17 A 35/2022– 93

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudkyně Pavly Klusáčkové a soudce Vadima Hlavatého ve věci žalobců: proti žalovanému: a) Ing. M. N., Ph.D. b) Ing. O. N. oba bytem X oba zastoupeni advokátem Mgr. Petrem Novotným se sídlem Praha 1, V Jámě 699/1 Magistrát hlavního města Prahy se sídlem Praha 1, Mariánské náměstí 2/2 za účasti: ALBORG–DEVELOPMENT a.s., IČO: 27419037 se sídlem Praha 6 – Dejvice, Generála Píky 430/26 zastoupené advokátem Mgr. Františkem Korbelem, Ph.D. se sídlem Praha 1, Na Florenci 2116/15 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 2. 2022, č. j. MHMP 276397/2022, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení

III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Základ sporu

1. Žalobci se podanou žalobou domáhali přezkoumání a zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým bylo zamítnuto jejich odvolání a potvrzeno usnesení Úřadu městské části Praha 11 ze dne 20. 4. 2021, č. j. MCP11/21/020521/OV/Hyn. Tímto usnesením bylo rozhodnuto o tom, že žalobci nejsou účastníky řízení, které je vedeno Úřadem městské části Praha 11 pod sp. zn. OV/20/064432/Hyn ve věci změny územního rozhodnutí pro stavbu „Bytový park X“ původně umístěné na pozemku parc. č. XA, XB, XC, XD, XE, XF, XG, XH, XI a XJ v k. ú. X.

II. Obsah žaloby

2. Žalobci v úvodu podané žaloby upozornili, že jim svědčí vlastnické právo k pozemkům parc. č. XK a parc. č. XL, jehož součástí je i stavba XM, vše v k. ú. X, obec X. Tyto pozemky se nacházejí méně než 100 m od developerského projektu bytových domů – „Bytový park X I.“ a „Bytový park X II.“.

3. Ve věci napadeného rozhodnutí žalobci tvrdili, že je pro ně podstatná zejména změna areálové dešťové kanalizace, umístění vsakovacího zařízení a umístění akumulační nádrže na již realizované areálové dešťové kanalizaci. Uvedli, že nebyli ve vodoprávním řízení zařazeni do okruhu účastníků řízení, přestože se požadovaná změna bezprostředně týká jejich nemovitostí. Z uvedeného důvodu žalobci podali přihlášku do řízení.

