17 C 102/2023 - 61

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Petrou Filovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně:[Jméno zainteresované společnosti 0/0], [Anonymizováno], IČO: [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] zastoupená advokátem [Anonymizováno] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] proti žalovanému:[Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] o zaplacení 59.756 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 59.756 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 59.756 Kč od 7.12.2022 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 40.573,76 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 25.1.2023 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši 59.756 Kč. Žalobkyně podanou žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky řízení byla dne 13. 4. 2015 uzavřena pojistná smlouva č. [hodnota], kterou byla pojištěna odpovědnost za škodu způsobenou provozem vozidla značky [jméno FO], RZ: [SPZ] s počátkem pojištění dne 11. 6. 2015 na dobu neurčitou. Dne 27.9.2021 žalovaný měl dle relace Policie ČR kolem 22. hod. v areálu [Anonymizováno] v obci [adresa] na adrese [adresa]/[Anonymizováno] poškodit zaparkované vozidlo [jméno FO], RZ: [SPZ], jehož vlastníkem byla ke dni vzniku pojistné události společnost [právnická osoba]. a provozovatelem [jméno FO]. Poškozený nebyl dopravní nehodě přítomen, přičemž žalovaný však dopravní nehodu opustil, aniž by dopravní nehodu, jejíhož způsobení si byl vědom, neprodleně ohlásil Policii ČR. Tato nehoda byla následně dne 28. 9. 2021 žalovaným oznámena řidiči poškozeného vozidla, který poté věc ohlásil téhož dne v 8:48 hodin Policii ČR, kdy o uvedeném byl sepsán protokol. K ohledání místa dopravní nehody příslušníky Policie ČR došlo dne 28.9.2021 v době od 9:55 hod. do 10:55 hod. Žalovaný v souvislosti s výše uvedenou dopravní nehodou v příkazním řízení obdržel pokutu 500 Kč. Dále žalobkyně uvedla, že škodní událost dne 29.9.2021 nahlásil poškozený a žalobkyně ji evidovala jako pojistnou událost pod č. [hodnota] a pod č. [hodnota], následně pouze pod č. [hodnota]. Poškozený uplatnil vůči žalobkyni nárok na pojistné plnění v celkové částce 65.282,40 Kč vč. DPH za pronájem náhradního vozidla a opravu poškozeného vozidla, a to na základě faktury č. [hodnota] vystavené dne 29. 11. 2021 společností [právnická osoba]. [právnická osoba]., zajišťující opravu poškozeného vozidla a pronájem náhradního vozidla. Žalobkyně následně vyčíslila způsobenou újmu na částku 59.756 Kč vč. DPH, když uplatněný nárok krátila v rozsahu půjčovného, co do denní sazby na 600 Kč/den a odečetla pevné náklady na provoz poškozeného vozidla. Poté bylo pojistné plnění dle pokynu poškozeného vyplaceno dne 7.12.2021 přímo společnosti [právnická osoba]. [právnická osoba]. Dle žalobkyně žalovaný jako provozovatel a řidič vozidla porušil své povinnosti s tím, že žalobkyně má vůči němu postižní právo vyplývající z ust. § 10 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen zákon o pojištění z odpovědnosti z provozu vozidla), dle kterého může být pojistitelem uplatněno vůči kterékoliv osobě, na jejíž odpovědnost za újmu vzniklou provozem vozidla se pojištění odpovědnosti vztahuje a která zároveň naplnila zákonem stanovené důvody pro vznik tohoto práva. Konkrétně dle ust. § 10 odst. 1 písm. b) zákon o pojištění z odpovědnosti z provozu vozidla žalovaný svým jednáním porušil ust. § 47 odst. 4 a 5 zákona o silničním provozu, neboť po způsobení dopravní nehody opustil místo nehody, kdy byl povinen nehodu oznámit Policii ČR neprodleně. V důsledku uvedeného byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření žalobkyně jakožto pojistitele podle § 9 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. a možnost žalobkyně uplatnit právo na náhradu pojistného plnění. Sepsání společného záznamu o dopravní nehodě dle ust. § 47 zákona o silničním provozu nebylo možné, neboť poškozený nebo kterákoliv jiná osoba nakládající s poškozeným vozidlem nebyli v místě a době pojistné události přítomni. Nehoda byla oznámena poškozenému a následně Policii ČR se značným časovým zpožděním, čímž žalovaný zmařil provedení důkazů (dechovou a krevní zkoušku) a ohledání místa činu v relevantní době po způsobení dopravní nehody. Dle žalobkyně žalovaný neuvedl v souvislosti s likvidací pojistné události při komunikaci se žalobkyní jediný relevantní důvod, z jakého důvodu neoznámil nehodu Policii ČR neprodleně po jejím způsobení, přičemž od údajného dle tvrzení žalovaného vzniku pojistné události dne 27. 9. 2021 v 22:00 hod. do ohlášení nehody PČR v 8:48 hod. následujícího dne uplynulo téměř 11 hodin. K tomu žalobkyně odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 961/2009, dle kterého kdy dechová zkouška byla viníkovi dopravní nehody provedena až po 5 hodinách z důvodu neoznámení nehody Policii ČR, je skutečností způsobilou ztížit možnost řádného šetření pojistitele o předmětné dopravní nehodě. V dané věci není zřejmé, v jaký den přesně žalovaný způsobil dopravní nehodu, když z jednoho hlášení pojistné události (evidovaného pod PU č. [hodnota]) ze dne 29. 9. 2021 vyplývá, že k nehodě došlo 24. 9. 2021 a z dalšího hlášení pojistné události (evidovaného pod PU č. [hodnota]) ze dne 6. 12. 2021 vyplývá, že k nehodě došlo 27. 9. 2021. Rovněž Policie ČR nejprve v této souvislosti dospěla k závěru, že k dopravní nehodě došlo 24. 9. 2021, následně je uvedeno jako datum způsobení dopravní nehody 27. 9. 2021. Datum vzniku dopravní nehody dne 24.9.2021 je uvedeno i v rozhodnutí o uložení pokuty žalovanému v blokovém řízení. Uvedené nejasnosti ohledně data vzniku pojistné události dokazují, že žalobkyně nemohla řádně zjistit skutkový stav v případě pojistné události a na základě toho došlo ke ztížení jejího šetření. Žalobkyně dále svůj nárok na právo na náhradu pojistného plnění vůči pojištěnému odvíjí rovněž z ust. § 10 odst. 1 písm. c) zákon o pojištění z odpovědnosti z provozu vozidla, neboť žalovaný bez zřetele hodného důvodu opustil místo nehody, v důsledku čehož znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody. V rámci šetření pojistné události nebylo možno řádně zjistit, zda byla dopravní nehoda způsobena pod vlivem alkoholu či pod vlivem jiných návykových látek, zda skutečně řídil žalovaný a nikoliv jiná osoba, která rovněž mohla být pod vlivem návykových látek, či mohla řídit při současném zákazu řízení nebo mohla řídit, aniž by byla držitelem řidičského průkazu, atd.). Dále žalovaný rovněž svým jednáním porušil svoji povinnost vyplývající z ust. § 8 zákona zákon o pojištění z odpovědnosti z provozu vozidla spočívající v tom, že měl bez zbytečného odkladu písemně oznámit pojistiteli, že došlo ke škodné události s uvedením skutkového stavu týkajícího se této události, předložit k tomu příslušné doklady a v průběhu šetření škodné události postupovat v souladu s pokyny pojistitele. Toto protiprávní jednání žalovaného zakládá právo žalobkyně na náhradu toho, co za pojištěného plnila, dle ust. § 10 odst. 1 písm. e) zákon o pojištění z odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani na výzvu žalobkyně ze dne 13. 12. 2021 ani na základě předžalobní upomínky právního zástupce žalobkyně ze dne 21. 11. 2022.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil, kdy v zákonné lhůtě podal odpor proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu č.j. [Anonymizováno] ze dne 6.4.2024. Žalovaný v rámci svého stanoviska k projednávané věci uvedl, že dne 27.9.2021 došlo k dopravní nehodě, kdy v uzavřeném areálu během couvání narazil do zaparkovaného auta, čímž byla způsobena škoda na obou dotyčných vozidlech. Žalovaný znal provozovatele poškozeného vozidla, a jelikož se daná událost stala ve večerních hodinách, byla věc s poškozeným řešena osobně následující den ráno. K uvedenému postupu měl žalovaný více důvodů, událost se stala v uzavřeném areálu, tudíž nehrozilo riziko dalšího poškození či neidentifikování vozidla, nebyla způsobena škoda převyšující limit ve výši 100.000 Kč, pro vznik povinnosti dle ust. § 47 odst. 4 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb. Následující den ráno tedy žalovaný z vlastní iniciativy kontaktoval provozovatele vozidla a sepsal s ním protokol o nehodě. Po vzájemné domluvě byla přivolána Policie ČR, která na místě provedla dokumentaci události. Žalovaný má za to, že zvolený postup nemohl prakticky ztížit řádné prošetření události ze strany žalobkyně, neboť nedošlo ze strany žalovaného k porušení povinností dle ust. § 47 odst. 4, odst. 5 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb. O uvedeném svědčí i skutečnost, že Policie ČR nezahájila správní řízení o nehodě, jehož předmětem by bylo porušení uvedených povinností. Žalovanému byla toliko uložena pokuta za přestupek dle ust. § 125c odst. 1 písm. k zákona č. 361/2000 Sb. Žalovaný odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2007/2012 ze dne 24.10.2012, dle kterého, samotné porušení povinnosti ohlásit dopravní nehodu PČR nemusí mít za následek nemožnost či podstatné ztížení zjištění okolností rozhodných pro posouzení nároku na pojistné plnění na jeho výši v případě, že byla pojistná událost oznámena řádně pojistiteli. Dále tvrdí, že údajné ztížení zjištění okolností nemůže být ospravedlněno ani hypotetickou možností, že splnění povinnosti (ohlášení policii) mohlo přinést o pojistné události další informace (například o řízení pod vlivem alkoholu). Pokud totiž nic tyto skutečnosti neprokazuje, tak pouze jejich hypotetická možnost není dostatečným důvodem ke snížení pojistného plnění. A dále rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 4585/2007 ze dne 28.1.2010, dle kterého opuštění místa nehody nemusí automaticky znamenat ztížení šetření, pokud není prokázáno, v jakém konkrétním směru nemohl pojistitel místo nehody řádně vyšetřit. Žalovaný je to názoru, že žádné takové věrohodné podklady žalobkyně neposkytla a zároveň má za to, že jeho jednání ani nelze kvalifikovat jako opuštění místa nehody, a to z výše uvedených důvodů, ze kterých je zřejmé, že žalovaný od začátku měl záměr učinit kroky vedoucí ke sepsání společného záznamu o nehodě a tento také fakticky sepsal.

3. Z níže uvedených listinných důkazů učinil soud následující závěry ohledně skutkového stavu.

4. Z nesporných tvrzení a z pojistné smlouvy č. [hodnota] ze dne 13.4.2015 bylo prokázáno, že mezi účastníky řízení nebylo sporu, že žalovaný měl sjednáno u žalobkyně povinné ručení tj. pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dle pojistné smlouvy č. [hodnota] ze dne 13.4.2015, a to s účinností od 11.6.2015 na dobu neurčitou. Pojištěno bylo motorové vozidlo značky Land Rover, RZ [Anonymizováno].

5. Z osvědčení o registraci vozidla č. [Anonymizováno] soud zjistil, že vlastníkem předmětného osobního motorového vozidla Škoda Fabia RZ [Anonymizováno] je společnost [právnická osoba]., IČ: [IČO], a jeho provozovatelem je od 30.9.2020 [jméno FO], nar. [datum] bytem [adresa] (pozn. jednalo se o poškozené vozidlo).

6. Z potvrzení Policie ČR o účasti na dopravní nehodě ze dne 28.9.2021 soud zjistil, že tuto listinu vyhotovila Policie ČR, Krajské ředitelství Jihomoravského kraje, územní odbor [adresa], dopravní inspektorát, s tím, že bylo uvedeno, že dne 24.9.2021 v 6:00 hodin na [adresa] ve [Anonymizováno] v areálu [Anonymizováno] u skladu firmy [Anonymizováno] došlo k dopravní nehodě. Účastníkem této nehody byl řidič a vlastník motorového vozidla [jméno FO] RZ [Anonymizováno] - [Jméno zainteresované osoby 0/0] s tím, že výše škody na tomto vozidle byla cca 5 tis. Kč. Při nehodě bylo poškozeno vozidlo [jméno FO], RZ [SPZ], odhadnutá škoda činila cca 70 tis. Kč. Oznamovatelem byl [jméno FO].

7. Z relace Policie ČR o dopravní nehodě vč. fotodokumentace ze dne 6.12.2021 soud zjistil, že nehoda byla oznámena dne 28.9.2021 v 8:48 hodin, jako čas nehody byl uveden den 27.9.2021 kolem 22.00 hodin, následně v popisu objektivní stránky nehody bylo uvedeno v období od 24.9.2021 6:00 hodin do 28.9.2021 – 8:00 hodin. K nehodě došlo na [adresa] ve [Anonymizováno] v areálu [Anonymizováno] u skladu firmy [Anonymizováno]. Účastníkem a viníkem této nehody byl řidič a vlastník motorového vozidla [jméno FO] RZ [Anonymizováno] - [Jméno zainteresované osoby 0/0]. Tento poškodil zaparkované vozidlo [jméno FO], RZ [SPZ], provozovatele [jméno FO], které na místě dne 24.9.2021 zaparkoval oznamovatel [jméno FO]. Důvodně podezřelý řidič – žalovaný v areálu couval se svým vozidlem, kdy se plně nevěnoval sledování prostoru za sebou a zadním rohem narazil do zaparkovaného vodila [jméno FO], které poškodil. S ohledem na to, že se jednalo o uzavřený areál, měl v úmyslu věc řešit následující den v dopoledních hodinách. Hmotná škoda na vozidlech činila cca 75.000 Kč, zranění osob nebylo zjištěno ani uplatněno, technická závada, jako příčina dopravní nehody nebyla na místě ohledání zjištěna ani uplatněna.

8. Z protokolu Policie ČR o nehodě v silničním provozu s projednáním ze dne 17.2.2022 č.j. [Anonymizováno] soud zjistil, že k nehodě došlo na [adresa] ve [Anonymizováno] v areálu [Anonymizováno] [Anonymizováno] u skladu firmy [Anonymizováno]. Jako datum nehody bylo uvedeno 24.9.2021 v 6:00 hodin. Účastníkem této nehody byl řidič a vlastník motorového vozidla [jméno FO] RZ [Anonymizováno] - [Jméno zainteresované osoby 0/0]. Při nehodě bylo poškozeno vozidlo [jméno FO], RZ [SPZ]. Nehodu oznámil [jméno FO]. Žalovaný ve věci uvedl, že k nehodě došlo dne 27.9.2021 kolem 22:00 hodiny, kdy žalovaný v areálu couval se svým vozidlem, plně nevěnoval sledování prostoru za sebou a zadním rohem narazil do zaparkovaného vodila [jméno FO], které na místě dne 24.9.2021 zaparkoval oznamovatel [jméno FO]. Provozovatelem poškozeného vozidla byl [jméno FO]. Provedená dechová zkouška na alkohol byla negativní, ke zranění osob nedošlo, technická závada, jako příčina dopravní nehody, nebyla na místě ohledání zjištěna ani uplatněna. Žalovaný souhlasil se zaviněním dopravní nehody a jejím řešení v příkazním blokovém řízení, dále žalovaný uvedl, že věc dopravní nehody řádně nahlásil na pojišťovnu, u které má své vozidlo řádně pojištěno – [Anonymizováno].

9. Mezi účastníky je nesporné, že škodní událost byla nahlášena dne 28.9.2021 v 8:48 hodin Policii ČR, kdy k ohledání místa samého došlo téhož dne od 9:55 hodin do 10.55 hodin.

10. Ze záznamu o uložení správního trestu č.j. [Anonymizováno] Dále bylo zjištěno, že žalovanému byl uložen správní trest, kdy porušit ust. § 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., čímž naplnil skutkovou podstatu přestupku dle ust. 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., a to v podobě blokové pokuty ve výši 500 Kč (číslo bloku série AS/2019 S 2683849). Na místě samém byla pořízena fotodokumentace předmětných vozidel.

11. Z hlášení škodní události ze dne 29.9.2021 soud zjistil, že žalobkyni nahlásil škodnou událost poškozený [jméno FO], bytem [adresa] s tím, že ke vzniku škody na vozidle [jméno FO], RZ [SPZ] došlo v areálu u skladu [Anonymizováno] ve [Anonymizováno] dne 24.9.2021 s tím, že poškozený přisel k vozu a zjistil poškození předmětného vozidla, kdy poškozen byl zadní pravý blatník, zadní nárazník, pravé zadní světlo. Pojistná událost byla evidována pod č. [hodnota].

12. Z hlášení škodní události ze dne 6.12.2021 soud zjistil, že žalobkyni nahlásil škodnou událost poškozený [jméno FO], bytem [adresa] s tím, že ke vzniku škody na vozidle [jméno FO], RZ [SPZ] došlo v areálu u skladu [Anonymizováno] ve [Anonymizováno] dne 27.9.2021 s tím, že poškozený přisel k vozu a zjistil poškození předmětného vozidla, kdy poškozen byl zadní pravý blatník, zadní nárazník, pravé zadní světlo. Pojistná událost byla evidována pod č. [hodnota].

13. Z plné moci vystavené poškozeným společnosti [právnická osoba]. [Anonymizováno] ze dne 25.10.2021 bylo zjištěno, že poškozený [jméno FO] dne 25.10.2021 udělil plnou moc společnosti [právnická osoba]. [Anonymizováno] k jednání se žalobkyní ve věci poškozeného vozidla [jméno FO] RZ [Anonymizováno]

14. Z faktury č. [hodnota] vystavená dne 29.11.2021 společností [právnická osoba]. [právnická osoba]. soud zjistil, že za opravu motorového vozidla [jméno FO] RZ [Anonymizováno] provozovatele [jméno FO] byla vyúčtována částka ve výši 65.282,40 Kč, kdy z toho zápůjčka vozidla RZ [SPZ] Scala Style 1,0 TSi 85 kw 6- stu činila částku ve výši 9.750 Kč vč. DPH.

15. Ze smlouvy o pronájmu náhradního vozidla č. [hodnota] soud zjistil, že poškozenému [jméno FO] bylo na období od 25.10.2021 do 8.11.2021 pronajato vozidlo RZ [SPZ] Scala Style 1,0 TSi 85 kw 6- stu.

16. Z výpočtového listu žalobkyně – vyčíslení skutečné škody – PU – č. [hodnota] soud zjistil, že žalobkyně v rámci prošetření škodní události na základě předložených faktur vyčíslila nárok na pojistné plnění ve výši 59.756 Kč vč. DPH sestávající se z částek vyúčtovaných dle faktury č. [hodnota] ve výši 53.485 Kč za provedenou opravu vozidla a ve výši 7.449 Kč za zapůjčení náhradního vozidla, při odečtení pevných nákladů ve výši 1.178 Kč.

17. Ze souhlasu vlastníka poškozeného vozidla s uvolněním pojistného plnění ze dne 8.11.2021 soud zjistil, že žalobkyně oznámila poškozenému [jméno FO], že v souvislosti s předmětnou dopravní nehodou, při kterém bylo poškozeno motorového vozidlo [jméno FO] RZ [Anonymizováno] souhlasí s uvolněním pojistného plnění, a to ve prospěch jím zvoleného opravce.

18. Z oznámení o likvidaci pojistné události adresované poškozenému ze dne 6.12.2021 soud zjistil, že poškozenému [jméno FO] v rámci pojistné události č. [hodnota] (přeregistrace z původní č. [hodnota]) bylo sděleno, že bude vyplacena částka ve výši 59.756 Kč, sedávající se z náhrady za poškozené vozidlo ve výši 53.485 Kč a náhrady za půjčovné ve výši 6.271 Kč (vše dle faktury č. [hodnota]), což představovala skutečně vzniknou újmu. Předmětná částka byla vyplacena na základě souhlasu provozovatele na účet servisu [Anonymizováno] s VS [var. symbol], SS [Anonymizováno], a to společnosti [právnická osoba]. [Anonymizováno], platba žalobkyní byla odeslána dne 6.12.2021.

19. Z výzvy žalobkyně ze dne 13.12.2021 k zaplacení pohledávky soud zjistil, že žalovaný byl ve smyslu ust. § 10 odst. 1 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb. vyzván k úhradě částky ve výši 59.756 Kč, která představovala žalobkyní vyplacené pojistné plnění v rámci pojistné události č. [hodnota] s tím, že z šetření žalobkyně vyplynulo, že žalovaný jako viník dopravní nehody bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnosti sepsat společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu policii a v důsledku uvedeného byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele. Lhůta k plnění byla stanovená do 12.1.2022.

20. Z emailová komunikace – email ze dne 23.12.2021 bylo zjištěno, že žalovaný považoval výzvu k zaplacení postihu ze dne 13.12.2021 za nedůvodnou, neboť nesouhlasil s tím, že nesplnil své povinnosti, dle žalovaného nebylo jakkoliv znemožněno či ztíženo šetření pojistitele, k nehodě došlo na soukromém parkovišti firmy, nikoliv na pozemků komunikaci. Na to bylo emailem ze dne 27.12.2021 reagováno pracovníkem žalobkyně s tím, že výzva k zaplacení postihu byla zaslána z důvodu porušení povinností žalovaným dle ust. § 47 odst. 5 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., kdy byl povinen dle ust. § 47 odst. 4 cit zákona neprodleně dopravní nehodu oznámit Policii ČR a setrvat na místě dopravní nehody, a to proto, že v době dopravní nehody nebyl řidič poškozeného vozidla přítomen, a tudíž nebylo možno sepsat společný záznam o dopravní nehodě. Policie ČR byla zavolána až dodatečně. Ztížení šetření žalobkyně spatřuje v tom, že jako účastník dopravní nehody nemohl být žalovaný podroben testu na přítomnost alkoholu či jiných omamných látek. Nebylo možno ověřit, zda škoda na poškozeném vozidle byla způsobena v celém rozsahu žalovaným a za nedošlo v rozmezí mezi nehodou a příjezdem Policie ČR k další dopravní nehodě s jiným vozidlem. Na to reagoval žalovaný emailem ze dne 27.12.2021 s tím, že policii nebylo třeba volat, neboť poškození bylo v malém rozsahu. Na to bylo emailem pracovníka žalobkyně ze dne 30.12.2021 reagováno v tom smyslu, že s ohledem na to, že nebylo zřejmé, komu patří poškozené vozidlo, zejména pokud nebyl přítomen řidič, který jej zaparkoval, tak byl žalovaný povinen dle ust. § 47 odst. 5 písm. a) a ust. § 47 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., povinen nehodu oznámit Policii ČR bez ohledu na výši škody.

21. Z předžalobní výzvy zástupce žalobkyně ze dne 21.11.2022 vč. dokladu o jejím odeslání soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě částky ve výši 59.756 Kč, a to do 6.12.2022. Předmětná částka představuje postih žalovaného dle ust. § 10 odst. 1 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb. představující žalobkyní vyplacené pojistné plnění v rámci pojistné události č. [hodnota], neboť z šetření žalobkyně vyplynulo, že žalovaný jako viník dopravní nehody bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnosti sepsat společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu policii a v důsledku uvedeného byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele. Žalovaný byl poučen o možnosti soudního vymáhání pohledávky a vzniku dalších nákladů. Předmětná výzva byla žalovanému odeslána prostřednictvím České pošty s.p. dne 21.11.2022.

22. Z emailu ze dne 31.1.2022 soud zjistil, že žalovaný měl zaslat k žádosti žalobkyně rozhodnutí správního orgánu o jeho účasti na předmětné dopravní nehodě, na to bylo reagováno pracovníkem žalobkyně emailem ze dne 1.2.2022, z něhož bylo zjištěno, že zaslaná listina potvrzuje toliko, že se účastnil dopravní nehody, nejednalo se však o končené rozhodnutí o vině, které bude vydáno ve správním řízení. Opětovně tedy požádal o zaslání daného konečného rozhodnutí nejpozději do 31.3.2022 nebo sdělení o tom, že správní řízení nebylo ještě ukončeno, na to bylo reagováno emailem žalovaného ze dne 17.2.2022, z něhož bylo sděleno, že řízení o jeho účasti na dopravní nehodě bylo ukončeno.

23. Soud provedené důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.

24. Dle ust. § 6 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve znění do 31.12.2023 (dále jen zákon o pojištění z odpovědnosti z provozu vozidla) pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě.

25. Dle ust. § 8 odst. 1 zákona o pojištění z odpovědnosti z provozu vozidla pojištěný je povinen bez zbytečného odkladu písemně oznámit pojistiteli, že došlo ke škodné události s uvedením skutkového stavu týkajícího se této události, předložit k tomu příslušné doklady a v průběhu šetření škodné události postupovat v souladu s pokyny pojistitele.

26. Dle ust. § 8 odst. 2 zákona o pojištění z odpovědnosti z provozu vozidla je pojištěný povinen pojistiteli bez zbytečného odkladu písemně sdělit, že a. bylo proti němu uplatněno právo na náhradu újmy a vyjádřit se k požadované náhradě a její výši, b. v souvislosti se škodnou událostí bylo zahájeno správní nebo trestní řízení, a neprodleně informovat pojistitele o jeho průběhu a výsledku a c. poškozeným bylo uplatněno právo na náhradu újmy u soudu nebo u jiného příslušného orgánu, pokud se o této skutečnosti dozví.

27. Dle ust. § 8 odst. 3 zákona o pojištění z odpovědnosti z provozu vozidla je pojištěný povinen bez zbytečného odkladu doložit poškozenému na jeho žádost údaje nezbytné pro uplatnění práva poškozeného na plnění podle § 9 odst. 1, nejméně však a) své jméno, popřípadě jména, a příjmení a bydliště, název nebo obchodní firmu a sídlo, b) jméno, popřípadě jména, a příjmení a bydliště, název nebo obchodní firmu a sídlo, popřípadě též místo podnikání vlastníka vozidla, c) obchodní firmu a sídlo pojistitele, popřípadě též adresu sídla pobočky pojistitele v České republice, d) číslo pojistné smlouvy a e) jedná-li se o vozidlo, které podléhá registraci vozidel, státní poznávací značku vozidla, kterým byla újma způsobena.

28. Dle ust. § 9 odst. 3 zákona o pojištění z odpovědnosti z provozu vozidla pojistitel je povinen provést šetření škodné události bez zbytečného odkladu. Ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy bylo oprávněnou osobou uplatněno právo na plnění z pojištění odpovědnosti, je pojistitel povinen a. ukončit šetření pojistné události a sdělit poškozenému výši pojistného plnění podle jednotlivých nároků poškozeného včetně způsobu stanovení jeho výše, jestliže nebyla zpochybněna povinnost pojistitele plnit z pojištění odpovědnosti a nároky poškozeného byly prokázány, nebo b. podat poškozenému písemné vysvětlení k těm jím uplatněným nárokům, které byly pojistitelem zamítnuty nebo u kterých bylo plnění pojistitele sníženo, anebo u kterých nebylo možno ve stanovené lhůtě ukončit šetření.

29. Dle ust. § 10 odst. 1 písm. b) zákona o pojištění z odpovědnosti z provozu vozidla pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích sepsat společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 tohoto zákona nebo možnost pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění, 30. Dle ust. § 10 odst. 1 písm. c) zákona o pojištění z odpovědnosti z provozu vozidla pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody, 31. Dle ust. § 10 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění z odpovědnosti z provozu vozidla pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle § 8 odst. 1 až 3 a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3.

32. Dle ust. § 47 odst. 2 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb. o silničním provozu řidič, který měl účast na dopravní nehodě, je povinen zdržet se požití alkoholického nápoje a užití jiné návykové látky po nehodě po dobu, do kdy by to bylo na újmu zjištění, zda před jízdou nebo během jízdy požil alkoholický nápoj nebo užil jinou návykovou látku, vždy však do doby příjezdu policisty v případě, že jsou účastníci nehody povinni ohlásit nehodu policistovi podle odstavců 4 a 5.

33. Dle ust. § 47 odst. 3 písm. g) zákona č. 361/2000 Sb. o silničním provozu jsou účastníci dopravní nehody jsou povinni v případech, kdy nevznikne povinnost oznámit nehodu policii, sepsat společný záznam o dopravní nehodě, který podepíší a neprodleně předají pojistiteli; tento záznam musí obsahovat identifikaci místa a času dopravní nehody, jejích účastníků a vozidel, její příčiny, průběhu a následků; záznam lze pořídit a jednotlivě autentizovat též elektronicky, podepíší-li jej účastníci elektronickým podpisem.

34. Dle ust. § 47 odst. 4 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb. o silničním provozu dojde-li při dopravní nehodě k usmrcení nebo zranění osoby nebo k hmotné škodě převyšující zřejmě na některém ze zúčastněných vozidel včetně přepravovaných věcí částku 100.000 Kč, jsou účastníci dopravní nehody povinni setrvat na místě dopravní nehody až do příchodu policisty nebo se na toto místo neprodleně vrátit po poskytnutí nebo přivolání pomoci nebo ohlášení dopravní nehody.

35. Dle ust. § 47 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb. o silničním provozu povinnost podle odstavce 4 platí i v případě, kdy při dopravní nehodě a) dojde ke hmotné škodě na majetku třetí osoby, s výjimkou škody na vozidle, jehož řidič má účast na dopravní nehodě nebo škody na věci přepravované v tomto vozidle, b) dojde k poškození nebo zničení součásti nebo příslušenství pozemní komunikace podle zákona o pozemních komunikacích, nebo c) účastníci dopravní nehody nemohou sami bez vynaložení nepřiměřeného úsilí zabezpečit obnovení plynulosti provozu na pozemních komunikacích.

36. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno a o uvedeném nebylo sporu, že žalovaný měl sjednáno u žalobkyně povinné ručení tj. pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dle pojistné smlouvy č. [hodnota] uzavřené ve smyslu ust. § 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidel dne 13.4.2015, a to s účinností od 11.6.2015 na dobu neurčitou. Žalobkyně v závazkovém vztahu vystupovala jako pojistitel a žalovaný jako pojištěný. Pojištěno bylo motorové vozidlo značky Land Rover, RZ [Anonymizováno].

37. Dále bylo prokázáno, že v uzavřeném areálu [Anonymizováno] v obci [adresa] na adrese [adresa]/[Anonymizováno] se stala dopravní nehoda, kterou způsobil žalovaný. Škodícím vozidlem bylo vozidlo žalovaného Land Rover Range Rover 3,0 RZ [SPZ] a poškozeným vozidlem byla Škoda Fabia, RZ [Anonymizováno], pojištěná u [právnická osoba], jehož provozovatelem byl [jméno FO].

38. Současně bylo mezi účastníky nesporné, že škodní událost byla nahlášena oznamovatelem [jméno FO], dne 28.9.2021 v 8:48 hodin Policii ČR, kdy k ohledání místa samého došlo téhož dne tj. 28.9.2021 od 9:55 hodin do 10.55 hodin.

39. V řízení toliko zůstalo v rovině tvrzení žalovaného, že k nehodě došlo dne 27.9.2021 kolem 22:00 hodiny, když žalovaný neoznačil k uvedenému jiné důkazy, než ty, které obsahovaly dva údaje o době, kdy k nehodě došlo, a to den 24.9.2021 a den 27.9.2021 tj. nebylo najisto postaveno, zda se dopravní nehoda stala dne 24.9.2021 či dne 27.9.2021, jak tvrdil žalovaný.

