17 C 105/2021-141

Rubrum

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Fejtovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený obecnou [údaje o zástupci] pro bezdůvodné obohacení takto:

Výrok

I. Řízení se co do částky 4 202,50 Kč, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 16 059,50 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 41 877 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [titul] [jméno] [jméno], advokáta se sídlem [adresa].

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Novém Jičíně náklady řízení ve výši 10 751 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou dne [datum] domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 20 262 Kč s tvrzením, že žalobce je vlastníkem pozemků parc. [číslo] orné půdy o výměře 440 m2, pozemku parc. [číslo] orné půdy o výměře 446 m2 a pozemku parc. [číslo] zastavěné plochy a nádvoří o výměře 35 m2 v obci a katastrálním území (dále jen„ k.ú.“) [obec]. Žalovaný se na základě kupní smlouvy ze dne 9. 8. 2019 stal vlastníkem staveb bývalého areálu zahradnictví na ulici [ulice] v [město], jedná se o soubor [staveb] (staveb nezapisovaných do katastru nemovitostí) a staveb technického vybavení. Celý areál je již řadu let nevyužíván, a je tedy ve značně zchátralém stavu. Žalovaný se stal vlastníkem toliko staveb, nikoliv pozemků pod nimi, když tato skutečnost byla žalovanému od počátku známa. Žalovaný tedy již při uzavírání kupní smlouvy věděl, že nabývá stavby na cizích pozemcích, aniž by měl zajištěn přístup k těmto stavbám a aniž by měl s vlastníky jednotlivých pozemků uzavřenu jakoukoli dohodu, která by jej opravňovala užívat cizí pozemky. Žalovaný přesto plánuje stavby využívat ke své podnikatelské činnosti, přičemž vlastníkům pozemků vyhrožuje vyvlastněním. Žalovaný tak uvedené pozemky ve vlastnictví žalobce dlouhodobě, nejméně od září 2019, užívá, když užívá stavby neevidované v katastru nemovitostí tj. skleníky/pařeniště a dále stavbu bez čp./če, jinou stavbu, a to bez právního titulu pro toto užívání. Za toto užívání pozemků ničeho nehradí, čímž se na úkor žalobce bezdůvodně obohacuje. Na tuto skutečnost byl žalovaný upozorněn dopisem právního zástupce žalobce ze dne 30. 6. 2021, v němž byl také vyzván k úhradě bezdůvodného obohacení za období září 2019 až červen 2021. Na předžalobní výzvu však žalovaný nereagoval a předmětné pozemky i nadále užívá. Žalobci se jako adekvátní výše bezdůvodného obohacení částka 12 Kč/1m2 / rok, což při celkové výměře pozemků parc. [číslo] násobku počtu měsíců, které žalovaný pozemky užívá, činí celkem 20.262 Kč (921 m2 x 22 měsíců). Vzhledem k postoji žalovaného k věci, má za to, že případný znalecký posudek, který by nechal žalobce vypracovat, by žalovaný rozporoval, a proto navrhuje, aby znalecký posudek zadal soud.

2. Soud ve věci vydal dne 10. 8. 2021 platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný včasný odpor a následně se k věci písemně vyjádřil dne 11. 8. 2021 tak, že nárok žalobce neuznává a navrhoval zamítnutí žaloby; ztotožnil se s tvrzením žalobce, že se žalovaný na základě kupní smlouvy ze dne 9. 8. 2019 stal výlučným vlastníkem staveb bývalého areálu zahradnictví a že žalobce má ve svém vlastnictví pozemky parc. [číslo] v k.ú. [obec] (dále také jen„ předmětné pozemky“). Ztotožnil se i s tvrzením, že celý bývalý areál bývalého zahradnictví je již řadu let nevyužíván a že je tedy ve značně zchátralém stavu. Dále uvedl, že stavby žalovaného byly postaveny před účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen„ o.z.“) a v souladu s § 3055 o.z. se nestaly součástí žádného pozemku pod nimi. Žalovaný tedy samozřejmě již při uzavírání kupní smlouvy věděl, že nabývá stavby na cizích pozemcích. Předmětné pozemky leží desítky let pod nánosy kontaminace a znečištění, které tam během 20let způsobili právní předchůdci, vandalové a squatteři. Od doby restitucí se nikdo z majitelů o pozemky ani o činnost v areálu nestaral. Žalovaný chce pozemky ve sklenících revitalizovat a provozovat zahradnictví. Žalovaný si je dobře vědom institutu bezdůvodného obohacení, proto se snaží již téměř dva roky jednat s majiteli všech pozemků pod všemi jeho budovami. Dne 5. 8. 2021 žalovaný rozeslal všem majitelům pozemků pod stavbami návrh dohody o vypořádání bezdůvodného obohacení, přičemž žalobce tuto korespondenci převzal dne 10. 8. 2021. S dalšími žalobními tvrzeními žalovaný nesouhlasí, není pravda, že nemá zajištěn přístup ke stavbám, není pravda, že žalovaný vyhrožuje vyvlastněním, není pravda, že se žalovaný pokoušel vynutit si přístup ke stavbám. Není také pravda, že žalovaný pozemky žalobce dlouhodobě, nejméně od září 2019 užívá. Právní účinky vkladu nastaly až ke dni 30. 12. 2019 a od té doby je vlastníkem nemovitostí, které převzal v únoru 2020. Není pravda, že byl žalovaný na bezdůvodné obohacení ze strany žalobce upozorněn, jediné upozornění dostal dopisem právního zástupce žalobce ze dne 30. 6. 2021, v němž byl vyzván takto k odstranění staveb na pozemcích, když tuto korespondenci převzal žalovaný dne 16. 7. 2021 na poště, žaloba byla podána 13. 7. 2021. Na předžalobní výzvu žalovaný reagoval dopisem doručeným právnímu zástupci žalovaného dne 19. 7. 2021. Žalovaný zatím odváží odpad a žádný užitek ze staveb nemá, nemohl se tedy obohatit o 20 262 Kč.

3. Při prvním soudním jednání v této věci konaném dne 22. 11. 2021 žalobce uvedl, že upravuje svá žalobní tvrzení tak, že požaduje bezdůvodné obohacení namísto za období od září 2019 do června 2021 za období od ledna 2020 do října 2021, tedy stále za 22 měsíců.

4. Obecná zmocněnkyně při jednání dne 22. 11. 2021 uvedla, že žalovaný uznává žalobní nárok co do základu a výše 12 Kč za m2 a rok ve vztahu ke stavbě na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] za období od ledna 2020 do října 2021, tedy za 22 měsíců a 35 m2 uznává žalobní nárok co částky 770 Kč; dále uvedla, že žalovaný uznává žalobní nárok co do základu nárok na zaplacení bezdůvodného obohacení za 886 m2 pozemků parc. [číslo] v k.ú. [obec], a konečně uznal bezdůvodné obohacení za 886 m2 pozemků parc. [číslo] v k.ú. [obec] ve výši 487,30 Kč za pozemky, když vyšel z ceny 0,30 Kč za 1m2 a rok od ledna 2019 do října 2021, když nesouhlasil s cenou 12 Kč za m2 a rok (na rozdíl od pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec]). Dále žalovaný při uvedeném jednání zopakoval, že sice věděl, že kupuje stavby na cizích pozemcích, ale pozemky byly dlouhodobě kontaminovány nepovolenými skládkami, nikdo se o jejich stav nezajímal a žalovaný stavby koupil, aby je dal do pořádku, vyčistil je a začal na nich podnikat. Žalovaný tak od února 2020 uklízí a na vlastní náklady vyváží skládky na těchto pozemcích a za odvoz odpadu z pozemku parc. [číslo] zaplatil 4 091,55 Kč, když tato částka představuje náklady, které musel vynaložit, aby pozemky mohl vůbec užívat, a tuto částku 4 091,55 Kč uplatňuje proti žalobci jak obranu dle § 3005 občanského zákoníku.

5. V podání datovaném dnem 22. 12. 2021 a doručeném soudu do datové schránky dne 28. 12. 2021, žalovaný uvedl, že byl poučen o zásadě koncentrace, přesto nemohl z omluvitelného právního omylu spočívající v neznalosti obecně závazných právních předpisů a z toho vyplývajícího nesprávného posouzení právních důsledků právních skutečností opomněl namítat, že pozemky neměly být dle zákona č. 229/1991 Sb., vůbec vydány a že o to usiloval i JZD [obec] [obec], když pozemky byly zastavěny skleníky, tedy věcmi nemovitými. Žalobce proto nemůže chtít po žalovaném bezdůvodné obohacení, neboť zde není právní titul žalobce k pozemku, dohody o vydání nemovitostí jsou absolutně neplatným právním úkonem. Dne 1. 10. 1989 byl na základě hospodářské smlouvy proveden zápis do katastru nemovitostí změny užívání pozemku parc. [číslo] z dosavadního uživatele [název] na nového uživatele – vlastníka- JZD [obec] na základě převodu zahradnictví od bývalého uživatele [název] [název] [název] [název] a [název] [okres] na [obec] [obec], a to od 1. 10. 1989. Na JZD jako na povinnou osobu se začaly obracet oprávněné osoby s žádostmi o vydání pozemků. Pozemky byly vyvlastněny za náhradu za účelem zřízení zahradnické parcely a sloužily účelu, pro který byly vyvlastněny. Dne 4. 10. 1991 požádal o vydání pozemků pan [příjmení] jako právní předchůdce žalobce, jednalo se o roli [číslo] a označil za držitele JZD [obec].

6. V reakci na podání žalovaného ze dne 28. 12. 2021 žalobce namítal vydržení vlastnického práva k žalobou dotčeným pozemků parc. [číslo] v k.ú. [obec].

7. Podáním ze dne 19. 5. 2022 žalobce rozšířil žalobní žádání a požadoval dále po žalovaném bezdůvodné obohacení ze stejného skutkového důvodu za měsíce listopad 2021 až květen 2022.

8. Při jednání dne 3. 8. 2022 soud připustil změnu žaloby ze dne 22. 11. 2021 spočívající v tom, že žalobce požaduje po žalovaném bezdůvodné obohacení za období leden 2020 až říjen 2021 namísto původně žalovaného bezdůvodného obohacení za období září 2019 až 2021. Dále soud připustil změnu žaloby ze dne 19. 5. 2022 spočívající v rozšíření žalobního žádání o bezdůvodné obohacení dále za období listopad 2021 až prosinec 2021. Rozšíření žaloby ze dne 19. 5. 2022 o bezdůvodné obohacení za období leden 2022 až květen 2022, soud nepřipustil. Důvodem nepřipuštění žaloby byly výsledky dokazování, zejména již dne 4. 5. 2022 vypracovaný znalecký posudek, doručený soudu 6. 5. 2022, který v souladu se znaleckým úkolem zadaným soudem v usnesení ze dne 24. 1. 2022 stanovil obvyklou (tržní) cenu nájmu předmětných pozemků obvyklých v místě a čase za rok 2020 a 2021, nikoli i za rok 2022.

9. Soud ve věci provedl dokazování a z jednotlivých důkazů zjistil následující rozhodné skutečnosti: - z výpisů z katastru nemovitostí vedeného [stát. instituce], [stát. instituce], že žalobce je zapsán jako vlastník pozemků parcela číslo (dále jen„ parc.č.“) [číslo] orná půda o výměře 440 m2 se zapsaným způsobem využití skleník, pařeniště, parc. [číslo] orná půda o výměře 446 m2 se způsobem využití skleník, pařeniště, parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 35 m2 s tím, že na pozemku stojí stavba bez čp/če, se způsobem využití jiná stavba, zapsaná na [list vlastnictví], všechny v obci a katastrálním území (dále jen„ k.ú.“) [obec]; jako nabývací titul uvedených pozemků je zapsána smlouva darovací [číslo] [číslo] [rok] ze dne 28. 3. 2017; právní účinky zápisu práva k okamžiku 5. 4. 2017, zápis proveden 27. 4. 2017. Žalovaný je zapsán na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] jako vlastník stavby bez čp/če se způsobem využití jako jiná stavba na pozemku parc. [číslo] v obci a k.ú. [obec] a jako nabývací titul je zapsána smlouva kupní ze dne 9. 9. 2019 (správně má být 9. 8. 2019) s právními účinky zápisu k 30. 12. 2019; - z listiny označené předávací protokol datované dnem 2. 2. 2020, že v něm osoba označená jako prodávající [příjmení] [jméno] [příjmení] a žalovaný jako kupující označují předmět předání, a to mimo jiné stavbu (pařeniště) neevidovanou v katastru nemovitostí nacházející se na pozemcích parc. [číslo] stavbu (pařeniště) neevidované v katastru nemovitostí nacházející se na pozemcích parc. [číslo] dále prohlašují, že se stavem předmětu předání se strana kupující seznámila, následně pak před podepsáním dohody o narovnání dne 30. 12. 2019; dále se popisuje stav předmětu předání ke dni 2. 2. 2020 tak, že nemovitosti jsou v polorozpadlém stavu, je odpojená elektřina, měřidla nejsou způsobilá, způsobilé jsou skelety a okna v části unimobuněk, stav nemovitostí se od 30. 12. změnil, chybí střecha na jednom skladu …kupující nebude požadovat žádné odškodnění dle dohody o narovnání; - z listiny označené výzva o zvážení dohody o prodeji pozemků datované dnem 4. 5. 2020, že se v ní obecná zmocněnkyně žalovaného obrací na žalobce ve věci obnovy zpustošeného areálu bývalého zahradnictví v [obec] na [obec] a uvádí, že vinou zmatečné státní politiky 90. let v oblasti restitucí… mělo jít o nápravu způsobených škod obnovením původního právního stavu. To se ale nestalo. Vzhledem k zastavěným pozemkům…mělo jít o reparaci, to je odškodnění v podobě finančních obnosů za zastavěné a nepoužitelné pozemky…Celý areál se v zákonech označuje jako Brownfield… Vláda 8. 7. 2019 schválila národní strategii regenerace brownfieldů… V ČR je registrováno přes 2 000 takových objektů a patří mezi ně i areál bývalého zahradnictví [obec] [obec] obracím se…, abyste nahlédl do přiloženého podnikatelského záměru [právnická osoba] s.r.o…. Návrhy kupních smluv spolu se znaleckým odhadem hodnoty pozemků rozeslal žalovaný všem majitelům pozemků… také upozornil všechny majitele, že pokud nedojde ke smírné dohodě, jako další možnost řešení zvolí soudní příkaz k prodeji (vyvlastnění za úředně stanovenou náhradu) …Odesláním návrhů kupních smluv počala běžet lhůta 90 dní, zákonem daný čas na dohodu o prodeji pozemků před vyvlastněním…Zákony ČR i Evropské unie přímo obsahují možnosti odejmutí vlastnických práv k pozemkům vzhledem k obnově brownfieldu na funkční celek…dne 7. 7. 2020 podám na příslušný úřad návrh na odejmutí vlastnických práv ke všem pozemkům v bývalém areálu, za náhradu tržní ceny stanovenou úředním odhadem… Sdělte mi, prosím, nejpozději do 31. 5. 2020, zda souhlasíte s dohodou, - z podací stvrzenky České pošty, s.p., že dne 30. 6. 2021 podal právní zástupce žalobce dvě listovní zásilky k odeslání na adresu žalovaného, - z listiny označené předžalobní výzva ze dne 30. 6. 2021 k úhradě bezdůvodného obohacení a odstranění stavby- [celé jméno žalobce], že v ní právní zástupce žalobce sděluje žalovanému, že zjistil, že na základě kupní smlouvy ze dne 9. 8. 2019, se žalovaný stal vlastníkem staveb neevidovaných v katastru nemovitostí mimo jiné pařeniště na pozemku parc. [číslo] orná půda o výměře 440 m2, pařeniště na pozemku parc. [číslo] orná půda o výměře 446 m2 a stavby bez čp/če, jiná stavba stojící na pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v areálu bývalého zahradnictví na ulici [ulice] v [město]. Uvedené pozemky jsou ve vlastnictví žalobce, který je v důsledku Vaši činnosti a staveb, které na pozemcích stojí, nemůže užívat … nedisponujete žádným právním titulem, který by Vás opravňoval k tomu, abyste pozemky žalobce využíval …užíváním pozemků žalovaného bez právního titulu se na úkor žalobce obohacujete. Žalobci se jako přiměřená výše bezdůvodného obohacení jeví částka 12 Kč/m2 pozemku za rok…s ohledem na výměru pozemků a počet měsíců, kdy pozemek neoprávněně užíváte (září 2019 až červen 2021) vás vyzývávám k úhradě bezdůvodného obohacení v částce 20 262 Kč, a to ve lhůtě do 11. 7. 2021 s tím, že v téže lhůtě očekávám rovněž úhradu částky 5 421 Kč, kterou musel žalovaný účelně vynaložit, aby se dluhu domohl. Dále je žalovaný vyzýván k odstranění uvedených staveb do 11. 7. 2021, současně odvolává souhlas, který byl dříve pro stavby udělen právním předchůdcem žalobce…jedná se toliko o výprosu, kterou může vlastník věci kdykoli odvolat… pokud uvedená lhůta uplyne marně a nedojde k úhradě bezdůvodného obohacení a k odstranění staveb, je zmocněn řešit věc soudní cestou, - z dopisu obecné zmocněnkyně žalovaného ze dne 5. 8. 2021 a označením věci: návrh dohody o vypořádání bezdůvodného obohacení, adresovaného žalobci, že se v něm uvádí, že žalovaný je výlučným vlastníkem staveb bývalého areálu zahradnictví [obec] v [město]. V souladu se zákonem se tyto stavby nestaly součástí pozemků a vlastnictví staveb je odlišné od vlastníka pozemku. Výše uvedenou skutečností vznikl podle § 299 zákona 189/2012 Sb., institut bezdůvodného obohacení majitele staveb. S ohledem na to, že bezdůvodné obohacení vzniklo 30. 12. 2019 a od té doby nebylo plněno, snaží se žalovaný touto dohodou o vzájemné vypořádání bezdůvodného obohacení, a to jak zpětně, tak i dále po další budoucí čas trvání institutu bezdůvodného obohacení (příloha 1/ Dohoda o vypořádání bezdůvodného obohacení). Částka za vypořádání je stanovena podle obvyklé ceny pronájmu zastavěných pozemků Státním pozemkovým úřadem, který má v dané lokalitě taktéž zastavěné pozemky, dle MP 2/4 část 3.9 s účinností od 1. 1. 2021 (příloha 2/ stanovení částky). Prosím o vyjádření, zda s tímto vypořádáním a s touto dohodou souhlasíte. Z listiny označené dohoda o vypořádání bezdůvodného obohacení nedatované a nepodepsané, která byla přílohou dopisu obecné zmocněnkyně žalovaného ze dne 5. 8. 2021, že žalobce je v záhlaví označen jako příjemce, žalovaný jako plátce, a dále se v ní, mimo jiné, uvádí, že žalobce se podle kupní smlouvy ze dne 9. 8. 2019 stal vlastníkem stavby (pařeniště) neevidované v katastru nemovitostí na pozemku parc. [číslo] o výměře 446 m2 ve vlastnictví příjemce, stavby (pařeniště) na pozemku parc. [číslo] o výměře 440 m2, stavby bez čp/če na pozemku parc. [číslo] zastavěné plochy a nádvoří o výměře 35 m2 ve vlastnictví úpříjemce... uvedenou skutečností vznikl institut bezdůvodného obohacení plátce. S ohledem na to, že bezdůvodné obohacení vzniklo 30. 12. 2019 a od té doby nebylo plněno, touto dohodou se vzájemně vypořádají nároky na vydání bezdůvodného obohacení, a to zpětně, a to po další čas trvání institutu bezdůvodného obohacení… Cena je stanovena stejně jako cena pronájmu autonomně nevyužitelného pozemku pod stavbou a stanovil ji Státní pozemkový úřad jako cenu obvyklou. Státní pozemkový úřad stanovuje 2 Kč za m2 plochy pozemku ročně. Plátce je tedy povinen platit příjemci 2 698 Kč ročně. Tato částka bude hrazena příjemci vždy k 31. dni měsíce prosinec, a to na účet příjemce uvedený v dohodě. Zpětné uhrazení ceny za vypořádání uhradí plátce do 31. 12. 2021, - z listiny označené pošta online – sledování zásilek, že dne 5. 8. 2021 byla podána zásilka č. [číslo] k doručení na dodejně [obec] II a dodána dne 9. 8. 2021, - z listiny označené pošta online – sledování zásilek, že dne 30. 6. 2021 byla podána zásilka č. [číslo] k doručení na dodejně [obec] II a dodána dne 16. 7. 2021, - z doručenky datové schránky, že obecná zmocněnkyně žalovaného odeslala dne 17. 7. 2021 do datové schránky právního zástupce žalobce datovou zprávu, která byla dodána dne 17. 7. 2021 a právní zástupce žalobce se do datové schránky přihlásil dne 19. 7. 2021, - z faktury - daňového dokladu PF [číslo], [variabilní symbol], že jako dodavatel jsou označeny [název] [název] [město], p.o., jako odběratel žalovaný, byla vystavena dne 26. 2. 2020, datum uskutečnění zdanitelného plnění je uvedeno 17. 2. 2020 a datum splatnosti 12. 3. 2020 a dále se v ní uvádí: fakturujeme vám za odvoz odpadu, a to objemný odpad s 21% DPH 1 452 Kč, poplatek za odpad 1 000 Kč, ramenový nakladač [příjmení] s 21% DPH 1 306 Kč, manipulace kontejnerem s 21% DPH 242 Kč, pronájem vany ([jméno]) s 21% DPH 90,75 Kč, celkem 4 091,55 Kč, - z dokladu [název] [název] [město], p.o., že obsahuje označení objednávky [číslo] 2020, jako původce odpadu je uveden žalovaný, druh vozidla [název] [značka] 18 [číslo], datum vývozu 17. 2. 2020, - ze záznamu o době řízení vozidla, že 14. 2. 2020 a 17. 2. 2020 evidují [název] [název] [město], p.o., použití vozidla [značka] [značka] [číslo] [číslo], mimo jiné v místě [obec], [ulice], - z rozhodnutí Pozemkového úřadu Okresního úřadu [okres] ze dne 4. 12. 1996, č.j. [spisová značka] [číslo], že se v něm uvádí, že uvedený úřad jako věcně a místně příslušný správní orgán podle ust. § 11 písma) a ust. § 12 písm. a) zák. č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, v platném znění, a ust. § 5 zák. č. 71/1967 Sb., o správním řízení, rozhodl v řízení podle § 9 odst. 4 zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen zákona) za účasti 1) oprávněné osoby podle § 4 odst. 2 [jméno] [příjmení], [datum narození], 2) povinné osoby, kterou je podle § 5 odst. 1, 2 zákona Okresní podnik průmyslové výroby a služeb s.p., [okres], v likvidaci, 3) Pozemkového fondu ČR, takto: oprávněná osoba je vlastníkem níže uvedených nemovitostí v katastrálním územní [obec]. Po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí zapíše Katastrální úřad [okres] do katastru nemovitostí-listu vlastnictví pro obec a k.ú. [obec], právo vlastnické pro [jméno] [příjmení], [datum narození], k vydávané nemovitosti stav dle PK parc. [číslo] role o výměře 3942 m2, stav dle KN parc. [číslo] orná, o.p., výměra 3942 m2. V odůvodnění uvedené rozhodnutí se uvádí, že bylo doloženo uplatnění nároku oprávněné osoby ze dne 16. 12. 1992, zejména výpisem z pozemkové knihy kn.vl. [číslo] pro k.ú. [obec], podle kterého byl původním vlastníkem [příjmení] [příjmení]; dále bylo předloženo rozhodnutí Státního notářství v [obec] č.j. [spisová značka], které potvrzuje, že původní vlastník zemřel dne 17. 10. 1991 bez zanechání závěti a oprávněná osoba tímto rozhodnutím a svým rodným a křestním listem [jméno] [příjmení], rozená [příjmení], prokazuje, že je oprávněnou osobou dle ust. § 4 odst. 2 písm. c) zákona. Předmětný pozemek přešel na čs. stát na základě rozhodnutí o vyvlastnění rady MěNV v [město] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] odbor pro výstavbu. Proti rozhodnutí se pan [příjmení] [příjmení] odvolal, avšak bezvýsledně. Součástí uplatnění je čestné prohlášení oprávněné osoby ze dne 16. 12. 1992 o tom, že k vyvlastnění pozemku došlo bez souhlasu vlastníka a bez náhrady. [stát. instituce] dne [datum] sdělil, že doklady týkající se vyvlastnění pozemku parc. [číslo] v k.ú. a obci [obec] se v archívu odboru výstavby MěÚ v [město] nenacházejí. Podle poznámky v evidenci nemovitostí Střediska geodézie [okres] byl pozemek parc. [číslo] prodán v roce 1965 MěNV v [město] [název] podniku [město]. Prodej se uskutečnil za účelem vybudování velkovýrobního zelinářského hospodářství spolu s dalšími pozemky. Z těchto důvodů dospěl pozemkový úřad k závěru, že v daném případě je naplněna skutková podstata ust. § 6 odst. 1 písm. n) zákona. Místním ohledáním provedeným dne 17. 10. 1996 bylo zjištěno, že neexistuje zákonná překážka ve smyslu ust. § 11 zákona, která by bránila vydání pozemku. Pozemkový úřad Okresního úřadu [okres] na základě zjištění, že nedošlo k dohodě o vydání nemovitostí podle ust. § 9 odst. 1 zákona, rozhodl podle § 9 odst. 4 zákona o vlastnictví oprávněné osoby k nemovitostem…Uvedené rozhodnutí nabylo právní moci dne 17. 1. 1997, - z notářského zápisu sepsaného notářem v [město] Mgr. [jméno] [příjmení] dne 28. 3. 2017, uzavřeli paní [jméno] [příjmení], [datum narození], jako dárkyně a pan [celé jméno žalobce], tedy žalobce, a pan [jméno] [celé jméno žalobce], jako obdarovaní, darovací smlouvu, podle které dárkyně darovala žalobci pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v obci a k.ú. [obec]; dárkyně přitom prohlásila, že vlastnictví k převáděným pozemkům nabyla na základě rozhodnutí o dědictví sp. zn. [spisová značka] ze dne 27. 2. 1992 a rozhodnutí pozemkového úřadu sp. zn. [číslo] ze dne 4. 12. 1996, - ze znaleckého posudku [číslo] 2022 znalce [celé jméno znalce], ze dne 4. 5. 2022 a z výslechu znalce při jednání dne 3. 8. 2022, že tržní hodnota nájemného v roce 2020 činila za užívání pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. a obci [obec] 8 Kč za m2 a rok, za užívání pozemku parc. [číslo] pak 13,50 Kč za m2 a rok; v roce 2021 činila tržní hodnota nájemného za užívání pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. a obci [obec] 9 Kč za m2 a rok, za užívání pozemku parc. [číslo] pak 15 Kč za m2 a rok, - z rozhodnutí Státního notářství v [obec] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], že Státní notářství potvrzuje nabytí veškerého majetku náležejícího do dědictví zůstavitele [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelém 17. 10. 1991, bez zanechání závěti, jako jediné dědičce ze zákona dceři zůstavitele [jméno] [příjmení], [datum narození]; uvedené rozhodnutí nabylo právní moci dne 17. 2. 1992, - z listiny označené výzva k vydání zemědělského majetku dle ust. § 9 zákona č. 229/91 Sb., ze dne 16. 12. 1992, že žadatel [jméno] [příjmení], [datum narození], jako dcera původního vlastníka [příjmení] [příjmení], [datum narození], vyzývá [název] [název] [obec] k vrácení pozemku p. [číslo] role v k.ú. [obec] a uvádí, že nemovitost přešla na čs. Stát na základě vyvlastnění bez náhrady MěNV v [název] dne [datum], - z dopisu ze dne 4. 10. 1991 pan [příjmení] [příjmení] vyzývá [název] [název] [obec], k vydání zemědělského majetku podle ust. § 9 zákona o půdě, a to pozemku parc. [číslo] v obci a k.ú. [obec], který nabyl po svém otci [jméno] [příjmení], - z výpisu pozemkové knihy k.ú. [obec], že v knihovní vložce [číslo] je vloženo vlastnictví pozemku parc. [číslo] role pro [příjmení] [příjmení] na základě usnesení Státního notářství v [město] ze dne [datum rozhodnutí], [spisová značka], - z listiny datované dnem 9. 1. 1962, neobsahující podpis pisatele, že obsahuje odvolání proti rozhodnutí rady MěNV v [město] ze dne 23. 12. 1961 [číslo jednací], podle něhož bylo vyhověno [název] podniku MH v [město] a vyvlastněna v jeho prospěch parcela [číslo] k.ú. [obec], v odvolání se uvádí, že pisatel odvolání je ochoten a byl ochoten se dohodnout o odprodeji předmětného pozemku, - ze zápisu ze dne 26. 11. 1959 sepsaného odborem výstavby a vodního hospodářství RONV v [obec], že za přítomnosti zástupců MNV [obec], KP MH [obec], ČSD a SD bylo jednáno o žádosti [název] podniku MH v [město] ze dne 9. 11. 1959 o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby zahradnictví mimo jiné na parc. [číslo] bude jednáno s majiteli dotčených pozemků, - z územního rozhodnutí odboru výstavby a vodního hospodářství rady ONV v [obec] o přípustnosti stavby zahradnictví dle situačního plánku na základě žádosti [název] podniku MH v [město], a to mimo jiné na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] a uvádí se, že se všemi uživateli pozemku bylo jednáno o záměru výstavby, zásadních námitek proti umístění stavby nebylo, - ze zápisu o předběžném odprodeji pozemků pro [název] podnik [obec] konaném na Nár. výboru v [město] dne [datum] za přítomnosti mimo jiné [jméno] [příjmení], že přítomní majitelé pozemků souhlasí a berou na vědomí předběžné jednání v záležitosti, kdy zástupci KPMH a NV v [město] seznámili majitelé pozemků se skutečností odprodeje jejich pozemků pro účely výstavby zahradnictví komunálního podniku v [město] a oznámili majitelům pozemků, že jsou ochotni jejich pozemky vykoupit ze ceny platné podle směrnic minist. Zemědělství a podle skutečně zjištěné bonity půdy; zápis je podepsán [jméno] [příjmení] a ostatními přítomnými osobami, 10. V souladu s ustanovením § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalobce je zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník pozemků parc. [číslo] o výměře 440 m2 orné půdy, parc. [číslo] o výměře 446 m2 orné půdy a parc. [číslo] o výměře 35 m2 zastavěné plochy a nádvoří v obci a k.ú. [obec], okres [okres] (dále také jen„ předmětné pozemky“); tyto nemovité věci nabyl žalobce na základě darovací smlouvy ze dne 28. 3. 2017, jeho právo je zapsáno v katastru nemovitostí s účinky od 5. 4. 2017. Žalovaný je zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník stavby bez čp/če se způsobem využití jako jiná stavba na pozemku parc. [číslo] v obci a k.ú. [obec], a to na základě kupní smlouvy ze dne 9. 8. 2019 (z výpisů z katastru nemovitostí, z darovací smlouvy ze dne 28. 3. 2017). Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný je vlastníkem dvou staveb skleníku/pařeniště umístěných na pozemcích žalobce parc. [číslo] stavby bez čp/če na pozemku parc [číslo] v obci a k.ú. [obec], žalovaný umístění staveb nerozporoval. Dále bylo mezi účastníky nesporné, že uvedené stavby na pozemcích žalobce užívá žalovaný, který je nabyl podle kupní smlouvy ze dne 9. 8. 2019. Dále bylo nesporné, že žalovaný za užívání pozemků v rozhodném období do 1. 1. 2020 do 31. 12. 2021 žalobci ničeho neuhradil. V dopise ze dne 30. 6. 2021 žalobce odvolal souhlas s umístěním staveb na předmětných pozemcích (z uvedeného dopisu a podacího poštovního lístku ze dne 30. 6. 2021 Žalovaný při prvním jednání ve věci samé dne 22. 11. 2021 uznal základ nároku žalobce z titulu bezdůvodného obohacení za užívání uvedených pozemků a dále uznal nárok co do částky 770 Kč za užívání pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] za období od ledna 2020 do října 2021 a dále co do částky 487,30 Kč za užívání pozemků parc. [číslo] v k.ú. [obec] v období od ledna 2019 do října 2021 a dále uznal veškeré žalobní nároky co do jejich základu. Při prvním jednání pak soud řízení zkoncentroval. Po koncentraci řízení žalovaný začal namítat (poprvé v podání podaném soudu ze dne 28. 12. 2021), že právní předchůdkyně žalobkyně nabyla předmětné pozemky na základě na základě absolutně neplatného právního úkonu, neboť pozemky jí neměly být na základě restitucí vůbec vydány, neboť byly zastavěny skleníky, navíc pozemky vydala osoba, která k tomu nebyla oprávněna, a pozemky sloužily účelu, pro který byly vyvlastněny. V podání ze dne 19. 1. 2022 v reakci na námitku absolutní neplatnosti právních úkonů při nabývání vlastnictví žalobkyně a jejich právních předchůdců k předmětným pozemkům uplatnil žalobce námitku vydržení vlastnického práva k pozemkům parc. [číslo] v k.ú. a obci [obec]. Z provedených důkazů a z toho, co žalovaný v řízení uváděl je prokázáno, že až do 28. 11. 2021 se žalovaný necítil být vlastníkem předmětných pozemků (z dopisu obecné zmocněnkyně žalobce ze dne 5. 8. 2021 s návrhem dohody o vypořádání bezdůvodného obohacení, z předávacího protokolu ze dne 2. 2. 2020, z návrhu dohody o prodeji pozemků datované dnem 4. 5. 2020). Z rozhodnutí Státního notářství v [obec] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] je prokázáno, že veškerý majetek náležející do dědictví zůstavitele [jméno] [příjmení], [datum narození] a zemřelém 17. 10. 1991 nabyla paní [jméno] [příjmení], [datum narození]. Z rozhodnutí Pozemkového úřadu Okresního úřadu [okres] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] [číslo], je prokázáno, že uvedený úřad rozhodl, že oprávněná osoba [jméno] [příjmení], [datum narození] je vlastníkem níže nemovitostí v katastrálním územní [obec], a to podle stavu v katastru nemovitostí pozemků parc. [číslo] orná půda o výměře 3942 m2 původní stav dle PK parc. [číslo] v k.ú. [obec] a citované rozhodnutí nabylo právní moci 17. 1. 1997. Z odůvodnění uvedeného rozhodnutí se podává, že pozemkový úřad vyšel z doloženého uplatnění nároku oprávněné osoby ze dne 16. 12. 1992, dále z výpisu z pozemkové knihy kn.vl. [číslo] pro k.ú. [obec], podle kterého byl původním vlastníkem [příjmení] [příjmení], dále z rozhodnutí Státního notářství v [obec] č.j. [spisová značka], které potvrdilo, že původní vlastník zemřel dne 17. 10. 1991 bez zanechání závěti a oprávněná osoba tímto rozhodnutím a svým rodným a křestním listem [jméno] [příjmení], rozená [příjmení], prokázala, že je oprávněnou osobou dle ust. § 4 odst. 2 písm. c) zákona č. 229/1991 Sb.; předmětný pozemek pak přešel na čs. stát na základě rozhodnutí o vyvlastnění rady MěNV v [město] ze dne 23. 12. 1961 [číslo jednací] odbor pro výstavbu, když proti rozhodnutí (o vyvlastnění) se pan [příjmení] [příjmení] odvolal, avšak bezvýsledně; součástí uplatnění nároku bylo čestné prohlášení oprávněné osoby ze dne 16. 12. 1992 o tom, že k vyvlastnění pozemku došlo bez souhlasu vlastníka a bez náhrady, přičemž [stát. instituce] dne 25. 11. 1996 sdělil pozemkovému úřadu, že doklady týkající se vyvlastnění pozemku parc. [číslo] v k.ú. a obci [obec] se v archivu odboru výstavby MěÚ v [město] nenacházejí; podle poznámky v evidenci nemovitostí Střediska geodézie [okres] byl pozemek parc. [číslo] prodán v roce 1965 MěNV v [město] [název] podniku [územní celek], prodej se uskutečnil za účelem vybudování velkovýrobního zelinářského hospodářství spolu s dalšími pozemky. Pozemkový úřad pak dospěl k závěru, že v daném případě je naplněna skutková podstata ust. § 6 odst. 1 písm. n) zákona o půdě, přičemž místním ohledáním provedeným dne 17. 10. 1996 bylo zjištěno, že neexistuje zákonná překážka ve smyslu ust. § 11 zákona, která by bránila vydání pozemku. Pozemkový úřad Okresního úřadu [okres] na základě zjištění, že nedošlo k dohodě o vydání nemovitostí podle ust. § 9 odst. 1 zákona, rozhodl podle § 9 odst. 4 zákona o vlastnictví oprávněné osoby k nemovitostem. Jako povinná osoba je v uvedeném rozhodnutí pozemkového úřadu uveden [anonymizováno 9 slov]. Z výpisu z pozemkové knihy k.ú. [obec] je prokázáno, že v knihovní vložce [číslo] k.ú. [obec] bylo zapsáno vlastnické právo k pozemku parc. [číslo] pro [jméno] [příjmení] na základě usnesení Státního notářství v [město] ze dne 15. 10. 1957, [spisová značka]. Ze zápisu ze dne 26. 11. 1959 sepsaného [jméno] [příjmení] v [obec], že bylo jednáno o žádosti [název] podniku MH v [město] o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby zahradnictví, mimo jiné na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec]. Z odvolání ze dne 9. 1. 1962 je pak prokázáno, že obsahuje odvolání proti rozhodnutí ze dne 23. 12. 1961 o vyvlastnění pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] pro [název] podnik MH [obec]. [jméno] [příjmení] dopisem ze dne 4. 10. 1991 vyzval JZD [obec] [obec] k vydání zemědělského majetku dle zákona o půdě (z uvedeného dopisu). Dopisem ze dne 16. 12. 1992 paní [jméno] [příjmení], [datum narození], vyzvala ZD [obec] [obec] k vrácení pozemku parc. [číslo] role v k.ú. [obec] s odůvodněním, že pozemek přešel na stát na základě vyvlastnění bez náhrady. Z dalších listin z roku 1959 je prokázáno, že s [jméno] [příjmení] dotčené orgány jednaly o odprodeji pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] (zápis o předběžném odprodeji pozemků ze dne 2. 12. 1959, z územního rozhodnutí odboru výstavby a vodního hospodářství rady ONV v [obec]). Ve věci byl vypracován znalecký posudek [číslo] 2022 znalcem [celé jméno znalce], ze dne 4. 5. 2022 a znalce byl také vyslechnut při jednání před soudem a z tohoto důkazů je prokázáno, že tržní hodnota nájemného v roce 2020 činila za užívání pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. a obci [obec] 8 Kč za m2 a rok, za užívání pozemku parc. [číslo] pak 13,50 Kč za m2 a rok; v roce 2021 činila tržní hodnota nájemného za užívání pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. a obci [obec] 9 Kč za m2 a rok, za užívání pozemku parc. [číslo] pak 15 Kč za m2 a rok. V předžalobní výzvě ze dne 30. 6. 2021 právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě bezdůvodného obohacení za užívání předmětných pozemků žalobci s tím, že pozemky jsou ve vlastnictví žalobce, který je v důsledku činnosti žalovaného a staveb, které na pozemcích stojí, nemůže užívat; žalovaný nedisponujete žádným právním titulem, který by jej opravňoval k tomu, aby pozemky žalobce využíval; a dále uznal, že užíváním pozemků žalovaného bez právního titulu se na úkor žalobce obohacuje; žalobci se jako přiměřená výše bezdůvodného obohacení jevila částka 12 Kč/m2 pozemku za rok, vyzývával proto k úhradě bezdůvodného obohacení v částce 20 262 Kč, a to ve lhůtě do 11. 7. 2021; dále byl žalovaný vyzýván k odstranění staveb na předmětných pozemcích do 11. 7. 2021; žalobce současně odvolal souhlas, který byl dříve pro stavbu udělen právním předchůdcem žalobce s tím, že se jedná toliko o výprosu, kterou může vlastník věci kdykoli odvolat, po marném uplynutí lhůty je zmocněn řešit věc soudní cestou (z uvedené předžalobní výzvy). Z dopisu obecné zmocněnkyně žalovaného ze dne 5. 8. 2021 se podává, že žalobce sdělil právnímu zástupci žalobce, že je na základě kupní smlouvy ze dne 9. 8. 2019 vlastníkem staveb v bývalém areálu zahradnictví [název] v [město] a tyto stavby se nestaly součástí pozemku a vlastnictví staveb je odlišné od vlastníka pozemku, vzniklo proto bezdůvodné obohacení od 30. 12. 2019, které nebylo plněno, žalovaný se snaží dohodnout o vzájemném vypořádání jak zpětně, tak do budoucna a přikládá návrh této dohody. Z faktury - daňového dokladu PF [číslo], [variabilní symbol], že dodavatel [název] služby [územní celek], p.o., ji vystavil žalovanému jako odběrateli, byla vystavena dne 26. 2. 2020, za uskutečnění zdanitelného plnění dne 17. 2. 2020 a s datem splatnosti 12. 3. 2020, a to za odvoz objemného odpadu s 21% DPH 1 452 Kč, s poplatkem za odpad 1 000 Kč, za ramenový nakladač [název] s 21% DPH 1 306 Kč, manipulaci kontejnerem s 21% DPH 242 Kč, za pronájem vany ([jméno]) s 21% DPH 90,75 Kč, celkem 4 091,55 Kč. Z dokladu [název] služeb [územní celek], p.o., se podává, že obsahuje označení objednávky [číslo] 2020, jako původce odpadu je uveden žalovaný, druh vozidla [značka] [jméno] [číslo] [číslo], datum vývozu 17. 2. 2020. Ze záznamu o době řízení vozidla ze dne 14. 2. 2020 a 17. 2. 2020, že 14. 2. 2020 a 17. 2. 2020 evidují Technické služby města použití vozidla [příjmení] [jméno] 18 240 v městě [obec]. Další provedené důkazy jako sledování zásilek, doručenky, soud dále nehodnotil, neboť, jak vyplyne z dalšího odůvodněn, nejsou pro posouzení věci významné.

11. Uvedený závěr o skutkovém stavu soud hodnotil právně a vyšel zejména z následujících zákonných ustanovení: § 4 odst. 4 zákona č 229/1991 Sb., zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále také jen„ cit. zák.“), v případě, že zemřela oprávněná osoba, která uplatnila nárok na vydání majetku před vydáním rozhodnutí podle § 9, přechází nárok na dědice. § 5 odst. 1 cit. zák., povinnými osobami jsou stát nebo právnické osoby, které ke dni účinnosti tohoto zákona nemovitost drží, s výjimkou a) podniků se zahraniční majetkovou účastí a obchodních společností, jejichž společníky nebo účastníky jsou výhradně fyzické osoby. Tato výjimka neplatí, jde-li o věci nabyté od právnických osob po 1. říjnu 1990, b) cizích států. § 5 odst. 2 cit. zák., osobou, která nemovitost podle odstavce 1 drží, se rozumí: a) právnická osoba, která měla ke dni účinnosti tohoto zákona k nemovitosti ve vlastnictví [obec] a Slovenské Federativní Republiky, České republiky nebo Slovenské republiky právo hospodaření nebo právo trvalého užívání, b) u ostatních nemovitostí jejich vlastník. § 6 odst. 1 písm. n) cit. zák., oprávněným osobám budou vydány nemovitosti, které přešly na stát nebo na jinou právnickou osobu v důsledku vyvlastnění bez vyplacení náhrady, § 9 odst. 1 cit. zák., nárok uplatní oprávněná osoba u pozemkového úřadu a zároveň vyzve povinnou osobu k vydání nemovitosti. Povinná osoba uzavře s oprávněnou osobou do 60 dnů od podání výzvy dohodu o vydání nemovitosti. § 9 odst. 4 cit. zák., nedojde-li k dohodě podle odstavce 1, rozhodne o vlastnictví oprávněné osoby k nemovitosti pozemkový úřad. § 9 odst. 8 cit. zák., účastníky řízení podle tohoto ustanovení jsou oprávněná osoba, která uplatnila nárok na vydání nemovitosti u pozemkového úřadu a povinná osoba. § 11 odst. 1 písm. c) cit. zák., pozemky nebo jejich části nelze vydat v případě, že pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn; pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku, nebo jedná-li se o stavbu movitou, 9b) nebo dočasnou, 9c) nebo jednoduchou, 9d) nebo drobnou, 9e) a nebo stavbu umístěnou pod povrchem země. Za zastavěnou část pozemku se považuje část, na níž stojí stavba, která byla zahájena před 24. červnem 1991, a část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k provozu stavby. Zahájením stavby se rozumí datum skutečného zahájení stavby, zapsané do stavebního deníku a oznámené stavebnímu úřadu, pokud byla stavba zahájena do dvou let od vydání stavebního povolení, § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. § 3005 o. z., kdo předmět bezdůvodného obohacení vydává, má právo na náhradu nutných nákladů, které na věc vynaložil, a může od věci oddělit vše, čím ji na svůj náklad zhodnotil, je-li to možné bez zhoršení podstaty věci. § 560 o. z., písemnou formu vyžaduje právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, jakož i právní jednání, kterým se takové právo mění nebo ruší. § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. § 588 věta první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. § 980 odst. 2 věta první o. z, je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem. § 985 věta první o. z., není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, může se osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, domáhat odstranění nesouladu; prokáže-li, že své právo uplatnila, zapíše se to na její žádost do veřejného seznamu. § 1105 o. z., převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu. § 11 písm. a) zákona č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, soustavu pozemkových úřadů tvoří okresní pozemkové úřady, kterými jsou samostatné referáty okresních úřadů. Na území hlavního města Prahy a měst [obec], [obec] a [obec] vykonávají působnost okresního pozemkového úřadu pozemkové úřady, kterými jsou samostatné odbory Magistrátu hlavního města Prahy a magistrátů měst [obec], [obec] a [obec], § 12 písm. a) zákona č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, okresní pozemkový úřad vykonává činnost podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, popřípadě podle dalších zvláštních předpisů § 5 odst. 1, 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, k řízení jsou věcně příslušné správní orgány, které určuje zvláštní zákon; nestanoví-li zvláštní zákon, který orgán je věcně příslušný, rozhoduje národní výbor. Pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, jsou k řízení před národními výbory v prvním stupni příslušné okresní národní výbory. § 153a odst. 1 věta druhá zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o.s.ř.“), uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce.

12. Při právním hodnocení skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] orné půdy o výměře 440 m2, pozemku parc. [číslo] o výměře 446 m2 orné půdy a pozemku parc. [číslo] o výměře 35 m2 zastavěné plochy a nádvoří, všechny v obci a k.ú. [obec], okres [okres], neboť tyto pozemky nabyl žalovaný na základě darovací smlouvy ze dne 28. 3. 2017 a jeho vlastnické právo je zapsáno i v katastru nemovitostí, tedy ve veřejném seznamu (§ 1105 o. z.). Žalovaný je vlastníkem stavby bez čp/če se způsobem využití jako jiná stavba na pozemku parc. [číslo] v obci a k.ú. [obec] a toto vlastnické právo žalovaného je zapsáno v katastru nemovitostí od 30. 12. 2019. Účastníci shodně tvrdili, že žalovaný je vlastníkem stavby skleníku/pařeniště stojícího na pozemku žalobce parc. [číslo] stavby skleníku/pařeniště stojícího na pozemku parc. [číslo] stavby bez čp/če stojící na pozemku parc [číslo] v obci a k.ú. [obec]. Uvedené stavby na pozemcích žalobce užívá žalovaný, který je nabyl podle kupní smlouvy ze dne 9. 8. 2019, avšak za užívání předmětných pozemků, na nichž má umístěny stavby v jeho vlastnictví, žalobci ničeho v rozhodném období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2021 nezaplatil, přičemž žádná dohoda mezi žalobcem ani mezi jeho právními předchůdci o tom, že je oprávněn na předmětných pozemcích umístit stavby a pozemky bezúplatně užívat nebyla tvrzena, ani prokázána z provedených důkazů. I pokud by vlastník předmětných pozemků v době, kdy stavby na pozemcích byly prvotně umístěny, s tímto jejich umístěním souhlasil, nezakládá tato skutečnost právní důvod pro užívání pozemků bezúplatně, neboť by se jednalo o nepřípustný zásah do vlastnického práva k předmětným pozemkům. Ze znaleckého posudku, který byl ve věci vypracován, je přitom prokázáno, že tržní hodnota nájemného v roce 2020 činila za užívání pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. a obci [obec] 8 Kč za m2 a rok, za užívání pozemku parc. [číslo] pak 13,50 Kč za m2 a rok; v roce 2021 činila tržní hodnota nájemného za užívání pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. a obci [obec] 9 Kč za m2 a rok, za užívání pozemku parc. [číslo] pak 15 Kč za m2 a rok. Je tedy prokázáno, že žalovaný se na úkor žalobce bezdůvodně obohacuje, neboť na úkor žalobce užívá předmětné pozemky bez právního důvodu bezúplatně, jak má na mysli citované ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. Toto bezdůvodné obohacení je proto žalovaný povinen žalobci vydat dle § 2991 odst. 1 o. z. Výše tohoto bezdůvodného obohacení pak představuje tržní nájemné za užívání předmětných pozemků. Vzhledem k závěrům znaleckého posudku tak činí toto bezdůvodné obohacení celkem 16 059, 50 Kč, přičemž tato částka sestává z částky 7 088 Kč za užívání pozemků parc. [číslo] v období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2021 (tj . 886 m2 x 8 Kč/m2 /rok), z částky 7 974 Kč za užívání pozemků parc. [číslo] od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021 (tj . 886 m2 x 9 Kč/m2/rok), z částky 472,5 Kč za užívání pozemku parc. [číslo] od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020 (tj . 35 m2 x 13,50 Kč/m2/rok) a z částky 525 Kč za užívání pozemku parc. [číslo] od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021 (tj . 35 m2 x 14 Kč/m2/rok). Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 16 059,50 Kč žalobci, a to v třídenní lhůtě, která je stanovena v ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. Ve vztahu k částce 4 091,55 Kč, kterou uplatnil žalovaný jako obranu proti žalované částce s odůvodněním, že se jedná o nutné náklady, které na věc vynaložil ve smyslu § 3005 o. z. soud konstatuje, že předmětem řízení je zaplacení bezdůvodného obohacení za užívání zastavěných pozemků a údajný výdaj za vývoz tvrzené skládky na předmětných pozemcích není výdajem, který žalovaný vynaložil na vydávané bezdůvodné obohacení, jak má na mysli § 3005 o. z., a proto je tato obrana nedůvodná již co co do svého základu. Nejedná se ani o jiný nárok, neboť z provedeného dokazování (např. protokol o předání staveb ze dne 2. 2. 2020) se podává, že stavby nebyly jejich vlastníky dlouhodobě využívány a byl to žalovaný, který přijal jejich stav při koupi dne 9. 8. 2019 a nelze proto případný stav objektu staveb přičítat k tíži vlastníkovi pozemku pod těmito stavbami, neboť právě v důsledku těchto staveb bylo jeho vlastnictví v zásadě omezeno na tzv. holé vlastnické právo. Navíc důkazy předložené žalovaným k částce 4 091,55 Kč prokazují pouze a jen, že si žalovaný objednal odvoz odpadu na území [územní celek].

13. Soud dále zvažoval, zda je oprávněn zabývat se námitkami žalovaného vznesenými po koncentraci řízení, kteréžto námitky směřovaly proti nabývacímu titulu vlastnického práva k předmětným pozemkům právní předchůdkyně žalobce, paní [jméno] [příjmení], narozené [datum]. Soud má za to, že tyto námitky byly vzneseny v rozporu se zásadou koncentrace, jejíž pravidla jsou upravena v ust. § 118b odst. 1 o.s.ř. a nelze k nim přihlížet. Vzhledem k tomu, že byla namítána absolutní neplatnost či nicotnost právních úkonů a zejména správního aktu spojeného s nabytím vlastnického práva žalobce a jeho právních předchůdců, soud se touto námitkou zabýval v souladu s ust. § 580 odst. 1 o. z. ve spojení s § 588 o. z. Žalovanému lze přisvědčit, že pokud do 31. 12. 2005 byla ve správních řízeních vydána správní rozhodnutí dle zákona č. 71/1967 Sb., správního řádu, tedy před účinností zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu účinného od 1. 1. 2006, lze přezkoumat i v soukromoprávních řízeních jako předběžnou otázku, zda tyto správní akty nejsou akty nicotnými (tzv. pakty). Správní řád účinný od 1. 1. 2006 v § 77 zákona č. 500/2004 Sb., již vymezil podstatu nicotného správního rozhodnutí, a to jako (i) rozhodnutí, k jehož vydání nebyl správní orgán vůbec příslušný, nebo (ii) rozhodnutí trpící vadami, jež je činí zjevně vnitřně rozpornými, nebo (iii) rozhodnutí právně nebo fakticky neuskutečnitelnými, anebo (iv) jinými vadami, pro něž je není možno vůbec považovat za rozhodnutí správního orgánu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 4. 2012 sp. zn. 28 Cdo 3745/2011. V této věci je napadáno rozhodnutí Pozemkového úřadu Okresního úřadu [okres] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [spisová značka] [číslo]. Předně, pokud jde o pravomoc (věcnou příslušnost) a také místní příslušnost, uvedeného pozemkového úřadu byla jednoznačně založena dle § 9 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb., zákona o půdě, ve spojení s § 11, 12 zákona č. 284/1991 Sb., a § 5 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb., správního řádu. Uvedený úřad byl oprávněn rozhodnout o vlastnictví oprávněné osoby podle § 9 odst. 4 ZoP. Z odůvodnění napadaného správního rozhodnutí se také podává, že se zabýval všemi relevantními skutečnostmi v souladu se zákonem č. 229/1991 Sb., a vyhodnotil nárok na vydání pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] paní [jméno] [příjmení], jako důvodný. Z odůvodnění správního rozhodnutí, ale i z důkazů provedených v tomto řízení, je prokázáno, že paní [jméno] [příjmení] byla oprávněnou osobou po zemřelém původním vlastníkovi [jméno] [příjmení], který zemřel 17. 10. 1991. Jak [příjmení] [příjmení], tak [jméno] [příjmení], vyzvali k vydání předmětného pozemku domnělou povinnou osobu ve lhůtách stanovených v ust. § 13 ZoP, tedy do 31. 1. 1993 a uplatnili svůj nárok také u pozemkového úřadu. Z provedených důkazů je prokázáno, že pozemek v době vydání byl ve vlastnictví státu a byl to Okresní podnik průmyslové výroby a služeb, s.p., který jako státní podnik měl pozemek ve správě. Jednotné zemědělské družstvo [obec] [obec] tento majetek nemělo ve správě, byť mohlo snad s tichým souhlasem Okresního podniku průmyslové výroby a služeb, s.p., na něm hospodařit a užívat jej a také na něm postavit stavby, což se zjevně dělo bez písemné smlouvy. S majetkem státu však jednotná zemědělská družstva vesměs nehospodařila, hospodařila s majetkem družstevním, což majetek státu nebyl, pozemky nikdy ve vlastnictví JZD [obec] nebyly. Námitka, že pozemek byl vydán v rozporu s ust. § 11 odst. 1 písm. c) ZoP, rovněž není důvodná, neboť je zjevné, že stavby na předmětných pozemcích nebránily dalšímu zemědělskému využití, když ostatně pozemky parc. [číslo] jsou dosud ornou půdou a součástí zemědělského půdního fondu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 7. 10. 2010 sp. zn. 28 Cdo 1974/2010), přičemž pozemkový úřad i ustanovení § 11 ZoP zvažoval, provedl i místní šetření. Pro posouzení námitky, že pozemky v době vydání sloužily účelu, pro který byly vyvlastněny, a tedy nemohly být vydány, pak nutno konstatovat, že pozemek nebyl vyvlastněn ve prospěch Jednotného zemědělského družstva [obec], ale pro [název] podnik místního hospodářství [obec], jehož právním nástupcem se stal Okresní podnik průmyslové výroby a služeb, s.p., [okres], který sám pozemek k účelu, pro který byl vyvlastněn nevyužíval. Tedy ust. § 6 odst. 1 m) ZoP by bylo na místě (viz nález Ústavního soudu I. [číslo]), nicméně jako důvod vydání bylo uvedeno ust. § 6 odst. 1 písm. n) ZoP, což je zákonem vyjmenovaný restituční důvod. Z důkazů provedených v tomto řízení se pak podává, že stát o vyvlastnění právního předchůdce žalobce, pana [jméno] [příjmení], dlouhodobě usiloval a jednal, [příjmení] [příjmení] zjevně s vyvlastněním nesouhlasil, neboť se proti němu i odvolal. Tedy ze všech uvedených důvodů soud nemá pochybnosti o tom, že rozhodnutí Pozemkového úřadu Okresního úřadu v [obec] jako věcně příslušný správní orgán rozhodl ve správním řízení a jeho rozhodnutí má veškeré náležitosti správní rozhodnutí a nejedná se o nicotný správní akt či paakt. Nejsou proto ani pochybnosti o tom, že žalobce nabyl předmětné pozemky v roce 2017 darem od jejich vlastnice [jméno] [příjmení]. Žalobce a jeho právní předchůdkyně [jméno] [příjmení] pak neučinili žádný projev vůle, z něhož by bylo možné beze všech pochybností dovozovat jejich úmysl se vlastnického práva k předmětným pozemkům vzdát. Z pouhé skutečnosti, že své vlastnické právo nevykonávali v plném rozsahu, ještě nelze takový závěr učinit. Tedy žalobce a jeho právní předchůdkyně [jméno] [příjmení] jsou a vždy byli vlastníky předmětných pozemků, toto vlastnické právo jim žádným zákonem aprobovaným způsobem nezaniklo, a proto nemohl vlastnické právo k těmto pozemkům nabýt vlastník staveb na nich umístěných, nyní žalovaný, jak žalovaný dovozoval po koncentraci řízení při jednání dne 3. 8. 2022. Navíc z provedeného dokazování je prokázáno, že žalovaný a jeho právní předchůdce JZD [obec] [obec] a další vlastníci staveb vykonávali toliko právo ke stavbám na pozemcích umístěných, nikdy však nevykonávali vlastnické právo k předmětným pozemkům. Toliko výkon práva stavby na pozemcích, zde navíc právo stavby nebylo prokázáno, nemůže nikdy založit dobrou víru vlastníka stavby o tom, že je vlastníkem zastavěného pozemku, tedy poctivou držbu práva vlastnického. Žádný z právních předchůdců žalovaného takové právo neměl a neuplatňoval, a to ani JZD [obec] [obec], stavby zjevně opustil a vlastnické právo k nim přestal fakticky vykonávat, stejně tak činili i jeho právní nástupci, stavby chátraly. Žalovaný a jeho právní předchůdci totiž nikdy nedrželi právo vlastnické k předmětným pozemkům, tedy nebyli nikdy v dobré víře, že jim vlastnické právo náleží. Poctivá držba (obdoba dobré víry dle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník účinný do 31. 12. 2013) vlastnického práva je přitom jednou ze základních podmínek vydržení vlastnického práva, a to i u mimořádného vydržení dle ust. § 1095 o. z., které bylo namítáno v závěrečném návrhu při jednání dne 12. 9. 2022.

14. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že žalobce je vlastníkem předmětných pozemků, které nabyl na základě darovací smlouvy z roku 2017 od své právní předchůdkyně [jméno] [příjmení], která se stala vlastnicí na základě správního rozhodnutí z roku 1996, jakožto dědi předchozího vlastníka [jméno] [příjmení], přičemž on i jeho právní předchůdci nezabýval se otázkou případného vydržení vlastnického práva žalobce k předmětným pozemkům.

15. Podáním ze dne 9. 8. 2022, tedy po vypracování znaleckého posudku, vzal žalobce žalobu zpět o částku 4 202,50 Kč, žalovaný se zpětvzetím při jednání dne 12. 9. 2022 souhlasil, a proto soud dle § 96 odst. 1 až 3 o.s.ř. zastavil (výrok v odstavci I. výroku tohoto rozsudku).

16. Ve vztahu k výroku o nákladech řízení účastníků soud vyšel ze skutečnosti, že žalobce vzal částečně žalobu zpět, a to co do částky 4 202,50 Kč v návaznosti na vypracovaný znalecký posudek v této věci, který byl pro posouzení nároku žalobce rozhodný; co do částky 16 059,50 Kč byl žalobce ve věci plně úspěšný. Soud může přiznat plnou náhradu nákladů řízení, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku. Soud proto žalobci přiznal v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 a § 142 odst. 3 o.s.ř. plnou náhradu nákladů řízení ve výši 41 877Kč, kteréžto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 014 Kč a z odměny a hotových výdajů za zastoupení advokátem v celkové výši 29 639 Kč, a to z tarifní hodnoty 16 059,50 Kč, přičemž paušální odměna dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“) činí 1 780 Kč za každý úkon právní služby, to jest za 13 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), c), d), g), § 11 odst. 2 písm. f) AT celkem 23 140 Kč (1. příprava a převzetí věci dne 25. 6. 2021, 2. výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, 3. podání žaloby dne 13. 7. 2021, 4. písemné podání - soupis otázek pro znalce dne 6. 12. 2021, 5. písemné podání - vyjádření k výzvě soudu dne 19. 1. 2022, 6. písemné podání - vyjádření k podání žalobkyně ze dne 23. 3. 2022, 7. písemné podání - vyjádření ke znaleckému posudku se změnou žaloby ze dne 19. 5. 2022, 8. účast u jednání dne 22. 11. 2021, 9., 10. účast u jednání dne 3. 8. 2022 od 12.00 hod. do 14.45 hod., tj. jeden úkon na každé dvě započaté hodiny, tedy celkem 2 úkony, 11. písemný závěrečný návrh, 12. účast u jednání dne 12. 9. 2022, 13. porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 18. 5. 2022); ke každému úkonu právní služby dle § 13 odst. 4 citované vyhlášky paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč, tedy za 13 úkonů částka 3 600 Kč; z náhrad za promeškaný čas za cestu k jednání soudu z [obec] do [obec] a zpět ke třem jednáním soudu, to jest za celkem 6 započatých půlhodin po 100 Kč za každou započatou půlhodinu dle § 14 odst. 3 AT) náhrady za promeškaný čas tak celkem 600 Kč; z cestovného ve výši 306 Kč dle § 13 odst. 1 AT a vyhlášky č. 589/2020 Sb. z [obec] do [obec] a zpět k jednání soudu dne 22. 11. 2021, celkem ujetých 44 km osobním vozidlem zn. Mercedes Benz, [registrační značka], s kombinovanou spotřebou dle velkého technického průkazu 9,4 litrů motorové nafty [číslo] km, cenou dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. 27,20 Kč/litr nafty a sazbou základní náhrady za používání silničních motorových vozidel 4,40 Kč/km, z cestovného ve výši 803 Kč dle § 13 odst. 1 AT a vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve znění platném a účinném ke dni konání jednání, z [obec] do [obec] a zpět k jednání soudu dne 3. 8. 2022 a 12. 9. 2022, celkem ujetých 88 km osobním vozidlem zn. Mercedes Benz, [registrační značka], s kombinovanou spotřebou dle velkého technického průkazu 9,4 litrů motorové nafty [číslo] km, cenou dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., 47,10 Kč/litr nafty a sazbou základní náhrady za používání silničních motorových vozidel 4,70 Kč/km; z daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny za zastoupení a hotových výdajů (29 639 Kč) dle § 14a AT, tj. ve výši 6 224 Kč. Konečně tyto náklady představují zálohu na znalečné, kterou žalobce v této věci uhradil ve výši 5 000 Kč.

17. Dle § 148 odst. 1 o.s.ř., stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V řízení vznikly náklady státu tj. České republice v důsledku vyplacení znalečného znalci [titul] [celé jméno znalce] v celkové výši 20 751 Kč. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, a proto je to neúspěšný žalovaný, kterému byla v souladu s uvedeným ustanovením § 148 odst. 1 o. z. uložena povinnost zaplatit vzniklé náklady státu, když žalobce zaplatil zálohu na znalečné 5 000 Kč a shodně žalovaný, neuhrazeno tak zůstalo znalečné ve výši 10 751 Kč.