4. Žalobci spatřovali dotčení na svých právech a oprávněných zájmech v následujících skutečnostech: – Výstavbou projektu 1 i projektu 2, včetně změny, je zasaženo do vlastnických práv vlastníků na nerušené užívání jejich nemovitostí, výrazně se snižuje hodnota nemovitostí a zasahuje se do práv vlastníků na příznivé životní prostředí a práv na ochranu zdraví. – Plánovaná výstavba projektu 1 a navrhovaná změna stavby nerespektuje stávající zástavbu a její okolí a jejím vlivem dochází k závažným škodám na nemovitostech vlastníků i nemovitostech ostatních obyvatel. Především se jedná o rozšiřování již způsobených trhlin a prasklin, dále poškození liniových vedení plynu, vody a kanalizace obsluhující nemovitosti vlastníků. – Realizací projektu 1 a navrhované změny dojde ke značnému zhoršení úrovně a kvality bydlení stávajících obyvatel, k významnému zvýšení hladiny hluku a k masivnímu zvýšení vibrací a statickému namáhání nemovitostí v dané oblasti. Významným způsobem bude narušena doprava, což negativně ovlivní ovzduší v dané oblasti. – K výše uvedeným negativním vlivům dojde i v důsledku plánované změny územního rozhodnutí, která vede ke změně trasování účelové komunikace, pěší komunikace a cyklostezky. Změny dále povedou ke změnám odtokových poměrů v oblasti a celé hydrogeologické situace. – Výstavbou i plánovanou změnou dochází k odvodu vody z dané oblasti, což způsobuje sesedání půdního podkladu v celém okolí. K vlivu výstavby byl vypracován znalecký posudek soudního znalce Ing. M. N., Ph.D., č. 29/2019. Žalobci rovněž poukázali na poruchy okolních komunikací a inženýrských sítí, které před započetím výstavby projektu 1 nebyly a které jsou patrné v celé stávající zástavbě. – V dané oblasti jsou nestabilní hydrogeologické poměry, které jsou dále zhoršeny již provedenými stavebními pracemi. Vinou započatých stavebních prací se na nemovitostech ve stávající zástavbě objevily masivní praskliny, které se dále rozšiřují, a statika nemovitostí je významně porušována a škody se nadále rozšiřují. Stejně je tomu v případě inženýrských sítí. – V dané lokalitě byly již dříve vybudovány drenáže a tím došlo k zásadním negativním změnám v hydrogeologických poměrech v této oblasti jako celku. Stávající vybudovaný drenážní systém je černou stavbou a má být stavebníkem odstraněn. Je tak s podivem, že v popisu navrhované změny je zmíněn již vybudovaný odtokový systém, který je součástí drenážního systému, který má být odstraněn. – Vinou plánované výstavby dochází k soustavnému odvádění vody z krajiny, která začíná trpět suchem. Pokud je z krajiny voda odváděna, klesá hladina podzemní vody. Důsledkem toho je, že v širokém okolí dojde k pohybu geologických vrstev a tím k praskání inženýrských staveb a dopravní infrastruktury. Tento jev je patrný již z dosud provedených stavebních prací a je nepochybné, že další stavební práce obdobného rázu a obdobného způsobu provedení budou následek dále prohlubovat. – Na skutečnost, že jakoukoliv výstavbou a technickými změnami v dané oblasti je a bude negativním způsobem zasažena stávající zástavba, zcela nepopiratelně poukazuje znalecký posudek Ing. Tomáše Hoskovce č. 977–19–2020 ze dne 7. 12. 2020, který přesně specifikuje, jakým způsobem byla již dříve stávající zástavba zasažena a co nadále nemovitostem a inženýrským sítím hrozí. Z uvedeného důvodu je dle žalobců na místě, aby byli účastníky vodoprávního řízení, neboť i dle uvedeného znaleckého posudku se jakákoliv změna zásadně dotýká jejích nemovitostí. – Správní orgány odůvodnily rozhodnutí tím, že nemovitosti žalobců nemohou být, s ohledem na jejich vzdálenost od místa s nakládání vodami, negativně dotčeny zamýšleným záměrem, a poukázaly na skutečnost, že nemovitosti žalobců jsou ve vzdálenosti cca 70 m. Dle žalobců je opak pravdou. Tato vzdálenost je z hlediska hydrogeologie a jejich změn v dané oblasti vzdáleností velmi zanedbatelnou. – Navrhované změny hydrogeologické poměry ještě zhorší a opět se změny budou dotýkat i nemovitostí žalobců. V dané zájmové oblasti by měla být spíše zajištěna hydrogeologická balance tohoto území, neboť jedině to zabrání dalším negativním jevům. – Správní orgány v této věci poukazují na hydrogeologické posouzení ze dne 28. 2. 2021 vypracované Mgr. Martinem Schreiberem a RNDr. Davidem Štorkem. Žalobci naopak poukazují na vypovídací hodnotu hydrogeologického posouzení proti předloženému znaleckému posudku soudního znalce. A přesto i toto hydrogeologické posouzení poukazuje na to, že dojde k jistému ovlivnění hydrogeologických poměrů, nicméně toto ovlivnění žalovaný bagatelizuje. Hodnotu a sílu znaleckého posudku nicméně postrádá. – Důvodem, proč by měli být žalobci účastníky řízení, je vliv hydrogeologických poměrů na zástavbu v uvedené lokalitě a snížení hladiny podzemní vody stavební činností a důsledky tohoto jevu. Kdyby do hydrogeologie nebylo zasahováno, např. vybudováním drenáží, k praskání nemovitostí by nedocházelo. Stejně tak bude zasaženo do stability podloží plánovanou změnou regulující odtok vody z oblasti. Pokles hladiny spodní vody při vybudování drenáží – odtokového systému je standardní jev. Plánovanou změnou bude ovlivněna statika nemovitostí žalobců. – Není pravdivým tvrzení, že nová trasa areálové rozvodové dešťové kanalizace, zřízení nové akumulační nádrže či nový odvodňovací průleh nebudou mít vliv na osoby s vlastnickými právy ke stavbám ve stávající zástavbě. Naopak tato změna a zásah je dle žalobců z hlediska hydrogeologického velmi nebezpečný. Povolovaná změna bude mít za následek odvodňování celé dané oblasti, a tedy bude mít vliv na odtokové poměry v daném území. – Stejně tak bude mít vliv na okolní nemovitosti a kvalitu života změna tvaru veřejně přístupné účelové komunikace při jejím napojení na místní komunikaci III. třídy ulice Komárkova. Tato změna bude mít negativní vliv na okolí v tom smyslu, že dojde k nárůstu dopravy v dané lokalitě a tím i hluku a zvýšené prašnosti. – Navrhovaná změna je uskutečňovaná z důvodu plánované výstavby projektu 1 a projektu 2. U obou projektů byli žalobci označeni jako účastníci řízení, avšak v řízení o změně účastníky naprosto nelogicky nejsou.

III. Vyjádření žalovaného k podané žalobě a související vyjádření

5. Ve vyjádření k podané žalobě žalovaný setrval na stanovisku uvedeném v napadeném rozhodnutí a navrhl, aby soud žalobu zamítl.

6. Uvedl, že problémem celé žaloby je, že v zásadě spojuje účastenství žalobců s umístěním stavby „Bytový park X“ jako celku (tedy souboru čtyř bytových domů s příslušenstvím) povoleným rozhodnutím ze dne 11. 4. 2013, č. j. MCP11/13/019715/OV/Lev, nikoliv s pouhou změnou tohoto rozhodnutí týkající se účelové komunikace, cyklostezky a změny v likvidaci dešťových vod. Žalobci navíc hovoří o účasti ve „vodoprávním řízení“, což svědčí o nepochopení principu územního řízení a změny územního rozhodnutí.

