17 C 100/2023 - 70

Rubrum

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Irenou Hluštíkovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovaným: 1. [Jméno žalované A], narozená [Datum narození žalované A] bytem [Adresa žalované A] 2. [Jméno žalované B], narozený [Datum narození žalované B] bytem [Adresa žalované A] 3. [Jméno žalované C], narozený [Datum narození žalované C] bytem [Adresa žalované C] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] 4. [Jméno advokáta C], narozená [Datum narození advokáta C] bytem [Adresa advokáta C] zastoupená advokátem [Jméno advokáta D] sídlem [Adresa advokáta D] 5. [Jméno advokáta E], narozený [Datum narození advokáta E] bytem [Adresa advokáta E] o určení vlastnictví pozemku takto:

Výrok

I. Žaloba, aby bylo určeno, že žalobce je vlastníkem z pozemku p. č. [hodnota] odděleného dílu d), list vlastnictví [číslo], dále z pozemku p. č. [číslo] odděleného dílu c), list vlastnictví č. [hodnota], z pozemku p. č. [číslo] odděleného dílu f), list vlastnictví [číslo], z pozemku p. č. [hodnota] odděleného dílu e), list vlastnictví č. [hodnota], z pozemku p. č. [hodnota] odděleného dílu b), list vlastnictví č. [hodnota], z pozemku p. č. [hodnota] odděleného dílu a), list vlastnictví č. [hodnota], to vše zapsáno u Katastrálního úřadu pro [adresa], pro obec a katastrální území [adresa], vše v rozsahu vymezeném geometrickým plánem Ing. [jméno FO] č. [hodnota] se zamítá.

II. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou 1) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

III. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 2) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen nahradit žalovanému 3) a žalované 4) náklady řízení ve výši 12 071 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalovaných.

V. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 5) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhal určení, že je vlastníkem oddělených dílů z pozemků parc. č. [hodnota], parc. č. [číslo] parc. č. [číslo], parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota], v katastrálním území [adresa], ve vlastnictví žalovaných, vycházeje z geometrického plánu Ing. [jméno FO] č. [hodnota]. Žalobu odůvodnil tím, že vlastnická hranice jeho pozemku parc. č. [hodnota] vede jinak, než je evidována v katastru nemovitostí, a to z toho důvodu, že v letech 1988 až 1992 došlo k pochybení katastrálního úřadu při provádění obnovy katastrálního operátu novým mapováním, a to konkrétně k nezákonnému „doměření“ bez souhlasu a vědomí právního předchůdce žalobce a v rozporu s tím, jak právní předchůdce žalobce označil lomové body vlastnické hranice pozemku.

2. Žalovaní 1), 3), 4), 5) s žalobou nesouhlasili s tím, že respektují rozhodnutí katastrálního úřadu v řízení o opravě chyby v katastrálním operátu, který se danou věcí již zabýval a že se jedná o věc mezi žalobcem a katastrálním úřadem. Žalovaní 3) a 4) dále uvedli, že žalobce nemá na určení vlastnického práva naléhavý právní zájem, když k pochybení katastrálního úřadu mělo dojít v době, kdy žalobce vlastníkem pozemku parc. č. [hodnota] ještě nebyl, současný stav je v katastru evidován již více než 30 let, a nerespektování stavu po obnově katastrálního operátu by bylo nepřípustným zásahem do právní jistoty žalovaných.

3. Žalovaný 2) s žalobou souhlasil.

4. Soud provedl dokazování listinami, a to: - výpisem z katastru nemovitostí k pozemku parc. č. [hodnota], katastrální území [adresa], ze kterého zjistil, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. [hodnota] zapsaném v Katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], pro obec i katastrální území [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], - výpisem z katastru nemovitostí k pozemku parc. č. [hodnota], katastrální území [adresa], ze kterého zjistil, že žalovaná 1) a žalovaný 2) jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. [hodnota] zapsaném v Katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], pro obec i katastrální území [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], výše spoluvlastnického podílu každého činí , - výpisem z katastru nemovitostí k pozemku parc. č. [hodnota], katastrální území [adresa], ze kterého zjistil, že žalovaný 3) a žalovaná 4) jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. [hodnota] zapsaném v Katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], pro obec i katastrální území [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], výše spoluvlastnického podílu každého činí , - výpisem z katastru nemovitostí k pozemku parc. č. [číslo], katastrální území [adresa], ze kterého zjistil, že žalovaná 4) je vlastníkem pozemku parc. č. [číslo] zapsaném v Katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], pro obec i katastrální území [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], - výpisem z katastru nemovitostí k pozemku parc. č. [číslo], katastrální území [adresa], ze kterého zjistil, že žalovaná 4) je vlastníkem pozemku parc. č. [číslo] zapsaném v Katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], pro obec i katastrální území [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], - výpisem z katastru nemovitostí k pozemku parc. č. [číslo], katastrální území [adresa], ze kterého zjistil, že žalovaný 5) je vlastníkem pozemku parc. č. [číslo] zapsaném v Katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], pro obec i katastrální území [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], - výpisem z katastru nemovitostí k pozemku parc. č. [hodnota], katastrální území [adresa], ze kterého zjistil, že žalovaný 3) je vlastníkem pozemku parc. č. [hodnota] zapsaném v Katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], pro obec i katastrální území [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], - rozhodnutím Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], ze dne [datum], č.j. [spisová značka], ze kterého soud zjistil, že žalobce spolu s žalovaným 2) podal dne [datum] katastrálnímu úřadu návrh na opravu tvaru, polohy a výměry pozemku parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa], na stav dle geometrického plánu č. [hodnota] ze dne [datum]. Katastrální úřad prošetřil zápis parcely parc. č. [hodnota] a zjistil, že geometrickým plánem č. [hodnota] byly odměřeny mimo jiné nové parcely parc. č. st. [číslo] a parc. č. [číslo] o výměře 497 m2, přičemž hranice pozemků byly tvořeny sloupkem plotu a trubkami 1, 2, 3 a 4. Dále uvedl, že v roce 1992 byla v katastrálním území [adresa] zplatněna nová mapa tzv. Základní mapa velkého měřítka (dále jen „ZMVM“), která vznikla na základě nového mapování, při kterém byly hranice pozemků v terénu nově vyšetřeny a zaměřeny za součinnosti vlastníků pozemků. Místního šetření konaného dne [datum] se zúčastnil tehdejší vlastník pan [jméno FO] (žalovaný 2 – pozn. soudu), který potvrdil svým podpisem souhlas s vyznačeným průběhem hranice pozemku, a to tak že lomové body pozemku označil jako sloupek plotu (bod č. [hodnota]), kolíky (body č. [hodnota] a č. [hodnota]) a bod označený jako „r. kůlny“ (bod č. [hodnota]). Bod 9 neoznačil, tento byl určen početním způsobem. Hranice pozemku byly zaměřeny jako spojnice nově vyšetřených lomových bodů. Parcely č. st. [číslo] a č. [číslo] byly v ZMVM označeny jako parcela č. [hodnota] o výměře 117 m2, a parcela č. [hodnota] o výměře 332 m2. Po převodu ZMPV na digitální katastrální mapu v roce 2001 byla parcela parc. č. [hodnota] zapsána s výměrou 331 m2. Rozdílné zobrazení předmětných parcel v mapě před zplatněním ZMVM a po jeho zplatnění není pochybením katastru, ale důsledkem nového vyšetření hranic tak, jak tyto byly tehdejším vlastníkem [jméno FO] označeny a následně zaměřeny. Katastrální úřad tak vydal dne [datum] oznámení o neprovedení opravy, s čímž žalobce nesouhlasil, a tudíž bylo zahájeno ve věci správní řízení. V řízení žalobce svůj nesouhlas doplnil o výsledek vytýčení Ing. [jméno FO] ze dne [datum], nazvaný Transformace p. č. [číslo] podle prvotního geometrického plánu z roku 1987, a dále poukázal na skutečnost, že [jméno FO] nebylo tehdy vysvětleno, že dojde ke změně oproti geometrickému plánu z roku 1987 a že nebyl seznámen s polohou nových lomových bodů v terénu, tím došlo ke zneužití jeho dobré víry, byl zástupci katastru podveden a zneužit. K vytýčení hranic Ing. [jméno FO] katastrální úřad uvedl, že mu nebyla předložena žádná dokumentace o vytýčení hranic parcely č. [hodnota] a že vytýčení, které v terénu realizoval, bylo zcela v rozporu s katastrální vyhláškou a pro zaevidování do katastrálního operátu nepřijatelné. Katastrální úřad dále uvedl, že zplatněním obnoveného operátu nemohlo dojít k žádnému zásahu do vlastnických práv žalobce, neboť právní vztahy nemohou být dotčeny revizí údajů katastrů, opravou chyb v katastrálním operátu ani obnovou katastrálního operátu, pokud jejich změna není doložena listinou. O jiné hranici pozemku č. [hodnota] není v měřické dokumentaci katastrálního úřadu založen žádný výsledek zeměměřické činnosti, který by takovou skutečnost prokazoval. Okamžikem vyhlášení platnosti nového operátu pozbyly platnosti všechny předchozí výsledky zeměměřických činností a začaly platit údaje nové, zjištěné při obnově novým mapováním. Dalším důvodem pro neprovedení opravy je, že v roce 2009 došlo na základě darovací smlouvy