17 A 72/2017 - 51

Rubrum

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Komínkovou ve věci v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27.3.2017 č.j. DSH/15858/16, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo k odvolání žalobce změněno rozhodnutí Magistrátu města Plzně, Odboru správních činností, oddělení dopravních přestupků ze dne 10.10.2016, čj. MMP/242745/16, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, pro porušení § 18 odst. 4 téhož zákona, za což mu byla uložena pokuta snížená odvolacím orgánem na 1.700,- Kč. Odvolací správní orgán současně změnil formu zavinění na nedbalost nevědomou. žalobce: V.M., nar. … , bytem …, zastoupeného: Mgr. Václav Voříšek, advokát, sídlem Černého 517/13, 182 00 Praha 8, proti žalovanému: Krajský úřad Plzeňského kraje, IČ 70890366, sídlem Škroupova 18, 306 13 Plzeň, 2. Žalobce v žalobě poukazoval na to, že měření rychlosti nebylo provedeno pod předepsaným nulovým měřícím úhlem, neboť bylo měřeno z kopce a v zatáčce. K tomu navrhoval důkaz certifikátem k použitému rychloměru a návodem k obsluze rychloměru. Není sporné, že pod nulovým měřícím úhlem nebylo měřeno, nebylo však prokázáno, že by tento nulový měřící úhel byl předepsaný pro měření. In dubio pro reo podle žalobce je nutné vycházet z toho, že nulový úhel je podmínkou platnosti měření. Žalobce dále namítal, že použitý rychloměr je terčem kritiky pro svou nepřesnost vyvolávanou SlipEffectem, proto bylo třeba provést žalobcem navržené důkazy dokumenty BBC, zprávou DailyMail, znaleckým posudkem a vyšetřovacím pokusem. K tvrzení žalovaného, že ověřovacímu listu svědčí presumpce správnosti, žalobce uváděl, že samotné schválení a ověření rychloměru nemůže vyloučit, že rychloměr nemá závady. Skutečnost, že rychloměr obsluhovala proškolená osoba, podle žalobce neprokazuje, že bylo postupováno v souladu s návodem k obsluze. Žalobce tvrdil, že své námitky zamýšlel uplatnit v řízení prvostupňovém, neboť v okamžiku, kdy je zaslal, tj. 14.10.2016, ještě nevěděl, že bylo vydáno prvostupňové rozhodnutí. Podle žalobce žalovaný také aplikoval koncentraci řízení, ač k tomu nemá zákonný podklad. Tvrzení obviněného nelze posuzovat jako účelové či nevěrohodné pouze proto, že bylo uplatněno až v odvolacím řízení. Žalobce navrhl, aby v řízení před soudem byl proveden důkaz znaleckým posudkem, případně vyšetřovacím pokusem, v němž bude s použitým rychloměrem provedena série testů, které jsou prováděny v dokumentech DailyMail a BBC odkazovaných žalobcem ve správním řízení. Žalobce rovněž namítal, že si všiml při silniční kontrole, že na rychloměru nebyly úřední značky a k tomu navrhoval ve správním řízení důkaz ohledáním rychloměru a svou účastnickou výpovědí. Poslední námitka v žalobě je nesouhlas se zveřejňováním osobních údajů žalobce a jeho zástupce na webu NSS a žádost o naprostou anonymizaci.

