17 C 10/2021-52

Rubrum

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing Lubomírem Sušněm ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení vlastnictví pozemku takto:

Výrok

I. Určuje se, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parcelní [číslo] jiná plocha o výměře 73 m2, zapsaného na [list vlastnictví] pro obec Ostrava a katastrální území [obec] u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 21 456 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. V řízení se žalobkyně domáhala vůči žalované, vlastníku pozemku p. [číslo] jiná plocha o výměře 73 m2 v k. ú. [obec] (dále též„ Sousedící pozemek“), určení vlastnictví k tomuto pozemku s tím, že jej žalobkyně spolu s předky v dobré víře po dobu déle než deseti let užívala v dobré víře jako vlastní a jeho vlastnictví tak vydržela. Držby Sousedícího pozemku se chopila v roce 2002 spolu s bezprostředně k němu přiléhajícím pozemkem p. [číslo] zahrada o výměře 1 885 m2 (dále též„ Pozemek“), který jí byl darován spolu s dalším pozemkem p.č. st 321 zastavěná plocha a nádvoří a na něm stojícím domem [adresa], ve kterém žalobkyně dosud bydlí v id. jejími rodiči a ve zbývající id. strýcem MUDr. [jméno] [příjmení]. Rodiče žalobkyně id. těchto pozemků a domu nabyli koupí v roce 1974 od tehdejšího jejich výlučného vlastníka - strýce žalobkyně. V roce 1976 byl z Pozemku oddělen pozemek p. [číslo] o výměře 378 m2 a tento současně převeden do vlastnictví státu pro účely výstavby mateřské školy, která byla následně vystavěna na tehdy bezprostředně sousedím pozemku s [příjmení] žalobkyně, vzniklém pod p. [číslo] sloučením dílčích pozemků kolem stavby včetně pozemku p. [číslo]. V letech 1978 až 1980 bylo státem současně se školkou vybudováno oplocení s železobetonovou podezdívkou, a to po celém obvodu pozemku p. [číslo] tedy i na hranici s [příjmení] žalobkyně. V roce 2014 se žalobkyně, jako vlastník přímo sousedícího Pozemku, stala účastníkem vodoprávního řízení [právnická osoba] s.r.o., [IČO] o povolení mj. vodního díla na pozemku této třetí osoby p. [číslo] v k.ú. [obec]. V září 2018, když se zajímala, proč nebyla v rámci vodoprávního řízení vyzvána k vyjádření námitek k probíhajícímu vodoprávnímu řízení, byla žalobkyně vyrozuměna, že účastníkem vodoprávního řízení již není, neboť vlastníkem přímo sousedního pozemku s pozemkem p. [číslo] o který v tamním řízení šlo, je žalovaná a nikoli žalobkyně. Na základě tohoto sdělení začala žalobkyně pátrat, zda došlo ke změně vlastníka pozemku p. [číslo] zjistila, že z tohoto pozemku byl geometrickým plánem oddělen pozemek nového p. [číslo] o výměře 73 m2 a jeho vlastníkem se stala na základě kupní smlouvy ze dne [datum] žalovaná, a to účelově, aby žalobkyně nadále nebyla účastníkem vodoprávního řízení. Že plot s podezdívkou oddělující pozemek žalobkyně od pozemku žalované není vybudován přesně v hranici je oddělující, žalobkyně zjistila již v roce 2017 nahlédnutím do stavební dokumentace, která jí byla na její žádost tehdy poskytnuta v průběhu řízení o dodatečném povolení stavby na sousedově pozemku vedeného od [datum] do [datum], když do té doby byla sousední stavba prováděna v rozporu s původním stavebním povolením z roku 2014. V srpnu 2020 bylo na žádost žalobkyně provedeno odborné zaměření oplocení kolem celého Pozemku žalobkyně, které potvrdilo, že dosud původní oplocení mezi [příjmení] žalobkyně a Sousedícím pozemkem nebylo vybudováno na hranici mezi těmito pozemky, nýbrž cca 1 metr za ní a že tato část z původního pozemku p. [číslo] byla oddělena v roce 2018 bez vědomí žalobkyně a nově označena p. [číslo] (Sousedící pozemek). Žalobkyně ani její právní předchůdci nebyli žalovanou ani jejími právními předchůdci nikdy upozorněni na skutečnost, že užívají neoprávněně cizí pozemek či vykonávají vlastnické právo, které jim nepřísluší, a to ani poté, co žalovaná [datum] nabyla koupí Sousedící pozemek a z kupní smlouvy či znaleckého posudku muselo jasně vyplývat, že tento pozemek je ve skutečnosti zahradou užívanou nikoliv prodávajícím, ale spolu s [příjmení] žalobkyní, příp. že je oplocen společně s cizím [příjmení] žalobkyně, což muselo logicky ovlivnit i kupní cenu Sousedícího pozemku. Žalobkyni, ani její předchůdce nyní, ani v minulosti, nikdo cizí v užívání pozemku žalované nerušil a nadále neruší. Především s ohledem na skutečnost, že oplocení oddělující Pozemek žalobkyně od pozemku žalované bylo postaveno právním předchůdcem žalované, považovali právní předchůdci žalobkyně, a rovněž i sama žalobkyně, pozemek žalované jako součást Pozemku žalobkyně, neboť tito byli v dobré víře, že je oplocení vybudované mezi [příjmení] žalobkyně a pozemkem žalované vybudováno na hranici těchto pozemků dle stavu zapsaného v katastru nemovitostí. Po zjištění, že žalobkyně užívá cizí pozemek, se pokusila o jeho odkoupení, avšak protistrana nijak nereagovala.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby jako nedůvodné s tím, že k vydržení nemohlo dojít pro absenci dobré víry jak na straně žalobkyně, tak i jejích právních předchůdců, neboť každému musela být patrná jednak jiná kultura Pozemku žalobkyně (tj. zahrada) a Sousedícího pozemku či pozemku p. [číslo] (tj. ostatní plocha, jiná plocha), jednak i to, že průběh hranice mezi pozemky je jednoznačně patrný v geometrických plánech, a jednak to, že plot není postaven na hranici Pozemku žalobkyně, ale až za ní, což museli vědět i právní předchůdci žalobkyně z obsahu tehdejšího stavebního řízení, kdy tehdejší vlastník postavil plot právě za touto hranicí, aby byl vytvořen technický pás pro údržbu plotu. [jméno] víru nemohla žalobkyně nabýt, neboť obsahem znaleckého posudku, který neměla žalovaná k dispozici, ale který dle ní musel být vypracován pro finanční úřad v souvislosti s darováním nemovitostí žalobkyni, musel zajisté být i zcela jednoznačný popis průběhu hranice Pozemku, jakož i upozornění, že plot nestojí na hranici Pozemku, ale až za ní.