40. Pro úplnost soud uvádí, že ve smyslu ust. § 135 o.s.ř. není soud vázán rozhodnutím vydaným v blokovém řízení, a to s ohledem na tvrzení žalovaného stran toho, že Policie ČR v souvislosti s předmětnou dopravní nehodou nezahájila vůči žalovanému správní řízení, kdy žalovanému byla uložena bloková pokuta dle ust. § 125 odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. Předmětem tohoto řízení bylo tedy zjištění a prokázání toho, zda žalovaný v souvislosti s danou dopravní nehodou porušil své povinnosti ukládané mu zákonem či nikoliv, a zda toto mělo vliv na nemožnost či podstatné ztížení zjištění okolností rozhozených pro vznik regresního nároku žalobkyně.

41. Žalobkyně v rámci podané žaloby uvedla tři postižní důvody dle zákona o pojištění z odpovědnosti z provozu vozidla. Uplatněný nárok žalobkyně jako pojistitele na regresní náhradu vůči žalovanému jako pojištěnému tedy vychází z ust. § 10 odst. 1 písm. b), c), e) zákona o pojištění z odpovědnosti z provozu vozidla. - Dle ust. § 10 odst. 1 písm. b) cit. zákona se jedná o porušení povinnosti v podobě nesepsání společného záznamu o dopravní nehodě nebo neohlášení dopravní nehody (bez zřetele hodného důvodu) a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle ust. § 9 odst. 3 cit. zákona nebo možnost pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění, - dle ust. § 10 odst. 1 písm. c) cit. zákona jde o opuštění místa dopravní nehody pojištěným bez zřetele hodného důvodu nebo tento jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody, - dle ust. § 10 odst. 1 písm. e) cit. zákona jde o bez zřetele hodného důvodu došlo k porušení oznamovací povinnost žalovaného podle § 8 odst. 1 až 3 a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele.

42. K naplnění postižního důvodu dle ust. § 10 odst. 1 písm. b) zákona o pojištění z odpovědnosti z provozu vozidla soud uvádí, že v řízení bylo prokázáno, že v okamžiku nehody, a ani později nebyl sepsán žádný společný záznam o dopravní nehodě. Společný záznam o dopravní nehodě ve smyslu ust. § ust. § 47 odst. 3 písm. g) zákona č. 361/2000 Sb. o silničním provozu je možné sepsat v případech, kdy nevznikne povinnost oznámit nehodu policii, tento společný záznam o dopravní nehodě sepíší a následně podepíší účastníci nehody a následně jej neprodleně předají pojistiteli; tento záznam musí obsahovat identifikaci místa a času dopravní nehody, jejích účastníků a vozidel, její příčiny, průběhu a následků; záznam lze pořídit a jednotlivě autentizovat též elektronicky, podepíší-li jej účastníci elektronickým podpisem.

43. Bylo prokázáno, že v době vzniku pojistné události na místě samém byl přítomen toliko žalovaný a nikoliv řidič ([jméno FO]) či provozovatel ([jméno FO]) poškozeného vozidla [jméno FO], RZ [SPZ]. Pro úplnost soud uvádí, že nelze v této souvislosti přehlédnout, že zákon nerozlišuje, kdo z účastníků má povinnost nehodu policii ohlásit, postačí proto, učiní-li tak jeden z nich. Avšak k sepisu společného záznamu o nehodě je pochopitelně zapotřebí obou (všech) účastníků dopravní nehody.

44. Dle důvodové zprávy k zákonu č. 274/2008 Sb. (novela k zákonu o silničním provozu účinná od 1.1.2009) další povinnosti účastníků dopravní nehody dle ust. § 47 odst. 4 a 5 zákona o silničním provozu jsou v zájmu řádného zdokumentování situace a objasnění veškerých okolností dopravní nehody (zejména jejích příčin, nehodového děje a následků) spjaty pouze se vznikem některého z následujících alternativně stanovených následků: a) usmrcení nebo zranění osoby - bez ohledu na závažnost zranění; b) hmotné škody převyšující zřejmě na některém ze zúčastněných vozidel včetně přepravovaných věcí částku 100.000 Kč - relevantní je individuální posouzení výše škody na každém jednotlivém vozidle, nikoliv celková výše škody na všech zúčastněných vozidlech. Překročení uvedené výše musí být zřejmé, tedy z laického pohledu účastníků dopravní nehody při běžném ohledání očividné, jasně patrné vzhledem k viditelným poškozením vozidla, ale např. i okolnostem, za nichž účastníci nehody danou situaci na místě samém vnímali, jako jsou třeba aktuální klimatické podmínky (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2007/2012). Pokud se následně ukáže, že skutečná škoda je třeba i výrazně vyšší v důsledku skrytých poškození, jejichž zjištění nebylo možné po účastnících nehody spravedlivě požadovat, nelze jim ve vztahu k takové skutečnosti přisuzovat zavinění; c) hmotné škody na majetku třetí osoby, s výjimkou škody na vozidle, jehož řidič má účast na dopravní nehodě nebo škody na věci přepravované v tomto vozidle - jedná se např. o případy, kdy dojde k poškození vozidla, jehož vlastník není na místě přítomen, nebo jakékoliv jiné majetkové újmy na majetku třetí osoby. Třetí osobou však není např. vlastník půjčeného vozidla, s nímž měl řidič účast na dopravní nehodě, a které bylo poškozeno; d) poškození nebo zničení součásti nebo příslušenství pozemní komunikace - tato povinnost se částečně překrývá s povinností neprodleně ohlásit policii poškození pozemní komunikace nebo obecně prospěšného zařízení podle odstavce 3 písm. e) komentovaného ustanovení, avšak v tomto případě jde pouze o součásti nebo příslušenství pozemní komunikace podle § 12 až 14 zák. o pozemních komunikacích (jako je např. zábradlí, hlásky a jiná zařízení pro provozní informace, veřejné osvětlení, světelná signalizační zařízení, ale i silniční vegetace - srov. komentář k § 1). Zatímco v případě poškození věcí podle odstavce 3 písm. e) komentovaného ustanovení stačí pouze ohlášení policii a není vyloučeno, aby účastníci se svolením policie opustili místo nehody, aniž by vyčkávali příjezdu policistů (byť takový postup není pravděpodobný), v komentovaném případě mají účastníci dopravní nehody kromě dalších povinností povinnost na místě setrvat až do příjezdu policie (viz dále); e) účastníci dopravní nehody nemohou sami bez vynaložení nepřiměřeného úsilí zabezpečit obnovení plynulosti provozu na pozemních komunikacích - jedná se typicky o případy, kdy dojde k výraznému omezení či zastavení provozu v důsledku závažného poškození vozidla, které není možno dostupnými prostředky přesunout z místa apod.

45. Dojde-li ke vzniku alespoň jednoho z výše uvedených následků, jsou účastníci dopravní nehody povinni a) neprodleně oznámit dopravní nehodu Policii ČR, b) zdržet se jednání, které by bylo na újmu řádného vyšetření dopravní nehody, zejména přemístění vozidel; musí-li se však situace vzniklá dopravní nehodou změnit, zejména je-li to nutné k vyproštění nebo ošetření zraněné osoby nebo k obnovení provozu na pozemních komunikacích, především provozu vozidel hromadné dopravy osob, vyznačit situaci a stopy, c) setrvat na místě dopravní nehody až do příchodu příslušníka Policie ČR ve stejnokroji nebo se na toto místo neprodleně vrátit po poskytnutí nebo přivolání pomoci nebo oznámení dopravní nehody. Vzhledem k tomu, že nebylo možno sepsat společný záznam o nehodě, kdy nebyl nehodě přítomen řidič resp. provozovatel poškozeného vozidla bylo povinností žalovaného nehodu neprodleně oznámit Policii ČR, neboť došlo k naplnění výše uvedeného bodu c) tj. došlo ke vzniku hmotné škody na majetku třetí osoby.

46. Pro úplnost soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 32 Cdo 3744/2016, dle kterého povinnost setrvat na místě dopravní nehody až do příchodu policisty má účastník dopravní nehody pouze v tom případě, kdy je povinen dopravní nehodu policii neprodleně ohlásit. Bylo prokázáno, že žalovaný tuto povinnosti v projednávané věci měl.

47. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 906/2005 ….ust.§ 47 odst. 5 cit. zákona není výslovně uvedeno, v jaké lhůtě jsou účastníci dopravní nehody povinni dopravní nehodu policistovi oznámit, je třeba z něho zcela nepochybně dovodit, že jsou tak povinni učinit bezprostředně (co nejdříve) po dopravní nehodě. Jiný výklad by zcela popíral smysl takového oznámení, jímž je mimo jiné neprodlené a objektivní vyšetření dopravní nehody, jakož i přijetí případných potřebných opatření s touto dopravní nehodou vyvolaných a spojených, jestliže jsou účastníci dopravní nehody povinni oznámit ji policistovi bezprostředně, nelze než aplikovat stejné časové kritérium i pro lhůtu, v níž se účastníci dopravní nehody dohodnou na zavinění (neboli uzavřou dohodu). Z tohoto pohledu proto nemůže obstát, jestliže k uzavření příslušné dohody došlo (a to z jakýkoliv důvodů), jak tomu bylo v posuzované věci, až následující den po nehodě.

48. Z uvedeného tedy vyplývá, že žalovaný porušil svoji povinnost, kdy neprodleně neohlásil dopravní nehodu Policii ČR. Výše způsobené škody byla v daném případě tedy irelevantní. Při porušení této povinnosti dle ust. § 10 odst. 1 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se může pojištěný zprostit, jestliže prokáže, že svoji povinnosti nesplnil, pokud je dán zřetele hodný důvod. Jinými slovy řečeno, má-li k tomu účastník nehody opodstatněné důvody, nemusí své povinnosti dostát bez rizika postihu. Předpis takové okolnosti nikterak nevymezuje, půjde proto o předem neurčitý okruh situací, které existují objektivně a vyvolávají na účastníka nehody takový tlak, že splnění oznamovací povinnosti je proti tomu méně podstatnou záležitostí. Vyhodnocení takovýchto okolností provádí soud. Příkladmo lze uvést zdravotní důvody účastníka nehody, ať již nehodě předcházely, či jí byly vyvolány, zdravotní potíže osob blízkých, které musí řešit. Žalovaný v daném případě žádné zdravotní obtíže či šok neuváděl, nevyplývá to z žádných provedených důkazů. Žalovaný uvedl toliko, že tímto důvodem byla skutečnost, že nehoda se stala v uzavřeném areálu, a proto nehrozilo další poškození vozidla, osobně znal provozovatele (což byl však [jméno FO], nikoliv [jméno FO], se kterým se spojil ráno), hodnota škody nebyla víc jak 100.000 Kč. Soud má za to, že tyto důvody nelze podřadit pod objektivní bez zřetele hodné důvody. K prokázání těchto svých tvrzení žalovaný neoznačil žádný důkaz.

49. Současně postižní nárok žalobkyně jako pojistitele je založen, pokud by bylo prokázáno, že došlo ke ztížení nebo znemožnění možnosti řádného šetření pojistitele dle ust. § 9 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nebo nemožnosti pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění. Jinými slovy řečeno předpokladem pro úspěšné uplatnění postihového práva je tedy současné naplnění obou podmínek, a to nesplnění povinnosti žalovaným a zároveň negativní dopad nesplnění této povinnosti na možnosti pojistitele osvětlit příčiny a mechanismus dopravní nehody, včetně případných podkladů pro uplatnění regresních nároků. V projednávané věci je třeba uvést, že od žalovaným tvrzeného vzniku pojistné události – 27.9.2021 v 22:00 hodin – do ohlášení nehody Policii ČR v 8:48 hodin uběhlo cca 11 hodin a do ohledání místa dopravní nehody Policií ČR v 9:55 hodin cca 12 hodin. Z provedeného dokazování vyplynulo, že k nehodě mělo dojít v rozmezí od 24.9.2021 - 6:00 hodin do 28.9.2021 – 8:00 hodin.

50. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 6.10.2010 sp. zn. 23 Cdo 961/2009, že vyplývá, že Nejvyšší soud považoval šestihodinovou prodlevu mezi dopravní nehodou a ohlášením dopravní nehody za ztížení možnosti řádného šetření pojistitele. Pokud by se nehoda stala již dne 24.9.2021 byl by časový úsek do cca 72 hodin delší. Účastník dopravní nehody má povinnost nejen neprodleně ohlásit nehodu policistovi (ust. § 47 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb.), ale současně má povinnost zdržet se jednání, které by bylo na újmu řádného vyšetření dopravní nehody, kterým dle ust. § 47 odst. 2 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb. je zdržení se požití alkoholického nápoje a užití jiné návykové látky po nehodě po dobu, do kdy by to bylo na újmu zjištění, zda před jízdou nebo během jízdy požil alkoholický nápoj. Z uvedeného tedy vyplývá, že v daném případě, nebylo možno objektivně zjistit, v jakém stavu byl žalovaný, a to bezprostředně po udání se dopravní nehody.

51. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 58/2016 ze dne 30.3.2016 vyplývá, že skutečnosti, že viník dopravní nehody z místa nehody ujel a nehodu policii neohlásil, čímž porušil oznamovací povinnost, kterou mu ukládá § 47 odst. 3 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., kdy tak svým jednáním zmařil příležitost policie zjistit, zda neřídil pod vlivem např. alkoholu či jiných návykových látek a také možnost ověřit technický stav vozu žalovaného v době dopravní nehody, došlo ke ztížení možnosti řádného šetření žalobkyně. Nejvyšší soud dále uvedl, že otázka zavinění dopravní nehody má zásadní význam z hlediska posouzení odpovědnosti pojištěného za škodu, poskytnutí pojistného plnění poškozenému a také zjištění důvodů, pro které mohl pojistitel vůči pojištěnému uplatnit regresní nárok.

52. Dále soud uvádí, že dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2431/2015 při posuzování toho, zda pojištěný ztížil či neztížil možnost řádného šetření pojistitele, je třeba vždy vycházet ze zjištění konkrétních okolností v řešené věci, individuálně, bez paušálního přesahu, tedy nikoliv tak, že v podstatě každé porušení povinnosti ohlásit dopravní nehodu by vedlo ke vzniku nároku na regresní náhradu pojistitele. Samotná skutečnost, že pojištěný od dopravní nehody ujel a nesplnil řádně oznamovací povinnost ohlásit dopravní nehodu, která je škodní událostí, ještě [právnická osoba] nezakládá právo pojistitele na náhradu toho, co za pojištěného plnil.

53. V projednávané věci má soud za to, že tím, že žalovaný místo nehody opustil, nehodu neohlásil Policii ČR, nebylo možno zjistit datum vzniku nehody, kdo řídil škodící vozidlo, zda řidič nebyl pod vlivem alkoholu či jiné návykové látky, nebylo možno zjistit stopy nehody, Policie ČR byla na místo přivolána až minimálně s 11 hodinovým zpožděním, byla ztížena možnost šetření žalobkyně jako pojistitele, neboť existovaly pochybnosti o průběhu dopravní nehody a mechanismu vzniku škody, kdy na místě samém se nacházela i další vozidla.

54. Pro úplnost soud ještě odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 32 Cdo 3744/2016, dle kterého povinnost setrvat na místě dopravní nehody až do příchodu policisty má účastník dopravní nehody pouze v tom případě, kdy je povinen dopravní nehodu policii neprodleně ohlásit, kdy jak bylo shora uvedeno, byl žalovaný povinen dopravní nehodu Policii ČR ohlásit.

55. Soud má za to, že došlo k naplnění postižného důvodu dle ust. § 10 odst. 1 písm. b) zákona o pojištění z odpovědnosti z provozu vozidla.

56. K naplnění postižního důvodu dne ust. § 10 odst. 1 písm. c) zákona o pojištění z odpovědnosti z provozu vozidla soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12.3.2023 sp. zn. 23 Cdo 2700/2023 stran posouzení výkladu ust. § 10 odst. 1 písm. c) cit. zákona, s tím, že toto představuje nevyvratitelnou domněnku znemožnění zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody. Dle Nejvyššího soudu je smyslem tohoto ustanovení sankcionování chování pojištěného, který zapříčinil dopravní nehodu a který bez objektivní příčiny opustil místo, kde k ní došlo přiznáním regresního nároku pojistitele. Nejvyšší soud dospěl k tomu, že gramatický, historický i teleologický výklad ustanovení § 10 odst. 1 písm. c) zákona o pojištění odpovědnosti ve znění od 23.9.2016 svědčí pro závěr, že opuštění místa dopravní nehody pojištěným bez zřetele hodného důvodu představuje nepřijatelné protiprávní chování, jež bez dalšího znemožňuje zjištění skutečné příčiny dopravní nehody, a které tak samo o sobě zakládá právo pojistitele požadovat po pojištěném to, co za něho plnil.

57. Dle bodu 29 cit. rozhodnutí pro srovnání, ve skutkových podstatách dle ust. § 10 odst. 1 písmen b) a e) zákona o pojištění z odpovědnosti z provozu vozidla zákonodárce využil konjunkční spojku „a“ spolu s výslovně vyjádřením příčinné souvislosti mezi tam upravenými skutkovými podstatami a ztížením či znemožněním možnosti řádného šetření pojistitele podle ust. § 9 odst. 3 tohoto zákona, případně možnosti pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění (srov. použité spojení „v důsledku toho“). Využití slovního spojení „jiné znemožnění“ v daném kontextu ale naznačuje, že v případě ust. § 10 odst. 1 písm. c) zákona o pojištění z odpovědnosti z provozu vozidla má spojka „nebo“ vyjadřovat skutečnost, že samotné „bezdůvodné opuštění dopravní nehody pojištěným“ představuje jednu z možných forem znemožnění zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody. Jinými slovy, z jazykového vyjádření předmětné normy vyplývá, že opustil-li pojištěný bez zřetele hodného důvodu místo dopravní nehody, automaticky to znamená, že tím znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody. Což je typické právě v případě vyhnutí se dechové zkoušce, jejž zmiňuje důvodová zpráva. Dle bodu 31 cit. rozhodnutí před účinností zákona č. 304/2016 Sb., jímž bylo znění § 10 odst. 1 písm. c) zákona o pojištění z odpovědnosti z provozu vozidla novelizováno zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla opuštění místa dopravní nehody pojištěným bez zřetele hodného důvodu explicitně neupravoval. Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu se však ustálila v závěru, že takovéto chování pojištěného je nutno považovat za porušení povinnosti ohlásit dopravní nehodu policii (srov. shora citovaný rozsudek sp. zn. 25 Cdo 4585/2007), které ustanovení ust. § 10 odst. 1 písm. d) zákona o pojištění z odpovědnosti z provozu vozidla ve znění účinném do 22. 9. 2016 (za předpokladu, že v jeho důsledku došlo ke ztížení možnosti řádného šetření pojistitele podle ust. § 9 odst. 3 zákona o pojištění z odpovědnosti z provozu vozidla) sankcionovalo vznikem nároku pojistitele na regresní postih vůči pojištěnému. Dle bodu 33 cit rozhodnutí dle dovolacího soudu rovněž historický výklad svědčí závěru, že aktuální znění předmětného ustanovení na dřívější judikaturu Nejvyššího soudu nenavazuje, což s sebou nese, že regresní nárok pojistitele v případě, že pojištěný bezdůvodně opustí místo dopravní nehody, není podmíněn naplněním předpokladu, že v důsledku takového chování pojištěného došlo ke znemožnění či ztížení možnosti řádného šetření pojistitele podle ust. § 9 odst. 3 zákona o pojištění z odpovědnosti z provozu vozidla, případně možnosti pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění. Dle bodu 35 viz rozhodnutí opustí-li totiž pojištěný místo dopravní nehody, znemožňuje tím např. provedení dechové zkoušky za účelem zjištění přítomnosti alkoholu nebo omamných látek v jeho krvi bezprostředně po dopravní nehodě [tedy určení, zda byly naplněny podmínky pro vznik postižního nároku pojistitele podle § 10 odst. 1 písm. i) zákona o pojištění z odpovědnosti z provozu vozidla], zjištění technického stavu pojištěného vozidla bezprostředně po dopravní nehodě, apod. (viz shora citovaná důvodová zpráva k zákonu č. 304/2016 Sb.; z komentářové literatury srov. Kazda, P., Kazdová, K.: Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2016, komentář k § 10; opačně Jandová, L., Vojtek, P. Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, § 10, marg. č. 15).

58. Novelou č. 304/2006 Sb. zákona o pojištění z odpovědnosti, která byla účinná od 23.9.2016, byl tedy postižní důvod, a to ujetí od dopravní nehody dovozován judikaturou ve vztahu ze znění ust. § 10 odst. 1 písm. d) cit. zákona … kdy bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích sepsat bez zbytečného odkladu společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst.

3. Pokud tedy žalovaný odkazoval na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2007/2012 ze dne 24.10.2012, dle kterého samotné porušení povinnosti ohlásit dopravní nehodu PČR nemusí mít za následek nemožnost či podstatné ztížení zjištění okolností rozhodných pro posouzení nároku na pojistné plnění na jeho výši v případě, že byla pojistná událost oznámena řádně pojistiteli. Dále tvrdí, že údajné ztížení zjištění okolností nemůže být ospravedlněno ani hypotetickou možností, že splnění povinnosti (ohlášení policii) mohlo přinést o pojistné události další informace (například o řízení pod vlivem alkoholu). Pokud totiž nic tyto skutečnosti neprokazuje, tak pouze jejich hypotetická možnost není dostatečným důvodem ke snížení pojistného plnění, a dále na rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 4585/2007 ze dne 28.1.2010, dle kterého opuštění místa nehody nemusí automaticky znamenat ztížení šetření, pokud není prokázáno, v jakém konkrétním směru nemohl pojistitel místo nehody řádně vyšetřit. Žalovaný je to názoru, že žádné takové věrohodné podklady žalobkyně neposkytla a zároveň má za to, že jeho jednání ani nelze kvalifikovat jako opuštění místa nehody, a to z výše uvedených důvodů, ze kterých je zřejmé, že žalovaný od začátku měl záměr učinit kroky vedoucí ke sepsání společného záznamu o nehodě a tento také fakticky sepsal, je třeba uvést, že se tato rozhodnutí vztahovala k právní úpravě zákona o pojištění z odpovědnosti, která byla účinná do 22.9.2016.

59. I v rámci tohoto postižního důvodu by žalobkyni nenáleželo právo na regresní náhradu, pokud by žalovaný prokázal, že místo nehody opustil ze zřetele hodného důvodu. Tyto důvody soud v projednávané věci nemá za prokázané, kdy žalovaným bylo uváděno toliko, že tímto důvodem byla skutečnost, že nehoda se stala v uzavřeném areálu, a proto nehrozilo další poškození vozidla, osobně znal provozovatele (což byl však [jméno FO], nikoliv [jméno FO], se kterým se spojil ráno), hodnota škody nebyla víc jak 100.000 Kč. Soud má za to, že v tyto důvody nelze podřadit pod objektivní bez zřetele hodné důvody. Navíc tyto důvody žalovaný nikterak neprokázal, uvedené zůstalo toliko v rovině tvrzení. K tomu soud shodně odkazuje na bod 47 tohoto rozsudku.

60. S ohledem na shora koncipovanou nevyvratitelnou domněnku znemožnění zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody, má soud za to, že došlo k naplnění postižného důvodu dle ust. § 10 odst. 1 písm. c) zákona o pojištění z odpovědnosti z provozu vozidla.

61. K naplnění postižního důvodu dne ust. § 10 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění z odpovědnosti z provozu vozidla soud uvádí, že základní povinností pojistitele je poskytnout v případě pojistné události pojistné plnění a s touto povinností pojistitele koresponduje nárok pojištěného, aby pojistitel za něho nahradil v rozsahu a ve výši stanovené zvláštním právním přepisem poškozeným uplatněné nároky na náhradu škody a náklady vymezené zákonem o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Současně však zákon ukládá pojištěnému v souvislosti s pojistnou, resp. škodnou událostí, některé povinnosti. Pojištěný je povinen bez zbytečného odkladu a) oznámit pojistiteli, že došlo ke škodné události, s uvedením skutkového stavu týkajícího se této události, b) předložit k tomu příslušné doklady, c) v průběhu šetření škodné události postupovat v souladu s pokyny pojistitele. V této souvislosti je třeba upozornit, že pojištěným, tedy osobou povinnou učinit takové oznámení škody, je ten, na jehož odpovědnost za škodu se pojištění vztahuje. V souvislosti s oznámením škodné události je třeba uvést, že škodnou událostí je způsobení škody provozem vozidla, nikoliv uplatnění nároku na náhradu škody ze strany poškozeného. Pro vznik povinnosti na straně pojištěného (žalovaného) oznámit pojistiteli (žalobkyni) škodnou událost není rozhodné, zda byl již proti pojištěnému uplatněn nárok na náhradu škody či dosud nikoliv, pojištěný je povinen učinit oznámení škodné události bez zbytečného odkladu poté, co ke škodné události došlo. Na druhou stranu však předpokladem poskytnutí pojistného plnění je skutečnost, že je ze strany poškozeného uplatněn nárok na náhradu škody vůči pojištěnému nebo nárok na poskytnutí pojistného plnění z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vůči pojistiteli.

62. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyni byla škodní událost nahlášena poškozeným, a to provozovatelem [jméno FO], dne 29.9.2021 vedená pod č. [hodnota] (přeregistrace z původní č. [hodnota]), kdy vlastníkem poškozeného vozidla byla společnost [právnická osoba]., IČ: [IČO]. V oznámení pojistné události ze dne 29.9.2021 č. [hodnota] bylo jako datum nehody uvedeno 24.9.2021 a v oznámení pojistné události č. [hodnota] ze dne 6.12.2021 bylo jako datum nehody uvedeno 27.9.2021. Soud má za prokázané, že skutečná vzniklá škoda činila částku ve výši 59.756 Kč, která je předmětem toto řízení. V řízení bylo současně prokázáno, že žalovaný nesplnil povinnost ohlásit dopravní nehodu pojistiteli tj. povinnost dle ust. § 8 odst. 1 zákona o pojištění z odpovědnosti z provozu vozidla, dle kterého pojištěný je povinen bez zbytečného odkladu písemně oznámit pojistiteli, že došlo ke škodné události s uvedením skutkového stavu týkajícího se této události, předložit k tomu příslušné doklady a v průběhu šetření škodné události postupovat v souladu s pokyny pojistitele. Při porušení této povinnosti dle ust. § 8 odst. 1 cit. zákona žalobkyni jako pojistiteli ve smyslu ust. § 10 odst. 1 písm. e) cit. zákona přísluší proti pojištěnému tj. žalovanému právo na náhradu plnění v případě, že tento bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost dle § 8 odst. 1 až 3 a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele dle § 9 odst.

3. V projednávané věci však bylo prokázáno, že žalovaný škodnou událost žalobkyni neohlásil, což sám potvrdil při jednání konaném dne 24.4.2024, i když v protokolu Policie ČR o nehodě v silničním provozu s projednáním ze dne 17.2.2022 č.j. [Anonymizováno] výslovně uvedl, že věc dopravní nehody řádně nahlásil na pojišťovnu, kde má vozidlo pojištěno. Po provedeném dokazování se žalovanému nepodařilo prokázat jakékoliv důvody hodné zvláštního zřetele, které by mu bránily v tom, aby svoji povinnost, a to ohlásit pojistnou událost splnil. Ostatně uvedené žalovaný ani netvrdil. Na uvedeném nemůže změnit ničeho, že žalovaný následně se žalobkyní v období prosince 2021 a ledna 2022 ve věci komunikoval, kdy však měl za to, že věc je vyřízena s tím, že nárok žalobkyně považoval za nedůvodný.

63. I v rámci tohoto postižního důvodu je předpokladem pro úspěšné uplatnění postihového práva současné naplnění obou podmínek, a to nesplnění oznamovací povinnosti žalovaným (v daném případě nebyly prokázány žádné důvody hodné zřetele) a zároveň negativní dopad nesplnění této povinnosti na možnosti pojistitele osvětlit příčiny a mechanismus dopravní nehody, včetně případných podkladů pro uplatnění regresních nároků (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 1. 2010, sp. zn. 25 Cdo 4585/2007. Postižní nárok žalobkyně jako pojistitele je založen, pokud by bylo prokázáno, že došlo ke ztížení nebo znemožnění možnosti řádného šetření pojistitele dle ust. § 9 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nebo nemožnosti pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění. V rámci naplnění této podmínky soud shodně odkazuje na uvedené v bodu 49-53 tohoto rozsudku.

64. Soud má za to, že došlo k naplnění postižného důvodu dle ust. § 10 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění z odpovědnosti z provozu vozidla.

65. Soud podané žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě částky ve výši 59.756 Kč vč. příslušenstvím, kterým jsou úroky z prodlení ve smyslu ust. § 1970 NOZ z dlužné částky, a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty, která byla žalovanému stanovena ve výzvě k úhradě pohledávky ze dne 21.11.2022 tj. od 7.12.2022 do zaplacení.

66. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. s tím, že plně úspěšné žalobkyni přísluší náhrada nákladů řízení ve výši 40.573,76 Kč, které se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2.391 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 8 odst. 1 písm. a) a § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátní tarif (dále jen AT) z tarifní hodnoty výši 59.756 Kč - ve výši 3.500 Kč za přípravu a převzetí věci dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) AT, - ve výši 3.500 Kč za sepis žaloby dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT, - ve výši 1.750 Kč za sepis jednoduché výzvy k plnění ze dne 21.11.2022 dle ust. § 11 odst. 2 písm. h) AT, - ve výši 3.500 Kč za sepis vyjádření ze dne 20.6.2023 dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT, - ve výši 3.500 Kč za účast u jednání dne 24.4.2024 od 9:30 do 10:41 hodin dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) AT , - ve výši 3.500 Kč za sepis vyjádření ze dne 21.5.2024 dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT, - ve výši 3.500 Kč za sepis vyjádření ze dne 1.7.2024 dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT, - ve výši 3.500 Kč za účast u jednání dne 4.9.2024 od 9:35 do 10:15 hodin dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) AT, - k tomu se vážící 8 x paušální náhrada výdajů dle ust. § 13 odst. 4 AT v částce 300 Kč za každý ze úkonů právní služby tj. 2.400 Kč, - náhrady za promeškaný žas za 16 půlhodin po 100 Kč dle ust. § 14 odst. 3 AT tj. 1.600 Kč, - dále cestovného k jednání dne 24.4.2024 ve výši 219 Kč za cestu k jednání u soudu právním zástupcem žalovaného, a to z Prahy do Brna vlakem, - dále cestovného k jednání dne 24.4.2024 ve výši 329 Kč za cestu k jednání u soudu právním zástupcem žalovaného, a to z Brna do Praha vlakem, - dále cestovného k jednání dne 4.9.2024 ve výši 359 Kč za cestu k jednání u soudu právním zástupcem žalovaného, a to z Prahy do Brna vlakem, - dále cestovného k jednání dne 4.9.2024 ve výši 399 Kč za cestu k jednání u soudu právním zástupcem žalovaného, a to z Brna do Praha vlakem, - 21 % DPH z částky ve výši 31.556 Kč tj. ve výši 6.626,76 Kč. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. bylo žalovanému uloženo náklady řízení zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce, který ji v řízení zastupoval.

67. Lhůta k plnění byla odůvodněna ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.