3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhl její zamítnutí s tím, že z výstupu z měřícího zařízení nevyplývají jakékoliv pochybnosti o správnosti měření – záměrný kříž je uprostřed vozu, fotografie je vysoké kvality, úsek je rovný bez terénních nerovností. Měřeno bylo proškoleným policistou měřícím zařízením, které bylo ověřeno teprve 9 dní před měřením. Mezi vozidlem a měřicím zařízením nebyly žádné značky, proto jsou liché poukazy žalobce na možnost vzniku „spil effectu“ v důsledku odrazu od vozovky či značky. Návod k obsluze za účelem zjišťování povinnosti měření pod nulovým úhlem žalovaný pro nadbytečnost neprováděl s tím, že jde o zjevně nesmyslnou námitku, když pod nulovým úhlem měřit nelze. Dle žalovaného bylo nadbytečné provádět důkaz dokumenty BBC, zprávou DailyMail, znaleckým posudkem a vyšetřovacím pokusem, neboť předmětný typ laserového rychloměru byl schválen Českým metrologickým institutem, vč. návodu k obsluze, což potvrzuje jeho způsobilost k měření, pravdivost údajů uvedených v návodu k obsluze a okolnost, že měří s maximální odchylkou +/- 3 km/hod při rychlostech do 100 km/hod. Zmíněné mediální zprávy pochybnosti do správnosti měření vnést nemohou. Ohledání přístroje po více než 7 měsících od spáchání přestupku je bezpředmětné, zdokumentování aktuálního stavu měřicího zařízení je neodkladný a neopakovatelný úkon. Námitka vznesená v tomto směru po více než 7 měsících je podle žalovaného značně účelová. Pro veřejnou listinu platí presumpce správnosti, přičemž důkazní břemeno leží na tom, kde údaje v ní uvedené zpochybňuje. Žalovaný dle svého názoru odvolací námitky věcně posoudil, proto neporušil zákaz koncentrace řízení. Žalovaný poukázal na rozsudek NSS čj. 1 As 83/2013-60, podle něhož „je obecně vhodné, aby stěžovatel neuchovával paletu námitek proti přestupkovému rozhodnutí na pozdější dobu, ale uplatnil je již v prvním stupni přestupkového řízení. Jinak se stěžovatel zbytečně připraví o posouzení námitek v obou instancích správního řízení. Navíc se může teprve ex post podaná obrana o chybách měření jevit dle kontextu věci i jako účelová.“ Uplatněné žalobní námitky, včetně absence úředních značek na měřícím zařízení, jsou jen formulářovými námitkami, které uplatňuje zmocněnec Ing. M.J. prakticky ve všech případech (např. ve věci řešené Krajským soudem v Plzni pod čj. 17 A 23/2016).

4. Součástí správního spisu je oznámení přestupku ze dne 2.4.2016, podle něhož žalobce v tento den v 16:00 hod. řídil osobní motorové vozidlo značky Porsche Paramera, RZ: …, na ulici Rokycanská, ve směru do centra, a byla mu naměřena rychlost 64 km/h po odečtení odchylky rychloměrem MicroDigiCam LTI v úseku, kde je stanovena nejvyšší dovolená rychlost 50 km/h. Žalobce se odmítl vyjádřit a podepsat oznámení o přestupku. Podle úředního záznamu z téhož dne Městského ředitelství Policie Plzeň bylo měřeno rychloměrem MicroDigiCam příslušného výrobního čísla 137,6 m před křižovatkou ulic Rokycanská a Jiřinová ve směru do centra města. Ze záznamu o přestupku pořízeného rychloměrem je zřejmá vzdálenost měření, tedy okolnost, že bylo měřeno na příjezdu na rovném úseku, snímek má čitelnou poznávací značku a zobrazuje jediné vozidlo, celé uprostřed snímku a se záměrným křížem uprostřed přední kapoty. Součástí spisu je také ověřovací list k rychloměru s datem zkoušky 13.4.2016 a s platností na jeden rok.

5. Dne 16.8.2016 svědkyně R.T. uváděla, že předmětného dne vykonávali hlídkovou činnost u křižovatky Rokycanská a Jiřinová. Její kolega obsluhoval rychloměr, který byl 2- 3 m od hranice křižovatky na travnaté ploše na trojnožce. Kolega po změření rychlosti vozidlo zastavil, svědkyně vyzvala řidiče k předložení dokladů, dále přestupek řešil její kolega. Vozidlo měli po celou dobu od změření do zastavení na dohled, v tomto úseku je rovina. Svědkyně proškolena k obsluze radaru nebyla, nicméně potvrdila, že její kolega před zahájením měření nastavoval rychloměr.

6. V předvolání na jednání dne 20.9.2016, které bylo doručeno zástupci žalobce dne 23.9.2016, byl žalobce poučen podle § 36 odst. 3 s.ř., že bude mít před vydáním rozhodnutí možnost vyjádřit se k podkladům, a to v závěru jednání po provedeném dokazování.

7. Při tomto jednání byl vyslechnut druhý svědek policista M.B., který potvrdil, že byl v předmětný den obsluhou radaru MicroDigiCam LTI, měřicí zařízení sestavil dle návodu k použití a nastavil je. Radar měl ustaven na travnaté ploše vedle vozovky ulice Rokycanská, před křižovatkou s ulicí Jiřinová. Bylo změřeno vozidlo Porsche s pražskou RZ. Toto vozidlo zastavil a nasměroval do ulice Jiřinová, kde byla provedena silniční kontrola. Přestupek řešil sám. K záměně vozidel nemohlo dojít, neboť na obrazovce je zaměřovací kříž určující, které vozidlo bylo změřeno, a vše je vidět na obrazovce měřicího zařízení, včetně snímku změřeného vozidla. Vozidlo měl po celou dobu od změření až po zastavení na dohled. K měření radarem tohoto typu byl proškolen, protože bez proškolení by tuto činnost nemohl vykonávat. Provoz byl podle něho na střední úrovni.

8. V odůvodnění prvostupňového rozhodnutí správní orgán vycházel ze záznamu o přestupku, který obsahuje detail včetně tabulky RZ vozidla a vzdálenost, na kterou bylo měřeno, i údaj, kde bylo měřeno, tedy v úseku s nejvyšší dovolenou rychlostí 50 km/h. Na přední části vozidla je zřetelně vidět záměrný kříž. Ze svědeckých výpovědí je zřejmé, že plně korespondují s oznámením přestupku a s úředním záznamem. Vyplynulo z nich, že rychlost vozidla byla měřena rychloměrem ustaveným na travnaté ploše, a svědek B. výslovně potvrdil, že radar obsluhoval a k měření byl proškolen. Svědecké výpovědi policistů spolu vzájemně korespondují, správní orgán je hodnotil jako věrohodné, neboť svědci vypovídali o skutečnostech zjištěných v rámci plnění služebních povinností a nebylo zjištěno, že by měli k obviněnému jakýkoliv vztah. Žalobce (ani prostřednictvím zmocněnce) se nevyjádřil v odporu proti příkazu správního orgánu, ani při prvním jednání, druhého se neúčastnil. Rychlost jízdy byla změřena certifikovaným měřicím zařízením obsluhovaným proškoleným policistou, tedy odborně způsobilou osobou, která podle svých slov postupovala v souladu s návodem k obsluze daného zařízení. Výpověď policisty spolu se snímkem fotografie, coby bezvadným výstupem z měřicího zařízení, potvrzují správnost provedeného měření. Rychloměr odpovídal zákonu o metrologii, byl pravidelně kalibrován, což potvrzuje i ověřovací list, který je součástí správního spisu. Ten deklaruje správnost provedeného měření.

9. Prvostupňové rozhodnutí bylo odesláno do datové schránky zmocněnce žalobce dne 10.10.2016. Žalobce prostřednictvím svého zástupce podal vyjádření k podkladům rozhodnutí dne 14.10.2016, kde namítal vznik SlipEffectu, navrhl provést důkaz dokumentem BBC, zprávou DailyMail, znaleckým posudkem a vyšetřovacím pokusem.

10. V odvolání žalobce dále uváděl, že při měření rychlosti nebyl dodržen návod k obsluze, neboť nebyl dodržen úhel 0 stupňů mezi rychloměrem a měřeným vozidlem. Žalobce tvrdil, že na místě žádal policisty, aby mu ukázali ověřovací list rychloměru a úřední značky. K tomu žalobce navrhl provést ohledání rychloměru, kterým bylo měřeno, a účastnickou výpovědí žalobce.

11. V odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí žalovaný zkonstatoval, že měl k dispozici ověřovací list měřicího zařízení, který poukazuje, že se jedná o schválené měřidlo s platnou kalibrací. Dále je zde svědecká výpověď policisty, který uvedl, že měřicí zařízení nastavil v souladu s návodem k obsluze na travnaté ploše vedle vozovky. Dále policista uvedl, že k tomuto byl náležitě proškolen. A konečně měl k dispozici snímek z měření, který je zcela ideální. Nachází se na něm celé vozidlo s čitelnou registrační značkou a záměrným křížem na střed vozidla. Za této situace neměl správní orgán I. stupně nejmenší důvod pochybovat o správnosti měření, přičemž žalobce až do vydání rozhodnutí žádné námitky proti správnosti měření nevznesl. Povinností správního orgánu není domýšlet za účastníka řízení všechny možné i nemožné námitky. Ze záznamu přestupku nevyplývají žádné pochybnosti, které by nasvědčovaly nestandardům měření. Kdyby mělo zařízení s měřeným vozidlem svírat úhel 0 stupňů, musel by policista stát uprostřed jízdního pruhu, v němž se měřené vozidlo pohybuje, což není vůbec možné. Naopak je obecně známo veřejností, že policisté s trojnožkou obvykle stojí vedle vozovky, jak uváděl policista B. Dále žalovaný poukázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 3As 82/2012-27, podle něhož pokud by došlo k chybě při měření rychlosti, a to se týká totožného měřícího zařízení, nemělo by to za následek nepřesný výsledek měření, ale ke změření rychlosti by vůbec nedošlo a na displeji by se objevila zpráva o chybě měření. K námitce žalobce ohledně nutnosti dodržet úhel nula žalovaný konstatoval, že byla vyhodnocena jako zjevně absurdní, a proto je nadbytečné doplnit dokazování návodem k obsluze a certifikátem ČMI ze dne 11.10.2004, neboť by to na výsledku nemohlo nic změnit. Výstup z měřicího zařízení ani žádné pochybnosti nevyvolává. Skutkový stav je proto zjištěn bez důvodných pochybností a není potřeba dalšího dokazování. Nadto žalovaný konstatoval, že na místě kontroly žalobce naměřenou rychlost nezpochybňoval, v průběhu prvního ústního jednání se zmocněnec k věci výslovně odmítl vyjádřit, k druhému jednání se nedostavil a do spisu námitku nevznesl. Proti měření začal poprvé brojit až po vydání rozhodnutí. Vzhledem k tomu považuje žalovaný odvolatelovo zpochybňování měření rychlosti za účelové. Žalovaný také odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 1As 83/2013-60, podle něhož je obecně vhodné, aby stěžovatel neuchovával paletu námitek proti rozhodnutí na pozdější dobu, ale uplatnil je již v prvním stupni přestupkového řízení, jinak se stěžovatel zbytečně připravuje o posouzení námitek v obou instancích správního řízení. Navíc se může teprve ex post podaná obrana o chybách měření jevit v kontextu věci i účelovou. Důvodnou správní orgán neshledal ani námitku, že by mohlo dojít ke SlipEffectu. Měřicí zařízení MicroDigiCam je schváleným ověřeným měřidlem použitým v rámci nejvyšší možné přípustné odchylky měření. To je prokázáno ověřovacím listem vystaveným Českým meteorologickým institutem, tedy nejvyšší institucí, které v České republice náleží závazné posuzování otázek metrologie. Ověřovací list prokazuje, že radar splňuje požadavky zákona o metrologii, tedy že předmětné zařízení lze používat pro měření rychlosti a že výstup není zatížen chybami, v jejichž důsledku by došlo k překročení nejvyšší dovolené odchylky měření. Toto nemůže být vyvráceno reportáží BBC či zprávou DailyMail či nějakým videem na www.youtube.com, neboť tato média nedisponují potřebnou odbornou způsobilostí. Vzhledem k tomu žalovaný neprovedl důkaz reportáží BBC, zprávou DailyMail, ani navrhovaným videem na stránkách www.youtube.com, neboť tyto nemohly přispět ke stavu objasnění věci a nemohly zpochybnit závěry Českého metrologického úřadu v ověřovacím listu, podle něhož je rychloměr jako stanovené měřidlo ověřen a lze jej používat v souladu s právní úpravou metrologie pro měření rychlosti silničních vozidel. Ověřovací list je veřejnou listinou ve smyslu rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j. 3As 9/2013-35. Proto přesnost měření i tohoto zařízení je prokázána. Správní orgán proto neprováděl navrhovaný vyšetřovací pokus za účelem ověření chybovosti zařízení, ani znalecký posudek k vyloučení SlipEffectu, neboť spolehlivost měření je obecně prokázána ověřovacím listem a o správnosti užití zařízení v daném konkrétním případě nevznikly rozumné pochybnosti. Žalovaný nadto poukázal na opatření obecné povahy Českého meteorologického institutu, podle něhož nejvyšší dovolená chyba při měření rychlosti do 100 km/h je +/- 3 km/h. Rovněž jako účelovou hodnotil žalovaný námitku, že ověření zařízením zaniklo z důvodu možné absence úředních značek. I kdyby měl žalobce takovou detailní znalost zákona o metrologii, že by se na místě kontroly zajímal o úřední známky na měřidle, nepochybně by (vůči údajné neochotě policistů mu měřicí zařízení ukázat) se na místě do oznámení přestupku nejpozději při jednání ohradil. Žalovaný nepochybuje o tom, že policie používá pouze ověřená měřicí zařízení. Vzhledem k tomu, že byl k měřicímu zařízení vystaven ověřovací list, není rozumná pochybnost o tom, že měřicí zařízení bylo platně ověřeno a že na něm byly vylepeny odpovídající úřední značky. To platí tím spíše, že měřicí zařízení ověřili teprve týden před kontrolou. Číslo radaru na ověřovacím listu odpovídá číslu na záznamu z přestupku. Žalovaný proto považuje za nadbytečné doplňovat dokazování o ohledání silničního rychloměru. Ostatně žalobce uplatnil návrh po více než půl roce od uběhnutí kontroly, když stav rychloměru za tu dobu nevypovídá nic o jeho stavu v době silniční kontroly. Žalovaný považuje i za nadbytečné doplňovat dokazování o výslech účastníka řízení. Verzi žalobce totiž považuje žalovaný za účelovou a žalovaný se navíc v odvolání písemně vyjádřil, že na měřícím zařízení nebyly úřední značky jasné. Toto vyjádření je rovnocenné ústnímu vyjádření. Ostatně nic žalobci nebránilo, aby svoji verzi skutkového děje uplatnil při jednání. To, že tak nečinil, jde jen k jeho tíži. To vypovídá také o zjevné účelovosti jeho námitky. Není tedy zřejmé, co by měl jeho výslech ještě nad rámec písemně uplatněného tvrzení přinést.

12. Žalobu soud neshledal důvodnou.

13. Žalobce v žalobě tvrdil, že měření rychlosti nebylo provedeno pod předepsaným nulovým měřícím úhlem. Soud k tomu uvádí, že z výpovědí obou svědků jasně vyplývá, že bylo měřeno tak, že rychloměr byl umístěn cca 2-3-m od silnice na trojnožce na trávě. V tomto postupu policistů soud neshledává žádné pochybení. Je pravdou, že to znamená, že nebylo měřeno pod nulovým úhlem. Dle názoru soudu je však nadbytečným provádět navržené důkazy (např. návodem k obsluze) za účelem zjištění, zda mělo být měřeno pod nulovým úhlem (tj. z místa uprostřed měřeného jízdního pruhu), když je zjevné, že takto být měřeno ani nemůže.

14. Soud nepřisvědčil ani námitce, že bylo měřeno z kopce a v zatáčce. Toto tvrzení bylo vyvráceno provedenými výslechy svědků. Svědkyně R.T. i svědek M.B. výslovně potvrdili, že změřené vozidlo měli po celou dobu od změření do zastavení na dohled, a dále svědkyně také uvedla, že v tomto úseku je rovina. Její výpověď je v souladu s pořízeným záznamem o přestupku, kde ani snímek nenasvědčuje žádnému nestandardnímu způsobu měření, jež by mohlo vyvolat pochybnosti o správnosti a platnosti měření, např. o měření v prudké zatáčce či při výjimečném klesání.

15. Tvrzení, že žalobce si všiml při silniční kontrole, že na rychloměru nebyly úřední značky, bylo uplatněno poprvé ve vyjádření zaslaném správnímu orgánu 14.10.2016, tedy cca po půl roce od spáchání přestupku. Přitom by bylo jedině logické, pokud by žalobce takovou skutečnost namítal v okamžiku, kdy ji zjistil, tj. při samotné silniční kontrole. Žalobce se však na místě do oznámení přestupku odmítl vyjádřit. Proti příkazu správního orgánu žalobce podal odpor bez odůvodnění. V průběhu celého řízení před správním orgánem prvního stupně žalobce nevznášel proti správnosti provedeného měření žádné námitky písemně ani ústně, přestože ve věci proběhla 2 jednání. Teprve po doručení prvostupňového rozhodnutí žalobce tvrdil, že na místě žádal policisty, aby mu ukázali ověřovací list rychloměru a úřední značky, a k tomu žalobce navrhl provést ohledání rychloměru, kterým bylo měřeno, a účastnickou výpovědí. K tvrzení žalobce soud uvádí, že s touto námitkou se dostatečně podobně a logickým způsobem vypořádal v napadeném rozhodnutí žalovaný a soud se s jeho závěry ztotožňuje. Námitka tohoto charakteru vznesená po vydání prvostupňového rozhodnutí se jeví i soudu značně účelovou a není sama o sobě s to zpochybnit správnost provedeného měření rychloměrem, který byl v rozhodné době platně ověřen.

16. Soud v dané věci poukazuje na to, že se v daném případě opakují námitky, které byly v rámci odvolacího řízení, byly tam vzneseny poprvé, tudíž se s nimi mohl vypořádat pouze a jedině žalovaný a učinil tak přezkoumatelným způsobem dostatečně podrobně a soud má za to, že tedy správně vyhodnotil, že nebylo zapotřebí žádný z navržených doplnění dokazování provádět, ani k měření, k měřícímu úhlu či měření z kopce nebo do zatáčky, neboť toto bylo vyvráceno jednak výtečným záznamem o přestupku, kde je tedy snímek naměřeného vozidla v ideální poloze, je tedy zřejmé, že měření bylo prováděno správně a jednak i ke SlipEffectu, kde správně žalovaný poukazuje na to, že rozhodující je daný měřící rychloměr, který byl ověřen, měl platný čerstvě vydaný ověřovací list a k této okolnosti jsou irelevantní jakékoliv další zmínky v zahraničních médiích o možnostech nepřesnosti měření. K poslední námitce žalobce, tedy k neprovedeným důkazům platí totéž, co bylo výše uvedeno. A poslední námitka se týkala pouze Nejvyššího správního soudu a zveřejňování osobních údajů na jeho stránkách, tudíž se tím nemůže zabývat zdejší soud. Náhrada nákladů řízení a poučení o kasaci 17. Dle názoru soudu bylo ve správním řízení řádně prokázáno ověření měřicího přístroje, neboť součástí správního spisu je platný ověřovací list k laserovému radaru a z ničeho nevyplývá, že by obsluha rychloměru nepostupovala v souladu s návodem k obsluze a neprovedla měření řádně.

18. Soud k tomu dále uvádí, že má za dostatečně prokázané výpovědi zasahujících policistů, že bylo měřeno v souladu s návodem k obsluze radaru, a to proškolenou osobou (svědkem B.), kdy zároveň ze záznamu z radaru je jasně patrné, jaké vozidlo bylo měřeno, toto vozidlo je na snímku celé, snímek je zřetelný, RZ vozidla čitelná.

19. Pro nadbytečnost soud neprovedl žalobcem navržené důkazy článkem DailyMail, videodokumentem BBC, vyšetřovacím pokusem ani znaleckým posudkem, neboť z ověřovacího listu vyplývá, že měřicí zařízení v této konkrétní věci disponovalo platným ověřením Českého metrologického institutu, což k prokázání správnosti provedeného měření spolu s výpověďmi policistů postačuje za situace, kdy žalobce neuvedl konkrétní skutečnosti, jež by platnost ověření zpochybnily.

20. Není pravdivé tvrzení žalobce, že žalovaný aplikoval koncentraci řízení, neboť z výše shrnutého obsahu odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí je zřejmé, že se žalovaný zabýval všemi žalobcem vznášenými námitkami, věcně je posoudil a dostatečně podrobně se s nimi vypořádal.

21. K nesouhlasu se zveřejňováním osobních údajů žalobce a jeho zástupce na webu NSS zdejší soud uvádí, že se k této námitce nemůže vyjadřovat, neboť se ho nedotýká.

22. S ohledem na veškeré výše uvedené skutečnosti soud neshledal žalobu důvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) zamítl.

23. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., kdy by na náhradu nákladů řízení měla právo žalovaná, jež měla ve věci plný úspěch. Žalované však žádné náklady řízení nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly, ani nepožadovala jakoukoli jejich náhradu, proto nebyla náhrada nákladů žádnému z účastníků řízení přiznána.

Poučení