17 C 1/2022-160

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Ivem Krýsou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , nar. Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupen advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti, IČO: 00025429 sídlem Vyšehradská 427/16, Praha 2 za niž jedná Úřad pro zastupování státní ve věcech majetkových sídlem Rašínovo nábřeží 390/42, Praha 2 o zaplacení 100 000 Kč,

I. Žaloba o zaplacení částky 100 000 Kč se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 3 600 Kč do 3 měsíců od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se po žalované domáhal odškodnění nemajetkové újmy podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“) ve výši 100 000 Kč, která mu měla být způsobena v souvislosti s nesprávným úředním postupem Vězeňské služby ČR (dále jen „vězeňská služba“) a nesprávným medicínském postupem lékařů vězeňské služby v souvislosti s vzetím žalobce do vazby od , datum, . Později v řízení se žalobce odškodnění nemajetkové újmy domáhal již je v souvislosti s tvrzeným nesprávným medicínským postupem lékařů ve věznici , adresa, od , datum, . Žalobce uvedl při vstupní prohlídce ve Zdravotnickém středisku , Anonymizováno, , adresa, , že jeho zdravotní stav není dobrý, že má velké bolesti zad (chronické) po zlomenině páteře, má problémy se spánkem, v lednu 2018 prodělal lumbální nefrektomii vpravo (kvůli karcinomu na pravé ledvině), dále že téměř neslyší na levé ucho. Dále žalobce lékařům ve věznici sdělil, že na výše uvedené bolesti bral léky – Tramal (tramadol) a Hydromorfon, které mu předepsal jeho lékař v SRN , tituly před jménem, , Anonymizováno, . Také sdělil lékařům jméno a sídlo svého praktického lékaře v SRN a žádal, aby si od něj vyžádali zprávy zejména o jeho medikaci. Ve zdravotnickém středisku , Anonymizováno, , adresa, byl však žalobci předepsán lék Aulin, který se používá k léčbě bolesti a k léčbě menstruačních bolestí. Jedná se o lék, který na bolest žalobce nemohl zabrat, neboť již déle než rok a půl užíval výše zmíněné léky Tramal a Hydromorfon, které jsou daleko silnější a používají se právě na utlumení velké bolesti. Žalobce při každém vyšetření ve zdravotnickém středisku , Anonymizováno, , adresa, připomínal lékařům, aby mu nasadili výše uvedené léky (Tramal a Hydromorfon) popřípadě podobně účinné léky. Vždy mu bylo řečeno, že není potřeba předepisovat tyto léky, že na bolest stačí Aulin. Rovněž pokaždé připomínal ošetřujícím lékařům, aby si vyžádali od jeho praktického lékaře , tituly před jménem, , Anonymizováno, jeho zdravotnickou dokumentaci. Až dne , datum, mu byl po téměř třech měsících trvajících bolestech předepsán Tramal retard. Žalobce upozorňoval na to, že mu lépe zabírá Hydromorfon. Bolesti žalobci přetrvávali až do konce července 2019. Od počátku pobytu ve vazební věznici žalobce rovněž upozorňoval na nutnost kontrolního vyšetření po nefrektomii vpravo, kterou měl naplánovanou na počátek roku 2019, ale bohužel ji nestihl absolvovat. Ve věznici , adresa, mu však bylo lékařem řečeno, že toto vyšetření je velmi drahé a že by si ho musel zaplatit sám, neboť zde není pojištěn. Lékaři zdravotnického zařízení , Anonymizováno, , adresa, však odmítli vypsat poukaz na vyšetření z důvodu, že žalobce nebyl pojištěn v ČR (žalobce byl toho času pojištěn v SRN). Žalobce se tak oprávněně obával o to, aby se mu nádorové onemocnění nevrátilo. Žalobce žádal lékaře i ostatní pracovníky věznice několik měsíců, od dubna 2019 až do prosince 2019, aby byl pojištěn v ČR, aby mu mohla být provedena všechna potřebná vyšetření a aby mu byly hrazeny léky zdravotní pojišťovnou. Až v průběhu prosince 2019 byl žalobce zpětně pojištěn k , datum, .

2. Žalovaná učinila nesporným, že žádost žalobce o odškodnění obdržela dne 22.1.2020. Žádosti žalobce nebylo z její strany vyhověno, což žalobci sdělila stanoviskem ze dne 23.8.2020. Žalovaná namítla, že neshledala v postupu vězeňské služby nesprávný úřední postup. Vězeňská služba nebyla povinna žalobce pojistit jako státního pojištěnce, neboť taková povinnost jí ze zákona neplyne. Dále se podané žalobě bránila námitkou, že žalobce neměl platné zdravotní pojištění na území ČR, byl pojištěn ve Spolkové republice Německo (SRN), což sliboval doložit, ale nedoložil. Uzavřela, že ze strany vězeňské služby nebylo shledáno žádné porušení právních předpisů a navrhla žalobu zamítnout.

