17 C 104/2022 - 49

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Petrou Filovou jako samosoudkyní ve věci žalobce:[Jméno žalobce]., reg.č.: [Anonymizováno] sídlem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému:[Jméno žalovaného], IČO: [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o odpůrčí žalobu takto:

Výrok

I. Žaloba, aby soud určil, že právní úkon žalovaného [Jméno žalovaného], se sídlem [adresa], IČO: [IČO žalovaného], zejména soudní prodej zástavy, prodej: a) pozemku - st. p. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2 - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba čp. [Anonymizováno] – rodinný dům, b) st. p. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2 - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba čp. [Anonymizováno] – rodinný dům, c) pozemku parcelní číslo [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 – orná půda, d) pozemku č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 – ovocný sad, e) pozemku č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 – ovocný sad, f) pozemku č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 – ostatní plocha; vše zapsané na LV č. [hodnota] vedeného u [katastrální úřad], [katastrální pracoviště], [katastrální území], k uspokojení pohledávky zástavního věřitele za dlužníkem [jméno FO], narozeným [datum], bytem [adresa], ve výši 35 719 128,20 Kč, vzniklé ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne 26.11.2010, nařízený usnesením Okresního soudu v Kolíně ze dne 8. 3. 2021, č. j. [spisová značka] změněné usnesením Krajského soudu v Praze pod č.j. [spisová značka] ze dne 2.02.2022, kterým žalovaný, jako zástavní věřitel, uplatnil právo na uspokojení své pohledávky ze zástavy proti zástavnímu dlužníku společnosti [právnická osoba], zahraniční osoba identifikační číslo: [Anonymizováno] se sídlem [adresa], vůči žalobci, společnosti [Jméno žalobce]., zahraniční osobě registrované pod č. [hodnota], identifikační číslo [Anonymizováno] se sídlem [adresa], jako věřiteli, je právně neúčinný, a to pro zkrácení možností společnosti [Jméno žalobce]., zahraniční osoby registrované pod č. [hodnota], identifikační číslo [Anonymizováno] se sídlem [adresa], jako věřitele, uspokojit svou vymahatelnou pohledávku ve výši 691.614,25 EUR s příslušenstvím na základě Notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti z 19. 1. 2021, [Anonymizováno], [Anonymizováno] ze zastaveného majetku dlužníka společnosti [právnická osoba]., zahraniční osoba, registrované pod č. [hodnota], identifikační číslo: [Anonymizováno] se sídlem [adresa], se zamítá.

II. Žaloba, aby eventuelně pro případ, kdy uspokojení společnosti [Jméno žalobce]., zahraniční osoby registrované pod č. [hodnota], identifikační číslo [Anonymizováno] se sídlem [adresa] jako věřitele, ze zastaveného majetku společnosti [právnická osoba]., zahraniční osoba, registrované pod č. [hodnota], identifikační číslo: [Anonymizováno] se sídlem [adresa], jako dlužníka, nebude možné, je zástavní věřitel [Jméno žalovaného], se sídlem [adresa], IČO: [IČO žalovaného] jako dlužníka, je povinen vydat získaný výtěžek ze soudního prodeje zástavy, prodej: a) pozemku - st. p. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2 - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba čp. [Anonymizováno] – rodinný dům, b) st. p. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2 - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba čp. [Anonymizováno] – rodinný dům, c) pozemku parcelní číslo [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 – orná půda, d) pozemku č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 – ovocný sad, e) pozemku č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 – ovocný sad, f) pozemku č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 – ostatní plocha; vše zapsané na LV č. [hodnota] vedeného u [katastrální úřad], [katastrální pracoviště], [katastrální území], k uspokojení pohledávky zástavního věřitele za dlužníkem [jméno FO], narozeným [datum], bytem [adresa], ve výši 35 719 128,20 Kč, vzniklé ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne 26.11.2010, nařízený usnesením Okresního soudu v Kolíně ze dne 8. 3. 2021, č. j. [spisová značka], změněném usnesením Krajského soudu v Praze pod č.j. [spisová značka], ze dne 2.02.2022, žalobci společnosti [právnická osoba]., zahraniční osobě registrované pod č. [hodnota], identifikační číslo [Anonymizováno] se sídlem [adresa] ve výši 691.614,25 EUR, včetně smluvních úroků z prodlení ve výši 0,1% měsíčně z celkové dlužné částky 691.614,25 EUR, a to od 23.01.2021 až do zaplacení za každý započatý měsíc takového prodlení, splatné jednorázově ke dni, v němž bude zcela uhrazena dlužná částka, se zamítá.

III. Žalobce je povinen žalovanému zaplatit na náhradě nákladů řízení částku ve výši 27.274,61 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 9.5.2022 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by bylo soudem určeno, že právní úkon žalovaného označený ve výroku I. tohoto rozsudku je vůči žalobci právně neúčinný, a dále eventuelně, že pokud uspokojení žalobce ze zastaveného majetku nebude možné, tak se žalobce domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost dle výroku II. tohoto rozsudku, a to vydat získaný výtěžek ze soudního prodeje zástavy. Žalobce uvedl, že jako věřitel poskytl společnosti [právnická osoba]. úvěr ve výši 620.000 EUR, a to na základě smlouvy o úvěru č. [Anonymizováno] ze dne 10.4.2015, kdy úvěr byl poskytnut za účelem nákupu nemovitých věcí v České republice, a to konkrétně pozemku - st. p. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2 - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba čp. [Anonymizováno] – rodinný dům, st. p. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m 2 - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba čp. [Anonymizováno] – rodinný dům, pozemku parcelní číslo [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m 2 – orná půda, pozemku č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] 2 – ovocný sad, pozemku č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 – ovocný sad, pozemku č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m 2 – ostatní plocha; vše zapsané na LV č. [hodnota] vedeného u [katastrální úřad], [katastrální pracoviště], [katastrální území]. Následně společnost [právnická osoba]. nabyla vlastnické právo k cit. nemovitým věcem na základě kupní smlouvy ze dne 2.4.2015, kterou jako kupující uzavřela s [jméno FO] jako prodávajícím. Při nabytí předmětných nemovitých věcí přešlo na danou společnost rovněž zástavní právo zřízené ve prospěch žalovaného, kdy vklad zástavního práva byl povolen s právními účinky vkladu dne 29.11.2010, a to na základě zástavní smlouvy č. [hodnota] uzavřené dne 6.11.2010 mezi žalovaným jako věřitelem a [jméno FO] jako zástavcem. Předmětné zástavní právo bylo zřízeno za účelem zajištění úvěru ve výši 16.000.000 Kč s příslušenstvím poskytnutému žalovaným [jméno FO] dle smlouvy o úvěru č. [hodnota]. Posléze se závazek společnosti [právnická osoba] žalobci stal vykonatelným, a to na základě notářského zápisu ze dne 19.1.2021, [Anonymizováno], [Anonymizováno] se svolením k vykonatelnosti který sepsal notář [tituly před jménem] [jméno FO]. Vzhledem k tomu, že [jméno FO] se dostal do prodlení s úhradou úvěru, žalovaný tento ke dni 31.5.2019 zesplatnil a podal dne 21.2.2020 návrh na nařízení soudního prodeje zástavy u Okresního soudu v Kolíně, který o tomto návrhu rozhodl usnesením ze dne 8. 3. 2021, č. j. [spisová značka], změněným usnesením Krajského soudu v Praze pod č.j. [spisová značka] ze dne 2.2.2022. Žalobce jako věřitel společnosti [právnická osoba] odporuje uplatnění práva žalovaného jako zástavního věřitele na uspokojení jeho pohledávky za [jméno FO] ze zástavy, k níž vzniklo zástavní právo dle zástavní smlouvy č. [hodnota], neboť žalovaný tímto právním úkonem přikročil k tomu, aby svou pohledávku uspokojil ze zástavy a již uplatnil i uhrazovací funkce zástavního práva a realizoval zástavní právo. Žalobce neodporuje uzavřenou zástavní smlouvu. Toto uplatnění dle žalobce zkracuje možnosti žalobce jako věřitele společnosti [právnická osoba]. uspokojit svoji vymahatelnou pohledávky dle notářského zápisu ze dne 19.1.2021, [Anonymizováno], [Anonymizováno] ze zastaveného majetku dlužníka společnosti [právnická osoba] (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2041/2012 ze dne 27.8.2013 a sp. zn. 21 Cdo 4369/2010 ze dne 17.5.2012). Dále žalobce uvedl, že žalovaný o závazku dlužníka společnosti [právnická osoba]. vůči žalobci věděl, a to z podání zástavního dlužníka tj. společnosti [právnická osoba] ze dne 29.1.2021, které bylo zasláno soudu v řízení o soudním prodeji zástavy sp. zn. [spisová značka], a ke kterému se zástavní věřitel vyjádřil dne 12.2.2021. Žalobce měl za to, že s ohledem na to, že žalovaný věděl o závazku dlužníka společnosti [právnická osoba] vůči žalobci jako věřiteli, který disponoval vykonatelným exekučním titulem v podobě notářského zápisu ze dne 19.1.2021, a to ještě před vydáním usnesení o soudním prodeji zástavy č.j. [spisová značka] ze dne 8.3.2021 resp. usnesením Krajského soudu v Praze č.j. [spisová značka], trval na svém návrhu, učinil úkon v podobě soudního prodeje zástavy s úmyslem zkrátit věřitele, kdy i přes tuto vědomost pokračoval v řízení o soudním prodeji zástavy, a to i v rámci odvolacího řízení, aby uspokojil svoji pohledávku ze zástavy, a s ohledem na to, že předmětná rozhodnutí nabyla právní moci, došlo ke zkrácení žalobce jako věřitele. Úmysl žalovaného zkrátit žalobce byl znám, kdy tento trval na svém návrhu až do pravomocného usnesení soudu bez ohledu na to, že společnost [právnická osoba]. jako zástavní dlužník informovala o tom, že žalobce jako věřitel disponuje vykonatelnou pohledávky.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil, žalobou uplatněný nárok neuznal, a to ani částečně a navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný učinil nesporným a nerozporoval skutková tvrzení stran uzavření smlouvy o úvěru dne 26.11.2010 mezi žalovaným a [jméno FO] a uzavření zástavní smlouvy ze dne 26.11.2010 za účelem zajištění úvěru dle smlouvy č. [hodnota] ve výši 16.000.000 Kč. Dále žalovaný uvedl, že pokud došlo na základě kupní smlouvy ze dne 2.5.2015 mezi [jméno FO] a společností [právnická osoba] k převodu zajištěných nemovitých věcí na společnost [právnická osoba]., tato smlouva byla uzavřena v rozporu s č.l. VI odst. 1 zástavní smlouvy tj. byla uzavřena bez souhlasu žalovaného jako zástavního věřitele. Dále žalovaný uvedl, že nebyly splněny základní předpoklady stanovené v ust. § 589 a 590 občanského zákoníku, za kterých se může věřitel u soudu domáhat určení právní neúčinnosti právního jednání dlužníka vůči osobě věřitele, a to ve stanovených prekluzivních lhůtách. Žalovaný dále uvedl, že v ust. § 594 občanského zákoníku jsou uvedeny osoby vůči komu může takovýto odpor směřovat, kdo je tedy osobou žalovanou tj. osobou pasivně legitimovanou, kdy tedy žalovaný namítal nedostatek své pasivní legitimace v projednávané věci. Dále bylo uvedeno, že vzhledem k tomu, že zástavní smlouva byla uzavřena v roce 2010 s původním vlastníkem zajištěných nemovitých věcí, tzn. dlužník žalobce nikdy žádný úkon vůči žalovanému neučinil a kupní smlouva o převodu zajištěných nemovitých věcí byla uzavřena až v roce 2015, nebyla splněna ani jedna z podmínek k možnosti uplatnění neúčinnosti právního úkonu dlužníka, a proto se žalobce nemůže domáhat neúčinnosti právního úkonu žalovaného směrujícího k soudnímu prodeji zajištěných nemovitých věcí. Pokud jde o samotný soudní prodej zástavy, který byl nařízen usnesením Okresního soudu v Kolíne ze dne 8. 3. 2021, č. j. [spisová značka], změněným usnesením Krajského soudu v Praze pod č.j. [spisová značka] ze dne 2.2.2022 pouze v přesné specifikaci rozsahu, v jakém je možné soudní prodej provést, jinak byl soudní prodej zástavy potvrzen, má žalovaný za to, že žalobce se snaží v tomto řízení o „kvazi“ přezkum daného řízení, což je nepřípustné. Mezi žalobcem a žalovaným není v tomto konkrétním případě žádný vztah věřitele a dlužníka. Žalovaný návrh na prodej soudní zástavy podal u příslušeného soudu pouze a toliko z důvodu uspokojení své vlastní pohledávky. Žalobce při poskytnutí finančních prostředků společnosti [právnická osoba]. musel s ohledem na zapsané zástavní právo v katastru nemovitostí předpokládat, že by toto mohlo být uplatněno. Dlužníkem žalobce je tedy společnosti [právnická osoba]., nikoliv žalovaný. Společnost [právnická osoba]. neučinila žádné právní jednání směřující k soudnímu prodeji zástavy.

3. Z níže uvedených listinných důkazů soud učinil následující závěry ohledně skutkového stavu.

4. Ze smlouvy o úvěru č. [Anonymizováno] ze dne 10.4.2015 úředně přeložena do jazyka českého bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne 10.4.2015 mezi žalobcem jako věřitelem a společností [právnická osoba] jako dlužníkem, kdy ze strany žalobce byla společnosti [právnická osoba]. poskytnuta zápůjčka/úvěr ve výši 620.000 EUR. Peněžní prostředky byly poskytnuty za účelem financování koupě nemovitých věcí na území České republiky, a to konkrétně pozemku st. parc. č.[hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], rodinný dům, pozemku st. parc. č.[hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], rodinný dům, pozemku parc. č. [Anonymizováno], orná půda, pozemku parc. č. [Anonymizováno], ovocný sad, pozemku parc. č. [Anonymizováno], ovocný sad, pozemku parc. č. [Anonymizováno], ostatní plocha, vše zapsáno na listu vlastnictví č. [hodnota] vedeného [katastrální úřad], [katastrální pracoviště], pro [katastrální území]. Úrok byl sjednán ve výši 2% ročně. Dle č.l. 5, bod 5.2.1 mohl žalobce předčasně jednostranně ukončit smlouvu a požadovat celou jistinu úvěru, částku úroků, pokuty a ztrát, pokud zjistí skutečnosti, že jakákoliv třetí osoba podala žalobu proti vydlužiteli u kteréhokoliv soudu, přičemž předmětem žaloby je vymáhaní peněžních prostředků na vydlužiteli nebo vymáhání majetku na vydlužiteli.

5. Z dopisu ze dne 9.7.2020 – oznámení od [právnická osoba]. - úřední překlad do češtiny bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba]. informovala žalobce, že ze strany [právnická osoba] byl vůči její osobě jako osobě povinné podán u Okresního soudu v Kolíně v České republice návrh na nařízení soudního prodeje zástavy, který je veden pod sp. zn. [spisová značka], kdy zástavou jsou nemovité věci ve vlastnictví společnosti [právnická osoba]., na jejichž koupi byla žalobcem poskytnuta částka ve výši 620.000 EUR dle smlouvy ze dne 10.4.2015.

6. Z ukončení úvěrové smlouvy ze dne 10. 8.2020 a stanovení výše a splatnosti dluhu osoby povinné [právnická osoba]. -úřední překlad do češtiny bylo zjištěno, že žalobce jako věřitel tímto dopisem jednostranně odstoupil od smlouvy a zesplatnil úvěr, který byl poskytnut společnosti [právnická osoba]. na základě smlouvy ze dne 10.4.2015 s odkazem na č.l. 5 resp. bod 5.2.1 smlouvy s tím, že dlužná částka představuje jistinu ve výši 620.000 EUR a úroky ve výši 78.533 EUR. Peněžní prostředky byla společnost [právnická osoba]. povinna zaplatit do 15-ti pracovních dnů od okamžiku doručení tohoto dopisu.

7. Z notářského zápisu - dohody se svolením k vykonatelnosti ze dne 19.1.2021, [Anonymizováno], [Anonymizováno] bylo zjištěno, že tento notářský zápis sepsal uvedeného dne notáře [tituly před jménem] [jméno FO] s tím, že předmětem notářského zápisu bylo prohlášení, že mezi žalobcem a společností [právnická osoba]. je nesporné, že žalobce poskytl této společnosti na základě smlouvy o úvěru č. [Anonymizováno] ze dne 10.4.2015 částku ve výši 620.000 EUR, a úvěrovaný se zavázal úvěr vrátit a uhradit příslušenství a příslušné sankční platby, dále že tato osoba dopisem ze dne 9.7.2020 informovala žalobce o podání návrhu na Okresní soud v Kolíně v České republice, který je veden pod sp. zn. [spisová značka] [právnická osoba], který se týkal soudního prodeje zastavených nemovitostí ve vlastnictví společnosti [právnická osoba] že dne 10.8.2020 žalobce dle č.l. 5 úvěrové smlouvy jednostranně ukončil úvěrovou smlouvu s tím, že toto oznámení o zesplatnění úvěru bylo společnosti [právnická osoba]. řádně doručeno. Dále bylo uvedeno, že společnost [právnická osoba]. se zavázala žalobci uhradit částku ve výši 620.000 EUR, která přestavuje nesplacenou jistinu, dále úrok ve výši 2% ročně z jistiny od 10.4.2015 do 18.1.2021 ve výši 71.614,25 EUR, a to do 3 pracovních dnů ode podpisu notářského zápisu tj. do 22.1.2021. Dále se společnost [právnická osoba]. zavázala hradit úrok ve výši 2% ročně od 19.1.2021 do dne splatnosti jistiny, kdy úroky byly splatné jednorázově společně s jistinou úvěru. Pro případ prodlení byly sjednány smluvní úroky z prodlení ve výši 0,1% měsíčně z dlužné částky, s jejímž prodlením bude společnost [právnická osoba]. v prodlení, a to od prvního dne prodlení až do zaplacení za každý započatý měsíc takového prodlení, splatné jednorázově ke dni, v němž bude zcela uhrazena dlužná částka, s jejímž splatném je v prodlení a k níž se úroky z prodlení vážou. Nezaplacením některé ze splátky jistiny či úroků v termínu, se stává splatným celý dluh. Společnost [právnická osoba]. současně výslovně svolila k tomu, aby podle sepsaného notářského zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí (vedena exekuce), a aby byl tento notářský zápis exekučním titulem pro žalobce. Toto svolení s vykonatelností žalobce přijal.

8. Z kupní smlouvy ze dne 2.4.2015 bylo zjištěno, že tato byla uzavřena uvedeného dne mezi společností [právnická osoba]. a [jméno FO]. Společnost [právnická osoba]. vystupovala jako kupující a [jméno FO] jako prodávající. Na základě této smlouvy nabyla společnost [právnická osoba]. vlastnické právo k pozemku st. parc. č.[hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], rodinný dům, pozemku st. parc. č.[hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], rodinný dům, pozemku parc. č. [Anonymizováno], orná půda, pozemku parc. č. [Anonymizováno], ovocný sad, pozemku parc. č. [Anonymizováno], ovocný sad, pozemku parc. č. [Anonymizováno], ostatní plocha, vše zapsáno na listu vlastnictví č. [hodnota] vedeného [katastrální úřad], [katastrální pracoviště], pro [katastrální území] za cenu 17.000.000 Kč. Z č.l. III. bod 1 bylo zjištěno, že na předmětných nemovitých věcech ke dni podpisu kupní smlouvy vázne zástavní právo smluvní, které je specifikovano na LV č. [hodnota] (zástavní právo ve prospěch žalovaného – uvedené nebylo v řízení rozporováno) s tím, že kupující společně s kupovanými nemovitými věcmi přejímal i věcná břemena, dluhy, zástavní práva a jiná práva třetích osoby.

9. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne 26.11.2010 mezi žalovaným - [právnická osoba] jako věřitelem a [jméno FO], na základě které byl žalovaným [jméno FO] poskytnut úvěr ve výši 16.000.000 Kč.

10. Ze zástavní smlouvy č. [hodnota] bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne 26.11.2010 mezi [právnická osoba] jako věřitelem a [jméno FO], jako zástavcem, a to za účelem zajištění pohledávky žalovaného dle smlouvy o úvěru č. č. [hodnota]. Zástavní právo bylo zřízeno k pozemku - st. p. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2 - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba čp. [Anonymizováno] – rodinný dům, st. p. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m 2 - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba čp. [Anonymizováno] – rodinný dům, pozemku parcelní číslo [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m 2 – orná půda, pozemku č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m 2 – ovocný sad, pozemku č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 – ovocný sad, pozemku č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m 2 – ostatní plocha; vše zapsané na LV č. [hodnota] vedeného u [katastrální úřad], [katastrální pracoviště], [katastrální území]. Z č.l. VI. bod 1 bylo zjištěno mimo jiné, že zástavce tj. [jméno FO] nebyl oprávněn bez předchozího písemného souhlasu věřitele – žalovaného, předmět zástavního práva nebo jakoukoliv jeho část převést na třetí osobu.

11. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 6.5.2022 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba]. je vlastníkem pozemku st. parc. č.[hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], rodinný dům, pozemku st. parc. č.[hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], rodinný dům, pozemku parc. č. [Anonymizováno], orná půda, pozemku parc. č. [Anonymizováno], ovocný sad, pozemku parc. č. [Anonymizováno], ovocný sad, pozemku parc. č. [Anonymizováno], ostatní plocha, vše zapsáno na listu vlastnictví č. [hodnota] vedeného [katastrální úřad], [katastrální pracoviště], pro [katastrální území]. Vlastnické právo ve prospěch společnosti [právnická osoba]. bylo na základě kupní smlouvy ze dne 2.4.2015 zapsáno s právními účinky zápisu ke dni 3.4.2015, kdy zápis byl proveden 25.5.2015.

12. Z návrhu na nařízení soudního prodeje zástavy podle ust. § 354 a násl. z. ř. s. ze dne 21.2.2020 bylo zjištěno, že tento návrh vůči společnosti [právnická osoba]. jako zástavnímu dlužníkovi podal jako zástavní věřitel [právnická osoba]. Tento uvedl, že dne 16.2.2017 došlo na základě usnesení Vrchního sodu v Praze sp. zn. [spisová značka] k zajištění pohledávek ve smyslu ust. § 79e odst. 1 trestního řádu s tím, že dle ust. §79e odst. 2 trestního řádu bylo zakázáno společnosti [právnická osoba] a žalovanému – [Jméno žalovaného], aby s těmito pohledávkami, jejich příslušenstvím a právy s nimi spojenými nakládaly. Dle rozhodnutí Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 4.8.2017 č.j. [spisová značka] byl [právnická osoba] pověřen správou zajištěného majetku žalovaného i druhé shora cit. společnosti. Součástí zajištěných pohledávek byla i pohledávka za [jméno FO], která byla zajištěna zástavním právem k nemovitým věcem v k.ú. [katastrální území], a to pozemku - st. p. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2 - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba čp. [Anonymizováno] – rodinný dům, st. p. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m 2 - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba čp. [Anonymizováno] – rodinný dům, pozemku parcelní číslo [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m 2 – orná půda, pozemku č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m 2 – ovocný sad, pozemku č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 – ovocný sad, pozemku č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m 2 – ostatní plocha; vše zapsané na LV č. [hodnota] vedeného u [katastrální úřad], [katastrální pracoviště], [katastrální území]. Mezi žalovaným a [jméno FO] byla uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota] dne 26.11.2010, na základě které mu vznikla povinnost uradit částku 16.000.000 Kč s příslušenstvím do 31.10.2030. Následně byl sepsán dne 6.12.2010 notářský zápis N [Anonymizováno], [Anonymizováno] notářem [tituly před jménem] [jméno FO] s tím, že byl mezi žalovaným a jeho dlužníkem sjednán splátkový kalendář, který však dlužník neplnil, a dostal se do prodlení. S ohledem na uvedené správce žalovaného úvěr ke dni 31.5.2019 zesplatnil a dlužná částka činila celkem 33.350.669 Kč. Ke dni 21.2.2020 nedoplatek činil částku ve výši 35.719.128,20 Kč. K zajištění všech pohledávek zástavního věřitele s příslušenstvím dle smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne 26.11.2010 bylo zřízeno zástavní právo dle zástavní smlouvy č. [hodnota] ze dne 26.11.2010, kdy předmětem zástavy byly shora popsané nemovité věci. Tyto pak byly na základě kupní smlouvy ze dne 2.4.2014 prodány dlužníkem [jméno FO] zástavnímu dlužníkovi, kterým je společnost [právnická osoba]..

13. Z doplnění vyjádření zástavního dlužníka [právnická osoba]. ze dne 29.1.2021 vč. potvrzení z DS o odeslání dne 29.1.2021 bylo zjištěno, že zástavní dlužník uvedl, že není ve věci legitimován, neboť se zástavním věřitelem (žalobcem), jehož pověřeným správcem se dle rozhodnutí Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 4.8.2017 č.j. [spisová značka] stal [právnická osoba], žádnou smlouvu o úvěru ani zástavní smlouvu, obě č. [hodnota] ze dne 26.11.2010 neuzavřel. Zástavní věřitel tedy nemá v rámci nařízení soudního prodeje zástavy pro zaplacení částky 33.350.669 Kč zajištěnou pohledávku, zajištěná pohledávka činí 16.000.000 Kč. Dále zástavní dlužník uvedl, že zástavní věřitel nedoložil zajištěnou pohledávku ve správné výši, byl nečinný a touto nečinností způsobil zbytečně neoprávněné navýšení pohledávky. Uvedené nemůže jít k tíži zástavního dlužníka, který ještě poukázal na to, že poskytnutý úvěr [jméno FO], byl úvěrem spotřebitelským. Dále zástavní dlužník upozornil zástavního věřitele na to, že má věřitele, kterým je žalobce, a který disponuje vykonatelnou pohledávkou ve výši 620.000 EUR a v současné době rovněž disponuje vykonatelným právním titulem k této pohledávce, kterým je notářský zápis se svolením k vykonatelnosti ze dne 19.1.2021, [Anonymizováno], [Anonymizováno]. Toto podání bylo odesláno Okresnímu soudu v Kolíně dne 29.1.2021.

14. Z vyjádření zástavního věřitele ze dne 12.2.2021 vč. potvrzení z DS o doručení 26.2.2021 bylo zjištěno, že zástavní věřitel – žalovaný, prostřednictvím pověřeného správce [právnická osoba] s výtkami zástavního dlužníka – společnosti [právnická osoba] nesouhlasí. Aktivní legitimace k podání návrhu na nařízení soudního prodeje zástavy vychází z rozhodnutí Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 4.8.2017 č.j. [spisová značka], pasivní legitimace zástavního dlužníka vychází ze skutečnosti, že na základě kupní smlouvy ze dne 2.4.2015 uzavřené mezi [jméno FO] a společností [právnická osoba]. se tato stala vlastníkem nemovitých věcí zapsaných na LV č. [hodnota] vedeného [katastrální úřad], [katastrální pracoviště], pro [katastrální území], které přestavují zástavu zajišťující pohledávku zástavního věřitele, kdy je zřejmé, že zástavní právo bylo zřízeno ve prospěch zástavního věřitele – žalovaného, kdy toto zástavní právo bylo zapsáno v katastru nemovitostí v době uzavření kupní smlouvy ze dne 2.4.2015. Dále bylo uvedeno, že soud při zkoumání předpokladů pro nařízení prodeje zástavy posuzuje pouze podle skutečnosti, jimiž zástavní věřitel prokázal nebo alespoň osvědčil, že mu vznikla za dlužníkem pohledávka, tímto způsobem prokázaná nebo osvědčená výše zajištěné pohledávky a jejího příslušenství může být důvodně zpochybněna až ve druhé fázi soudního prodeje zástavy, tedy v rámci řízení o výkon rozhodnutí prodejem zástavy tj. námitky zástavního dlužníka odhaleně výše zajištěné pohledávky ve fázi nařízení o soudního prodeje zástavy jsou bezpředmětné. Zástavní věřitel rovněž vyloučil, že úvěr poskytnutý [jméno FO] byl úvěrem spotřebitelským, kdy smlouva byla uzavřena dne 26.11.2010 tj. před účinností zákona č. 145/2010 Sb. účinného od 1.1.2011 do 31.12.2015, jakož i zákona č. 257/2016 Sb. účinného od 1.12.2016. Rovněž upozornění zástavního dlužního na svého věřitele – žalobce, který má vůči zástavnímu dlužníkovi vykonatelnou pohledávku je zcela irelevantní pro toto řízení. Dále bylo uvedeno, že zástavní věřitel doložil a osvědčil, že disponuje zajištěnou pohledávkou tj. doložil zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Toto podání bylo odesláno Okresním soudem v Kolíně dne 23.2.2021 a bylo doručeno zástupci zástavního dlužníka dne 26.2.2021.

15. Z usnesení Okresního soudu v Kolíně ze dne 8. 3. 2021 č. j. [spisová značka], potvrzení z DS právního zástupce dlužníka žalobce – [právnická osoba] o doručení a detailu řízení z info justice sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že tímto rozhodnutím Okresní soud v Kolíně nařídil výrokem I. k uspokojení pohledávky zástavního věřitele (žalovaného, jehož správou byl pověřen [právnická osoba]) za dlužníkem [jméno FO] ve výši 35.719.128,20 Kč dle smlouvy o úvěru ze dne [Anonymizováno] ze dne 26.11.2010 prodej zástavy, a to pozemku - st. p. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2 - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba čp. [Anonymizováno] – rodinný dům, st. p. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m 2 - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba čp. [Anonymizováno] – rodinný dům, pozemku parcelní číslo [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m 2 – orná půda, pozemku č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m 2 – ovocný sad, pozemku č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 – ovocný sad, pozemku č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m 2 – ostatní plocha; vše zapsané na LV č. [hodnota] vedeného u [katastrální úřad], [katastrální pracoviště], [katastrální území]. Výrokem II. bylo rozhodnuto, že zástavní dlužník je povinen zaplatit zástavnímu věřiteli na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2.458 Kč, a výrokem III. bylo rozhodnuto o povinnosti zástavního dlužníka uhradit státu soudní poplatek ve výši 5.000 Kč. Toto rozhodnutí bylo doručeno právnímu zástupci zástavního dlužníka dne 31.3.2021. Soud měl za to, že zástavní věřitel v posuzované věci doložil zajištěnou pohledávku o úvěru ze dne 26.11.2010, zástavní právo k zástavě, kdo je zástavním dlužníkem tj. doložil všechny tři nezbytné formální náležitosti dle ust. § 358 odst. 1 z.ř.s. a žádné jiné skutečnosti nebyly pro toto rozhodnutí významné.

16. Z usnesení Okresního soudu v Kolíně ze dne 24.5.2021 c.j. [spisová značka] vč. potvrzení z DS právního zástupce dlužníka žalobce – [právnická osoba] o doručení dne 25.5.2021 bylo zjištěno, že Okresním soudem v Kolíně bylo rozhodnuto o procesním nástupnictví, kdy dle ust. § 107a o.s.ř. na místo dosavadního věřitele – [právnická osoba] vstoupila společnost [Jméno žalovaného], IČO: [IČO žalovaného], sídlem [adresa] tj. žalovaný, neboť bylo zrušeno zajištění pohledávek, pro které byl pověřen původní zástavní věřitel jejich správou. Toto rozhodnutí bylo doručeno právním zástupce zástavního dlužníka dne 25.5.2021. Pravomocně byla věc ukončena k 3.3.2022.

17. Z usnesení Krajského soudu v Praze pod č.j. [spisová značka] ze dne 2.2.2022, potvrzení z DS právního zástupce dlužníka žalobce – [právnická osoba]. o doručení a detailu řízení z info justice sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. bylo změněno v části pohledávky, pro kterou byl prodej zástavy nařízen s tím, že bylo uvedeno, že částka ve výši 35.719.128,20 Kč se sestává z jistiny ve výši 14.737.147,69 Kč a v usnesení specifikovaného příslušenství a poplatků, dále ve výroku II. tak, že se o nákladech řízení nerozhoduje, a v dalším bylo usnesení ze dne 8. 3. 2021 č. j. [spisová značka] potvrzeno. Toto rozhodnutí bylo zástupci zástavního dlužníka doručeno dne 3.3.2022, kdy k pravomocnému ukončení předmětného řízení o nařízení soudního prodeje zástavy došlo ke dni 3.3.2022. Odvolací soud se z totožnil s tím, že byly naplněny požadavky zákona pro nařízení soudního prodeje zástavy, kdy výrok I. změnil tak, že stanovil jednotlivé části pohledávky zástavního věřitele, pro které byl prodej zástavy nařízen, kdy určení výše jednotlivých pohledávek, doby, za kterou jsou požadovány, je nutné z hlediska vykonatelnosti rozhodnutí, tak, aby se případně mohl zástavní dlužník bránit ve druhé fázi řízení návrhem na zastavení exekuce s tím, které z pohledávek již, byť částečně, uhradil. Zástavní dlužník se v případě, že bude-li nařízena exekuce pro prodej zástavy, může bránit v rámci návrhu na zastavení exekuce námitkami, jakože dlužník [jméno FO] uzavíral smlouvu o úvěru jako spotřebitel, či tím že částky, které zástavní věřitel uvádí nejsou správně vypočteny tj. těmito tvrzeními se odvolací soud nezabýval, neboť by musel provádět dokazování, které se v této fázi řízení o prodeji zástavy neprovádí. V souladu s judikaturou Nejvyššího soudu odvolací soud změnil i výrok o náhradě nákladů řízení, o nichž se v první fázi nařízení prodeje zástavy se nerozhoduje. O nákladech této fáze řízení bude rozhodnuto v rámci exekučního řízení, pokud zástavní věřitel podá exekuční návrh.

18. Soud provedené důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.

19. Dle ust. § 589 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ) zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno.

20. Dle ust. § 589 odst. 2 NOZ neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba).

21. Dle ust. § 590 odst. 1 NOZ věřitel se může dovolat neúčinnosti právního jednání a) které dlužník učinil v posledních pěti letech v úmyslu zkrátit své věřitele, byl-li takový úmysl druhé straně znám, b) kterým dlužník v posledních dvou letech zkrátil své věřitele, musel-li být druhé straně znám dlužníkův úmysl věřitele zkrátit, nebo c) kterým byl věřitel zkrácen a k němuž v posledních dvou letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo které dlužník učinil ve prospěch takové osoby, ledaže druhé straně v době, kdy se právní jednání stalo, dlužníkův úmysl zkrátit věřitele znám nebyl a ani znám být nemusel.

22. Pro provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba není důvodná. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 9.5.2022 domáhal primárně vyslovení neúčinnosti právního úkonu tj. určení, že nařízení soudního prodeje zástavy dle usnesení Okresního soudu v Kolíně c.j. [spisová značka] ze dne 8.3.2021 resp. usnesení Krajského soudu v Praze pod č.j. [spisová značka] ze dne 2.2.2022 je vůči žalobci právně neúčinné.

23. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 5063/2008 ze dne 20.5.2010 předpokladem úspěšnosti odpůrčí žaloby není prokázání naléhavého právního zájmu žalobce na požadovaném určení neúčinnosti právního úkonu ve smyslu ust. § 80 o.s.ř., neboť odpůrčí žaloba není žalobou o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není; je právním prostředkem sloužícím k uspokojení vymahatelné pohledávky věřitele v řízení o výkon rozhodnutí (exekučním řízení), a to postižením věcí nebo jiných majetkových hodnot, které odporovaným právním úkonem ušly z dlužníkova majetku, popřípadě vymožením peněžité náhrady ve výši odpovídající prospěchu získanému z odporovatelného právního úkonu.

24. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem jako věřitelem a společností [právnická osoba]. jako dlužníkem byla dne 10.4.2015 uzavřena smlouva o zápůjčce/úvěru, na základě které byla společnosti [právnická osoba]. poskytnuta částka ve výši 620.000 EUR. Z důvodu vedení řízení o soudním prodeji zástavy došlo mezi těmito subjekty k ukončení úvěrové smlouvy, a to na základě dopisu ze dne 10.8.2020, kdy následně mezi uvedenými subjekty byla uzavřena dohoda se svolením k vykonatelnosti ze dne 19.1.2021 tj. byl sepsán notářský zápis [Anonymizováno], [Anonymizováno], a to notářem [tituly před jménem] [jméno FO]. Je tedy prokázáno, že žalobce má za společností [právnická osoba]. jako svým dlužníkem vykonatelnou pohledávku.

25. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 549/2001 je aktivně legitimován k podání odpůrčí žaloby jen ten, kdo měl za dlužníkem - v této věci společností [právnická osoba]. pohledávku v době, kdy byl učiněn odporovaný právní úkon tj. usnesení Krajského soudu v Praze pod č.j. [spisová značka] ze dne 2.2.2022.

26. Rovněž bylo prokázáno, že mezi společností [právnická osoba]., což je dlužník žalobce, a [jméno FO], což je dlužník žalovaného, byla dne 2.4.2015 uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byl nákup/prodej nemovitých věcí, a to konkrétně pozemku st. parc. č.[hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], rodinný dům, pozemku st. parc. č.[hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], rodinný dům, pozemku parc. č. [Anonymizováno], orná půda, pozemku parc. č. [Anonymizováno], ovocný sad, pozemku parc. č. [Anonymizováno], ovocný sad, pozemku parc. č. [Anonymizováno], ostatní plocha, vše zapsáno na listu vlastnictví č. [hodnota] vedeného [katastrální úřad] [katastrální pracoviště] pro [katastrální území] za cenu 17.000.000 Kč. Bylo prokázáno, že na předmětných nemovitých věcech ke dni podpisu kupní smlouvy vázlo zástavní právo smluvní ve prospěch žalovaného, kdy zástavní právo bylo sjednáno dne 26.11.2010 za účelem zajištění smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalovaným a [jméno FO] dne 26.11.2010. Bylo tedy prokázáno, že dlužník žalobce společnost [právnická osoba]. je vlastníkem nemovitých věcí ve vztahu k nimž, byl nařízen soudní prodej zástavy dle usnesení Okresního soudu v Kolíně c.j. [spisová značka] ze dne 8.3.2021 resp. usnesení Krajského soudu v Praze pod č.j. [spisová značka] ze dne 2.2.2022, kdy toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 3.3.2022. Společnost [právnická osoba]. jako kupující společně s kupovanými nemovitými věcmi přejímala i věcná břemena, dluhy, zástavní práva a jiná práva třetích osoby.

27. Je třeba uvést, že zástavní dlužník společnost [právnická osoba]. si při uzavření kupní smlouvy ze dne 2.4.2015 musel být vědom toho, že kupuje nemovitost zatíženou zástavním právem, musel si být vědom, že zástavní věřitel tj. žalovaný může kdykoliv podat návrh na nařízení soudního prodeje zástavy. Je zcela na libovůli zástavního věřitele, kdy a zda návrh na nařízení soudního prodeje zástavy podá, kdy tento takto toliko realizuje úkony, které mu k uspokojení jeho pohledávky dává právní řád. Jinými slovy řečeno dlužník žalobce společnost [právnická osoba]. si musela být při uzavření kupní smlouvy vědoma toho, že pokud [jméno FO] nebude svůj závazek vůči žalovanému plnit musí počítat s tím, že zástavní věřitel tj. žalovaný přikročí k uspokojení své pohledávky ze zástavy, což učinil dne 21.2.2020. Je třeba uvést, že návrh na nařízení soudního prodeje zástavy ze dne 21.2.2020 (téhož dne zahájeno řízení) byl učiněn za žalovaného [právnická osoba], který byl pověřen správou žalovaného rozhodnutím Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 4.8.2017 č.j. [spisová značka], nikoliv žalovaným, který do řízení o soudním prodeji zástavy vstoupil až na základě usnesení Okresního soudu v Kolíně ze dne 24.5.2021 c.j. [spisová značka].

28. Pro úplnost soud uvádí, že v řízení nebylo prokázáno a ostatně uvedené ani nebylo tvrzeno, že by [jméno FO] předmětné nemovité věci prodal na základě kupní smlouvy ze dne 2.4.2015 společnosti [právnická osoba]. se souhlasem žalovaného. Z uvedeného je zřejmé, že došlo k porušení povinnosti ze strany zástavce [jméno FO], které pro něj vyplývaly z č.l. VI. bod 1 zástavní smlouvy ze dne 26.11.2010, a to, že zástavce nebyl oprávněn bez předchozího písemného souhlasu věřitele – žalovaného, předmět zástavního práva nebo jakoukoliv jeho část převést na třetí osobu. Otázka platnosti kupní smlouvy nebyla v rámci této věci řešena, kdy ze strany žádného z účastníků nebyla platnost smlouvy zpochybněna.

29. Vzhledem k tomu, že žalovaný namítal nedostatek pasivní legitimace v projednávané věci, je třeba uvést, že osobou pasivně legitimovanou v rámci odpůrčího práva je např. dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 549/2001 ze dne 22.1.2002 třetí osoba, vůči níž neúčinné jednání směřovalo či z něj měla prospěch tj. nikoliv dlužník tj. společnost [právnická osoba]., jak se mylně domnívá žalovaný. V projednávané věci tedy je žalovaný jako zástavní věřitel ve věci pasivně legitimován. Jinými slovy řečeno žaloba o určení, že dlužníkův právní úkon je vůči věřiteli neúčinný, může být úspěšná jen tehdy, byla-li podána vůči osobě, s níž nebo v jejíž prospěch byl právní úkon učiněn.

30. K tomu soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2041/2012 ze dne 27.8.2013, dle kterého uplatnění práva zástavního věřitele na uspokojení jeho pohledávky ze zástavy na základě smlouvy o zřízení zástavního práva, uzavřené mezi ním a dlužníkem, zkracuje možnost věřitele uspokojit svou vymahatelnou pohledávku ze zastaveného majetku dlužníka. Nejvyšší soud České republiky proto dospěl k závěru, že uplatnění práva zástavního věřitele na uspokojení jeho pohledávky ze zástavy, k níž vzniklo zástavní právo na základě zástavní smlouvy uzavřené mezi dlužníkem a zástavním věřitelem, může věřitel za podmínek uvedených v ustanovení § 42a občanského zákoníku odporovat (lze aplikovat i v rámci současně platné právní úpravy). Odporovatelným právním úkonem tu však nemůže být smlouva o zřízení zástavního práva, která sama o sobě nevede ke zmenšení majetku dlužníka, nýbrž právní úkon, kterým zástavní věřitel na základě smlouvy o zřízení zástavního práva uzavřené mezi ním a dlužníkem uplatňuje právo na uspokojení své pohledávky ze zástavy (např. návrh na zpeněžení zástavy ve veřejné dražbě nebo soudním prodejem zástavy, návrh na výkon rozhodnutí prodejem zastavené movité věci, nemovitosti nebo podniku, přihláška pohledávky do zahájeného řízení o výkon rozhodnutí prodejem zastavené movité věci, nemovitosti nebo podniku). Rozhodnutí soudu, jímž by bylo určeno, že právní úkon, kterým zástavní věřitel na základě zástavní smlouvy uzavřené s dlužníkem uplatnil právo na uspokojení své pohledávky ze zástavy v řízení o výkon rozhodnutí prodejem zastavené movité věci, nemovitosti nebo podniku, popřípadě v exekučním řízení, je vůči věřiteli právně neúčinný, by v takovém případě představovalo podklad k tomu, aby se věřitel mohl domáhat uspokojení své vymahatelné pohledávky v řízení o výkon rozhodnutí (v exekučním řízení) postižením zastaveného majetku dlužníka, aniž by se při tomto výkonu rozhodnutí (exekuci) ve vztahu mezi věřitelem a zástavním věřitelem přihlíželo k lepšímu pořadí zástavního věřitele při uspokojování pohledávek, které zástavní věřitel získal uzavřením zástavní smlouvy na úkor věřitele a které by věřitel, jehož odpůrčí žalobě bylo vyhověno, mohl úspěšně popřít tzv. odporovou žalobou podle ustanovení § 267a o. s. ř. podanou proti zástavnímu věřiteli. Jestliže by zástavní věřitel uplatnil právo na uspokojení své pohledávky ze zástavy návrhem na zpeněžení zástavy ve veřejné dražbě nebo soudním prodejem zástavy a jestliže by byly splněny podmínky, za nichž lze tomuto právnímu úkonu odporovat, mohl by se věřitel - místo určení právní neúčinnosti právního úkonu – ve smyslu ustanovení § 42a odst. 4 části věty za středníkem občanského zákoníku domáhat, aby mu zástavní věřitel vydal získaný výtěžek dražby nebo soudního prodeje zástavy až do výše vymahatelné pohledávky věřitele.

31. Z uvedeného rozhodnutí Nejvyššího soudu je zřejmé, že odporovaným úkonem může být pouze a jedině úkon zástavního věřitele, zde návrh na nařízení soudního prodeje zástavy, nikoliv rozhodnutí soudu, kterým byl soudní prodej zástavy nařízen tj. usnesení c.j. [spisová značka] ze dne 8.3.2021 resp. usnesení Krajského soudu v Praze pod č.j. [spisová značka] ze dne 2.2.2022, jak žalobce výslovně uvedl u jednání, které se konalo dne 18.10.2023 a i v rámci svých jednotlivých podání.

32. Na podporu bodu 31 soud uvádí, že k pojetí výrazu právní jednání dlužníka je třeba zmínit rovněž ust. § 589 odst. 1 větu druhou, podle které má věřitel odpůrčí právo i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné anebo bylo-li již (míněno exekučně) uspokojeno. Citované pravidlo umožňuje věřiteli odporovat i těm procesním úkonům či opominutím dlužníka, které jsou kryty vydaným soudním rozhodnutím, nikoliv těmto rozhodnutím (Pulkrábek In: Melzer, Tégl a kol. 2014). Tak např. uzná-li dlužník ve sporu s odpůrcem uplatněný procesní nárok a soud na jeho základě rozhodne rozsudkem pro uznání, není vykonatelnost takového rozsudku na překážku tomu, aby věřitel uznání procesního nároku (při splnění dalších předpokladů) s úspěchem odporoval.

33. Dlužníkem žalobce je tedy společnost [právnická osoba]., nikoliv žalovaný, kdy tato společnost [právnická osoba]. neučinila žádné právní jednání směřující k soudnímu prodeji zástavy, kdy druhou stranou takového úkonu by byl žalovaný, když zástavní smlouva byla uzavřena mezi žalovaným a [jméno FO]. Společnost [právnická osoba]. je v pozici zástavního dlužníka toliko v důsledku následně dne 2.4.2015 uzavřené kupní smlouvy s [jméno FO].

34. Smyslem odpůrčí žaloby dle ust. 589 NOZ je z pohledu žalujícího věřitele dosáhnout rozhodnutí soudu, kterým by bylo určeno, že je vůči němu neúčinný dlužníkem učiněný právní úkon. Rozhodnutí soudu, kterým bylo odpůrčí žalobě vyhověno, představuje podklad k tomu, aby se věřitel mohl na základě titulu způsobilého k výkonu rozhodnutí (exekučního titulu), vydaného proti dlužníku, domáhat nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce) postižením toho, co odporovaným (právně neúčinným) právním úkonem ušlo z dlužníkova majetku, a to nikoliv proti dlužníku, ale vůči osobě, v jejíž prospěch byl právní úkon učiněn. V případě, že uspokojení věřitele z tohoto majetku není dobře možné (například proto, že osobě, v jejíž prospěch dlužník odporovaný právní úkon učinil, již takto nabyté majetkové hodnoty nepatří), může se věřitel - místo určení neúčinnosti právního úkonu - domáhat, aby mu ten, komu z odporovatelného právního úkonu dlužníka vznikl prospěch, vydal takto získané plnění. Odpůrčí žaloba je tedy právním prostředkem sloužícím k uspokojení vymahatelné pohledávky věřitele v řízení o výkon rozhodnutí (v exekučním řízení), a to postižením věcí nebo jiných majetkových hodnot, které odporovaným právním úkonem ušly z dlužníkova majetku, popřípadě vymožením peněžité náhrady ve výši odpovídající prospěchu získanému z odporovatelného právního úkonu.

35. Podmínky, za kterých žalobce jako věřitel mohl odporovat právním úkonům dlužníka jsou specifikovány v ust. § 590 odst. 1 NOZ, kdy odporovatelným je takový právní úkon dlužníka, který dlužník a) učinil v posledních pěti letech v úmyslu zkrátit své věřitele, byl-li takový úmysl druhé straně znám, či b) učinil v posledních dvou letech zkrátil své věřitele, musel-li být druhé straně znám dlužníkův úmysl věřitele zkrátit. O úmysl zkrátit věřitele se jedná zejména tehdy, jestliže dlužník právním úkonem chtěl zkrátit své věřitele nebo jestliže věděl, že právním úkonem může zkrátit své věřitele, a pro případ, že je skutečně zkrátí, s tím byl srozuměn. Rozhodující také je, že odporovaný úkon (objektivně) zkracuje věřitele dlužníka (a že je s tím dlužník alespoň srozuměn); případný motiv, pohnutka dlužníka pro takový úkon či to, že tímto úkonem plní nějaký jiný svůj závazek, přitom nejsou rozhodné. Rovněž v případě, že dlužník plní uzavřením smlouvy se třetí osobou svůj morální nebo právní závazek, může uzavřením smlouvy sledovat úmysl zkrátit své věřitele (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26.9.2006 sp. zn. 30 Cdo 653/2006).

36. V případě první skutkové podstaty zákon vyžaduje, aby věřitel – žalobce - tvrdil a prokázal – vedle naplnění obecných předpokladů odpůrčího práva –, že dlužník dotčené právní jednání učinil v úmyslu zkrátit věřitele, jakož i to, že odpůrci byl tento úmysl dlužníka znám (např. srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3627/2013). Jak zkracující úmysl dlužníka, tak vědomost odpůrce o něm musejí být dány v době právního jednání. V zavinění dlužníka a odpůrce ostatně spočívá ospravedlnění úpravy odpůrčího práva: byť odpůrce věděl o úmyslu dlužníka zkrátit věřitele, přesto s dlužníkem k újmě věřitele/věřitelů participoval na odporovaném právním jednání.

37. U druhého případu úmyslného zkrácení se na věřiteli – žalobci vyžaduje – vedle prokázání zkracujícího úmyslu dlužníka a naplnění obecných předpokladů odpůrčího práva – důkaz, že odpůrci musel být zkracující úmysl dlužníka znám. Oproti prvnímu případu úmyslného zkrácení tedy není nutná skutečná vědomost odpůrce o úmyslu dlužníka, nýbrž věřitel nese důkazní břemeno ohledně toho, že odpůrce takový úmysl znát musel. Na straně odpůrce jde o zaviněnou neznalost, když jej zákonodárce činí odpovědným za to, že neznal dlužníkův úmysl, ačkoliv jej s ohledem okolnosti věci znát měl. Po odpůrci tak zákon požaduje, aby ve styku s dlužníkem jednal s náležitou pečlivostí.

38. Odpůrčí právo věřitele se tedy neobejde bez naplnění tří základních předpokladů, které jsou vymezeny v ust. § 589 odst. 1 NOZ, a to: a. existence vykonatelné pohledávky věřitele vůči dlužníkovi, b. právní jednání dlužníka, c. které zkracuje uspokojení věřitele; k těmto obecným předpokladům, které se uplatní vždy poté přistupují předpoklady zvláštní, které jsou uvedeny v jednotlivých skutkových podstatách dle ust. § 590 a § 591 NOZ.

39. V projednávané věci bylo prokázáno, že mezi žalovaným a dlužníkem žalobce společností [právnická osoba]. není a nebyl žádný právní vztah, nebylo učiněno jakékoliv právní jednání dlužníka - společnosti [právnická osoba]. ve spolupráci s žalovaným, které by zkracovalo uspokojení žalobce jako věřitele, kdy předmětná společnost [právnická osoba]. se stala účastníkem řízení o soudním prodeji zástavy právě a toliko v důsledku kupní smlouvy uzavřené s [jméno FO], kdy byly prodány nemovité věci zajištěné zástavním právem (viz již uvedeno shora), pro které byl nařízen soudní prodej zástavy. Soud má po provedeném dokazování má za to, že nebyly naplněny žádné předpoklady uváděné v ust. § 589 a § 590 NOZ, v projednávané věci žalobce neprokázal tj. neunesl břemeno tvrzení resp. břemeno důkazní stran zejména toho, že by došlo k právnímu jednání zkracujícího žalobce jako věřitele, vědomosti strany žalovaného o zkracujícím úmyslu dlužníka tj. že dlužník učinil jakýkoliv úkon v úmyslu zkrátit věřitele (žalobce) a že tento úmysl byl žalovanému znám či musel být znám.

40. S ohledem na uvedené soud podanou žalobu výrokem I. tohoto rozsudku zamítl. Soud žalobu zamítl výrokem II. tohoto rozsudku i ve vztahu k eventuálnímu petitu, kdy není jediného zákonného důvodu, proč by žalovaný, který s využitím prostředků, které mu k ochraně jeho zájmů dává právní řád, a který podal návrh na nařízení soudního prodeje zástavy v rámci uspokojení své splatné a vykonatelné pohledávky, kdy tento byl navíc podán pověřeným správcem žalovaného, měl být povinen, vyplatit žalobci výtěžek ze zpeněžené zástavy, navíc za situace vážící se k důvodům, pro které byla žaloba zamítnuta výrokem I.

41. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. s tím, že plně úspěšnému žalovanému přísluší náhrada nákladů řízení ve výši 27.274,61 Kč, které se sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 9 dost. 3 písm. a) a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátní tarif (dále jen AT) z tarifní hodnoty výši 35.000 Kč - ve výši 2.500 Kč za přípravu a převzetí věci dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) AT, - ve výši 2.500 Kč za sepis vyjádření k žalobě ze dne 9.8.2022 dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT, - ve výši 2.500 Kč za účast u jednání dne 18.10.2023 od 13:00 hodin do 13:50 hodin dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) AT, - ve výši 2.500 Kč za sepis vyjádření ze dne 20.12.2023 dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT, - ve výši 2.500 Kč za účast u jednání dne 6.3.2024 od 13:00 do hodin dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) AT, - k tomu se vážící 5 x paušální náhrada výdajů dle ust. § 13 odst. 4 AT v částce 300 Kč za každý ze 5 úkonů právní služby tj. 1.500 Kč, - náhrady za promeškaný čas strávený na cestě k jednání soudu dne 18.10.2023 a dne 6.3.2024 vždy v rozsahu 10 půlhodiny tj. 10 x 100 Kč x 2 – Kč dle ust. § 14 odst. 1,3 AT tj. 2.000 Kč, - cestovného k jednání dne 18.10.2023 ve výši 3.326 Kč za cestu k jednání u soudu právním zástupcem žalovaného z Prahy do Brna a zpět o vzdálenosti 416 km motorovým vozidlem Seat, RZ [SPZ] průměrné spotřebě 6,2 litru benzínu 95 na 100 km (3 údaj o spotřebě dle technického průkazu), kdy soud vycházel z ceny ve výši 41,20 Kč za litr a základní náhrady za 1 km ve výši 5,2 Kč za kilometr (vyhláška č. 191/2023 Sb.), - cestovného k jednání dne 6.3.2024 ve výši 3.315 Kč za cestu k jednání u soudu právním zástupcem z Prahy do Brna a zpět o vzdálenosti 416 km motorovým vozidlem Seat, RZ [SPZ] průměrné spotřebě 6,2 litru benzínu 95 na 100 km (3 údaj o spotřebě dle technického průkazu), kdy soud vycházel z ceny ve výši 38,20 Kč za litr a základní náhrady za 1 km ve výši 5,6 Kč za kilometr (vyhláška č. 398/2023 Sb.), - 21 % DPH z částky ve výši 22.541 Kč tj. ve výši 4.733,61 Kč. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. pak soud uložil žalobci zaplatit tyto náklady řízení k rukám právního zástupce, který žalovaného v tomto řízení zastupoval.

42. Lhůta k plnění je odůvodněna ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení