17 A 47/2025 – 53

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudce Vadima Hlavatého a soudkyně Pavly Klusáčkové ve věci žalobce: ŠÉM, a.s., IČO 25634933 se sídlem Riegrovy sady 38, Praha 2 zastoupen advokátkou JUDr. Annou Frantalovou, Ph.D. se sídlem třída Míru 302, Pardubice proti žalovanému: Ministerstvo průmyslu a obchodu se sídlem Na Františku 32, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu ze dne 6. 3. 2025, č. j. MPO 24701/25/21500/01000, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu ze dne 6. 3. 2025, č. j. MPO 24701/25/21500/01000, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 25 048,40 Kč, a to do rukou jeho zástupkyně JUDr. Anny Frantalové, Ph.D., advokátky.

Odůvodnění

Obsah žaloby 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým bylo o jeho námitkách proti opatření (oznámení) žalovaného o krácení dotace ze dne 9. 12. 2024, č. j. MPO 110776/24/61100/61150, rozhodnuto tak, že opatření bylo oprávněné. Žalobci byla žalovaným poskytnuta dotace pro projekt Energeticky úsporná opatření – Resort Svatá Kateřina – Počátky v reakci na výzvu Úspory energie – výzva I. v rámci implementace Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost 2021–2027 rozhodnutím ze dne 27. 12. 2023, č. j. 120800/23/61500. Na žádost žalobce o proplacení dotace reagoval žalovaný prvostupňovým rozhodnutím se sankčním plošným krácením způsobilých výdajů ve 100% výši, a to s odkazem na žalobcovo porušení bodu 6.13.8. rozhodnutí o poskytnutí dotace z důvodu překročení maximální prahové hodnoty chladiva – potenciálu globálního oteplování (dále jen „GWP“).

2. Žalobce v žalobě namítl, že podmínka žalovaného ve výzvě, dle níž maximální hodnota GWP v časovém horizontu 100 let nesmí přesáhnout 675, byla stanovena v rozporu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852, o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088, a s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852, pokud jde o stanovení technických screeningových kritérií pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů.

3. Žalobce citoval čl. 3 a 9 nařízení 2020/852, obsahující kritéria pro určení, zda se hospodářská činnost kvalifikuje jako environmentálně udržitelná, a definici environmentálních cílů, dále citoval oddíl 7.6, Instalace, údržba a opravy technologických zařízení pro obnovitelnou energii, přílohy 1 nařízení 2021/2139, obsahující technická screeningová kritéria, neboť se jedná o projekt technických systémů budov. Žalobce naplňuje environmentální cíle EU a zároveň žádný z nich významně nepoškozuje, je tudíž environmentálně udržitelným a splňuje cíle a účel dotačního programu.

4. Technická screeningová kritéria z oddílu 4.16., Instalace a provoz elektrických tepelných čerpadel, přílohy 1 nařízení 2021/2139 podmínku maximální hodnoty GWP obsahují, avšak pokud je hospodářská činnost nedílnou součástí činnosti Instalace, údržba a opravy technologií pro výrobu obnovitelné energie uvedené v oddíle 7.6. této přílohy, použijí se technická screeningová kritéria uvedená v oddíle 7.6 této přílohy.

5. Žalobce poukázal na zápis z prvního jednání monitorovacího výboru Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK) ze dne 22. 11. 2022, z něhož vyplývá, že žalovaným nastavené parametry pro výzvu nebyly v souladu s unijními předpisy: „Š. Ch. (KOZE) poznamenal, že Komora OZE má problém s hodnotou GWP, tedy že v případě elektrických tepelných čerpadel prahová hodnota chladiva: potenciál globálního oteplování v časovém horizontu 100 let nepřesahuje 675. Tato hranice není platná ani na úrovni EK. Komora OZE podávala společně evropskými partnery členům Evropského parlamentu návrh, ať upraví tento postup.“.

6. Žalovaný v původním textu výzvy chybně definoval kritéria pro hodnocení projektů, neboť do ní neimplementoval dotčenou výjimku. Později žalovaný tento rozpor odstranil, když doplnil, že hodnotící kritérium GWP se nově nevztahuje na dodávku energie, která je určena pouze pro technické systémy budovy [písm. h) přílohy č. 3 Specifické podmínky výzvy]. Rovněž ze samotného faktu, že v souvislosti s touto změnou nedošlo ke změně definic cílů výzvy, monitorovacích indikátorů apod., je zjevné, že uvedené kritérium nemá vliv na dosažení/naplnění cílů projektu. Naopak nově definovaný parametr GWP vhodněji reflektuje účel dotačního programu, a jedná se tak pouze o jednu z dílčích (možných) podmínek, které by neměly vést ke 100% krácení dotace.

7. Žalobce namítl, že v době podání žádosti o poskytnutí dotace, rozhodnutí o jejím poskytnutí a v době realizace projektu nebylo technicky možné zvolit jiné řešení, a to vzhledem ke specifickým podmínkám resortu žalobce. Jedná se o resort, jenž svou konkurenční odlišnost od jiných podobných zařízení zakládá na poskytování skutečně tichého a klidného pobytu hostů a tomuto požadavku byla striktně uzpůsobena i podoba realizovaného projektu. Všechny tyto okolnosti byly popsány již při podání žádosti o dotaci.

8. Venkovní jednotky tepelných čerpadel vzduchu/vody proto byly projektovány pro umístění ve vzdálenosti cca 80 m od jednotlivých objektů resortu, rovněž bylo nutné reagovat na limitovaný prostor v tehdejších technických místnostech. Proto bylo navrženo řešení pomocí jednotek tepelných čerpadel typu „split“. Varianta splitového provedení tepelného čerpadla při zachování potřebných parametrů nebyla ještě známa, k čemuž žalobce doložil vyjádření společnosti CS–MTRADE, s.r.o. Instalací jednotek přitom bylo dosaženo významné úspory energií, což je klíčovým parametrem a požadavkem dotačního titulu.

9. Žalobce měl za to, že se jednalo marginální porušení jedné z vedlejších podmínek dotačního titulu, nadto stanovené v rozporu s unijními předpisy. Při realizaci projektu došlo k dosažení stanovených úspor i naplnění monitorovacích indikátorů, žalobce splnil i veškeré podmínky. Fakt, že se jedná o méně závažné porušení, vyplývá jednak ze samotné struktury rozhodnutí o poskytnutí dotace, dané porušení je uvedeno až v bodě 6.13.8. v dalších specifických podmínkách, a z toho, že bezprostředně po podání žádosti byla daná podmínka žalovaným výrazně zmírněna. Nově definované podmínky projekt splňuje, což dokládá dodatek k energetickému posudku.

10. Žalobce namítl, že krácení dotace není s ohledem na výše uvedené přiměřené závažnosti vytýkaného porušení. Žalobce k tomu odkázal na nález Ústavního soudu ze dne 18. 10. 2023, sp. zn. III. ÚS 1344/23, dle nějž se dotační právo řídí mj. zásadou přiměřenosti ve vztahu k postihům příjemců dotací, kteří porušili své povinnosti. Totéž vyplývá i z usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 10. 2018, č. j. 1 Afs 291/2017–33, Sb. NSS 3854/2019, a z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 4. 2023, č. j. 10 Afs 319/2022–33. Dle žalobce by ke krácení dotace v plné výši mělo docházet pouze v těch nejzávažnějších případech porušení pravidel či za existence zvláštních okolností. Odhlédnout nelze ani od praxe při přidělování dotací, která ponechává žadatele dlouhou dobu v nejistotě a staví je do nevýhodné pozice, zvláště v době podání žádosti o dotaci, kdy došlo k extrémnímu nárůstu cen energií.

11. Žalobce s ohledem na výše uvedené (marginálnost porušení vedlejší podmínky dotačního titulu a nepřiměřenost krácení dotace) namítl, že je napadané rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Žalovaný měl uvést úvahy o závažnosti pochybení žalobce z hlediska naplnění smyslu a účelu dotace, omezil se však pouze na obecné shrnutí. Vyjádření žalovaného a replika žalobce 12. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Co se týče tvrzeného rozporu s unijními předpisy, skutečnost, že některá národní kritéria stanovená ve výzvě jsou přísnější než minimální požadavky vyplývající z příslušných unijních nařízení, nezakládá její nezákonnost ani rozpor s právními předpisy. Žalovaný je oprávněn stanovit pro přístup k veřejné podpoře přísnější podmínky, než jaké vyžaduje unijní právo, pokud tím nedochází k porušení závazných pravidel.

13. K námitce žalobce, že později došlo ke změně pravidel výzvy, žalovaný podotkl, že pozdější modifikace pravidel nemá zpětný účinek. Žalobce podal žádost o podporu za jejího původního znění, přičemž mu nic nebránilo ji vzít zpět a podat ji znovu za nového znění výzvy. Žalovaný nikdy neučinil žádný krok, kterým by žadatelům dal najevo, že by se nové podmínky výzvy měly vztahovat i na žádosti podané za starých podmínek.

14. Za irelevantní označil žalovaný argumentaci žalobce specifickými podmínkami projektu a nemožností jiného řešení, jelikož žalobce nesplnil jednoznačně stanovenou dotační podmínku. Vyjádření společnosti CS–MTRADE, s.r.o. není znaleckým posudkem ani vědecky podloženým hodnocením technické nemožnosti využít jiné zařízení. Nadto dle žalovaného i v době realizace projektu existovala na trhu zařízení s chladivy s nízkým GWP.

15. Pokud by žalobce v žádosti o podporu deklaroval, že dotčenou podmínku plnit nebude, neprošla by hodnocením a rozhodnutí o poskytnutí dotace by vůbec nebylo vydáno. Žalobce v žádosti o podporu potvrdil (prostřednictvím energetického specialisty), že maximální hodnota GWP chladiva nepřesáhne 675. Věděl–li žalobce již při podání své žádosti o podporu, že nebude splňovat dotační podmínky pak vědomě do příloh k žádosti o podporu uvedl nepravdivé údaje, a pokud si této skutečnosti vědom nebyl, jedná se o nedostatečnou přípravu projektu.

16. Nelze vejít na argument žalobce, že hlavním cílem dotační výzvy jsou energetické úspory, jichž bylo dosaženo. Ačkoli úspora energie tvoří podstatný parametr, podmínky dotace stanovují i další environmentální požadavky – včetně omezení GWP chladiv. Tato kritéria musí být plněna kumulativně. Bagatelizace podmínek by ve svém důsledku znamenala, že by vůbec nemusely existovat.

17. Žalovaný odmítl, že by došlo k porušení zásady přiměřenosti při krácení dotace. Měl za to, že své správní uvážení řádně odůvodnil, přičemž posoudil závažnost porušení, jeho příčiny, vliv na realizaci účelu dotace i okolnosti na straně žalobce. V projednávaném případě nejde o pochybení formálního či marginálního charakteru, nýbrž o porušení podmínky, která byla výslovně uvedena v rozhodnutí o poskytnutí dotace jako závazná a jejíž nedodržení je poskytovatelem dotace vždy posuzováno jako zásadní zásah do integrity dotačního režimu. Z judikatury předestřené žalobcem nevyplývá, že by poskytovatel byl povinen dotaci za každých okolností vyplatit alespoň částečně.

18. V replice žalobce zdůraznil, že nařízení EU mají přímý účinek, ve zbytku pak zopakoval či doplňoval argumentaci obsaženou v žalobě. Jednání před soudem 19. Při jednání dne 13. 10. 2025 žalobce i žalovaný setrvali na svých procesních stanoviscích, odkázali na svá písemná podání a shrnuli svou argumentaci.

20. Soud zamítl návrhy žalobce na provedení důkazů: dotační výzva Úspory energie – výzva I., první verze a revidovaná verze; dodatek k energetickému posudku; zápis z prvního jednání monitorovacího výboru OP TAK ze dne 22. 11. 2022. Pro rozhodnutí soudu je dostačující obsah správního spisu, mimoto je obsah dotační výzvy, včetně změny podmínek, mezi účastníky nesporný, důkazní návrhy jsou tudíž bezpředmětné. Zbývající žalobcem navržené důkazy jsou obsaženy ve správním spisu, jímž se dokazování neprovádí (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008–117, Sb. NSS 2383/2011). Posouzení žaloby soudem 21. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí, včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo, v mezích žalobních bodů, jimiž je vázán, vycházeje přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodnutí správního orgánu [§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)].