3. Nesporným mezi účastníky bylo a soud tak vzal za prokázáno ve spojení s Kupní smlouvou ze dne [datum] a jí odpovídajícím Výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví] ke dni [datum], Darovací smlouvou ze dne [datum] a s ní korespondujícím Výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví] ke dni [datum], že původním výlučným vlastníkem pozemku p. [číslo] zahrada o výměře 2 263 m2 byl strýc žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], od [datum] byli vlastníky v id. rodiče žalobkyně a id. MUDr. [jméno] [příjmení], když rodiče žalobkyně byli faktickými uživateli včetně rodinného domu [příjmení] obklopeného (viz svědecký výslech paní [příjmení]), a od [datum] je výlučným vlastníkem žalobkyně poté, co jí byl Pozemek darován spolu s dalším pozemkem p.č. st 321 zastavěná plocha a nádvoří a na něm stojícím domem [adresa], ve kterém žalobkyně se svou rodinou, matkou a bratrem dosud bydlí, jak je prokázáno výpověďmi svědků ve spojení s výpisem z centrální evidence obyvatel žalobkyně a adresami, z nichž byli svědci k výslechu předvoláni. Geometrickým plánem Střediska geodézie [obec] ze dne [datum], číslo zakázky [číslo],„ pro zaměření mateřské školy parc. [číslo] st. [číslo]“, Dohodou o výkupu pozemku pro výstavbu mateřské školy ze dne [datum], ve spojení s výpovědí svědků [příjmení] [jméno] [příjmení] a [titul]. [jméno] [příjmení], je prokázáno, že před jeho převodem právními předchůdci žalobkyně na stát, došlo v roce 1976 k oddělení pozemku nového p. [číslo] – zahrada o výměře 378 m2 z pozemku p. [číslo] zahrada o původní výměře 2 263 m2 a nové výměře 1 885 m2. Geometrickým plánem Střediska geodézie [obec] ze dne [datum], číslo zakázky [číslo], pro„ zaměření mateřské školy parc. [číslo] st. [číslo]“ včetně Výkazu výměr podle Evidence nemovitostí je prokázáno, že dle něj došlo ke sloučení několika pozemků původních p.č. včetně pozemku p. [číslo] – zahrada o výměře 378 m2, do pozemku p. [číslo] ostatní plocha o nové výměře 3 483 m2, obklopujícího pozemek p.č st. [číslo] zastavěný budovou [adresa]. Nejpozději k [datum] tak byla dokončena stavba Mateřské školy na pozemku p.č. St. [číslo] a zbudován plot s betonovou podezdívkou a tedy i založen stav na hranici mezi [příjmení] žalobkyně p. [číslo] o výměře 1 885 m2 a tehdejším pozemkem s ním bezprostředně sousedícím p. [číslo] o výměře 3 483 m2. Oplocení s železobetonovou podezdívkou ohraničující pozemek p. [číslo] tedy i jeho východní část při hranici s [příjmení] žalobkyně, bylo vybudováno státem současně se stavbou školy letech 1978 až 1980, když v roce 1981 již existovalo ve stávající podobě, jak je dále prokázáno fotografií označenou jako listinný důkaz žalobkyně písm. K2, vyobrazující jak plot samotný, tak bratra žalobkyně (viz člověk v podřepu zády k fotografovi) ve věku 19 let, jak bylo potvrzeno též svědeckou výpovědí [titul]. [jméno] [příjmení], ročník narození 1966, ve spojení s fotografiemi v počtu sedmi kusů, vyobrazujících současný a od roku 1980 setrvalý stav plotu s podezdívkou, zejména pak jeho části při západní hranici Pozemku žalobkyně (viz plot s plotovými díly z ocelových rámů a drátěnou výplní, které stát za účelem jejich zabudování do plotu vykoupil od právních předchůdců žalobkyně, jak prokazuje především svědecká výpověď svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], ročník narození 1943). V průběhu výstavby školy bylo staveniště oploceno provizorním dřevěným plotem, jak je prokázáno svědeckými výpověďmi svědků, a tento byl postupně po výkopu základů pro podezdívku nahrazen stávajícím plotem s plotovými poli na jednolité a dosud původní železobetonové podezdívce po celém obvodu pozemku se školou. [příjmení] pole jsou rovněž původní a na straně přiléhající k Pozemku žalobkyně sestávají z původních ocelových rámů s drátěnou výplní, jak je prokázáno fotografiemi plotu ve spojení se svědeckými výpověďmi svědků. Že plot není a nebyl ve vlastnictví žalobkyně, či jejích právních předchůdců je prokázáno již skutečností, že byl vybudován státem a jako takový vyobrazen v Geometrickém plánu Střediska geodézie [obec] ze dne [datum] a ve spojení s listinným důkazem označeným jako Znalecký posudek [titul] [jméno] [příjmení], znalce v oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, ze dne [datum], vypracovaným ve stavu ke dni [datum] pro účely převodu darováním na žalobkyni, když tento oceňuje pouze„ plot přední“ (myšleno na jižní straně Pozemku) a„ plot zadní“ (myšleno na severní straně), jako ploty ve vlastnictví právních předchůdců žalobkyně a nikoliv již plot„ západní“. Rozhodnutím Magistrátu města Ostravy, odboru ochrany životního prostředí, [číslo], ze dne [datum], které žalobkyně obdržela jako vlastník přímo sousedícího Pozemku, bylo se žalobkyní jednáno jako s účastníkem vodoprávního řízení [právnická osoba] s.r.o., [IČO] o povolení nakládání s vodami a o povolení stavby vodního díla na pozemku ve vlastnictví této třetí osoby p. [číslo] v k.