7. Žalobci v žalobě hovoří o masívním developerském projektu „Bytový park X I“ a „Bytový park X II“, vzhledem k tomu, že žalobci byli účastníky povolovacích řízení u obou projektů, vyvozují z toho automaticky své postavení účastníků i v tomto řízení. S tímto tvrzením žalovaný nesouhlasil, a to s ohledem na § 94 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“). Dle žalovaného bude okruh účastníků řízení vždy vymezen v závislosti na tom, kdo ze „sousedů“ bude takovou změnou přímo dotčen ve svých právech. Žalovaný se otázkou, zda žalobcům náleželo postavení účastníků předmětného řízení o změně územního rozhodnutí v napadeném rozhodnutí, podrobně zabýval, přičemž dospěl k závěru, že jim takové právo nesvědčí.

8. Žalobci „přímé“ dotčení svých vlastnických práv shrnují v 16 bodech, avšak minimálně v sedmi bodech hovoří o stavbě jako celku, své účastenství tak nevztahují pouze k řízení o změně územního rozhodnutí. V dalších bodech zmiňují znalecké posudky Ing. M. N., Ph.D., a Ing. Tomáše Hoskovce, které se však opět nevztahují pouze k předmětu změny územního rozhodnutí, ale k několika řízením, ať již proběhlým či potenciálně budoucím, a vyjadřují se k drenážím, které jsou předmětem jiného řízení (o odstranění stavby). V předchozím územním řízení byly stavebníkem předloženy vlastní posudky a rozbory svědčící naopak v jeho prospěch, dle nichž nová zástavba nebude mít na stávající zástavbu negativní vliv. Za účelem zjištění skutečného stavu byly stavebním úřadem zajištěny další podklady pro vydání rozhodnutí – Posouzení vlivu navrhované stavby Bytového parku X na stávající zástavbu zpracované RNDr. Janem Schröfelem (odborná způsobilost v inženýrské geologii) a dále stejně nazvaný podklad zpracovaný společností Inset s.r.o., IČO: 411 87 628, se sídlem Lucemburská 1170/7, Praha 3. Oba podklady přitom hodnotí veškeré údaje uváděné v předložených posudcích se závěrem, že výstavba „Bytového parku X“ stavby v nejbližším okolí neovlivní. Součástí spisu je i Geotechnické posouzení možných vlivů výstavby na inženýrskogeologické a hydrogeologické poměry území zpracované prof. Ing. Jaroslavem Paškem, DrSc., soudním znalcem v oboru inženýrská geologie, geotechnika, zakládání staveb, dle něhož „hydrogeologické poměry jsou zejména výstavbou metra radikálně změněny tak, že jsou rozděleny do dvou rajónů. I kdyby tedy byly novou výstavbou nějak ovlivněny, týkalo by se to jen rajónu jižně od metra. Rajónu severně od metra se to nijak nemůže dotknout“. V uvedeném dokladu se dále uvádí, že „území severně od metra, kam projektovaná výstavba zasahuje jen velmi okrajově vedlejšími objekty, a kde se rozprostírá dosavadní výstavba převážně rodinných domů, patří tedy dnes ke zcela odlišnému, hydrogeologicky nezávislému rajónu. Hydrogeologický režim je zcela oddělen od sousedního území mohutným drénem podél tubusů metra. Platí zde tedy zcela samostatný hydrogeologický režim, ovšem nikoliv původní, ale změněný zástavbou. Hydrogeologické poměry v prostoru nových řadových domů byly tedy dávno pozměněny, prostor má svůj vlastní hydrogeologický režim, který nemůže být v žádném případě ovlivněn výstavbou za trasou metra“. Nutno dodat, že uvedené posudky se vyjadřovaly k celé zástavbě, resp. ke stavbě „Bytového parku X“ jako celku, nicméně z jejich závěrů vyplývá, že tvrzené poškození okolních staveb výstavbou existující části předchozího pravomocně umístěného záměru se neprokázalo. Nyní projednávaná změna územního rozhodnutí nespočívá v umístění stacionárního zdroje vibrací nebo strukturálního hluku. Dochází pouze k minimální změně prostorového řešení již umístěné stavby, přičemž i zásah do hydrogeologických poměrů touto změnou je minimální.

9. Z obsahu žaloby vyplývá, že hlavní námitkou žalobců je především jejich obava ze změny hydrogeologických poměrů, která by se mohla dotknout vlastnických práv k jejich nemovitostem. K zásahu do zadržování vody v krajině dochází, součástí záměru je nepatrná změna celkové plochy zpevněných ploch. Dílčími záměry jsou terénní průleh, jeho napojení přes horskou vpusť do stávající retenční nádrže a akumulační nádrž. Nad rámec rozsahu řízení stavebník uvádí zastřešení bytových domů zelenými střechami. Příslušným vodoprávním úřadem kompetentním vyjadřovat se k hydrogeologickým poměrům v území je odbor výstavby ÚMČ Praha 11, který ve svém sdělení ze dne 14. 8. 2020, č. j. MCP11/20/038163/OV/Kut, uvedl, že změnou územního rozhodnutí nebudou zájmy chráněné vodním zákonem dotčeny. Žalovaný se však za účelem vyvrácení všech případných pochybností přesto v rámci odvolacího řízení obrátil na příslušný vodoprávní úřad se žádostí o součinnost. Uvedený správní orgán svým přípisem ze dne 11. 10. 2021, č. j. MCP11/21/052341/OV/Kut, sdělil, že touto změnou není dotčeno povolené nakládání s povrchovými vodami vzniklými dopadem atmosférických srážek na zemský povrch nebo stavby vydané 28. 1. 2014 pravomocným rozhodnutím č. j. MCP11/14/001961/OŽP/Kutn, a dále, že se odtokové poměry v území ani vliv na sousední pozemky a stavby změnou umístění stavby téměř nezmění. Posudek předložený žalobcem není zpracován osobou odborně způsobilou v hydrogeologii a nemůže tedy sloužit k posouzení změny odtokových a hydrogeologických poměrů. Z důvodu všech výše uvedených skutečností tedy nemohl žalovaný dojít k jinému závěru, než že vlastnické právo žalobců k jejich nemovitostem nemůže být předmětnou změnou územního rozhodnutí přímo dotčeno.

10. Závěrem žaloby žalovaný uvedl, že napadené rozhodnutí je rozhodnutím o odvolání proti procesnímu rozhodnutí stavebního úřadu o odepření postavení účastníka v územním řízení, tedy úkonu, jímž se upravuje vedení správního řízení. Po vydání tohoto rozhodnutí bylo vydáno rozhodnutí ve věci hlavní (rozhodnutí, jímž byla požadovaná změna územního rozhodnutí povolena). Proti tomuto rozhodnutí stavebního úřadu (ze dne 10. 5. 2021, č. j. MCP11/21/011895/OV/Hyn) podali žalobci taktéž odvolání, jež však bylo následně rozhodnutím žalovaného ze dne 25. 3. 2022, č. j. MHMP 497753/2022, zamítnuto jako nepřípustné. Vzhledem k tomu, že toto rozhodnutí o odvolání je třeba považovat za finální rozhodnut ve věci samé, vůči němuž je ze zásady soudní přezkum přípustný, měl žalovaný za to, že se v případě nyní napadeného rozhodnutí týkajícího se účastenství v řízení jedná o tzv. kompetenční výluku ve smyslu § 70 písm. c) soudního řádu správního, tedy o rozhodnutí, jež je ze soudního přezkumu vyloučeno.

11. Stavebník ve vyjádření k podané žalobě uvedl, že žalobci napadají z velké části původní umístění stavby, resp. její realizaci, ale nenapadají samotnou změnu územního rozhodnutí. Žalobci používají spíše obecné formulace směřující proti stavbě jako celku, nikoliv výhradně vůči části stavby, jež je předmětem změny územního rozhodnutí.

12. Změna územního rozhodnutí spočívá toliko ve změně tvaru a rozměrů zpevněných ploch. Konkrétně změně tvaru napojení na místní komunikaci (ul. Komárková) rozšířením o cca 1,5 m bez dopadu na nárůst dopravy, posunu parkovacích stání při zachování jejich počtu, změně trasy stezky pro cyklisty (narovnání oproti původní vlnovce) o max 2,4 m, v rozšířeném místě o 3 m, změně tvaru pěší komunikace v severní a severozápadní části stavebního pozemku a změně vnitroareálové komunikace uvnitř nového areálu, změně areálové dešťové kanalizace, která s pozemkem žalobců nijak nesouvisí a je umístěna na zcela jiném místě, umístění vsakovacího zařízení podél veřejně přístupné účelové komunikace (zatravněný terénní průleh), umístění akumulační nádrže na již realizované areálové dešťové kanalizaci a kácení dřevin. Všechny tyto změny jsou dle stavebníka pouze dílčí, u komunikací dochází k posunu v řádech několika metrů, nemovitost žalobců se přitom nachází přes 100 m daleko.

13. Třebaže žalobci uvádějí některé argumenty, kterými napadají i změnu, materiálně lze rozumět, že napadají projekt jako takový, tedy původní územní rozhodnutí ze dne 11. 4. 2013, č. j. MCP11/13/019715/OV/Lev.

14. Žalobci uvádějí v žalobě některé údajné negativní vlivy, které podle nich dopadají na stav jejich nemovitosti. Neodlišují, však rozhodnutí žalovaného od původního rozhodnutí viz výše. Například předmětnou změnou nemůže dojít k významnému zvýšení hladiny hluku v okolí, masivnímu zvýšení vibrací nebo statickému namáhání nemovitostí v dané oblasti. Drobné změny již pravomocného územního rozhodnutí nemohou mít vliv na vlastnické právo žalobců, stejně jako nemohou způsobovat další negativní vlivy tvrzené žalobci.

15. K poukazu na znalecký posudek Ing. M. N., Ph.D., a Ing. Tomáše Hoskovce č. 977–19–2020 ze dne 7. 12. 2020, stavebník zdůraznil, že se vztahují k samotné stavbě, nikoliv jen k dílčí změny územní rozhodnutí. Pro toto soudní řízení jsou proto nerelevantní.

IV. Posouzení žaloby Městským soudem v Praze

16. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán [§ 75 odst. 2 věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)], a vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.).

17. Při ústním jednání konaném dne 7. 11. 2022 účastníci řízení setrvali na svých stanoviscích.

18. Zástupce žalobců uvedl, že žalobci spatřují dotčení na svých právech ve změně areálové dešťové kanalizace, umístění vsakovacího zařízení podél veřejně přístupové účelové komunikace a umístění akumulační nádrže na již realizované areálové dešťové kanalizaci, a nesouhlasil s žalovaným, že uvedenou změnou nemohli být žalobci dotčeni na svých právech. Tvrdili, že touto změnou je zásadním způsobem ovlivněn majetek žalobců.

19. Žalobce a) upozornil, že dané území je z hlediska hydrogeologického velmi komplikované, přičemž jakákoliv změna hladiny podzemní vody způsobuje pohyby stavebních konstrukcí. Zvolené technické řešení je neadekvátní dané situaci a zbytečně odvádí vodu z daného území. Dále žalobce a) upozornil na vzniklé poruchy, když za nejzávažnější lze považovat přetržení opěrky. Dle žalobce jakékoliv zacházení s vodou, respektive odvodnění způsobuje další progresi poruch. Tomu se žalobce snaží zabránit.

20. Zástupkyně žalovaného upozornila na skutečnost, že předmětem územního řízení byly pouze dílčí změny.

21. Zástupce stavebníka uvedl, že námitky žalobců směřují vůči umisťovanému záměru, nikoliv dílčí změně. Dále v případě náhrady nákladů řízení poukázal na důvody hodné zvláštního zřetele.

22. Žalobce a) následně poukázal na dlouhodobost problému spočívající v nadbytečném odvodnění daného území, které zabraňuje udržení hladiny podzemní vody v dané lokalitě. Žalobce protestuje proti tomu, že neexistují opatření, která by eliminovala poškozování domů. Bez těchto opatření bude poškozování domů, včetně domu žalobce dále pokračovat. V současné době má dům žalobce odchylku od svislice 1 % a jedná se o nevratnou změnu.

23. Soud neprovedl důkaz znaleckými posudky Ing. Tomáše Hoskovce a Mgr. Jana Blahůta včetně výslechů příslušných znalců. Oba výše uvedené znalecké posudky se vztahují ke stavbě jako takové, nikoliv pouze ke změně územního rozhodnutí. Navíc znalecký posudek Ing. Tomáše Hoskovce je součástí spisového materiálu předloženého žalovaným. Provedení výše uvedených důkazů tak soud považoval za nadbytečné.

24. Soud vyšel z následně uvedené právní úpravy: * Podle § 85 odst. 2 písm. b) stavebního zákona účastníky územního řízení dále jsou osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno. * Podle § 94 odst. 1 stavebního zákona územní rozhodnutí lze změnit na odůvodněnou žádost oprávněného, a to tak, že se jeho dosavadní část nahradí novým územním rozhodnutím. Návrh na změnu územního rozhodnutí projedná stavební úřad v rozsahu této změny. Platnost původního územního rozhodnutí není dotčena, pokud není současně výslovně rozhodnuto o změně jeho platnosti podle § 93 odst. 3.

25. Soud o podané žalobě uvážil následovně:

26. Předně soud k návrhu žalovaného na odmítnutí žaloby odkazuje na setrvalou judikaturu Nejvyššího správního soudu zabývající se otázkou povahy usnesení, kterým je deklarováno, že žalobce není účastníkem řízení. Podle této judikatury je uvedené usnesení procesním rozhodnutím, nicméně nejde o usnesení, kterým by se pouze upravovalo vedení řízení ve smyslu kompetenční výluky podle § 70 písm. c) s. ř. s. a které by proto nepodléhalo soudnímu přezkumu (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 7. 2015, č. j. 9 As 222/2014–147, č. 3288/2015 Sb. NSS). V projednávaném případě pak soud neshledal žádný důvod se od uvedené judikatury jakkoliv odchylovat.

27. Podstata sporu mezi účastníky řízení spočívá v posouzení, zda žalobci jsou účastníky řízení o změně územního rozhodnutí ze dne 11. 4. 2013, č. j. MCP11/13/019715/OV/Lev, jak tvrdí, či nikoliv, jak tvrdí správní orgány.

28. Za rozhodné pro posouzení uvedené otázky soud považoval znění § 85 odst. 2 písm. b) stavebního zákona ve spojení s § 94 odst. 1 tohoto zákona. Ustanovení § 85 odst. 2 písm. b) stavebního zákona označuje za účastníky územního řízení osoby, jejichž vlastnické (nebo jiné věcné) právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno. Ustanovení § 94 odst. 1 stavebního zákona opravňuje stavební úřad k projednání návrhu na změnu územního rozhodnutí pouze v rozsahu této změny. Z výše uvedeného dle náhledu soudu vyplývá, že účastníky řízení o změně územního rozhodnutí jsou podle § 85 odst. 2 písm. b) stavebního zákona ve spojení s § 94 odst. 1 tohoto zákona pouze osoby, jejichž vlastnické právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich by mohlo být změnou územního rozhodnutí přímo dotčeno. Zjednodušeně řečeno okruh sousedů, kteří budou účastníky řízení o změně návrhu územního rozhodnutí, se odvíjí od toho, kdo ze sousedů bude takovou změnou přímo dotčen ve svých právech. Skutečnost, že tyto osoby byly účastníky územního řízení, není z hlediska posouzení jejich účastenství v řízení o změně územního rozhodnutí relevantní.

29. K otázce přímého dotčení na právech pak soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 6. 2011, č. j. 7 As 54/2011–91, ve kterém Nejvyšší správní soud dovodil, že je „přímým dotčením nutno rozumět takovou možnou změnu poměrů v lokalitě vyvolanou zamýšlenou stavbou, která má vliv na podstatu, obsah nebo výkon vlastnických či jiných relevantních práv těmi, kdo tato práva mají“. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 4. 2019, č. j. 4 As 17/2019–68, „pro naplnění definice účastenství postačuje pouhá možnost přímého dotčení na právech nebo povinnostech rozhodnutím, které má být ve správním řízení vydáno. Tato možnost přitom musí být reálně myslitelná, nikoliv pouze hypotetická. Zároveň musí být splněna podmínka, že práva nebo povinnosti mohou být rozhodnutím dotčeny přímo, tedy bezprostředně. Je povinností správního orgánu v jednotlivých případech posoudit, kteří z vlastníků „sousedních“ pozemků a staveb na nich mohou být konkrétním rozhodnutím dotčeni přímo“.

30. Správní orgány v souvislosti s posouzením účastenství žalobců předně odkázaly na to, že námitky žalobců směřují vůči celkovému záměru, avšak předmětem řízení je pouze dílčí změna územního rozhodnutí spočívající ve: – změně tvaru a rozměrů zpevněných ploch, posunu parkovacích stání, změně trasy cyklostezky, změně tvaru pěší komunikace v severní a severozápadní části stavebního pozemku, – změně areálové dešťové kanalizace, umístění vsakovacího zařízení podél veřejně přístupové účelové komunikace (zatravněný terénní průleh), umístění akumulační nádrže na již realizované areálové dešťové kanalizaci, – kácení dřevin. Dílčí změny územního rozhodnutí pak nemohou mít dle správních orgánů vliv na sousední pozemky a stavby, tím spíš že nemovitosti žalobců jsou od záměru vzdáleny více než 70 m. Konkrétně pokud jde o první bod změny územního rozhodnutí, stavební úřad poukázal zejména na to, že nedochází ke kapacitnímu nárůstu dopravy, k nárůstu parkovacích míst, ke zvýšení hlučnosti, prašnosti či emisí z výfukových plynů ani k umístění komunikací do menší blízkosti. Z uvedeného důvodu stavební úřad dovozoval, že změna nemůže mít vliv na sousední pozemky a stavby. Obdobně v případě cyklostezky stavební úřad poukázal na skutečnost, že změnou nedochází k umístění cyklostezky ani jejího osvětlení do menší blízkosti ke stávající zástavbě, tudíž nedojde k většímu osvětlení obytných domů v nočním období než při původní trase cyklostezky. Ke změně areálové dešťové kanalizace stavební úřad podotkl, že tato změna nemůže mít vliv na sousední pozemky a stavby. Nová akumulační nádrž slouží k dočasnému zadržování těchto vod před jejich odvodem do retenční nádrže a nemůže mít vliv na sousední pozemky a stavby. Nový zatravněný odvodňovací průleh slouží k odvodnění přiléhající veřejně přístupné účelové komunikaci a je napojen na stávající retenci. Ani v tomto případě tak dle stavebního úřadu nemůže mít změna záměru vliv na sousední pozemky. Žalovaný vzhledem k uplatněným výtkám žalobců doplnil spisový materiál o vyjádření vodoprávního úřadu, který přípisem z dne 11. 10. 2021, č. j. MCP11/21/052341/OV/Kut, sdělil, že předmětnou změnou není dotčeno povolené nakládání s povrchovými vodami vzniklými dopadem atmosférických srážek na zemský povrch nebo stavby vydané 28. 1. 2014, č. j. MCP11/14/001961/OŽP/Kutn, a že se odtokové poměry v území ani vliv na sousední pozemky a stavby změnou umístění stavby téměř nezmění. V souladu s uvedeným sdělením pak měl žalovaný za to, že zásah do hydrogeologických poměrů je zcela zanedbatelný.

31. Žalobci v podané žalobě uplatnili řadu námitek, ve kterých spojují přímé dotčení na svých právech s umístěním samotného záměru „Bytový park X“. Jedná se zejména o výtky, že výstavbou projektu 1 i projektu 2, včetně změny je zasaženo do vlastnických práv žalobců na nerušené užívání jejich nemovitostí a zasahuje se do práv na příznivé životní prostředí a práv na ochranu zdraví, dále že plánovaná výstavba nerespektuje stávající zástavbu a její okolí a její vlivem dochází k závažným škodám na nemovitostech žalobců, že realizací celého projektu dojde ke značnému zhoršení úrovně a kvality bydlení stávajících obyvatel, dojde k významnému zvýšení hladiny hluku v okolí, k masivnímu zvýšení vibrací a statickému namáhání nemovitostí v dané oblasti, že v dané oblasti jsou nestabilní hydrogeologické poměry apod. Tyto námitky však nejsou pro posouzení projednávaného případu relevantní. Jak soud uvedl výše, relevantní pro posouzení projednávaného případu jsou výlučně ta tvrzení, která přímé dotčení na právech žalobců spojují se změnou územního rozhodnutí, nikoliv se stavbou jako takovou. Stavební úřad totiž podle § 94 odst. 1 stavebního zákona projednává návrh na změnu územního rozhodnutí pouze v rozsahu této změny. Námitky, které spojují přímé dotčení na právech žalobců s umístěním samotného záměru „Bytový park X“, měly být žalobci uplatněny v územním řízení týkající se stavby „Bytový park X“. V tomto řízení měly tyto námitky své oprávněné místo a správní orgány by byly povinny se jimi odpovídajícím způsobem zabývat. V současném řízení, ve kterém je projednávána pouze změna již vydaného územního rozhodnutí, tyto námitky již nemají své místo.

32. Zároveň řada námitek žalobců je uplatněna v obecné rovině, když žalobci své dotčení na právech nikterak nekonkretizují nebo neuvádějí, na základě jakých skutečností a důkazů k uvedenému závěru dospěli. Naproti tomu správní orgány založily svá rozhodnutí na konkrétních skutečnostech. Za uvedeného stavu věci se soud námitkami žalobců mohl zabývat pouze obecně tak, jak byly vzneseny. Soud totiž není oprávněn a rovněž ani povinen na žalobní body jakkoliv usuzovat nebo je dovozovat. K obdobnému závěru dospěl i rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v rozsudku ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008–78, ve kterém konstatoval, že „míra precizace žalobních bodů do značné míry určuje i to, jaké právní ochrany se žalobci u soudu dostane. Čím je žalobní bod – byť i vyhovující – obecnější, tím obecněji k němu může správní soud přistoupit a posuzovat jej. Není naprosto na místě, aby soud za žalobce spekulativně domýšlel další argumenty či vybíral z reality skutečnosti, které žalobu podporují. Takovým postupem by přestal být nestranným rozhodčím sporu, ale přebíral by funkci žalobcova advokáta“ (zdůraznění provedl zdejší soud).

33. Výtky žalobců, které soud považuje za obecné, jsou zejména námitky, že k negativním vlivům dojde i v důsledku plánované změny územního rozhodnutí, nebo že na okolní nemovitosti a kvalitu života bude mít vliv změna tvaru veřejné přístupové účelové komunikace při jejím napojení na místní komunikaci III. třídy ulice Komárkova, neboť dojde k nárůstu dopravy v dané lokalitě a tím i hluku a zvýšené prašnosti. Z uvedených tvrzení není soudu zřejmé, na základě jakých skutečností a důvodů žalobci dospěli k závěru o negativním vlivu změny územního rozhodnutí, o nárůstu dopravy a zvýšení hluku a prašnosti. Podstata navrhované změny územního rozhodnutí nezakládá žádný důvod domnívat se, že by tato změna byla spojena s jinými vlivy než těmi, které jsou spojeny se samotným územním rozhodnutím, respektive že by změny týkající se veřejně přístupných účelových komunikací (změna tvaru a šířky) byly činěny za účelem navýšení dopravy. Celkové rozšíření připojení je totiž menší než průměrná šířka standardního vozidla. Za uvedeného stavu věci soud uvedeným námitkám žalobců nepřisvědčil.

34. Z obsahu podané žaloby vyplývá, že žalobci za zásadní považují odvod vody z dané oblasti. Soud s obecnými tvrzeními žalobců (např., že pokud je z krajiny odváděna voda, klesá hladina podzemní vody, v důsledku čehož dochází k pohybu geologických vrstev a tím k praskání staveb) souhlasí. Avšak v projednávaném případě nelze odhlédnout od skutečnosti, že žalobci ani v tomto případě neuvedli a rovněž ani nedoložili, na základě jakých skutečností a důvodů dospěli k závěru, že navrhovaná změna územního rozhodnutí má zásadní vliv na odvod vody z dané oblasti. Žalobci pouze v obecné rovině tvrdí, že je změna, respektive zásah z hlediska hydrogeologického velmi nebezpečný. Naproti tomu správní orgány žalobcům sdělily konkrétní důvody, proč mají za to, že se odtokové poměry změnou umístění stavby nezmění (viz výše). S těmito závěry pak žalobci nikterak nepolemizují.

35. Znalecký posudek Ing. M. N., Ph. D. číslo 29/2019, na který poukazují žalobci v podané žalobě, soud nepovažuje za relevantní, neboť se zabývá obecně posouzením vlivu výstavby podle „Návrhu územní studie okolí stanice metra X“. Z tohoto posudku tak nelze zjistit, zda a případně jaký vliv má navrhovaná změna územního rozhodnutí vliv na odtokové a hydrogeologické poměry. Zejména však uvedený posudek není zpracován příslušným znalcem, tj. znalcem v oboru hydrogeologie, ale znalcem v oboru stavební fyziky a stavební izolace, který je nadto žalobcem v této věci.

36. Relevantní pro projednávaný případ není ani znalecký posudek Ing. Tomáše Hostovce č. 977–19–2020 ze dne 7. 12. 2020. Rovněž uvedený znalecký posudek se zabývá celkovým vlivem zamýšlené výstavby v oblasti X na stávající zástavbu, když vedle výstavby Bytového parku X zohledňuje i výstavbu Zdravotnického zařízení a Domova pro osoby se zdravotním postižením, obytného souboru Na vyhlídce a Územní studie Okolí metra X. Ani z uvedeného znaleckého posudku tedy nelze usuzovat na vliv návrhu změny územního rozhodnutí na odtokové, případně hydrogeologické poměry v území. Rovněž tento znalecký posudek není zpracován příslušným znalcem, když jej zpracovával znalec v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace odhady nemovitostí, a v oboru stavebnictví, stavby obytné a stavby průmyslové.

37. Navrhovaná změna územního rozhodnutí se týká změny areálové dešťové kanalizace, umístění vsakovacího zařízení (zatravněný terénní průleh) a umístění akumulační nádrže na již realizované areálové dešťové kanalizaci. Podstata navrhované změny územního rozhodnutí se týká pouze nakládání s povrchovými vodami vzniklými dopadem atmosférických srážek na zpevněné plochy. Umístěním zatravněného terénního průlehu k odvodnění přiléhající veřejně přístupné účelové komunikace a zpevněných ploch, umístěním akumulační nádrže o objemu 2,65 m3 na již realizovanou dešťovou kanalizaci a nová trasa dešťové kanalizace v délce cca 25 m do již realizované retenční nádrže o objemu 60 m3, dle náhledu soudu nemůže zásadním způsobem ovlivnit odvod vody z dané oblasti oproti již vydanému územnímu rozhodnutí. Podstata změny územního rozhodnutí totiž spočívá vůči vydanému územnímu rozhodnutí pouze v postupném usměrnění odtoku srážkové vody ze zpevněných ploch do dešťové kanalizace a v případě akumulační nádrže k dočasnému zadržení srážkových vod za účelem jejich využití před jejich odvodem do retenční nádrže. Uvedenými změnami je reagováno na nízkou propustnost horninového prostředí v daném území (viz sdělení ze dne 11. 10. 2021, č. j. MCP11/21/052341/OV/Kut, a Bytový park X – Hydrogeologické posouzení ze dne 28. 2. 2011, zpracované společností K + K průzkum s. r. o., konkrétně Martinem Schreiberem) a tím i omezené možnosti vsakování dešťových vod. Celkový odtok dešťových vod z dotčeného území se však vůči územnímu rozhodnutí zásadním způsobem, ze kterého by mohlo být vyvozováno možné dotčení na právech žalobců, nemění. Nedochází tedy k odvodnění dotčeného území nad rámec již vydaného územního rozhodnutí.

38. Soud rovněž považuje za důležité, že řízení o návrhu změny územního rozhodnutí nepředcházelo, případně nebylo součástí žádné vodoprávní řízení. Žalovaný pouze za účelem odstranění všech pochybností požádal příslušný vodoprávní úřad o součinnost, konkrétně o vyjádření k námitkám žalobců uplatněným v podaném odvolání (viz žádost ze dne 3. 9. 2021, č. j. MHMP 1377258/2021). Na uvedenou žádost pak bylo ze strany vodoprávního úřadu reagováno sdělením ze dne 11. 10. 2021, č. j. MCP11/21/052341/OV/Kut, podle kterého navrhovanou změnou územního rozhodnutí není dotčeno povolené nakládání s povrchovými vodami vzniklými dopadem atmosférických srážek a že se odtokové poměry v území ani vliv na sousední pozemky a stavby změnou umístění stavby téměř nezmění.

39. K poukazu žalobců na skutečnost, že v popisu navrhované změny je zmíněn již vybudovaný odtokový systém, který je součástí drenážního systému, který má být odstraněn, soud uvádí, že mu není zřejmé, k jaké části napadeného rozhodnutí, případně rozhodnutí správního orgánu I. stupně se uvedená námitka váže. Jak bylo žalobcům správními orgány opakovaně sděleno, drenáže nejsou předmětem řízení o změně územního rozhodnutí (a nebyly ani součástí územního rozhodnutí). Pokud snad měli žalobci na mysli již realizovanou areálovou dešťovou kanalizaci, na kterou odkazuje popis změny navrhované stavby, pak soud uvádí, že žalobci předložené opatření proti nečinnosti a současně rozhodnutí o odstranění stavby ze dne 2. 6. 2021, MCP11/21/027804/OV/Koř, se realizované areálové dešťové kanalizace nikterak netýkají (viz výrok rozhodnutí o odstranění stavby), když opatření proti nečinnosti opakovaně zmiňuje toliko drenáže, nikoliv areálovou dešťovou kanalizaci. V této souvislosti soud připomíná, že areálová dešťová kanalizace stavební povolení nevyžaduje [viz § 103 odst. 1 písm. e) bod 10 stavebního zákona] a retenční nádrž byla povolena rozhodnutím č. j. MCP11/14/001961/OŽP/Kutn. S ohledem na uvedené neshledal soud výtku žalobců oprávněnou.

VI. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

40. Soud tedy neshledal žalobu důvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

41. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 60 odst. 1 s. ř. s., neboť žalobci nebyli ve sporu úspěšní a žalovanému správnímu orgánu žádné náklady v řízení nevznikly.

42. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť jí soudem nebyla uložena žádná povinnost, v souvislosti s níž by jí náklady vznikly (§ 60 odst. 5 s. ř. s.). Zároveň soud neshledal žádné důvody hodné zvláštního zřetele, pro které by zúčastněné osobě náklady řízení přiznal, když tyto důvody osoba zúčastněná na řízení ani blíže nespecifikovala.

Poučení

I. Základ sporu II. Obsah žaloby III. Vyjádření žalovaného k podané žalobě a související vyjádření IV. Posouzení žaloby Městským soudem v Praze VI. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení