17 C 123/2022 - 45

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Petrou Filovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně:[Jméno zainteresované osoby 0/0], narozená dne [Anonymizováno] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] proti žalované:[Jméno zainteresované osoby 1/0], narozená dne [Anonymizováno] bytem [Adresa zainteresované osoby 1/0] o zaplacení 3.000.000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 3.000.000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 3.000.000 Kč od 20.10.2018 do zaplacení a dále s úrokem ve výši 1% měsíčně z částky 3.000.000 Kč od 19.4.2018 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 151.200 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 31.5.2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované k úhradě částku ve výši 3.000.000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že mezi účastníky řízení byla dne 19.4.2018 uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které byla žalované na její bankovní účet č. [č. účtu] ze strany žalobkyně zaslána částka ve výši 3.000.000 Kč. Mezi účastníky smlouvy byl sjednán úrok ve výši 1% měsíčně z částky 3.000.000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou zápůjčku v celkové výši vč. úroku 3.180.000 Kč vrátit žalobkyně jednorázově do 19.10.2018. Dlužnou částku ve lhůtě splatnosti ani později na základě zaslané předžalobní výzvy žalovaná nevrátila. Zápůjčka byla zajištěna směnkou vystavenou na řad zapůjčitele (žalobkyně) a dále zástavním právem na nemovité věci ve vlastnictví žalované.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby, neboť žalobkyně zneužila toho, že žalovaná je invalidní důchodkyně nepříznivého zdravotního stavu, kdy dlouhodobě užívá silnou medikaci tj. brala blíže nespecifikované léky, které tlumí bolest a které mají za následek ztrátu klíčových rozpoznávacích schopností a ztrátu schopnosti posuzovat význam a účinky právního jednání. Z ohledem na uvedené je uzavřená smlouva o zápůjčce neplatná. Současně dne 19.4.2018 měla být uzavřena také smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitým věcem ve vlastnictvím žalované, a to pozemku parc .č [Anonymizováno] – orná půda o výměře [Anonymizováno] m2 zapsaného na LV č. [hodnota] pro k.ú. [katastrální území], u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, k.p. [adresa], kdy i tato smlouva je neplatná. Předmětné smlouvy byly uzavřeny toliko ve snaze, aby si žalobkyně posílila své postavení vůči synovi žalované [jméno FO]. Dále žalovaná namítla, že pohledávka žalobkyně navíc zanikla, a to v důsledku zápočtu vzájemných pohledávek, kdy žalovaná uplatnila vůči žalobkyně škodu (nespecifikovanou) způsobenou žalobkyní na projektu [název], kdy žalovaná dne 10.12.2019 uzavřela smlouvu o společnosti se zahraničním smluvním partnerem [právnická osoba]., CIF: [Anonymizováno], jejímž předmětem měl být společný podnik produkující a distribuující prémiovou balenou pitnou vodu s vysokým obsahem vápníku -krasová voda. Tento projekt byl zmařen tím, že dne 9.11.2020 bylo na návrh žalobkyně zahájeno insolvenční řízení se žalovanou sp. zn. [Anonymizováno] [spisová značka], kdy tento návrh byl dne 17.1.2022 zamítnut, toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 4.2.2022. Dle žalované šlo o šikanózní návrh.

3. Žalobkyně k uvedenému uvedla, že žalovaná podepsala zástavní smlouvu a smlouvu o zápůjčce dne 19.4.2018, stejně tak téhož dne podepsala zajišťovací směnku k zápůjčce, kdy na této je jako aval uveden syn žalované [jméno FO]. Vše bylo podepsáno na poště v [adresa]. V tu samou dobu podepsala na poště s ověřeným podpisem žalované také kupní smlouva na pozemek parc. č. [hodnota] na LV č. [hodnota], který dávala do zástavy za kupní cenu 220 tis. od [jméno FO]. Tuto smlouvu však nikdy nerozporovala. Žalovaná přes svoji tvrzenou duševní nezpůsobilost přesto uzavírá dle svého tvrzení dne 10.12.2019 (rok po splatnosti zápůjčky) smlouvu se zahraničním subjektem, kdy se jedná o náročnou právní činnost, časově i odborně a tu měla invalidní důchodkyně bez jazykových znalostí hravě zvládnout. Přestože žalovaná ničeho nevrátila žalobkyni, poskytla své vnučce [jméno FO] částku ve výši 1,7 mil. na nákup pozemku ve [Anonymizováno] ( viz str. [Anonymizováno] spisu sp. zn. [Anonymizováno]) a dále se v dubnu 2020 chtěla účastnit dražby pozemku jejího syna, kdy minimální cena byla stanovena na 9 mil. Kč. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaná vůči ní nikdy žádnou náhradu škody neuplatnila a nedošlo k jakémukoliv zápočtu vzájemných pohledávek, kdy pohledávka žalované je pohledávkou nejistou.

4. Ve věci bylo nařízeno jednání na den 10.1.2014 s tím, že téhož byla dne v 8:21 hodin na podatelnu soudu doručena omluva žalované a žádost o odročení s tím, že soudem byla tato omluva vyhodnocena jako nevčasná, nedůvodná a účelová, kdy ani z lékařské zprávy ze dne 9.1.2024 nevyplývá, že by se žalovaná nebyla schopna jednání účastnit ze zdravotních důvodů, nebyly shledány obtíže vedoucí k hospitalizaci, žalovaná byla propuštěna domů, a proto soud jednal ve smyslu ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalované. Přičemž soud nezpochybňuje, že žalovaná má, a to i s ohledem na svůj věk určité zdravotní obtíže.

5. Z níže uvedených listinných důkazů soud učinil následující závěry ohledně skutkového stavu.

6. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 19.4.2018 bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní na straně zapůjčitele a žalovanou na straně vydlužitele. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši 3.000.000 Kč, a to formou bankovního převodu na účet žalované č. [č. účtu] . Dle č.l. 2.2 smlouvy se žalovaná zavázala poskytnutou částku spolu s úrokem ve výši 1% měsíčně ze zápůjčky vrátit nejpozději do 19.10.2018.

7. Z výpisu transakcí bankovního účtu žalobkyně – potvrzení o odchozí úhradě ze dne 7.4.2022 bylo zjištěno, že dne 19.4.2018 byla na účet žalované č. [č. účtu] z účtu žalobkyně zaslána částka ve výši 3.000.000 Kč.

8. Ze zajišťovací směnky ke smlouvě o zápůjčce ze dne 19.4.2018 bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi účastníky řízení k zajištění zápůjčky, byla vystavena žalovanou na částku 3.180.000 Kč, bez protestu, na řad žalobkyně, a byla podepsána žalovanou a ručitelem (avalem) [jméno FO].

9. Ze smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 19.4.2018 bylo zjištěno, že předmětná smlouva byla uzavřena dne 19.4.2018 mezi žalobkyní jako zástavním věřitelem a žalovanou jako zástavním dlužníkem, a to za účelem zajištění pohledávky žalobkyně ve výši 3.000.000 Kč z titulu zápůjčky dle smlouvy ze dne 19.4.2018. Žalovaná jako vlastník pozemku parc.č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2 - orná půda, zapsaného na LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa], obec [adresa], u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] zřídila zástavní právo k uvedenému pozemku ve prospěch žalobkyně. Smlouva je podepsána oběma účastníky řízení, kdy oba podpisy byly úředně ověřeny, jak bylo zjištěno z razítka [právnická osoba]. a ověřovací doložky ze dne 19.4.2018, a to na poště [Anonymizováno] v Brně.

10. Z kupní smlouvy ze dne 19.4.2018 bylo zjištěno, že tuto uzavřela žalovaná jako kupující s [jméno FO] jako prodávajícím, kdy předmětem smlouvy byla koupě pozemku parc. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2 - orná půda, pro obec [adresa], k.ú. [katastrální území] vedeného Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště [adresa], a to za cenu 220.000 Kč. Právní účinky vkladu práva nastaly dne 19.4.2018. Smlouva je podepsána prodávajícím i kupujícím, kdy oba podpisy byly úředně ověřeny, jak bylo zjištěno z razítka [právnická osoba]. a ověřovací doložky ze dne 19.4.2018, ve vztahu k žalované na poště [adresa].

11. Z LV č. [hodnota] ke dni 21.10.2020 bylo zjištěno, že žalovaná byla k uvedenému dni vlastníkem pozemku parc. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2 - orná půda, pro obec [adresa], k.ú. [katastrální území] vedeného Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště [adresa]. Vlastnictví k této nemovité věci nabyla kupní smlouvou ze dne 19.4.2018. Na předmětných nemovitých věcech vázlo zástavní právo ve prospěch žalobkyně dle smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 19.4.2018.

12. Ze znaleckého posudku ze dne 16.10.2020 č. [číslo] bylo zjištěno, že cena obvyklá v daném čase a místě u nemovitých věcí, a to pozemku parc. č. [číslo] o výměře [Anonymizováno] - orná půda, pro obec [adresa], k.ú. [katastrální území] vedeného Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště [adresa] činila 179.700 Kč. Znalecký posudek byl vypracován k objednávce žalobkyně znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO].

13. Z předžalobní výzvy k zaplacení ze dne 20.5.2022 vč. podacího lístku bylo zjištěno, že žalovaná byla ze strany žalobkyně vyzvána k úhradě částky ve výši 5.459.561,40 Kč, kdy dlužnou částku vyčíslila ke dni 20.5.2022 s tím, že jistina zápůjčky činila 3.000.000 Kč a úroky částku ve výši 1.492.000 Kč a úroky z prodlení částku ve výši 967.561,64 Kč. Žalované byla dána k úhradě dodatečná lhůta k plnění, a to do 7 dní ode dne podání výzvy k poštovní přepravě. Žalovaná byla poučena o možnosti soudního vymáhání pohledávky a vzniku dalších nákladů. Předžalobní upomínka byla žalované odeslána prostřednictvím [právnická osoba]. dne 21.5.2022.

14. Z detailu insolvenčního řízení žalované sp. zn. [Anonymizováno] [spisová značka] vč. insolvenčního návrhu bylo zjištěno, že toto řízení bylo zahájeno na návrh žalované dne 26.10.2018, kdy se domáhala prohlášení úpadku a povolení oddlužení, kdy v insolvenčním návrhu neuvedla pohledávku vůči žalobkyni. Návrh byl dne 29.1.2019 odmítnut, kdy toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 24.4.2019.

15. Z detailu insolvenčního řízení žalované sp. zn. [Anonymizováno] [spisová značka], usnesení č.j. [spisová značka] ze dne 14.1.2022, protokolu z jednání ze dne 20.5.2021 ve věci sp. zn. [Anonymizováno] [spisová značka] bylo zjištěno, že tento návrh byl podán žalobkyní, žalovaná dne 20.5.2021 pohledávku žalobkyně vyplývající z uzavřené smlouvy o zápůjčce ze dne 19.4.2018 výslovně při jednání uznala. Insolvenční návrh žalobkyně vůči žalované byl však zamítnut, a to toliko z důvodu, že nebylo prokázáno, že žalovaná má více věřitelů, a existence peněžitých závazků těchto věřitelů po dobu delší než 30 dní po splatnosti. Toto usnesení nabylo právní moci dne 4.2.2022 .

16. Z čestného prohlášení žalované ze dne 24.10.2018 (v protokolu chybně uvedeno ze dne 27.10.2018) bylo zjištěno, že tato ve věci sp. zn. [Anonymizováno] [spisová značka] uvedla, že žádný z jejích dluhů nesouvisí s podnikatelskou činností. Podpis na tomto prohlášení byl ověřen dne 24.10.2018 na poště: [adresa].

17. Z usnesení o úpadku [jméno FO] sp. zn. [Anonymizováno] [spisová značka] ze dne 25.5.2021 bylo zjištěno, že k návrhu věřitelů: a) společnosti [právnická osoba] a b) žalobkyně byl zjištěn úpadek syna žalované [jméno FO] a na jeho majetek byl prohlášen konkurz. Předmětné rozhodnutí nabylo právní moci dne 20.9.2021. Toto řízení je vedeno u Krajského soudu v Brně pod [Anonymizováno] [spisová značka]. Z bodu 206 předmětného usnesení bylo zjištěno, že [jméno FO] v dané věci namítal, že žalobkyně se může uspokojení své pohledávky domáhat z prodeje nemovitého majetku, který je ve vlastnictví [Jméno zainteresované osoby 1/0], tento argument soud vyhodnotil jako lichý. Insolvenčnímu soudu bylo z úřední činnosti známo, že dne 9.11.2020 bylo pod č.j. [Anonymizováno] [spisová značka] vůči k návrhu žalobkyně (navrhovatelky b) zahájeno insolvenční řízení vůči [Jméno zainteresované osoby 1/0], o kterém nebylo dosud v rozhodném období rozhodnuto. Toto probíhající insolvenční řízení v dané chvíli samo o sobě bránilo případnému uspokojení pohledávky cestou zpeněžení zástavy či jiného nemovitého majetku této dlužnice mimo něj, a nešlo předjímat, zda a případně kdy bude zjištěn úpadek dlužnice- žalované a zda v takovém případě bude přihlášená pohledávka navrhovatelky b) zjištěna a v jakém rozsahu bude případně uspokojena, případně kdy insolvenční řízení skončí. Insolvenční soud tedy považoval pro účely rozhodnutí o insolvenčním návrhu za osvědčenou dílčí pohledávku navrhovatelky b) č. 5/2 ve výši 3.710.330,16 Kč splatnou ve výši 3.180.000 Kč od 19. 10. 2018, kdy tuto pohledávku žalobkyně uplatnila z titulu zajišťovací směnky vystavené na řad žalobkyně tj. směnečného rukojemství. [jméno FO] byl uveden jako aval, kdy tuto pohledávku v rámci insolvenčního řízení potvrdil. Směnka, kterou vystavila [Jméno zainteresované osoby 1/0], zajišťovala zápůjčku, kterou žalobkyně poskytla žalované dle smlouvy uzavřené mezi žalobkyni jako zapůjčitelem a žalovanou jako vydlužitelem. K postavení dlužníka jako avala na směnce insolvenční soud uvedl, že je třeba uzavřít, že skutečnost, že dlužník vystupuje jako aval, a nikoliv výstavce směnky, neznamená, že by dlužník nebyl povinen právě z titulu tohoto směnečného rukojemství plnit splatný závazek ze směnky navrhovatelce b) vedle [Jméno zainteresované osoby 1/0], která směnku vystavila. V této souvislosti bylo výlučným právem navrhovatelky b) rozhodnout se, zda neuhrazenou pohledávku splatnou již od roku 2018 hodlá vymáhat po [Jméno zainteresované osoby 1/0], dlužníkovi, či případně oběma, a to jak cestou nalézacího a eventuálně exekučního řízení či cestou insolvenčního řízení, případně cestou soudního prodeje zástavy. Rovněž bylo irelevantní, že tato pohledávka byla dále zajištěna zástavním právem k pozemku ve vlastnictví [Jméno zainteresované osoby 1/0].

18. Z podání insolvenčního správce ze dne 25.5.2022 ve věci sp. zn. [Anonymizováno] [spisová značka] vč. doručenky na soud bylo zjištěno, že v rámci insolvenčního řízení [jméno FO] (syna žalované) se žalovaná chtěla účastnit dražby jeho nemovitého majetku zapsaného na LV č. [hodnota] v k.ú. [katastrální území], kdy složila dražební jistotu ve výši 500.000 Kč. Obvyklá cena draženého majetku byla 9.624.750 Kč. Z dražebního jednání byla vyloučena z důvodu uvedených v ust. § 295 insolvenčního zákona, kdy jí nebyla povolena výjimka z nabývání majetku z majetkové podstaty dlužníka.

19. Ze smlouvy o smlouvě budoucí ze dne 22.6.2020 uzavřené mezi žalovanou a společností [právnická osoba] bylo zjištěno, že tuto uzavřela [Jméno zainteresované osoby 1/0] (žalovaná) jako budoucí prodávající a obchodní korporace [právnická osoba], IČO [IČO], sídlem [adresa], [adresa] jako budoucí kupující. Jejím předmětem byl závazek obou stran uzavřít za podmínek a v termínech uvedených v této smlouvě kupní smlouvu na nemovitost - pozemek p. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2, v k. ú. [adresa], zapsaný u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště [adresa] za kupní cenu ve výši 4.000.000 Kč. V uvedené smlouvě je uvedeno, že předmětná nemovitá věc je zatížena zástavním právem zřízeným ve prospěch žalobkyně dle smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 19.4.2018 k zajištění její pohledávky ve výši 3.000.000 Kč s příslušenstvím.

20. Z kupní smlouvy ze dne 18.8.2020 bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi manžely [Anonymizováno] a [jméno FO] jako prodávajícími a [jméno FO] jako kupující, kdy předmětem kupní smlouvy byl prodej a koupě nemovitých věcí zapsaných na LV č. [hodnota] v obci a k.ú. [katastrální území], konkrétně se jednalo o pozemek parc. č. [hodnota] – trvalý travní porost o výměře [Anonymizováno] m2, pozemek parc. č. [hodnota] – trvalý travní porost o výměře [Anonymizováno] m2 a pozemek parc. č. [hodnota] – trvalý travní porost o výměře [Anonymizováno] m2 za kupní cenu 1.628.500 Kč. Vkladové řízení bylo vedeno pod sp. zn. [Anonymizováno]. Smlouva je podepsána prodávajícími i kupujícím, kdy oba podpisy byly úředně ověřeny.

21. Ze spisu [Anonymizováno] resp. z listiny na č.l. [Anonymizováno] bylo zjištěno na účet [jméno FO] žalovaná dne 20.8.2020 zaslala z účtu [Anonymizováno] částku ve výši 1.700.000 Kč označenou jako investici, současně z tohoto účtu dne 26.8.2020 byla odepsána částka ve výši 1.628.500 Kč. A z listiny na č.l. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že [jméno FO] je osobou opakovaně trestně stíhanou a odsouzenou.

22. Z rozsudku č.j. [spisová značka] ze dne 7.9.2023, které nabyl právní moci dne 31.10.2023, (č.l. 34-36) bylo zjištěno, že mezi účastníky řízení byl veden spor o existenci zástavního práva dle smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 19.4.2018 k nemovitým věcem ve vlastnictví žalované. Soud žalobu v plném rozsahu zamítl, kdy v daném případě nebylo doloženými důkazy prokázáno tvrzení žalobkyně (v této věci žalované), že dluh zajištěný předmětným zástavním právem zanikl – ať již splněním nebo v důsledku zápočtu, jak tvrdila v žalobě s odkazem na ust. § 1376 občanský zákoník) – pozn. z informačního systému soudu ISAS nebylo ke dni rozhodnutí v projednávané věci vedeno žádné neskončené řízení, jehož předmět by se týkal náhrady škody a zápočtu iniciované žalovanou jako žalobkyní.

23. Z vyrozumění PČR ze dne 19.8.2022 [Anonymizováno] bylo zjištěno, že žalobkyně, která podala na žalovanou trestní oznámení ve věci podezření ze spáchání zločinu, byla Policií ČR vyrozuměna o tom, že z uvedeného oznámení vyplynuly skutečnosti na základě kterých byly dne 19.8.2022 zahájeny dle ust. § 158 odst. 3 trestního řádu úkony trestního řízení.

24. Další důkazy, a to Městského soudu v Brně (určovací řízení – stran náhrady škody a zápočtů), lékařská dokumentace žalované, výslech svědka [jméno FO] a znalecký posudek z oboru zdravotnictví – odvětví psychiatrie nebo farmakologie soud pro nadbytečnost neprováděl, kdy nedostatek skutkových tvrzení nelze nahrazovat dokazováním.

25. Soud provedené důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.

26. Dle ust. § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

27. Dle ust. § 581 občanského zákoníku není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

28. Dle ust. § 1309 odst. 1 občanského zákoníku při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy.

29. Dle ust. § 1310 odst. 1 občanského zákoníku zástavou může být každá věc, s níž lze obchodovat.

30. Dle ust. § 1311 odst. 1 občanského zákoníku zástavním právem lze zajistit dluh o určité výši nebo dluh, jehož výši lze určit kdykoli v době trvání zástavního práva. Zástavním právem lze zajistit dluh peněžitý i nepeněžitý, podmíněný nebo i takový, který má vzniknout teprve v budoucnu.

31. Dle ust. 2079 odst. 1 občanského zákoníku kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

32. Dle ust. § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

33. Dle ust. § 2392 odst. 1 věta první občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

34. Dle ust. § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

35. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná.

36. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky řízení byla dne 19.4.2018 dle ust. § 2390 občanského zákoníku uzavřena smlouva o zápůjčce. Žalobkyně vystupovala jako zapůjčitel a žalovaná jako vydlužitel. Zápůjčka byla provedena formou bankovního převodu na účet žalované č. [č. účtu] dne 19.4.2018. Na základě uzavřené smlouvy se žalovaná zavázala částku ve výši 3.000.000 Kč spolu s úrokem ve výši 1% měsíčně ze zápůjčky vrátit žalobkyni nejpozději do 19.10.2018. Za účelem zajištění této pohledávky žalobkyně bylo ve prospěch žalobkyně zřízeno zástavní právo ve smyslu ust. § 1309 a násl. občanského zákoníku, a to na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 19.4.2018, kdy zástavou byly nemovité věci ve vlastnictví žalované, a to pozemek parc. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2 - orná půda, zapsaného na LV č. [hodnota] pro k.ú. [katastrální území], obec [adresa], u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště [adresa]. Předmětný pozemek žalovaná zakoupila na základě kupní smlouvy z téhož dne tj. ze dne 19.4.2018 uzavřené ve smyslu ust. § 2079 občanského zákoníku s prodávajícím [jméno FO]. Podpisy žalované na zástavní smlouvě, jakož i kupní smlouvě byly ověřeny, a to dne 19.4.2018 na poště [Anonymizováno] v Brně. Dále k zajištění pohledávky žalobkyně byla vystavena zajišťovací směnka, a to žalovanou rovněž dne 19.4.2018 na řad žalobkyně, kdy jako aval byl uveden [jméno FO].

37. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně své povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy splnila, když dne 19.4.2018 žalované na její účet zaslala peněžní prostředky ve výši 3.000.000 Kč, avšak žalovaná nikoliv. Poskytnutou zápůjčku žalobkyni žalovaná nevrátila ani ve lhůtě splatnosti, ani později, a to ani na základě zaslané předžalobní výzvy ze dne 20.5.2022. Uvedené žalovaná v projednávané věci ani nerozporovala.

38. Po provedeném dokazování má soud za to, že obrana žalované, že žalobkyně zneužila jejího nepříznivého zdravotního stavu, kdy brala blíže léky, které měly za následek ztrátu klíčových rozpoznávacích schopností a ztrátu schopnosti posuzovat význam a účinky právního jednání, je zjevně účelová. Obrana žalované je vyvrácena samotným jednáním žalované, když bylo prokázáno, že ve věci sp. zn. KSBR [spisová značka] žalovaná výslovně při jednání dne 20.5.2021 pohledávku žalobkyně vyplývající z uzavřené smlouvy o zápůjčce ze dne 19.4.2018 uznala. O pravosti a výši pohledávky žalobkyně nebyly a nejsou pochybnosti, jakož ani o právním titulu uplatněné pohledávky. V insolvenčním řízení současně žalovaná uvedla, že žádný z jejích dluhů nesouvisí s podnikatelskou činností. Pokud by pohledávka žalobkyně nebyla důvodná, uzavřená smlouva byla neplatná pro nedostatek vůle žalované, není jediného logického důvodu, proč by žalovaná v rámci předmětného řízení pohledávku výslovně při jednání soudu uznávala a současně uváděla, že se jedná o její pohledávky, které však nesouvisí s jakoukoliv podnikatelskou činnosti (viz čestné prohlášení žalované ze dne 24.10.2018 s úředně ověřeným podpisem). Žalovaná jakkoliv nezpochybňovala svůj stav v době vedení insolvenčního řízení.

39. V projednávané věci je však dále třeba uvést, že teorie i soudní praxe dovodila, že výkonem práv se rozumí uplatňování (existujících) subjektivních občanských práv způsobem, které objektivní právo svým subjektům dovoluje (k němuž je opravňuje) a které zároveň směřuje k výsledku (stavu) objektivním právem sledovanému. Výkon práva, uskutečňovaný pod ochranou právního řádu, pojmově vylučuje protiprávnost a tím i uložení sankce. Za tím účelem se lze dovolat ochrany subjektivního občanského práva u povolaného orgánu, zejména u soudu (srov. § 12 občanského zákoníku, § 7 o.s.ř.), jež je ovšem poskytnuta pouze při splnění určitých požadavků, k nimž náleží i obecná podmínka, podle níž výkon práva nesmí být v rozporu s dobrými mravy. V této souvislosti se tedy soud v projednávané věci zabýval tím, že jednání žalované je v souladu s dobrými mravy.

40. Ústavní soud již např. v usnesení ze dne 26. 2. 1998 sp. zn. II. ÚS 249/97 definoval dobré mravy jako souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti. Tento obecný horizont, který vývojem společnosti rozvíjí i svůj morální obsah v prostoru a čase, musí být posuzován z hlediska konkrétního případu také právě v daném čase, na daném místě a ve vzájemném jednání účastníků právního vztahu. Jinými slovy řečeno Ústavní soud ustáleně považuje korektiv dobrých mravů za souhrn etických, obecně uznávaných a zachovávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti [srov. nález ze dne 12. 3. 2001 sp. zn. II. ÚS 544/2000 či bod 32 nálezu ze dne 14. 11. 2017 sp. zn. I. ÚS 3391/15. Přitom § 3 odst. 1 starého občanského zákoníku, či § 6 a 8 občanského zákoníku může vystupovat jako nejzazší korektiv autonomie vůle [srov. bod 29 nálezu ze dne 2. 5. 2019 sp. zn. II. ÚS 3101/18. Ústavní soud v nálezu ze dne 28. 8. 2001 sp. zn. I. ÚS 528/99 uvedl, že úvaha soudu při použití korektivu dobrých mravů musí vycházet z okolností konkrétní věci a musí být podepřena konkrétními zjištěními. Pojem „dobré mravy“ totiž nelze vykládat pouze jako soubor mravních pravidel užívaných jako korektiv či doplňující obsahový faktor výkonu subjektivních práv a povinností, ale jako příkaz soudci rozhodovat v souladu s ekvitou [srov. např. nález ze dne 6. 9. 2005 sp. zn. I. ÚS 643/04).

41. Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu se ohledně otázky rozporu výkonu práva s dobrými mravy (§ 3 odst. 1 občanského zákoníku ve znění do 31.12.2013) konsolidovala v názoru, že se jedná o právní normu s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. o právní normu, jejíž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem, a která tak přenechává soudu, aby ji podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností (srovnej např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2015, sp. zn. 22 Cdo 4755/2014, či ze dne 1. 2. 2017, sp. zn. 28 Cdo 5246/2015, jakož i jeho usnesení ze dne 5. 12. 2002, sp. zn. 21 Cdo 486/2002, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3838/2014). Judikatura lpí především na patřičně podloženém, jasném a přesvědčivém závěru o rozporu (či souladu) výkonu práva s dobrými mravy, jenž je učiněn na základě komplexního zhodnocení všech rozhodných okolností dané věci (k tomu viz kupř. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 1. 11. 2006, sp. zn. 26 Cdo 3084/2005, ze dne 11. 11. 2014, sp. zn. 28 Cdo 555/2014, a ze dne 3. 3. 2015, sp. zn. 28 Cdo 4791/2014, dále pak též usnesení Ústavního soudu ze dne 3. 1. 2007, sp. zn. III. ÚS 729/06). Podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu dále platí, že pro závěr, že je výkon práva v rozporu s dobrými mravy, není relevantní zavinění jednajícího, resp. vědomí takového rozporu s dobrými mravy (srov. např. rozsudek ze dne 27. 11. 2013 sp. zn. 25 Cdo 4209/2011 či ze dne 17. 3. 2014 sp. zn. 28 Cdo 4180/2013).

42. Dále soud uvádí, že má za to, že nikoliv žalobkyně, ale žalovaná se ve vztahu k žalobkyně chová účelově, v rozporu s dobrými mravy s cílem vyhnout se plnění svých povinností a oddálit rozhodnutí ve věci samé (viz. omluva a žádost o odročení bezprostředně před jednáním). Není možno přehlédnout, že téhož dne tj. 19.4.2018 žalovaná uzavřela několik smluv, a to smlouvu o zápůjčce, smlouva o zřízení zástavního práva, kupní smlouvu s [jméno FO] a dále vystavila směnku. Žalovaná nyní rozporuje toliko uzavření a platnost smlouvy o zápůjčce se žalobkyní, na základě které jí byly poskytnuty peněžní prostředky, a z níž jí plynou povinnosti. Bylo prokázáno, že žalovaná téhož dne uzavírala jako kupující dne kupní smlouvu s [jméno FO], na základě které nabývala nemovité věci : pozemek parc. č. [hodnota] o výměře[Anonymizováno][Anonymizováno] m2 - orná půda, pro obec [adresa], k.ú. [katastrální území] vedeného Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště [adresa]. Podpis na této smlouvě ověřovala dne 19.4.2018, přičemž o uzavřené této smlouvy téhož dne ničeho nic neuvádí. K předmětným nemovitým věcem následně zřizuje ve prospěch žalobkyně zástavní právo, kdy nemá jakékoliv pochybnosti, že je jejich vlastníkem, kdy v době uzavření této smlouvy se žalobkyní je opět ve stavu, kdy nebyla schopna rozpoznat následky a význam svého jednání. Uvedená argumentace žalované jednoznačně svědčí o účelu vyhnout se plnění svých povinností, kdy neplatné jsou pro duševní omezení žalované pouze smlouvy uzavřené se žalobkyní, ze kterých pro žalovanou plynout povinnosti, avšak nikoliv smlouva uzavřená ve stejný den, ze které pro žalovanou plyne nabytí nemovité věci, kdy při uzavření této smlouvy žalovaná žádným omezením netrpěla, a byla schopna posoudit a chápat význam a následky uzavření toho právního jednání. Žalovaná se v projednávané věci současně staví do pozice oběti, invalidní důchodkyně, která dlouhodobě užívá léky proti bolesti, a která nebyla a není schopna posuzovat význam a účinky právního jednání, ale současně jedním dechem dodává, že je schopnou podnikatelkou v rámci realizace mezinárodního projektu.

43. Tvrzení žalované, že předmětné smlouvy byly uzavřeny toliko ve snaze, aby si žalobkyně posílila své postavení vůči synovi žalované [jméno FO], je vyvráceno provedeným dokazování, neboť právě [jméno FO] ve věci sp. zn. [Anonymizováno] [spisová značka] namítal, že pokud má žalobkyně nároky vůči žalované, kdy on je toliko ručitelem, má se těchto domáhat prvotně po žalované. Žalobkyně ve věci sp. zn. [Anonymizováno] [spisová značka] (insolvenční řízení vůči [jméno FO]), uplatnila mimo jiné také pohledávku z titulu zajišťovací směnky vystavené na řad žalobkyně tj. směnečného rukojemství, kdy tato pohledávka ve výši byla zjištěna a osvědčena. Směnka, kterou vystavila [Jméno zainteresované osoby 1/0], zajišťovala zápůjčku, kterou žalobkyně poskytla žalované dle smlouvy uzavřené mezi žalobkyni jako zapůjčitelem a žalovanou jako vydlužitelem. K postavení dlužníka jako avala na směnce insolvenční soud uvedl, že bylo výlučným právem žalované rozhodnout se, zda neuhrazenou pohledávku splatnou již od roku 2018 hodlá vymáhat po [jméno FO]- žalované, dlužníkovi – [jméno FO], či případně oběma, a to jak cestou nalézacího a eventuálně exekučního řízení či cestou insolvenčního řízení, případně cestou soudního prodeje zástavy.

44. Pro úplnost soud uvádí, že je s podivem, že žalovaná nyní uvádí, že neplatné jsou smlouvy uzavřené se žalobkyní (smlouva o zápůjčce, smlouva o zřízení zástavního práva), ale současně na tyto smlouvy odkazuje v dalších smluvních dokumentech, jejích smluvní stranou je, což bylo prokázáno například u smlouvy o smlouvě budoucí ze dne 22.6.2020, která byla uzavřena mezi žalovanou a společností [právnická osoba], kdy bylo výslovně uvedeno, že nemovité věci - pozemek p. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2, v k. ú. [adresa], zapsaný u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště [adresa] jsou zatíženy zástavním právem zřízeným ve prospěch žalobkyně dle smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 19.4.2018 k zajištění její pohledávky ve výši 3.000.000 Kč s příslušenstvím.

45. Dále je třeba uvést, že soud má za prokázané, že pohledávka žalobkyně byla splatná dne 19.10.2018, avšak žalovaná, byť měla k dispozici finanční prostředky, tyto nepoužila k úhradě svých závazků vůči žalované, a to ani částečně, ale dne 20.8.2020 ( tj. cca 2 roky po splatnosti poskytla [jméno FO] částku ve výši 1.700.000 Kč na koupi nemovitých věcí dle kupní smlouvy ze dne 18.8.2020.

46. Z provedeného dokazování ze zřejmé, že žalobkyně využívá toliko právních nástrojů, které jí k dispozici dává právní řad, aby se domohla svých nároků, a to v situaci, kdy žalovaná zcela vědomě své povinnosti nesplní a zcela účelově změní svá tvrzení v návaznosti na to, co je předmětem toho daného konkrétního jednání. Buď je obětí, a proto jsou uzavřené smlouvy zejména se žalobkyní neplatné, či aktivní seniorkou a podnikatelkou, která se samostatně vstupuje do různým jednání, a v tomto případě, veškeré jí uzavřené smlouvy jsou platné. O uvedeném svědčí i to, že aktivně vystupoval v rámci insolvenčního řízení [jméno FO], kdy měla zájemce účastnit dražby jeho majetku, složila dražební jistotu ve výši 500.000 Kč, přičemž obvyklá cena draženého majetku byla 9.624.750 Kč či uzavřela smlouvu o smlouvě budoucí ze dne 22.6.2020 s [právnická osoba], IČO [IČO], sídlem [adresa], [adresa].

47. Vzhledem k nepřítomnosti žalované jí nemohl soud dát výzvu ve smyslu ust. § 118a odst. 1,3 o.s.ř., kdy žalovaná měla doplnit skutková tvrzení a k jejích prokázání označit důkazy. Žalovaná by byla vyzvána: - jaké konkrétní léky v rozhodném období uzavření zápůjčky dne 19.4.2018 užívala, - jak konkrétně měly tyto - jednotlivě ovlivnit její schopnost právního jednání, - jak konkrétně měla žalobkyně této její neschopnosti zneužít, - z jakého důvodu měla tedy za to, že byla na její účet připsána částka ve výši 3.000.000 Kč z účtu žalobkyně, - vysvětlí, z čeho dovozuje, že byla zmatená a nevěděla, co podepisuje, když téhož dne současně rovněž podepsala smlouvu s prodejcem [jméno FO], jakož i zajišťovací směnku ke smlouvě o zápůjčce ze dne 19.4.2018, kdy tuto nikterak nerozporovala v rámci insolvenčního řízení svého syna [jméno FO] sp. zn. [Anonymizováno] [spisová značka] a současně pohledávku, která je předmětem tohoto řízení v rámci řízení sp. zn. [Anonymizováno] [spisová značka] výslovně dne 20.5.2021 uznala - jak konkrétně měla být ze strany žalobkyně zmařena její investice - kdy a jak konkrétně a v jaké konkrétní výši pohledávka žalobkyně zanikla v důsledku zápočtu vzájemných pohledávek (pohledávka žalované z projektu [název]) - zda k zápočtu došlo jednorázově či po částech - zda, kdy, jak byla žalobkyně vyrozuměla žalovanou o zápočtu pohledávek K uvedenému byla povinna označit důkazy. Nemohlo být dáno poučení o tom, že pokud nebude na výzvu soudu reagovat vystavuje se nebezpečí neúspěchu ve věci v podobě neunesení břemene tvrzení a důkazního. Dále žalovaná měla uvést, k jakým konkrétním skutkovým tvrzením by měl vypovídat její syn [jméno FO]. Dále označit a předložit důkazy k prokázání svého tvrzení, že dne 10.12.2019 uzavřela žalovaná smlouvu se smluvním partnerem [právnická osoba]. (projekt [název]) a že došlo k zrušení tohoto záměru dne 3.12.2021 v důsledku podaného insolvenčního návrhu sp. zn. [Anonymizováno] [spisová značka], a že o tomto záměru měla žalobkyně povědomost.

48. K tomu soud uvádí, že poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. soud plní při jednání. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 2003, sp. zn. 29 Odo 715/2002). Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání, znemožnil soudu, aby mu poskytl poučení podle § 118a o.s.ř. Jinými slovy řečeno, nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. I. vydání. Praha : C. H. Beck, 2009 s. 831). Nedostaví-li se k jednání řádně předvolaný účastník a v důsledku této skutečnosti mu nelze poskytnout poučení podle § 118a o.s.ř., nahlíží se na něj jako na účastníka řádně poučeného (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Vzhledem k tomu, že se žalovaná k jednání, ať řádně předvolána, kdy předvolání k jednání bylo žalované doručeno dne 30.10.2023, nedostavila, rezignovala na svá procesní práva, a to se vazbě na shora uvedené že její omluva a žádost o odročení byla vyhodnocena jako nevčasná, nedůvodná a zjevně účelová. Tyto skutečnosti musí jít pouze a výlučně k tíži žalované. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

49. Pouze v rovině tvrzení zůstala argumentace žalované, že v důsledku toho, že žalobkyně podala dne 9.11.2020 vůči žalované insolvenční návrh sp. zn. [Anonymizováno] [spisová značka], došlo ke zmaření projektu [název], přičemž v daném období byla žalovaná v prodlení s úhradou dlužné zápůjčky cca 2 roky. Žalobkyně navíc výslovně popřela, že by jí byla se strany žalované doručena jakákoliv korespondence, na základě které by vůči její osobě žalovaná započítávala jakékoliv pohledávky. Dle soudu se jedná v podstatě o pohledávku nejistou a neurčitou.

50. Nejistou nebo neurčitou ve smyslu § 1987 odst. 2 občanského zákoníku je zpravidla pohledávka nelikvidní, tj. pohledávka, která je co do základu a nebo výše sporná (nejistá) a jejíž uplatnění vůči dlužníku formou námitky započtení vyvolá - namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí - spory o existenci či výši pohledávky užité k započtení. Likvidita pohledávky užité k započtení je hmotněprávním předpokladem započtení, není-li taková pohledávka „jistá a určitá“, odporuje započtení ustanovení § 1987 odst. 2 občanského zákoníku, je zpravidla (relativně) neplatné.

51. Smyslem a účelem ust. § 1987 občanského zákoníku je ochrana věřitele pasivní pohledávky před tím, aby dlužník pasivní pohledávky zabránil jejímu uspokojení či toto uspokojení oddálil jednostranným započtením své sporné (nejisté či neurčité) pohledávky za věřitelem pasivní pohledávky, a dosáhl toho, že místo uspokojení pasivní pohledávky bude mezi stranami veden spor o existenci a výši aktivní pohledávky. Dovolá-li se věřitel pohledávky, proti které je započítáváno, vůči dlužníku relativní neplatnosti jeho právního jednání (jednostranného započtení), účinky započtení nenastanou, pohledávka, proti které je započítáváno, nezanikne k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020.

52. S ohledem na uvedené soud žalobě v plném rozsahu výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl.

53. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. , s tím, že žalobkyně má právo na plnou náhradu nákladů řízení ve výši 151.200 Kč, neboť byla ve věci zcela úspěšná. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 150.000 Kč a paušální náhrady ve výši 300 Kč dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. za každý z úkonů, jimiž byly, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, sepis vyjádření ze dne 10.1.2023 a účast u jednání dne 10.1.2024.

54. Lhůta k plnění je odůvodněna ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení