16 CO 4/2021 - 257

Rubrum

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Tomáše Zubka a soudců JUDr. Ivy Hrdinové a JUDr. Martina Láníčka ve věci žalobců: a) [titul] [jméno] [příjmení], [titul], narozený dne [datum] bytem [adresa], [PSČ] [obec] b) [jméno] [příjmení], narozená dne [datum] bytem [adresa], [PSČ] [obec] oba zastoupeni advokátem [titul] [jméno] [anonymizováno] sídlem [adresa] proti žalovaným: 1. [jméno] [příjmení], narozený dne [datum] bytem [adresa] 2. [jméno] [příjmení], narozená dne [datum] bytem [adresa] oba zastoupení advokátem [titul] [jméno] [příjmení] [příjmení], [titul] [anonymizováno]. sídlem [adresa] v řízení o ochraně vlastnického práva o odvolání obou žalovaných proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 29. prosince 2021, č. j. 57 C 352/2017-201 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se mění takto: Žaloba o uložení povinnosti žalovaným zdržet se spadu a vnikání částí kůry, větví a listí z bříz bělokorých označených čísly 1 až 4 v zaměření polohy stromů (vyhotoveném dne [datum] [jméno] [příjmení]) na pozemku parcela číslo [číslo], trvalý travní porost, v [katastrální uzemí], obci [obec], na pozemky žalobců parcely číslo [číslo] a [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, v [katastrální uzemí], obci [obec], se zamítá.

II. Žalobci a) a b) jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalovaným 1) a 2) společně a nerozdílně na nákladech řízení před soudy obou stupňů částku 42 086 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalovaných [titul] [jméno] [příjmení] [příjmení], [titul], advokáta se sídlem ve [obec], [ulice a číslo].

III. Žalobci a) a b) jsou povinni zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě na náhradě nákladů vynaloženým státem částku 271,50 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Ostravě (soudu prvního stupně) dne [datum] domáhali z pozice spoluvlastníků pozemků parc. č. [číslo] a [číslo] s rodinným domem [adresa] v obci [obec], [katastrální uzemí], proti žalovaným (původně druhá žalovaná a [jméno] [příjmení] – ke změně účastenství na straně prvního žalovaného došlo na základě usnesení okresního soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]) ochrany svého vlastnického práva. Konkrétně tvrdili, že na jejich nemovitosti se minimálně dva roky nepřetržitě uvolňují ze čtyř bříz rostoucích na pozemku žalovaných parc. č. [číslo] v bezprostřední blízkosti společné hranice s jejich pozemkem parc. č. [anonymizováno] v míře nepřiměřené místním poměrům nejrůznější nečistoty. Zejména se jedná o části kůry, drobné větvičky a listí, které podstatně omezují obvyklé užívání jejich pozemků, a to např. tím, že způsobují ucpávání lapačů nečistot a z toho vyplývá nutnost jejich neobvykle častého čištění a odstraňování nečistot ze střešních žlabů a okapových svodů. Z důvodu bobtnání těchto imisí dochází ke vzlínání vlhkosti do soklu jejich rodinného domu a ke způsobování škody na této stavbě. Hrozí navíc akutní nebezpečí, že při větším poryvu větru dojde k jejich pádu na dům žalobců a k ohrožení či dokonce způsobení újmy na zdraví či životě nejen žalobců, ale i jejich rodinných příslušníků a ke vzniku škody na rodinném domě a plotu. Žalobci se domnívají, že mají rozumný důvod požadovat po žalovaných, aby tyto břízy pokáceli, k čemuž je taky vyzvali a dokládali znalecký posudek [titul] [příjmení]. Žalovaní však na opakované výzvy nereagovali. Žalobci v žalobním návrhu požadovali konkrétně, aby bylo žalovaným uloženo zdržet se spadu a vnikání částí kůry, větví a listí z předmětných bříz na výše uvedené pozemky žalobců. V průběhu řízení žalobci mimo jiné doplnili, že existuje velká pravděpodobnost, že může dojít ke vzlínání vlhkosti do soklů, zapadání imisí pod krytinu střechy domu žalobců a pro jejich vlhkost a vzlínání k nadzvedávání této krytiny, kdy ani preventivní činnost, jako je čištění samotné střechy, úžlabí a jednotlivých rýn a svodů, nemůže předejít negativním následkům spadu imisí ze stromů žalovaných, což nastává v případě silnějšího větru či deště. Pro velkou intenzitu následků tohoto spadu, množství, četnost jejich odstraňování a nebezpečí s odstraňováním spojeným, je žalobcům podstatně bráněno v obvyklém užívání jejich nemovitosti. Na rozsah imisí je podle žalobců třeba usuzovat také z toho, že po vydatných deštích zateklo do domu žalobců, konkrétně do obývacího pokoje, proto pracovníci firmy, která střechu na domě zhotovila, střechu rozebrali, když pod krytinou a v samotných odtokových kanálcích byly nečistoty z břízy, které zapříčinily, že voda odtékala špatným směrem a dostala se pod krytinu, což považují za zásah do vlastnického práva a z toho důvodu by jim měla být poskytnuta ochrana. Nelze navíc předvídat okolnosti, které nastanou při silných deštích a poryvech větru a které mají za následek masivní spad imisí na majetek žalobců, když v takovémto případě spadlé množství nečistot způsobí jednak ucpání samotného žlabu, případně svislého svodu, který vede do lapače nečistot, který se v důsledku nahromaděných nečistot otevře a množství vody nestačí již odtéct od zdi domu stavebně daným sklonem a hned nato zatéká do soklu a pod dlažbu chodníku.

2. Žalovaní s žalobou nesouhlasili. Původní žalovaný 1) v samostatném vyjádření popsal historii sporných stromů od jejich vysazení a zdůraznil, že žalobci si před 3 roky postavili dům, aniž by respektovali místní realitu se vzrostlými stromy na vedlejším pozemku a považuje za logické, že z 20 metrů vysokého stromu padá listí a občas i větvičky, že se stromy ve větru ohýbají a dělají hluk, avšak předmětné imise ze stromů nejsou na újmu žalobců. Intenzita působení imisí ze stromů není podle jeho názoru nad míru nepřiměřenou místním poměrům a nedochází k podstatnému omezování obvyklého užívání pozemku ani práv s tím souvisejících ve smyslu § 1013 o. z. (zákon číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník). Poukázal na to, že zabezpečení okapů není žádným významným technickým problémem a dále na to, že dům žalobců stojí asi dvacet metrů od místního vodního toku, což způsobuje, že jen několik málo desítek centimetrů pod základní deskou se nachází stojící voda, a to může být ten pravý důvod způsobující vzlínání vlhkosti do soklu rodinného domu. Žalovaná 2) v samostatném vyjádření k žalobě předně namítla, že břízy byly zasazeny před [datum], a nelze tedy aplikovat požadavek na jejich odstranění. Tvrzení žalobců, že právě a pouze z těchto bříz vnikají v míře nepřiměřené místním poměrům imise na jejich pozemek, které způsobují ucpávání lapačů nečistot, považuje za účelové. Téměř ve stejné vzdálenosti od jejich pozemků rostou na jiných pozemcích vzrostlá borovice, ořechy a různé další stromy, které mají květy, listy nebo jehličí, kůru. Podle žalované 2) imise ze všech stromů zde rostoucích odpovídají místním poměrům a čištění zařízení k lapání nečistot je podle jejího názoru zcela běžné u vlastníků rodinných a bytových domů a vyplývá z obecné povinnosti péče o svůj majetek. Stejně tak tvrzení, že bobtnáním imisí pouze z bříz dochází k vzlínání vlhkosti do soklu rodinného domu, není podle žalované prokázané a je i nepravdivé. Naopak břízy vzhledem ke svému kořenovému systému vysušují půdu. Žalovaná 2) rovněž ve vyjádření popřela, že by břízy na jejich pozemku byly nebezpečím pro rodinu žalobce a ohrožovaly jejich majetek. V následujícím doplňujícím vyjádření ze dne [datum] žalovaní (prostřednictvím tehdejšího zástupce) dále mimo jiné namítli, že v případě břízy bělokoré dochází k padání listí po nástupu mrazivého počasí v poměrně krátkém období podzimu a množství opadlých listů není nějak nadměrné a je přiměřené místním poměrům. V městském obvodu [obec] je typická přítomnost vzrostlé zeleně a stromů v zastavěném i zastavitelném území, středem území protéká potok, v jehož blízkosti je pozemek žalovaných a posuzované stromy, kdy tento potok je většinou délky osázen vzrostlou vegetací, převážně listnatými stromy. Dále poukázali na to, že v okolí do třiceti metrů od nemovitostí žalobců je vysázeno množství jiných stromů a porostů i na pozemcích jiných vlastníků než žalovaných a podle žalovaných tak není možno spolehlivě určit, že imise v celé tvrzené míře pocházejí ze stromů, které žalobci v žalobě označili. Žalovaní nesouhlasí se závěry znaleckého posudku [titul] [příjmení], který je podle nich založen na jejím čistě subjektivním posouzení stavu stromů, jeho podklady jsou nepřesné, závěry znalkyně jsou formulovány v rovině pravděpodobností a odhadů. Žalovaní navrhli k důkazu znalecký posudek k posouzení zdraví, vitality, stability, období opadání, významu a funkcí posuzovaných stromů, který posléze předložili. Žalovaní považují rovněž za nepravděpodobné, že listí spadlé na pozemek žalobců vytváří vlhkost, která vniká do soklu a ucpávání lapačů nečistot je možno řešit instalací ochranných mřížek, kdy zdržení se imisí jakýmkoliv výrazným zásahem do posuzovaných stromů je v nepřiměřeném poměru k investici, kterou by vyžadovalo osazení okapních žlabů mřížkami.