k převodu vlastnického práva k parcele č. [hodnota] podle stavu v katastru nemovitostí, jak byl na základě mapování vyhlášen. Dále uvedl, že lomové body, které byly [jméno FO] označeny v terénu, byly následně zobrazeny v náčrtu o místním šetření č. [hodnota], zaměřeny a zobrazeny v katastrální mapě, aniž by došlo k nějakému pochybení. Závěrem katastrální úřad uvedl, že prověřením zápisů v operátu zjistil, že parcela č. [hodnota] je evidována v souladu s výsledky obnovy operátu novým mapováním, v dokumentaci obnovy katastrálního operátu nebyly nalezeny žádné listiny svědčící o tom, že by byl zápis parcely č. [hodnota] chybný. Proto rozhodl rozhodnutím ze dne [datum] tak, že nesouhlasu s neprovedením opravy se nevyhovuje, neboť se nejedná o chybu v katastrálním operátu podle ustanovení § 36 katastrálního zákona a dále uvedl, jak je pozemek parcela č. [hodnota] evidován v katastru nemovitostí podle výsledku obnovy katastrálního operátu novým mapováním, která byla zplatněna dne [datum], - rozhodnutím Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu v [adresa] (dále jen „Inspektorát“), ze dne [datum], č.j. [spisová značka], ze kterého soud zjistil, že inspektorát změnil výše uvedené rozhodnutí Katastrálního úřadu tak, že nesouhlasu s neprovedením opravy se nevyhovuje, neboť se nejedná o chybu v katastrálním operátu podle § 36 katastrálního zákona s tím, že pozemek parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] bude i nadále v katastru nemovitostí evidován podle výsledku obnovy operátu evidence nemovitostí novým mapováním, jehož platnost byla vyhlášena [datum], a tedy nadále evidován s výměrou 331 m2, a to na základě odvolání žalobce ze dne [datum]. V odvolacím řízení inspektorát dospěl k těmto skutkovým zjištěním: Dne [datum] bylo na podkladě kupní smlouvy ze dne [datum] zapsáno do evidence nemovitostí vlastnické právo k pozemkům parc. č. st. [číslo] a [číslo] na manžele [jméno FO] a [jméno FO]. Nedílnou součástí této kupní smlouvy byl geometrický plán ze dne [datum], na základě kterého byla určena výměra pozemku parc. č. st [číslo] s hodnotou [hodnota] m2 a parc. č. [číslo] hodnotou [hodnota] m2, přičemž nové hranice byly určeny lomovými body č. [hodnota], 2, 3 a 4 a v terénu označeny železnými trubkami a sloupkem plotu. V březnu 1988 bylo zahájeno místní šetření a měřičské práce týkající se tvorby ZMVM a obnovy operátu evidence nemovitostí novým mapováním. Zjišťování hranic prováděly tehdejší orgány geodézie ve spolupráci s místními národními výbory za účasti vlastníků nemovitostí. Dne [datum] oznámil [právnická osoba] [adresa], že dne [datum] bude zahájeno místní šetření a vyzval vlastníky a uživatele pozemků, aby v době od [datum] do [datum] označili lomové body svých pozemků. Z doručního listu je zřejmé, že pan [jméno FO] si pozvání k místnímu šetření převzal osobně a dne [datum] se zúčastnil osobně zjišťování hranic pozemku, jehož výsledky jsou zdokumentovány v náčrtu místního šetření, měřičském náčrtu a soupisu nemovitostí č. [hodnota] pro k. ú. [adresa]. Z těchto vyplývá, že pozemky označené parcelními čísly st. [číslo] a [číslo] byly nahrazeny novými parcelními čísly [číslo] a [číslo]. [jméno FO] potvrdil souhlas s výsledky šetření a s vyznačeným průběhem hranic pozemků. Z náčrtu místního šetření č. [hodnota] je znatelné, že lomové body parc. č. [hodnota] byly vlastníkem [jméno FO] v terénu označeny sloupkem plotu, železnou trubkou a dřevěným kolíkem – lomové body tedy nebyly [jméno FO] označeny v souladu s geometrickým plánem ze dne [datum]. V dubnu 1991 pak byly nově označené lomové body vlastnické hranice pozemku parc. č. [hodnota] zaměřeny a výsledek měření byl zaznamenán v zápisníku podrobného měření č. [hodnota]. Inspektorát vizuálně porovnával zobrazení původních parcel č. st. [číslo] a [číslo] se zobrazením nově vyšetřených parcel č. [hodnota] a [číslo]. Tímto prověřením nebyly zjištěny prokazatelné chyby v zobrazení hranic předmětných parcel v ZMVM a zobrazení parcel odpovídalo výsledkům místního šetření. Vlastníci měli možnost podat v případě nesouhlasu proti obnovenému operátu námitky, není zřejmé, že by pan [jméno FO] námitky vznesl. Po ukončení námitkového řízení byla dne [datum] v k. ú. [adresa] vyhlášena platnost obnoveného operátu novým mapováním. Ode dne vyhlášení platnosti obnoveného operátu se předchozí operát stal neplatným a následně se začal používat operát obnovený. V roce 2001 byla analogová katastrální mapa převedena do digitální formy a od [datum] je v k. ú. [adresa] platná digitální katastrální mapa. Žalobcem namítaný celkový rozdíl mezi původní a současnou celkovou výměrou pozemků parc. č. [hodnota] (117 m2) a parc. č. [hodnota] (331 m2), původně označených parc. č. st. [číslo] (229 m2) a [číslo] (268 m2), který má hodnotu 49 m2, vznikl v důsledku nového geometrického určení pozemků parc. č. [hodnota] a [číslo], tedy v souladu s výsledky obnovy operátu novým mapováním a v souladu s převodem analogové katastrální mapy do digitální podoby. Závěrem inspektorát uvedl, že argumentace žalobce směřuje nikoli proti aktuálnímu katastrálnímu operátu, ale proti jeho podkladům, které jsou však dnes již archiváliemi a bylo tedy na předchůdci žalobce, aby námitkami a dalšími právními prostředky napadl obnovený katastrální operát. Přes institut „opravy chyby“ se nelze domáhat změny zobrazení hranic pozemků z důvodu, že se nejedná o zřejmý omyl při vedení a obnově katastru nebo o nepřesnosti při podrobném měření, zobrazení předmětu měření v katastrální mapě a při výpočtu výměry parcel, - předžalobními výzvami ze [datum], ze kterých soud zjistil, že právní zástupce žalobce vyzýval žalované ke smírnému vyřešení věci za účelem dosažení souladného stavu stran průběhu vlastnické hranice k pozemku parc. č. [hodnota], - výzvami k součinnosti ze dne [datum], ze kterých soud zjistil, že právní zástupce žalobce vyzýval žalované k součinnosti při zpracování souhlasného prohlášení za účelem zápisu průběhu vlastnické hranice do katastru nemovitostí.

