17 C 106/2020-77

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Kyselovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [celé jméno žalované], [datum narození] poslední známa adresa [adresa], [země] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [jméno] jako opatrovníkem sídlem [anonymizováno] [číslo], [PSČ] [obec a číslo] o zaplacení 6 301 Kč s příslušenstvím (bezdůvodné obohacení), takto:

Výrok

I. Řízení se, co do částky 390 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 390 Kč od [datum] do zaplacení a co do příslušenství tvořeného zákonným úrokem z prodlení z částky 5 911 Kč od [datum] do [datum], zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 5 911 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 8 462,72 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám jeho zástupce.

Odůvodnění

1. Žalobce se hromadnou žalobou podanou u Obvodního soud pro Prahu 5 dne [datum] (původně vedenou pod sp. zn. 11 C 142/2016, z níž bylo projednání nároku žalované vyloučeno k samostatnému projednání usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 11 C 142/2016-359) po žalované domáhal zaplacení částky 6 301 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení za užívání nezastavěného pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] ve vlastnictví žalobce, a to za období od [datum] do [datum] s tím, že výši žalované částky odvozuje od velikosti spoluvlastnického podílu žalované na společných částech nemovitostí (bytových domů a garáží) v areálu, které k pozemku žalobce přiléhají s tím, že tyto současně tvoří tzv. funkční celek. Řízení týkající se nároku žalobce za užívání předmětného pozemku po žalovaném je po jeho vyloučení k samostatnému projednání dále vedeno pod sp. zn. 17 C 106/2020.

2. Žalobce svůj nárok z bezdůvodného obohacení odůvodňuje tím, že byl v uvedeném období vlastníkem předmětného pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], a žalovaný byl podílovým spoluvlastníkem (o velikosti podílu [číslo]) bytových domů a garáží postavených na pozemcích přilehlých k tomuto pozemku, tj. staveb [adresa], [adresa], [adresa], [adresa], [adresa] a [adresa]. Pozemek žalobce tvořil v příslušném období (a nadále tvoří) s přilehlými stavbami ve spoluvlastnictví žalovaného funkční celek. Pro přiznání nároku je relevantní pouze prokázání vlastnictví žalobce k pozemku a spoluvlastnictví žalované k přilehlým stavbám, a dále skutečnost, že pozemek žalobce tvoří s přilehlými stavbami funkční celek, a to jako součást obytného areálu [anonymizováno] [ulice] (sdružujícího spoluvlastníky bytových domů a garáží v předmětném areálu, jehož posláním je vytváření optimálních podmínek pro bydlení členů v něm sdružených, zastupování a obhajoba zájmů jeho členů, dále jen„ [anonymizováno]“), a to aniž by bylo třeba prokazovat, zda, jakým způsobem a v jakém rozsahu žalovaná pozemek užívá. Skutečnost, že bytové domy a garáže ve spoluvlastnictví členů [anonymizováno] [ulice] (jakož i předmětný pozemek žalované), jsou součástí uceleného areálu, žalobce odvíjí z charakteru areálu. Bezdůvodné obohacení za užívání pozemku lze požadovat i po vlastnících nezastavěných pozemků, které se stavbou tvoří jeden funkční celek, a to bez ohledu na okolnost, zda jsou tyto funkčně spojené pozemky oploceny či nikoli, či zda tyto užívá také jejich vlastník, případně, zda jsou tyto užívány ze strany třetích osob. Projednávaný pozemek parc. [číslo] který bezprostředně přiléhá jak k obytným domům, tak i ke garážím a tvoří oddychovou a komunikační plochu mezi bytovými domy a garážemi, tvoří s těmito jeden funkční celek, a to jako součást areálu [anonymizováno] [ulice]. Pozemek tvořil v rozhodných obdobích jeden celek (byl v KN zapsán jako jeden pozemek, je součástí areálu [anonymizováno] [ulice], pouze jeho jednotlivé části plní rozdílné funkce (komunikační, oddychovou, rekreační), které jsou však vzájemně provázané a vzájemně se doplňují. Pozemek žalobce není veřejným prostranstvím, není určen k tomu, aby sloužil veřejně prospěšným účelům (je pouze volně přístupnou sídlištní zelení, přičemž pokud je pozemek i obyvateli jiných obytných domů než areálu [anonymizováno] [ulice], nejedná se o užívání, které by mělo význam přesahující nejbližší okolí. Žalobce (ani jeho právní předchůdce) nedal souhlas s veřejným užíváním pozemku. Část pozemku žalobce představovaného sjezdy do garáží a přístupovými cestami do bytových domů či cestičkami ve vnitrobloku, není veřejnou účelovou komunikací a neexistuje zde ani veřejnoprávní titul jejich užívání.

3. Podáním ze dne [datum] vzal žalobce nárok ve vztahu k části pozemku žalobce tvořeného přilehlým chodníkem ke komunikaci [ulice] zpět, s tím, že nadále požaduje zaplacení částky 5 911 Kč se zákonným příslušenstvím od doručení žaloby soudu. Žalovaná částka vyplývá z výměry pozemku žalobce bez výměry ulice [ulice] (tj. z původní výměry pozemku [výměra] je odečtena výměra silnice [ulice] ve výměře [výměra]) a jí přilehlého chodníku (tj. celkem [výměra], když z výměry [výměra] uvedené v žalobě žalobce odečet výměru odpovídající chodníku přilehlému ke komunikaci [ulice]) a ceny obvyklého nájemného z pozemků veřejné infrastruktury, na kterých není provozována podnikatelská činnost podle výměrů Ministerstva financí České republiky, kterými se vydává seznam zboží s regulovanými cenami, při počtu dní 730 (tj. od [datum] do [datum] = 730 dní) a velikosti spoluvlastnického podílu žalované ([číslo]). Soud proto řízení co do nároku žalobce vztahujícímu se částce 390 Kč s příslušenstvím podle ust. § 96 odst. 1-4 zastavil (výrok ad I. tohoto rozsudku).

4. Žalované byl s ohledem na nemožnost zjištění jeho pobytu ustanoven opatrovník. Opatrovník žalované s podanou žalobou nesouhlasil, popřel pravost, důvodnost a výši uplatněného nároku a navrhl žalobu zamítnout.

5. V řízení bylo provedeno dokazování níže uvedenými listinnými důkazy, včetně místního šetření projednávaného areálu (provedeného v jiné kauze shodného předmětu řízení vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. z n. 11 C 324/2014), z něhož byl pořízen protokol a fotodokumentace, přičemž vzdálenosti a rozměry nemovitostí v posuzovaném areálu byly provedeny pomocí ortomap předložených účastníky řízení a prostřednictvím veřejně dostupného měření na webových stránkách nahlížení do katastru nemovitostí ČR. Současně soud vycházel z listin a příloh připojeného spisu Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. 17 C 117/2020, resp. rozhodnutí odvolacího soudu (rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č.j. 28 Co 448/2021-272).

6. Z listinných důkazů předložených žalobcem má soud za prokázaný následující skutkový stav:

7. Žalobce v rozhodném období byl vlastníkem pozemku parc. [číslo] (o výměře [výměra]) k. ú. [část obce], zapsaném na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu [okres]. Žalovaná byla v rozhodném období spoluvlastníkem domu [adresa] stojícího na pozemku na parc. [číslo] domu [adresa] stojícího na pozemku parc. [číslo] domu [adresa] stojícího na pozemku parc. [číslo] domu [adresa] stojícího na pozemku parc. [číslo] garáže [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] garáže [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] to podílem [číslo] (prokázáno částečným výpisem z katastru nemovitostí pro [územní celek], kat. území [část obce], [list vlastnictví], [list vlastnictví] a listinami založenými v kmenovém spise hromadné žaloby podané u zdejšího soudu sp. zn. 11 C 142/2016).

8. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 č. j. 17 C 117/2020-175 je soudu známo, že výměra pozemku představovaného chodníkem přilehlým k silnici [ulice] činí [anonymizováno] m.

9. V roce [rok] bylo rozhodnuto o tom, že na původním pozemku parc. [číslo] (který v roce [rok] původnímu vlastníkovi odejmut a převeden do vlastnictví [anonymizována dvě slova] a do správy [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] – poznámka soudu) bude umístěna stavba [anonymizováno] bytových jednotek a hromadných garáží (areál bytových domů [ulice]) (rozhodnutím o umístění stavby ze dne [datum]). Původní pozemek parc. [číslo] byl rozdělen geometrickými plány z let [rok] a [rok] na jednotlivé pozemkové parcely (mj. i parcelu [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] m projednávanou v tomto řízení – poznámka soudu) a na takto vzniklých pozemcích byly na základě Smlouvy o výstavbě nemovitosti postaveny nemovitosti s byty a garážovými stáními (kolaudace proběhla v roce [rok] [rok]), přičemž vzniklé byty a garážová stání jsou ve vlastnictví právnických a fyzických osob, které jsou zároveň spoluvlastníky všech bytových jednotek a garáží v areálu [ulice] (členové [anonymizováno] [ulice], resp. žalovaní ve sporech žalobce o bezdůvodné obohacení). Výstavbu provádělo několik investorů, mimo jiné společnost [právnická osoba], která spravovala bytové jednotky budoucích vlastníků bytů, kteří se stali na základě uzavřených smluv o spoluinvestorství v průběhu let [rok] a [rok] podílovými spoluvlastníky obytného areálu. Jednotlivé spoluvlastníky v té době zastupovala [právnická osoba], [anonymizováno], správcem bytových objektů byl po dokončení výstavby státní podnik [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], který byl též investorem stavby. Ohledně předmětného pozemku parc. [číslo] (resp. ohledně z tohoto pozemku prolomených pozemků) probíhalo v letech cca [rok] - [rok] vkladové řízení u Katastrálního úřadu, pozemky podlomené z původního pozemku parc. [číslo] však nebyly ve prospěch spoluvlastníků nemovitostí posuzovaného areálu zapsány, neboť bylo zapsáno vlastnické právo právního předchůdce žalobce (paní [příjmení] – dědičky původního vlastníka pozemku, jejímž právním nástupcem je žalobce). [příjmení] [jméno] [příjmení] byl předmětný pozemek parc. [číslo] vydán na základě tzv. restituční dohody z [datum], přestože již byl předmětný pozemek částečně zastavěn. Z původního pozemku parc. [číslo] byly vyčleněny mimo jiné i pozemky parc. [číslo] které byly zastavěny bytovými domy [adresa] a budovy garáží [adresa]. Žalovaní členové [anonymizováno] [ulice] se v průběhu let stali i podílovými spoluvlastníky pozemků parc. [číslo] (pozemek vnitrobloku přiléhající k zadním vchodům bytových domů [adresa]) a [číslo], [číslo] a [číslo] zapsaných v evidenci nemovitostí [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [část Prahy], pro [územní celek], kat. úz. [část obce], neboť předmětné pozemky byly v letech [rok] [číslo] odkoupeny od žalobce prostřednictvím společnosti [právnická osoba] (v předchozích soudních sporech žalobce a spoluvlastníků nemovitostí posuzovaného areálu – členů [anonymizováno] o bezdůvodné užívání pozemku žalobce bylo bezdůvodné obohacení požadováno i za užívání pozemku žalobce, který byl zastavěn nemovitostmi ve spoluvlastnictví členů [anonymizováno] – poznámka soudu) (prokázáno Rozhodnutím o umístění stavby ze dne [datum], stavebním povolením ze dne [datum], kolaudačním rozhodnutím ze dne [datum], jakož listinami připojeného spisu Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. 17 C 117/2020 a 11 C 142/2016). Bytový areál [ulice] ([anonymizováno] [ulice]) 10. [anonymizováno] [ulice] (dále jen„ [anonymizováno]“) je zájmovým sdružením podle z. č. 83/90Sb. všech právnických a fyzických osob, jež jsou spoluvlastníky napevno stanovených podílů nemovitosti podle stavebního povolení [anonymizováno] [obec a číslo], čj. [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne [datum] vč. dodatků a kolaudačních rozhodnutí. Jeho posláním je vytváření optimálních podmínek pro bydlení členů v něm sdružených, zastupování a obhajoba zájmů jeho členů, tj. zájmovým sdružením žalovaných k nemovitostem - domu [adresa] na parcele [adresa], domu [adresa] na pozemku p. [číslo] domu [adresa] na pozemku parc. [číslo] domu [adresa] na pozemku parc. [číslo] garáže č. e. [číslo] na pozemku parc. [číslo] garáže č. e. [číslo] na pozemku parc. [číslo] (prokázáno stanovami [anonymizováno] [ulice]).

11. Výstavba posuzovaného bytového komplexu ulice [ulice] byla dle územního rozhodnutí koncipována tak, že se mělo jednat o umístění stavby [anonymizováno] bytových jednotek a hromadných garáží vč. odpovídající technické vybavenosti tak, že obytné domy měly být seskupeny„ do dvou polouzavřených bloků od. ul. [ulice a číslo] m, od [anonymizováno] komunikace měly být odcloněny dvěma objekty dvoupodlažních garáží prodloužených a propojených protihlukovou zdí podél této komunikace, obytná skupina bude pouze dopravně obslužná z komunikace [ulice]“ přičemž mezi objekty garáží a obytných domů (roz. na pozemku žalobce) měl být řešen jako„ zeleň s dětskými hřišti, pískovišti a hřišti na odbíjenou, sadové úpravy měly být doplněny drobnou architekturou“. Stavebním povolením ze dne [datum] byla povolena stavba“ [anonymizováno] bytových jednotek – [anonymizována čtyři slova] – [anonymizována dvě slova]“, v rámci této stavby byly dále povoleny mj. také„ komunikace pro pěší, drobná architektura, oplocení, sadové úpravy, hřiště, náměstí.“ Kolaudace obytných domů s příslušenstvím, garážemi a s technickými stavbami včetně osvětlení bytového areálu se zelení probíhaly v období od [datum] do [datum]. Součástí kolaudačního rozhodnutí ze dne [datum] je výslovné konstatování, že:„ Je provedeno oplocení areálu.“ Součástí kolaudačního rozhodnutí ze dne [datum] je konstatováno, že„ stavba byla dokončena spoluinvestory sdruženými v [anonymizováno] [ulice]“ (prokázáno z rozhodnutí o umístění stavby ze dne [datum], stavebním povolením ze dne [datum], kolaudačním rozhodnutím ze dne [datum]).

12. Areál bytových domů a garáží [ulice], jehož je posuzovaný pozemek žalobce součástí, se nachází na téměř čtvercovém půdorysu o délky stran cca 180 m (160 – 200), a zahrnuje stavby cca [anonymizováno] bytových jednotek seskupených do dvou polouzavřených bloků a dvou dvoupodlažních budov hromadných garáží, které jsou prodlouženy protihlukovou zdí podél komunikace [ulice]. Protihluková zeď (fotografie místního šetření [číslo]) navazující na stavbu garáží (jejichž zadní stranu prodlužuje) ohraničuje zadní (jižní) stranu areálu od komunikace [ulice]. Ze západní strany (z předního pohledu areálu levé strany) je areál ohraničen silnicí [ulice], jejíž přilehlý chodník je ohraničen od areálu [ulice] drátěným oplocením (fotografie místního šetření [číslo]), v němž se nachází neuzamčená branka umožňující průchod do areálu (fotografie místního šetření [číslo]), z vnitřní strany areálu je oplocení osázeno (v poměrně strmém svahu) keři a stromy a rovnoběžně s ulicí [ulice] je v areálu vybudován vnitroareálový chodník. Z přední strany areálu (z ulice [ulice]) je areál tvořen parkovištěm přilehlým ke komunikaci [ulice] (silnice [ulice] je od stavby bytových domů vzdálená cca 30 m), zelení a chodníkem podél přední strany bytových domů (fotografie místního šetření [číslo]), z něhož se vstupuje do areálu prostorem mezi dvěma bloky bytových domů (vzdálenost mezi nimi cca 25 metrů). V tomto cca 25 metrů širokém průchodu mezi domy (v úrovni podél chodníku) je postavena konstrukce zdi o délce cca 10 m, přičemž po stranách této zdi se při vstupu objektu nacházející prvky (kolíky) bránící průjezd vozidlem do prostor vnitrobloku (fotografie místního šetření [číslo]). Vnitroblok je tvořen jakýmsi„ náměstíčkem“ ováného tvaru o délce cca 70 m, lemovaném alejí stromů, kde se nacházejí lavičky a další vnitroareálové chodníky (fotografie místního šetření [číslo]), které vedou k nalevo od náměstíčka umístěné kotelně (fotografie místního šetření [číslo]) a zelení osázenému prostoru (kde se nachází dětské hřiště a pískoviště – fotografie místního šetření [číslo]). Z náměstíčka pak napravo (z pohledu vstupu) vedou vnitroareáové chodníčky směrem k vnitrobloku (zadním vchodům) bytového domu [adresa] – [číslo] (fotografie místního šetření [číslo]) a přístupovému chodníku před předzahrádkami vchodů do bytových domů [číslo] a [číslo]. Od„ náměstíčka“ do zadní části areálu směrem k budovám garáží se nachází zatravněná plocha oddělená od objektů garáží silnicí [ulice] a jí přilehlým chodníkem, která je rozdělena dalším vnitroareálovým chodníkem představujícím spojnici pro pěší od garáží (cca 1/3 této zatravněné plochy představuje část pozemku žalobce, na níž je umístěna betonová obdélníková plocha osazená basketbalovým košem – dále označovaná jako sportoviště). Z pravé strany je čtvercový areál [ulice] ohraničen silnicí [anonymizováno], která je z levé strany (z pohledu vjezdu) lemována jí přilehlým chodníkem (jež je její součástí), z něhož vedou další vnitroareálové chodníky k vchodům do bytových domů [adresa] – [číslo], s tím, že prostor mezi těmito chodníky a přístupovými cestami je vyplněn zelení představující předzahrádky bytových domů (jež jsou ohraničeny obrubníkem a několikacentimetrovým oplocením – fotografie místního šetření [číslo]). Bytové domy [adresa] - [číslo] mají hlavní/přední vstup z ulice [ulice] (fotografie místního šetření [číslo]), bytové domy [adresa] [číslo] mají hlavní vchod ze zadní (vnitřní) strany bytového domu (z důvodu jeho tvaru do písmene U), přičemž zadní vchody bytových domů [adresa] - [číslo] se nacházejí z vnitrobloku bytového domu (jež je součástí pozemku [anonymizováno]), kdy avšak ke vstupu do objektu je třeba překonat výškový rozdíl pomocí schodů. Přístupové cesty vedoucí k hlavním vchodům do bytových domů [adresa] [číslo] jsou umístěny na pozemku žalobce (stejně jako předzahrádky bytových domů [adresa] [číslo]), přičemž zvenčí na fasádě těchto bytových domů se nacházejí poštovní schránky a zvonky (fotografie místního šetření [číslo]). Objekt 2 dvoupodlažních garáží [adresa] – [číslo] je umístěn v zadní straně areálů (jejich stěna je prodloužena protihlukovou zdí k silnici [ulice]), přičemž vjezd do nich je zajištěn pouze komunikací [ulice], z níž vede 6 sjezdů ke garážím (4 z toho na pozemku žalobce, z toho 3 do objektu [adresa]). Součástí sjezdů ke garážím je manipulační plocha (fotografie místního šetření čl. 23, [číslo]) u garáží (shodného povrhu jako silnice [ulice]), přičemž prostor mezi sjezdy, manipulačními plochami, silnicí [ulice] a budovami garáží je tvořen zelení pokrytými plochami (tráva, stromy, keře, popř. náletové dřeviny – fotografie místního šetření [číslo]). V areálu se rovněž nachází veřejné osvětlení, a to jak silnice [ulice] a jí přilehlého chodníku, tak ostatních ploch areálu, a to v jednom případě i na hraně pozemku žalobce (protokol o místním šetření konaném ve věci Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 11 C 324/2014, včetně příloh).

13. Pozemek žalobce parc. [číslo] spadající do kat. území [část obce], byl v rozhodném období ([datum] - [datum]) v katastru nemovitostí evidován jako druh„ ostatní plocha“, způsob využití„ zeleň“ o výměře [anonymizována dvě slova] m a nachází se v prostoru areálu bytových domů [ulice], na hranici se sousedním bytovým areálem [anonymizována dvě slova] (oddělený silnicí [ulice], jejíž stavba je zřízena na předmětném pozemku žalobce). Jedná se o pozemek téměř trojúhelníkového tvaru, jeho kratší odvěsnu tvoří část protihlukové zdi oddělující posuzující areál od silnice [ulice], delší odvěsnu pak silnice [ulice] (slepá silnice zajišťující vjezd ke garážím [ulice] a kotelně nacházející ve vnitrobloku areálu, přičemž od zbudování bytového domu [anonymizována dvě slova] je touto silnicí zajištěn též přístup a příjezd k části tohoto bytového komplexu přístupného z pohledu silnice [ulice]) a nepravidelná přepona trojúhelníku (z původního pozemku byly odděleny části pozemku [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] zastavěné bytovými domy [adresa] – [číslo] a garážemi [adresa] [číslo]) prostupuje napříč (kopíruje ohraničení pozemků pod bytovými doby [adresa] – [číslo]) pravou (východní) částí areálu od ústní sinice [ulice] k zadní (severní) hranici areálu tvořené protihlukovou zdí od silnice [ulice] (vzdušnou čarou se může jednat o vzdálenost cca 150 m). Takto vymezený pozemek je zčásti zastavěn silnicí [ulice] a jí přilehlým chodníkem (z levé strany z pohledu vjezdu do ulice [ulice]), která vede podél bytových domů [ulice a číslo], poté v pravém úhlu doleva zatáčí ke garážím [ulice] ([adresa] a částečně [adresa]), a dále pak pokračuje ke kotelně posuzovaného areálu umístěné v jeho západní části. Při vstupu/vjezdu do ulice [ulice] z ulice [ulice] jsou umístěny (na jednom stojanu) dopravní značky Zákaz vjezdu, Zákaz zastavení, Slepá pozemní komunikace s informační tabulí Vjezd povolen pro členy [anonymizováno] [ulice] (fotografie z místního šetření [číslo]). [ulice] strana silnice [ulice] (pohledu vjezdu z ulice [ulice]) je ohraničena (resp. takto je ohraničen bytový komplex [anonymizována dvě slova] nacházející na napravo od silnice [ulice]) lineárním drátěným oplocením (za nímž se nachází živý plot z keřů a stromů) v délce cca 130 m (fotografie z místního šetření [číslo]), jež se stáčí napravo směrem ve vstupu do objektu bytového domu [anonymizována dvě slova] (fotografie místního šetření [číslo]), v jehož oplocení se nachází volně přístupná neuzamčená branka (fotografie místního šetření [číslo]). Z pozemku žalobce zastavěného silnicí [ulice] vedou sjezdy a manipulační plochy ke garážím [adresa] (3 sjezdy do garáže [adresa] do garáže [adresa] - fotografie místního šetření [číslo] neboť pozemek žalobce obklopuje zastavěný pozemek garáže [adresa] pouze z pravé/východní a částečně přední/jižní strany), které jsou zpevněny shodným povrchem jako silnice [ulice] (včetně obrubníku) s tím, že pozemek žalobce nezpevněný asfaltem je pokrytý zelení (fotografie místního šetření [číslo]). Na pozemku zastavěného bočním sjezdem do garáže [adresa], jehož šíře podél oplocení bytového komplexu [anonymizována dvě slova] umožňuje parkování několika osobních vozidel (fotografie místního šetření čl. 20, 15, 18, 19), je umístěna stavba billboardu (fotografie místního šetření [číslo]).

14. V rámci místního šetření bylo dále zjištěno, že nejvýchodnější sjezd ke garáží [adresa] je využíván i jako parkovací plocha pro nejméně 4 osobní vozidla (fotografie místního šetření [číslo]) a pro příjezd a přístupovou plochu ke komplexu části bytových domů [anonymizována dvě slova] (např. v průběhu místního šetření vjíždí k objektu [anonymizována dvě slova] vozidlo dopravní služby [příjmení] za účelem doručení do objektu bytového komplexu [anonymizována dvě slova], na této ploše sjezdu před garáží probíhá stěhování do objektu bytového komplexu [anonymizována dvě slova] (fotografie z místního šetření [číslo]), jakož, že v objektu areálu bytových domů [ulice] se na procházce s kočárkem během místního šetření nacházely nejméně 2 samostatně se procházející osoby s kočárkem nebydlící v areálu [ulice], nýbrž v ulici [ulice] (prokázáno citovaným protokolem z místního šetření spisu zdejšího soudu 11 C 324/2014, včetně příloh).

15. Další část pozemku žalobce se nachází podél levé strany silnice [ulice] (z pohledu vjezdu od ulice [ulice]) a je tvořená k silnici [ulice] přilehlým chodníkem (cca po 130 metrech spolu se silnicí [ulice] zatáčí doleva směrem ke garážím [ulice] a ke kotelně), přičemž z chodníku [ulice] vedou 2 přístupové cesty (o délce cca 8 m) k hlavním (předním) vchodům bytových domů [adresa], na jejichž vnější fasádě se nacházejí poštovní schránky a zvonky (fotografie místního šetření [číslo]). Z chodníku [ulice] v návaznosti na další bytové domy [adresa] (jež jsou orientovány svou vstupní částí do zadní části areálu, neboť bytové domy jsou uspořádány svým tvarem do písmene U) odbočuje (cca po 100 metrech od začátku silnice [ulice]) vnitroareálový chodník (v šířce cca 3 m a délce cca 40 m) doleva (z pozice vjezdu do ulice [ulice]) a z něhož odbočující 2 přístupové cesty vedoucí k přednímu (severnímu) hlavnímu vstupu k bytovým domům [adresa] (bytové domy [adresa] – [číslo] mají z vnitrobloku zadní vchod, ke vstupu je však nutno překonat převýšení pomocí schodů, viz fotografie místního šetření [číslo]). Pozemek žalobce v prostoru mezi bytovými domy a vnitroareálovým chodníku (popř. chodníkem [ulice]) je osázen zelení, přičemž okraj zelené plochy od chodníku je ohraničen nízkým (několikacentimetrovým) oplocením (fotografie místního šetření [číslo]). Pozemek žalobce v části mezi silnicí [ulice] (resp. chodníkem [ulice]) a prostorem za předními vchody bytových domů [adresa] (resp. vnitroareálovým chodníkem před těmito domy) je představován zatravněnou plochou (cca [anonymizována dvě slova] m) s vybetonovaným sportovištěm (cca 23 x 14 m) osázeným basketbalovým košem, k němuž (vybetonované ploše) vede krátký (cca 9 m dlouhý) vnitroareálový chodníček (odbočující z přístupových chodníčků před vchody do bytových domů [adresa] – [číslo]). Na pozemku žalobce se nachází část (cca 15 m dlouhého) vnitroareálového chodníčku odbočujícího z chodníku [ulice] v prostoru mezi garážemi [adresa], který tvoří spojnici v zadní části areálu mezi garážemi a bytovými domy [ulice] (prokázáno ortomapou posuzovaného objektu - příloha spisu 17 C 117/2020, místním šetřením konaným dne [datum] – protokolem o místní šetření Obvodního soudu pro Prahu 5 ve věci 11 C 324/2014).

16. Do předních vchodů bytových domů [adresa] – [číslo] a do garáží [adresa] se vstupuje (vjíždí) přes pozemek žalobce. Vstup na pozemek žalobce je možný prostřednictvím komunikace [ulice] (jež v rozhodné byla ve vlastnictví žalobce), dále z ulice [ulice] mezi bytovými domy [anonymizováno] z ulice [ulice] přes vnitroblok areálu [anonymizováno] (viz snímek [číslo] žalovaného na č.l. 55-66 spisu 11 C 422/2014), popř. brankou do areálu ze silnice [ulice] přes pozemky jiných vlastníků ([anonymizováno], paní [příjmení], [anonymizováno] [příjmení]). Pozemek žalobce částečně vyplňuje také prostranství mezi bytovými domy [adresa] a garážemi [adresa] (částečně i [číslo]), kde tvoří zelenou plochu, na níž je vybetonovaná obdélníková plocha osazeným basketbalovým košem (sportoviště). Na pozemku žalobce se nachází přístupové cesty k bytovým domů [adresa] - [číslo], přístupové cesty ke garážím [adresa] - [číslo], další zpevněné cesty a cestičky, na další části pozemku žalobce před hlavními vstupy do bytových domů [adresa] - [číslo] jsou předzahrádky ohraničené nízkým kovovým oplocením. [ulice] plocha, jejíž součástí je sportoviště, je užívána jako plocha, kde si hrají děti, probíhá zde venčení psů, v zimě se zde sáňkuje a bobuje (prokázáno fotografiemi místního šetření).

17. K problematice situace sjezdu/příjezdové cesty do soukromé garáže napojené na místní komunikaci se ve svém stanovisku sp. zn. [číslo] vyjádřil ombudsman tak, že„ sjezd do garáže nesloužící k tzv. obecnému užívání nesplňuje definiční znaky veřejného prostranství podle § 34 zák. o obcích“ s odůvodněním, že „zákon o pozemních komunikacích stanovuje, že sousední nemovitosti lze na pozemní komunikaci připojit prostřednictvím sjezdů či nájezdů, výslovně přitom zakotvuje, že sjezdy a nájezdy nejsou účelovými komunikaci, tedy zákon vylučuje sjezdy a nájezdy z množiny pozemních komunikací, které jsou veřejně přístupné“ (prokázáno stanoviskem veřejného ochránce práv sp. zn. [číslo], příloha spisu 11 C 142/2016).

18. V místě sjezdu z komunikace [ulice] k objektu garáží [adresa] je vyasfaltovaná plocha pozemku podél oplocení areálu [anonymizována dvě slova] u vstupní branky do objektu [anonymizována dvě slova] - manipulační plocha - užívána jako parkovací stání. Povrch sjezdů ze silnice [ulice] ke garážím [adresa] areálu [ulice] je tvořen vybetonovaným/vyasfaltovaným povrchem majícím stejný charakter jako povrch silnice [ulice] v lineární podobě (prokázáno místním šetřením). Předchozí rozhodování soudu ve skutkově shodných sporech žalobce s členy [anonymizováno]

19. Z úřední činnosti soudu je známo, že spory žalobce z titulu bezdůvodného obohacení za užívání zastavěných i nezastavěných pozemků proti jednotlivým členům [anonymizováno] byly podávány u zdejšího soudu od roku [rok] do [rok] (viz hromadné žaloby v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 11 C 184/2003 (proti 89 žalovaným), sp. zn. 11 C 594/2007 (proti 44 žalovaným), sp. zn. 11 C 521/2008 (proti 155 žalovaným), sp. zn. 11 C 15/2012 (proti 155 žalovaným), sp. zn. [číslo] (proti 56 žalovaným), sp. z. [číslo] (proti 53 žalovaným) a sp. zn. 11 C 116/2019 (proti 109 žalovaným), z nichž ve věcech 11 C 200/2014, 11 C 142/2016 a 11 C 116/2019 byla řízení vůči jednotlivým žalovaným vyloučena k samostatnému projednání a následně k žádosti žalobce přerušena do pravomocného skončení řízení ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 17 C 117/2020 (které bylo pravomocně skončeno k datu [datum] vyhověním žalovanému nároku poníženému o chodník přiléhající ke komunikaci [ulice] – poznámka soudu). V ostatních řízených byla řízení pravomocně skončena vyhověním žaloby (přičemž některá z řízení byla z důvodu zpětvzetí žaloby převážně pro uzavření mimosoudní dohody zastavena), a to jak rozhodnutím prvoinstančního soudu (zej. v bagatelních sporech), tak odvolacího soudu, přičemž k návrhu některých žalovaných byla odmítnuta i ústavní stížnost proti jednomu z prvoinstančních žalobě vyhovujících rozsudků s tím, že soud 1. stupně vycházel ze spolehlivě osvědčujících důkazů a věc přiléhavě odůvodnil (k tomu srov. usnesení ÚS III. [číslo], IV. ÚS 530/12 a IV. ÚS 526/12). Celkem bylo zdejším soudem vydáno cca 350 vyhovujících rozhodnutí (prokázáno lustrací rejstříku ISAS zdejšího soudu) týkajících se totožného pozemku žalobce ve vztahu k jiným žalovaným – členům [anonymizováno] [ulice]), kdy Obvodní soud pro Prahu 5 doposud zcela jednotně posuzoval nároky žalobce na vydání bezdůvodného obohacení jako oprávněné, a vydal několik stovek konsistentních rozhodnutí; žádné z odvolacích řízení nárok žalobce nezamítlo.

20. Nejaktuálnější rozhodovací praxe představuje rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 17 C 117/2020-175 ve spojení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 28 Co 448/2021-272, kdy nárok na vydání bezdůvodného obohacení žalobce byl ve skutkově zcela totožné věci posouzen jako oprávněný. Odvolací soud v něm shrnul, že„ žalobce konstatoval, že„ žalobce v rozhodném období byl vlastníkem předmětného pozemku nacházejícího se v areálu bytového komplexu [ulice] a žalovaný byl spoluvlastníkem v rozsahu ideálního podílu [číslo] na nemovitostech tohoto bytového komplexu. Na pozemku žalobce jsou předzahrádky a přístupové cesty k hlavním vchodům bytových domů [adresa] - [číslo], sjezdy ke garážím [adresa] s manipulačními plochami, zeleň obklopující objekty garáží a sjezdy, zatravněné plochy a zpevněná plocha osazená basketbalovým košem, přístupové a další vnitroareálové chodníky vnitrobloku bytovému komplexu [ulice]. Na pozemku nejsou významné estetické, kulturní, či oddechové prvky (např. dětské hřiště, stánky s občerstvením, vodní prvky, grily či ohniště), které by svým charakterem byly pro užívání širokou veřejností určeny. Pozemek neměl a nemá charakter veřejného parku, který by svým významem pro širší okolí (ve smyslu celého sídliště [anonymizováno]), plnil rekreační a oddychovou funkci pro širší okruh uživatelů než obyvatele bytového komplexu [ulice] a přilehlé zástavby zvané [anonymizována dvě slova]. Dále uzavřel, že pozemek s bytovým komplexem [ulice] od počátku, tedy i v rozhodném období, tvořil funkční celek. Nebylo přitom prokázáno, že by předmětný pozemek od počátku tvořící se stavbami bytového areálu [ulice] funkční celek, ztratil své funkční určení, přičemž Městský soud v Praze jako soud odvolací v obdobných věcech, jež u něj byly vedeny pod sp. zn. 20Co 262/2012 a sp. zn. 18Co 248/2009, dospěl k závěru, že předmětný pozemek žalobce tvoří s bytovým komplexem [ulice] funkční celek - areál sídliště a odvolací soud v této právní věci neshledal důvod pro odchylný závěr.“ Cenové předpisy 21. Za období od [datum] do [datum] byl platný cenový výměr Ministerstva financí [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum] a [číslo] ze dne [datum], jimiž byla stanovena cena za pronájem pozemku ve výši 120 Kč/m2/rok (prokázáno citovanými cenovými výměry, příloha žalobce ke spisu hromadné žaloby 11 C 142/2016). Skutkový závěr soudu 22. Po zhodnocení předložených důkazů podle ust. § 132 o. s. ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

23. Žalobce v rozhodném období byl vlastníkem předmětného pozemku nacházejícího se v areálu bytového komplexu [ulice]. Žalovaná byla spoluvlastníkem id. [číslo] podílu na nemovitostech bytového komplexu [ulice]. Pozemek žalobce je sice v rámci bytového komplexu [ulice] volně přístupný, není zcela neprodyšně oplocen (ohraničení předzahrádek nelze považovat za oplocení), nelze jej však považovat za veřejné prostranství, neboť pozemky účastníků (jak [anonymizováno], tak žalobce) začleněné v areálu bytového domu [ulice] nemají charakter veřejného parku, který by svým významem pro širší okolí ([ulice] [anonymizováno]), plnily rekreační a oddychovou funkci pro okruh uživatelů širších než sousedstvo rezidentů přilehlé bytové výstavby posuzované lokality. Část posuzovaného pozemku žalobce plní funkci předzahrádek a přístupových cest k hlavním vchodům bytových domů [adresa] – [číslo], část pozemku žalobce, oddělená komunikací [ulice] v části přiléhající ke garážím [adresa] je tvořena sjezdy ke vjezdům ke garážím s manipulačními plochami a zeleň obklopující objety garáží a sjezdy) a část pozemku žalobce představuje zatravněnou plocha s vybetonovanou částí osazenou basketbalovým košem s přístupovým chodníkem k této části a částí chodníku propojujícího silnici [ulice] a dalšími vnitroareálovými chodníky vnitrobloku bytovému komplexu [ulice]. Vzhledem k povaze a funkčnosti projednávaného pozemku nelze než uzavřít, že pozemek žalobce je součástí funkčního celku posuzovaného areálu a tvoří s bytovým komplexem [ulice] funkční celek.

24. Z listinných důkazů rovněž vyplynulo, že areál [ulice] byl koncipován jako areál sídliště, který je vybudován tak, aby odkloněn od okolí (protihlukovou zdí, oplocením z ulice [ulice]) sloužil potřebám obyvatel budovaných domů (a této souvislosti myšlenkově i pozemek žalobce – zejména pokud v jeho původní podobě byl bytovými domy a garážemi i fakticky zastavěn – tvořil jeho funkční součást), a po dobu trvání žalovaného období toto nedoznalo změny. Na tomto charakteru posuzovaného areálu nic nezměnila pozdější zástavba okolí (bytovým komplex [anonymizována dvě slova]), změna funkce silnice [ulice] (jež v průběhu posuzovaného období začala být využívána nikoli pouze jako soukromá cesta pro potřeby členů bytových domů [ulice]) ani skutečností, že pozemek žalobce byl v době navazující na žalovaná období prodán za účelem budoucí zástavby, s tím, že tohoto charakteru zřejmě pozbude, dojde-li k aktuálně k započetí výstavby nového bytového domu (čímž bude funkčnost propojení posuzovaných pozemků narušena). Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

25. Při posuzování nároků žalobce vyšel soud z následujících zákonných ustanovení (zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném do 31. 12. 2013, zákon [číslo] občanský zákoník ve znění účinném od 1. 1. 2014, zákon č. 128/2000 Sb., zákona o obcích (obecním zřízení), ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen„ zákona o obcích“), zákon č. 131/2000 Sb., zákona o hlavním městě [obec], zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen„ zákon o pozemních komunikacích“) a zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku státu, ve znění pozdějších právních předpisů) a judikatury soudů (všechna rozhodnutí Nejvyššího soudu, na která soud v tomto rozsudku odkazuje, jsou dostupná na [webová adresa]; rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na [webová adresa]). Nejprve se soud zabýval otázkou, zda žalované, která je spoluvlastníkem nemovitostí bytového komplexu [ulice], vzniklo bezdůvodné obohacení na základě toho, že užíval pozemek žalobce nacházející se v areálu bytového komplexu [ulice]. V této souvislosti soud zkoumal, zda pozemek žalobce, popř. ostatní pozemky v areálu bytového komplexu [ulice] představují veřejné prostranství. Veřejné prostranství 26. Podle § 34 zákona č. 128/2000 Sb., zákona o obcích (obecním zřízení), ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen„ zákona o obcích“) jsou veřejným prostranstvím všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru (shodné též podle § podle § 14 b zákona č. 131/2000 Sb., zákona o hlavním městě [obec]).

27. Problematika pojmu veřejné prostranství se v judikatuře dovolacího soudu ustálila v závěru, že veřejným prostranstvím se rozumí prostor splňující zákonné znaky veřejného prostranství ze zákona (§ 34 zákona zákona o obcích, či § 14b zákona o hl. m. [obec]), který je předmětem veřejného užívání předem neomezeným okruhem uživatelů. Musí jít přitom o takové užívání, které odpovídá povaze a účelu statku a které nevylučuje z obdobného užívání téhož statku jiné, byť i potencionální uživatele (v této souvislosti např. o veřejné prostranství se nejedná v případě, kdy jeho obecnému užívání brání faktická překážka, zejména zeď, plot, zátaras či cedule zákaz vstupu, k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2378/2016). Veřejná prostranství, jako materiální statek, jsou jedním z možných předmětů veřejného užívání, mezi něž patří zejména voda, pozemní komunikace, krajina, les, ovzduší, některé druhy energií a kmitočtové spektrum, všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. Není-li v občanskoprávní rovině (např. smlouvou) upraveno obecné užívání veřejného prostranství, zahrnující i jen z části pozemky vlastnicky náležející třetí osobě, má to za následek vznik bezdůvodného obohacení na straně obce plněním bez právního důvodu, neboť i když existuje právní důvod užívání veřejného prostranství, nejde o titul, podle kterého by obci vzniklo oprávnění, aby takové plnění ze strany třetí osoby (strpění užívání jejího majetku) bylo poskytováno bezplatně (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2019 sp. zn. 28 Cdo 699/2019, dále rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 2. 2006, sp. zn. 33 Odo 396/2004, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 12. 2018, sp. zn. 28 Cdo 3847/2018).

28. V souladu s judikaturou dovolacího soudu ovšem nelze za veřejné prostranství pokládat každý pozemek, který veřejnost užívá s ohledem na nepřítomnost technických překážek přístupu na něj. Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi vyžaduje k naplnění pojmových znaků veřejného prostranství též materiální kritérium spočívající v určenosti dotčeného pozemku k uspokojování potřeb občanů obce, potažmo existenci funkčního významu daného prostranství pro sídelní celek. Pozemek, který je veřejností užíván toliko živelně, jejž obec (především prostřednictvím územně plánovací dokumentace) nedestinuje k plnění veřejných účelů a ve vztahu k němuž zůstává vlastníku zachována plná možnost vyloučit třetí osoby z jeho užívání, lze jen stěží kvalifikovat jako veřejné prostranství ve smyslu § 34 zákona č. 128/2000 Sb. (či § 14b zákona č. 131/2000 Sb.), pročež jeho užívání neohraničenou veřejností nedává vzejít bezdůvodnému obohacení na straně obce (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 12. 2018, sp. zn. 28 Cdo 3847/2018, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 8. 2017, sp. zn. 28 Cdo 4208/2016). V případě pozemku v obci, jenž sice je přístupný každému, neboť jeho vlastník neusiluje o zamezení vstupu třetích osob na něj, avšak neslouží k uspokojování obecných potřeb a jehož vlastníku je ponechána na úvaze volba způsobu jeho využití, aniž by bylo trváno na užívání pozemku jako veřejného prostranství, lze jen stěží dovozovat, že obec na úkor vlastníka realizuje užívací oprávnění k danému pozemku formou jeho účelového určení jako veřejného prostranství. V tomto směru je možno říci, že ztotožnění veřejného prostranství s pozemkem v obci, jehož přístupnost veřejnosti je dána pouze tím, že jeho vlastník nebrání procházejícím ve vstupu na pozemek, by odporovalo zmiňovanému ustanovení vyjadřujícímu význam určenosti pozemku pro potřeby občanů obce i logice věci, jež si žádá, aby přístupný každému bez omezení byl pozemek, u nějž je to významné z hlediska zajištění života v obci, a nikoliv, aby jakýkoliv volně přístupný pozemek byl pokládán za důležitý pro život v obci, a jako takový bez dalšího zařazen do kategorie veřejného prostranství (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 10. 2014, sp. zn. 28 Cdo 1498/2014). Tyto závěry pak vyložil Ústavní soud ve svém usnesení ze dne [datum] sp. zn. I. ÚS 2129/19 tak, že veřejná prostranství zpravidla musí vykazovat užitnou hodnotu a potřebnost pro obecní život, které významem podstatně přesahují hranice bezprostředního okolí, přičemž pojmy veřejnost a sídlení celek je třeba vykládat tak, že se obsahově jedná o množiny výrazně širší, než pojem sousedstvo z okolních obytných domů či jiné přilehlé zástavby. Skutečnost, že pozemek je volně přístupnou sídlištní zelení, na jejímž zachování mají rezidenti z okolí (poměrně logicky) zvýšený zájem, sama o sobě nepostačuje k tomu, aby byl pozemek zatříděn do zvláštní zákonné kategorie veřejných prostranství.

29. V projednávané věci soud pečlivě zkoumal, zda pozemek označený v žalobě, popř. některá jeho část, materiálně plní funkci veřejného statku a je možno jej považovat za veřejné prostranství. Je nepochybné, že veřejné prostranství plní několik nezastupitelných funkcí, např. dopravní, rekreační, ekonomickou, ale zejména také sociální, tedy jako prostor sloužící především setkávání lidí. Rovněž lze souhlasit i s názorem, že veřejné prostranství vzniká tam, kde existuje určitá sídelní potřeba jeho vzniku ve smyslu naplnění výše uvedených funkcí (proto je možné za veřejná prostranství považovat pouze prostory v zastavěném či zastavitelném území obce užívané každým bez omezení, v obecném užívání). Nicméně je třeba zdůraznit, že § 34 zákona o obcích není právním titulem, který opravňuje užívat pozemek v obci jako veřejné prostranství. Podstatné je, že tyto pozemky musí být v obecném užívání, ať už na základě zákona (jako např. pozemní komunikace), nebo z vůle vlastníka, který pozemek veřejnému užívání věnuje (k tomu srov. článek Veřejné prostranství a jeho platný vznik, Právní rozhledy [číslo], s. 366), a dále, že takovéto pozemky musí být určeny k uspokojování potřeb občanů obce (nikoli pouze rezidentů některých bytových komplexů v rámci sídliště). Právě existence funkčního významu daného prostranství pro sídlení celek je v daném případě klíčová, a to s přihlédnutím ke skutečnosti, že pojem veřejnost a sídelní celek jsou obsahově množinami výrazně širšími než sousedstvo z okolních bytových domů či jiné přilehlé zástavby.

30. Problematika posuzování sídlištních pozemků se totiž dlouhodobě vyvíjí, kdy nejprve se v judikatuře Nejvyššího soudu a Ústavního soudu ustálil názor, že bezdůvodně obohaceným subjektem za užívání pozemků, jež jsou veřejným prostranstvím, je územně samosprávný celek, jehož obyvatelům předmětné pozemky fakticky slouží k užívání a ku prospěchu - např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4175/2013, 28 Cdo 2491/2015, 28 Cdo 2030/2013 či 28 Cdo 3684/2013), přičemž stěžejním je, že tímto veřejným užíváním jsou bezprostředně saturovány potřeby obyvatel příslušeného územně samosprávného celku, a to nikoli ve vztahu pouze k užívání rezidentů okolních bytových domů či jiné přilehlé zástavby (I. ÚS 2129/19).

31. Předmětný pozemek žalobce je zčásti tvořen předzahrádkami a přístupovými chodníky bytových domů [adresa] – [číslo], dále zatravněnou plochou s vybetonovanou sportovištěm osázeným basketbalovým košem mezi silnici [ulice] a areálem (nikoli vnitroblokem) bytových domů a sjezdy ze silnice [ulice], včetně manipulačních ploch a zeleně ve formě zatravněné plochy a keřovitého porostu nacházejících u garáží [adresa] – [číslo]. Všechny části pozemku jsou přístupné z veřejnoprávní komunikace [ulice], jakož vstupem přes pozemky [anonymizováno] (vnitroblok bytového areálu [ulice]) a pozemky [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno]. [příjmení]. Ačkoli je pozemek žalobce přístupný každému bez omezení a je tvořený (jak fakticky, tak dle způsobu využití uvedeném v katastru nemovitostí) převážně zelení, popř. zastavěn chodníky, manipulační plochou, či sportovištěm (a jako takový může sloužit k oddechu, zábavě dětí, sportování, procházkám či venčení psů), z jeho umístění, povrchu a vybavení je zřejmé, že nemá (stejně jako celý areál bytového komplexu [ulice]) charakter prostorů, které slouží široké veřejnosti ve smyslu, že by jeho užíváním (pro odpočinek, relaxaci, zábavu, sportovní vyžití, či zkrácení cesty) byly uspokojovaly potřeby občanů celé obce (v kontextu celého sídliště [anonymizováno]), které by přesahovaly hranice bezprostředního okolí bytové areálu [ulice].

32. Pozemky účastníků (jak žalobce, tak žalované jako člena [anonymizováno] [ulice]) začleněné v areálu bytového domu [ulice] totiž nemají charakter veřejného parku, který by svým významem pro širší okolí (ve smyslu celého sídliště [anonymizováno]), plnil rekreační a oddychovou funkci pro okruh uživatelů širších než sousedstvo z okolních obytných domů a přilehlé zástavby v blízkosti posuzované lokality. Na pozemku žalobce je sice vybudována betonová plocha osazená basketbalovým košem (označována jako sportoviště) z doby výstavby areálu, nejedná se však o takový rekreační prvek, který by z něj svým významem (popř. provedením, atraktivitou pro uživatele, či jedinečností) činil nadstandardní atrakci pro celé sídliště [anonymizováno]. Na pozemcích žalobce v areálu [ulice] se rovněž nenachází významné estetické, kulturní, či oddechové prvky (např. dětské hřiště, stánky s občerstvením, vodní prvky, grily, či ohniště), které by svým charakterem byly pro užívání širokou veřejností určeny. Na tomto závěru nic nemění skutečnost, že pozemek žalobce je ze strany okolních domů (tj. [anonymizována dvě slova], popř. bytového komplexu [ulice]) případně užíván za účelem zimních radovánek dětí, či procházkám s kočárky a venčení psů. V daném případě skutečnost, že pozemek žalobce (potažmo areál bytového komplexu [ulice]) je tvořen volně přístupnou sídlištní zelení, kterou zcela nepochybně užívají rezidenti z okolí (konkrétně bytového komplexu [anonymizována dvě slova] a [ulice]), sama o sobě totiž nepostačuje k tomu, aby byl pozemek zatřízen do zvláštní kategorie veřejných prostranství.

33. Soud tedy uzavírá, že předmětný pozemek žalobce v důsledku absence naplnění materiálního kritéria spočívajícího v určenosti pozemků k uspokojování potřeb občanů obce, resp. existence funkčního významu daného prostranství pro sídlení celek, nelze považovat za veřejné prostranství. Pozemní komunikace a sjezdy ke garážím 34. Podle ust. § 9 odst. 1 zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen„ zákon o pozemních komunikacích“), je vlastníkem dálnic a silnic I. třídy stát, vlastníkem silnic II. a III. třídy kraj, na jehož území se silnice nacházejí a vlastníkem místních komunikací obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí, přičemž stavba místní dálnice, silnice či místní komunikace není součástí pozemku. Podle § 6 odst. 1, 2 zákona o pozemních komunikacích, je místní komunikací veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce. Místní komunikace se podle dopravního významu, určení a stavebně technického vybavení rozděluje na komunikace I. – IV. třídy, přičemž místní komunikací III. třídy je obslužná komunikace (písm. c) citovaného zákonného ustanovení); dojde-li ke změně dopravního významu nebo určení pozemní komunikace, rozhodne příslušný silniční správní úřad o změně kategorie nebo třídy. Podle § 10 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích lze pozemní komunikace navzájem připojovat zřizováním křižovatek nebo připojovat na ně sousední nemovitosti zřízením sjezdů nebo nájezdů. Přímé připojení sousední nemovitosti na pozemní komunikaci není účelovou komunikací. Podle ust. § 12 odst. 4 zákona o pozemních komunikacích součástmi místních komunikací jsou mj. též přilehlé chodníky, veřejná parkoviště a obratiště. Podle ust. § 12 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích odpočívka je součástí pozemních komunikací, přičemž podle odst. 5 téhož zákonného ustanovení je definována jako stavebně a provozně vymezená plocha dálnice, silnice nebo místní komunikace určená k bezúplatnému stání silničního motorového vozidla na dobu potřebnou pro zajištění bezpečnosti a plynulosti silničního provozu a k odpočinku uživatelů, popřípadě k jejich občerstvení a k doplnění pohonných hmot. Podle § 12 odst. 6 zákona o pozemních komunikacích je veřejným parkovištěm stavebně a provozně vymezená plocha místní nebo účelové komunikace anebo samostatná místní nebo účelová komunikace určená ke stání silničního motorového vozidla. Podle ust. § 13 zákona o pozemních komunikacích jsou příslušenstvím dálnice, silnice a místní komunikace c) veřejná osvětlení a d) silniční vegetace.

35. Dále se soud zabýval otázkou, zda se na části pozemku žalobce nachází veřejně přístupná účelová komunikace, tj. druh pozemní komunikace, k jejímuž vzniku (na rozdíl od ostatních kategorií dle § 2 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích) postačuje naplnění jejích definičních znaků; tato totiž vzniká přímo ze zákona a nevyžaduje se vydání správního rozhodnutí. Na části pozemku žalobce se nacházejí sjezdy ke garážím [adresa] zahrnující i prostory mezi bloky garáží (určitou manipulační plochu), která je dle zjištění učiněných v průběhu místního šetření užívána i jako prostor pro parkování vozidel. Tyto plochy však dle soudu nelze kvalifikovat jako veřejné parkoviště (není zde značka parkoviště, není zde ohraničená plocha k parkování vozidel, nadto při vjezdu do areálu je umístěna – byť neoprávněně – zákazová značka zákaz stání), ani jako odpočívku (nejedná se o plochu určenou k bezúplatnému stání silničního motorového vozidla na dobu potřebnou pro zajištění bezpečnosti a plynulosti silničního provozu a k odpočinku uživatelů, popřípadě k jejich občerstvení a k doplnění pohonných hmot), rovněž se nemůže jednat o sjezd pozemní komunikace ve smyslu § 10 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích (neboť sjezd do garáže nesloužící k obecnému užívání nenaplňuje znaky veřejného prostranství – viz k důkazu provedené stanovisko ombudsmana). Předmětná část pozemku slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí (garáží) s pozemní komunikací [anonymizováno] (účelem těchto sjezdů do garáže je přístup do nemovitostí členů [anonymizováno], což z užívání vylučuje jiné potenciální uživatele – byť s výhradou uživatelů části bytového komplexu [anonymizována dvě slova], které nelze považovat na širokou veřejnost ve smyslu rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2129/19), s tím, že je zde dána ničím nenahraditelná komunikační potřeba cestu (sjezd) využívat, neboť se jedná o jedinou dopravní cestu do objektu garáží. Ačkoli by zde k části tohoto pozemku byly splněny 2 definiční znaky veřejně přístupné účelové komunikace, tj. naplnění charakteristiky účelové pozemní komunikace (jedná se o dopravní cestu určenou k užití vozidly a chodci) a existence ničím nenahraditelné komunikační potřeby (slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi), absentuje udělení souhlasu vlastníka pozemku (když veřejně přístupná účelová komunikace nemůže vzniknout proti vůli vlastníka dotčeného pozemku, k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 22 Cdo 1173/2005); v řízení totiž nebylo prokázáno, že by tento souhlas s užíváním této části pozemku žalobce byl žalobcem či jeho právní předchůdkyní paní [příjmení] (byť konkludentně) dán (zde lze poukázat na množství soudních sporů s předmětem řízení nároku na bezdůvodné obohacení za užívání předmětného pozemku, jež jsou zahajována v roce [rok], jemuž předcházely četné spory o vlastnictví předmětného pozemku, či platnosti restituční dohody, byť v nich žalobce/právní předchůdce žalobce vystupoval pasivně na straně žalované, udělení takového souhlasu logicky vylučuje; rovněž se nejedná o případ pozemní komunikace veřejně užívané z naléhavé komunikační potřeby od nepaměti, přičemž současně nelze případný souhlas odvíjet o předrestitučního vlastníka socialistické organizace). Soud tedy uzavírá, že sjezdy ke garážím (včetně manipulačních ploch) nejsou součástí veřejně přístupné účelové komunikace [ulice] a neslouží k obecnému užívání.

36. V této souvislosti se soud rovněž zabýval otázkou, zda by se ohledně této části pozemku (v části nezastavěné zpevněným povrchem sjezdu či manipulační plochy – z pravé strany komunikace [ulice] z pohledu vjezdu, v úseku před garážemi [ulice]) nemohlo jednat o pozemek, jež má charakter silniční vegetace, která by byla příslušenstvím silnice [ulice]. Vzhledem k tomu, že pozemek žalobce nebyl soudem vyhodnocen jako pozemek spadající do obecného užívání (ve smyslu § 34 zákona o obcích, či § 14 zákona o hl. m. [obec], v kontextu s výše citovaným závěrem vyslovením v usnesení sp. zn. I. ÚS 2129/19), tedy, že by se jednalo o pozemek, který v režimu veřejného prostranství by mohli užívat všichni občané, není zde dán charakter silniční vegetace. Ze stejného důvodu soud pod tento režim veřejného prostranství nepřiřazuje ani zeleň (tj. vegetaci jinou než silniční, např. sídlištní) nacházející na pozemku žalobce. I když je soudu známo, že jako sídlištní zeleň, kterou mohou volně užívat všichni občané, byly v některých právních sporech považovány i pozemky, na nichž se nachází přístřešky pro kontejnery na odpadní nádoby (k tomu viz rozhodnutí NS ve věci 28 Cdo 4525/2011, v němž bylo [anonymizováno] [obec] uloženo zaplatit bezdůvodné obohacení za užívání pozemku žalobce představovanému mj. silniční vegetací coby příslušenstvím procházející místní komunikace IV. třídy, včetně části pozemku, kde se nacházejí přístřešky pro kontejnery na odpadní nádoby jako veřejné prostranství) soud připomíná, že v citovaném soudním sporu žalované [příjmení] [jméno] nerozporovala užívání pozemků veřejností a tuto skutečnost učinila nespornou. Následně se soud zabýval otázkou, zda žalované vzniklo na úkor žalobce bezdůvodné obohacení s ohledem na to, že žalobce je vlastníkem posuzovaného pozemku a žalovaná spoluvlastníkem bytových domů a garáží bytového komplexu [ulice] bezprostředně navazujících na pozemek žalobce. Závazek z bezdůvodného obohacení 37. Podle ust. § 2991 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle ust. § 2992 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

38. Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích konstantně přijímá závěr, dle kterého užíváním cizí věci (v aktuálním případě pozemku) bez náležitého právního titulu vzniká uživateli majetkový prospěch, bezdůvodné obohacení, jež je povinen vydat. Stran výše bezdůvodného obohacení judikatura v obdobných případech dovodila, že není-li možné předmět plnění dobře vrátit, tíží obohaceného povinnost kompenzovat jej ochuzenému v penězích, přičemž konkrétní částka se odvozuje od jím inkasovaného prospěchu. Posouzení funkční souvislosti pozemku s nemovitostmi ve spoluvlastnictví žalovaného 39. Ve vztahu k užívání nezastavěných pozemků funkčně spojených se stavbou ve vlastnictví žalovaného dospěla judikatura a právní praxe k jednoznačnému závěru, že není nerozhodné, nakolik intenzivně (ve smyslu jaké plocha, jak často) je předmětný pozemek užíván (k tomu srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. 25 Cdo 845/99, rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 28 Cdo 4599/2017). Rozhodovací praxe dovolacího soudu je jednotná v názoru, že jde-li o pozemky funkčně související s určitou stavbou, je obohacujícím se subjektem její vlastník (dále viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4558/2014, sp. zn. 28 Cdo 3348/2015, sp. zn. 28 Cdo 2113/2016 a sp. zn. 28 Cdo 1265/2018), přičemž funkční souvislost pozemků se stavbou je dána nikoli pouze u zastavěných pozemků, ale též v případě přilehlých pozemků, jež tvoří se zastavěnými pozemky souvislý celek bez přerušení a které jsou se zřetelem k celkově funkční provázanosti s ostatními pozemky a stavbami součástí vzájemně propojeného souboru nemovitostí (tj. areál jako funkční celek); přitom je zcela nerozhodné, zda jsou tyto funkčně spojené pozemky oploceny, či nikoli, či zda tyto pozemky užívá také jejich vlastník, případně, zda jsou tyto užívány ze strany třetích osob. V daném případě důkazní povinnost žalobce (vlastníka pozemku) nespočívá v povinnosti prokázat faktické užívání svého pozemku žalovaným, stačí (vedle problematiky aktivní a pasivní legitimace) prokázat skutečnost, že předmětný pozemek žalobce tvoří s obytnými domy a garážemi funkční celek. Stěžejní v projednávané věci tak bylo posouzení, zda pozemek žalobce je žalovanou (jakožto členkou [anonymizováno] [ulice] a spoluvlastníkem nemovitostí bytového komplexu [ulice]) užíván jako součást funkčního celku bytového komplexu [ulice]. Funkční celek 40. Podle § 2 odst. 2 písm. a) zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku státu, ve znění pozdějších právních předpisů, se za zastavěné pozemky považují mimo jiné pozemky tvořící se stavbou jeden funkční celek.

41. Pojem funkční celek se vedle zákona č. 219/2000 Sb. a zákona č. 172/1991 Sb. objevuje dlouhodobě také při výkladu tzv. restitučních předpisů (zejména § 11 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, nebo § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi) a s tím pojmem pracuje také soudní praxe mimo problematiku restitucí; např. při rušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Samotný pojem funkční celek, resp. právní předpisy, které neobsahují jeho zákonné vymezení, představují právní normy s relativně neurčitou hypotézou; posouzení, kdy o funkční celek jde, je tak ponecháno na úvaze soudu, který musí podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezit sám hypotézu právní normy ze širokého okruhu okolností; dovolací soud může jeho úvahu zpochybnit pouze tehdy, pokud by byla zjevně nepřiměřená. [ulice] jako funkční celek 42. K tomu, jak nahlížet na sídliště (jako na areál), se Nejvyšší soud vyjádřil v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 28 Cdo 3016/2012, v němž za skutkových okolností věci jím tehdy posuzované vyslovil, že„ sídlištěm se obecně rozumí komplex staveb a pozemků, který lze jako takový souhrnně zvát areálem; existují ovšem i dílčí areály nemovitostí (např. sportovní hřiště apod.), jejichž restituci je nutno též zvažovat z pohledu shora nastíněných kritérií uvedených v rozsudku sp. zn. 28 Cdo 2518/2006, dle kterého„ [jméno] existence sídliště, jako rozsáhlého souboru budov a pozemků, které spolu tvoří jeden funkční celek, sice bez dalšího nevylučuje vydání některých (např. okrajových) pozemků, ale vyžaduje mimořádně pečlivé zvážení konkrétních místních podmínek, potažmo toho, zda lze některý pozemek nebo jeho část oddělit bez toho, že by byla dotčena funkční propojenost jednotlivých staveb či ostatních pozemků a dále bez toho, že by došlo k porušení některé z funkcí, které sídliště jako areál plní (bydlení, komunikace, odpočinek-relaxace atp.).

43. Pro účely obytného sídliště byl judikaturou reprobován závěr Městského soudu v Praze (jež přejal Ústavní soud ve svém rozhodnutí I. ÚS 159/03, podle kterého je třeba„ sídliště chápat jako celek zahrnující nejen obytné objekty, objekty občanské a technické vybavenosti, ale i plochy nacházející se mezi těmito objekty, pokud v rámci sídliště plní nějakou konkrétní funkci," neboť město je živoucí, dynamicky se vyvíjející útvar, přičemž není nijak překvapivé, že jednotlivé funkce pozemků, funkčně navazujících na bytové komplexy, se v průběhu času proměňují (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 821/2007, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3360/2016, v nichž byl vysloven závěr, že zastavěnost pozemku ve smyslu § 11 odst. 1 písm. a) zákona o půdě je třeba vykládat spíše zužujícím způsobem, tedy restriktivně). Ve vztahu k obytným domům pak Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 1216/2019 formuloval závěr, že„ Pozemky přiléhající k obytným domům a určené ke společnému užívání vytváří zpravidla s domem, jediný celek, sloužící k lepšímu využití domu (jednotek v něm umístěným) a blízkost obytného domu zlepšuje využití zahrad, resp. plochu pro rekreaci; v poměrech domu rozděleného na jednotky pak platí, že zahrada přilehlá k domu a určené ke společnému užívání vlastníků jednotek zpravidla, s přihlédnutím k okolnostem konkrétní věci, tvoří s domem funkční celek, která má sloužit k určitému účelu ve smyslu § [číslo] o. zn. Nelze ovšem vyloučit, že vhledem k výjimečným okolnostem věci tomu může být jinak.“) k tomu srov. též rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. 22 Cdo 945/2020). Aplikace teorie funkčního celku na posuzovaný pozemek žalobce 44. Posuzovaný pozemek žalobce je tvořen předzahrádkami a přístupovými chodníky k hlavním vchodům bytových domů [adresa] – [číslo] stojících na pozemku parc. [číslo] dále zatravněnou plochou o výměře cca [anonymizována dvě slova] m s vybetonovanou plochou sportoviště osazeného basketbalovým košem mezi silnici [ulice] a severovýchodní částí areálu a sjezdy ze silnice [ulice], včetně manipulační plochy a zeleně ve formě zatravněné plochy a keřovitého porostu nacházející u garáží [adresa] – [číslo] ve výměře [anonymizována dvě slova] m a jako takový má bezprostřední funkční souvislost s bytovými domy [adresa] – [číslo].

45. Pozemek žalobce na pozemky zastavěné bytovými domy bezprostředně navazuje a slouží z hlediska svého účelu a využití (jako přístupové chodníky k hlavním vchodům do bytových domů a předzahrádky těchto bytových domů, přístupové cesty ke garážím a rekreační zeleň) k plnění funkce těchto bytových domů (tj. bydlení, k čemuž patří průchod do domu, zejména pokud je z této strany opatřen zvonky a poštovními schránkami, nehledě na to, že existuje možnost přístupu do citovaných bytových domů z vnitrobloku areálu, kde však není vchod bezbariérový, dále přístup ke garážím a rekreační zeleň). V této souvislosti má soud za prokázanou vzájemnou provázanost této části pozemku žalobce se stavbami umístěnými na přilehlém pozemku (byť je zde více dána ve formě prospěšnosti, než nezbytné nutnosti užívání), přičemž dospěl i k závěru, že vyloučením pozemku z posuzovaného areálu by byla porušena některá z jeho základních funkční, a to přinejmenším ve vztahu k bezbariérovému přístupu do objektů bytových domů [adresa] – [číslo] (popř. možnost přijímat poštu). Stejně tak byla shledána celková funkční provázanost pozemku žalobce s přilehlými zastavěnými pozemky ve spoluvlastnictví žalovaného, neboť sjezdy z pozemní komunikace [ulice] do objektu garáží [adresa] – [číslo] tvoří jedinou přístupovou možnost do těchto objektů (naplnění kritéria nezbytnosti). Ani ohledně této části pozemku žalobce soud neshledal možnost částečného oddělení pozemku, neboť by tím byla nikoli pouze dotčena, ale znemožněna funkční propojenost objektu garáží, přičemž soud má za to, že na tomto závěru nic nemění skutečnost, že součástí sjezdu ke garážím je i manipulační plocha u těchto garáží (která slouží k lepší obsluze těchto objektů), či přilehlá zeleň vyplňující prostory mezi zpevněným povrchem sjezdů, silnicí a stavbou garáží, která plní funkci sídlištní zeleně (nikoli však charakteru veřejného prostranství). Stejně tak soud (v kontextu s výše citovaným názorem Městského soudu v Praze vyjádřeném v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 28 Co 448/2021-272) posoudil část pozemku žalobce představovaného zatravněnou plochou lichoběžníkového tvaru o výměře cca 2 [anonymizováno] m, jehož součástí je zpevněná obdélníková plocha sportoviště o rozměrech cca 24 x 14 m.

46. Vzhledem k prostorové návaznosti posuzovaného pozemku na pozemky zastavěné domy a garážemi bytového komplexu [ulice], jejich umístění a využití (zatravněné předzahrádky ohraničené přístupovými chodníčky do jednotlivých vchodů bytových domů [adresa] [číslo], zelená plocha se sportovištěm, přístupové cestky ke garážím) jsou tyto pozemky funkčně spojené a tedy bezprostředně související s provozem uvedených staveb. Rozsah získaného prospěchu 47. Vzhledem k tomu, že soud shledal funkční propojenost pozemku žalobce s posuzovaným areálem [ulice], je nerozhodné, zda, popř. do jaké míry žalovaný tyto části pozemku v rozhodném období užíval, popř. zda na úkor žalobce z užívání pozemku profitovaly i jiné osoby, než po kterých je vydání bezdůvodného obohacení vyžadováno. Výpočet bezdůvodného obohacení 48. Pokud jde o výši bezdůvodného obohacení, pak soud vycházel z výše nájemného, které je v dané lokalitě stanoveno maximální částkou 120 Kč/m2 ročně. Protože soudu je z jeho činnosti známo, že na trhu s nemovitostmi nejsou uzavírány smlouvy o pronájmu pozemku, na němž je stavba ve vlastnictví třetí osoby (tedy osoby odlišné od subjektu, který nájemní smlouvu uzavírá), nelze v daném případě zjistit cenu nájmu v místě a čase obvyklou. Pronájem má význam pouze pro vlastníky staveb, zvlášť za situace, kdy je oplocen s upozorněním, že se jedná o majetek [anonymizováno]. Proto soud vycházel z toho, že stanovení maximální ceny vychází z vůle státu uplatňovat regulaci a kontrolu cen některého zboží, a to např. stanovením jeho minimální či maximální ceny (ust. § 1, 3 a 10 zákona č. 529/1990 Sb.). Vůle žalobce je (jak vyplývá ze samotné žaloby) pronajímat předmětné pozemky za cenu v maximální výši, tedy za 120 Kč za m2, tzn., že za jinou (nižší) cenu by pozemky nepronajal. Soud tedy žalobci přiznal nárok na vydání bezdůvodného obohacení za výše uvedené období ve výši [částka], jež vyplývá z výměry pozemku žalobce bez výměry ulice [ulice] a přilehlého chodníku (tj. celkem [výměra] – původní výměra bez komunikace [ulice] [výměra] ponížena o výměru chodníku přiléhajícího ke komunikaci [ulice] [výměra] - když žalobce požaduje z výměru o 1 m2 nižší, neboť pozdějšími geometrickými plány došlo ke změně/zpřesnění původní výměry pozemku na [výměra] – poznámka soudu) ceny obvyklého nájemného z pozemků veřejné infrastruktury, na kterých není provozována podnikatelská činnost podle výměrů Ministerstva financí České republiky, kterými se vydává seznam zboží s regulovanými cenami (tj. částky 120 Kč/rok/m2), počtu dní (tj. od [datum] do [datum] = 730 dní), a velikosti spoluvlastnického podílu žalované ([číslo]): Výpočet: [číslo] (výměra) x 120 (cena) = [částka] (nájemné za rok užívání) ([číslo] / 365) x 730 (počet dní) = [částka] (celkové nájemné za žalované období) ([číslo]) x [číslo] (celkové nájemné za žalované období krácené spoluvlastnickým podílem žalovaného) = [částka]

49. Pokud jde o příslušenství tvořené zákonným úrokem z prodlení, soud toto přiznal v souladu s požadavkem žalobce ode dne následujícího po podání žaloby u soudu; původní hromadná žaloba byla u Obvodního soudu pro Prahu 5 podána dne [datum].

50. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.

51. Námitky opatrovníka žalované týkající se pravosti, důvodnosti a výši uplatněného nároku soud vzhledem k výše uvedené argumentaci považuje na vyvrácené.

52. O nákladech řízení soud s ohledem na výsledek sporu rozhodl podle pravidla zakotveného v ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný. V projednávané věci vzhledem ke skutečnosti, že došlo k částečnému zpětvzetí žaloby, je náhrada nákladů řízení poměrně zkrácena (původně žalovaná částka 6.301 Kč byla snížena na 5.911 Kč, tj. 93,81 % z původně žalované částky), tedy náklady řízení (dle § 7 pukt 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. po 1 500 Kč za každý ze 4 úkonů) ve výši 6.000 Kč (bez DPH) jsou kráceny na 5.628,60 Kč bez DPH, tj. [číslo] vč. DPH. Co se týká režijního paušálu, soud přiznal 4 úkony (převzetí zastoupení, žaloba ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum] a účast u jednání soudu dne [datum]), které jsou kráceny na 93,81 %, tedy [číslo] x 93,81 % = 1 125,72 bez DPH, tj. [číslo] vč. DPH. Celkem byla žalobci (včetně soudního poplatku ve výši 290 Kč, když tento byl v původní hromadné žalobě 11 C 142/2016 zaplacen z celkové žalované částky ve výši 15 379 Kč) žalobci přísluší částka 8 462,72 Kč, a to zákonné platební místo a v zákonem stanovené pariční lhůtě.

Poučení