17 C 13/2024-28

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Kateřinou Pelišovou v právní věci žalobce: Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno , narozený Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno bytem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupený advokátem Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalované: Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČO 00551023 sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01 Praha 2 o zaplacení částky 177 999 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, jíž se žalobce domáhal úhrady částky 177 999 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 18. 11. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalovaná výslovně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobce se k výzvě soudu nevyjádřil a ve smyslu § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

2. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 2. 1. 2024 domáhal na žalované úhrady shora uvedené částky jakožto přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla být způsobena nepřiměřenou délkou řízení vedeného žalovanou o jeho třech žádostech podaných mezi dny 30. 9. 2014 a 6. 10. 2014. V odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že byl účastníkem řízení zahájeného dne 30. 9. 2014 doručením žádosti o informace ministerstvu. Toto řízení skončilo dne 8. 3. 2023 doručením rozhodnutí o rozkladu č.j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, hodnota, /, Anonymizováno, , jímž ministr částečně změnil prvoinstanční rozhodnutí tak, že konstatoval, že zbytek informací ministerstvo nezákonně skartovalo, tedy již neexistují a nemohou být rekonstruovány. Řízení tedy trvalo 8 let, 5 měsíců a 8 dnů. Mezi dny 30. 9. 2014 a 6. 10. 2014 podal žalobce tři tématicky podobné žádosti, které byly žalovanou spojeny ke společnému projednání. Tyto žádosti byly částečně odmítnuty, toto však bylo zrušeno rozhodnutím ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, /, hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Další rozhodnutí se stejným závěrem z ledna 2015 bylo zrušeno rozkladovým rozhodnutím ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Proti tomu podal žalobce další rozklad, tento však nebyl vyřešen včas, a tak žalobce podal nečinnostní žalobu. Městský soud v Praze usnesením ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , řízení zastavil, neboť bylo vydáno rozhodnutí o rozkladu, žaloba však byla uznána důvodnou a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Dne , datum, byl rozhodnutím ministryně č.j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, žalobcův rozklad zamítnut. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, o níž rozhodl dne , datum, Městský soud v Praze rozhodnutím č.j. , Anonymizováno, , podezřelý výraz, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, . Rozhodnutím ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , bylo prvostupňové rozhodnutí zrušeno. Následně se žalobce opět musel bránit nečinnosti státní správy. Další rozhodnutí bylo vydáno dne , datum, , proti tomuto rozhodnutí podal žalobce rozklad. Dne , datum, bylo Úřadem pro ochranu osobních údajů pod č.j. , Anonymizováno, -, hodnota, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, přijato opatření proti nečinnosti. Následně bylo vydáno konečné rozhodnutí o rozkladu č.j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, hodnota, /, Anonymizováno, , kterým bylo změněno předchozí rozhodnutí ministerstva. Věc měla pro žalobce standardní význam. Žalobce publikuje blog o nešvarech veřejné správy, tedy splňuje funkci „společenského hlídacího psa“. Žalobce žádal informace o komisi, která je poradním orgánem ministra práce a sociálních věcí. Žalobce se věc přímo dotýkala na jeho základních právech. Řízení trvalo 8 let, 5 měsíců a 8 dnů, což je doba nepřiměřeně dlouhá. V řízení byly ze strany žalované způsobeny průtahy, neboť tato nevydávala rozhodnutí ve stanovených lhůtách a její rozhodnutí byla rušena pro nepřezkoumatelnost nebo neuposlechnutí závazného právního názoru. Vzhledem k tomu, že rozmezí částek 15 000 Kč – 20 000 Kč, z něhož se má při odškodňování nepřiměřeně dlouhého řízení vycházet, bylo stanoveno v roce 2011, žalobce požaduje částku 20 000 Kč za rok trvání řízení. Po vynásobení této částky 8 roky a 5 měsíci vychází částka 148 333 Kč. Co se týče složitosti věci, řízení bylo standardní. Co se týče jednání žalobce, tento vždy spolupracoval se správním orgánem. Co se týče postupu státních orgánů, zde je na místě navýšení o 20 %, celkem tedy vychází částka 177 999 Kč. Svůj nárok uplatnil žalobce u žalované dne , datum, . Žalovaná nárok žalobce neuznala, resp. uvedla, že pokud žalobce uzná, že škoda byla pouze ve výši 78 204,70 Kč, pak mu ji nahradí. Kromě částky 177 999 Kč požadoval žalobce úhradu zákonného úroku z prodlení z této částky od 18. 11. 2023 do zaplacení a náhradu nákladů řízení.

3. Žalovaná ve svém vyjádření navrhla zamítnutí žaloby s tím, že nesporuje tvrzení žalobce o průběhu posuzovaného řízení ani o vyřízení žádosti o odškodnění. Žalobce byl v rámci zaslaného vyjádření k uplatněné žádosti poučen o možnosti uplatnit svůj nárok, resp. jeho část, u soudu. Zároveň byl požádán o sdělení platebních údajů. Přiznaná částka 78 204,70 Kč byla žalobci uhrazena ke dni , datum, na jím sdělený účet. Skutečnost, že žalovaná neuhradila škodu do 17. 11. 2023, je tedy pravdivé, ale stalo se tak z důvodu nesoučinnosti ze strany žalobce. Co se týče výše přiznaného zadostiučinění, je zde spor pouze ohledně posouzení významu řízení pro žalobce. Co se týče povahy požadovaných informací, požadoval žalobce různé informace týkající se činnosti rozkladové komise coby poradního orgánu ministra práce a sociálních věcí, např. návrhy na jmenování členů rozkladové komise (jako takové neexistují), pozvánky na jejich jednání. Dle názoru žalované neexistuje možnost, jak by takové informace mohly přispět k veřejné diskuzi. K sepsání článku žalobci plně postačovaly informace, které od žalované obdržel. Na blogu žalobce jsou např. tyto články:- článek z , datum, „, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, “, kde je pouze odkaz na Statut a Jednací řád rozkladové komise a její složení v letech 2010-2014,- článek z , datum, „, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ? , Anonymizováno, , Anonymizováno, !“ obsahující pouze postup žalobce vůči MPSV v rámci podaných žádostí o informace,- článek z , datum, „, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, „, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ,“ , Anonymizováno, , Anonymizováno, “, který obsahuje pouze text „, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, „, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, “ , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, .“ a následně screen obrazovky z webového vyhledávače Google.Takovéto počiny lze stěží označit za článek či publikační činnost, natož aby bylo možno autora označit za „hlídacího společenského psa“. V této oblasti působí autoři, jejichž články mají přidanou informační hodnotu, např. článek , jméno FO, ze dne , datum, „, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, – (, Anonymizováno, ), Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, “. Význam řízení pro žalobce byl tedy zcela nepatrný, na druhou stranu žalovaná uznala navýšení základní částky o 20 % z důvodu postupu orgánů veřejné moci a rovněž s ohledem na poměrně dlouhou celkovou dobu řízení.

4. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že svůj nárok uplatnil žalobce u žalované dne , datum, .

5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav:

6. Dne 30. 9. 2014 podal žalobce k žalované žádost o informaci podle zákona č. 106/1999 Sb., kdy požadoval seznam členů rozkladové komise, kteří hlasovali o usnesení o návrhu, který poté byl předložen ministryni ve věci, která se poté stala rozhodnutím Ministryně práce a sociálních věcí ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, /, hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , s vyznačením, kteří jsou nebo byli zaměstnanci ministerstva, dále požadoval kopii pozvánky na jednání rozkladové komise, kde se tato usnášela o uvedeném návrhu, a rovněž kopii pozvánky na jednání rozkladové komise předcházející tomuto jednání. Rozhodnutím Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, /, hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , byly dvě žádosti žalobce ze dne , datum, a jedna žádost ze dne , datum, spojeny do jednoho společného řízení, přičemž žádost ze dne , datum, evidovaná pod č.j. , Anonymizováno, /, hodnota, a žádost ze dne , datum, evidovaná pod č.j. , Anonymizováno, /, hodnota, byly odmítnuty v plném rozsahu, žádost ze dne , datum, evidovaná pod č.j. , Anonymizováno, /, hodnota, byla odmítnuta částečně. S přípisem ze dne , datum, byl žalobci zaslán seznam členů rozkladové komise činné od roku 2012 s vyznačením informace o tom, kdo je předsedou a kdo místopředsedou, a dále seznam členů rozkladové komise činné v letech 2010-2011. Proti rozhodnutí žalované ze dne , datum, podal žalobce dne , datum, rozklad, na základě něhož bylo rozhodnutím Ministryně práce a sociálních věcí ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, /, hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , které nabylo právní moci dne , datum, , toto rozhodnutí zrušeno. Rozhodnutím Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, /, hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , byly dvě žádosti žalobce ze dne , datum, a jedna žádost ze dne , datum, spojeny do jednoho společného řízení, přičemž žádost ze dne , datum, evidovaná pod č.j. , Anonymizováno, /, hodnota, a žádost ze dne , datum, evidovaná pod č.j. , Anonymizováno, /, hodnota, byly odmítnuty v plném rozsahu, žádost ze dne , datum, evidovaná pod č.j. , Anonymizováno, /, hodnota, byla odmítnuta částečně. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce rozklad, na základě něhož bylo rozhodnutím Ministryně práce a sociálních věcí ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , které nabylo právní moci dne , datum, , toto rozhodnutí zrušeno. Rozhodnutím Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, /, hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , byly dvě žádosti žalobce ze dne , datum, a jedna žádost ze dne , datum, spojeny do jednoho společného řízení, přičemž žádost ze dne , datum, evidovaná pod č.j. , Anonymizováno, /, hodnota, a žádost ze dne , datum, evidovaná pod č.j. , Anonymizováno, /, hodnota, byly odmítnuty v plném rozsahu, žádost ze dne , datum, evidovaná pod č.j. , Anonymizováno, /, hodnota, byla odmítnuta částečně. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne , datum, rozklad (zjištěno ze spisového materiálu žalované). Dne , datum, podal žalobce k Městskému soudu v Praze žalobu, jíž se domáhal, aby bylo Ministryni práce a sociálních věcí přikázáno rozhodnout o podaném rozkladu. Dne , datum, byl žalobce vyzván k úhradě soudního poplatku, což učinil dne , datum, . Dne , datum, se ve věci vyjádřila žalovaná, dne , datum, na to reagoval žalobce. Rozhodnutím Ministryně práce a sociálních věcí ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , které nabylo právní moci dne , datum, , byl rozklad žalobce zamítnut, načež žalobce vzal žalobu podáním ze dne , datum, zpět. Soudní řízení tedy bylo usnesením Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, , zastaveno (zjištěno ze spisu Městského soudu v Praze sp. zn. , spisová značka, ). Proti rozhodnutí Ministryně práce a sociálních věcí ze dne , datum, podal žalobce dne , datum, k Městskému soudu v Praze žalobu. Usnesením ze dne , datum, byl vyzván k úhradě soudního poplatku, což učinil dne , datum, . Přípisem soudu ze dne , datum, byla žalovaná vyzvána k vyjádření a předložení spisového materiálu, vyjádření bylo předloženo dne , datum, , dne , datum, se k tomu vyjádřil žalobce. Úplný spis byl žalovanou předložen dne , datum, . Dne , datum, se žalobce dotazoval, kdy lze očekávat rozhodnutí ve věci. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, , hodnota, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , který nabyl právní moci téhož dne, bylo rozhodnutí Ministryně práce a sociálních věcí ze dne , datum, zrušeno a věc byla vrácena žalované k dalšímu řízení (zjištěno ze spisu Městského soudu v Praze sp. zn. , Anonymizováno, , podezřelý výraz, /, Anonymizováno, ). Přípisem žalované ze dne , datum, byly zodpovězeny některé otázky žalobce. Rozhodnutím Ministryně práce a sociálních věcí ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , které nabylo právní moci dne , datum, , bylo zrušeno rozhodnutí žalované ze dne , datum, . Rozhodnutím Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , byla žádost žalobce odmítnuta. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce rozklad, který byl rozhodnutím Ministryně práce a sociálních věcí ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, hodnota, /, Anonymizováno, , zamítnut. Rozhodnutím Ministryně práce a sociálních věcí ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , které nabylo právní moci dne , datum, , bylo zrušeno rozhodnutí ze dne , datum, a věc byla vrácena ministerstvu. Dne , datum, podal žalobce stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace. Dne , datum, podal žalobce k Úřadu pro ochranu osobních údajů podnět k opatření proti nečinnosti. Opatřením proti nečinnosti vydaným Úřadem pro ochranu osobních údajů dne , datum, bylo Ministryni práce a sociálních věcí přikázáno, aby do 15 dnů ode dne doručení tohoto opatření vydala rozhodnutí o rozkladu. Rozhodnutím Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , byly žádosti žalobce částečně odmítnuty. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne , datum, rozklad, načež byl přípisem ze dne , datum, vyzván k doplnění konkrétních rozkladových námitek, což učinil dne , datum, . Opatřením proti nečinnosti vydaným Úřadem pro ochranu osobních údajů dne , datum, bylo Ministrovi práce a sociálních věcí přikázáno, aby do 15 dnů ode dne doručení tohoto opatření vydal rozhodnutí o rozkladu, což učinil rozhodnutím ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, hodnota, /, Anonymizováno, , které nabylo právní moci dne , datum, a jímž byl zamítnut rozklad proti rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, /, hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, (zjištěno ze spisového materiálu žalované).

7. V řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , spisová značka, , kde žalobce vystupoval rovněž na straně žalující a v němž napadal rozhodnutí Ministra práce a sociálních věcí ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, hodnota, /, Anonymizováno, , argumentoval v žalobě mimo jiné neodborností členů rozkladové komise, resp. uvedl, že ministerstvo nedisponuje žádnými informacemi, že by členové rozkladové komise byli odborníci. Řízení dosud nebylo skončeno (zjištěno ze spisu Městského soudu v Praze sp. zn. , spisová značka, ).

8. Z blogu žalobce (na adrese , Anonymizováno, :// , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, /, Anonymizováno, /) soud zjistil, že k danému tématu se zde nachází článek ze dne , datum, s názvem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, “, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , ” , Anonymizováno, , Anonymizováno, , kde je text „, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, „, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, “ , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, .“ a dále print screen obrazovky s vyhledávačem. Dále je zde článek ze dne , datum, s názvem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ? , Anonymizováno, , Anonymizováno, !, kde je text: „, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , podezřelý výraz, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ?, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ?, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (, Anonymizováno, , Anonymizováno, ), , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, .“ Dále je zde článek ze dne , datum, s názvem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , kde je odkaz na jednací řád a statut a dále složení rozkladové komise od roku 2012 a rovněž v letech 2010-2011.

9. Žalovaná v rámci projednání žádosti žalobce jeho nárok částečně uznala a přiznala mu přiměřené zadostiučinění ve výši 78 204,70 Kč, přičemž vyzvala žalobce ke sdělení čísla účtu pro výplatu přiznaného plnění (zjištěno z vyřízení žádosti žalobce žalovanou ze dne , datum, ). Dne 29. 1. 2024 zaslala žalovaná na účet žalobce částku 78 204,70 Kč (zjištěno z výpisu z účtu žalované ze dne 29. 1. 2024 včetně zobrazení dokladu).

10. Soud neprovedl dokazování žádostí žalobce o odškodnění ze dne , datum, , neboť uplatnění nároku žalobce u žalované bylo mezi účastníky nesporné.

11. Poté, co soud zhodnotil provedené důkazy každý jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, má za prokázaný následující skutkový stav:

12. Dne , datum, podal žalobce k žalované žádost o informaci podle zákona č. 106/1999 Sb., kdy požadoval seznam členů rozkladové komise, kteří hlasovali o usnesení o návrhu, který poté byl předložen ministryni ve věci, která se poté stala rozhodnutím Ministryně práce a sociálních věcí ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, /, hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , s vyznačením, kteří jsou nebo byli zaměstnanci ministerstva, dále požadoval kopii pozvánky na jednání rozkladové komise, kde se tato usnášela o uvedeném návrhu, a rovněž kopii pozvánky na jednání rozkladové komise předcházející tomuto jednání. Další žádost podal téhož dne a další ještě dne , datum, . Rozhodnutím Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne , datum, byly všechny tři žádosti žalobce spojeny do jednoho společného řízení, dvě byly odmítnuty v plném rozsahu, jedna byla odmítnuta částečně. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne , datum, rozklad, na základě něhož bylo rozhodnutím Ministryně práce a sociálních věcí ze dne , datum, toto rozhodnutí zrušeno. Rozhodnutím Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne , datum, byly opět žádosti žalobce spojeny do jednoho společného řízení, dvě byly odmítnuty v plném rozsahu, jedna byla odmítnuta částečně. Toto rozhodnutí bylo rozhodnutím Ministryně práce a sociálních věcí ze dne , datum, zrušeno. Rozhodnutím Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne , datum, byly znovu žádosti žalobce spojeny do jednoho společného řízení, dvě byly odmítnuty v plném rozsahu, jedna byla odmítnuta částečně. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne , datum, rozklad. Dne , datum, podal žalobce k Městskému soudu v Praze žalobu, jíž se domáhal, aby bylo Ministryni práce a sociálních věcí přikázáno rozhodnout o podaném rozkladu. Dne , datum, byl žalobce vyzván k úhradě soudního poplatku, což učinil dne , datum, . Dne , datum, se ve věci vyjádřila žalovaná, dne , datum, na to reagoval žalobce. Rozhodnutím Ministryně práce a sociálních věcí ze dne , datum, byl rozklad žalobce zamítnut, načež žalobce vzal žalobu podáním ze dne , datum, zpět. Soudní řízení tedy bylo usnesením Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , zastaveno. Proti rozhodnutí Ministryně práce a sociálních věcí ze dne , datum, podal žalobce dne , datum, k Městskému soudu v Praze žalobu. Usnesením ze dne , datum, byl vyzván k úhradě soudního poplatku, což učinil dne , datum, . Přípisem soudu ze dne , datum, byla žalovaná vyzvána k vyjádření a předložení spisového materiálu, vyjádření bylo předloženo dne , datum, , dne , datum, se k tomu vyjádřil žalobce. Úplný spis byl žalovanou předložen dne , datum, . Dne , datum, se žalobce dotazoval, kdy lze očekávat rozhodnutí ve věci. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , hodnota, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , bylo rozhodnutí Ministryně práce a sociálních věcí ze dne , datum, zrušeno a věc byla vrácena žalované k dalšímu řízení. Rozhodnutím Ministryně práce a sociálních věcí ze dne , datum, bylo zrušeno rozhodnutí ze dne , datum, a věc byla vrácena ministerstvu. Rozhodnutím Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne , datum, byly žádosti žalobce částečně odmítnuty. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne , datum, rozklad, načež byl přípisem ze dne , datum, vyzván k doplnění konkrétních rozkladových námitek, což učinil dne , datum, . Opatřením proti nečinnosti vydaným Úřadem pro ochranu osobních údajů dne , datum, bylo Ministrovi práce a sociálních věcí přikázáno, aby do 15 dnů ode dne doručení tohoto opatření vydal rozhodnutí o rozkladu, což učinil rozhodnutím ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, hodnota, /, Anonymizováno, , které nabylo právní moci dne , datum, a jímž byl zamítnut rozklad proti rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, /, hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Na blogu žalobce se k danému tématu nachází článek ze dne , datum, s názvem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, “, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , ” , Anonymizováno, , Anonymizováno, , dále článek ze dne , datum, s názvem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ? , Anonymizováno, , Anonymizováno, !, kde je popis postupu žalobce v posuzovaném řízení a dále článek ze dne , datum, s názvem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , kde je odkaz na jednací řád a statut a složení rozkladové komise od roku 2012 a rovněž v letech 2010-2011. V řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , spisová značka, , kde žalobce vystupoval rovněž na straně žalující, v žalobě mimo jiné uvedl, že ministerstvo nedisponuje žádnými informacemi, že by členové rozkladové komise byli odborníci. Svůj nárok uplatnil žalobce u žalované dne , datum, . Žalovaná v rámci projednání žádosti žalobce jeho nárok částečně uznala a přiznala mu přiměřené zadostiučinění ve výši , částka, , částku mu zaslala dne , datum, .

13. Po právní stránce soud posoudil věc takto:

14. Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „zák. o OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

15. Podle § 1 odst. 3 zák. o OdpŠk stát a územní celky v samostatné působnosti hradí za podmínek stanovených tímto zákonem též vzniklou nemajetkovou újmu.

16. Podle § 3 odst. 1 písm. a) zák. o OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily státní orgány.

17. Podle § 5 písm. b) zák. o OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

18. Podle § 13 odst. 1 zák. o OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

19. Podle § 14 odst. 3 zák. o OdpŠk uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

20. Podle § 15 odst. 1 zák. o OdpŠk přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku.

21. Podle § 15 odst. 2 zák. o OdpŠk domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

22. Podle § 31a odst. 1 zák. o OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

23. Podle § 31a odst. 2 zák. o OdpŠk se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

24. Podle § 31a odst. 3 zák. o OdpŠk v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména ka) celkové délce řízení,b) složitosti řízení,c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení,d) postupu orgánů veřejné moci během řízení ae) významu předmětu řízení pro poškozeného.

25. Nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb., provedenou zákonem č. 160/2006 Sb., s účinností od , datum, (§ 31a zákona). Zakotvením uvedeného nároku zákonodárce naplnil požadavek vyvěrající z čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále jen "EÚLP"). Podle čl. 6 odst. 1 věty první EÚLP má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 z Evropského soudu pro lidská práva se sídlem ve Štrasburku (dále jen „ESLP“ či „Soud“) na vnitrostátní úroveň, což ostatně zákonodárce výslovně vyjádřil v důvodové zprávě k zákonu č. 160/2006 Sb. Zdejší soud je tak toho názoru, že má-li odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva primárně zakotveného již v EÚLP, je nanejvýš žádoucí, aby jeho rozhodování vycházelo z kritérií ustavených judikaturou Soudu.

26. Délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená, naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

27. Z ústavního pořádku vyplývá, že každý má v řízení, v jehož rámci rozhodují orgány veřejné správy o jeho základních právech a svobodách, právo na projednání věci bez zbytečných průtahů podle čl. 38 odst. 2 Listiny. Při porušení tohoto práva – nepřiměřenou délkou takového řízení – pak dotčenému jednotlivci svědčí právo na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem podle čl. 36 odst. 3 Listiny. Při rozhodování o zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nesprávným úředním postupem nelze odhlížet od toho, že bylo ve správním řízení rozhodováno o základním právu nebo svobodě, a proto je povinností obecných soudů zohlednit celkovou délku řízení, jež teprve ve svém souhrnu vedlo k realizaci základního práva; jinak se obecné soudy dopustí nepřípustného snížení procesní ochrany dotčeného jednotlivce. Na správní řízení o základních právech a svobodách, jakož i na případné navazující soudní řízení, je tedy třeba z ústavněprávního hlediska nahlížet jako na řízení jediné. Není-li jeho délka přiměřená, uplatní se vzhledem k zásadnímu významu základních práv a svobod v souladu s čl. 38 odst. 2 Listiny domněnka vzniku nemajetkové újmy. Přitom není třeba zkoumat, zda předmětem řízení bylo „občanské právo nebo závazek“ ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy a judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Samotné posouzení existence podmínek pro vznik odpovědnosti státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem v konkrétním případě je pak v pravomoci obecných soudů (k tomu viz nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. II. ÚS 570/2020).

28. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění bylo třeba přihlédnout konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného (§ 31a odst. 3 zák. o OdpŠk).

29. Předmětné řízení trvalo od , datum, , kdy byly podány první dvě žádosti, do , datum, , kdy nabylo právní moci poslední rozhodnutí. Řízení tedy trvalo celkem , hodnota, let, 5 měsíců a 8 dní.

30. Předmětné řízení nebylo skutkově, právně ani procesně složité, jednalo se o žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb. Věc byla opakovaně řešena druhým stupněm při rozhodování o rozkladu, dvakrát rozhodoval správní soud.

31. Žalobce k celkové délce řízení nepřispěl.

32. Jde-li o činnost orgánů veřejné moci, je nutno konstatovat, že v posuzovaném řízení došlo k průtahům, a to jak při rozhodování prvostupňového orgánu, tak při rozhodování o rozkladech podaných žalobcem a rovněž i v řízení před správním soudem.

33. Co se týče významu řízení, soud se neztotožňuje s názorem žalobce, že pro něj toto řízení mělo standardní význam. V rozsudku ze dne 16. 11. 2010, sp. zn. 30 Cdo 2800/2009, Nejvyšší soud ČR uvedl, že zvýšený význam předmětu řízení pro svou osobu tvrdí a prokazuje při uplatnění nároku z odpovědnosti za neprojednání věci v přiměřené lhůtě poškozený. Výjimku z uvedeného pravidla představují taková řízení, která již povahou svého předmětu mají pro jejich účastníky zvýšený význam, jako jsou například věci trestní, opatrovnické, pracovně-právní spory, věci osobního stavu, sociálního zabezpečení a věci týkající se zdraví nebo života nebo taková řízení, která s přihlédnutím k vysokému věku účastníka nebo jeho zdravotnímu stavu je třeba vyřídit přednostně. U těch se zvýšený význam předmětu řízení pro účastníka ve smyslu § 31a odst. 3 písm. e) OdpŠk presumuje. V řízení o poskytnutí informace se význam jeho předmětu pro poškozeného ve smyslu § 31a odst. 3 písm. e) OdpŠk odvíjí od toho, jak významná je požadovaná informace v době podání žádosti o její poskytnutí (popřípadě v průběhu řízení o její poskytnutí) pro žadatele. Z výše citované judikatury je zřejmé, že žadatel není povinen vysvětlovat v žádosti o poskytnutí informace skutečnosti, na kterých staví svůj zájem na jejich poskytnutí. To však nemůže vést k úvaze o tom, že poskytnutí informací pro žadatele má ve všech případech shodný význam, odvozený od toho, že svou žádostí realizuje jedno z důležitých základních práv. Význam předmětu řízení o poskytnutí informací se totiž bude lišit v okamžiku, kdy žadatel potřebuje konkrétní informaci pro realizaci svého práva (např. žalobce v řízení o náhradu nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním, jež neskončilo odsouzením, se domáhá u konkrétního soudu poskytnutí soudních rozhodnutí vydaných ohledně téhož nároku v jiných věcech, aby mohl odůvodnit jím požadovanou výši přiměřeného zadostiučinění) a v okamžiku, kdy žádostí o poskytnutí informace realizuje spíše svůj zájem bez toho, aby bylo zjevné, k čemu konkrétně žadatel informaci potřebuje. Právě zjevnost reálné potřeby informaci získat by měla vést příslušný orgán k tomu, aby ji poskytl plně a bez prodlení. O standardním či dokonce zvýšeném významu předmětu posuzovaného řízení, a tím i případném poskytnutí zadostiučinění v penězích, lze proto uvažovat pouze v případě, kdy žadatel potřebuje naléhavě a nutně informace získat pro následnou (nikoli časově vzdálenou) realizaci konkrétních práv (přičemž i zde se význam předmětu posuzovaného řízení může lišit v čase – srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2012, sp. zn. 30 Cdo 3331/2011). Jde-li o situaci, kdy žalobce informaci k realizaci konkrétního subjektivního práva bezprostředně nepotřebuje, bude možné uvažovat o tom, že význam posuzovaného řízení bude snížený, případně nepatrný (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2023, sp. zn. 30 Cdo 760/2022). Žalobce požadoval informace o rozkladové komisi, o jejích členech, přičemž články o tomto publikoval na svém blogu a následně v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , spisová značka, uvedl, že ministerstvo nedisponuje žádnými informacemi, že by členové rozkladové komise byli odborníci. Ani z jedné skutečnosti se však nedá dovodit, že by dané řízení s sebou pro žalobce neslo standardní význam. Žalobce publikuje na svém blogu pár článků ročně, rozhodně se však nedá říct, že by se jednalo o nějaká „palčivá“ společenská témata, která otevírají širokou diskuzi veřejnosti, a že by jej tedy bylo možno nazvat „společenským hlídacím psem“, jak se on sám označuje. Tři články, týkající se předmětného řízení, uvedené shora, navíc nepřinášely prakticky žádné informace. Co se pak týče využitelnosti žalobcem požadovaných informací pro řízení vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , spisová značka, , informace, kterou v žalobě žalobce uvedl, tedy že ministerstvo nedisponuje informacemi o odbornosti členů rozkladové komise, rozhodně nebyla nosným argumentem celého řízení, aby žalobce nemohl žalobu podat bez takto získaných informací. Navíc v tuto chvíli ani není zřejmé, zda je tato žaloba důvodná, neboť o ní dosud nebylo pravomocně rozhodnuto. Soud tedy shledal pouze nepatrný význam posuzovaného řízení pro žalobce.

34. Celkovou délku řízení trvajícího žalobci 8 let, 5 měsíců a 8 dní je nutno považovat za nepřiměřenou. Tím došlo k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě, čímž mu vznikla nemajetková újma. Současně není možno tuto újmu napravit jinak než zadostiučiněním v penězích, neboť samotné konstatování porušení práva nelze dle názoru soudu v konkrétním případě považovat za dostačující satisfakci.

35. Dle stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010 (dále jen „stanovisko“) pro poměry České republiky se považuje za přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15 000 Kč a 20 000 Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení (tj. 1 250 Kč až 1 667 Kč za jeden měsíc s tím, že v prvních dvou letech trvání řízení jde o částky poloviční). Při stanovení základní částky bude hrát roli zejména celková doba řízení. Navíc, bylo-li řízení celkově extrémně dlouhé (byla-li jeho délka násobně delší, než by bylo možno vzhledem k okolnostem případu očekávat), bude se přiznaná částka za příslušný časový úsek blížit horní hranici výše uvedených intervalů.

36. S ohledem na výše uvedené soud uzavřel, že je na místě stanovit základní částku odškodného ve výši 17 000 Kč ročně (resp. za prvé dva roky řízení polovina), když řízení o poskytnutí informace podle zákona č. 116/1999 Sb. trvalo více než 8 let. Základní částka odškodnění tak činí za řízení dlouhé 8 let, 5 měsíců a 8 dní celkem 126 316 Kč. Soud se dále zabýval a vzal v úvahu další kritéria uvedené v § 31a odst. 3 zák. o OdpŠk, která by odůvodňovala případné zvýšení či snížení uvedené částky. Soud má za to, že tuto částku je potřeba zvýšit vzhledem k postupu orgánů veřejné moci, a to o 40 %. Současně je však vzhledem k nepatrnému významu řízení pro žalobce na místě snížit základní částku o 80 %.

37. Částka přiměřeného zadostiučinění je tak na 60 % základní částky a činí 75 789,60 Kč. S ohledem na to, že žalovaná již žalobci zaplatila částku 78 204,70 Kč, soud žalobu zamítl. Co se týče žalobcem požadovaného úroku z prodlení, lhůta k projednání žalobcem uplatněného nároku uplynula žalované dnem 17. 11. 2023, konečné stanovisko žalovaná vydala již dne 10. 10. 2023. Skutečnost, že přiznaná částka byla žalobci uhrazena až dne 29. 1. 2024 jde k tíži žalobce, neboť žalovaná jej již v uvedeném stanovisku vyzvala ke sdělení čísla účtu, na který může přiznanou částku zaslat. Bez součinnosti žalobce tak žalovaná nemohla věc uzavřít konečným vyplacením částky.

38. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, náhradu nákladů řízení nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. ve výši , částka, za jeden úkon spočívající ve vyjádření ve věci samé.

39. Lhůtu k plnění náhrady nákladů řízení soud stanovil jako třídenní od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.