16 CO 60/2022 - 462

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Martina Jachury a soudců JUDr. Ivy Březinové a JUDr. Milana Chmelíčka ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] [IČO], sídlem [adresa] zastoupená advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení], sídlem [adresa] proti žalovaným: 1) [ulice] část [obec a číslo], [IČO] sídlem [adresa] zastoupená advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] 2) Hlavní město Praha, [IČO] sídlem [adresa] zastoupená advokátkou JUDr. Ing. [jméno] [příjmení] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení [částka] s příslušenstvím o odvolání první a druhé žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve vyhovujícím výroku II. o věci samé a nákladových výrocích IV., V., a VI. potvrzuje.

II. Prvá žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce

III. Ve vztahu mezi žalobcem a druhou žalovanou nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění

1) Napadeným rozsudkem výrokem I. byla žaloba vůči druhé žalované o zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení za dobu od [datum] do zaplacení zamítnuta. Výrokem II. byla uložena první žalované povinnost zaplatit žalobkyni [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Výrokem III. žaloba co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení zamítnuta. Výrokem IV soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, výrokem V. a VI. bylo žalobci uloženo nahradit České republice 74 % nákladů a první žalované 26 % nákladů vynaložených státem na znalečné, jejichž konkrétní výše bude stanovena samostatným usnesením. 2) Takto soud rozhodl o žalobě doručené soudu dne [datum], kterou se žalobkyně (dále též„ [anonymizováno]“) původně proti třem žalovaným (ještě [anonymizována čtyři slova], dále též„ [anonymizováno]“) domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, s příslušenstvím, které vynaložila jako investice na zprovoznění školní budovy - [anonymizováno] pod [anonymizováno], který následně užívala na základě podnájemní smlouvy a v současné době na základě nájemní smlouvy. Pro zahájení výuky od září [rok] bylo nezbytné provést stavební úpravy a činnosti podmiňující zprovoznění školy. Požadovala jednak prostředky, které vynaložila sama na jí užívanou část budovy a jednak jednou polovinou společně s [anonymizována tři slova] na rekonstrukci školní jídelny. Podáním doručeným soudu [datum] vzala žalobkyně žalobu směřující vůči [anonymizováno] zpět, a řízení bylo proti této žalované s požadavkem na zaplacení [částka] s příslušenstvím zastaveno. Následně též vzala zpět žalobu co do částky [částka] s příslušenstvím a soud řízení v tomto rozsahu zastavil. 3) V předmětném řízení tak zůstala částka 1 548 848 jako samostatná investice a dále částka [anonymizována dvě slova], [částka], kterou investovala jako podíl na investicích do rekonstrukce školní jídelny. 4) První žalovaná navrhovala žalobu zamítnout původně s tím, že žalobce nemá žádný právní titul k užívání nemovitosti a následně, že se může vynaložených prostředků domáhat po skončení nájemního vztahu. Dále vznesla námitku promlčení s tím, že nájemní vztah mezi první žalovanou a nájemcem [anonymizováno] započal až [datum], stejně tak jako podnájemní vztah žalobkyně s [anonymizováno] a obč. zák. neobsahoval žádné speciální ustanovení, kterým by upravoval vztah mezi pronajímatelem a podnájemcem, pokud jde o případné rekonstrukce či zhodnocení předmětu pronájmu. Nárok žalobkyně by mohl vyplývat pouze z titulu bezdůvodného obohacení a promlčecí doba počala plynout ihned po provedení té které investice, neboť vynaložením investic do cizí nemovitosti bez právního důvodu vzniká vlastníku bezdůvodné obohacení v okamžiku, kdy ke zhodnocení došlo. Bezdůvodné obohacení vzniklé provedením investic či opravami v období do [datum] tak je promlčeno s ohledem na podání žaloby [datum]. Dále též zpochybňovala aktivní legitimaci žalobkyně, pokud jde o investice či zhodnocení školní jídelny s odkazem na dohodu, kterou uzavřela s [anonymizováno] s tím, že jí žalobce jednu polovinu vložených investic uhradí formou podnájmu. 5) Druhá žalovaná taktéž namítala žalobu zamítnout s ohledem na nedostatek své pasivní věcné legitimace. 6) Soud provedl dokazování výslechem manažera žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] a zjištění z této výpovědi popsal pod body 21 až 34, zejména, že v březnu [rok] byli vyzváni, aby se zúčastnili výběrového řízení, při kterém vystupovali společně s [anonymizováno] a předkládali společný projekt. Na základě výsledku výběrového řízení radnice [obec a číslo] přidělila areál školy [anonymizováno] s tím, že bude využíván společně s [anonymizováno]. Ihned započali jednat s prvním žalovaným o úpravách a opravách některých částí budovy, jež byly nutné z hygienických důvodů. Zaměřili objekt a nechali vypracovat stavební a projektovou dokumentaci pro první 3 etapy rekonstrukce. První etapa proběhla do září a druhá etapa byla dokončena v prosinci [rok] (stravovací pavilon). K realizaci třetí etapy již nedošlo. Na základě investic do [anonymizováno], kterou užívala výhradně žalobkyně- vybudovali hygienické zařízení, sprchy a toalety, 2 baletní zkušebny, rekonstrukci elektroinstalace, osvětlení, položení nových podlahových krytin a vymalovali. Rekonstrukce probíhala od dubna [rok] do prosince [rok], kdy byl dokončen stravovací areál. Kolaudace všech úprav proběhla [datum]. Žalobkyně provedla vyúčtování všech vložených investic, a to znaleckým posudkem Ing. [jméno] [jméno], kterého doporučila radnice [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], a bylo přislíbeno, že tyto prostředky budou řádně uhrazeny. Následně v červnu [rok] byla uzavřena podnájemní smlouva s [anonymizováno], když bylo dohodnuto, že jako nájemce bude vystupovat [anonymizováno] a [anonymizováno] bude podnájemce. K předání budovy došlo prostřednictvím [právnická osoba], která spravovala obecní majetek. Bylo jim předáno asi 200 klíčů od budovy. Žádný zápis se nepořizoval. [ulice] povolení bylo vydáno pro [anonymizováno] jakožto stavebníka, ovšem kolaudace již proběhla s [anonymizováno] jakožto stávajícího nájemcem objektu. Na jídelnu činil podíl vzájemných nákladu 50 % ku 50 % s [anonymizováno]. 7) Skutková zjištění učiněná z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud popsal pod body 35 až 42. Svědek vypovídal ohledně placení nájemného, když celá záležitost byla vyřešena dohodou o narovnání mezi žalobcem a [anonymizováno]. Jako účetní po obdržení faktury zjišťoval u oprávněných osob, zda jsou fakturovány práce, které byly skutečně realizovány. 8) Svědek [příjmení] [jméno], ředitel [anonymizováno] potvrdil, že měli o pronájem budovy zájem, ale byla pro jejich potřeby příliš velká, takže do výběrového řízení vstupovali s tím, že se na pronájmu budou podílet s dalším subjektem, [anonymizováno]. Budovu si byl před výběrovým řízením prohlédnout, v té době již byla několik let prázdná. Do budovy se nastěhoval o prázdninách, když žalobkyně započala s úpravami budovy již dříve. Každá ze škol užívala svoji část, v podstatě si budovu rozdělili na pravou a levou část. Mezi [anonymizováno] a [anonymizováno] vznikla dohoda o úhradě nákladů spojených s rekonstrukcí jídelny v poměru 50: 50, a tyto náklady byly ze strany žalobce uhrazeny. 9) Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 5, sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že [ulice] část [obec a číslo] se domáhala vůči [anonymizováno] vyklizení předmětné nemovitosti, když žalobě ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze bylo vyhověno s tím, že podnájemní smlouva ze dne [datum] je absolutně neplatná. Dovolání bylo odmítnuto. Ústavní soud nálezem ze dne [datum], sp. zn. III ÚS 3900/12 rozsudky obecných soudů zrušil s tím, že pokud soudy shledaly neplatnost nájemní smlouvy uzavřené mezi Městskou částí a [anonymizováno] ze dne [datum] z důvodu nepřesného vymezení předmětu nájmu, takovýto postup je extrémně formalistický a určil, že nájemní smlouva ze dne [datum] je platná. Po tomto rozhodnutí Ústavního soudu [ulice] část [obec a číslo] vzala žalobu zpět. 10) Účastníci učinili nesporným, že žalobce předmětné nemovitosti stále užívá, byť je vedeno další řízení o jejich vyklizení. Z dohody ze dne [datum] mezi žalobcem a [anonymizováno] soud zjistil, že [anonymizováno] uhradí [anonymizováno] formou nájemného 50% nákladů na rekonstrukci jídelny. Z dohody o narovnání uzavřené též mezi žalobcem a [anonymizováno] ze dne ze dne [datum] zjistil, že si účastníci urovnali sporné nároky ohledně nájemného. Za spornou byla označena též skutečnost, zda má [anonymizováno] nárok na vrácení částky [částka], kterou postupně převedla na účet [anonymizováno] v souvislosti s rekonstrukcí jídelny. Strany se narovnaly v tom smyslu, že celková částka ve výše uvedené výši je považována za sjednaný podíl [anonymizováno] na rekonstrukci jídelny v [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] prohlásil, že nepožaduje a nebude požadovat od [anonymizováno] její vrácení, zúčtování ani započtení proti jiným platbám s tím, že bude zohledněna po provedení vyúčtování technického zhodnocení budovy ze strany vlastníka, respektive [anonymizována dvě slova] [obec a číslo]. 11) Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [jméno] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce investoval do rekonstrukčních prací na samotné budově částkou [částka] a rekonstrukce kuchyně a jídelny si vyžádala [částka]. Tento posudek však pro absenci doložky ve smyslu § 127a o.s.ř. soud hodnotil pouze jako listinný důkaz. Soud taktéž provedl dokazování stavebním povolením, nabídkovým rozpočtem a fakturami za provedené práce a k jejich zhodnocení ustanovil znalce [příjmení] [jméno] [příjmení]. 12) Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] znalce z oboru ekonomika a stavebnictví Ing. [jméno] [příjmení] ve znění druhého dodatku tohoto posudku ze dne [datum] soud zjistil, že nemovitosti, které jsou dle územního plánu školským zařízením, se na trhu nemovitostí obchodují zcela výjimečné, a proto hodnotu předmětné budovy zjišťoval kombinací nákladové a výnosové metody. Znalec uzavřel, že tržní hodnota objektu školy [adresa] v [obec a číslo], k.ú. [část obce], ulice pod [anonymizováno], před zahájením rekonstrukce (duben [rok]) činila [anonymizováno] [číslo], ke dni [datum] činila [částka], když zhodnocení provedené výhradně [anonymizováno] od zahájení rekonstrukce do [datum] činilo částku [částka]. Tržní hodnota objektu školy ke dni [datum] činila [částka], když zhodnocení provedené výhradně [anonymizováno] bylo [částka] a zhodnocení provedené společně s [anonymizováno] a [anonymizována tři slova], celkem [částka] a tržní hodnota objektu školy k prosinci [rok] činila [částka], když zhodnocení provedené výhradně T [číslo pasu] [částka] a zhodnocení provedené společně [anonymizováno] a [anonymizováno] [částka], celkem [částka]. Znalec své závěry potvrdil při několika výsleších a uzavřel, že rekonstrukční práce provedené žalobkyní byly dle faktur, respektive dat uskutečnitelných zdanitelných plnění ukončeny do září roku [rok] a společné investice [anonymizováno] a žalobce, tedy rekonstrukce jídelny, kuchyně a výdejny jídel v listopadu [rok]. Provedené investice byly rekonstrukcí, neboť docházelo k dispozičním změnám místností, došlo i k zásahu do fasády objektu a zvětšení některých otvorů. Pokud znalec stanovoval cenu budovy před rekonstrukcí, jednalo se o první čtvrtletí roku [rok], hodnota budovy po rekonstrukci odpovídá stavu ve čtvrtém čtvrtletí roku [rok], když znalec přihlédl pouze k rekonstrukčním pracím, které provádělo výhradně [anonymizováno] a v případě jídelny společně s [anonymizováno]. Při určení konkrétních investic vycházel z dat zdanitelných plnění. Znalec nevyloučil, že zhodnocení může být obdobné s vloženými investicemi, zvláště v případě, kdy takové investice byly účelné. Nicméně nevycházel pouze z toho, co bylo proinvestováno. 13) Soud I. stupně proto i s odkazem na § 136 o.s.ř. při stanovení zhodnocení předmětné budovy provedenými investicemi vycházel ze znaleckého posudku, respektive jeho doplňků, neboť považoval znalecký posudek Ing. [příjmení] za kvalitní, znalec své závěry obhájil a soud neshledal důvod pro revizi jeho závěrů. 14) Po takto provedeném dokazování věc posuzoval podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (viz § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb.). 15) Nejprve se zabýval otázkou pasivní věcné legitimace obou žalovaných, kterou posoudil podle § 3, § 19 a § 34 odst. 3 zákona 131/2000 Sb. a dospěl k závěru, že v projednávané věci není dána pasivní legitimace druhé žalované, jak v průběhu řízení namítala. Z tohoto důvodu žalobu směřující vůči druhé žalované v plném rozsahu zamítl. 16) Pokud jde o žalobu směřující vůči první žalované, dospěl k závěru, že rekonstrukce po celé období probíhala s vědomím a souhlasem prvé žalované, jak to vyplynulo z výpovědi obou slyšených svědků a účastnické výpovědi žalobkyně. První žalovaná předala žalobkyni klíče od objektu a byla s ní v kontaktu. Též uzavřel, že není důvodná námitka nedostatku aktivní legitimace žalobkyně, pokud jde o polovinu investic vynaložených na zhodnocení jídelny a výdejny jídel společně s [anonymizováno], což měl za prokázané fakturami a výpovědí svědka [příjmení]. Pokud žalovaná odkazovala na dohodu ze dne [datum], z výpovědi slyšených svědků i manažera žalobce vyplývá, že se touto dohodou jejich strany neřídily a došlo k její inovaci dohodou o narovnání ze dne [datum]. 17) Nárok žalobkyně pak rozdělil na dvě období s odlišným právním režimem. Jak se podává ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 5, sp. zn. [spisová značka], že na užívání budovy do dne [datum] bylo třeba pohlížet jako na užívání bezesmluvní bez právního důvodu. Až dnem [datum] nabyla účinnosti podnájemní smlouva mezi žalobcem a [anonymizováno]. Vzhledem k určení, že nájemní smlouva mezi žalobcem a žalovanou ze dne [datum] je platná, posuzoval následně vztah mezi žalobcem a první žalovanou jako vztah nájemní. 18) Pokud jde o zhodnocení budovy do [datum], posoudil věc podle § 451 obč. zák. a § 107 obč. zák. jako bezdůvodné obohacení, když zhodnocení provedené do [datum] vzal za promlčené a dovodil, že žalobci náleží vydání bezdůvodného obohacení vzniklé zhodnocením nemovitosti pouze za období od [datum] do [datum], které dle znaleckého posudku činí [částka]. Nárok za předchozí období v rozsahu [částka] je promlčen. 19) Období po [datum] je třeba posuzovat odlišně, neboť zde žalobce disponoval právním titulem, smlouvou o užívání nemovitosti. Odkázal na § 667 odst. 1 obč. zák. s tím, že dal-li pronajímatel souhlas se změnou ale nezavázal se k úhradě nákladů, může nájemce požadovat po skončení nájmu protihodnotu toho, o co se zvýšila hodnota věci, které vzniká teprve skončením nájmu, nikoliv již plněním. Dle znaleckého posudku došlo v období po [datum] přičiněním žalobkyně ke zhodnocení nemovitosti v rozsahu [částka] ([částka] samostatné zhodnocení a polovina společného hodnocení [částka]). V tomto rozsahu však je žaloba předčasná, neboť zhodnocení může žalobkyně požadovat až po skončení nájmu, k tomu však do dne vyhlášení rozsudku nedošlo. 20) S ohledem na výše uvedené žalobě co do částky [částka] vyhověl, a pokud se žalovaná domáhala na jistině a příslušenství více, v tomto rozsahu žalobu výrokem III. zamítl. Úrok z prodlení pak přiznal počínaje dnem [datum], což je den následující po dni, kdy byla žaloba první žalované soudem doručena, neboť vydání bezdůvodného obohacení je splatné na výzvu. Výrok o nákladech řízení odůvodnil § 142 odst. 1 a 2 o.s.ř. a contrario, když náklady žalované, která byla převážně v tomto řízení úspěšná, neshledal za účelně vynaložené. Oběma žalovaným vznikly náklady spočívající toliko v nákladech právního zastoupení advokátem. Svůj názor o neúčelnosti vynaložených nákladů opřel o nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2396/09, dle kterého u statutárních měst a jejich městských částí lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá práva a zájmy i bez využití právní pomoci poskytované advokáty za předpokladu, že nelze v konkrétní projednávané věci vzít za prokázaný opak. Též odkázal na nález Ústavního soudu III. ÚS 2984/09 či I. ÚS 2310/13. V daném případě se nejednalo o právní problematiku natolik specializovanou, obtížnou a dosud neřešenou, problematiku s mezinárodním prvkem vyžadující znalosti cizího práva, případně jazykové znalosti, aby byla shledána volbu zastoupení advokáty odpovídající shora nastíněným specifickým okolnostem projednávané věci. S ohledem na předmět sporu vydání bezdůvodného obohacení bez mezinárodního prvku, lze předpokládat dostatečně materiálně a personální vybavení žalovaných k tomu, aby se v dané záležitosti sami kvalifikovaně hájili. Výroky V. a VI. pak opřel o ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř. Podle úspěchu ve věci uložil žalobci hradit 74% nákladů státu a první žalované 26 % nákladů státu, jejíž výše bude určena samostatným usnesením. 21) Rozsudek napadli včasným odvoláním obě žalované. 22) První žalovaná napadla odvoláním vyhovující výrok o věci samé. Byla toho názoru, že soud I. stupně rozhodl nesprávně a za neúplně zjištěného skutkového stavu, vytýkala mu i nesprávné posouzení aktivní legitimace, pokud jde o investice či zhodnocení školní jídelny užívaných společně s [anonymizováno]. Soud též dospěl k chybným skutkovým závěrům, které nemají oporu v provedeném dokazování, a to zejména, pokud jde o data provedení jednotlivých prací, kterými by mělo dojít ke zhodnocení majetku svěřenému k hospodaření první žalované, když převzal, a to bez řádného odůvodnění, závěry znalce [příjmení] [příjmení] ohledně časového určení provedení jednotlivých prací, kterými mělo ke zhodnocení dojít. V daném případě nelze vycházet z dat uskutečnitelných zdanitelných plnění, jak tak činí ve svém posudku. Soud neměl na požadavek spolehlivého časového určení té které investice rezignovat. Žalobce neunesl důkazní břemeno o tom, kdy byly rekonstrukce a opravy prováděny a je nutné se domnívat, že byly provedeny všechny do [datum], a tedy je promlčen celý žalobcův nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Pokud jde o výši zhodnocení, nelze vyjít ze znaleckého posudku Ing. [příjmení] ve znění pozdějších doplňků, neboť je prakticky nemožné, aby výše zhodnocení dosahovala výše vynaložených nákladů na provedené práce (viz NSČR sp. zn. [spisová značka]). Soud I. stupně pochybil, pokud nepřipustil navržený důkaz revizním znaleckým posudkem. Soud též nekriticky přebral tvrzení svědků, kteří mají blízký vztah k žalobkyni i z výslechu žalobkyně samotné, aniž by vysvětlili, proč považuje tato jejich tvrzení za věrohodná. Přitom existence či neexistence údajného souhlasu prvé žalované s rekonstrukčními pracemi je zásadní pro rozhodnutí ve věci. Rozsudek soudu I. stupně je tedy nepřezkoumatelný. Odvoláním napadla i nákladové výroky IV. a VI., které jsou ve svém důsledku z tohoto důvodu nesprávné. Navrhovala, aby odvolací soud změnil vyhovující rozsudek ve výroku II. a žalobu ohledně částky [částka] spolu s příslušenstvím zamítl a přiznal žalované právo na náhradu nákladů řízení před soudem I. stupně a uložil povinnost k úhradě i zbývajících 26 % nákladů státu žalobkyni. 23) Druhá žalovaná napadla rozsudek soudu I. stupně ve výroku IV. o nákladech řízení. Ačkoliv soud I. stupně dospěl k závěru, že druhý žalovaný byl v řízení zcela úspěšný, přesto uzavřel, že nemá nárok na náhradu nákladů řízení s tím, že v případně statutárního města lze předpokládat dostatečné personální a materiální zabezpečení k tomu, aby hájil svá práva a zájmy v soudním sporu bez externího právního zastoupení advokátem. Současně uvedl, že projednávanou věc nelze považovat za obtížnou či náročnou tak, aby bylo možné náklady za právní zastoupení advokátem označit za účelně vynaložené. Judikatura z roku [rok] či [rok] doznala v současné době značných změn, kdy naopak soudy pečlivě zvažují případné výjimečné odepření náhrady nákladů řízení procesně úspěšnému žalovanému. Upozornila na nález Ústavního soudu sp.zn. I. ÚS 3819/13, či II. ÚS 692/10, ze kterých citovala. Odkázala i na některá usnesení Městského soudu v Praze, například usnesení [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] či rozsudek [spisová značka], či aktuálně rozhodnutí [spisová značka], kdy jí byly soudy přiznány náklady řízení jako účelně vynaložené s tím, že domněnku personální a materiální vybavenosti hlavního města Prahy nelze aplikovat mechanicky a paušálně na všechny soudní spory. V daném případě se jednalo o zcela výjimečný a po stránce skutkové i právní náročný soudní spor, o čemž vypovídá i délka soudního řízení, které bylo zahájeno v roce [rok] a rozsudek byl vyhlášen až v roce [rok]. Řízení není dosud pravomocně skončeno a trvá bezmála 13 let. Odkázala i na výši žalované částky, která původně přesahovala 4 [anonymizována dvě slova]. Dále citovala z Ústavního nálezu II. ÚS 2396/09 a I. ÚS 1227/09 či sp.zn. IV. ÚS 1447/18. Soud I. stupně bez jakéhokoliv zdůvodnění nepřiznal žalovanému ani náhradu nákladů řízení jako nezastoupenému účastníkovi dle vyhlášky [číslo]. Navrhovala, aby odvolací soud změnil v rozsahu výroku IV. napadený rozsudek a přiznal žalované náhradu nákladů řízení dle vyhlášky 177/1996 Sb. včetně DPH. K této argumentaci se připojila i první žalovaná. 24) K odvolání žalovaných žalobkyně uváděla, že soud prvního stupně správně posoudil otázku aktivní legitimace žalobkyně jak ohledně rekonstrukce a investic, které provedla sama, tak i společně s [anonymizováno], což bylo prokázáno jak výpovědí [jméno] [příjmení], tak dohodou o narovnání z [datum]. Rekonstrukce probíhala na základě souhlasu a s vědomím žalované, která již na jaře roku [rok] předala žalobkyni a [anonymizováno] klíče k nemovitosti s vědomím, že před zahájením školního roku [rok] [číslo], tj. do [datum], musí být budova schopná alespoň částečně plnit funkci školní budovy. Dále to byl Úřad [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], stavební úřad, který vydával rozhodnutí ve stavebním řízení, v němž jako stavebník vystupovala žalobkyně. Těžko si lze představit, že by stavební úřad povolil bez souhlasu vlastníka rekonstrukci objektu, navíc za situace, kdy žalobce neměl v danou dobu ani uzavřenou smlouvu o užívání objektu. Ztotožnila se i s výší soudem stanoveného bezdůvodného obohacení, které bylo stanoveno dle předložených důkazů a na základě znaleckého posudku. Soudní znalec své závěry uvedené ve znaleckém posudku a dodatcích obhájil a dle názoru žalobce tedy není důvod pro vypracování revizního posudku. Žalobkyně i podotkla, že má nárok na vydání celého obohacení, když k námitce promlčení neměl soud přihlížet pro rozpor s dobrými mravy. Vyjádřila souhlas i s výroky o nákladech řízení, neboť náklady žalovaných nelze považovat za účelně vynaložené. Jednak by to bylo s ohledem na vše výše uvedené v rozporu s dobrými mravy. Nehledě na to, že žalovaná popírala jednání či smlouvy, která sama vedla v postavení silnějším vůči žalobkyni s týmem odborníků (viz ustálená judikatura Ústavního soudu a Nejvyššího soudu, např. nález ústavního soudu III. ÚS 3900/12, nález Ústavního soudu sp.zn. I. ÚS 2310/13, usnesení Nejvyššího soudu ČR sp.zn. [spisová značka], usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. [spisová značka]). V daném případě se nejedná o žádnou ryze specifickou problematiku. Přiznání nákladů řízení žalovaným za právní zastoupení advokátem by bylo v přímém rozporu s dobrými mravy. K tomuto též judikatura např.: I. ÚS 2929/07, či II. ÚS 3246/09 a III. ÚS 2984/09, II. ÚS 376/12 – jedná se tedy o ustálenou judikaturu. Citovala i z nálezu Ústavního soudu ČR ze dne [datum] sp.zn. IV. ÚS 1447/18. Délka řízení nebyla způsobena složitostí sporu, ale z důvodů vypracování znaleckých posudků a jejich dodatků i přerušením řízení. Žalobkyně též poukázala, že žaloba byla v této věci podána za účinnosti tzv. přísudkové vyhlášky č. 484/2000 Sb., která byla následně zrušena. Navrhovala potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. 25) Z podnětu podaného odvolání přezkoumal odvolací soud rozsudek v rozsahu odvoláním napadeném, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a o.s.ř.) a dospěl k závěru, že odvolání nejsou opodstatněná. 26) Soud I. stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu účastníky navrženými důkazy, provedené důkazy zhodnotil v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů (§ 132 o.s.ř.) a učinil na jejich základě odpovídající skutkové závěry, ze kterých odvolací soud při přezkoumání věci vycházel. Věc i správně posoudil. 27) V řízení bylo prokázáno, že první žalovaná (dále jen žalovaná) dala souhlas s rekonstrukcí prováděnou žalobkyní i [anonymizováno], neboť jim poskytla klíče od budovy a stavební úřad žalované vydal stavební povolení. Lze stěží uvěřit tomu, že by o prováděné rekonstrukci nevěděla nebo že by probíhala přes její nesouhlas. Dále bylo v řízení prokázáno znaleckým posudkem ing. [jméno], že žalobkyně vynaložila na rekonstrukci budovy částku [částka] a na rekonstrukci kuchyně a jídelny polovinu z částky [částka]. Soud I. stupně se zcela správně zabýval výší zhodnocení budovy na základě vynaložených investic za situace, kdy se žalobkyni nepodařilo prokázat dohodu o zaplacení vložených investic. Zcela správně i dovodil, že zhodnocení nemovitosti do konce srpna [rok], než nabyla účinnosti nájemní a podnájemní smlouva uzavřená mezi žalovanou a [anonymizováno] a žalobkyní, je nutno posuzovat jako bezdůvodné obohacení na straně žalované (§ 451 obč. zák.). Dle názoru odvolacího soudu však měl výši bezdůvodného obohacení zhodnocením nemovitosti posuzovat jako celek, tedy do doby, než došlo k ukončení rekonstrukce budovy jako celku, příp. byla ukončena jedna etapa, nikoli posuzovat obohacení za jednotlivé práce ke dni jejich provedení. Lze rozumně předpokládat, že rekonstrukce budovy, kterou užívala žalobkyně, byla ukončena do zahájení nového školního roku. Je tedy nepodstatné, kdy které jednotlivé práce byly provedeny a či se zabývat daty uskutečnitelných zdanitelných plnění. Zásadní pro posouzení věci je, v jaké výši se žalovaná obohatila na základě rekonstrukce prováděné od dubna [rok] do [datum]. Pokud jde o zhodnocení budovy rekonstrukcí jídelny, která byla dokončena až v prosinci [rok], žaloba byla ohledně této [anonymizováno] zhodnocení pravomocně zamítnuta, proto se odvolací soud případnými námitkami o aktivní legitimaci nezabýval. 28) Soud I. stupně také zcela správně za podklad pro své rozhodnutí o stanovení výše bezdůvodného obohacení a s odkazem na § 136 o.s.ř. vzal znalecký posudek Ing. [příjmení], který při nedostatku srovnávaných nemovitostí (neboť školní budovy se na trhu nemovitostí obchodují zcela výjimečné) zjišťoval cenu nemovitosti a jejího zhodnocení kombinací nákladové a výnosové metody. Za této situace je totiž na odborných znalostech znalce, jakou metodu zvolí, aby splnil zadaný znalecký úkol, a pomocí které určí obvyklou cenu nemovitosti, od níž bude odvíjet její případné další zhodnocení, ke kterému nepochybně provedenými pracemi došlo. Byla provedena rekonstrukce stávajících hygienických prostor a zbudovány i nové, vybudovány 2 baletní zkušebny, došlo k rekonstrukci elektroinstalace, osvětlení, položení nových podlahových krytin apod. Že by provedenými investicemi nedošlo ke zhodnocení nemovitosti, nebylo v řízení ani tvrzeno. Znalec též nevyloučil, že zhodnocení může být obdobné s vloženými investicemi, zvláště v případě, kdy takové investice byly účelné. Navíc za situace, kdy byla žalobkyni přiznána jen část bezdůvodného obohacení (dle znaleckého posudku činilo bezdůvodné obohacení [částka], přiznáno [částka]), lze s vysokou mírou pravděpodobnosti i s odkazem na § 136 o.s.ř. dospět k závěru, že žalovaná se zhodnocením budovy, ke kterému došlo v předmětném období, obohatila minimálně o přiznanou částku. Námitky žalované, které směřovala do závěrů znaleckého posudku, tedy neshledal odvolací soud důvodné. 29) Pokud žalovaná vytýkala soudu, že vyšel pouze ze svědeckých výpovědí žalobkyní navržených svědků, ani tato výtka nemůže obstát. Soud považoval vyslechnuté svědky i výpověď manažera žalobkyně za věrohodné, když jejich výpovědi hodnotil spolu se všemi provedenými důkazy, zejména listinnými (faktury, stavební povolení apod.), které jejich tvrzení podporovaly. Ani odvolací soud nemá o jejich hodnověrnosti pochyby, neboť jsou v souladu se skutečnostmi, jež v řízení vyšly najevo. Ostatně žalovaná žádné důkazy, kterými by zpochybnila jejich výpověď, nenavrhla. V řízení pak bylo prokázáno, že rekonstrukci své„ poloviny“ budovy prováděla i financovala žalobkyně, je tedy aktivně legitimována k podání žaloby na vydání bezdůvodného obohacení za zhodnocení nemovitosti. 30) Soud I. stupně správně i přiznal zákonný úrok z prodlení včetně správně stanoveného počátku jeho běhu. 31) S ohledem na výše uvedené odvolací soud rozsudek ve výroku napadeném odvoláním jako věcně správný dle § 219 o.s.ř. potvrdil. 32) Odvolací soud shledal správnými i výroky o nákladech řízení, kterými soud I. stupně nepřiznal žalovaným náklady za právní zastoupení advokáty, když neshledal jejich účelnost. Odvolací soud se plně ztotožňuje s odůvodněním soudu I. stupně, na které pro krátkost odkazuje a jež jsou v souladu s ustálenou judikaturou Ústavního soudu ČR. Lze souhlasit s tím, že žaloba na vydání bezdůvodného obohacení za zhodnocení nemovitosti není ze své podstaty právně složitá, když okolnosti vzniku obohacení nebyly sporné, sporná byla pouze jeho výše. [ulice] část pak obhospodařuje prostřednictvím svých organizací stovky budov a nejedná se o nijak výjimečný či ojedinělý spor, pro který by neměla odborný aparát. Ostatně opak ani netvrdila, tím méně prokazovala. Ani délka řízení nic o obtížnosti sporu nevypovídá, neboť byla z valné [anonymizováno] způsobena přerušením řízení po dobu vyřešení platnosti podnájemní a nájemní smlouvy a jednak vypracováním znaleckých posudků a jejich doplňků. Nemohou obstát ani odkazy na některá rozhodnutí zdejšího soudu, neboť jak samy odvolatelky uvádí, každý spor je nutno posuzovat individuálně a s ohledem na jeho specifika. 33) Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 a 224 odst. 1 o.s.ř., když v odvolacím řízení úspěšné žalobkyni vznikly náklady v souvislosti s právním zastoupením, jež jsou tvořeny 2 úkony po [částka] (vyjádření a účast u odvolacího jednání), 2 režijními paušály po [částka] a 21% DPH.