3. Usnesením vyhlášeným při jednání dne 8.4.2022 soud vyloučil k samostatnému projednání a rozhodnutí nárok žalobce na zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla být způsobena nesprávným postupem při poskytování zdravotních služeb Vězeňskou službou a nesprávným úředním postupem Vězeňské služby při umístění žalobce do vazební věznice , adresa, od , datum, , a to z důvodu nutnosti zadat znalecký posudek k posouzení postupu lékařů ve věznici , adresa, z hlediska, zda byl lege artis.

4. Soud věc projednal a rozhodl o ní při nařízeném jednání. Soud neprovedl dokazování účastnickým výslechem žalobce, výslechem ošetřujících lékařů ve Věznici , adresa, , příbalovými letáky SÚKL, výpisy ze zdravotnické karty , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jakož i dalšími důkazy, které žalobce navrhl k prokázání nemajetkové újmy, případně i k prokázání toho, že postup lékařů VV , adresa, v rozhodném období byl nesprávný, a to pro nadbytečnost. Z provedeného dokazování znaleckým postudkem bez jakýchkoli pochybností vyplynulo, jak bude dále uvedeno, že k nesprávnému medicínskému postupu při poskytování zdravotních služeb žalobci nedošlo. Za procesní situace, kdy zde není dán žádný odpovědnostní titul, na jehož základě by bylo možné vyvodit odpovědnost státu za škodu, ze další dokazování ohledně vzniku škody či příčinné souvislosti nadbytečné. Soud se blíže nezabýval otázkou případného nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepojištění žalobce, neboť k výzvě soudu žalobce uvedl (ve vyjádření ze dne 1.7.2022), že se celé částky 100 000 Kč domáhá již jen na základě tvrzení, že došlo ze strany lékařů Věznice , adresa, k nesprávnému medicínskému postupu při poskytování zdravotních služeb žalobci. Toto procesní stanovisko soud podle jeho obsahu posoudil jako návrh na připuštění změny žaloby, kterému vyhověl usnesením ze dne 5.5.2023. Proto soud neprováděl ani žádné důkazy, které žalobce navrhoval k prokázání tohoto nesprávného úředního postupu. Předmětem řízení tak zůstal nárok žalobce požadovaný z titulu nesprávného medicínského postupu vězeňských lékařů při poskytování zdravotních služeb žalobci ve Věznici , adresa, od , datum, .

5. Soud usnesením ze dne 16.8.2022, č.j. 17 C 1/2022- 68, ustanovil znalecký ústav Všeobecnou fakultní nemocnici v Praze za účelem vypracování znaleckého posudku k zodpovězení odborných otázek relevantních pro právní posouzení věci. Při jednání dne 5.5.2023 pak došlo k výslechu zástupců znaleckého ústavu za účelem vysvětlení znaleckého posudku. Ke znaleckému posudku žalovaná neměla námitek ani připomínek. Žalobce považoval znalecký posudek za částečné si protiřečící (k námitkám žalobce se soud vyjádří dále) a částečně za nesprávný.

6. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce byl od , datum, ve výkonu vazby (učiněno žalovanou při jednání dne 4.1.2022), nesporným bylo implicitně i to, že žalobci byly zdravotní služby ve výkonu vazby poskytnuty. Předmětem sporu mezi účastníky bylo primárně to, zda vězeňští lékaři postupovali s potřebnou odbornou péči a soudobými vědeckými poznatky, tedy zda jejich postup je možné označit za lege artis.