3. Soud prvního stupně rozsudkem ze dne [datum] žalobě vyhověl a uložil žalovaným splnit požadované povinnosti a nahradit žalobcům náklady řízení.

4. Zdejší odvolací soud k odvolání žalovaných usnesením ze dne [datum] prvostupňový rozsudek zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Soudu prvního stupně vytkl, že se řádně nezabýval skutečnostmi rozhodnými z hlediska skutkové podstaty § 1013 odst. 1 o. z., tj. zejména přiměřenou mírou imisí v dané lokalitě s přihlédnutím k jiným obdobným lokalitám a zda (nakolik a jakým způsobem) ji imise v daném případě překračují a nevypořádal se s námitkami žalovaných a s některými navrženými důkazy. Odvolací soud dále okresnímu soudu uložil, aby se vypořádal s procesní obranou žalovaných (zejména pokud jde o námitky ve vyjádření ze dne [datum] a navrženými důkazy) o nedostatečné údržbě svodů ze strany žalobců, včetně možnosti tvrzených preventivních opatření (osazení okapních žlabů mřížkami) a otázkou vzlínání vlhkosti do soklu rodinného domu žalobců.

5. Soud prvního stupně pro vrácení věci pokračoval v řízení a rozsudkem identifikovaným v záhlaví žalobě opět vyhověl. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že na nemovitosti žalobců dopadají úlomky větviček, listy, květy a plody z okolo rostoucích stromů, přičemž největší jsou tyto imise z předmětných 4 bříz bělokorých rostoucích na pozemku ve spoluvlastnictví žalovaných. Míra těchto imisí přesahuje podle závěru okresního soudu míru obvyklou v daně lokalitě i míru přiměřenou obvyklým poměrům, když imise dopadají na nemovitosti žalobců po delší časové období roku (na jaře, v létě i na podzim, tedy minimálně více měsíců roku), nikoliv jen přechodně či v krátkém časovém období a podstatně omezují užívání nemovitostí žalobců tím, že ztěžují údržbu jejich domu nutností zvýšení frekvence čistění okapového systému domu, okapových svodů a lapačů nečistot, v častější kontrole stavu střechy domu i podstřeší, kdy drobná a lehká okřídlená semínka bříz při spláchnutí deštěm utvoří agregát - větší shluk, který je schopen vytvořit ucpávku, stejně tak jako rozměrově větší květenství (jehnědy), ze kterých se tyto semínka uvolňují. V důsledku spadu imisí na dům žalobců dochází a bude nadále docházet opětovně k popsaným jevům, které musí být žalobci neustále a opětovně řešeny, protože ani preventivní činnost, jako je čištění samotné střechy, úžlabí a jednotlivých rýn a svodů, nemůže předejít následkům intenzivnějšího spadu imisí ze stromů žalovaných v případě silnějšího větru či deště, kdy se jednotlivé části stromů žalovaných uvolňují a dopadají na nemovitosti žalobců, přičemž nelze po žalobcích spravedlivě požadovat, aby tuto činnost ve zvýšené četnosti prováděli osobně či na své vlastní náklady prostřednictvím třetích osob. Vzhledem k věku předmětných stromů nelze ani uvažovat o tom, že by se v dohledné době mohlo množství imisí snížit. Soud připustil nezbytnost čištění okapů a svodů alespoň jednou, lépe však dvakrát ročně, avšak vzhledem k malým rozměrům imisí (jehněd, nažek) se tyto udrží na střeše mírnějšího sklonu a nemusí dojít k jejich sesunutí do okapů a k tomuto dojde až při dešti, zpravidla vyšší intenzity, kdy může dojít nárazově k tvorbě agregátů, které následně ucpávají svody nebo lapače nečistot. Okresní soud přitom nepovažuje mřížkové chrániče okapů za komplexní řešení problému s vnikáním imisí, vzhledem k velikosti, resp. malým rozměrům imisí (jehněd, plodů i listů břízy), když navíc žalovaní ani nenavrhli, že by tyto žalobcům na vlastní náklady zakoupili a nechali odborně nainstalovat, případně hradili jejich demontáž a zpětnou montáž v případě každého pravidelného čistění okapů, neboť s ohledem na výšku okapů nad terénem se jedná o činnost (práci) ve výškách, kterou nemusí být schopny všechny osoby bezpečně vykonávat vzhledem ke svému věku či zdravotnímu stavu.

6. Proti rozsudku podali žalovaní prostřednictvím zástupce společné odvolání, ve kterém namítali, že soud zatížil rozsudek vadou a dosavadní průběh dokazování neprokázal, že by imise dopadající na pozemek žalobců byly nad míru přiměřenou poměrům. Fotografiím předloženým žalobci vytkli, že z nich není zřejmé, odkud se imise vzaly pod střešní krytinou. Pokud se tam dostaly svým přirozeným spadem, pak je podle žalovaných otázkou, zda je to v příčinné souvislosti s existencí bříz na jejich pozemku či špatně odvedenou prací pokrývače. Žalovaní dále nesdílí názor soudu prvního stupně, že jsou povinni označit lokalitu, která je obdobná jejich lokalitě, aby bylo možné imise věrohodně posoudit s místními podmínkami, nehledě na to, že o této povinnosti nebyli poučeni. Žalovaní dále poukázali na to, že skutečným záměrem žalobců je pokácení bříz, nikoliv omezení imisí z nich. Podle žalovaných je nutné vyhotovit znalecký posudek z oboru dendrologie znalcem určeným soudem. Prvostupňový soud uvedený důkazní návrh odmítl, což odůvodnil velmi stroze a chybí zde úvaha o tom, co jej vedlo k tomuto odmítnutí, a to zvláště za situace, kdy znalecké posudky předložené stranami se ve svých závěrech podstatně lišily. Neprovedením znaleckého posudku se žalovaní cítí kráceni na svých právech. Soud se podle žalovaných ani nevypořádal s rozpory ve výpovědi svědka (pokrývače). Žalovaní namítali, že technologický postup kladení tašek je takový, že každá taška má tzv. zámek, střecha se pokládá vždy odspodu, jedná se o moderní technologii a při správně provedené práci není možné, aby se množství imisí, které dokládá žalobce, dostalo pod střechu. Svědek si nepamatuje, kolikrát byl na reklamaci, nepamatuje si datum, kdy střechu prováděl. Tyto informace by však měl čerpat ze stavebního deníku a z předávacího protokolu, nic takového však nebylo předloženo. Svědek si vybavoval, že něco rozebrali, nevysáli imise, ale pouze je vyfoukali, ale nepamatuje si datum, kdy se rozebírala střecha. Podle žalovaných měl tento špatný technologický postup za následek to, že se tlakovým vzduchem shrnula parozábrana. Imise měly být vysáty stavebním vysavačem, aby se zabránilo shrnutí parozábrany. Další špatný technologický postup je podle žalovaných vidět na fotografii, kde je vyfoceno oplechování komína žalobce. Komín, oplechování, spáry, musí být ošetřeny speciálním stavebním silikonem, který zabraňuje jakémukoliv pronikání nečistot kolem oplechování, přizpůsobí se všem povětrnostním podmínkám a je odolný vůči UV záření. O neodbornosti svědčí i fotografie, kde odborná firma nepoužívá po pohybu po střeše tzv. pokrývačský žebřík. Žalovaní navrhli opětovný výslech svědka, neboť se před jednáním řádně omluvili, avšak soud tuto omluvu nepřijal. Nemohli tak klást otázky, které by případně odstranily rozpory. V posledním bodě žalovaní namítli, že znalecký posudek [titul] [příjmení] je nevěrohodný, vychází pouze ze zadání a fotodokumentace žalobců a její posudek ohledně zdraví stromu je v rozporu s posudkem, který si nechali vyhotovit žalovaní již v roce [rok]. Ve své výpovědi si odporuje, když připouští, že břízy se mohou dožít i 100 let, přičemž jejich věk je cca [anonymizováno] let. Sama znalkyně uvádí, že spad imisí je největší z tzv. ořezů větví, které však neodborně udělal v minulosti žalobce. Tato neodbornost je v příčinné souvislosti s možným onemocněním bříz a vznikem houbových chorob, jak to sama znalkyně uvádí. Revokuje navíc své původní závěry v tom smyslu, že břízy již nejsou suché. Požadavek žalobce na jejich pokácení pak postrádá jakoukoliv logiku. Navíc se zde znalkyně vyjadřuje k právním otázkám, přičemž žalovaným nepostačuje pouhé konstatování okresního soudu o tom, že k právním odpovědím znalkyně nepřihlížel, ale je zde dána nevěrohodnost či podjatost k účastníkům řízení. Znalkyně navíc své závěry učinila přes plot a branku žalovaných, aniž by byla na místě samém a aniž by žalované k tomuto znaleckému šetření pozvala.