ú. [obec]. Rozhodnutím téhož správního orgánu [číslo] o změně povolení k nakládání s vodami a o dodatečném povolení změny stavby vodního díla, ze dne [datum], zejména z rozdělovníku v jeho závěru je prokázáno, že žalobkyně již nebyla považována za účastníka tamního řízení (nebylo jí doručováno). Dopisem bratra žalobkyně (pan [titul]. [jméno] [příjmení]), zastupujícího žalobkyni, ze dne neuvedeného, odkazujícího však na konkrétní dokumenty vodoprávního řízení s datací posledního z nich dne [datum], adresovaným správnímu vodoprávnímu orgánu a obsahově navazujícím na rozhodnutí č. 760/18 shora, je prokázáno, že toto rozhodnutí se do dispozice žalobkyně poprvé dostalo při jednání [datum], kdy žalobkyně zjistila, že již není považována za účastníka vodoprávního řízení, když v mezidobí dne [datum] byl oddělen od původního pozemku cca metrový pás pozemku nového p. [číslo] mezi pozemky žalobkyně a [právnická osoba] s.r.o., a to účelově, aby nebyly projednány námitky žalobkyně dotčené stavbou vodního díla s ohledem na místní spádové poměry. Sdělením Magistrátu města Ostravy ke stížnosti ze dne [datum], reagujícím na nedatovaný dopis žalobkyně shora adresovaný úřadu, je prokázáno, že tak bylo žalobkyni potvrzeno, že od vzniku odděleného pozemku p. [číslo] již nebyla považována za účastníka tamního řízení, když jednak přestala být přímým sousedem vodoprávním řízením dotčeného pozemku p. [číslo] jednak již nemohla být s ohledem na vzdálenost k hranici jejího Pozemku a místní poměry vodního díla dotčena na takovou vzdálenost stavbou povolovaného vodního díla. V této souvislosti tedy žalobkyně v roce 2018 zjistila z Výpisu z katastru nemovitostí pozemku p. [číslo] Informacemi o řízení k pozemku [číslo], z jí vyžádaného Geometrického plánu [číslo] 2018 pro oddělení části pozemku p. [číslo] ze dne [datum] a Kupní smlouvou ze dne [datum], že podél východní hranice jejího Pozemku došlo ke vzniku p. [číslo] o výměře 73 m2 (pro názornost pruh o šíři cca 1 m a délce 73 m – viz mapa pozemku p. [číslo] sousedních pozemků, včetně Pozemku žalobkyně, pořízená z internetu dálkovým veřejnosti přístupným přístupem do katastru nemovitostí), jehož vlastníkem se stala na základě kupní smlouvy ze dne [datum] žalovaná, která sídlí na stejné adrese na ul. [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo], jako [právnická osoba] s.r.o., tedy původní vlastník Sousedícího pozemku. Uvedené vlastnické právo, jakož i sídlo na stejné adrese je prokázáno též Výpisem z katastru nemovitostí pořízeným přes internet pozemku p. [číslo] Výpisem z katastru nemovitostí pořízeným přes internet pozemku p. [číslo]. Zde je nutné zdůraznit, že žalovaná nijak neupozorňovala žalobkyni na skutečnost, že užívá neoprávněně Sousedící pozemek, či že vykonává vlastnické právo, které jí nepřísluší, a to ani poté, co žalovaná dne [datum] nabyla koupí Sousedící pozemek a musela jí tak být logicky známa jeho výměra a prostorové určení, které důsledně sleduje hranici plotem vymezenou a souhlasí s původní oddělenou částí pozemku p. [číslo] nacházející se„ až za plotem“ a užívanou spolu s [příjmení] žalobkyní, a rovněž tak kupní cena Sousedícího pozemku, která tak logicky musela zohledňovat i tu skutečnost, že tento pozemek je užíván nikoliv prodávajícím, ale cizím vlastníkem jako zahrada spolu s [příjmení], jakož i to, že je společně s tímto cizím [příjmení] žalobkyně oplocen. Ani poté žalovaná nijak žalobkyni v užívání Sousedícího pozemku nerušila. Nadto byla žalobkyně od ledna 2017 i účastníkem řízení o dodatečném povolení stavby [právnická osoba] s.r.o., rovněž na pozemku p. [číslo] jak je prokázáno Oznámením Statutárního města Ostravy, Úřadu městského obvodu [okres], Odboru výstavby a životního prostředí, o zahájení řízení ze dne [datum] a nařízení ústního jednání na místě samém na den [datum], kdy byla poprvé žalobkyně konfrontována se skutečností, že plot s podezdívkou oddělující pozemek žalobkyně od pozemku žalované není vybudován přesně v hranici je oddělující. Tím vyvolaným následným pátráním, zejména nahlédnutím do stavební dokumentace, která jí byla na její žádost poskytnuta v roce 2017 v průběhu řízení o dodatečném povolení stavby na sousedově pozemku, žalobkyně zjistila, že do té doby byla sousední stavba prováděna v rozporu s původním stavebním povolením z roku 2014 (srovnej zejména obsah Oznámení o zahájení řízení o dodatečném povolení stavby a nařízení ústního jednání ze dne [datum] a Rozhodnutí [číslo] 2017 o dodatečném povolení změny stavby před jejím dokončením ze dne [datum]). Že plot není na hranici je nesporným mezi účastníky a prokázáno též Geometrickým plánem Střediska geodézie [obec] ze dne [datum], číslo zakázky [číslo], pro„ zaměření mateřské školy parc. [číslo] st. [číslo]“ včetně Výkazu výměr podle Evidence nemovitostí. Výpověďmi svědků, zejména pak Mgr. [jméno] [příjmení], je prokázáno, že Geometrický plán ze dne [datum] neměli právní předchůdci žalobkyně ani žalobkyně k dispozici až do roku 2017, kdy si jej spolu s listinami již shora označenými žalobkyně vyžádala na katastrálním úřadě, a to na základě údajů získaných ze stavební dokumentace, která byla žalobkyni a její žádost poskytnuta v roce 2017 v průběhu řízení o dodatečném povolení stavby na sousedově pozemku. Uvedené navíc podporuje i absence jakýchkoliv zjištění z již provedených důkazů, jakož i absence jakýchkoliv takových tvrzení, že by žalobkyně či její právní předchůdci byli v minulosti žalovanou, či jejími právními předchůdci jakkoliv upozorňováni, že spolu se svým užívají též cizí pozemek, když první indicie o tom, jež byly způsobilé narušit dobrou víru v celistvost Pozemku sahajícího, a žalobkyní a jejími právními předchůdci takto„ celistvě“ užívaného, až po samu podezdívku plotu na východní hranici Pozemku s pozemkem Sousedícím, žalobkyně zjistila až na