7. Soud ve věci na základě provedeného dokazování učinil následující další skutková zjištění.

8. Ze znaleckého posudku na č.l. 81, zjištěno, že jde o ústavní znalecký posudek sepsaný pod č. 1129/2022 v oboru zdravotnictví, odvětví urologie (onkourologie) a algeziologie, znalecký ústav vycházel ze soudního spisu, dále ze zdravotnické dokumentace, z části z VV , adresa, a ze zdravotnické dokumentace ze SRN (Norimberk) vč. překladu a 2 CD se zdravotnickou dokumentací. Dále znalecký posudek obsahuje výpis ze spisu, výpis ze zdravotnické dokumentace, dále zjištěno, že znalecký posudek zpracovali za znalecký ústav 2 znalci, a to , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, a , tituly před jménem, , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , kteří se sešli na vzájemných poradách a seznámili se s výsledky analýz, shodli se pak na formulacích závěrů znaleckého posouzení. K otázce č. 1 znalecký ústav uvedl, že léky, které byly předepisovány náhradou za Tramadol a Hydromorfon byly vhodnou a doporučovanou alternativou na opioidní medikace u pacienta při opakovaném nadužívání analgetik a konopí. Léky byly předepisovány žalobci v dostatečném množství a s respektováním doporučeného dávkování. Volba kombinace ne-opioidních analgetik a antipsychotik byla možná a doporučovaná varianta léčby intensivní bolesti. Předepisování jiných analgetik a jejich kombinace s dalšími antipsychotiky a anxiolytiky bylo na náležité odborné úrovni. K otázce č. 2 znalecký ústav uvedl, že šlo o postup na náležité odborné úrovni lege artis. K otázce č. 3 znalecký ústav uvedl, že v rámci charakteristiky konkrétního nádoru ledviny u žalobce lze uskutečnit další kontrolní vyšetření s odstupem a kontrolní vyšetření nelze považovat za akutní. K otázce č. 4 znalecký ústav uvedl, že kontrolní vyšetření nebylo provedeno opožděně. K otázce č. 5 znalecký ústav uvedl, že k žádné újmě na zdraví v souvislosti s opožděným provedením vyšetření na nefrektomii vpravo nedošlo. K otázce č. 6 znalecký ústav uvedl, že při náhlém vysazení opioidů může vzniknout odvykací stav, který se projeví jako zesílení bolesti, objevuje se svalová bolest, křeče, úzkost, nervozita, pocení, husí kůže. Tomu lze zabránit postupným snižování denní dávky opioidů. K otázce č. 7 znalecký ústav uvedl, že člověk je obvykle schopen správně vnímat veškeré podněty, protože hladina vědomí není porušena. Vnímání podnětů však může být ovlivněno příznaky abstinenčního stavu, jako je nervozita, neklid a zvýšená dráždivost nebo svalový třes. K otázce č. 8 znalecký ústav uvedl, že postup stran žalobcova zdravotního stavu byl volen správně. K otázce č. 9 znalecký ústav uvedl, že zvolené léky k potlačení bolesti byly vhodnou alternativou k předchozí léčbě a nepříznivé farmakologické anamnéze žalobce. K otázce č. 10 znalecký ústav uvedl, že dle platných doporučení Evropské urologické společnosti neexistuje konsensus o strategiích sledování po léčbě renálního karcinomu. Adekvátní náhradou (s nižší senzitivitou) byla zobrazovací a klinická vyšetření tak, jak proběhla. K otázce č. 11 znalecký ústav uvedl, že odkazuje na odpověď na otázku č. 10, kdy nelze přesně interval stanovit. Fyzikální vyšetření, event. ultrazvukové vyšetření, se doporučuje u vyšších stádií onemocnění pravidelně co 3 měsíce. Dále se doporučují odběry krve při jakémkoli podezření na orgánově specifické postižení metastázami CT/ev. MRI kdykoli. K otázce č. 12 znalecký ústav odkázal na odpovědi na otázky č. 10 a 11. K otázce č. 13 znalecký ústav uvedl, že lékaři ve věznici , adresa, postupovali adekvátně, řídili se dostupnými výsledky dosavadních vyšetření, onkologické vyšetření bylo plánováno, se žalobcem probrána varianta jeho uskutečnění v době, kdy bude mít platné zdravotní pojištění. K otázce č. 14 znalecký ústav uvedl, že jednání lékařů věznice , adresa, nebylo způsobilé ohrozit zdraví či život žalobce. K otázkám č. 15 a 16 se zástupci znaleckého ústavu nevyjádřili.

9. Z výslechu zástupců znaleckého ústavu, , tituly před jménem, , jméno FO, (znalec 1) a , tituly před jménem, , tituly před jménem, , jméno FO, (znalkyně 2), zjištěno, že pokud jde o část odpovědi n otázku č. 1, tedy že žalobce opakovaně uváděl různé nežádoucí účinky v souvislosti s užíváním opioidů, příp. z čeho to vyplývá, tak z informací ze zdravotnické dokumentace vyplynulo, že ze strany žalobce nebyla dostatečná analgetická odezva na do té doby podávané léky. Dále ze zdravotnické dokumentace vedené v SRN vyplývá, že dříve předepsané léky (tilidin, tramadol, diklofenak, pregabalin) netoleroval. Nedostatečná analgetická odezva znamená, že úleva od bolesti nebyla ze strany pacienta (žalobce) hodnocena jako dostatečná. V takovém případě musí dojít k výměně léků. Znalci vycházeli z toho, že žalobce byl fyzicky závislý na opioidech, přičemž v takové situaci se podávají jiné léky ze skupiny analgetik. Pokud takto lékaři VV , adresa, postupovali, jde o postup zcela lege artis. Postupné snižování dávek opioidů nebylo u žalobce aplikováno proto, že i kdyby došlo ke snižování dávek opioidů, tak se stejně musí pacientovi (žalobci), nabídnout i jiné léky ze skupiny analgetik, což se stalo, a musí dojít k rotaci opioidů, takže může dojít i k ne-opioidní medikaci. I v případě správného postupu lékařů, tedy že dojde k rotaci léků ze skupiny analgetik, tak může u pacienta dojít k abstinenčním příznakům, přičemž ze strany lékařů nelze předvídat, zda k nim dojde a v jakém rozsahu k nim dojde. Zcela eliminovat abstinenční příznaky u žalobce nebylo možné ani v případě snižování dávek opioidů, ani rotací opioidů. To, zda je bylo možné snížit, nelze s odstupem času posoudit. Z výpisu ze zdravotnické dokumentace, konkrétně ze vstupního vyšetření ze dne 15.4.2019 plyne, že součástí bylo i doporučení na zvážení kombinace analgetik, přičemž znalci vycházeli z toho, že lékař tedy vycházel z aktuálního vyšetření zdravotního stavu žalobce. Výpis z medikace žalobce za roky 2017 – 2018 byl znalcům znám. I za situace, kdy žalobce dlouhodobě užíval Tramadol a Hydromorfon, pak vysazení těchto léků za současného nabídnutí kombinované analgetické léčby, bylo za okolností plynoucích ze zdravotnické dokumentace a vstupního vyšetření ve VV , adresa, postupem lege artis. Konkrétně šlo o to, že ze záznamu ze dne , datum, , což byla vstupní prohlídka, vyplynulo, že u žalobce není jednoznačná indikace k opiátovým farmakům. Byl zvažován Aulin, Tiapridal, Tisercin. Dále ze záznamu dne , datum, je zaznamenáno: analgetická léčba podle potřeby na vyžádání, což znamená tzv. řízené vydání, tedy že by pacient (žalobce) dostal analgetika na vyžádání. Takový záznam však ve zdravotnické dokumentaci není. Dle názoru znalkyně 2, pokud by si žalobce lék Aulin vyžádal, určitě by ke snížení bolesti dojít mohlo, neboť právě za tímto účelem byla nastavena tzv. řízená ordinace, tedy že si žalobce mohl nad rámec předepsaného množství léku vyžádat další léky podle aktuální potřeby a podle aktuální bolesti. Dále ze záznamu z , datum, vyplývá, že v tento den analgetika žalobce nevyžadoval. Dále příkladmo dne , datum, přidán Haloperidol, Oxazepam a Paralen v rámci kombinované analgetické medikace. K poukazu žalobce, že si stěžoval dne , datum, na bolest, zástupci znaleckého ústavu uvedli, že ze zdravotnické dokumentace vyplývá, že si žalobce nevyžádal analgetika nad rámec běžné ordinace, přičemž ve zdravotnické dokumentaci je opakovaně uvedeno, že indikace k opiátovým farmakům nebyla u žalobce opakovaně shledána. Znalci poukázali na záznam ze dne , datum, , kde si žalobce ztěžoval na bolest zad a kde dle názoru znalců lékař správně vysvětlil žalobci, proč je vyžadován RTG snímek zad a zcela adekvátně tak reagoval na aktuální zdravotní stav žalobce a nepodával bezhlavě opiáty. V tento den také žalobce souhlasil s psychiatrickým vyšetřením. K nepříznivé farmakologické anamnéze u žalobce se dále znalci vyjádřili tak, že v takovýchto případech je běžné, že se zkombinuje více ne-opioidních analgetik a antipsychotik tak, aby jejich kombinace měla podobný účinek jako opioidní analgetika. Podle záznamu ze dne , datum, z psychiatrického vyšetření v nemocnici , adresa, již tam bylo doporučeno vysazení léčby opiáty a jako adekvátní léčba abstinenčních příznaků byly uvedeny: Haloperidol, Tiapridal a Diazepam. I o tyto závěry se mohl lékař při vstupní prohlídce dne , datum, opřít. K postupu, kdy byly nejprve žalobci ze dne na den vysazeny léky ze skupiny opioidů a poté, přibližně 3 měsíce poté byl žalobci předepsán dne , datum, Tramadol, zástupci znaleckého ústavu uvedli, že z ZD se podává, že žalobce si neustále stěžoval na bolest, přičemž není jasné, proč nežádal o lék Aulin, který mu byl předepisován jako odpovídající ne-opioidní analgetická léčba. V takové situaci lze hodnotit jako postup lege artis, pokud lékař poté, co předepsaná léčba nebyla ze strany žalobce dodržována, tak se pokusil mu předepsat slabý opioid, kdy na trhu v té době byl patrně pouze Tramadol. Tento postup, tedy že lékař nenechal pacienta trpět bolestmi a zkusil předepsat Tramadol lze hodnotit jako lege artis. I za situace, že před , datum, byl žalobci podáván Tramadol, dávka zvýšena na 2krát 150 mg, tak postup lékařů věznice , adresa, spočívající ve vysazení léků ze skupiny opioidů byl lege artis. K hypotetickému postupu, tedy pokud by dne , datum, byl žalobci předepsán TRamal, znalci uvedli, že za situace, kdy bylo lékaři známo, jaká je farmakologická anamnéza žalobce, tedy že je nepříznivá z hlediska podávání opiátů, tak bylo zcela namístě, že žalobci léky ze skupiny opioidů podány nebyly. Lék ze skupiny opioidů by žalobci mohl lékař podat pouze za situace, pokud by žalobcovu farmakologickou anamnézu neznal a neznal by obecně žalobcovu zdravotní historii. V té době již bylo známo psychiatrické vyšetření ze dne , datum, , kdy jsou ve zdravotnické dokumentaci záznamy, jak se při tomto vyšetření žalobce choval, tedy např. že byl agresivní, a rovněž je tam, jak už bylo uvedeno, doporučení vysadit léčbu opiáty. Ke kompetenci psychiatra vyjadřovat se k možnostem léčby bolesti znalci uvedli, že psychiatr sice není algeziolog, ale je k tomu kompetentní, neboť psychiatr řeší abstinenční příznaky a má tak právo měnit léčbu např. z opioidních farmakologických přípravků na ne-opioidní farmakologické přípravky, resp. má přinejmenším právo doporučovat takovou změnu léčby, navíc za situace, kdy šlo o závislost na určitém druhu farmakologických přípravků. Proto byl také žalobce odeslán k vyšetření na psychiatrii. K případným halucinacím, poruše vědomí či bludným stavům u žalobce znalci uvedli, že nic takového ve zdravotnické dokumentaci zaznamenáno není. K postupu lékařů, vztahujícímu se k vyšetřením po nefrektomii vpravo, znalci uvedli, že vycházeli jak ze zdravotnické dokumentace, tak měli k dispozici i výsledky CT vyšetření. Pokud jde o vyšetření PET/CT, toto je stále považováno za nadstandardní formu vyšetření v rámci kontrolních vyšetření, přičemž vyšetření, která byla u žalobce provedena, byla zcela adekvátní a byla způsobilá toto specializované vyšetření nahradit, tudíž lékaři věznice , adresa, postupovali správně. Pokud bylo u žalobce provedeno v rámci jeho diagnózy v , Anonymizováno, , Anonymizováno, ultrazvukové vyšetření a další ultrazvukové vyšetření bylo provedeno v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , tak znalec 1 uvedl, že pokud by měl takového pacienta, tak by vyšetření neindikoval v žádném jiném rozsahu a indikovaný postup, včetně intervalu, považuje za zcela dostačující. Bez ohledu na záznam ze dne , datum, , tituly před jménem, , Anonymizováno, , z něhož vyplývá, že žalobce nechce v žádném případě hradit onkologické vyšetření v hotovosti, byl postup lékařů z hlediska toho, jaká vyšetření žalobci indikovali, správný a vyšetření byla indikována včas. Z výpisu ze zdravotnické dokumentace vyplývá přehled vyšetření, která byla žalobci provedena, a i když mu řada vyšetření byla provedena až v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a to ve , Anonymizováno, , adresa, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, či , Anonymizováno, , Anonymizováno, , podezřelý výraz, (, Anonymizováno, , adresa, ), tak z hlediska postupů při léčbě onkologického pacienta lze tento postup považovat za správný a nelze v něm shledat žádná zásadní pochybení. K otázce kontrolních vyšetření k zamezení recidivy nádoru, znalci uvedli, že kontroly se dělají v takové frekvenci, aby se právě recidiva zachytila a aby se zachytila, pokud nastane, v co nejmenší velikosti. Záleží pak také na biologické aktivitě nebo povaze toho kterého nádoru, kdy konkrétně u žalobce byla velice příznivá biologická aktivita. Pak se provádí pravidelné sledování, aby se ultrazvukem, příp. CT vyšetřením zachytila, kdy sledování je obvykle doživotní. Záleží na velikosti recidivy, také na předchozí charakteristice nádoru. Pokud dojde k zachycení recidivy větší, pak to obvykle znamená, že pacient nechodí na vyšetření. Cílem tedy je, aby se recidiva zachytila co nejdříve, a tedy v malém rozsahu.

10. Ze shora uvedených důkazů má soud za prokázaný závěr o skutkovém stavu tak, jak je tento popsán výše s tím, že soud z provedených důkazů učinil níže rozvedená skutková zjištění rozhodná pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku.

11. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil následovně.

12. Podle § 2958 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

13. Podle § 2 odst. 1 písm. l) zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vězeňské službě“) Vězeňská služba poskytuje zdravotní služby ve svých zdravotnických zařízeních osobám ve výkonu vazby, osobám ve výkonu zabezpečovací detence a osobám ve výkonu trestu odnětí svobody, příslušníkům a občanským zaměstnancům Vězeňské služby; v případě potřeby zabezpečuje zdravotní služby u mimovězeňských poskytovatelů zdravotních služeb. Podle § 23 odst. 5 téhož zákona stát odpovídá i za škodu způsobenou Vězeňskou službou v souvislosti s plněním jejích úkolů stanovených tímto zákonem. To neplatí, pokud se jedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala nebo si škodu úmyslně způsobila sama. Podle § 23 odst. 6 téhož zákona náhradu škody poskytuje v zastoupení státu ministerstvo.

14. Soud tak s ohledem na § 23 odst. 5 a 6 zákona o vězeňské službě jednal s Ministerstvem spravedlnosti jako s příslušnou organizační složkou, přičemž v tomto ohledu soud vycházel z toho, že za případnou újmu vzniklou osobě ve výkonu trestu odnětí svobody při poskytování zdravotní péče ze strany lékařů Vězeňské služby České republiky či v jejích zdravotnických zařízeních odpovídá stát podle obecných ustanovení o náhradě škody. Nejedná se tedy o úřední postup ve smyslu § 13 odst. 1 OdpŠk (srov. NS ČR, sp.zn. 30 Cdo 170/2014).

15. Obecně platí, že předpokladem odpovědnosti škůdce za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence odpovědnostního titulu (v tomto případě existence nesprávného postupu lékařů , Anonymizováno, , adresa, ), 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody. Tvrzený odpovědnostní titul a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Existence splnění těchto tří kumulativních podmínek musí být v soudním řízení bezpečně prokázána a důkazní břemeno v tomto směru leží na žalobci coby poškozeném. Absence i jen jednoho z těchto předpokladů odpovědnosti je přitom důvodem pro zamítnutí nároku na náhradu škody či nemajetkové újmy16. Ve světle právě řečeného se soud zabýval nejprve tím, zda v žalobcem tvrzeném místě a čase došlo k nesprávnému medicínskému postupu. Na základě znaleckého posudku a výslechu zástupců znaleckého ústavu dospěl soud k závěru, že k žádnému nesprávnému medicínskému postupu při poskytování zdravotních služeb žalobce v rozhodném tvrzeném období nedošlo. Jak ze samotných závěrů znaleckého posudku, tak z obšírného výslechu zástupců znaleckého ústavu, má soud za spolehlivě prokázáno, že postup lékařů ve , Anonymizováno, , adresa, byl správný a prost pochybení. Znalecký posudek soud před výhrady žalobce hodnotí jako přesvědčivý, přičemž jeho přesvědčivost byla podpořena i výslechem jeho zpracovatelů. Skutečnosti, které zástupci znaleckého ústavu uvedli, byly v souladu se závěry, k nimž dospěli ve zpracovaném znaleckém posudku. Při výslechu bylo zjevné, že se znalci orientují v podkladech, na které byli připraveni relevantně odkazovat. Jejich odpovědi byly přesvědčivé a pro soud srozumitelné. Zástupci znaleckého ústavu přesvědčivě své závěry obhájili, soud nemá žádný důvod k pochybnostem ani k tomu, aby případně zadával další doplnění či dovysvětlení.

17. Výhrady žalobce se zaměřili na to, že si údajně znalci protiřečili, některé okolnosti nevysvětlili, případně nevysvětlili některé rozpory ve znaleckému posudku. Soud nepřisvědčil námitce, že znalci nevysvětlili, co u žalobce znamenala nepříznivá farmakologická anamnéza. Dle názoru soudu toto znalci jasně vysvětlili, když uvedli, že nepříznivá farmakologická anamnéza byla dovozena z celkové zdravotní historie zaznamenané ve zdravotnické dokumentaci, a to ve vztahu k opiátovým farmakům, přičemž bylo rovněž znalci zjištěno že ne všechny léky žalobce dobře toleroval (tilidin, tramadol, diklofenak, pregabalin), což bylo podstatou nepříznivé farmakologické anamnézy, jak znalci opakovaně uváděli. Znalci rovněž dospěli k závěru, že ze zdravotnické dokumentace vyplynulo, že ze strany žalobce nebyla dostatečná analgetická odezva na do té doby podávané léky, tedy že úleva od bolesti nebyla ze strany žalobce hodnocena jako dostatečná. V takovém případě musí dojít k výměně léků. Jelikož žalobce byl fyzicky závislý na opioidech, podávají se v takové situaci jiné léky ze skupiny analgetik. V tomto směru se jedná o odborný závěr znalců na základě studia nejen zdravotnické dokumentace z , Anonymizováno, , adresa, , ale též z doby předcházející. Znalci dospěli k jednoznačnému závěru, že u žalobce přinejmenším v rozhodné době jednoznačně nebyla indikace k opiátovým farmakům. Žalobce naopak v tomto směru dezinterpretuje znalecký závěr, kdy uvádí, že každý, kdo má předepsané opioidy na bolest, má nepříznivou farmakologickou anamnézu. Žádný takový závěr znalci neučinili. Znalci nepříznivost hodnotili striktně k osobě žalobce, přičemž zdůraznili žalobcovu závislost na opioidech a poukázali na doporučení psychiatra léčbu opiáty vysadit. Tento závěr má soud za zcela jednoznačný, logický a odůvodněný. Soud se neztotožňuje s názorem žalobce, že je zde rozpor mezi odpovědí na otázku č. 6 a dalšími závěry znalců. Otázka č. 6 je dle soudu položena v obecné rovině s tím, že již v odpovědi na tuto otázku bylo poukázáno na to, že u stavů, které nejsou spojeny se solnou bolestí, může nastat škodlivá psychická závislost , projevující se jako zneužívání léčby opioidy. Znalci vysvětlili, z jakého důvodu u žalobce došlo k vysazení opiátových léčiv, jak výše uvedeno, což bylo podpořeno i poukazem na závěr psychiatra, který opioidy doporučil rovněž vysadit. Soud proto na základě komplexního vyhodnocení znaleckého posudku a výslechu jeho zpracovatelů nesouhlasí se žalobcem, že jediným správným postupem bylo žalobci postupně dávky opioidů snižovat. Tento postup dle znalců je obecně možný, v případě žalobce však k němu nebyly shledány odborné medicínské důvody. Pokud jde o poukaz žalobce na závěry „policejního doprovodu“ ohledně toho, že žalobce měl uvádět, že slyší rádio, které tam nebylo, či že při vyšetření říkal, že něco hučí. Soud nemá žádný důvod pochybovat o závěrech znalců založených na komplexním vyhodnocení celé zdravotnické dokumentace poukazem na jediný dokument, který však není závěrem žádného vyšetření, ale záznamem toho, co měl žalobce říkat policejnímu doprovodu dne , datum, . Soud k tomu dále dodává, že znalci dospěli jednak k závěru, že žalobce přinejmenším v rozhodné době byl fyzicky závislý na opioidech a jednak k závěru, že případné abstinenční příznaky nebylo možné zcela eliminovat. Současně dospěli k závěru, že vysazení opioidů bylo postupem lege artis, že žalobci byla předepsána kombinovaná neopiátová léčba s tzv. řízenou ordinací, kterou však žalobce nevyužil. Na jejím základě mohl žalobce podle potřeby žádat například lék Aulin, což však nečinil, byť podle závěru znalkyně 2 tak mohlo dojít jednoznačně ke snížení jeho případné bolesti. Není tak zřejmé, proč si tento léčivý přípravek žalobce nežádal, když tvrdil, že trpěl bolestmi. Je třeba odmítnout poukaz žalobce na to, že mu jeho ošetřujícím lékařem v SRN byla opiátová farmaka předepisována. Skutečnost, zda postup německého lékaře byl nebo nebyl lege artis není předmětem tohoto řízení a závěr o tom není podstatný pro právní posouzení věci. Pokud se do výkonu vazby žalobce dostal ve stavu závislosti na opioidech, nemohl počítat s tím, že jeho závislost bude ve vazební věznici podporována. Znalci naopak vyhodnotili jako správný postup lékařů, kteří se znalostí žalobcovy historie odmítli opioidy předepisovat a žalobci nastavili kombinovanou neopiátovou léčbu. Žalovaná tak nemůže být činěna odpovědnou za to, že žalobce po vysazení opioidů měl abstinenční příznaky, které nebylo možné zcela eliminovat. Abstinenční příznaky byly způsobeny závislostí žalobce na opiátových farmacích, nebyly tedy důsledkem zdravotních služeb, které byly žalobci ve vazbě poskytovány. Žalobci tak nelze přisvědčit v jeho subjektivním názoru a přesvědčení, že zdravotní péče ve , Anonymizováno, , adresa, pro něj nebyla vhodná, či že snad neodpovídala standardům požadavkům na lidskou důstojnost. Pouhým žalobcovým tvrzením rovněž nemůže být vyvrácen odborný názor odborníka v oblasti algeziologie, že i psychiatr je kompetentní dávat doporučení k léčbě bolesti za situace, kdy u žalobce šlo o závislost na určitém druhu farmakologických přípravků. V tomto směru se opět jedná o dezinterpretaci toho, co uvedli znalci. Ti neuvedli, že psychiatr měl hlavní slovo při předepisování léčiv žalobci. Znalci uvedli, že lékaři při vstupním vyšetření dne , datum, bylo známo i doporučení psychiatra a že z něj rovněž mohl vycházet. Současně uvedli, že závěr byl tímto lékařem zjevně učiněn na základě znalosti zdravotní historie žalobce a na základě provedeného vyšetření. Nelze akceptovat požadavek žalobce, aby znalecké závěry byly činěny na základě ex post činěných výpovědí lékařů, či samotného žalobce. Úkolem znalců bylo zjistit, zda lékaři ve , Anonymizováno, , adresa, v rozhodné době vycházeli z relevantních informací o zdravotním stavu žalobce a zda na základě informací, které v rozhodné době měli, indikovali žalobci zdravotnické služby a předepisovali léčivé přípravky v souladu se soudobými požadavky lékařské vědy. Pokud až po koncentraci řízení žalobce začal tvrdit, že zdravotnická dokumentace vlastně neodpovídá zcela přesně tomu, jak byly zdravotní služby poskytovány, či že do nich byly zaznamenávány údaje selektivně, jde o nová tvrzení uplatněná poté, co řízení již bylo zkoncentrováno, přičemž žádná z výjimek ve smyslu § 118b o.s.ř. není splněna.

18. Lze proto uzavřít, že k žalobcem tvrzenému nesprávnému postupu při poskytování zdravotních služeb Vězeňskou službou ve , Anonymizováno, , adresa, od , datum, , a to nepředepsání léků na velkou bolest a neprovedení kontrolního vyšetření po nefrektomii vpravo, nedošlo. V obou případech bylo shora citovaným znaleckým posudkem , Anonymizováno, , adresa, z oboru zdravotnictví, odvětví urologie (onkourologie) a algeziologie a výslechem zástupců znaleckého ústavu prokázáno, že jak medicínské postupy spočívající v (ne)předepisování léčivých přípravků na bolest, tak medicínské postupy ve vztahu ke kontrolním vyšetřením po nefrektomii vpravo, byly na náležité odborné úrovni a byly správné. Žádnou roli v nich nehrál ani případný žalobcem tvrzený nesprávný úřední postup, spočívající v tom, že žalobci nebylo od počátku zajištěno zdravotní pojištění v ČR. Znalci žádný z postupů lékařů neoznačili jako nesprávný z hlediska tehdejších poznatků lékařské vědy ani neuvedli, že potřebná vyšetření nebyla provedena či nebyla přivedena včas. Dlužno dodat, že žalobce po poučení soudem o tom, že se nemůže jedné částky domáhat v souvislosti s tvrzeným nesprávným úředním postupem a současně i s tvrzeným nesprávným medicínským postupem, navrhl připuštění změny žaloby, kdy se poté žalované částky domáhal toliko v souvislosti s tvrzeným nesprávným medicínským postupem. Předmětem řízení tak již není to, zda se případně Vězeňská služba ČR nesprávného úředního postupu dopustila. Z provedeného dokazování však vyplynulo, že lékaři ve , Anonymizováno, , adresa, poskytovali žalobci zdravotní služby na náležité odborné úrovni a včas, což se týkalo především kontrolních vyšetření po nefrektomii. Do postupu lékařů se tak dle znaleckého závěru nijak nepromítlo to, kdy a jak byl žalobce zdravotně pojištěn. K posledně zmíněnému závěru znalců (ohledně kontrolních vyšetření po nefrektomii) žalobce ani ničeho nenamítal, když se jeho výhrady soustředili výlučně na otázku předepisování léků na bolest.

19. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy platí, že i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Soud účastníkům již v rozsudku ve věci sp.zn. 17 C 130/2020, z něhož byla projednávané věc vyloučena k samostatnému projednání, avizoval, že o nákladech původního i vyloučeného řízení bude rozhodnuto v tomto rozsudku z důvodů, které byly v tamnějším rozsudku popsány. Jelikož se žalobce domáhal celkem dvou nároků, jednak nárok na odškodnění za nemajetkovou újmu a jednak nárok odškodnění újmy majetkové, postupoval soud v intencích rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 30 Cdo 1435/2015 ze vzájemného poměru tarifních hodnot takto uplatněných nároků, jež se stanoví podle § 8 a násl. advokátního tarifu. Současně soud při stanovení konečného poměru úspěchu a neúspěchu vycházel z dílčích úspěchů účastníků, jak byly v řízení zaznamenány, a to vždy vztažené k počáteční hodnotě předmětu řízení z pohledu tarifní hodnoty. Žalobce uspěl ohledně částky 707,50 Kč, žalovaná ohledně částky 102 384,50 Kč (tarifně 50 384,50 Kč). Celkově byla úspěšnější žalovaná v rozsahu 97,34 % (98,67 – 1,33). Jelikož její procesní neúspěch byl nepatrný, má právo na náhradu nákladů řízení proti převážně neúspěšnému žalobci.

20. Náklady žalované jsou představovány 12 režijními paušály po 300 Kč podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále jen „vyhláška“), a to za vyjádření ze dne 23.9.2020 k žalobě, za přípravu a za účast při jednání dne 4.1.2022, vyjádření žalované ze dne 22.3.2022 k podání žalobce ze dne 3.2.2022, za přípravu a za účast při jednání dne 8.4.2022, za podání návrhu otázek pro znalce z oboru zdravotnictví ze dne 26.4.2022, za přípravu a za účast při jednání dne 5.5.2023, které trvalo déle než 2 hodiny, za přípravu a za účast při jednání dne 10.7.2023 (podle § 1 odst. 3 písm. a), b) a c) vyhlášky, za doplnění vyjádření ze dne 29.9.2021 k žalobě z důvodu převzetí věci Úřadem pro zastupování ve věcech majetkových soud náhradu nepřiznal, neboť žalovaná měla předložit ve věci komplexní vyjádření v rámci jednoho vyjádření, případné zastoupení žalované jinou OSS na to nemá žádný vliv), celkem ve výši 3 600 Kč (12*300) - výrok II.

21. Lhůtu k plnění soud stanovil nákladového výroku podle v souladu s § 160 odst. 1, části věty první za středníkem o.s.ř. v délce tří měsíců. Soud zohlednil, že žalobce se nachází ve výkonu trestu a jeho výdělkové poměry jsou ztížené a omezené. S ohledem na výši částky nákladů řízení se dle soudu jedná o lhůtu dostatečnou pro to, aby žalobce byl schopen uložené povinnosti dostát. Soud si je vědom, že žalobce byl osvobozen o soudních poplatků, nicméně ani osvobození od soudních poplatků nezbavuje účastníka automaticky hrozby náhrady nákladů řízení úspěšné protistrany. Soud vzal v úvahu rovněž závěry vyslovené v nálezu Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2016, sp. zn. I. ÚS 2933/15, přičemž shledal, že zde jsou pádné a přesvědčivé důvody pro závěr, aby žalobce nesl svůj neúspěch v podobě povinnosti hradit náklady řízení žalované. Institut osvobození od soudních poplatků slouží k tomu, aby právo na přístup k soudu nebylo limitováno finanční situací potenciálního žalobce. Současně však podávání žalob má být v každém případě uvážlivé. Každý, kdo podává žalobu, si musí být vědom, že v řízení vznikají náklady, přičemž ani po státu nelze spravedlivě požadovat, aby nesl vedle nákladů na soudní poplatek žalobce, na náklady řízení státu a na náklady na právní zastoupení žalobce rovněž náklady spojené se zastoupením státu, byť v nepoměrně nižší výši, než kdyby se jednalo o zastoupení advokátem. Jelikož žalobce v řízení se svým nárokem neuspěl, je spravedlivé, aby náklady řízení, které státu v podobě nákladů nezastoupeného účastníka vznikly, žalobce nesl. Situace žalobce, který je ve výkonu trestu, soud zohlednil prodloužením pariční lhůty.

22. O odměně ustanoveného zástupce žalobce bude rozhodnuto samostatným usnesením po právní moci rozsudku.