5. Soud má za to, že pro účely rozhodnutí s ohledem na právní posouzení viz níže byl skutkový stav zjištěn dostatečně. Co se týče dalších účastníky navrhovaných důkazů, pak tyto soud neprováděl, neboť by podle přesvědčení soudu jejich provedení nemohlo přispět k hlubšímu objasnění skutkového stavu a případně odlišného posouzení věci. To platí také o provedení důkazů k (ne)způsobilosti geometrického plánu Ing. [jméno FO] k zápisu do katastru nemovitostí.

6. Na základě takto provedeného dokazování soud učinil následující skutkový závěr:

7. Žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. [hodnota] zapsaném v Katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], pro obec i katastrální území [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota]. Žalovaná 1) a žalovaný 2) jsou rovnodílnými podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. [hodnota] zapsaném v Katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], pro obec i katastrální území [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota]. Žalovaný 3) a žalovaná 4) jsou rovnodílnými podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. [hodnota] zapsaném v Katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], pro obec i katastrální území [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota]. Žalovaný 3) je dále vlastníkem pozemku parc. č. [hodnota] zapsaném v Katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], pro obec i katastrální území [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota]. Žalovaná 4) je dále vlastníkem pozemků parc. č. [číslo] a parc. č. [číslo] zapsaných v Katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], pro obec i katastrální území [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota]. Žalovaný 5) je vlastníkem pozemku parc. č. [číslo] zapsaném v Katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], pro obec i katastrální území [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota].

8. Žalobce spolu s žalovaným 2) podal dne [datum] katastrálnímu úřadu návrh na opravu tvaru, polohy a výměry pozemku parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa], a to na stav dle geometrického plánu č. [hodnota] ze dne [datum]. Katastrální úřad prošetřil zápis parcely parc. č. [hodnota] a zjistil, že geometrickým plánem č. [hodnota] dne [datum] byly odměřeny mimo jiné nové parcely parc. č. st. [číslo] a parc. č. [číslo] o výměře celkem [hodnota] m2, přičemž hranice pozemků byly tvořeny sloupkem plotu a trubkami 1, 2, 3 a 4. V roce 1992 byla v katastrálním území [adresa] zplatněna nová mapa tzv. Základní mapa velkého měřítka (dále jen „ZMVM“), která vznikla na základě nového mapování, při kterém byly hranice pozemků v terénu nově vyšetřeny a zaměřeny za součinnosti vlastníků pozemků. Místního šetření konaného dne [datum] se zúčastnil tehdejší vlastník - žalovaný 2), který potvrdil svým podpisem souhlas s vyznačeným průběhem hranice pozemku, a to takovým, že lomové body pozemku označil jako sloupek plotu (bod č. [hodnota]), kolíky (body č. [hodnota] a č. [hodnota]) a bod označený jako „r. kůlny“ (bod č. [číslo]). Bod 109 neoznačil, tento byl určen početním způsobem. Hranice pozemků byly zaměřeny jako spojnice nově vyšetřených lomových bodů. Parcely č. st. [číslo] a č. [číslo] byly v ZMVM označeny jako parcela č. [hodnota] o výměře 117 m2 a parcela č. [hodnota] o výměře 332 m2. Po převodu ZMPV na digitální katastrální mapu v roce 2001 byla parcela parc. č. [hodnota] zapsána s výměrou 331 m2. Katastrální úřad vydal dne [datum] oznámení o neprovedení opravy, s čímž žalobce nesouhlasil, a tudíž bylo zahájeno ve věci správní řízení. V řízení žalobce svůj nesouhlas doplnil o výsledek vytýčení Ing. [jméno FO] ze dne [datum], nazvaný Transformace p. č. [číslo] podle prvotního geometrického plánu z roku 1987, a dále poukázal na skutečnost, že žalovanému 2) nebylo tehdy vysvětleno, že dojde ke změně oproti geometrickému plánu z roku 1987 a že nebyl seznámen s polohou nových lomových bodů v terénu, tím došlo ke zneužití jeho dobré víry, byl zástupci katastru podveden a zneužit. O jiné hranici pozemku č. [hodnota] není v měřické dokumentaci katastrálního úřadu založen žádný výsledek zeměměřické činnosti, který by takovou skutečnost prokazoval. Okamžikem vyhlášení platnosti nového operátu pozbyly platnosti všechny předchozí výsledky zeměměřických činností a začaly platit údaje nové, zjištěné při obnově novým mapováním. Dalším důvodem pro neprovedení opravy bylo, že v roce 2009 došlo na základě darovací smlouvy k převodu vlastnického práva k parcele č. [hodnota] podle stavu v katastru nemovitostí, jak byl na základě mapování vyhlášen. Lomové body, které byly žalovaným 2) označeny v terénu, byly následně zobrazeny v náčrtu o místním šetření č. [hodnota], zaměřeny a zobrazeny v katastrální mapě. Prověřením zápisů v operátu katastrální úřad zjistil, že parcela č. [hodnota] je evidována v souladu s výsledky obnovy operátu novým mapováním, v dokumentaci obnovy katastrálního operátu nebyly nalezeny žádné listiny svědčící o tom, že by byl zápis parcely č. [hodnota] chybný. Inspektorát změnil rozhodnutí Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], ze dne [datum], č.j. [spisová značka] tak, že nesouhlasu s neprovedením opravy se nevyhovuje, neboť se nejedná o chybu v katastrálním operátu podle § 36 katastrálního zákona s tím, že pozemek parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] bude i nadále v katastru nemovitostí evidován podle výsledku obnovy operátu evidence nemovitostí novým mapováním, jehož platnost byla vyhlášena [datum], a tedy nadále evidován s výměrou 331 m2, a to na základě odvolání žalobce ze dne [datum]. V odvolacím řízení Inspektorát dospěl k těmto skutkovým zjištěním: Dne [datum] bylo na podkladě kupní smlouvy ze dne [datum] zapsáno do evidence nemovitostí vlastnické právo k pozemkům parc. č. st. 71/2 a 563/4 na manžele [jméno FO] a [jméno FO]. Nedílnou součástí této kupní smlouvy byl geometrický plán ze dne [datum], na základě kterého byla určena výměra pozemku parc. č. st [číslo] s hodnotou [hodnota] m2 a pozemku parc. č. [číslo] s hodnotou [hodnota] m2, přičemž nové hranice byly určeny lomovými body č. 1, 2, 3 a 4 a v terénu označeny železnými trubkami a sloupkem plotu. V březnu 1988 bylo zahájeno místní šetření a měřičské práce týkající se tvorby ZMVM a obnovy operátu evidence nemovitostí novým mapováním. Zjišťování hranic prováděly tehdejší orgány geodézie ve spolupráci s místními národními výbory za účasti vlastníků nemovitostí. Dne [datum] oznámil Místní národní výbor [adresa], že dne [datum] bude zahájeno místní šetření a vyzval vlastníky a uživatele pozemků, aby v době od [datum] do [datum] označili lomové body svých pozemků. Z doručního listu je zřejmé, že pan [jméno FO] si pozvání k místnímu šetření převzal osobně a dne [datum] se zúčastnil osobně zjišťování hranic pozemků, jehož výsledky jsou zdokumentovány v náčrtu místního šetření, měřičském náčrtu a soupisu nemovitostí č. [hodnota] pro k. ú. [adresa]. Z těchto vyplývá, že pozemky označené parcelními čísly st. [číslo] a [číslo] byly nahrazeny novými parcelními čísly [číslo] a [číslo]. Žalovaný 2) potvrdil souhlas s výsledky šetření a s vyznačeným průběhem hranic pozemků. Z náčrtu místního šetření č. [hodnota] je znatelné, že lomové body parc. č. [hodnota] byly vlastníkem – žalovaným 2) v terénu označeny sloupkem plotu, železnou trubkou a dřevěným kolíkem – lomové body tedy nebyly žalovaným 2) označeny v souladu s geometrickým plánem ze dne [datum]. V dubnu 1991 pak byly nově označené lomové body vlastnické hranice pozemku parc. č. [hodnota] zaměřeny a výsledek měření byl zaznamenán v zápisníku podrobného měření č. [hodnota]. Inspektorát vizuálně porovnával zobrazení původních parcel č. st. [číslo] a č. [číslo] se zobrazením nově vyšetřených parcel č. [hodnota] a č. [hodnota]. Tímto prověřením nebyly zjištěny prokazatelné chyby v zobrazení hranic předmětných parcel v ZMVM a zobrazení parcel odpovídalo výsledkům místního šetření. Vlastníci měli možnost podat v případě nesouhlasu proti obnovenému operátu námitky, není zřejmé, že by žalovaný 2) námitky vznesl. Po ukončení námitkového řízení byla dne [datum] v k. ú. [adresa] vyhlášena platnost obnoveného operátu novým mapováním. Ode dne vyhlášení platnosti obnoveného operátu se předchozí operát stal neplatným a následně se začal používat operát obnovený. V roce 2001 byla analogová katastrální mapa převedena do digitální formy a od [datum] je v k. ú. [adresa] platná digitální katastrální mapa. Žalobcem namítaný celkový rozdíl mezi původní a současnou celkovou výměrou pozemků parc. č. [hodnota] (117 m2) a parc. č. [hodnota] (331 m2), původně označených parc. č. st. [číslo] (229 m2) a [číslo] (268 m2), který má hodnotu 49 m2, vznikl v důsledku nového geometrického určení pozemků parc. č. [hodnota] a [číslo], tedy v souladu s výsledky obnovy operátu novým mapováním a v souladu s převodem analogové katastrální mapy do digitální podoby. Žalobce vyzýval k žalované k součinnosti při zpracování souhlasného prohlášení za účelem zápisu skutečné hranice pozemků do katastru nemovitostí, avšak bezvýsledně.

9. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

10. Podle 135 odst. 2 o. s. ř. otázky, o nichž přísluší rozhodnout jinému orgánu, může soud posoudit sám. Bylo-li však o takové otázce vydáno příslušným orgánem rozhodnutí, soud z něho vychází.

11. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou, zda má žalobce na určení vlastnického práva naléhavý právní zájem. Podle ustálené judikatury soudů naléhavý právní zájem na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Žaloba na určení podle § 80 o. s. ř. tak nemůže být zpravidla opodstatněná tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti. Žalobce v žalobě uvedl, že se touto určovací žalobou domáhá ochrany svého vlastnického práva, přičemž z obsahu žaloby a jejích doplnění jednoznačně plyne, že není jiný právní způsob, jak se domoci určení vlastnictví k žalovaným dílům předmětných pozemků, resp. aby byl žalobce v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník předmětných dílů. V této souvislosti soud odkazuje kupříkladu na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 1. 2016, sp. zn. 22 Cdo 5394/2015, ve kterém soud judikoval, že „naléhavý právní zájem nemusí být v žalobě o určení vlastnického práva vyjádřen výslovně uvedením, v čem žalobce právní zájem spatřuje, ale z žalobních tvrzení musí být tento zájem jednoznačně zřejmý.“ Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 5. 2011, sp. zn. 22 Cdo 2053/2009 pak vyplývá, že „soudní praxe a odborná literatura je ve shodě v tom, že navrhuje-li žalobce určení svého vlastnického práva k nemovitosti nebo jiného práva, které se zapisuje do Katastru nemovitostí České republiky (mutatis mutandis totéž platí i pro právo spoluvlastnické), je na požadovaném určení vždy naléhavý právní zájem, má-li být soudní rozhodnutí určující právo zaznamenáno do katastru nemovitostí a tímto způsobem dosaženo shody mezi stavem právním a stavem zapsaným v Katastru nemovitostí České republiky.“ Na základě výše uvedeného má soud za prokázaný zřejmý zájem žalobce na určení jeho vlastnického práva.

12. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

13. Podstatný pro rozhodnutí ve věci je právní důvod, z něhož žalobce dovozuje své tvrzené vlastnické právo, jež se má projevit v odlišném průběhu hranic pozemků, než jak jsou evidovány v katastru nemovitostí. Z obsahu žalobních tvrzení totiž jednoznačně vyplývá, že žalobce má za to, že průběh hranic v katastru nemovitostí je zaevidován nesprávně v důsledku chybného, nesprávného úkonu správního orgánu – příslušného katastrálního úřadu, a to tzv. doměřením v dubnu 1991. Jiný právní důvod žalobce neuvedl.

14. Jak bylo soudem v návaznosti na námitky žalovaných zjištěno, domáhal se žalobce u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], z totožných skutkových důvodů opravy chyby v katastrálním operátu, přičemž se svým návrhem nebyl úspěšný.

15. Katastrálním úřadem, resp. Inspektorátem bylo žalobci vyčerpávajícím způsobem vysvětleno, že provedení opravy není možné s tím, že se svého tvrzeného vlastnického práva může domoci cestou občanskoprávní.

16. Potud tedy žalobce postupoval správně, pokud se na civilní soud obrátil s nyní řešenou žalobou na určení vlastnického práva. Nicméně, domáhá-li se žalobce tohoto určení (jen) z důvodu tvrzeného nesprávného postupu katastrálního úřadu v minulosti, nemůže být se svým nárokem úspěšný. Není přitom rozhodné, z jakého důvodu k nesprávnému postupu katastrálního úřadu došlo, tedy např. zda pracovnice katastrálního úřadu zaevidovala jiný stav, než jaký byl odsouhlasen při zjišťování průběhu hranic, či se tak stalo z jiného důvodu.

17. Soud totiž v nynějším řízení musí vycházet z toho, že žalobce se u příslušného správního orgánu domáhal ze stejných skutkových důvodů napravení podle něj nezákonného stavu a že o tomto požadavku bylo správními orgány pravomocně rozhodnuto. Shora citovaná rozhodnutí Katastrálního úřadu a Inspektorátu jsou totiž svou povahu individuálními správními akty, které jsou nadány presumpcí správnosti, tedy je třeba je považovat za správné a zákonné, a to do doby, než případně dojde v předepsaném řízení k jejich zrušení, resp. obecně odklizení.

18. Soud tedy v souladu s § 135 odst. 2 o. s. ř. z těchto rozhodnutí vychází, přičemž má za to, že otázky týkající se žalobcem tvrzeného nesprávného doměření, potažmo chybného vyznačení průběhu hranic pozemků, byly vyčerpávajícím způsobem vysvětleny a soud se s odůvodněním uvedených rozhodnutí zcela ztotožňuje. Nad to soud připomíná zásadu vigilantibus iura scripta sunt, nebo-li právo přeje bdělým, a tedy pokud žalovaný 2) o několik desítek let později zjistil, že hranice pozemku nevede tak, jak se domníval, že ji označil lomovými body, avšak již se o věc dále nezajímal, neseznámil se s navrhovanou obnovou katastrálního operátu, nepodal si proti ní námitky či nečinil žádné jiné právní kroky, pak nejednal v souladu s výše uvedenou zásadou; jeho nečinnost tak nemůže jít nyní k tíži ostatních žalovaných.

19. Jakkoli se žalobce domáhá projednávanou žalobou určení vlastnického práva, v zásadě brojí proti úkonům správního orgánu. Soud však v občanskoprávním řízení o určení vlastnického práva nemá ve smyslu § 7 o. s. ř. pravomoc k přezkumu správních rozhodnutí. Jestliže tedy žalobce jako právní důvod, z něhož žalobce dovozuje vlastnické právo, uvádí chybný úkon (doměření) provedený katastrálním úřadem, nemůže být se svou žalobou úspěšný, neboť na základě takového právního důvodu nelze vlastnického právo k nemovitostem určit.

20. Soud přitom není tím, kdo by měl žalobce poučovat o tom, jaký právní důvod ze škály v úvahu připadajících možností má tvrdit (a prokazovat), aby se jím tvrzeného vlastnického práva domohl.

21. Není také úkolem soudu posuzovat, zda se žalobce bránil proti úkonu správního orgánu způsobem, který by ve výsledku mohl vést k jím požadovanému výsledku, tedy, zda řízení o opravě chyby v katastrálním operátu bylo jedinou či správnou cestou.

22. Sluší se v této souvislosti však připomenout, že z konstantní a dlouhodobé judikatury správních soudů vyplývá, že v řízení o opravě chyby v katastrálním operátu může katastrální úřad činit pouze základní a jednoduché právní úvahy vycházející z obsahu jím zkoumaných listin a nemůže řešit sporné právní otázky (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 7. 2013, č.j. 7 As 90/2012-65). V zásadě je nutné trvat na tom, aby tyto úvahy katastrálního úřadu směřovaly k posouzení, zda se v konkrétním případě jedná o zřejmý omyl či nepřesnost při podrobném měření. Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 11. 2014, č.j. 7 As 119/2014-53, publikován ve Sbírce NSS pod č. 6674/2014: „opravou chyby v katastru nelze napravovat nesoulad mezi evidovanými údaji a faktickým stavem v terénu, případně chyby, které jsou nejasné či sporné, např. vzniklé v důsledku protichůdného obsahu listin. Smyslem řízení o opravě chyby, jsou-li pro provedení opravy splněny zákonné podmínky, je uvedení evidovaných údajů do souladu se skutečným obsahem listin, které má katastrální úřad k dispozici. Toto restriktivní pojetí pravomoci katastrálního úřadu vyplývá z toho, že se jedná o správní orgán provádějící pouze evidenci na základě předložené listiny, a nikoliv orgán povolaný k přezkumu její pravosti či správnosti.“ 23. Opravou chyby se tedy neupravují ani vlastnické, ani jiné vztahy k nemovitostem, a tudíž se jím nezakládají, nemění, neruší ani závazně neurčují žádná práva a povinnosti. Odstranění rozporů mezi evidovanými údaji a údaji ve sbírce listin je totiž smyslem a účelem tohoto institutu - viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 8. 2006, č.j. 2 As 58/2005-125, pub. ve Sb. NSS pod č. 986/2006 Sb.: „Řízení o opravě chyb v katastrálním operátu slouží k uvedení údajů v katastru do souladu s listinami založenými ve sbírce listin. Mění se jím evidované údaje, aniž by se tak mohlo založit či pozbýt vlastnické či jiné právo k nemovitosti (…). Opravou má být pouze dosaženo souladu mezi evidovanými a skutečnými údaji, a to bez ohledu na to, zda původní zápis byl podložen rozhodnutím o vkladu, či se jednalo o záznam údajů o právních vztazích plynoucích z rozhodnutí jiných orgánů nebo z listin právní vztahy osvědčující.“ 24. V rozsudku ze dne 25. 2. 2011, č.j. 5 As 88/2009-75, publ. ve Sb. NSS pod č. 771/2011 Sb. Nejvyšší správní soud doplnil, že „Opravou chyby dochází pouze k dodatečnému nahrazení údaje chybně evidovaného v katastrálním operátu údajem z hlediska právní úpravy katastru správným, tedy takovým údajem, který je v souladu s listinami založenými ve sbírce listin. To ještě nevylučuje, že skutečným vlastníkem dané nemovitosti či nositelem jiného zapisovaného práva k nemovitosti je někdo jiný, než komu zápis v katastru svědčí.“ 25. Nadto, je nasnadě, že žalobce se proti závěrům Katastrálního úřadu a Inspektorátu mohl bránit cestou žaloby ve správním soudnictví podle zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního; žalobce však ani netvrdil, že by proti závěrům správních orgánů jakkoli brojil.

26. Lze tedy bez dalšího uzavřít, že jestliže žalobce v řízení tvrdil, že vlastnické právo mu svědčí a za právní důvod označil chybný postup katastrálního úřadu, přičemž bylo pravomocně příslušnými správními orgány rozhodnuto o tom, že k takovému chybnému úkonu nedošlo, neprokázal žalobce, že by mu jím tvrzené vlastnické právo svědčilo. Proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

27. Pokud jde o náklady řízení, procesně úspěšní byli žalovaní, přičemž žalovaný 2) náklady řízení nepožadoval, a žalovaní 1) a 5) se k nákladům řízení nevyjádřili, neboť se neúčastnili ústního jednání, přičemž z obsahu spisu nevyplývá, že by jim nějaké náklady vznikly, soud proto rozhodl tak, že mezi žalobcem a žalovanou 1), žalovaným 2) a žalovaným 5) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

28. Žalovaným 3) a 4) soud přiznal jako procesně úspěšným účastníkům právo na náhradu nákladů řízení spočívající v odměně za právní zastoupení advokátem, a to podle § 9 odst. 1 zákona č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), vycházeje z toho, že předmětem řízení je určení vlastnického práva k nemovitostem, přičemž nemovitosti jsou penězi ocenitelné, z toho důvodu nelze použít § 9 odst. 3 písm. a) AT. Soud odkazuje např. na nález Ústavního soudu ze dne 23. 2. 2011, sp. zn. IV. ÚS 1332/07, ve kterém tento judikoval, že „je-li předmětem řízení určení vlastnického práva k nemovitostem, jedná se o plnění penězi ocenitelné a nelze proto aplikovat § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu…“ V průběhu řízení nevyšlo najevo ani z listinných důkazů nevyplývá hodnota žalovaných dílů pozemků, přičemž soud má zato, že by bylo neekonomické zjišťovat hodnotu nemovitostí znaleckým dokazováním s ohledem na velikost sporných částí pozemku s přihlédnutím k nákladům na znalecký posudek. Navíc lze předpokládat, že žalované díly mají hodnotu pouze pro žalobce a žalované, pro třetí osoby nikoli. Bylo by tedy nehospodárné jen pro účely nákladů řízení oceňovat žalované díly a soud tedy při určení tarifní hodnoty vychází z toho, že hodnotu nemovitostí lze zjistit jen s nepoměrnými obtížemi. Odměna za jeden úkon právní služby tak podle tarifní hodnoty 10 000 Kč podle § 9 odst. 1 AT činí 1 500 Kč, přičemž jde v dané věci o zastoupení dvou osob, a tedy s přihlédnutím k § 12 odst. 4 AT činí odměna advokáta za jeden úkon zastupujíce dvě osoby 2 400 Kč. Soud přiznal odměnu za 1x převzetí a příprava věci, 1x sepis vyjádření k žalobě a 2x účast u jednání (jednání přesáhlo dvě hodiny), celkem 4 x 2 400 Kč, což činí 9 600 Kč, dále 4x režijní paušál á 300 Kč podle § 13 odst. 4 AT, celkem 1 200 Kč, a dále 4x ztrátu času á 100 Kč, celkem 400 Kč, a dále cestovné k ústnímu jednání vozem zn. Toyota, vzdálenosti 110 km, při průměrné spotřebě 6 l/100 km, palivo motorová nafta o průměrné ceně 38,70 Kč/litr a sazbě základní náhrady 5,60 Kč za 1 km, v souladu s vyhláškou č. 398/2023 Sb., celkem cestovné 871 Kč, celkem tak náklady řízení činí částku 12 071 Kč, kterou soud uložil žalobci v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. uhradit žalovaným 3) a 4) k rukám jejich právního zástupce.

Poučení