17 C 124/2021-70

Rubrum

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Koutným ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1. [anonymizována dvě slova], [IČO] sídlem [adresa žalované] 2. [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa žalované] o 576.460 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba ze dne [datum], kterou se žalobce domáhá po žalovaných, aby společně a nerozdílně zaplatily částku 576.460 Kč s úrokem z prodlení ve výši 225.159,75 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 576.460 Kč ode dne 29. 5. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované 1) náhradu nákladů řízení ve výši 4.056 Kč, a to do tří dnů po právní moci rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované 2) náhradu nákladů řízení ve výši 6.176 Kč, a to do tří dnů po právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobce domáhá po žalovaných, aby společně a nerozdílně zaplatily žalobci částku 576.460 Kč s úrokem z prodlení ve výši 225.159,75 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 576.460 Kč ode dne 29. 5. 2021 do zaplacení z titulu nároku na náhradu škody, kterou způsobil svým protiprávním jednáním [obec] [anonymizováno]. [příjmení] [příjmení] byl uznán vinným pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], že v období od 23. 6. 2015 do 26. 2. 2018 v [anonymizováno], jako zaměstnanec [anonymizována dvě slova], s pracovním zařazením na pobočce [anonymizováno] [obec], [ulice a číslo], v pozici specialisty prodeje produktů, na podkladě které byl oprávněn jednat s klienty a s těmito uzavírat smlouvy k produktům [anonymizována dvě slova], v úmyslu obohatit sebe nebo jiného, opakovaně zneužil dříve nabyté důvěry ze strany klientů, kteří již ani neprováděli zpětnou kontrolu jím k podpisu předložených tiskopisů, a přes zdánlivě udělený souhlas s prováděním finančních transakcí na účtech klientů pod záminkou nabídky služeb nad rámec poskytovaných [anonymizováno] prováděl neoprávněně finanční transakce na účtech klientů, uváděl klienty v omyl tím, že v systému [anonymizováno] připravil příkazy k převodům finančních částek mezi jejich účty nebo klientům předložil klávesnici pro zadání jejich PIN kódů za účelem provedení takové platby, ale přitom ve skutečnosti do příkazu k provedení platby zadal číslo svého účtu číslo [bankovní účet], a dále klienty uváděl v omyl, když od těchto z rukou přijímal finanční hotovost na přepážce [anonymizováno] za příslib jejího vkladu na jejich účty, což neučinil a peníze užil pro svou potřebu, a takto neoprávněně z účtu na jméno, dnes již zesnulého [jméno] [celé jméno žalobce], ročník [rok], číslo [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba] pod názvem [anonymizována dvě slova], když provozoval po jejich vzájemné dohodě neoficiální správu jeho účtu, kterou on nezvládal, protože nebyl schopen provádět finanční transakce, neboť toto neuměl, provedl ve prospěch svého účtu číslo [bankovní účet] dne [datum] převod částky 48.900 Kč, dne [datum] převod částky 36.760 Kč, dne [datum] převod částky 221.000 Kč, čímž [jméno] [celé jméno žalobce] způsobil škodu ve výši 306.660 Kč, a dále z účtu na jméno dnes již zesnulého [jméno] [celé jméno žalobce], ročník [rok], číslo [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba] pod názvem [anonymizována dvě slova], když provozoval po jejich vzájemné dohodě neoficiální správu jeho účtu, kterou on nezvládal, protože nebyl schopen provádět finanční transakce, neboť toto neuměl, provedl bez jeho vědomí, ve prospěch svého účtu číslo [bankovní účet] dne [datum] převod částky 200 Kč, dne [datum] převod částky 10.000 Kč, dne [datum] převod částky 70.000 Kč, dne [datum] převod částky 20.000 Kč, dne [datum] převod částky 24.000 Kč, dne [datum] převod částky 700 Kč, dne [datum] převod částky 5.000 Kč, dne [datum] převod částky 5.000 Kč, dne [datum] převod částky 5.000 Kč, dne [datum] převod částky 9.000 Kč, dne [datum] převod částky 3.000 Kč, dne [datum] převod částky 117.900 Kč, čímž takto způsobil škodu [jméno] [celé jméno žalobce], respektive dědici [celé jméno žalobce], narozenému [datum], ve výši 269.800 Kč. Žalobce dovozuje vznik svého nároku vůči žalovaným, neboť [příjmení] [příjmení] byl v době páchání svého protiprávního jednání zaměstnancem žalované 1), kdy žalovaná 1) jednala jako zmocněnec žalované 2), u které měl právní předchůdce žalobce veden peněžní účet. Žalobce je právním nástupcem [jméno] [celé jméno žalobce] (poškozeného protiprávní činností [jméno] [příjmení]) na základě usnesení Okresního soudu v Bruntále, ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací].

2. Žalovaná 1) se k žalobě vyjádřila tak, že navrhla zamítnutí žaloby, když [příjmení] [příjmení] uzavřel dohodu s právním předchůdcem žalobce o výkonu správy peněžního účtu mimo sféru žalovaných s tím, že právní předchůdce žalobce porušil smluvní povinnost nepředávat přístupové údaje třetím osobám. Žalovaná 1) charakterizovala jednání [jméno] [příjmení] jako exces bývalého zaměstnance, za který odpovídá výlučně zaměstnanec, a nikoliv zaměstnavatel. Žalovaná 1) také namítla nedůvodnost uplatnění nároku na úroky z prodlení k datu 23. 7. 2016. V neposlední řadě žalovaná 1) vyslovila námitku promlčení nároku žalobce, když žalobce musel nejpozději ke dni 20. 10. 2017 znát výši svého nároku, který k tomuto dni uplatnil v adhezním řízení trestní věci vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. [spisová značka] a dále věděl, že [příjmení] [příjmení] byl zaměstnancem žalované 1), tak jako věděl, že peněžní účet právního předchůdce žalobce vedla žalovaná 2).

3. Žalovaná 2) se k žalobě vyjádřila tak, že navrhla zamítnutí žaloby jako nedůvodné, když nelze jakkoliv dovodit odpovědnost žalované 2) za škodu způsobenou [jméno] [příjmení], který prováděl z účtu [jméno] [celé jméno žalobce] plně autorizované převody s užitím řádných vstupních přístupových údajů, které [jméno] [příjmení] sdělil [jméno] [celé jméno žalobce]. S ohledem na ustálenou judikaturu je potřeba vnímat, že právní předchůdce žalobce byl majitelem účtu, a proto peněžní ústav, který předmětný účet vede, nemůže být pasivně legitimován k žalobou uplatněnému nároku. Žalovaná 2) v rámci jednání soudu dne [datum] vznesla námitku promlčení nároku žalobce.

4. Soud provedl hodnocení důkazů v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř. s přihlédnutím k ustálené judikatuře, a to rozsudku NS ČR ze dne 24. 1. 2007, sp. zn. 33 Odo 579/2005, kdy hodnocením důkazů se rozumí myšlenková činnost soudu, kterou je provedeným důkazům přisuzována hodnota závažnosti (důležitosti) pro rozhodnutí, hodnota zákonnosti, hodnota pravdivosti, popřípadě věrohodnosti. Při hodnocení důkazů z hlediska jejich závažnosti (důležitosti) soud určuje, jaký význam mají jednotlivé důkazy pro jeho rozhodnutí a zda o ně může opřít svá skutková zjištění (zda jsou použitelné pro zjištění skutkového stavu a v jakém rozsahu, popřípadě v jakém směru). Při hodnocení důkazů po stránce jejich zákonnosti zkoumá soud, zda důkazy byly získány (opatřeny) a provedeny způsobem odpovídajícím zákonu nebo zda v tomto směru vykazují vady (zda jde o důkazy zákonné nebo nezákonné); k důkazům, které byly získány nebo provedeny v rozporu s obecně závaznými právními předpisy, soud nepřihlédne. Hodnocením důkazů z hlediska jejich pravdivosti soud dochází k závěru, které skutečnosti, o nichž důkazy (pro rozhodnutí významné a zákonné) podávají zprávu, lze považovat za pravdivé (dokázané) a které nikoli. Vyhodnocení důkazů z hlediska pravdivosti předpokládá též posouzení věrohodnosti důkazem poskytované zprávy podle druhu důkazního prostředku a způsobu, jakým se podle zákona provádí. Při důkazu výpovědí svědka musí soud vyhodnotit věrohodnost výpovědi s přihlédnutím k tomu, jaký má svědek vztah k účastníkům řízení a k projednávané věci a jaká je jeho rozumová a duševní úroveň, k okolnostem, jež provázely jeho vnímání skutečností, o nichž vypovídá, vzhledem ke způsobu reprodukce těchto skutečností a k chování při výslechu (přesvědčivost, jistota, plynulost výpovědi, ochota odpovídat na otázky apod.) a k poznatkům, získaným na základě hodnocení jiných důkazů (do jaké míry je důkaz výpovědí svědka souladný s jinými důkazy, zda jim odporuje, popřípadě zda se vzájemně doplňují); celkové posouzení uvedených hledisek pak poskytuje závěr o pravdivosti či nepravdivosti tvrzených (prokazovaných) skutečností.

5. Z usnesení Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] vyplývá, že pozůstalý syn [celé jméno žalobce] (žalobce) nabývá z pozůstalosti [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], zemřelého dne [datum], práva zůstavitele jako vkladatele vkladní knížky a práva a povinnosti zůstavitele jako majitele účtů u [právnická osoba]

6. Z protokolu o trestním oznámení ze dne 20. 10. 2017 vyplývá, že žalobce dne 20. 10. 2017 učinil u policejního orgánu oznámení trestné činnosti [jméno] [příjmení], pracovníka [anonymizováno] – pracoviště [obec], když zjistil neoprávněné převody peněz z účtu svého právního předchůdce u [právnická osoba] na účet [jméno] [příjmení]. Žalobce se současně připojil k trestnímu řízení s nárokem na náhradu škody ve výši 570.000 Kč (kdy částku dovodil ze součtu převodů na účet [jméno] [příjmení] dle výpisu z účtu právního předchůdce žalobce).

7. Z rozsudku Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl ve výroku o vině a trestu právní moci dne [datum], byl [příjmení] [příjmení] uznán vinným z zločinu podvodu dle ustanovení § 209 odst. 1, 4 písm. d) trestního zákoníku, když v období od 23. 6. 2015 do 26. 2. 2018 v [anonymizováno], jako zaměstnanec [anonymizována dvě slova], s pracovním zařazením na pobočce [anonymizováno] [obec], [ulice a číslo], v pozici specialisty prodeje produktů, na podkladě které byl oprávněn jednat s klienty a s těmito uzavírat smlouvy k produktům [anonymizována dvě slova], v úmyslu obohatit sebe nebo jiného, opakovaně zneužil dříve nabyté důvěry ze strany klientů, kteří již ani neprováděli zpětnou kontrolu jím k podpisu předložených tiskopisů, a přes zdánlivě udělený souhlas s prováděním finančních transakcí na účtech klientů pod záminkou nabídky služeb nad rámec poskytovaných [anonymizováno] prováděl neoprávněně finanční transakce na účtech klientů, uváděl klienty v omyl tím, že v systému [anonymizováno] připravil příkazy k převodům finančních částek mezi jejich účty nebo klientům předložil klávesnici pro zadání jejich PIN kódů za účelem provedení takové platby, ale přitom ve skutečnosti do příkazu k provedení platby zadal číslo svého účtu číslo [bankovní účet], a dále klienty uváděl v omyl, když od těchto z rukou přijímal finanční hotovost na přepážce pošty za příslib jejího vkladu na jejich účty, což neučinil a peníze užil pro svou potřebu, a takto neoprávněně z účtu na jméno, dnes již zesnulého [jméno] [celé jméno žalobce], ročník [rok], číslo [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba] pod názvem [anonymizována dvě slova], když provozoval po jejich vzájemné dohodě neoficiální správu jeho účtu, kterou on nezvládal, protože nebyl schopen provádět finanční transakce, neboť toto neuměl, provedl ve prospěch svého účtu číslo [bankovní účet] dne [datum] převod částky 48.900 Kč, dne [datum] převod částky 36.760 Kč, dne [datum] převod částky 221.000 Kč, čímž [jméno] [celé jméno žalobce] způsobil škodu ve výši 306.660 Kč, a dále z účtu na jméno dnes již zesnulého [jméno] [celé jméno žalobce], ročník [rok], číslo [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba] pod názvem [anonymizována dvě slova], když provozoval po jejich vzájemné dohodě neoficiální správu jeho účtu, kterou on nezvládal, protože nebyl schopen provádět finanční transakce, neboť toto neuměl, provedl bez jeho vědomí, ve prospěch svého účtu číslo [bankovní účet] dne [datum] převod částky 200 Kč, dne [datum] převod částky 10.000 Kč, dne [datum] převod částky 70.000 Kč, dne [datum] převod částky 20.000 Kč, dne [datum] převod částky 24.000 Kč, dne [datum] převod částky 700 Kč, dne [datum] převod částky 5.000 Kč, dne [datum] převod částky 5.000 Kč, dne [datum] převod částky 5.000 Kč, dne [datum] převod částky 9.000 Kč, dne [datum] převod částky 3.000 Kč, dne [datum] převod částky 117.900 Kč, čímž takto způsobil škodu [jméno] [celé jméno žalobce], respektive dědici [celé jméno žalobce], narozenému [datum], ve výši 269.800 Kč.

8. Z obchodních podmínek [právnická osoba], [anonymizována dvě slova] vyplývá, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou 2) byla sjednána smlouva o spořicím účtu [příjmení] [anonymizováno], který žalovaná 2) zřídila a vedla pro žalovaného v souladu s všeobecnými podmínkami, které stanovily pravidla pro nakládání s peněžními prostředky na spořicím účtu.

9. Z výpisu z obchodního rejstříku vyplývá, že žalovaná 1) [anonymizována dvě slova] a [právnická osoba] jsou obchodní firmy s právní subjektivitou.

10. Z písemné výzvy ze dne [datum] vyplývá, že žalobce uplatnil dne [datum] vůči žalované 1) a žalované 2) nárok na náhradu škody ve výši 576.640 Kč z důvodu jednání žalované 1), resp. jejího zaměstnance [jméno] [příjmení], které bylo popsáno v rozsudku Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací].

11. Ze sdělení k předžalobní výzvě ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná 1) odmítla nárok žalobce s tím, že namítla i promlčení nároku žalobce.

12. Soud z důvodu nadbytečnosti zamítl důkazní návrhy žalobce na provedení důkazu výslechem účastníků řízení, výpočtem úroků z prodlení, výslechem svědkyně [jméno] [příjmení] (sestry právního předchůdce žalobce), listinami ze spisu Okresního soudu v Bruntále sp. zn. [spisová značka], a to listinami prokazujícími předchozí insolvenci [jméno] [příjmení], e-mailovou komunikací žalobce a [jméno] [příjmení], protokolem o výslechu [jméno] [příjmení], zdravotní dokumentací [jméno] [celé jméno žalobce] a výslechem praktického lékaře [jméno] [celé jméno žalobce], znaleckým posudkem z oboru psychiatrie ohledně psychického stavu [jméno] [celé jméno žalobce], když soud dovodil promlčení nároku žalobce (viz odůvodnění níže) shora provedenými důkazy.

13. Soud z důvodu nadbytečnosti zamítl důkazní návrhy žalované 1) na provedení důkazu listinami ze spisu Okresního soudu v Bruntále sp. zn. [spisová značka], a to protokolem o výslechu obviněného ze dne [datum], úředním záznamem ze dne [datum], smlouvou o vedení účtu č. [bankovní účet] včetně obchodních podmínek, protokolem ze spisu Okresního soudu v Bruntále č. j. [číslo jednací], když soud dovodil promlčení nároku žalobce (viz odůvodnění níže) shora provedenými důkazy.

14. Soud z důvodu nadbytečnosti zamítl důkazní návrhy žalované 2) na provedení důkazu listinou ze spisu Okresního soudu v Bruntále sp. zn. [spisová značka], a to úředním záznamem o podaném vysvětlení [jméno] [příjmení] ze dne [datum], když soud dovodil promlčení nároku žalobce (viz odůvodnění níže) shora provedenými důkazy.

15. Následně soud přistoupil k právnímu hodnocení zjištěného skutkového stavu věci.

16. Podle ustanovení § 2894 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

17. Podle ustanovení § 167 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku právnickou osobu zavazuje protiprávní čin, kterého se při plnění svých úkolů dopustil člen voleného orgánu, zaměstnanec nebo jiný její zástupce vůči třetí osobě.

18. Podle ustanovení § 629 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku promlčecí lhůta trvá tři roky.

19. Podle ustanovení § 636 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku právo na náhradu škody nebo jiné újmy se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla. Byla-li škoda nebo újma způsobena úmyslně, promlčí se právo na její náhradu nejpozději za patnáct let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla. To platí i v případě vzniku škody nebo újmy porušením povinnosti v důsledku úplatkářství spočívajícího v nabídce, slibu nebo dání úplatku jiným než poškozeným nebo v přímém či nepřímém vyžádání úplatku od poškozeného.

20. Podle ustanovení § 648 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku uplatní-li věřitel v promlčecí lhůtě právo u orgánu veřejné moci a pokračuje-li řádně v zahájeném řízení, promlčecí lhůta neběží. To platí i o právu již vykonatelném, pokud byl pro ně navržen výkon rozhodnutí nebo navrženo nařízení exekuce.

21. Před právním posouzením věci soud nejprve konstatuje, že z věcného hlediska žalobce splnil svou povinnost tvrzení a důkazní a dostatečně prokázal vznik žalovaného nároku rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a dalšími doklady, když bylo zjištěno, že [příjmení] [příjmení] se protiprávního činu, jímž vznikla škoda právnímu předchůdci žalobce, dopustil jako zaměstnanec žalované 1), když byl zaměstnán na pozici specialista produktů či specialista přepážky a sjednávání finančních služeb, které poskytuje [anonymizováno] pro své partnery. Soud tedy dospěl k závěru, že žalovaná 1) [anonymizována dvě slova], by odpovídala za protiprávní čin, kterého se dopustil její zaměstnanec vůči právnímu předchůdci žalobce a byla by tedy povinna k náhradě škody, která byla jejím zaměstnancem právnímu předchůdci žalobce způsobena, neboť k tomuto došlo při plnění pracovních úkolů pro právnickou osobu, tedy [anonymizována dvě slova] Za této situace soud dospěl k závěru, že pokud [příjmení] [příjmení] provedl neoprávněné převody z účtu právního předchůdce žalobce na svůj účet bez vědomí právního předchůdce žalobce a proti jeho vůli, dopustil se toho v rámci plnění svých pracovních povinností a jeho zaměstnavatel [anonymizována dvě slova] by odpovídal za tuto škodu ve smyslu ustanovení § 167 občanského zákoníku.

22. Pokud se jedná o žalovanou 2) [právnická osoba], pak soud neshledal žádné důvody, pro které by žalovaná 2) odpovídala za škodu, která právnímu předchůdci žalobce vznikla jednáním [jméno] [příjmení], když žalovaná 2) nijak nepochybila, pokud na základě verifikovaných platebních pokynů, stanovených smluvně mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou 2) provedla žalovaná 2) převod finančních prostředků z účtu právního předchůdce žalobce na účet [jméno] [příjmení]. Zde tedy soud neshledal žádné porušení povinností na straně žalované 2), která by odůvodňovala náhradu škody vůči žalobkyni, a žalobu vůči ní zamítl, neboť nedovodil pasivní legitimaci žalované 2). Soud dále nepřipustil dne [datum] změnu žaloby, kterou by žalobce v tomto řízení uplatňoval vůči žalované 2), vedle dalšího, nárok z titulu smluvního plnění.

23. Soud se však primárně musel zabývat námitkou promlčení, kterou vznesla žalovaná 1) a 2).

24. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 1. 2020 vyplývá:„ Počátek běhu subjektivní promlčecí doby práva na náhradu škody se odvíjí od okamžiku, kdy poškozený nabyl vědomost o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá, tj. kdy prokazatelně zjistil, že na jeho úkor došlo ke škodě (nikoliv tedy jen o protiprávním úkonu či o škodné události) a kdo za ni odpovídá. To předpokládá, že se poškozený dozvěděl, že mu vznikla majetková újma určitého druhu a rozsahu, kterou je možné natolik objektivně vyjádřit v penězích, že lze právo na její náhradu uplatnit u soudu. Znalost poškozeného o osobě škůdce se pak váže k okamžiku, kdy obdržel informaci, na jejímž základě si může učinit úsudek, který konkrétní subjekt je za škodu odpovědný (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČSR ze dne 27. 9. 1974, sp. zn. 2 Cz 19/74, publikovaný pod č. 38/1975 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, obdobně stanovisko Nejvyššího soudu SSR ze dne 23. 11. 1983, č. j. Cpj 10/83, publikované tamtéž pod č. 3/1984, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 9. 2005, sp. zn. 25 Cdo 2656/2004, publikovaný pod C 3730 v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu – dále též jen„ Soubor“, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 1. 2004, sp. zn. 25 Cdo 61/2003, Soubor C 2445, a také žalobcem citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 1. 2006, sp. zn. 21 Cdo 551/2005). Zároveň platí, že subjektivní promlčecí doba nemůže začít běžet dříve než doba objektivní, neboť poškozený se nemůže dozvědět o škodě, která nevznikla.“ 25. Námitku promlčení hodnotil soud podle § 609 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník aplikoval soud na protiprávní jednání žalované 1), resp. jejího zaměstnance, které učinil v době od 23. 6. 2015 do 22. 7. 2016, a to zejména ustanovení § 2894 a násl. ve spojení s ustanovením § 167 občanského zákoníku, kterým dovodil, že nárok žalobce vyplývá z jednání zaměstnance žalované 1), jímž porušila své zákonné a smluvní povinnosti vůči právnímu předchůdci žalobce, kdy v důsledku tohoto zaviněného jednání žalované 1) vznikla právnímu předchůdci žalobce škoda (zmenšení objemu peněžních prostředků o 576.460 Kč). S ohledem na vznesenou námitku promlčení soud určil počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty k okamžiku, kdy žalobci byla známa konkrétní osoba, tedy zaměstnanec žalované 1) i žalované 1) a 2), které právnímu předchůdci žalobce měly způsobit škodu, tak jako žalobci byl znám způsob vzniku a výše škody. Tímto okamžikem je bezpochyby den 20. 10. 2017 (viz důkaz: protokolu o trestním oznámení ze dne 20. 10. 2017). V případě nároku na náhradu škody, která byla způsobena úmyslně je stanoven tříletý běh subjektivní promlčecí lhůty v souladu s ustanovením § 629 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Konec subjektivní promlčecí lhůty lze tak stanovit k datu 20. 10. 2020. Na okraj svého rozhodnutí soud uvádí, že nelze konstatovat, že by běh subjektivní promlčecí doby byl stavěn probíhajícím adhezním řízením vedeným u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. [spisová značka], které nebylo vedeno proti žalovaným. Soud také shledal nedůvodnou argumentaci žalobce, že je třeba počítat s desetiletou promlčecí dobou s ohledem na úmyslné jednání bývalého zaměstnance žalované 1). Ustanovení § 636 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku upravuje běh objektivní promlčecí doby, kdy tento běh byl ve sporné věci přerušen dne 20. 10. 2017 počátkem běhu tříleté subjektivní promlčecí lhůty, tj. okamžikem prokázaného vědomí žalobce o škůdci, výši škody a způsobu jejího vzniku.

26. Při následování výše uvedených myšlenkových postupů soud dovodil, že nárok žalobce je ke dni 20. 10. 2020 promlčen a námitku promlčení vznesenou žalovanými vyhodnotil soud jako důvodnou.

27. Soudu tedy nezbylo, než žalobu žalobce v celém rozsahu zamítnout vůči oběma žalovaným.

28. O náhradě nákladů řízení proto rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná byla zcela úspěšná, neboť žaloba žalobkyně byla zamítnuta v celém rozsahu.

29. Soud přiznal žalované 1) dle ustanovení § 2 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případě podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a podle § 89a exekučního řádu, paušální náhradu nákladů řízení za čtyři úkony, a to za vyjádření k žalobě ze dne [datum] a ze dne [datum], přípravu k jednání soudu a účast u jednání sodu dne 13. 9. 2021 ve výši 4× 300 Kč. Dále soud přiznal žalované 1) náhradu za použití silničního motorového vozidla podle § 157 zákona č. 262/2006 Sb. zn. ŠKODA, [registrační značka] činí při průměrné spotřebě dle předloženého technického průkazu 5,5 l benzinu Natural na 100 km v ceně 27,80 Kč a sazby základní náhrady za 1 km ve výši 4,40 Kč podle § 157 odst. 4 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb. a ujetí 684 km z [obec] ([ulice a číslo]) do Bruntálu a zpět k jednání soudu dne 13. 9. 2021 částku 4.056 Kč. Celkem činí náklady žalované 1) částku 5.256 Kč.

30. Soud přiznal žalované 2) dle ustanovení § 2 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případě podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a podle § 89a exekučního řádu, paušální náhradu nákladů řízení za tři úkony, a to za vyjádření k žalobě ze dne [datum], přípravu k jednání soudu a účast u jednání sodu dne 13. 9. 2021 ve výši 3× 300 Kč. Dále soud přiznal žalované 2) náhradu za použití silničního motorového vozidla podle § 157 zákona č. 262/2006 Sb. zn. Mercede - Benz, [registrační značka] činí při průměrné spotřebě dle předloženého technického průkazu 5,5 l benzinu Natural na 100 km v ceně 27,80 Kč a sazby základní náhrady za 1 km ve výši 4,40 Kč podle § 157 odst. 4 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb. a ujetí 695 km z [obec] ([ulice a číslo]) do Bruntálu a zpět k jednání soudu dne 13. 9. 2021 částku 4.121 Kč. Dále soud přiznal žalované 2) náhradu nákladů řízení spojených s parkovným ve výši 50 Kč (důkaz: parkovací lístek ze dne 13. 9. 2021). Dále soud přiznal žalované 2) náhradu nákladů řízení spojených s ubytováním žalované 2) v místě sídla soudu (s ohledem na dobu nařízeného jednání soudu dne 13. 9. 2021 v 8.00 hod.) ve výši 1.105 Kč (důkaz: faktura hotelového účtu ze dne 12. 9. 2021). Celkem činí náklady žalované 2) částku 6.176 Kč.