22. Po posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

23. Podle § 14e odst. 1 rozpočtových pravidel poskytovatel nemusí vyplatit dotaci nebo její část, domnívá–li se důvodně, že její příjemce v přímé souvislosti s ní porušil povinnosti stanovené právním předpisem nebo nedodržel účel dotace nebo podmínky, za kterých byla dotace poskytnuta; je–li stanoven nižší odvod za porušení rozpočtové kázně podle § 14 odst. 5, výše nevyplacené části dotace musí být stanovena v rámci částek vypočítaných podle § 14 odst.

5. Přitom v rámci procentního rozmezí přihlédne poskytovatel k závažnosti porušení a jeho vlivu na dodržení účelu dotace. Nevyplatit dotaci nebo její část nelze při nedodržení povinnosti podle § 14 odst. 4 písm. i).

24. Podle bodu 6.13.8. rozhodnutí o poskytnutí dotace, je–li součástí Projektu pořízení elektrického tepelného čerpadla, musí příjemce nejpozději k prvnímu podání poslední žádosti o platbu doložit jeho technickou specifikaci, ve které bude uvedeno, že pořízené čerpadlo dosahuje prahové hodnoty chladiva: potenciál globálního oteplování v časovém horizontu 100 let nepřesahuje 675.

25. Podle písm. h) přílohy č. 3 dotační výzvy, Specifické podmínky výzvy, v případě elektrických tepelných čerpadel prahová hodnota chladiva: potenciál globálního oteplování v časovém horizontu 100 let nepřesahuje 675 (podmínka se nevztahuje pro dodávku energie, která je určena pouze pro technické systémy budovy podle vyhlášky 264/2020 Sb. o energetické náročnosti, a zároveň pokud je zařízení instalováno v předmětné budově, kde se uskutečňuje dodávka této energie anebo mimo předmětnou budovu s přímým rozvodem energie pouze do této budovy). [pozn. soudu: část uvedená v závorce byla do textu vložena až revizí].

26. Podle bodu 5.1, odrážka Projekt, písm. c) dotační výzvy žadatel o podporu/projekt musí ke dni podání Žádosti o podporu splňovat následující podmínky […] Projekt významně nepoškozuje environmetální cíle ve smyslu čl. 17 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2020/852 a Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139.

27. Podle bodu 7, Specifické podmínky Výzvy, písm. f) dotační výzvy žadatel musí deklarovat, že činnosti vztahující se k předmětným opatřením v rámci žádosti o podporu OP TAK splňují zásadu významně nepoškozovat ve smyslu čl. 17 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 („Nařízení o Taxonomii“) a investice do infrastruktury splňují požadavek na klimatickou odolnost ve smyslu čl. 2 odstavce 42 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060. Uvedená deklarace je uvedená v příloze č. 4 Posudek plnění DNSH a klimatického dopadu.

28. Podle čl. 1 odst. 1 nařízení 2020/852 toto nařízení stanoví kritéria pro určení toho, zda se hospodářská činnost kvalifikuje jako environmentálně udržitelná, a to pro účely stanovení míry, do jaké je investice environmentálně udržitelná.

29. Podle čl. 1 odst. 2 nařízení 2020/852 toto nařízení se vztahuje na: a) opatření přijatá členskými státy nebo Unií, kterými se stanovují požadavky na účastníky finančního trhu nebo emitenty v souvislosti s finančními produkty nebo podnikovými dluhopisy, které jsou na trhu poskytovány jako environmentálně udržitelné; b) účastníky finančního trhu poskytující finanční produkty; c) podniky, na něž se vztahuje povinnost zveřejňovat přehled nefinančních informací nebo konsolidovaný přehled nefinančních informací podle článků 19a nebo 29a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU.

30. Soud nevešel na první námitku, dle níž žalovaný v dotační výzvě, a to v její první, nerevidované verzi nezohlednil přímo použitelná nařízení EU.

31. Soud zdůrazňuje, že jak vyplývá z čl. 1 nařízení 2020/852, jeho účelem není regulovat veřejné podpory. Jeho podstatou je regulace finančního trhu – jeho účastníků nebo emitentů v souvislosti s finančními produkty nebo podnikovými dluhopisy, které jsou na trhu poskytovány jako environmentálně udržitelné, a související problematika. Nařízení 2020/852 a jeho prováděcí nařízení 2021/2139 proto nemají přímý účinek na dotační podmínky v dotační výzvě, žalobce se proto úspěšně nemůže domáhat toho, aby byly dotační podmínky v dotační výzvě stanoveny v souladu s tímto nařízením.

32. Na uvedeném nic nemění fakt, že dotační výzva na několika místech (body 5.1 a 7) odkazuje na nařízení 2020/852 a nařízení 2021/2139 s tím, že projekt musí splňovat zásadu významně nepoškozovat environmentální cíle. Ani v oddílu 4.16., ani v oddíle 7.6. přílohy 1 nařízení 2021/2139 není v části Zásada „významně nepoškozovat“ uvedeno nic ohledně GWP. Maximální hodnota GWP je uvedena pouze v oddílu 4.16. v části Významný přínos ke zmírňování změny klimatu, tedy že zařízení splňující tuto maximální hodnotu (a specifikovanou energetickou účinnost) představují přínos ke zmírňování změny klimatu. Jinými slovy, z hlediska aplikace zásady významně nepoškozovat environmentální cíle je dodržení či nedodržení maximální hodnoty GWP irelevantní.

33. Dotační podmínka zakotvená v 6.13.8. rozhodnutí o poskytnutí dotace dotační výzvy a v její příloze č. 3, v původní, nerevidované verzi, je tak stanovena nezávisle na nařízení 2020/852 a nařízení 2021/2139, přičemž žalovaný byl oprávněn ji stanovit.

34. Pokud jde o revizi dotační výzvy, žalobce netvrdil, že na něj měly být aplikovány revidované dotační podmínky, nýbrž to, že původní podmínky byly nastaveny chybně, v rozporu s unijním právem. To však soud vyvrátil výše. Podstatné tak není ani to, jaké důvody vedly žalovaného k revizi dotačních pravidel. Pouze pro úplnost soud podotýká, že argumenty žalovaného k aplikaci původního znění dotační výzvy jsou obecně vzato správné – pozdější, revidované podmínky se týkají výhradně těch žadatelů, kteří podali žádost až za jejich platnosti, nikoli předtím.

35. Z výše uvedených důvodů soud neprováděl žalobcem navržené důkazy vztahující se k dotační výzvě, její změně a k motivaci žalovaného k této změně.

36. Soud současně dává za pravdu žalovanému v tom, že žalobce byl povinen dodržet podmínku dotace spočívající v dodržení maximální hodnoty GWP. Soud nepokládá za rozhodné, zda žalobce byl technicky s to ji v inkriminované době dodržet (pročež je irelevantní vyjádření společnosti CS–MTRADE, s.r.o.), měl–li v úmyslu realizovat projekt způsobem nerušícím hosty hlukem. Tato podmínka byla zcela jednoznačná a žalobce byl povinen ji dodržet, dotační výzva žádné výjimky s ohledem na specifickou situaci (provozní podmínky) žadatele nepřipouští.

37. Soud však vešel na druhou žalobní námitku, kterou je nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. Judikatura Nejvyššího správního soudu i Ústavního soudu striktně vyžaduje, aby poskytovatel dotace provedl řádné hodnocení přiměřenosti jejího krácení. Soud odkazuje na recentní rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 9. 2025, č. j. 3 Afs 38/2025–33, bod 10, a tam uvedenou judikaturu, kterou zmiňoval i žalobce v žalobě. Také v odkazovaném případě shodný žalovaný tvrdil, že by tamějšímu žalobci nebyla dotace vůbec poskytnuta (nedosáhl by potřebného bodového hodnocení), což Nejvyšší správní soud nepovažoval za dostačující odůvodnění. Nejvyšší správní soud naproti tomu akcentoval, že je třeba vždy provést určité správní uvážení o charakteru a závažnosti pochybení ve vztahu k přiměřenosti krácení v plné výši, a to zejména s ohledem na cíl a účel celého dotačního programu.

38. V nyní projednávaném případě došlo k porušení jedné z podmínek dotace, jejíž význam žalobce marginalizoval, naopak žalovaný ji považoval za stěžejní. Vlastní posouzení závažnosti pochybení žalobce se nalézá na str. 5 napadeného rozhodnutí: „Projekt příjemce dotace by v případě, kdy by již od počátku deklaroval nesplnění maximální prahové hodnoty chladiva, nebyl vůbec doporučen k financování. Stejně jako projekty jiných žadatelů, u kterých by bylo zjištěno totéž pochybení.“.

39. Toto posouzení považuje soud za nedostatečné. Účel dotace a jeho naplnění pro potřeby úvahy o krácení dotace žalovaný nehodnotil vůbec – soud připomíná, že dle bodu 3.1. rozhodnutí o poskytnutí dotace se účelem dotace rozumí „realizace opatření ke snížení spotřeby energie“. Co se týče hodnocení závažnosti pochybení žalobce, žalovaný uvedl jen to, že při nesplnění podmínky maximální hodnoty GWP by žalobce dotaci vůbec neobdržel. S ohledem na výše citovanou judikaturu však tímto způsobem postupovat nelze. Je třeba skutečně zvážit, o jak závažné porušení podmínek dotace se jedná, a to především s ohledem na účel a cíl dotačního programu. Soud přitom vyzdvihuje, že ke krácení dotace v plné výši má docházet pouze v souvislosti s existencí zvláštních okolností či při porušení povinností, které jsou esenciální pro dotační titul, resp. pokud se jedná o nejzávažnější případy porušení povinností (zneužití dotace, popření smyslu a účelu dotačního programu atd.).

40. Soud pro úplnost dodává, že se posouzení přiměřenosti krácení dotace v plné výši nenachází ani v prvostupňovém rozhodnutí. To pouze odkazuje na body 6.1.2. a 6.1.3. rozhodnutí o poskytnutí dotace, které odkazují na § 14e a § 14 odst. 5 rozpočtových pravidel, s tím, že porušení této podmínky nemá stanovenu nižší intenzitu sankce, což je jednak nedostačující, jednak to z odkazovaných ustanovení dle soudu ani nevyplývá. Závěr 41. Soud uzavírá, že napadené rozhodnutí zrušil pro vady řízení dle § 78 odst. 1 s. ř. s. spočívající v nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí. Dále soud dle § 78 odst. 4 s. ř. s. vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení, ve kterém bude žalovaný, resp. ministr průmyslu a obchodu vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku (§ 78 odst. 5 s. ř. s.). Setrvá–li tedy žalovaný, resp. ministr průmyslu a obchodu na svých závěrech, bude povinen je řádně odůvodnit, tj. zdůvodnit výši krácení dotace.

42. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Jelikož byl žalobce ve věci zcela úspěšný, uložil soud žalovanému zaplatit mu náhradu nákladů řízení. Náklady žalobce představují zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč a náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 9 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění od 1. 1. 2025, ve výši 4 620 Kč a paušální náhrada hotových výdajů stanovená dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky, ve výši 450 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání nebo návrh ve věci samé – žaloba, účast na jednání), a konečně náhrada za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 3 194,10 Kč. Soud nepřiznal náhradu za repliku, neboť nepřinášela žádné nové, pro posouzení věci podstatné skutečnosti. Zástupkyně žalobce vyúčtovala a osvědčila cestovné Pardubice – Praha a zpět (celkem 250 km, pohonné hmoty 34,70 Kč/litr, spotřeba dle technického průkazu 5,9 l/100 km, základní náhrada 5,80 Kč/km) ve výši 1 961,82 Kč a náhradu za ušlý čas (3,5 hodiny, 150 Kč za každou započatou půlhodinu dle § 14 odst. 3 téže vyhlášky) ve výši 1 050 Kč, k tomu daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 632,48 Kč. Celkem náklady řízení činí 25 048,40 Kč.