7. Žalobci považují rozsudek soudu prvního stupně za věcně správný a navrhli jeho potvrzení. Akcentovali zejména bod 21 rozsudku, ve kterém podle jejich názoru soud prvního stupně zcela správně vystihl, že jedinou neměnnou konstantou je neustálá změna.

8. Žalovaní u prvního odvolacího jednání doplnili, že nechali odbornou firmou osekat sporné stromy a došlo tak k odstranění větví, které přesahovaly na sousední pozemek ve výšce 15 metrů a dále oschlých větví.

9. Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 zákona číslo 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“)) po ověření, že odvolání bylo podáno včas, osobami oprávněnými a obsahuje veškeré povinné náležitosti, přezkoumal napadený rozsudek v celém rozsahu a po doplnění dokazování dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

10. Skutková zjištění soudu prvního stupně popsaná v bodech 5 až 16 napadeného rozsudku považuje odvolací soud s níže uvedenými výhradami za správná, tato mají oporu v provedených důkazech, proto je jako správná přejímá a v podrobnostech na příslušné části prvostupňového rozsudku odkazuje. Soud rovněž zcela správně ze znaleckých posudků vynechal v rámci svých zjištění závěry týkající se právního hodnocení, což přiléhavě vysvětlil v bodě 17 rozsudku. Odvolací soud k tomu doplňuje, že nebylo možné vyjít ani ze závěrů znalců týkajících se„ zdravotního stavu“ stromů, ohledně kterého se posudkové závěry znalkyň [titul] [příjmení] a [titul] [příjmení] lišily, přičemž rozdíly v posudcích nebyly v řízení odstraněny. Nicméně takový závěr nebyl pro posouzení věci rozhodující, protože nemá přímý vztah k předmětu řízení (předmětem řízení nebylo odstranění stromů pro jejich špatný„ zdravotní stav“ či hrozící pád). Proto ani odvolací soud neshledal důvod doplňovat dokazování novým znaleckým posudkem, jak navrhovali v odvolání žalovaní.

11. Odvolací soud doplnil dokazování ohledáním na místě samém dne [datum], při kterém nad rámec zjištění soudu prvního stupně dále zjistil, že na trávníku podél rodinného domu žalobců se žádné významné imise, o které v tomto řízení jde (kůra, větve, listí, jehnědy), nenacházejí (trávník byl podle žalobce a) předchozího dne sečen), stejně tak se v okapech a na střeše nacházely větve, listí a jehnědy v malém množství s výjimkou jednoho místa, kde byla zjištěna kumulace většího množství větví, listí i jehněd pocházejících pravděpodobně z předmětných bříz (viz fotografie číslo 35 až 40 na č. l. 234; kumulace nečistot v okapu je zachycena na fotografii číslo 37). Velké množství listí, větví a jehněd z bříz bylo dále zachyceno ve všech 4 lapačích nečistot, které se nachází v dolních částech okapových svodů u rohů rodinného domu žalobců. Z ohledání a pořízené fotodokumentace nevyplývá, že by okapy žalobců byly opatřeny mřížkami nebo jakoukoliv jinou ochranou proti vnikání nečistot.

12. U jednání dne [datum] doplnil odvolací soud dokazování zhlédnutím záznamů a fotografií ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum] a zjistil z nich, že při dešti dochází k ucpání shora uvedených lapačů nečistot, a to takovým způsobem, že již nedochází k odvodu vody do odpadů a voda vytéká z okapových svodů ven na chodník.

13. Na základě výsledků doplněného dokazování ve spojení se správnými skutkovými zjištěními a závěry soudu prvního stupně dospěl o odvolací soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobci jsou spoluvlastníky nemovitostí v [obec] [obec], a to konkrétně pozemků parc. č. [anonymizováno] a [anonymizováno], jehož součástí je rodinný dům [adresa]. Žalovaní jsou spoluvlastníky pozemku parc. č. [anonymizováno], na kterém se v blízkosti společné hranice s pozemkem žalobců parc. č. [anonymizováno] nacházejí 4 břízy bělokoré o velikosti cca 18 až 21 metrů. V místních poměrech městské části [obec] nebyla zjištěna lokalita, ve které by se tak vysoké břízy nacházely v takovém množství a v takové blízkosti rodinného domu, jako je tomu v posuzované věci (v podrobnostech ohledně místních poměrů odkazuje odvolací soud zcela na bod 22 napadeného rozsudku). Na shora uvedené pozemky žalobců, zejména na jejich rodinný dům, dopadají z uvedených 4 bříz na pozemku žalovaných nečistoty (především jehnědy, drobné větvičky a listí). Opady z bříz způsobují ucpávání svodů okapů na domě žalobců, lapačů nečistot (gajgrů) a v případě silného deště jejich ucpáním způsobují výtok srážkové vody revizní klapkou na povrch, mimo dešťovou kanalizaci a zatékání do domu žalobců. Část nečistot z bříz se dostala také pod střešní krytinu domu žalobců, což žalobci řešili prostřednictvím zhotovitele rozebráním střechy kolem komína v rozsahu cca 2 m2 a odstraněním nečistot (vyfoukáním a vysátím).

14. Předmětem sporu jsou požadavky žalobců na ochranu jejich vlastnického práva k pozemkům s rodinným domem před tzv. imisemi (větve, listí, kůra), které na jejich nemovitosti vnikají ze 4 stromů (bříz bělokorých) umístěných na pozemku žalovaných (sousedícím s pozemkem žalobců parc. č. [anonymizováno]). Odvolací soud současně považuje za vhodné opakovaně připomenout, že přes obsah předžalobní komunikace a některá tvrzení v žalobě nebyl předmětem řízení požadavek žalobců na odstranění (pokácení) stromů z důvodu jejich hrozícího pádu, proto se nevyjadřoval k otázce, zda a případně za jakých podmínek by bylo možno u stromů zasazených před [datum] v soudním řízení takovou povinnost žalovaným nařídit.

15. V řízení nebylo sporu, že žalobci a žalovaní jsou spoluvlastníky sousedních pozemků, že na pozemku ve spoluvlastnictví žalobců je rodinný dům a na pozemku ve spoluvlastnictví žalovaných se nachází 4 vysoké břízy v blízkosti společné hranice s pozemkem žalobců. V řízení bylo rovněž bezpečně prokázáno, že z předmětných bříz padají na rodinný dům žalobců především větve, listí a jehnědy.

16. Podle § 1012 o. z. má vlastník právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.

17. Podle § 1013 odst. 1 o. z. platí, že vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

18. Ustanovení § 1013 odst. 1 o. z. patří k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností.

19. Obtěžování imisemi představuje takový výkon vlastnického práva k věci, jehož důsledky přesahují věc samu, a působí buď na jiné osoby, anebo na věci ve vlastnictví jiného, a to prokazatelně negativně. Obtěžování je třeba chápat objektivně, tj. z hlediska obvyklých společenských názorů, přičemž každý je povinen snášet imise z obyčejného, normálního užívání věci. Ve vztazích mezi spoluvlastníky sousedních pozemků dochází nikoliv výjimečně k tomu, že užívání pozemku některého z vlastníků se projevuje v poměrech druhého vlastníka způsobem považovaným za obtěžující. Ne každé takové„ obtěžování“ však zakládá oprávnění bránit se proti němu„ imisní“ žalobou. Tato možnost je dána dotčené osobě toliko tehdy, když se jedná o obtěžování nad míru přiměřenou poměrům. Zda o takový případ jde či nikoliv, je nutné posoudit vždy podle individuálních okolností konkrétního případu s přihlédnutím ke všem skutečnostem, které v této souvislosti vyjdou v řízení najevo. Závěr o tom, zda se jedná či nikoliv o obtěžování nad míru přiměřenou poměrům, tak odráží individuální poměry každého případu zejména tam, kde absentují objektivní kritéria napomáhající učinit závěr o míře obtěžování (např. při obtěžování hlukem existují objektivní hlukové limity dané normativní právní úpravou). V takových případech je na soudu, aby v každém jednotlivém případě zvážil, kdy účinky působení věci je druhá osoba povinna snášet, byť se může jednat o důsledky obtěžující či negativní, a kdy jí již vzniká právo na obranu v režimu § 1013 odst. 1 o. z., neboť se již jedná o obtěžování nad míru přiměřenou poměrům (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 7. 2012 sp. zn. 22 Cdo 296/2011 (uveřejněný pod č. C 13024 v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck), a ze dne 26. 11. 2014 sp. zn. 22 Cdo 1312/2013; uvedená rozhodnutí se sice týkají výkladu § 127 občanského zákoníku z roku 1964, ale Nejvyšší soud opakovaně konstatoval, že judikatura k tomuto ustanovení je v zásadě použitelná i pro posuzování imisí podle § 1013 odst. 1 o. z. – srov. např. usnesení ze dne 20. 9. 2016 sp. zn. 22 Cdo 3797/2016; veškerá rozhodnutí Nejvyššího soudu, na která je v tomto rozsudku odkazováno, jsou dostupná na www.nsoud.cz).

20. Jak vyplývá z citovaného § 1013 odst. 1 o. z., negatorní nárok podle uvedeného ustanovení je dán, jestliže i) imise vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a ii) současně podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. Jedná se sice o související podmínky, nicméně jde o samostatné skutečnosti, a soud musí zkoumat kumulativní splnění obou těchto předpokladů, jak zcela správně konstatoval soud prvního stupně (viz bod 24 napadeného rozsudku). Povinnost tvrzení i důkazní břemeno ohledně skutečností významných podle citovaného ustanovení nesou žalobci.

21. Odvolací soud sdílí dílčí závěr soudu prvního stupně formulovaný v bodě 22 napadeného rozsudku, podle kterého se v předmětné věci jedná co do druhu stromů, jejich velikosti a umístění v blízkosti společné hranice a zejména rodinného domu žalobců, o výjimečnou situaci v dané lokalitě a že v dané městské části není obvyklé, aby z takových stromů spadaly na sousední nemovitosti sporné imise (větve, listí, jehnědy) v takovém množství, jako je tomu v posuzované věci. Z hlediska míry nepřiměřené poměrům pak považuje odvolací soud na základě výsledků rozsáhlého dokazování za rozhodující množství nečistot spadajících na rodinný dům žalobců, a to konkrétně do okapů, kdy zejména při dešti dochází k ucpávání svodů okapů a lapačů nečistot (tzv. gajgrů), což má za následek výtok dešťové vody na povrch (chodník), mimo dešťovou kanalizaci a pravděpodobně způsobuje také zatékání do rodinného domu žalobců. Jedná se podle úvahy a závěru odvolacího soudu o jedinou prokázanou imisní situaci, která v posuzované věci a v současné době vskutku přesahuje míru přiměřenou poměrům.

22. Odvolací soud však nesdílí závěr soudu prvního stupně, podle kterého je za této situace namístě zavázat žalované soudním rozhodnutím, aby činili úkony směřující k zabránění vnikání sporných imisí na nemovitosti žalobců. Pokud by vskutku jedinou možností žalobců, jak zabránit shora popsanému stavu, bylo pravidelné čištění okapů a lapačů nečistot, tak by bylo možno souhlasit se závěrem soudu prvního stupně, že by taková činnost s ohledem na její nezbytnou četnost a pravidelnost podstatně omezovala obvyklé užívání pozemku s rodinným domem žalobců. Odvolací soud však nesouhlasí s tím, že by řešením problémů s vnikáním imisí nebyly chrániče okapů. Podle přesvědčení odvolacího soudu se jedná právě o to opatření, které může při vhodném výběru pomoci zachytit většinu nečistot spadajících do okapů na rodinném domě žalobců (k čemuž jsou konstrukčně určeny) a po žalobcích lze v současné době spravedlivě požadovat, aby takovou ochranu na svou nemovitost instalovali, a to i na vlastní náklady a údržbu, která bude z povahy věci snadnější a efektivnější, než pravidelné čištění gajgrů. Za této situace považuje odvolací soud žalobu za nedůvodnou. Odvolací soud zdůrazňuje, že ve svých závěrech vychází z aktuálního zjištěného skutkového stavu, který tu je v době vyhlášení rozsudku a nepřísluší mu domýšlet hypotetické varianty, které mohou v budoucnu nastat. Tím není dotčeno, že někdy v budoucnu po vyhlášení rozsudku nastane taková změna poměrů, při kterých již nebude možné po žalobcích spravedlivě požadovat, aby snášeli imise z pozemku žalovaných, resp. bříz na nich stojících. Platí přitom, že překážka věci pravomocně rozhodnuté není dána v tom případě, jde-li sice v novém řízení o tentýž právní vztah mezi týmiž účastníky, avšak opírá-li se uplatněný nárok o jiné skutečnosti, které tu nebyly v době původního řízení a k nimž došlo až později (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. července 2001 sp. zn. 28 Cdo 1110/2001).

23. Odvolací soud z výše uvedených důvodů rozsudek soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. ve výroku o věci samé změnil tak, že žalobu zamítl.