počátku roku 2017 v souvislosti s její účastí v řízení o dodatečném povolení stavby na sousedově pozemku (blíže viz shora). Že v srpnu 2020, a to až na žádost žalobkyně, bylo provedeno odborné zaměření oplocení kolem celého Pozemku žalobkyně, které definitivně potvrdilo, že dosud původní oplocení mezi [příjmení] žalobkyně a Sousedícím pozemkem nebylo vybudováno na hranici mezi těmito pozemky, nýbrž cca 1 metr za ní a že tato část z původního pozemku p. [číslo] oddělená z něj v roce 2018 a nově označená p. [číslo] (Sousedící pozemek), odpovídá onomu pásu o rozměrech cca 1 m na šířku a 73 m na délku a výměře 73 m2, který žalobkyně a její právní předchůdci do té doby užívali spolu s [příjmení], nikým v tom nerušeni, jako vlastní, má soud za prokázáno vyjma důkazy shora již uvedenými, též Odborným zaměřením plotu kolem pozemku p. [číslo] ke dni [datum], provedeným [titul]. [jméno] [příjmení] pod č. zakázky 54. 2020 v podobě Tematické mapy s výškopisným a polohopisným zaměřením.

4. Že se o Sousedící pozemek žalovaného starali jako o vlastní od roku 1974 (tehdy ještě neoddělená část původního pozemku v jejich vlastnictví), resp. od roku 1980 (viz dostavba plotu) rodiče žalobkyně jako její bezprostřední právní předchůdci a od února 2002 pak sama žalobkyně, a to nepřetržitě s přesvědčením, že jim patří, tedy v dobré víře v jeho vlastnictví a v to, že oplocení po dokončené výstavbě mateřské školky v jejich bezprostředním sousedství bylo státem (nikoliv rodiči žalobkyně) vybudováno na hranicích tehdejšího pozemku p. [číslo] (tj. ještě před oddělením Sousedícího pozemku), má soud za prokázáno výslechy svědků ve spojení se skutečností, že po celém obvodu tohoto pozemku tomu tak skutečně bylo, s výjimkou plotu na západní hranici Pozemku žalobkyně. Takový stav nesvědčí argumentu žalované, že tehdejší vlastník nepostavil plot na hranici Pozemku žalobkyně, ale právě za touto hranicí, aby tak byl vytvořen technický pás pro údržbu plotu, když navíc za tím účelem lze historicky z důvodu údržby vstupovat na sousední pozemky, samozřejmě ve vhodném ročním období. Z výslechů svědků bylo navíc prokázáno, že k žádné údržbě ze strany vlastníka plotu po celou dobu od jeho zbudování v 70. letech minulého století nedošlo až na jedno natření brzy po výstavbě. Uvedené je prokázáno kromě svědeckých výpovědí a fotografií (vyjma sporné fotografie K2 – blíže viz níže), též způsobem užívání Sousedícího pozemku společně s [příjmení] žalobkyně, tedy jako jednolité a kompaktní zahrady, jak prokazuje též letecký snímek Sousedícího pozemku a Pozemku pořízený z [webová adresa], na kterém se rovněž nijak neodlišuje ani způsob jejich využití, když oba jsou užívány jako pozemky stejného druhu užívání, tedy jako zahrada, a to od samého počátku existence plotu, jak je prokázáno fotografiemi, k nimž nebylo připomínek, včetně historické fotografie označené v přílohách žalobkyně jako K2 ve spojení s provedenými svědeckými výpověďmi (tolik k dalšímu z argumentů žalované pro neexistenci dobré víry s ohledem na odlišnou kulturu Pozemku – zahrada a Sousedícího pozemku či pozemku p. [číslo] ostatní plocha, jiná plocha). Uvedený závěr o dobré víře navíc významně posiluje i to, že žalobkyně, ani její předchůdci, nebyli kýmkoliv v držbě rušeni či na neoprávněnou držbu jakkoliv upozorňováni ani poté, co došlo v oddělení Sousedícího pozemku z pozemku p. [číslo] v dubnu 2018 O nevědomosti žalobkyně a jejích právních předchůdců, že plot neleží v hranicích svědčí též listina označená jako Znalecký posudek [titul] [jméno] [příjmení], znalce v oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, ze dne [datum], vypracovaný ve stavu ke dni [datum] a soudem posuzovaný jako listinný důkaz s ohledem na absenci doložky znalce dle § 127a o. s. ř., proti kterému nebylo rovněž námitek, když tento znalecký posudek neobsahuje ani v jeho popisné části jakýkoliv náznak o tom, že by Pozemek sousedil s vedlejšími bez oplocení, ničeho o například o tom, že by byla„ připlocena“ část sousedních pozemků, že by ploty neležely v hranicích mimo jiné oceňovaného Pozemku, rovněž ničeho o jakémkoliv snížení ceny například s ohledem na neexistenci oplocení mezi [příjmení] žalobkyně a sousedními pozemky předsazenými před plotem ve vlastnictví 3. osoby na východní části Pozemku. Tolik k argumentu žalované, že žalobkyně nemohla nabýt dobrou víru,„ neboť obsahem znaleckého posudku, který neměla žalovaná k dispozici, ale který dle ní musel být vypracován pro finanční úřad v souvislosti s darováním nemovitostí žalobkyni, musel zajisté být i zcela jednoznačný popis průběhu hranice“ Pozemku,„ jakož i upozornění, že plot nestojí na hranici“ Pozemku,„ ale až za ní“. V této souvislosti je třeba znovu zopakovat, co již bylo řečeno v souvislosti s tímto listinným důkazem shora, že je zcela logické, že tento„ znalecký posudek“ oceňuje (pouze)„ plot přední“ (myšleno na jižní straně Pozemku) a„ plot zadní“ (myšleno na severní straně), jako ploty ve vlastnictví právních předchůdců žalobkyně a nikoliv již plot„ západní“, který v jejich vlastnictví nebyl, neboť byl vybudován československým státem a není tedy ani ve vlastnictví žalobkyně. Z nesporných tvrzení účastníků ve spojení s jejich odlišnými neměnnými procesními stanovisky v průběhu řízení je prokázáno, že nedošlo k jakékoliv dohodě ohledně jakéhokoliv vypořádání vztahů k Sousedícímu pozemku mezi žalobkyní a žalovanou.

5. Žalovanou namítanou nevěrohodnost obsahu výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], matky žalobkyně a její bezprostřední právní předchůdkyně, o tom, že geometrický plán s oddělnou částí Pozemku ze dne [datum] (svědkyni byl k návrhu žalované předložen k nahlédnutí – Listina E z Přílohové obálky žalobkyně) ani geometrický plán s již vyznačeným plotem ze dne [datum] (Listina J z Přílohové obálky žalobkyně) jí nebyl znám a že jí a jejímu manželovi (poznámka soudu: pan [jméno] [příjmení] zemřel v roce 2015, dle Centrálního registru obyvatel) nebylo známo ničeho o tom, že by tehdejší stavitel postavil plot až za hranicí Pozemku a nikoliv na ní, s tím, že obsah její výpovědi je ovlivněn časovým odstupem několika desetiletí od tehdejších událostí a že si tudíž svědkyně nemohla být jista, že předkládané geometrické plány do roku 2017 neviděla a že o tom, že plot neleží přesně v hranicích nebyli spolu s manželem a MUDr. [příjmení] informováni v tehdejším stavebním řízení, považuje soud za nedůvodnou, když svědkyně naopak vypovídala zcela přirozeně a tudíž věrohodně s odkazy na tehdejší konkrétní události s výstavbou v jejich bezprostředním sousedství související, pokud si něco nepamatovala, nesnažila se skutečnosti jakkoliv uměle dovozovat a dotvářet. Při předložení geometrických plánů přirozeně a nahlas vzpomínala na okolnosti nastalé poté, co byla v části oddělena a odprodána státu část Pozemku, jakož i na to, že se podivovali, proč oddělená část pozemku není obdélníkového tvaru („ nudle“), ale tvaru lichoběžníku (viz geometrický plán s oddělnou částí Pozemku ze dne [datum]). Soud považuje v této souvislosti za důležité doplnit, že příslušný geometrický plán nezobrazuje zakreslení plotu, tedy nezachycuje situaci poté, kdy byl vystavěn, nýbrž právě tehdy oddělovanou část z Pozemku. Ohledně předloženého geometrického plánu s již vyznačeným plotem ze dne [datum] pak výslovně uvedla, že jej nikdy neviděla, o takové věci se nezajímala (viz„ tyhle věci prostě neřeším“); o tato věci se staral její manžel, který však již zemřel. Z uvedeného sdělení svědkyně rovněž nelze dovozovat její nevěrohodnost, nadto (první) konfrontaci s posledně uvedeným geometrickým plánem časově zařadila do roku 2017, byť nepřímo, když seznámení se s ním chronologicky ztotožnila se situací z toho vzniklou, kdy se její zeť (tudíž manžel žalobkyně) a [titul]. Bílý (stavbyvedoucí nepovolené stavby [právnická osoba] s.r.o. poprvé nad nesouladem mezi skutečným a domnělým umístěním plotu„ pozastavili, když se poprvé sešli“ a celou situaci chtěli začít řešit, když navrhli (zeť žalobkyně), že by onen pás pozemku„ odkoupili“.

6. Jako nadbytečné nebyly provedeny důkazy navržené žalobkyní, a to její účastnický výslech a svědecká výpověď jejího manžela pana [jméno] [jméno], když dobrá víra žalobkyně a jejích právních předchůdců ve vlastnictví Sousedícího pozemku a v to, že plot vybudovaný československým státem byl vystavěn v hranicích mezi pozemky, byla prokázána již důkazy shora provedenými a to, že se manžel žalobkyně pokusil marně o odkoupení Sousedícího pozemku, není pro věc podstatným, když se tak mělo stát až poté, co žalobkyně ztratila dobrou víru ve vlastnictví Sousedícího pozemku v roce 2017, když tento„ údiv“ v roce 2017 nad tím, že plot není vybudován v hranicích, byl prokázán listinami o dodatečném, povolení stavby na sousedním pozemku ve spojení se svědeckými výpověďmi (viz studium geometrického plánu manžela žalobkyně a [titul]. [příjmení]). S ohledem na námitku žalované vznesenou vůči důkazu fotografií označenou jako listinný důkaz žalobkyně písm. K1, vyobrazující dům [adresa] na pozemku p.č. st 321 v k.ú. [obec] (pozn. nynější dům, ve kterém dosud žalobkyně bydlí, před ním plot a hromady sutě pod sněhovou pokrývkou), spočívající v tom, že tento důkaz nelze chronologicky zařadit do určitého data a vzhledem též i k jeho nadbytečnosti, soud z tohoto důkazu nevycházel, když vybudování plotu s podezdívkou obklopujícího pozemek kolem mateřské školy v letech 1978 až 1980 bylo prokázáno již důkazy shora. S ohledem jednak na to, že vydržecí lhůta počala plynout nejdříve od roku 1981, kdy byl dostavěn plot na předtím oddělené části pozemku odkoupeného státem v roce 1976, a jednak že již důkazy shora bylo prokázáno, že od roku 1974 dosud de facto rodinný dům [adresa] ke společnému (vícegeneračnímu) bydlení užívala rodina [příjmení], tedy rodiče žalobkyně a rodina žalobkyně a jejího bratra, a tedy že od roku 1974 fakticky předmětné nemovitosti již neužíval strýc žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], bytem tehdy již v [obec], považoval soud výslech MUDr. [jméno] [příjmení] za nadbytečný a proto důkaz jeho svědeckou výpovědí, navrhovaný žalobkyní k prokázání dobré víry ve vybudování plotu v roce 1981 v hranicích mezi pozemky, neprovedl. Soud pro nadbytečnost neprovedl ani důkaz kupní smlouvou a znaleckým posudkem či odhadem kupní ceny Sousedícího pozemku, navrhovaný žalobkyní v závěru jednání k prokázání toho, že v souvislosti s prodejem Sousedícího pozemku předtím bezprostředně odděleného z pozemku p. [číslo] muselo být žalované známo, že tento se nachází až za plotem bez přístupu z pozemku p. [číslo] že je historicky užíván jako zahrada spolu s [příjmení] žalobkyně, tedy cizími vlastníky a že přesto žalobkyni, ani poté, nijak nekontaktovala a v takovém nadužívání nijak nerušila, když uvedené je prokázáno již shora provedenými důkazy.

7. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Původním výlučným vlastníkem pozemků p. [číslo] zahrada o výměře 2 263 m2, p.č. st 321 zastavěná plocha a nádvoří a na něm stojícího domu [adresa], vše na [list vlastnictví] v k.ú. [obec], obci [obec], byl strýc žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení]. V roce 1974 strýc žalobkyně převedl koupí id. těchto nemovitostí na rodiče žalobkyně, kteří se však stali jejich faktickými výlučnými uživateli a spolu se svými dětmi (žalobkyní a jejím bratrem) bydleli v předmětném domě. V souvislosti s demolicemi sousedních domů a výstavbou mateřské školy namísto nich v bezprostředním sousedství byl v roce 1976 oddělen pozemek nového p. [číslo] – zahrada o výměře 378 m2 z pozemku p. [číslo] zahrada o původní výměře 2 263 m2 a nové výměře 1 885 m2. Nově vzniklý pozemek (jehož ještě v té době neoddělenou součástí byl i Sousedící pozemek) byl následně odprodán československému státu, který v letech 1978 až 1980 provedl výstavbu školy a plotu se železobetonovou podezdívkou kolem a poté v lednu 1980 došlo ke sloučení několika pozemků původních p.č. včetně pozemku p. [číslo] – zahrada o výměře 378 m2, do pozemku p. [číslo] ostatní plocha o nové výměře 3 483 m2, obklopujícího pozemek p.č st. [číslo] zastavěný budovou mateřské školy [adresa]. Po dokončení stavby Mateřské školy na pozemku p.č. St. [číslo] a zhotovení plotu s betonovou podezdívkou, byl takto založen stav na hranici mezi [příjmení] žalobkyně p. [číslo] o výměře 1 885 m2 a tehdejším pozemkem s ním bezprostředně sousedícím p. [číslo] o výměře 3 483 m2. Toto oplocení, které nebylo ve vlastnictví právních předchůdců žalobkyně a není ve vlastnictví ani žalobkyně, existuje od jeho zbudování v roce 1981 dosud ve své původní podobě, když krátce po vybudování bylo pouze jedenkráte natřeno, jinak žádná jiná údržba do současnosti neproběhla. Dne [datum] se darováním stala výlučným vlastníkem Pozemku p. [číslo] včetně nemovitostí shora zapsaných na [list vlastnictví] v k.ú. [obec], žalobkyně a pokračovala tak v dosavadním nepřerušeném, nikým a ničím nerušeném užívání mj. i Pozemku spolu se svou rodinou, svými rodiči a po úmrtí otce dále se svou matkou a bratrem. V listopadu 2014 se žalobkyně, jako vlastník přímo sousedícího Pozemku, stala účastníkem vodoprávního řízení [právnická osoba] s.r.o., o povolení mj. vodního díla na pozemku této třetí osoby p. [číslo] v k.ú. [obec]. V lednu 2017 se žalobkyně stala účastníkem řízení o dodatečném povolení stavby [právnická osoba] s.r.o., rovněž na pozemku p. [číslo] při jednání na místě samém dne [datum] byla poprvé konfrontována se skutečností, že plot s podezdívkou oddělující pozemek žalobkyně od pozemku žalované není vybudován přesně v hranici je oddělující. Následným pátráním a opatřením si stavební dokumentace stavby na sousedově pozemku, geometrických plánů od katastrálního úřadu (mimo jiné se tak poprvé až v roce 2017 do dispozice žalobkyně a její rodiny, jejího bratra a matky dostal i geometrický plán ze dne [datum]) a zajišťováním podkladů pro námitky, jež hodlala uplatňovat v řízení, jí bylo v říjnu 2018 stavebním úřadem oznámeno, že již od [datum] nebyla považována za účastníka tamního řízení, když jím byl nově nový vlastník nově odděleného cca 1 metr širokého a 73 metrů dlouhého pásu pozemku nového p. [číslo] mezi pozemkem žalobkyně a pozemkem [právnická osoba] s.r.o. K uplatnění námitek ze strany žalobkyně tedy nedošlo, když stavební úřad jednal s novým vlastníkem nového Sousedícího pozemku, kterým se stala na základě kupní smlouvy ze dne [datum] žalovaná, která sídlí na stejné adrese na ul. [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo], jako [právnická osoba] s.r.o. Ani [právnická osoba] s.r.o., ani její právní předchůdci a ani žalovaná, nikdy v minulosti neupozorňovali žalobkyni, či její právní předchůdce, že by užívali cizí pozemek, a to ani poté, co žalovaná dne [datum] žalovaná nabyla koupí Sousedící pozemek. V srpnu 2020 nechala žalobkyně provést odborné zaměření oplocení kolem celého Pozemku žalobkyně a bylo tak definitivně potvrzeno, že dosud původní oplocení mezi [příjmení] žalobkyně a Sousedícím pozemkem nebylo vybudováno na hranici mezi těmito pozemky, nýbrž cca 1 metr za ní a že tato část z původního pozemku p. [číslo] oddělená z něj v roce 2018 a nově označená p. [číslo] (Sousedící pozemek), odpovídá onomu pásu o rozměrech cca 1 m na šířku a 73 m na délku a výměře 73 m2, který žalobkyně a její právní předchůdci do té doby užívali spolu s [příjmení]. Držby Sousedícího pozemku žalované se fakticky po dostavbě plotu nejpozději v roce 1980 chopili rodiče žalobkyně, starali se o něj jako o součást Pozemku v dobré víře v to, že plot byl tehdejším stavebníkem vybudován v hranicích mezi pozemky a od února 2002 v této nikým a ničím nerušené držbě s toutéž dobrou vírou pokračovala sama žalobkyně. Existenci dobré víry je významně posílena i tím, že žalobkyně, ani její předchůdci, nebyli kýmkoliv v držbě rušeni či na neoprávněnou držbu jakkoliv upozorňováni nejméně do února 2017. K dohodě o vypořádání vztahů k Sousedícímu pozemku mezi žalobkyní a žalovanou dosud nedošlo.

8. Po právním posouzení věci soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalobkyni se podařilo ve smyslu § 80 o. s. ř. prokázat její naléhavý právní zájem na podání určovací žaloby, když tato směřuje k odstranění stavu nejistoty, neboť v Katastru nemovitostí je u Sousedícího pozemku jako vlastník zapsána žalovaná, ačkoliv jím má být dle tvrzení v žalobě žalobkyně. Nabytí vlastnictví žalobkyně opřela o právní institut vydržení. I když dobrověrná držba Sousedícího pozemku na straně právních předchůdců žalobkyně počala od roku 1980, nutno konstatovat, že zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník v původním znění, vydržení neupravoval a tudíž v době od [datum] do [datum] nebylo možné vlastnické právo vydržením nabýt. Vydržecí doba na straně právních předchůdců žalobkyně tedy počala běžet od ledna roku 1980, kdy nejpozději již byl dostavěn plot se železobetonovou podezdívkou a kdy tito nejpozději počali Sousedící pozemek držet s přesvědčením, že se jedná o pozemek patřící do jejich vlastnictví a takto se o něj starat nikým a ničím v tom jakkoliv, byť jen objektivně, rušeni, po dobu podstatně překračující dobu 10 let upravenou ustanovením § 135a odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném od 1. 4. 1983. K vydržení vlastnického práva k Sousedícímu pozemku právními předchůdci žalobkyně tak došlo k lednu 1990, když dle § 507a odst. 3 citovaného zákona v citovaném znění, se do desetileté vydržecí doby započítala i doba, po kterou rodiče žalobkyně měli tento pozemek nepřetržitě v držbě před [datum]; když tato doba nesměla skončit dříve než uplynutím jednoho roku ode dne [datum]. I pokud by však rodiče žalobkyně (zejména otec žalobkyně, který již zemřel a o věci související s tehdejším odkupem části oddělené z Pozemku se staral) v dobré víře ve výstavbu plotu na právní hranici nebyli, bylo v řízení prokázáno, že tímto dobrověrným držitelem se nejpozději dne [datum] (viz právní účinky vkladu vlastnického práva dle darovací smlouvy ze dne [datum]) stala žalobkyně a v souladu s ustanovením § 134 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném od 1. 1. 1992 do [datum] (dále jen„ obč. zák.“) nejpozději ke dni [datum], tehdy podstatně dříve než v roce 2017, kdy žalobkyně dobrou víru ztratila, stala výlučným vlastníkem Sousedícího pozemku, neboť tento jako oprávněný držitel měla nepřetržitě v držbě po dobu minimálně deseti let. V projednávané věci bylo prokázáno, že právní předchůdci žalobkyně i žalobkyně samotná, byli oprávněnými držiteli dle § 132a odst. 1 obč. zák. ve znění účinném od 1. 4. 1983 do [datum], příp. dle § 129 odst. 1 ve spojení s § 130 odst. 1 obč. zák., tedy těmi, kdo se Sousedícím pozemkem nakládali jako s vlastním a pro účely vydržení těmi, kdo byli jako držitelé se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že jim tento pozemek patří. Tato dobrá víra nemohla být objektivně narušena ani tzv.„ opticky“ vzhledem k výměře Pozemku 1 885 m2 a výměře vydrženého Sousedícího pozemku 73 m2. Nebylo tedy objektivně možné pro jakéhokoliv průměrného člověka rozpoznat, že výměra jím užívaného pozemku je o 73 m2 větší (k tomu srovnej judikaturu Nejvyššího soudu, zejména rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 386/2000, 22 Cdo 1990/2018, 22 Cdo 1689/2000, která dopadají na případy posuzování vydržení sousedních pozemků, jichž se držitelé v omylu a dobré víře chopili s tím, že jsou součástí převáděného pozemku a jehož velikost byla dokonce o téměř 50 % menší oproti domnělému stavu). O to větší důraz na okolnosti způsobilé objektivně vyvolat omluvitelný omyl ohledně výměry drženého Sousedícího pozemku soud kladl, oč menší byl poměr mezi [příjmení] skutečně nabytým a pozemkem drženým, (viz rozhodnutí sp.zn. 22 Cdo 1384/2021). Shora prokázaný skutkový stav soud posuzuje v souladu s nálezem Ústavního soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. IV.ÚS 2000/18, který dále uvádí:„ Ze slov zákona„ se zřetelem ke všem okolnostem“ vyplývá, že omyl držitele, ze kterého jeho přesvědčení o existenci drženého práva vychází, musí být omluvitelný. Omyl je omluvitelný, jestliže držitel při běžné (normální) opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat, neměl a nemohl mít po celou vydržecí dobu důvodné pochybnosti o tom, že mu věc nebo právo patří. [obec] víra držitele, která je dána se zřetelem ke všem okolnostem věci, se musí vztahovat i k okolnostem, za nichž vůbec mohlo věcné právo vzniknout, tedy i k právnímu důvodu (titulu), na jehož základě mohlo držiteli vzniknout vlastnické právo.“. Uvedený názor pak koresponduje s tím, že je třeba brát do úvahy všechny okolnosti, za kterých byla držba uchopena a nelze vycházet jen z toho, že stav vzniklý v důsledku uchopení držby nebyl v souladu s údaji v evidenci nemovitostí o kterých se držitel nepřesvědčil, že nenechal vytyčit hranice apod. (viz odkaz žalobce na sp. zn. 22 Cdo 3079/2014, ale dle soudu lze též odkázat na rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 2211/2000 a 22 Cdo 3688/2008). K argumentům žalované, v nichž spatřovala neexistenci dobré víry na straně žalobkyně a jejích právních předchůdců, se soud vyjádřil již v rámci shora provedeného dokazování v odstavci 3. a 4. tohoto odůvodnění, na které pro zjednodušení odkazuje (viz shora k rozdílným druhům pozemků v katastru nemovitostí, jednoznačné patrnosti průběhu hranice mezi pozemky v geometrických plánech, jakož i k tomu, že žalobkyni muselo být známo, že plot nestojí na hranici Pozemku, ale až za ní, ze„ zcela jednoznačného popisu průběhu hranice“ Pozemku ve znaleckém posudku vypracovaném pro finanční úřad v souvislosti s darováním nemovitostí žalobkyni v roce 2002). Pokud by se tak přeci jen nestalo na straně rodičů žalobkyně, pak přesto by sama žalobkyně vlastnické právo k Sousedícímu pozemku, jako k věci nemovité, nabyla v souladu s ustanovením § 132 odst. 1 obč. zák. na základě tzv. jiné skutečnosti zákonem stanovené, a to vydržením dle § 134 odst. 1 obč. zák. Jako oprávněný držitel totiž tento Sousedící pozemek měla nepřetržitě po dobu deseti let v držbě poté, co v roce 2002 nabyla darováním od svých rodičů a strýce dům spolu s pozemkem pod ním a především pak Pozemek a spolu s ním se v důsledku nikým a ničím až do roku 2017 nezpochybněné nevědomosti, že plot mezi sousedními pozemky nestojí na hranici, a tedy v dobré víře, ujala též tehdy ještě neoddělené části bezprostředně sousedícího pozemku původního p. [číslo] (od roku 2018 pak oddělen jako Sousedící pozemek p. [číslo]). [obec] víra na straně žalobkyně byla opřena o objektivní přesvědčení, že plot vybudovaný v 70. letech minulého století třetí osobou, byl vystavěn na hranici Pozemku žalobkyně a jako takový ohraničuje a veřejnosti uzavírá celý tento Pozemek nacházející se kolem domu žalobkyně a spolu s domem a pozemkem pod ním, jež spolu s ním žalobkyně nabyla darováním v roce 2002, tvoří jednotný funkční celek. Poctivost a oprávněnost této držby nelze oslabovat ani tím, jak bylo ostatně již výše uvedeno, že se žalobkyně jako osoba, která se ujala držby pozemku, neseznámila s obsahem katastrální mapy a nepřeměřovala jeho výměru, či nepožadovala vytyčení jeho hranice, zvláště pak za situace, kdy žalobkyně nenabývala nemovitosti od cizích osob, nýbrž od svých rodičů a strýce, a v domě od svých 7 let, tj. od roku 1974, spolu s rodiči a bratrem žila a žije dosud.

9. O tom, že vlastníkem Sousedícího pozemku je ve skutečnosti žalovaná, se žalobkyně dozvěděla až v roce 2017 v souvislosti s řízením o dodatečném povolení stavby na sousedově pozemku (blíže viz shora v rámci zjištění z jednotlivých důkazů). Žalobkyně v dobré víře převzala v roce 2002 darováním spolu s [příjmení] též Sousedící pozemek a jako její rodiče, coby její bezprostřední právní předchůdci v dobré víře užívala až do února 2017. [jméno] víru ve vlastnictví Sousedícího pozemku na straně žalobkyně lze objektivně též dovodit z chování žalobkyně v podobě udržování a obhospodařování daného pozemku spolu s [příjmení]. Navíc k utvrzování v takové dobrověrné užívání minimálně pod dobu deseti let od roku 2002, dokonce déle, než do roku 2012, a to až do roku 2017, přispěla i pasivita a nečinnost žalované, či jejích právních předchůdců, když žalobkyni nikdo v takovém užívání nerušil, nezpochybňoval„ přesah“ jejího užívání a ani v místě samém při takovém užívání, nebyly objektivně seznatelné ani odlišné druhy užívání obou sousedních pozemků (tj. Pozemku žalobkyně a Sousedícího pozemku), když oba tvořily a dosud tvoří jednolitý celek zahrady kolem domu. Ze shora provedeného dokazování tedy jednoznačně vyplývá, že do roku 2017 nebylo nikoho a ničeho, kdo, nebo co by bylo způsobilé nejen u žalobkyně samotné, ale ani objektivně, vyvolat přesvědčení či pouhou pochybnost na straně objektivního uživatele, že stavba plotu není postavena na hranici Pozemku žalobkyně a že stojí až za touto hranicí. Při zvažování dobré víry na straně žalobkyně, která se chopila držby i části pozemku, který sousedil s jejím [příjmení], je totiž třeba též přihlédnout k postoji vlastníka takto držené části sousedního pozemku; pokud léta užívání části svého pozemku držitelkou trpěl, je třeba vyjít z toho, že ani on nepředpokládal, že předmětem držby žalobkyně je i část jeho pozemku (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2724/2009).

10. Plně procesně úspěšná žalobkyně má dle § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši 21 456 Kč, která se skládá z náhrady za zaplacený soudní poplatek 5 000 Kč, z odměny advokáta za 4 úkony po 3 100 Kč, dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (dále jen„ AT“), při tarifní hodnotě sporu 50 000 Kč dané § 9 odst. 4 písm. b) AT, dále z náhrady hotových výdajů za tytéž 4 úkony po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, tj. za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby ze dne [datum] a vyjádření ve věci samé ze dne [datum] a za účast u jednání dne [datum], a dále z DPH ve výši 21 % z částek shora, vyjma soudního poplatku, když zástupce žalobkyně je plátcem DPH dle osvědčení ze dne [datum]. Náhrada nákladů řízení se dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. platí k rukám advokáta žalobkyně. Splatnost byla určena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení