědkyně [jméno] [příjmení]). Žalobce popřel, že by svědkovi [příjmení] řekl, že sud chce na svou zahradu, poněvadž žádnou nemá a bydlí v bytě 3 + 1. Svědkyně [příjmení] se svědek zeptal, jestli ode něj za sud něco potřebuje, např. nějaké potvrzení mistra nebo čokoládu či bonboniéru. Chtěl zlepšit prostředí v dílně, nikoli dostat sud přes vrátnici ven z areálu. Víko odřezal, abych do sudu mohl uložit pucvoly. Výbuch mu způsobil tržnou ránu na obočí, deformaci kosti nad nosem a komplikovanou zlomeninu kosti předloktí levé ruky. Podstoupil 4 operace a má omezenou hybnost levé paže, kterou nedá za krk, plně ji neohne v lokti a v dlani, která se mu třese, nic pevně neudrží. Na pracovišti kromě něj a svědka [příjmení] v době úrazu nikdo další nebyl. Dílna, kde opravovali linku, není zamčená. Žalobce si nepamatoval, jestli jsem se v dílničce, v níž došlo k explozi, zavřel, ale určitě se tam nezamkl (výpověď žalobce). Pokud jde o rozpor ve výpovědích svědkyně [příjmení], její vysvětlení z interního šetření zaprvé nemělo charakter komplexní výpovědi, což mohl být důvod, proč se o aspektu placení nezmínila. Tato svědkyně navíc již ve vysvětlení uvedla, že sud žalobci vydala a před soudem dokonce výslovně uznala, že k tomu neměla potřebný pokyn. Proto soud neshledal u této svědkyně důvod ke lži. Za nevěrohodné soud naopak pokládá žalobcovu výpověď, že se svědkyně pouze zeptal, zda za sud nechce nějakou pozornost. Jak totiž správně podotkl zástupce žalované, na pracovišti není běžné, že by si kolegové předávali drobné dárky za to, že dělají svou práci. Soud považuje za prokázané, že žalobce měl v úmyslu za tím nebo oním účelem sud z areálu vyvézt. Jak jej zamýšlel použít a zda jej chtěl od žalované zakoupit, již není podstatné. V tomto bodě se shodovaly výpovědi svědků [příjmení] a [příjmení]. Soud naopak nepovažuje za prokázané, že podobné sudy používali i pracovníci údržby, protože z okamžitého zrušení pracovního poměru, protokolu o škodě vyplynulo, že nikoli a navíc i žalobce a svědek [jméno] [příjmení] uvedli, že žalobce tyto sudy ke své práci nepoužívá. [příjmení] byly podle protokolu o škodě používány na provoze Válcovna u sborky válců. Právě proto zřejmě žalobce o sudu nejprve hovořil s [jméno] [příjmení] - předákem sborky válců - a s [jméno] [příjmení], který pracoval ve válcovně. Výše jmenované důkazy soud vyhodnotil jako zákonné, pro meritum případu závažné a věrohodné až na výše rozvedené souvislosti. Důkazy byly ve vzájemném souladu až na výše rozvedené souvislosti. Soud neprovedl výslech elektrikáře, který se podle žalované mohl vyskytovat poblíž místa nehody, protože jej žalovaná řádně neoznačila. Soud neprovedl ani důkaz směrnicí žalované č. S 43, protože ji žalovaná na jednání, k němuž měla přijít připravena v duchu pravidla, že by soud měl zpravidla rozhodnout na prvním jednání (§ 114a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění zákona č. 191/ 2020 Sb., dále„ o. s. ř.“). Další důkazy soud neprovedl, protože nebyly navrženy ani nevyplynuly ze spisu a nebyly potřebné ke zjištění skutkového stavu.

4. Soud tedy založil rozsudek především na následujícím skutkovém stavu. Žaloba byla podána dne [datum]. Žalobce u žalované působil v pracovním poměru jako provozní zámečník. Dne [datum] žalovaná sepsala okamžité zrušení pracovního poměru, které žalobci osobně doručila na pracovišti dne [datum]. Dne [datum] žalobce žalované písemně oznámil, že trvá na tom, aby jej nadále zaměstnávala. Dne [datum] po 16:00, když si jeho nadřízený [jméno] [příjmení] odskočil na toaletu, na dílně údržby linky [příjmení] žalobce odřezával víko prázdného plechového sudu úhlovou bruskou, načež došlo k explozi a zranění žalobce, který byl převezen do nemocnice. Tímto úkonem žalobce nikdo nepověřil. Žalobcův pracovní poměr by za normálních okolností skončil dne [datum] uplynutím doby určité. Ve svém životopise žalobce uvedl, že během působení na Dole [obec] v letech [rok] – [rok] pracoval i jako záchranář a úsekový inspektor bezpečnosti práce. Před podepsáním pracovní smlouvy byl seznámen s povinností dodržovat pravidla BOZP a zavázal se jednat tak, aby nezpůsobil poškození zdraví sobě ani jiným osobám. Provozní zámečník byl povinen kontrolovat dodržování požárních a bezpečnostních předpisů, při veškeré činnosti spolupracovat s mistrem a předákem a dodržovat požadavky stanovené v dokumentaci informačního systému, s čímž byl žalobce seznámen. Podle části IV odst. 1 pracovního řádu žalované, účinného od 22. 8. 2018, je zaměstnanec především povinen plnit úkoly podle pokynů vedoucího zaměstnance, vydaných v souladu s platnými právními předpisy, tímto PŘ a akty řízení zaměstnavatele, Kodexem společnosti a ostatními politikami jednání společnosti, s nimiž byl prokazatelně seznámen, konat ve stanovené pracovní době práce podle pracovní smlouvy a dodržovat povinnosti zaměstnance. Podle části IV odst. 2 písm. a) je zaměstnanec povinen dodržovat tento PŘ, právní předpisy vztahující se k výkonu práce, a jiné akty řízení zaměstnavatele, s nimiž byl řádně a prokazatelně seznámen. Podle písm. g) je povinen používat ochranná zařízení, předepsané OOPP a výstroj a pečovat o ně a řádně s nimi hospodařit; udržovat čistotu a pořádek na pracovištích a v hygienických zařízeních, řádně hospodařit s prostředky jemu zaměstnavatelem svěřenými, chránit a zabezpečovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením, odcizením a zneužitím. Podle písm. v ) nesmí využívat svěřené pracovní pomůcky, OOPP, výstroj a zařízení pro vlastní potřebu nebo pro vlastní podnikatelskou činnost nebo při výkonu jiné výdělečné činnosti, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele. Podle písm. y) musí být zaměstnanec na začátku směny připraven k práci na pracovišti a odcházet z něho, s výjimkou odůvodněných případů se souhlasem nadřízeného zaměstnance (např. z důvodu osobní očisty u znečištěných zaměstnanců), až po skončení směny; neprovádět v pracovní době na svém pracovišti, ani mimo pracovní dobu práce pro soukromou potřebu vlastní nebo jiné osobě bez souhlasu nadřízeného zaměstnance; plně využívat pracovní dobu a odpovídajícím způsobem využívat stanovenou dobu odpočinku a předepsané hygienické přestávky během směny. Podle části V odst. 1 písm. e) může být za porušení pracovních povinností zvlášť hrubým způsobem považován nedovolený výkon práce pro sebe nebo jiné osoby v průběhu směny i mimo ni, podle písm. k ) pak nedovolené používání a zneužívání výrobních a pracovních prostředků zaměstnavatele,… k soukromým účelům nebo pro svou vlastní podnikatelskou činnost. Žalovaná žalobce s pracovním řádem seznámila, přičemž v následném testu jeho znalosti žalobce obdržel 100 % bodů. Podle interního plánovacího softwaru měla být„ oprava membránového čerpadla ve sklepě mycí úsek“ provedena dne [datum] směnou B, [jméno] [příjmení]. V plechovém sudu se nacházel výrobek [označení výrobku] [označení výrobku] [číslo]. Na etiketě bylo napsáno, že jde o vysoce hořlavou kapalinu a páry a že při práci je třeba obsah chránit před teplem, horkými povrchy, jiskrami, otevřeným ohněm a jinými zdroji zapálení. Obal měl být skladován na dobře větraném místě a těsně uzavřený. Na sudu byly navíc výstražné piktogramy, především oranžový kosočtverec se symbolem plamene a číslicí 3 a bílý kosočtverec s červeným rámečkem a symbolem vykřičníku. Víko sudu je z větší části odřezané a na víku se nachází malý kruhový ventil či uzávěr, který je uzavřený. Během vnitřního šetření žalovaná pořídila zápis, v němž uvedla, že žalobce odřezával víko prázdného sudu v pomocné dílně údržby u linky [název linky], načež došlo k explozi obsahu (výparu) sudu. Údržba tyto sudy nepoužívá. Sudy se používají na pracovišti Válcovna v dílně sborky válců. Exploze žalobci způsobila zlomeninu lícní kosti a předloktí levé ruky s tím, že byl převezen nejprve do [označení nemocnice] a poté do [označení nemocnice] fakultní nemocnice. Při žalobcově odchodu na místo incidentu byl předák na toaletě a po návratu na pracoviště se domníval, že byl žalobce přivolán k opravě poruchy. Výbuch poškodil plechový sud, zářivku, umyvadlo, skleněnou výplň a řezný kotouč, přičemž žalovaná škodu vyčíslila na 6 708 Kč. V okamžitém zrušení pracovního poměru žalovaná uvedla, že zvlášť hrubé porušení pracovních povinností ve smyslu § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce spatřuje v tom, že žalobce dne [datum] prováděl práce, které mu nebyly zadány nadřízeným, nebyly v plánu oprav ani nijak nesouvisely s výkonem žalobcovy práce. Žalobce prováděl odřezávání víka prázdného sudu, přičemž došlo k explozi, při které došlo k jeho zranění a k jeho následnému převozu do nemocnice. Dle značení se v sudu skladovala chemická látka (hořlavá kapalina 1. třídy nebezpečnosti). Tyto sudy s touto látkou údržba nepoužívá. Svým jednáním žalobce ohrozil životy a zdraví ostatních zaměstnanců a způsobil majetkovou škodu, čímž porušil část IV odst. 1 písm. a), g), v ) a y) a část V odst. 1 písm. e) a k ) Pracovního řádu. Na pracovišti údržba se sudy nepoužívají k žádným pracem. [jméno] [příjmení] je nadřízeným žalobce, který byl v daném místě a čase byl kompetentní k tomu, aby řídil žalobcovu práci. O přítomnosti sudu ani o žalobcově záměru s ním nevěděl. Žádnou prací se sudem jej nepověřil, přičemž žalobce při své práci takový sud nepoužívá. Během inkriminované směny, na níž se na onom konkrétním pracovišti nacházeli pouze svědek [příjmení] s žalobcem a během níž společně opravovali čerpadlo, si svědek odskočil na toaletu, přičemž po jeho návratu žalobce na místě nebyl. Před odchodem na toaletu bylo čerpadlo již opraveno a žádná další konkrétní práce v plánu oprav nebyla zadána. Svědek by neměl po návratu na pracoviště důvod odejít s žalobcem na místo úrazu. Svědek předpokládal, že žalobce byl přivolán k opravě jinam, což se běžně děje. Na místo úrazu se běžně chodí. Úraz se stal v místnosti o rozměrech cca 3 x 5 m. Výbuch žalobci způsobil tržnou ránu na obočí, deformaci kosti nad nosem a komplikovanou zlomeninu kosti předloktí levé ruky. Podstoupil 4 operace a má omezenou hybnost levé paže, kterou nedá za krk, plně ji neohne v lokti a v dlani, která se mu třese, nic pevně neudrží. Na pracovišti kromě něj a svědka [příjmení] v době úrazu nikdo další nebyl. Dílna, kde opravovali linku, není zamčená. Žalobce si nepamatoval, jestli jsem se v dílničce, v níž došlo k explozi, zavřel, ale určitě se tam nezamkl.

5. Soud kvalifikoval právní základ žaloby jako pracovní poměr (§ 33n zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění zákonů č. 148/2017 Sb., dále„ z. p.“). Žaloba byla včasná, poněvadž ji zaměstnanec podal do 2 měsíců ode dne, kdy měl jeho pracovní poměr skončit okamžitým zrušením (§ 72 z. p. ve znění zákona č. 285/2020 Sb.). Včasné bylo i okamžité zrušení pracovního poměru, neboť k němu žalovaná přistoupila do 2 měsíců od žalobcova úrazu (§ 58 odst. 1 z. p. ve znění zákona č. 366/2019 Sb.). Soud nejprve zkoumal otázku, zda není okamžité zrušení pracovního poměru neplatné z důvodu, který by vyplynul z tohoto právního jednání samotného. Okamžité zrušení je písemné, bylo předáno žalobci a je v něm srozumitelně popsán skutek, který žalovaná žalobci vytýká (§ 60 z. p. ve znění zákona č. 366/2019 Sb.). Žalovaná zde také vysvětlila, proč bylo žalobcovo jednání protiprávní a které pracovní povinnosti porušil. Důvod neplatnosti tudíž z vlastního právního jednání nevyplynul. Soud tuto otázku posoudil v intencích judikatury Nejvyššího soudu, podle níž nemusí být důvod okamžitého zrušení v textu příslušného dokumentu rozveden do všech podrobností. Z níže vysvětlených důvodů soud za klíčový aspekt žalobcova jednání, který ospravedlnil okamžité zrušení jeho pracovního poměru, považuje zdravotní stránku věci. V této souvislosti není na překážku platnosti okamžitého zrušení fakt, že ustanovení pracovního řádu tam uvedená neobsahují právní povinnost chránit zdraví, nýbrž se týkají aspektu výkonu nikým nezadané práce s nesvěřenými pracovními pomůckami. Podstatné je to, že žalovaná ohrožení zdraví ostatních zaměstnanců v okamžitém zrušení skutkově popsala. Žalobce tedy věděl, co je mu vytýkáno a žalovaná tento skutek nemohla později nepozorovaně změnit. Identifikace porušeného právního pravidla není skutkovým popisem, nýbrž právní kvalifikací, která není předpokladem platnosti okamžitého zrušení. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je navíc všeobecně známou a základní povinností zaměstnavatele i zaměstnance (§ 103 odst. 2 první věta, § 106 odst. 3 a 4 z. p.). Podle § 55 odst. 1 písm. b) z. p. ve znění zákona č. 366/2019 Sb. může„ zaměstnavatel výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.“ Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2017, sp. zn. 21 Cdo 3034/2016, jímž argumentovala žalovaná, ani podobný právní názor obsahující rozsudek téhož soudu ze dne 17. 10. 2012, sp. zn. 21 Cdo 2596/2011, č. 25/2013 Sb. rozh. civ., nejsou na projednávaný případ aplikovatelné, poněvadž v nich Nejvyšší soud řešil skutkově odlišné případy. V prvním rozsudku šlo o situaci, kdy žalující zaměstnanec použil kreditní kartu zaměstnavatele k zaplacení útraty na neohlášené společenské události, které se zúčastnilo několik jiných zaměstnanců. Tento případ byl co do majetkové stránky závažnější v tom, že zaměstnavatel žalobci kreditní kartu svěřil, takže jeho následné chování bylo o to překvapivější a závažnější. Navíc byl vedoucím zaměstnancem, který má sám zabezpečit dodržování pravidel včetně ochrany zaměstnavatelova majetku, pročež nesl vyšší odpovědnost, k níž patřil i dobrý příklad pro podřízené. Druhý případ byl skutkově odlišný a současně závažnější v tom, že žalobce zaevidoval příchod na pracoviště v docházkovém systému, následně nedovoleně odešel, před koncem pracovní doby se vrátil a zaevidoval pouze svůj odchod, o čemž pak nikoho neinformoval. Ve své podstatě tudíž následně požadoval mzdu i přesto, že v inkriminovaném údobí vůbec nepracoval. V projednávaném případě žalobce žalované způsobil škodu především výbuchem, který zavinil. Tuto škodu soud nicméně nepokládá za natolik závažnou, aby ospravedlnila okamžité zrušení pracovního poměru. Je totiž nutno si uvědomit, že zákon rozlišuje celkem tři stupně závažnosti porušení pracovních povinností, z nichž pouze ten nejzávažnější zaměstnavatele opravňuje rozvázat pracovní poměr okamžitým zrušením (§ 52 g) z. p. ve znění zákona č. 366/2019 Sb.). V tomto případě žalobce nepoškodil majetek žalované úmyslně. Šlo pouze o vedlejší následek jeho nedbalého jednání. Pro průmyslovou společnost typu žalované pak škoda nižší než 7 000 Kč zcela určitě není nijak citelná. Soud nepokládá za patřičně závažné ani samotné nedovolené převzetí sudu, protože ten neopustil areál, nepochybně šlo o jeden z mnoha podobných sudů, který soudě podle vyčíslení škod neměl vysokou cenu a kromě toho bylo prázdný sud z obecného hlediska technicky možné použít pro odložení pucvolů. Zvlášť hrubým prohřeškem nebylo ani opuštění pracoviště, poněvadž z výpovědi svědka [příjmení] vyplynulo, že membránové čerpadlo bylo v okamžiku žalobcova vzdálení se již opraveno. V této souvislosti je ovšem třeba poznamenat, že žalobce své pracoviště skutečně opustil, protože i když zůstal v areálu a přibyl na místo, kam měl povolen přístup, s přihlédnutím ke svým pracovním úkolům toho dne neměl na místě nehody vůbec být. Pouhý fakt, že mu odřezávání víka nikdo nezadal, rovněž není natolik závažný, aby opodstatnil okamžité zrušení. Soud ovšem považuje za prokázanou skutkovou verzi, že žalobce chtěl sud skutečně v konečném důsledku použít pro svou soukromou potřebu. Kromě vysvětlení a výpovědí [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] tomu nepřímo nasvědčuje i to, že žalobce by se podle vlastní skutkové verze stal iniciativním až po dvou letech trvání svého pracovního poměru, neboť z výpovědi svědka [příjmení] vyplynulo, že samostatnou iniciativu přesahující jeho pracovní povinnosti dříve neprojevoval. Žalobce tedy porušil ustanovení pracovního řádu, jak tvrdila žalovaná, avšak tyto prohřešky nebyly natolik vážné, aby mohly vést k okamžitému zrušení pracovního poměru. Poněkud závažnější je již okolnost, že od návratu předáka z toalety žalobce nebyl na svém pracovišti delší chvíli. Zvlášť hrubým porušením pracovních povinností však bylo pouze odřezávání víka sudu za výše popsaných okolností a jeho skutečný i potenciální následek. Z toho, co detonace způsobila na vybavení dílny a žalobci, lze nepřímo usoudit, co by mohla způsobit jinému zaměstnanci, který by šel náhodou kolem. Tyto následky jsou již velmi závažné, přičemž fakt, že k výbuchu došlo v uzavřené místnosti, paradoxně zvýšil jeho nebezpečnost, protože stěny a střecha místnosti uzavřely energii tlakové vlny v malém prostoru. Místnost přitom nebyla ve chvíli exploze zamčená, pročež byla přístupná ostatním zamněstnancům. Z důkazů sice vyplynulo, že na inkriminované směně se v blízkosti místa nehody pohybovali zřejmě jen žalobce a [jméno] [příjmení]. Avšak skutečnost, že se tam nikdo jiný neobjevil, zůstává čistě náhodnou. [jméno] [příjmení] navíc vypověděl, že se na místo úrazu běžně chodí. O jeho přístupnosti ostatně svědčí fakt, že bezprostředně po nehodě se sem dostali přinejmenším pánové [příjmení], [příjmení] a [příjmení]. Právě ve vysoké nebezpečnosti výbuchu spočívá klíčový aspekt. Zároveň je důležité, že žalobce se sudem manipuloval způsobem nejen nezvyklým, jak vypověděla svědkyně [příjmení], nýbrž i krajně nebezpečným. Udělal totiž přesně to, před čím varovalo výstražné značení, a začal odřezávat víko úhlovou bruskou. Tím obsah sudu vystavil jednak náhlému přísunu kyslíku, druhak nebezpečí jiskry, jež by odlétla z řezného kotouče brusky. Pravděpodobnost vzniku jisker při tření dvou kovových předmětů, z nichž jeden rychle rotuje, hraničí s jistotou, zvlášť když se kotouč brusky prořezává plechem. Proto zřejmě žalobce použil ochranné rukavice a brýle. Tím nepochopitelnější však bylo, proč nezareagoval na hlavní nebezpečí – nebezpečí výbuchu. Není nutno podstoupit vysoce odborné školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, aby bylo zřejmé, že v takové situaci bezprostředně hrozí výbuch. Žalobcova nedbalost je o to překvapivější a tedy závažnější, že dříve působil v pozici vyžadující znalost a dodržování bezpečnostních a zdravotních norem, a to v dole, tedy na jednom z nejnebezpečnějších pracovišť. Ani okolnost, že byl sud prázdný, na věci nic nemění. Je totiž obecně známo, že i výpary nebo kapalné reziduum hořlaviny jsou hořlavé. Žalobce tedy nemohl vědět, zda se v sudu nenachází. A bezpečnostní informace z etikety, především piktogram symbolizující vysokou hořlavost, pro něj měly být dostatečným varováním. V tomto kontextu soud uvážil i okolnost, že odřezávání víka předcházelo nedovolené převzetí sudu a nedovolené opuštění pracoviště. Dále nebylo zcela v pořádku ani uložení sudu, protože podle instrukcí z etikety měl být uložen na dobře větraném místě; je otázkou, jestli malá uzavřená„ bouda“ je takovým místem. Smyslem onoho pokynu je zajisté reakce na obsah sudu, poněvadž v nevětrané místnosti je obecně vyšší riziko požáru či výbuchu, které by při kontaktu s obsahem sudu vyvolaly další explozi. Přestože tyto žalobcovy prohřešky samy o sobě nebyly akceptovatelným důvodem pro okamžité rozvázání pracovního poměru, ve spojení s hrubě nedbalou manipulací se sudem se staly závažnějšími. I když žalobce výbuch jistě nezpůsobil úmyslně a bezpochyby utrpěl vážný úraz, který by člověk nepřál ani svému nepříteli, bohužel to nic nemění na protiprávnosti žalobcova jednání. Za těchto okolností bylo žalobcovo jednání hrubě nedbalé, vážně ohrozilo zdraví ostatních zaměstnanců a tudíž naplnilo skutkovou podstatu zvlášť hrubého porušení pracovních povinností, konkrétně povinností bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (§ 55 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 106 odst. 4 první větou z. p. ve znění zákona č. 366/2019 Sb.) a výše citovaných ustanovení pracovního řádu. Proto soud žalobu výrokem I. zamítl.

6. Výrok II. odpovídá ustanovením § § 137 odst. 1, odst. 2 a 142 odst. 1 o. s. ř., protože žalovaná byla v řízení plně úspěšná. Náklady sestávají z položek vyčíslených v následující tabulce podle vyhlášky MSp č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění pozdějších předpisů (advokátní tarif, dále„ a. t.“). Sazbu mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby soud stanovil podle § 8 odst. 1 ve spojení s § § 9 odst. 3 písm. a) a 7 bodem 5. a. t., tedy částkou 2 500 Kč. Paušální náhradu hotových výdajů pak částkou 300 Kč za 1 úkon (§ 13 odst. 4 a. t.). Účast na jednání ze dne [datum] soud zohlednil jako 2 úkony právní služby, poněvadž jednání trvalo 2 započaté dvouhodinové úseky (§ 11 odst. 1 písm. g) a. t.). Soud přiznal též paušální náhradu hotových výdajů, přestože ji advokát žalované nepožadoval, poněvadž se tohoto práva výslovně nevzdal (§ 41a odst. 1 o. s. ř.) a rozhodování o nákladech řízení podléhá principu oficiality a vyšetřovacímu (§ 151 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.). Další složkou nákladů je náhrada za čas promeškaný jednak cestami mezi soudem a advokátní kanceláří advokáta žalované v den jednání, přičemž podle aplikace google maps tvořila při zohlednění běžných dopravních komplikací 3 započaté půlhodiny, pročež náhrada činí celkem 300 Kč (§ 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a. t.). Náhrada za čas promeškaný v důsledku zpoždění jednání, které mělo začít v 8:00 a ve skutečnosti začalo v 8:45, pak činí za 2 započaté půlhodiny 200 Kč (§ 14 odst. 1 písm. b), odst. 3 a. t.). Další složkou jsou cestovní náhrady, přičemž advokát žalovaných mohl podle aplikace google maps zpáteční cestou mezi kanceláří a soudem překonat 54 km, a to vozidlem s kombinovanou spotřebou 6,7 l /100 km a poháněným naftou. V roce 2020, kdy advokát cestoval k jednání, činí náhrada za používání silničních motorových vozidel 4,40 Kč za 1 km (§ 1 písm. b) vyhlášky MPSV č. 589/2020 Sb.), vyhlášková cena nafty pak 27,20 Kč (§ 4 písm. c)). Cestovné tudíž činí 336, 0096 Kč. Protože je advokát žalované společníkem právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie, která je plátkyní DPH, připočítal soud k nákladům též 3 115, 5620164 Kč jako náhradu za DPH (§ 137 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 151 odst. 2 druhou větou o. s. ř. a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb.). Celkové náklady tedy činí 17 951, 571616 Kč, po zaokrouhlení 17 952 Kč. Žalobkyně má povinnost nahradit náklady řízení sice vůči žalovanému 1., ale danou částku musí zaplatit advokátovi jako jeho zástupci (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). úkon právní služby; ustanovení a. t.; mimosmluvní odměna; náhrada hotových výdajů; náhrada za DPH převzetí a příprava zastoupení; § 11 odst. 1 písm. a); 2 500 Kč; 300 Kč; vyjádření k žalobě ze dne [datum]; § 11 odst. 1 písm. d); 2 500 Kč; 300 Kč; vyjádření ze dne [datum]; § 11 odst. 1 písm. d); 2 500 Kč; 300 Kč; účast na jednání dne [datum]; § 11 odst. 1 písm. g); 5 000 Kč; 600 Kč; celkem 3 115, 5620164 Kč 7. Lhůtu k zaplacení soud ve výroku II. stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., poněvadž neshledal důvod k jiné lhůtě.