24. Vzhledem k tomu, že odvolací soud prvostupňový rozsudek v meritu věci změnil, rozhodl spolu s náklady odvolacího řízení také o nákladech řízení před soudem prvního stupně (§ 224 odst. 1 a 2 o. s. ř.). Žalovaní byli v řízení zcela procesně úspěšní a mají proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Žalovaní v řízení účelně vynaložili náklady na soudní poplatek za odvolání ve výši 2 000 Kč a dále byli v řízení zastoupeni advokátem, proto mají také právo na náhradu nákladů právního zastoupení, jejichž výši určil odvolací soud podle vyhlášky číslo 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Náklady právního zastoupení, které lze považovat za účelně vynaložené, tvoří odměna advokáta za 12 úkonů první služby (1.- převzetí a příprava zastoupení, 2. - účast u jednání dne [datum], 3. - účast při místním ohledání dne [datum], 4. - doplnění blanketního odvolání, 5. - účast u odvolacího jednání dne [datum], 6. a 7. - účast u jednání dne [datum], které trvalo 2,5 hodiny, 8. - účast při místním ohledání dne [datum], 9 - doplnění blanketního odvolání ze dne [datum], 10. - účast u odvolacího jednání dne [datum], 11. - účast u ohledání dne [datum] a 12. - účast u odvolacího jednání dne [datum]) po 2 400 Kč, celkem 28 800 Kč, dále paušální náhrada hotových výdajů ve výši 3 600 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, náhrada promeškaného času v souvislosti s účastí zástupce žalovaných u ústních jednání ve dnech [datum] a [datum] v celkové výši 400 Kč (v souladu s vyúčtováním ze dne [datum] na č. l. 131 a [datum] na č. l. 247) a náhrada cestovních výdajů za účast u odvolacího jednání dne [datum] v celkové výši 329 Kč, to vše navýšeno o DPH ve výši 6 957 Kč. Celková výše účelně vynaložených nákladů žalovaných činí 42 086 Kč a v této výši uložil odvolací soud žalobcům povinnost náklady řízení žalovaným nahradit, k rukám jejich společného zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) v základní pariční lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., od které neshledal důvod se odchýlit. S ohledem na nerozlučnou povahu účastníků na obou stranách (§ 91 odst. 2 o. s. ř.) rozhodl odvolací soud v nákladovém výroku o aktivní i pasivní solidaritě.

25. K rozdílům oproti vyúčtováním provedeným zástupcem žalovaných v průběhu řízení odvolací soud uvádí, že tarifní hodnotu určil na částku 10 000 Kč podle § 9 odst. 1 advokátního tarifu, protože hodnota předmětu sporu není vyčíslitelná v penězích a pro předmětnou věc ani není v advokátním tarifu stanovena jiná speciální tarifní hodnota. Od uvedené tarifní hodnoty se pak odvíjí sazba odměny ve výši 1 500 Kč za úkon (§ 7 bod 4 advokátního tarifu), která je podle § 12 odst. 4 téže vyhlášky krácena za každou zastupovanou osobu o 20 % a činí tak 1 200 Kč za osobu a úkon (nikoliv 1 900 Kč jak účtoval zástupce žalovaných), což při dvou zastupovaných osobách činí 2 400 Kč za každý společný úkon právní služby. Pokud jde o odměnu a paušální náhradu hotových výdajů, tak jejich náhradu přiznal odvolací soud jak za úkony předchozího advokáta [titul] [příjmení], spočívající v účasti u jednání dne [datum] (náhradu za vyjádření ze dne [datum], které bylo předloženo až u jednání, odvolací soud žalovaným nepřiznal), tak za úkony právní služby poskytnuté aktuálním zástupcem s tím, že náhradu nákladů spojených s převzetím a přípravou zastoupení přiznal odvolací soud žalovaným pouze jednou, bez ohledu na počet advokátů, kteří se v průběhu řízení při jejich zastupování vystřídali. Tím odvolací soud přirozeně nebrání žalovaným, aby v průběhu řízení střídaly advokáty, není však důvod, aby náklady spojené s převzetím nového zastoupení byly přenášeny k tíži procesně neúspěšných žalobců. Stejně tak náklady spojené se studiem spisu jsou již kryty odměnou a režijním paušálem za převzetí a přípravu zastoupení, když se předpokládá, že zástupce se v rámci přípravy převzetí seznámí s věcí i cestou studia spisu (zejména pokud do řízení vstoupí až v jeho průběhu). Dále odvolací soud uvádí, že v případě, kdy zástupce účastníků podává tzv. blanketní odvolání (tj. odvolání bez jakéhokoliv odůvodnění), které je až následně doplněno, přiznává tradičně odměnu a režijní paušál až za doplnění odvolání, protože až tímto doplněním se odvolání stává z procesního hlediska bezvadným. Stejně tak nenáleží účastníku řízení náhrada nákladů spojených s vyjádřením k dokazování (za vyjádření ze dne [datum] a [datum] proto odvolací soud žalovaným požadovanou náhradu nákladů nepřiznal). Pokud jde o náklady spojené s cestami k ústním jednáním, tak ty odvolací soud přiznal pouze v případě jejich řádného vyúčtování v souvislosti s konkrétním jednáním, které shledal pouze v případě vyúčtování ze dne [datum] a ze dne [datum].

26. Procesně neúspěšným žalobcům pak odvolací soud uložil také podle § 148 odst. 1 o. s. ř. povinnost nahradit státu náklady řízení vynaložené na svědečném ve výši 271,50 Kč.

Poučení