17 A 6/2015 - 37

Rubrum

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Komínkovou v právní věci žalobce: P.L. , zastoupeného Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem, se sídlem Praha 4, Na Zlatnici 301/2, proti žalovanému: Krajský úřad Plzeňského kraje, se sídlem Plzeň, Škroupova 18, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18.12.2014 č.j. DSH/15485/14 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení

Odůvodnění

Žalobce se žalobou domáhá zrušení výše označeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo jako nepřípustné zamítnuto odvolání K.S. proti rozhodnutí Městského úřadu Rokycany, odboru dopravy, č.j. MeRo/1127/OD/14 ze dne 17.10.2014, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod čtvrtý zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, pro porušení § 18 odst. 3 téhož zákona, za což mu byla uložena pokuta 1.500,- Kč a náhrada nákladů řízení 1.000,- Kč. Žalobce v žalobě nesouhlasil se závěrem správního orgánu I. stupně, který shledal plnou moc zmocněnce vadnou, neboť byla podána elektronicky, aniž by byla vznikla cestou autorizované konverze; jednalo se o prostý sken plné moci. Žalobce měl za to, že správní orgány měly plnou moc považovat za platnou a měly přihlížet k podání zmocněnce a jemu doručovat písemnosti. Žalobce odkázal na rozsudek NSS č.j. 10 As 151/2014-33 ze dne 7.8.2014, podle něhož k prokázání zmocnění postačuje kopie plné moci. Má-li správní orgán pochybnosti o plné moci, musí k doplnění originálu plné moci vyzvat žalobce i jeho zmocněnce, což vyplývá z rozsudku NSS ze dne 29.9.2011 č.j. 4 As 27/2011-37. Žalobce tvrdil, že výzva k odstranění vady podání nebyla doručena zmocněnci žalobce, neboť nebyla vypravena na jeho elektronickou doručovací adresu ... Žalovaný uvedl, že zmocněnec uvedl dvě doručovací adresy, tj. také…, proto si správní orgán mohl vybrat, kam bude písemnosti doručovat, což dle žalobce není pravdivé. V plné moci byla sice uvedena adresa …avšak tato listina byla sepsána 30.7.2014, a žádost žalobce o doručování na … je obsažena v písemnosti „vyjádření ke spisu“ ze dne 5.8.2014, tedy později. Účastník řízení má právo změnit svou adresu k doručování v průběhu řízení. Správní orgán výzvu k doložení originálu plné moci vypravil na adresu …, avšak tato se vrátila jako nedoručitelná (patrně momentální výpadek či přetížení serveru, nebo zpracování objemné zprávy; jde o skutečnosti, které zástupci žalobce neovlivní). V takovém případě dle žalobce měl správní orgán opakovat pokus o doručení zprávy, tj. respektovat postup dle § 19 odst. 8 správního řádu. Pokud tak správní orgán neučinil, nelze klást k tíži žalobce, že písemnost nebyla jeho zástupci doručena. Pokud správní orgán tvrdí, že zmocněnec nikdy nepotvrdí přijetí písemnosti na elektronické adrese …, považuje toto žalobce za nepravdivé a k žalobě jako důkaz připojuje namátkou vybraná podání v jiných věcech, kdy přijetí zprávou opatřenou elektronickým podpisem potvrdil. Žalobce dále navrhl výslech zmocněnce K.S. Žalobce nesouhlasil ani s tím, že ač jménem žalobce podal zmocněnec odvolání, které správní orgány považovaly za vadné z důvodu neprokázání zmocnění, nevyzvaly žalobce k odstranění vady tohoto podání ze dne 3.11.2014. Dle žalobce je s podivem, že pokud znal zmocněnec spisovou značku věci, termín konání jednání i podával včasné odvolání, ač prvostupňové rozhodnutí bylo doručeno jen žalobci, není zřejmé, z čeho by žalovaný mohl usuzovat, že by mezi žalobcem a jeho zástupcem absentovala smlouva o zastoupení, či obdobný vztah. Dle žalobce tak správní orgán nemohl mít důvodné pochybnosti o existenci zmocnění, neboť nejen zmocněnec doručil správnímu orgánu kopii plné moci, ale též byla označena právní věc spisovou značkou, kterou by zmocněnec jen stěží znal, pokud by s žalobcem neměl uzavřenu smlouvu o zastoupení. Dle žalobce se tak jeví krajně nepravděpodobným, že by zmocněnec podal včasné odvolání. Žalobce poukázal i na to, že se sám neomluvil z jednání a v řízení nebyl jinak činný. Žalobce znovu poukázal na rozsudek NSS č.j. 10 As 151/2014-33, podle něhož stěžovatel byl řádně vyrozuměn o konání ústního jednání dne 18.10.2012, tedy si byl dobře vědom skutečnosti, že s ním bylo zahájeno správní řízení a v jaké věci. V dalším řízení za něj jednala společnost Fleet Control, resp. další zástupci této společnosti. Pokud by snad byla stěžovatelova tvrzení o absenci účinků zastoupení navenek pravdivá, kontrastuje to s tím, že stěžovatel zůstal v celém řízení naprosto pasivní. Dle žalobce rozsudek dopadá a contrario na projednávanou věc. Dle žalobce je tedy na podání plné moci udělené 30.7.2014 nutno hledět jako na platné, neboť správní orgán by její platnost mohl zpochybnit pouze výzvou k odstranění vady tohoto podání doručenou jak žalobci, tak i zmocněnci. Správní orgán přitom zmocněnci žalobce výzvu nedoručil; zároveň kopie plné moci postačovala k prokázání zastoupení. Správní orgány tak měly akceptovat i podání odvolání. I kdyby podání odvolání považovaly za vadné pro absenci průkazu zmocnění, měly podle žalobce znovu vyzvat žalobce i jeho zmocněnce k odstranění vady odvolání. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že žalobce prostřednictvím zmocněnce žádné rozsáhlé odůvodnění odvolání či vyjádření k věci nepodal, ani nenavrhoval doplnit dokazování. Podání zmocněnce bylo pouhou omluvou z jednání, kdy spolu s omluvou byla doručena elektronicky plná moc s absencí podpisu v textu naskenovaného dokumentu. Ze spisu vyplývá, že jak žalobce, tak i jeho údajný zmocněnec, byli vyzváni k doplnění plné moci v akceptovatelné podobě. Zmocněnec byl vyzván e-mailem a následně i písemně poté, co doručení elektronickou cestou nepotvrdil v souladu se zákonem. Podle žalovaného o udělení zmocnění jsou v daném případě též pochybnosti proto, že prvotně byla doručena plná moc bez podpisu, následně vypadají podpisy žalobce zcela odlišně, viz ZN/2983/DSH/14 – kopie plné moci přiložena a ZN/2871/DSH/14 – kopie plné moci taktéž přiložena, kdy podpisy na těchto plných mocích jsou v souladu s podpisy žalobce na doručenkách v předmětném řízení). Žalovaný měl za to, že nebylo zapotřebí žalobce ani jeho údajného zmocněnce znovu vyzývat k doložení plné moci v akceptovatelné podobě ve vztahu k odvolání, neboť žalobce i jeho údajný zmocněnec již z předchozího řízení věděli, že zmocnění bude akceptováno toliko, bude-li plná moc doložena v originálu, nebo jako výstup z autorizované konverze dokumentu či jako soubor podepsaný zaručeným elektronickým podpisem zmocnitele. Přestože o této skutečnosti oba věděli, z ryze obstrukčních důvodů přišlo odvolání opět s plnou mocí v neakceptovatelné podobě. Žalovaný konstatoval, že žalobci bylo známo z rozhodnutí správního orgánu I. stupně, že je na něho hleděno jako na nezastoupeného, přesto sám odvolání nepodal, ani nezajistil, aby jeho zmocněnec předkládal plnou moc v akceptovatelné podobě. Žalobcem zmíněné rozsudky NSS dle žalovaného neznemožňují správním orgánům vyžadovat plnou moc v akceptovatelné podobě. Vzhledem k obstrukcím prováděným obecnými zmocněnci panem S., panem K. i např. Ing. J. a k jejich postupu při zastupování účastníků řízení o přestupcích, je vždy na místě pochybovat o uděleném zmocnění, pokud není prokázáno správním orgánem I. stupně požadovaným způsobem tak, aby se jednalo o skutečný projev vůle zmocnitele. V nyní posuzovaném případě navíc existovala další indicie, která pochybnosti o zastoupení podporovala – zcela odlišný podpis žalobce na skenu plné moci od standardních podpisů známých žalovanému z úřední činnosti. Žalovaný se tak domnívá, že žalobcem zmíněné rozsudky NSS na posuzovanou věc nedoléhají. Údajnému zmocněnci byla výzva k doplnění plné moci doručována na obě elektronické adresy, tedy byly učiněny celkem dva pokusy o doručení, proto není podstatné, že systém vyhodnotil doručování na … jako nezdařený pokus o doručení. Žalovanému je z úřední činnosti známo, že tento zmocněnec písemnosti ani na jedné z uvedených e-mailových adres nepotvrzuje, tedy opakované doručování by nemohlo splnit svůj účel. Součástí správního spisu je oznámení přestupku ze dne 9.1.2014, podle něhož žalobce v tento den ve 21:20 hodin řídil osobní motorové vozidlo Audi A4 RZ… na dálnici D5 na 57 km ve směru na Rozvadov a byla mu naměřena rychlost jízdy 155 km/h před odečtením odchylky. Žalobce se do oznámení nevyjádřil. Dále je součástí správního spisu radarový záznam o přestupku, kde na fotografii je čitelná registrační značka vozidla. Dále je součástí spisu i úřední záznam PČR ze dne 16.1.2014 a ověřovací list silničního radarového rychloměru. Žalobce byl předvolán k jednání na 26.2.2014. Dne 25.2.2014 došla správnímu orgánu I. stupně omluva z jednání zmocněnce K.S. odůvodněná tím, že není schopen řídit vozidlo z důvodu zranění a bude mu pravděpodobně nařízen klid na lůžku s pracovní neschopností. V omluvě zmocněnec žádal o doručování na elektronickou adresu ... Současně byla předložena plná moc, jíž žalobce zmocnil K.S. k zastupování ve věci podezření ze spáchání přestupku vedeného pod spisovou značkou MeRo/1127/OD/14. Plná moc je datovaná 24.2.2014 a zmocněnec v ní žádá o doručování všech písemností na e-mail…. Plná moc neobsahuje žádný podpis žalobce, ani se nejedná o autorizovanou konverzi plné moci. Nebyla ani podepsána zaručeným elektronickým podpisem. Správní orgán I. stupně provedl jednání dne 26.2.2014, při němž vyslechl zakročující policisty P.Š. a Z.K. V protokolu o jednání se uvádí, že správní orgán neakceptoval důvod omluvy, dle něhož mělo dojít ke skřípnutí dveřmi v objektivně neurčeném rozsahu, kdy současně není omluva jakkoli dokládána ani lékařskou zprávou či potvrzením o pracovní neschopnosti, proto bylo jednáno v nepřítomnosti obviněného. Dne 27.2.2014 předložil K.S. znovu omluvu z jednání spolu s další kopií plné moci ze dne 24.2.2014, která již obsahuje podpis žalobce, ten však zjevně neodpovídá např. podpisu na doručence zásilky obsahující předvolání k jednání na 26.2.2014. Současně byla předložena fotokopie lékařské zprávy týkající se pacienta K.S. dne 26.2.2014 spolu s rozhodnutím o dočasné pracovní neschopnosti. Ve výzvě ze dne 20.5.2014 správní orgán I. stupně uvedl, že plná moc nebyla podepsána zaručeným elektronickým podpisem účastníka řízení, ani se nejedná o výstup autorizované konverze, ani nebyla dodána v originální listinné podobě. Proto byl žalobce vyzván podle § 37 odst. 3 správního řádu k odstranění nedostatku plné moci, k čemuž byla s usnesením stanovena lhůta 5 pracovních dnů od oznámení usnesení. Dále byl žalobce ve výzvě poučen, že pokud by plná moc nebyla doplněna jedním z uvedených způsobů, nelze ji považovat za akceptovatelnou plnou moc dle § 33 správního řádu. Výzva byla doručena do vlastních rukou žalobce dne 22.5.2014. Rovněž na této doručence je podpis žalobce zcela odlišný od podpisu na druhé fotokopii plné moci. Totéž platí o dalších podpisech žalobce na následujících doručenkách, tj. při převzetí prvostupňového rozhodnutí ve věci samé dne 22.10.2014. Výzva k odstranění vad plné moci byla současně zasílána na elektronickou adresu …dne 20.5.2014 z adresy oprávněné úřední osoby Mgr. M.K., jak vyplývá z výtisku e- mailové zprávy. Dále byla výzva spolu s usnesením odeslána prostřednictvím poštovního orgánu K.S. na adresu …,kde byla zásilka uložena a adresátovi zanechána výzva s poučením dne 27.5.2014 a po uplynutí úložní lhůty byla dne 9.6.2014 zásilka vložena do schránky. Dne 11.6.2014 oprávněná úřední osoba zaslala e-mailem usnesení spolu s výzvou také na adresu …, přičemž z výtisků elektronických zpráv založených ve spisu je zřejmé, že tato zpráva se vrátila jako nedoručitelná, když příjemce nebyl zastižen. Správní orgán I. stupně v odůvodnění svého rozhodnutí zkonstatoval, že plná moc nebyla zmocnitelem podepsána zaručeným elektronickým podpisem a vzhledem k tomu, že se žalobce k jednání nedostavil ani se z něho neomluvil, bylo jednání vedeno v nepřítomnosti žalobce. Žalobce plnou moc do 5 dnů nepotvrdil písemně, ústně do protokolu, ani v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem. Obviněný i údajný zmocněnec byli vyzváni k odstranění vad podání a byla jim stanovena lhůta 5 pracovních dnů. Ve stanovené lhůtě vada odstraněna nebyla, proto omluva uvedená údajným zmocněncem nebyla relevantní a další jednání již nebylo nařizováno. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal odvolání K.S. s odůvodněním, že ho kontaktoval klient, že mu přišlo nějaké rozhodnutí, které mu přeposílá, avšak zmocněnec ho dosud neobdržel, a z opatrnosti se proto odvolává. V odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí žalovaný konstatoval, že osobou oprávněnou podat odvolání je buďto sám účastník řízení, nebo jeho zástupce na základě plné moci předložené v akceptovatelné podobě. Činí-li podání včetně odvolání zástupce, musí být zmocnění prokázáno. Dle spisu byla dne 25.2.2014 dvakrát správnímu orgánu I. stupně zaslána e-mailem identická omluva z jednání od odvolatele (pana K.S.) podepsaná zaručeným elektronickým podpisem spolu s prostým skenem plné moci. Po jednání dne 27.2.2014 byla opětovně doručena správnímu orgánu e-mailem se zaručeným elektronickým podpisem omluva spolu s podklady o důvodech nepřítomnosti u jednání a s plnou mocí podepsanou tentokrát žalobcem, zaslanou však opět ve formě prostého skenu. Vzhledem k tomu, že plná moc nebyla správnímu orgánu I. stupně doručena v akceptovatelné podobě, tj. jako originál plné moci, v podobě autorizované konverze či v elektronické podobě opatřené zaručeným elektronickým podpisem zmocnitele, vyzval správní orgán žalobce i odvolatele k doplnění plné moci v požadované formě ve stanovené lhůtě usnesením. Toto bylo doručeno žalobci dne 22.5.2014 a odvolateli byla výzva s unesením zaslána jednak 20.5.2014 na adresu …uvedenou jako doručovací adresa ve skenu plné moci, kdy převzetí písemnosti nebylo potvrzeno zprávou se zaručeným elektronickým podpisem, a jednak dne 11.6.2014 na adresu ...uvedenou jako adresa pro doručování v omluvě z jednání, přičemž pokus o doručení nebyl úspěšný, neboť zpráva se vrátila jako nedoručitelná. Žalobce ve svých podáních (omluva z jednání) podepsaných zaručeným elektronickým podpisem a doručených správnímu orgánu I. stupně téhož dne, tj. 25.2.2014 a 27.2.2014, uvedl hned dvě adresy pro doručování současně. Za platný pokus o doručení na elektronickou adresu je tedy třeba považovat pokus o doručení na jakoukoli z těchto adres. Uvede-li podatel současně více adres pro doručování, není povinností správního orgánu doručovat na každou z nich. Povinnost správního orgánu doručit na adresu pro doručování je v takovém případě splněna již pokusem o doručení na jednu ze současně oznámených adres. Opačný výklad by nutil správní orgán doručovat současně např. na sto adres najednou. Žalovanému je nadto z úřední činnosti známo, že pan S. převzetí doručovaných písemností na žádné z uváděných adres nepotvrzuje, popř. zprávy někdy se daří v rámci téhož řízení odesílat a jindy se vrací jako nedoručitelné (odvolatel převzetí písemností nepotvrdil např. v řízení vedeném u žalovaného pod sp. zn. ZN/2267/DSH/14 ve vztahu k e-mailu …a v řízení vedeném pod sp. zn. ZN/1570/DSH/14 ve vztahu k e-mailu ... Za platné doručení výzvy a usnesení tak je třeba považovat den 6.6.2014, kdy byla údajnému zmocněnci písemnost doručena na adrese jeho trvalého pobytu za využití tzv. fikce doručení. Plná moc v požadované formě přesto nebyla doložena. Prostý sken plné moci bez zaručeného elektronického podpisu zmocnitele přitom nemůže bez pochybností prokázat zmocnění, neboť za klíčový pro vznik zastoupení je třeba považovat právě projev vůle zmocnitele, neboť je to on, komu z právního jednání zmocněnce vznikají práva a povinnosti. Není-li doložena plná moc v akceptovatelné podobě, není doloženo ani zmocnění. O tom byli údajný zmocněnec i žalobce poučeni ve výzvě. Žalovaný poukázal na usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. III ÚS 2664/11, podle něhož „i když z hlediska naplnění požadavků stran formálních náležitostí plné moci není potřeba její podpis úředně ověřený, v listinné podobě se vždy vyžaduje vlastnoručně podepsaný originál, tedy nepostačuje kopie. Prosté naskenování originálu plné moci proto rovněž nesplňuje náležitosti plné moci, protože chybí doložitelnost autenticity vůle zmocnitele.“ Žalovaný dále konstatoval, že odvolatel vystupuje jako obecný zmocněnec v mnoha desítkách případů na území celé ČR, kdy v rámci zastupování účastníků řízení používá velké množství obstrukčních kroků, jimiž se snaží mařit řízení, se zjevnou snahou dovést je k zániku odpovědnosti, dále komplikuje doručování písemností opakovanými požadavky na doručování na různé elektronické adresy, kde však doručení zásadně nepotvrzuje a následně je zpochybňuje, plné moci v neakceptovatelné formě povětšinou na základě výzvy nedoplňuje, přičemž zůstává procesně nečinný a následně obvykle tvrdí, že se od klienta dozvěděl o vydání rozhodnutí (např. v řízení také vedeném pod sp. zn. ZN/1972/DSH/14, ZN/2182/DSH/14, ZN/2725/DSH/14). Dle žalovaného v případě obecných zmocněnců (např. odvolatele, pana Ing. M.J. atd., kteří dle podávaných podání zjevně spolupracují formou substitucí, obdobným procesním postupem a námitkami) nelze též vyloučit jejich snahu o následné zpochybnění existence zastoupení jako takového. Na základě těchto poznatků z úřední činnosti je zcela na místě klást zvýšené požadavky na formu plné moci předkládanou těmito obecnými zmocněnci, aby bylo možno postavit najisto, zda je odvolatel skutečným zmocněncem účastníka řízení v určitém řízení, neboť správní orgán má s ohledem na uvedené vždy důvodnou pochybnost o skenu plné moci, resp. zda je skutečným projevem vůle účastníka řízení. Vzhledem k tomu, že zmocnění nebylo požadovaným způsobem prokázáno, je nutno hledět na odvolání podané K.S. jako na nepřípustné. O věci samé bylo rozhodnuto bez jednání podle § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, (dále jen s.ř.s.), neboť s tím žalobce i žalovaný souhlasili. Žaloba není důvodná. Podle § 19 odst. 3 správního řádu nevylučuje-li to zákon nebo povaha věci, na požádání účastníka řízení správní orgán doručuje na adresu pro doručování nebo elektronickou adresu, kterou mu účastník řízení sdělí, zejména může-li to přispět k urychlení řízení. Podle § 19 odst. 6 správního řádu je-li pro řízení třeba, aby bylo doručení doloženo, musí být zajištěn písemný doklad stvrzující, že písemnost byla doručena nebo že poštovní zásilka obsahující písemnost byla dodána, včetně dne, kdy se tak stalo. Nelze-li doručení prokázat, je nutno doručit opakovaně. Písemného dokladu o doručení nebo dodání však není zapotřebí, je-li z postupu účastníka řízení v řízení zjevné, že mu bylo doručeno. Podle § 19 odst. 8 správního řádu písemnosti uvedené v odstavci 4 se na požádání adresáta doručují jiným způsobem podle tohoto zákona; v takovém případě platí, že písemnost je doručena třetím dnem ode dne, kdy byla odeslána. V případě doručování na elektronickou adresu platí, že písemnost je doručena v okamžiku, kdy převzetí doručované písemnosti potvrdí adresát zprávou podepsanou jeho uznávaným elektronickým podpisem. Nepotvrdí-li adresát převzetí písemnosti nejpozději následující pracovní den po odeslání zprávy, která se nevrátila jako nedoručitelná (odstavec 9), doručí správní orgán písemnost, jako by adresát o doručení na elektronickou adresu nepožádal. Podle názoru soudu postupoval správní orgán prvního stupně v daném případě při doručování v souladu se zákonem. Zmocněnec žalobce požádal správní orgán současně o doručování na dvě elektronické adresy. Jedna žádost byla obsažena v omluvě z jednání a druhá v plné moci. Různá data na těchto dokumentech nejsou právně relevantní, neboť rozhoduje okamžik, kdy podání dojde správnímu orgánu. Zároveň z cit. ust. § 19 odst. 3 správního řádu nevyplývá povinnost doručovat na více elektronických adres. Soud považuje za logické, že z obou zmocněncem označených adres zvolil správní orgán doručování na emailovou adresu neobsahující diakritická znaménka. Na daný případ dopadají např. i závěry rozsudku NSS ze dne 16.10.2015 č.j. 2 As 102/2015-26, kde se uvádí, že žalovaný se pokusil na elektronickou adresu doručit, avšak zásilku nebylo možné odeslat a mail delivery systém oznámil nedoručitelnost zprávy. Podle závěru NSS za takové situace, kdy se zásilku nepodaří ani odeslat, nelze trvat na nezbytnosti opakovaných pokusů odeslání téže listiny dle § 19 odst. 4 správního řádu, který tuto povinnost ukládá v případě, že se zásilka na relevantní adresu vrátila jako nedoručitelná. "Relevantní adresou je totiž podle NSS třeba rozumět pouze adresu, která nevytváří objektivní technické potíže při doručení např. z důvodu užití diakritických znamének či z důvodů jiných." Výzva k předložení plné moci v akceptovatelné podobě tak byla doručována zmocněnci dne 20.5.2014 na elektronickou adresu …Jelikož její převzetí následující pracovní den zmocněnec nepotvrdil zprávou opatřenou uznávaným elektronickým podpisem, správní orgán v souladu s cit. ust. § 19 odst. 8 správního řádu zaslal výzvu k odstranění vad plné moci na adresu trvalého pobytu zmocněnce. Tedy nadále bylo postupováno v řízení, jako by o doručování na elektronickou adresu zmocněnec žalobce nepožádal. Postačuje jeden pokus o doručení na elektronickou adresu. Pokud je tento pokus neúspěšný, není správní orgán povinen opakovat pokusy o doručování na elektronickou adresu, neboť nebyla splněna podmínka, že tento způsob doručování přispívá k urychlení řízení ve smyslu ust . § 19 odst. 3 správního řádu. Soud má za dostatečný doklad o tomto doručování výtisk emailové zprávy o odeslání písemnosti z adresy oprávněné osoby. Je zřejmé, že tento způsob doručování jiné písemné potvrzení ani neumožňuje. Rozhodující v takových případech pro řádné doručení je aktivita adresáta, který je povinen následující pracovní den po odeslání emailové zprávy její přijetí potvrdit zprávou, která obsahuje uznávaný elektronický podpis, v souladu s výše cit. § 19 odst. 8 správního řádu. Teprve toto potvrzení plně nahrazuje např. doručenku při doručování prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Na základě těchto skutečností má soud za prokázané, že správní orgán prvního stupně doručil řádně výzvu k odstranění vady plné moci jak žalobci, který ji osobně převzal, tak i jeho zmocněnci, kterému byla doručena tzv. fikcí při doručování na adresu trvalého pobytu. Soud neshledal pochybení ani v tom, že výzva k předložení řádné plné moci nebyla žalobci ani odvolateli K.S. opětovně doručována v odvolacím řízení. Soud neprovedl důkaz k žalobě připojenými podáními v jiných věcech, jelikož neobjasňují skutkový stav v předmětné věci. Soud neprovedl ani výslech zmocněnce K.S. pro nadbytečnost, když skutkový stav věci byl prokázán bez důvodných pochybností. Na základě výše uvedeného soud neshledal žalobní námitky důvodnými, a žalobu proto zamítl podle § 78 odst. 7 s.ř.s. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého by měl nárok na jejich náhradu žalovaný, který měl ve věci plný úspěch. Žalovanému však žádné náklady řízení nevznikly, a proto jejich náhrada nebyla žádnému z účastníků přiznána.

Poučení