17 C 130/2023 - 210

Rubrum

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Irenou Hluštíkovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: Česká republika - [Jméno žalované A], IČO [IČO žalované A] sídlem [Adresa žalované A] sídlem [Adresa žalované B] o 820 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 40 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 240 000 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 40 000 Kč od [datum] do zaplacení, do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 780 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 780 000 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 780 000 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 74 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 74 000 Kč od [datum] do zaplacení, do 15 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 1 576 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 1 650 000 Kč od [datum] do [datum] a z částky 1 576 000 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 53 334 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 53 334 Kč od [datum] do zaplacení, do 15 dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 622 666 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 676 000 Kč od [datum] do [datum] a z částky 622 666 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

VII. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 70 875 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne [datum] domáhal po žalované zaplacení částky 1 020 000 Kč představující přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu vyplývající z trestního řízení vedeného proti žalobci u Okresního soudu ve [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]. Dne [datum] podal žalobce zdejšímu soudu dále žalobu proti žalované na zaplacení částky 2 326 000 Kč představující v částce 1 650 000 Kč nárok na přiměřené zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání vedené proti žalobci u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] a v částce 676 000 Kč nárok na přiměřené zadostiučinění za nepřiměřenou délku tohoto trestního řízení. Žaloby žalobce odůvodnil tím, že byla proti němu nezákonně vedena trestní řízení, která v obou případech skončila zprošťujícím rozsudkem, přičemž trestní stíhání zasáhla žalobci do jeho soukromého a rodinného života, do jeho života pracovního, do jeho společenského a politického života. Žalobce byl po dlouhou dobu vystaven značnému stresu, trpěl psychickou zátěží, utrpěl rovněž na svém fyzickém zdraví. Žalobce žil ve stálých obavách, nemohl plánovat svou budoucnost. Došlo k výraznému zhoršení ekzému a objevila se mu vyrážka v obličeji. V lednu roku [rok] byl hospitalizován v nemocnici na kardiologii z důvodu nepravidelné srdeční činnosti. Žalobce měl dále problémy se spánkem, psychosomatické potíže, byl podrobován ponižujícímu snímání otisku prstů a odběru biologického materiálu. Došlo k celkovému útlumu veškerých aktivit. Žalobce ztratil možnost dalšího politického růstu a trestní stíhání zasáhlo i nejbližší členy žalobcovy rodiny. Kauzy byly podrobně medializovány. Žalobci bylo pozastaveno členství v politické straně Komunistická strana Čech a Moravy (dále jen „KSČM“), a to dne [datum] a ke zrušení pozastavení členství došlo [datum]. Žalobce ztratil funkci místopředsedy městského výboru KSČM, funkci místopředsedy městské rady KSČM, funkci člena pléna okresního výboru KSČM a uvolněnou funkci předsedy kontrolního výboru zastupitelstva města. Ztratil práva člena KSČM v důsledku pozastavení jeho členství, kromě umístění na kandidátní listinu pro komunální volby v letech [rok], [rok], [rok] žádné další návrhy ze strany základní organizace KSČM týkající se žalobce nebyly ze strany vyšších orgánů KSČM akceptovány.

2. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], soud spojil obě žaloby ke společnému projednání a rozhodnutí.

3. Žalovaná s žalobami nesouhlasila. Pokud šlo o nezákonné trestní stíhání vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], k tomu žalovaná uvedla, že poskytla žalobci zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva, žalobci vyslovila omluvu a poskytla mu peněžní částku ve výši 200 000 Kč, když žalobce netvrdil takové skutečnosti, pro které by měla být tato částka jakkoli navýšena. V souvislosti s trestním stíháním vedeným u zdejšího soudu pod spisovou značkou [spisová značka] žalovaná taktéž poskytla žalobci zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva, vyslovila mu omluvu a poskytla peněžní částku ve výši 70 000 Kč s tím, že tuto považuje za dostačující a přiměřenou. Žalobce netvrdil takové skutečnosti, pro které by mohla být tato částka navýšena. V souhrnu tak žalobce za nemajetkovou újmu v souvislosti s oběma nezákonnými trestními stíháními obdržel částku ve výši 270 000 Kč. Pokud žalobce uplatnil nárok na náhradu nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce trestního řízení sp. zn. [spisová značka], žalovaná žalobci poskytla zadostiučinění v penězích, a to v celkové výši 64 000 Kč. K tvrzeným dopadům do osobnostní sféry žalobce žalovaná uvedla, že žalobce dopady sice v obecné rovině tvrdí, ale nijak blíže nekonkretizuje, pokud jde o zhoršení ekzému a vyrážky a hospitalizaci žalobce na kardiologii, v tomto neshledává příčinnou souvislost s posuzovanými trestními řízeními a pokud se jedná o tvrzenou ztrátu politických funkcí žalobce, k tomu žalovaná uvedla, že zjistila, že žalobce kandidoval do komunálních voleb v roce [rok] na prvním místě kandidátky KSČM a stejné místo obsadil i ve volbách a mandát získal, tudíž důvěru občanů města [adresa] měl. Dále zjistila, že žalobce kandidoval do komunálních voleb i v roce [rok], a to na 11. místě kandidátky KSČM, ve volbách obsadil druhé místo a získal mandát, který dokončil, tudíž důvěru občanů města [adresa] taktéž měl. Žalovaná dále zjistila, že žalobce kandidoval do komunálních voleb i v roce [rok] na prvním místě kandidátky KSČM, nicméně se vůbec strana do zastupitelstva statutárního města [adresa] nedostala. A tedy se nejedná o příčinnou souvislost s trestním stíháním v rámci posuzovaných řízeních. Pokud se jedná o volby do zastupitelstva kraje a do Poslanecké sněmovny a Senátu, k tomu žalovaná uvedla, že je spekulativní, zdali by byl žalobce, nebýt trestních stíhání, vůbec zařazen na kandidátní listinu KSČM a nelze ani předvídat průběh volební kampaně, tudíž je rovněž spekulativní, zdali by žalobce ve volbách uspěl a získal mandát.

4. Soud provedl dokazování listinami ze spisu Okresního soudu ve [adresa], sp. zn. [spisová značka], a to usnesením policejního orgánu o zahájení trestního stíhání ze dne [datum], včetně doručenky žalobci, dále upozorněním na změnu právní kvalifikace ze dne [datum], včetně doručenky žalobci, stížností proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum], usnesením Krajského státního zastupitelství v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], o zamítnutí stížnosti, obžalobou Okresního státního zastupitelství ve [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] a usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. Z těchto listin soud zjistil, že usnesením Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje, odbor hospodářské kriminality ze dne [datum] bylo proti žalobci a dalším sedmi osobám zahájeno trestní stíhání pro trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele dílem dokonaného podle § 158 odstavec 1 písmena a), odstavec 2 písmena a), c) trestního zákona účinného do 31. 12. 2009, dílem nedokonaného ve stadiu pokusu podle § 8 odstavec 1, § 158, odstavec 1 písmena a), odstavec 2 písmena a), c) trestního zákona účinného do 31. 12. 2009, a měl se dopustit škody vůči statutárnímu městu [adresa] ve výši 9 957 270 Kč a 2 166 140 Kč. Usnesení bylo žalobci doručeno dne [datum]. Přípisem policejního orgánu ze dne [datum] byl žalobce upozorněn na změnu právní kvalifikace tak, že vytýkané jednání bude nadále posuzováno i jako trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku dílem dokonaný podle § 255 odstavec 1, odstavec 2, písmeno a), odstavec 3 trestního zákona účinného do 31. 12. 2009 dílem nedokonaný ve stadiu pokusu podle § 8 odstavec 1, podle § 255 odstavec 1, odstavec 2 písmena a), odstavec 3 trestního zákona účinného do 31. 12. 2009. Dne [datum] podal žalobce proti usnesení o zahájení trestního stíhání stížnost, kterou odůvodnil dne [datum]. Usnesením Krajského státního zastupitelství v [adresa] ze dne [datum] byla stížnost žalobce proti usnesení o zahájení trestního stíhání zamítnuta. Dne [datum] byla k Okresnímu soudu ve [adresa] podána na žalobce obžaloba. Rozsudkem Okresního soudu ve [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] byl žalobce spolu s dalšími spoluobžalovanými zproštěn obžaloby státního zástupce Okresního státního zastupitelství ve [adresa] ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka] z důvodu, že v obžalobě označený skutek není trestným činem a Statutární město [adresa] jako poškozený byl se svým nárokem na náhradu škody odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] byl zprošťující rozsudek Okresního soudu ve [adresa] ze dne [datum] zrušen ohledně všech obžalovaných v celém rozsahu a věc vrácena soudu prvního stupně, aby v ní učinil rozhodnutí nové, a to z důvodu, že napadený rozsudek trpí vadami, zejména proto, že se soud dostatečně nevypořádal se všemi okolnostmi významnými pro rozhodnutí a vznikly pochybnosti o správnosti skutkových zjištění, přičemž k objasnění věci je třeba důkazy opakovat a provádět důkazy další. Rozsudkem Okresního soudu ve [adresa] se dne [datum], č. j. [spisová značka] byl žalobce spolu s dalšími spoluobžalovanými zproštěn obžaloby státního zástupce okresního státního zastupitelství ve [adresa] ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka] z důvodu, že v obžalobě označený skutek není trestným činem a Statutární město [adresa] jako poškozený byl odkázán se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] bylo odvolání státního zástupce proti zprošťujícímu rozsudku ze dne [datum] zamítnuto. Usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], č. j. [spisová značka], bylo dovolání nejvyššího státního zástupce odmítnuto.

5. Soud dále provedl důkaz listinami ze spisu vedeného u Okresního soudu ve [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], a to usnesením o zahájení trestního stíhání žalobce ze dne [datum], včetně doručenky žalobci, usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství ve [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], obžalobou ze dne [datum], č. j. [spisová značka], rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka] a usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. Z těchto listin soud zjistil, že usnesením Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje, odbor hospodářské kriminality ze dne [datum] bylo zahájeno trestní stíhání žalobce a dalších 12 osob pro zvlášť závažný zločin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odstavec 1 písmena a), odstavec 2 písmena a), f) trestního zákoníku účinného do [datum] a přečinu porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odstavec 1, odstavec 2 písmena b) trestního zákoníku, čímž měl způsobit spolu s dalšími spoluobžalovanými škodu Statutárnímu městu [adresa] ve výši 1 435 557,80 Kč, dále ve výši 775 297,92 Kč a 1 819 116,10 Kč. Usnesení o zahájení trestního stíhání bylo žalobci doručeno [datum]. Dne [datum] podal žalobce proti usnesení o zahájení trestního stíhání stížnost, usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství ve [adresa] ze dne [datum] byla stížnost žalobce, jakož i stížnosti ostatních spoluobžalovaných proti usnesení o zahájení trestního stíhání zamítnuty jako nedůvodné. Dne [datum] napadla u Okresního soudu ve [adresa] obžaloba na žalobce a dalších 14 osob, přičemž podle obžaloby se měl žalobce dopustit zvlášť závažného zločinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odstavec 1 písmena a), odstavec 2 písmena a), f) trestního zákoníku účinného do 30. 11. 2011 a přečinu porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220, odstavec 1, odstavec 2, písmena b) trestního zákoníku. Vytýkanými skutky měl žalobce způsobit škodu statutárnímu městu [adresa] ve výši 1 112 862,20 Kč, dále 903 861,80 Kč a 1 598 154,93 Kč. Dne [datum] bylo ve věci nařízeno hlavní líčení na dny [datum]. až [datum]. Další hlavní líčení probíhala ve dnech [datum]. až [datum], [datum]. Dne [datum] byla nařízena prověrka na místě, další hlavní líčení probíhala ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]. a [datum]. a [datum]. a [datum]. a [datum], [datum] a [datum], u kterého byl vynesen zdejším soudem rozsudek č. j. [spisová značka], kterým byl žalobce spolu s dalšími spoluobžalovanými zproštěn obžaloby. Žalobce se všech hlavních líčení účastnil osobně, vyjma hlavního líčení dne [datum]. V rámci písemného závěrečného návrhu státní zástupce navrhoval uložit žalobci trest odnětí svobody v trvání dvou let, jehož výkon bude podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 36 měsíců a dále trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce člena rady územního samosprávného celku na dobu dvou let. Ve věci bylo vypracováno několik znaleckých posudků, vyžádána doplnění znaleckého posudku a byla vyslechnuta řada svědků.

6. Uplatněním nároku žalobce u žalované ze dne [datum], ze kterého soud zjistil, že podáním ze dne [datum] žalobce uplatnil u žalované nárok na přiměřené zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání ve výši 1 020 000 Kč.

7. Potvrzením žalované ze dne [datum], ze kterého soud zjistil, že žalovaná potvrdila, že dne [datum] jí bylo doručeno podání žalobce týkající se věci vedené u Okresního soudu ve [adresa] pod sp. zn. [spisová značka].

8. Stanoviskem žalované ze dne [datum], ze kterého soud zjistil, že na základě podání žalobce ze dne [datum], doručeným žalované téhož dne, kterým žalobce uplatnil nárok na přiměřené zadostiučinění ve výši 1 020 000 Kč z titulu nezákonného trestního stíhání vedeného u Okresního soudu ve [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] žalovaná přiznala žalobci přiměřené zadostiučinění ve výši 200 000 Kč.

9. Uplatněním nároku žalobce u žalované ze dne [datum], ze kterého soud zjistil, že žalobce uplatnil u žalované nárok na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu za nezákonné trestní stíhání ve věci vedené u Okresního soudu ve [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] a dále přiměřené zadostiučinění za nepřiměřenou délku tohoto trestního řízení v celkové výši 2 460 000 Kč.

10. Stanoviskem žalované ze dne [datum], ze kterého soud zjistil, že žalované byla dne [datum] doručena žádost žalobce o poskytnutí nároku na náhradu škody v celkové výši 2 460 000 Kč sestávající z náhrady nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání ve výši 1 720 000 Kč a náhrady nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku trestního řízení ve výši 740 000 Kč, to vše v souvislosti s trestním řízením vedeným u Okresního soudu ve [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]. Na základě uplatnění nároku žalovaná poskytla žalobci celkem částku 134 000 Kč, z toho ve výši 70 000 Kč za přiměřené zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání a ve výši 64 000 Kč za nemajetkovou újmu za nepřiměřenou délku [podezřelý výraz] řízení.

11. Z výsledků voleb do zastupitelstva města [adresa] konaných v roce [rok], [rok] a [rok] dostupných na www.volby.cz, ze kterých soud zjistil, že v roce [rok] žalobce kandidoval do zastupitelstva města [adresa] na 1. místě kandidátky a byl zvolen, přičemž KSČM získala 6 mandátů. V roce [rok] kandidoval žalobce na 11. místě kandidátní listiny a byl zvolen, přičemž KSČM získala 3 mandáty. V roce [rok] žalobce kandidoval na 1. místě kandidátní listiny a nebyl zvolen, KSČM nezískala v daných volbách žádný mandát v zastupitelstvu.

12. Z výsledků voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v letech [rok], [rok] a [rok] dostupných na www.volby.cz, ze kterých soud zjistil, že v roce [rok] získala KSČM 14,91 % hlasů, v roce 2017 7,76 % hlasů a v roce [rok] 3,6 % hlasů, přičemž do Poslanecké sněmovny ČR se vůbec nedostala.

13. Potvrzením Unicredit Bank a. s., ze kterého soud zjistil, že dne [datum] byla žalobci připsána na účet částka 200 000 Kč od žalované, detail transakce odškodnění [jméno FO].

14. Seznamem funkcí žalobce, ze kterého soud nezjistil žádné relevantní informace.

15. Z výsledků voleb do Senátu ČR konaných v letech [rok], [rok] dostupných na www.volby.cz, ze kterých soud zjistil, že žalobce kandidoval do senátu v roce [rok], a to z pozice 4. místa na kandidátní listině, přičemž již v prvním kole neuspěl. V roce [rok] žalobce nekandidoval. Za KSČM nekandidovala žádná osoba.

16. Z výsledků voleb do zastupitelstva Moravskoslezského kraje konaných v letech [rok] a [rok], ze kterých soud zjistil, že v roce 2016 získala KSČM 9 mandátů v zastupitelstvu a v roce [rok] získala 4 mandáty.

17. Přípisem okresního výboru KSČM [adresa] ze dne [datum] adresovaném žalobci, ze kterého soud zjistil, že žalobci bylo sděleno, že dne [datum] na 8. zasedání pléna OV KSČM bylo odhlasováno pozastavení členství žalobce v KSČM z důvodu probíhajícího trestního stíhání, a to až do pravomocného rozhodnutí v této věci.

18. Přípisem okresního výboru KSČM [adresa] ze dne [datum] adresovaném žalobci, ze kterého soud zjistil, že žalobci bylo oznámeno, že na základě rozhodnutí pléna OV KSČM ve [adresa], které přijalo na svém 17. zasedání dne [datum], bylo žalobci zrušeno pozastavení členství v KSČM a dnem [datum] tak nabývá zpět všechna práva a povinnosti vyplývající ze stanov KSČM.

19. Usnesením okresního výboru KSČM, ze kterého soud zjistil, že na 8. zasedání OV KSČM konaném dne [datum] bylo schváleno pozastavení členství p. [jméno FO] a p. [jméno FO] z důvodu trestního vyšetřování.

20. Kandidátní listinou KSČM pro komunální volby do zastupitelstva města [adresa] konaných ve volebním období [rok], ze kterých soud zjistil, že žalobce byl zařazen na 11. místo kandidátní listiny.

21. Dále propouštěcí zprávou a lékařskými zprávami z kardiologie, ze kterých soud zjistil, žalobce byl od [datum] do [datum] hospitalizován na interním a plicním oddělení nemocnice ve [adresa].

22. Lékařskými zprávami z kožní ambulance, ze kterých soud zjistil, že již dne [datum] byl žalobce řešen v kožní ambulanci, a to pro čtyři roky trvající výraznější projevy na obličeji, které se zhorší v létě a v zimě. Žalobci byla stanovena diagnóza růžovka obličeje.

23. Stanovami KSČM, ze kterých soud zjistil, že v bodě 22 je uvedeno právo člena volit, být volen, navrhován a delegován do orgánů KSČM a doporučován do veřejných funkcí.

24. Přípisem žalobce ze dne [datum] adresovaným Moravskoslezskému krajskému výboru KSČM, ze kterého soud zjistil, že žalobce žádal o prošetření jeho odvolání proti pozastavení členství v KSČM Krajskou rozhodčí komisí KSČM v [adresa] a poukazoval na to, že pakliže bylo členství pozastaveno z důvodu probíhajícího trestního stíhání, je to v rozporu se stanovami KSČM a právním pořádkem České republiky.

25. Přípisem předsedy krajské rozhodčí komise KSČM Moravskoslezského kraje ze dne [datum] adresovanému žalobci, ze kterého soud zjistil, že předseda krajské rozhodčí komise sdělil žalobci, že jeho rozhodnutí OV KSČM ve [adresa] je v souladu se stanovami strany čl.

11. Doporučuje žalobci celou záležitost dořešit po pravomocném ukončení vyšetřování a rozhodnutí vyšetřovacích orgánů.

26. Žalobce předložil soudu řadu článků z médií, které soud shrnuje následovně. Obě trestní stíhání byla medializována, přičemž pozornost médií se zaměřovala zejména na tehdejšího primátora a bývalé primátory města, nikoliv jmenovitě na žalobce. Žalobce byl v médiích zmiňován pouze nepatrně. Média informovala jak o probíhajících trestních stíháních, tak i o zproštění obžalovaných. Články informovaly o tom, že policie zahájila trestní stíhání, že budou probíhat a pokračují soudy, nicméně v žádném ze článků soud nezjistil pochybení v označení žalobce např. jako osoby odsouzené, podvodníka, co si něco nahrabal apod. Z předložených článků nebylo zjištěno, že by znevažovaly osobu žalobce, neinformovaly nestranně, ve většině článků se mluví o podezření, o obviněných, případně, že jim hrozí trest vězení.

27. Soud dále provedl výslech svědka [jméno FO], přičemž z výslechu zjistil, že svědek zná žalobce asi 15 let, a to z KSČM, kdy žalobce je předsedou základní organizace. Rodinu žalobce zná, ale pouze okrajově. S žalobcem se nevídá, pouze v souvislosti s působením ve straně, o trestních stíháních žalobce ví, a to z médií, neboť byl svědek tehdy místopředsedou okresního výboru a ve straně řešil pozastavení členství žalobce. O tom, jak žalobce vnímal trestní stíhání, se s žalobcem nebavil. Svědek to nechtěl moc s žalobcem rozebírat, neboť viděl na žalobci, že mu to nedělá dobře. O působení žalobce v politice je mu známo, že je členem KSČM, byl zastupitelem města [adresa] do doby, než přišlo trestní oznámení, dělal předsedu kontrolního výboru, přičemž z této funkce byl v roce [rok] odvolán. Myslí si, že ho odvolali právě z důvodu těch trestních kauz. Je mu známo, že žalobce byl v rámci strany předsedou městské rady, členem pléna, což je vlastně nejvyšší stranický orgán v okrese, aby nebyla poškozena vážnost strany a i v očích veřejnosti, tak mu bylo pozastaveno členství a on přišel o veškeré funkce ve straně a v důsledku toho, že mu bylo pozastaveno členství ve straně, tak nemohl ani kandidovat, protože strana nemohla riskovat, že by byl zvolen i do vyšších míst, neboť by to poškodilo stranu. Je mu známo, že asi na konci roku [rok] bylo žalobci navráceno členství, když se mu navrátilo členství, tak byl ještě problém v tom, že probíhaly komunální volby do zastupitelstva města [adresa], ale problémem bylo, že členové různých základních organizací měli problém postavit žalobce na kandidátku. Tak nakonec to udělali tak, že ho dali na 10. nebo 11. místo, což je prakticky místo nevolitelné, ale žalobce přeskákal jiné kandidáty na hlasy. Mohl být navrhován i do jiných než komunálních voleb, neboť měl návrhy z návratek základních organizací, byl navrhovaný na krajské volby, dokonce i do Poslanecké sněmovny. Ale byly ve straně obavy, že vyjdou nějaké věci najevo, že zase někdo podá trestní oznámení a z toho důvodu, aby nebyla strana poškozena, tak se nakonec na kandidátky nedával. Pořadníky na kandidátky vybírá okresní výbor a schvaluje se třeba na okresní konferenci do krajů, pak na krajské konferenci v [adresa]. Žalobce byl navrhován základními organizacemi. Ale byly obavy, že by mohly vyjít nějaké kauzy najevo, tak se nedal na kandidátku. To ví svědek z toho důvodu, že byl místopředsedou okresního výboru a byl tehdy i u toho, když se tvořily kandidátky ohledně voleb, například do Poslanecké sněmovny se kandidátky tvoří tak, že návrhy jdou z okresů například [adresa], pak jdou na kraj a kraj schválí kandidátku, která se pak potvrzuje v Praze na ústředním výboru na nejvyšším orgánu strany. Je mu známo, že žalobce kandidoval kdysi do senátu a skončil v druhém kole. Žalobce tedy míval nominace, ale jeho kandidátka nebyla schválena. Pokud žalobce nebyl schválen okresem, tak se už pak nedával návrh, neboť byl vlastně zamítnutý na okrese a neměl už šanci se dostat na krajskou kandidátku. Svědek ho v letech [rok] navrhoval do zastupitelstva. Bylo plno lidí, kteří říkali, ať není navrhován, že jsou na něj nějaká oznámení. Svědek ho tehdy prosazoval a žalobce nakonec prošel, ale s podmínkou, že nebude na předních místech kandidátky. Žalobce však všem dokázal, že z toho 11, místa přeskákal a skončil vlastně první, takže se dostal jako zastupitel. Spíše byly obavy navrhovat žalobce po těch kauzách na tu krajskou úroveň, na krajské ještě byl, ale kraj ho tam nedal a do Poslanecké sněmovny, tam už se pak ani nenominoval z toho důvodu, že jsou ty kauzy, opravdu si strana nemohla dovolit takové věci. Obecně pak k rozhodování o tom, kterou osobu dát na kandidátní listinu, straně slouží návratky, kdy tyto dávají do každé základní organizace. Základní organizace má svoji členskou schůzi, která na návratku napíše, koho nominuje, kteří by měli být v zastupitelstvu. Pak se všechny ty návratky vezmou, spočítají se hlasy a podle toho, kdo má nejvíc nominací, tak se dostává na přední místa, tak to vlastně funguje i na kraji, i potom do Poslanecké sněmovny. Ale samozřejmě přihlížejí i k tomu, když někoho nominují, jestli ten dotyčný nemá nějaké problémy. Pořadí hlasů v návratkách tedy určuje pořadí osoby na kandidátce, ale u žalobce to byl úplně jiný případ, protože strana nevěděla, co a jak bude. Žalobce byl jako politik vnímán velmi kladně. Lidé za ním chodívali, bavili se s ním, řešili s ním problémy, které třeba měli ve [adresa]. Svědek si žalobce velmi vážil, že jako politik umí naslouchat lidem a byl pro lidi. Jak mu bylo pozastaveno členství ve straně, tak se žalobce lidem stranil, nechodil na akce, například na oslavy prvního máje.

28. Soud dále provedl výslech žalobce. Žalobce se vyjadřoval k průběhu trestních řízení a dále uvedl, že předtím, než začalo trestní stíhání, žil takovým normálním životem, stýkal se s kamarády, chodil na různé akce, všecko bylo v pohodě a potom se mu někteří začali vyhýbat. Ne přímo, že by se na něj dívali přes prsty, ale už se tolik nevyhledávali. S žalobcem na akcích se už nepotkávali, neboť nevěděli, o čem se s žalobcem mohou bavit, jak na to reagovat. Zdržoval se hlavně doma, bylo štěstí, že dcera nebydlela ve [adresa] a syn se odstěhoval za prací do [adresa], takže byl od toho vzdálen. V Čechách to nikoho nezajímalo, hlavně to bylo v Moravskoslezském kraji a zejména pak ve [adresa]. Pokud jde o zdravotní stránku, začaly mu vyskakovat na puse pupínky, začal chodit k dermatologovi, ten ho léčil na ekzém, ale nemělo to úspěch, pořád se ho to drželo a nemizelo to. Pak přestoupil na kožní oddělení, kde mu Dr. [adresa] diagnostikovala růžovku, problém byl v tom, že nikdo neví, co je spouštěčem růžovky, že v sobě má každý nějaký bacil a jakmile se objeví spouštěč, tak se to dá léčit. Začali mu prohlížet i vnitřní orgány, jestli to není nějaký vnitřní problém. V létě nesmí v důsledku toho chodit na slunce. Vadí mu to, poněvadž je to zejména na obličeji. V roce [rok] se k tomu přidala ještě kardiologie. Nemohl se nadechnout, dělala mu problém chůze i do kopce, aktivity musel tedy zanechat a vadí mu to, neboť předtím fungoval normálně, pomáhal kamarádům, v rodině hrával fotbal. Dnes už je to horší. Vypadá to, že dostane kardiostimulátor. Vztahy s kamarády mu to naštěstí moc neovlivnilo, má dobré kamarády, předtím se mu snažili kamarádi asi vyhýbat. Nyní už se zase hlásí, po tom osvobození se to už trošku zlepšilo. S kamarády z gymnázia se scházeli vždycky v pátek a jak se rozprchli po všech vysokých školách, tak se sjížděli zpátky, chodili na sedánky, sedli si někam do hospody, vzpomínalo se, drželi při sobě. Teď už někteří nechodí, protože už nejsou a ti, co chodí, tak znovu na to navázali a snaží se alespoň jednou týdně. Pokud jde o vztahy v rodině, tak uvedl, že jsou jeho děti rozumné, zejména má velké porozumění u manželky. Ta byla okresní prokurátorkou 10 let, takže když viděla ty materiály, co jí dával, že je tady nějaké obvinění, tak kroutila hlavou a říkávala neboj se, dopadne to dobře, ale trvá to strašně dlouho. Dětem se to vysvětlilo, už měli přes 30 roků, že to není opravdu taková kauza, jak z toho dělal pan státní zástupce. Říkával už na začátku, my, co jsme do toho trošku viděli, tak jsme se taky divili, ale členové rady, kteří nebyli uvolnění, z toho museli být úplně vyřízení. Z jednoho až dvou procent se bál, že by mohl dostat nepodmíněný trest. Ke své politické činnosti uvedl, že byl v letech [rok] místostarostou města [adresa], pak byl náměstkem primátora a když byl uvolněný, byl i členem rady, předsedou kontrolního výboru, takže v radě byl asi čtyři volební období. V zastupitelstvu byl nepřetržitě od roku [rok] do roku [rok]. V roce [rok] byl předsedou základní organizace KSČM pro [adresa]. Od té doby je ve straně pořád, kromě toho roku [rok], kdy nemohl nic vykonávat a když mu zrušili pozastavení členství, tak se zase vrátil na funkci předsedy základní organizace. A dělá to dodnes. Ve městě [adresa] bylo 15 základních organizací, předsedové základních organizací tvořili městský výbor, scházeli se, přenášeli si informace, a to až do doby, než byli zrušeni, neboť městský výbor byl nahrazen městskou radou a vzhledem k tomu, že základních organizací bylo čím dál méně, okresní výbor rozhodl, že vše bude řídit výbor. Snažil se nemyslet na trestní stíhání, ale bylo to co chvilku, co byli předvoláni k hlavním líčením. Pořád si to v hlavě přehrával, co by se stalo, kdyby náhodou byl odsouzen, nedej bože, nepodmíněně, neboť jeho manželka je nechodící a musela by péči o ni převzít dcera nebo by musela do nějakého ústavu. Měl tedy zejména strach o manželku, co by s ní bylo, kdyby ho odsoudili. K dotazu soudu, zda by žalobce mohl rozlišit, která kauza pro něj byla horší, zda „příkopy“ (věc vedená pod sp. zn. [spisová značka] - pozn. soudu) nebo „pozemky“ (věc vedená pod sp. zn. [spisová značka] - pozn. soudu), žalobce uvedl, že u těch „příkop“, to si byl jistý, že je to naprostý nesmysl, protože když rozhodovali tehdy na radě, tak vůbec nemohli vědět, jak se budou příkopy kopat. Dostali zadávací dokumentaci, přihlásily se tři subjekty, které poslaly nabídky. V nabídkách se to seřadilo podle výše finančních prostředků a jediným hodnotícím kritériem byla nabídková cena, tím se vyřešilo, komu se zakázka zadá. Bylo toho hodně, ale věděl, že to bude vlastně v pořádku. Pokud jde o kauzu „pozemky“, tak tam toho věděl méně, tak si říkal, jestli někde neudělal chybu. Bylo to trošku horší. Najednou přišla dvě ohniska nebezpečí, to první ty „příkopy“, to si říkal, že to nebude tak zlé, ale u těch pozemků jako by se to najednou zdvojnásobilo, začalo se mu to projevovat v obličeji, přidala se k tomu kardiologie, kam musí stále chodit. K psychologovi nechodil. Když mu pozastavili členství v KSČM, mrzelo ho to hodně, protože byl ve městě známý, měl výhodu, že pracoval ve Válcovnách plechu jako podnikový právník, bylo tam hodně zaměstnanců, taktéž potom pracoval na stavebním bytovém družstvu. Byl tedy hodně známý a ve volbách se právě vždycky opíral o sympatizanty, neboť straníků bylo mizivé množství, takže hlasy dostával zejména od těch, se kterými se dříve setkával nebo kteří jej znali z různých akcí. Politika jej bavila a pokud jde o volby do senátu v roce [rok], první kolo se mu podařilo vyhrát díky sympatizantům a v druhém kole to už se všichni spojili proti nim, tedy proti komunistům, každý měl pořad ještě tu situaci před rokem 89. Tím pádem představitel KSČM neměl moc šancí, takže nešlo nejen o to, kdo má jaký politický program, ale hodně to bylo ovlivněno i tou politickou historií. Měl ambice prosadit se politicky i na vyšších úrovních než v komunální politice, v roce [rok] postoupil do krajských voleb a současně dva roky potom byly volby do parlamentu, kdy byl navržen na kandidátní listině KSČM, ale nedostal tolik hlasů. V roce [rok] již neví, jestli byl na kandidátce, neboť se mu zdá, že tam byl nějaký problém i celostátně, že volby byly ohroženy. A nestačilo se již zareagovat. Tak se tam vůbec nedávali. Jinak ve všech ostatních byl vždy navrhován.

29. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru:

30. Usnesením [právnická osoba], Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje, odbor hospodářské kriminality ze dne [datum] bylo zahájeno trestní stíhání žalobce spolu s dalšími 12 osobami, a to pro zvlášť závažný zločinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odstavec 1 písmena a), odstavec 2 písmena a), f) trestního zákoníku účinného do 30. 11. 2011 a přečin porušení povinnosti při správě cizího majetku dle § 220 odstavec 1, odstavec 2 písmena b) trestního zákoníku. Usnesení o zahájení trestního stíhání bylo žalobci doručeno dne [datum]. Proti tomuto usnesení o zahájení trestního stíhání podal žalobce dne [datum] stížnost, stížnost byla usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství ve [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] zamítnuta. Dne [datum] byla u Okresního soudu ve [adresa] podána na žalobce a dalších 14 osob obžaloba, č. j. [spisová značka]. Obžalobou bylo žalobci vytýkáno, že se měl dopustit zvlášť závažného zločinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odstavec 1 písmena a), odstavec 2 písmena a), f) trestního zákoníku účinného do 30. 11. 2011 a přečinu porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odstavec 1, odstavec 2, písmeno b) trestního zákoníku. Vytýkanými skutky měl žalobce spolu s dalšími spoluobžalovanými způsobit statutárnímu městu [adresa] škodu ve výši 1 112 862,20 Kč, dále 903 861,80 Kč, dále 1 598 154,93 Kč. Ve věci se konala hlavní líčení ve dnech [datum], [datum], [datum]. Dne [datum] se konala prověrka na místě. Další hlavní líčení se konala dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], u kterého byl vynesen zdejším soudem rozsudek č. j. [spisová značka], kterým byl žalobce spolu s dalšími spoluobžalovanými zproštěn obžaloby. Žalobce se všech hlavních líčení účastnil osobně, vyjma hlavního líčení dne [datum]. V rámci písemného závěrečného návrhu státní zástupce navrhoval uložit žalobci trest odnětí svobody v trvání dvou let, jehož výkon bude podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 36 měsíců a dále trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce člena rady územního samosprávného celku na dobu dvou let. Ve věci bylo vypracováno několik znaleckých posudků, vyžádána doplnění znaleckého posudku a byla vyslechnuta řada svědků.

31. Usnesením [právnická osoba], Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje, odbor hospodářské kriminality ze dne [datum] bylo proti žalobci a dalším sedmi osobám zahájeno další trestní stíhání pro trestný čin zneužití pravomoci veřejného činitele dílem dokonaného podle § 158 odstavec 1 písmena a), odstavec 2 písmena a), c) trestního zákona účinného do 31. 12. 2009, dílem nedokonaného ve stadiu pokusu podle § 8 odstavec 1, § 158, odstavec 1 písmena a), odstavec 2 písmena a), c) trestního zákona účinného do 31. 12. 2009, a měl se dopustit škody vůči statutárnímu městu [adresa] ve výši 9 957 270 Kč a 2 166 140 Kč. Usnesení bylo žalobci doručeno [datum]. Přípisem policejního orgánu ze dne [datum] byl žalobce upozorněn na změnu právní kvalifikace tak, že vytýkané jednání bude nadále posuzováno i jako trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku dílem dokonaný podle § 255 odstavec 1, odstavec 2, písmeno a), odstavec 3 trestního zákona účinného do [datum] dílem nedokonaný ve stadiu pokusu podle § 8 odstavec 1, podle § 255 odstavec 1, odstavec 2 písmena a), odstavec 3 trestního zákona účinného do [datum]. Dne [datum] podal žalobce proti usnesení o zahájení trestního stíhání stížnost, kterou odůvodnil dne [datum]. Usnesením Krajského státního zastupitelství v [adresa] ze dne [datum] byla stížnost žalobce proti usnesení o zahájení trestního stíhání zamítnuta. Dne [datum] byla k Okresnímu soudu ve [adresa] podána na žalobce obžaloba. Rozsudkem Okresního soudu ve [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] byl žalobce spolu s dalšími spoluobžalovanými zproštěn obžaloby státního zástupce Okresního státního zastupitelství ve [adresa] ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka] z důvodu, že v obžalobě označený skutek není trestným činem a Statutární město [adresa] jako poškozený byl se svým nárokem na náhradu škody odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. J. [spisová značka] byl zprošťující rozsudek Okresního soudu ve [adresa] ze dne [datum] zrušen ohledně všech obžalovaných v celém rozsahu a věc vrácena soudu prvního stupně, aby v ní učinil rozhodnutí nové, a to z důvodu, že napadený rozsudek trpí vadami, zejména proto, že se soud dostatečně nevypořádal se všemi okolnostmi významnými pro rozhodnutí a vznikly pochybnosti o správnosti skutkových zjištění, přičemž k objasnění věci je třeba důkazy opakovat a provádět důkazy další. Rozsudkem Okresního soudu ve [adresa] se dne [datum], č. j. [spisová značka] byl žalobce spolu s dalšími spoluobžalovanými zproštěn obžaloby státního zástupce okresního státního zastupitelství ve [adresa] ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka] z důvodu, že v obžalobě označený skutek není trestným činem a Statutární město [adresa] jako poškozený byl odkázán se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] bylo odvolání státního zástupce proti zprošťujícímu rozsudku ze dne [datum] zamítnuto. Usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], č. j. [spisová značka] bylo dovolání nejvyššího státního zástupce odmítnuto.

32. Žalobce uplatnil u žalované dne [datum] nárok na přiměřené zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání ve výši 1 020 000 Kč ve věci vedené u Okresního soudu ve [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]. Na základě takto uplatněného nároku žalovaná přiznala žalobci přiměřené zadostiučinění ve výši 200 000 Kč, které bylo žalobci vyplaceno dne [datum]. Žalobce dále uplatnil dne [datum] u žalované nárok na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu za nezákonné trestní stíhání ve věci vedené u Okresního soudu ve [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] a dále přiměřené zadostiučinění za nepřiměřenou délku tohoto trestního řízení v celkové výši 2 460 000 Kč. Na základě takto uplatněného nároku žalovaná přiznala žalobci přiměřené zadostiučinění ve výši 70 000 Kč za nezákonné [podezřelý výraz] stíhání a ve výši 64 000 Kč za nepřiměřenou délku trestního řízení.

33. Žalobce je dlouholetým komunálním politikem a členem KSČM. V době trestního stíhání byl členem rady města [adresa], a dále byl pak dlouholetým zastupitelem města [adresa], a to až do roku [rok]. Ve volbách do zastupitelstva města [adresa] kandidoval v letech [rok]. V roce [rok] kandidoval do zastupitelstva města [adresa] na 1. místě kandidátky a byl zvolen, přičemž KSČM získala 6 mandátů. V roce [rok] byl zařazen na 11. místo kandidátní listiny, ve volbách díky preferenčním hlasům obsadil 2. místo a byl zvolen, přičemž KSČM získala 3 mandáty. V roce [rok] žalobce kandidoval na 1. místě kandidátní listiny a nebyl zvolen, KSČM nezískala v daných volbách žádný mandát v zastupitelstvu. Žalobce dále kandidoval do Senátu ČR v roce [rok], přičemž neuspěl již v prvním kole. V roce [rok] žalobce do Senátu ČR nekandidoval a za KSČM nekandidovala žádná osoba. Ve volbách do zastupitelstva Moravskoslezského kraje v roce [rok] získala KSČM 9 mandátů v zastupitelstvu a v roce [rok] získala 4 mandáty, přičemž žalobce nekandidoval. Ve volbách do Poslanecké sněmovny ČR v roce [rok] získala KSČM 14,91 % hlasů, v roce [rok] 7,76 % hlasů a v roce [rok] 3,6 % hlasů, přičemž do Poslanecké sněmovny ČR se KSČM v roce [rok] vůbec nedostala.

34. Žalobce byl v rámci strany KSČM předsedou základní organizace ve [adresa], a to do [datum] a poté zase od [datum]. V době od [datum] do [datum] bylo pozastaveno jeho členství v KSČM, tudíž pozbyl funkci předsedy základní organizace, pozbyl právo volit, být volen, navrhován a delegován do orgánů KSČM a doporučován do veřejných funkcí. Žalobci bylo pozastavení členství ve straně odůvodněno jeho trestním stíháním. Jeho členství bylo ke dni [datum] obnoveno, nabyl všechna práva a povinnosti člena a taktéž nabyl zpět funkci předsedy základní organizace. V době pozastavení členství žalobce žádal Moravskoslezský krajský výbor KSČM o prošetření jeho odvolání proti pozastavení členství v KSČM Krajskou rozhodčí komisí KSČM v [adresa] a poukazoval na to, že pakliže bylo členství pozastaveno z důvodu probíhajícího trestního stíhání, je to v rozporu se stanovami KSČM a právním pořádkem České republiky. Dopisem ze dne [datum] předseda krajské rozhodčí komise KSČM sdělil žalobci, že rozhodnutí okresního výboru KSČM ve [adresa] je v souladu se stanovami strany. Žalobce pozastavení členství špatně nesl, předsedou základní organizace byl od roku [rok]. Žalobce byl dříve i předsedou městské rady, ale ta pak byla zrušena a její pravomoci převzal okresní výbor.

35. Žalobce byl dále předsedou kontrolního výboru zastupitelstva města [adresa], z této funkce byl v roce 2017 odvolán. Členem kontrolního výboru byl až do roku 2022.

36. Žalobce byl základní organizací KSČM navrhován na kandidátní listinu do zastupitelstva Moravskoslezského kraje a do Parlamentu ČR, ale návrhy nebyly schváleny okresním výborem KSČM v důsledku jeho trestních stíhání.

37. V průběhu trestních řízení byl žalobce v době od [datum] do [datum] hospitalizován na interním a plicním oddělení nemocnice ve [adresa]. Taktéž docházel do kožní ambulance, a to nejméně ode dne [datum], a to pro čtyři roky trvající výraznější projevy na obličeji. Žalobci byla diagnostikována růžovka obličeje.

38. Žalobce pociťoval v průběhu trestních řízení stres, nervozitu, stranili se ho kamarádi, vyhýbal se společenským akcím a utlumil fyzické aktivity. Měl obavy z odsouzení, zejména z toho, kdo by se postaral o jeho manželku, neboť tato je nechodící. Měl obavy, že by musel nahradit škodu. Trestní řízení vedené pod sp. zn. [spisová značka] („příkopy“) vnímal jako zcela neopodstatněné, nesmyslné, byl si vědom toho, že nemohl udělat nic špatně. Trestní řízení vedené pod sp. zn. [spisová značka] („pozemky“) vnímal hůře, neboť o této věci v rámci rady města věděl méně a říkal si, jestli nemohl udělat někde chybu.

39. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

40. Podle § 3 odst. 1 písm. a) OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily státní orgány.

41. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

42. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

43. Podle § 13 odst. 2 OdpŠk právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

44. Podle § 14 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Podle odst. 3 uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

45. Podle § 15 odst. 1 OdpŠk přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Podle odst. 2 domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

46. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

47. Podle § 31a odst. 2 OdpŠk zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

48. Podle § 31a odst. 3 OdpŠk v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

49. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

50. Mezi základní podmínky pro vznik objektivní odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím, je existence nezákonného rozhodnutí, vznik škody (nemajetkové újmy) a příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Podmínka nezákonnosti rozhodnutí je splněna pouze tehdy, bylo-li toto pravomocné rozhodnutí jako nezákonné zrušeno nebo změněno příslušným orgánem; na poli trestního práva je však tento nárok specifický tím, že právo na náhradu škody (újmy) lze uplatnit zpravidla v případech, kdy rozhodnutí nebylo zrušeno, ale trestní stíhání příslušné osoby bylo zastaveno nebo tato osoba byla zproštěna obžaloby. Při takovém výsledku trestního stíhání je totiž třeba vycházet z toho, že obviněná osoba trestný čin nespáchala, a že tedy proti ní nemělo být vzneseno obvinění. Vznikají zde jak majetková škoda, například náklady obhajoby, tak újmy nemajetkové povahy spojené se stresem, nejistotou, narušením rodinných vztahů nebo ztrátou dobré pověsti. Zákon výslovně ukládá poškozenému, aby svůj nárok na náhradu škody vůči státu uplatnil nejprve u příslušného ministerstva či jiného ústředního správního úřadu a až poté, co takové uplatnění bude neúspěšné, případně k jeho vyřízení a uspokojení nedojde ve lhůtě do šesti měsíců od jeho uplatnění, uplatnil nároku u soudu. Nárok na náhradu nemajetkové újmy se však promlčí za šest měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě. Vznikla-li nemajetková újma trestním stíháním, ačkoliv trestní stíhání neskončilo pravomocným odsouzením, přiklonila se judikatura dovolacího soudu k odsunu počátku běhu subjektivní promlčecí lhůty k okamžiku, kdy obviněnému bylo oznámeno rozhodnutí, jímž byl obžaloby zproštěn.

51. K výši náhrady za nemajetkovou újmu je judikováno, že výše zadostiučinění přiznaného podle § 31a odstavec 2 OdpŠk na náhradě nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním, které skončilo zproštěním obžaloby, musí odpovídat výši zadostiučinění přiznaného v případech, které se s projednávanou věcí v podstatných znacích shodují. Významnější odchylka je možná jen tehdy, bude-li soudem řádně a přesvědčivě zdůvodněna. V každém případě je primárně na žalobci, aby zvolil přesvědčivé srovnání, podle kterého jeho újma z hlediska spravedlnosti není menší než újma jiná, za kterou se přiznává minimálně žalovaná částka (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 9. 2015, sp. zn. 30 Cdo 1747/2014). Kritéria pro výši zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním se poskytuje podle § 31a odstavec 2, jenž je normou s relativně neurčitou hypotézou, která není stanovena přímo právním předpisem, a jež tak přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného, okruhu okolností. Soudy při stanovení formy či výše zadostiučinění vycházejí především z povahy trestní věci, též z délky trestního stíhání, a především z dopadů trestního stíhání do osobnostní sféry poškozené osoby. Forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva na místě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při určení výše zadostiučinění je nutné zkoumat kritéria vymezená ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu a stanovit výši zadostiučinění s přihlédnutím ke specifickým (individuálním) okolnostem konkrétního případu.

52. Obě trestní stíhání žalobce skončila pravomocným zproštěním obžaloby, čímž byla splněna jedna ze základních podmínek odpovědnosti státu (žalované) za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím. V daných řízeních tak bylo vydáno nezákonné rozhodnutí spočívající v nezákonném usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce. Žalobce je na místě odškodnit za daná řízení v penězích, neboť samotné konstatování porušení práva a omluva za trestní stíhání zahájená nezákonnými rozhodnutími, ani morální satisfakce představovaná vydáním zprošťujících rozsudků, není v případě stresu, který vyvolává trestní stíhání u osoby, která se trestného činu nedopustila, dostačující.

53. Pokud jde o konkrétní újmu, kterou měla trestní stíhání na žalobce, pak soud vycházel z toho, že žalobce utrpěl újmu, kterou by utrpěla jakákoliv jiná osoba v postavení žalobce. Taková újma, kdy jde zpravidla o stav mysli poškozené osoby, se neprokazuje, neboť je dána vnitřními prožitky člověka. Jedná se o subjektivní následky, které jsou představovány úzkostí, nejistotou ohledně výsledku řízení, právního postavení, duševním stresem, obavou ze společenského odsouzení či izolace, a jedná se tedy o následky, které se presumují. Žalobce uvedl, že pociťoval stres, nervozitu, stranili se ho kamarádi, vyhýbal se společenským akcím, utlumil fyzické aktivity. Měl obavy z odsouzení, zejména z toho důvodu, kdo by se postaral o jeho manželku, neboť tato je nechodící. Měl obavy, že by musel nahradit škodu. Tuto újmu soud řadí pod újmu, která se v souvislosti s trestním řízením presumuje a neprokazuje se. Žalobce nad rámec této újmy výraznější zásahy do jeho práva na osobní či rodinný život netvrdil. V rámci svého výslechu sám uvedl, že nedošlo ke zhoršení jeho vztahů v rodině, naopak manželka stála při žalobci a dětem, kteří už byli v té době dospělí, trestní stíhání vysvětlil.

54. V oblasti jeho politického působení soud shledal, že došlo k zásahu do jeho politického života, a to jednak tím, že došlo k pozastavení jeho členství v KSČM po dobu téměř jednoho roku. Žalobce byl od roku [rok] předsedou základní organizace KSČM ve [adresa], a to až do ledna [rok], kdy došlo k pozastavení jeho členství ve straně. V rámci této základní organizace tak zastával nejvyšší funkci, a poté co bylo jeho členství v prosinci [rok] obnoveno, mu byla funkce předsedy základní organizace navrácena. Po dobu pozastavení členství však nemohl vůbec vykonávat práva a povinnosti člena strany, nemohl volit a být volen do stranických orgánů ani navrhován stranou do veřejných funkcí, a to ačkoli byl dlouholetým členem strany, dlouholetým zastupitelem města [adresa] a nepochybně měl ambice působit i ve vyšší politice než jen v komunální, o čemž svědčí i to, že již dříve byl zastupitelem Moravskoslezského kraje a taktéž již dříve, byť neúspěšně, kandidoval do Senátu ČR. Žalobce vypověděl, že jej pozastavení členství ve straně velmi mrzelo. Žalobce usiloval u vyšších stranických orgánů o to, aby bylo jeho členství v KSČM obnoveno, když poukazoval na presumpci neviny, což svědčí o tom, že mu pozastavení členství nebylo lhostejno. Za další zásah do politického života žalobce považuje soud ten, že žalobce měl ambice stát se politikem i na vyšší než komunální úrovni, což mu bylo znemožněno okresním výborem KSČM. Ačkoli byl žalobce opakovaně navrhován základní organizací KSČM ve [adresa] na kandidátní listiny pro volby do zastupitelstva Moravskoslezského kraje a do Parlamentu ČR, na okresní úrovni strany nebyl schválen pro probíhající trestní řízení. O tom svědčí výpověď svědka [jméno FO], který byl místopředsedou okresního výboru KSČM ve [adresa], a který se přímo podílel na navrhování kandidátů na kandidátní listiny, a který opakovaně uváděl, že trestní řízení žalobce byly důvodem, proč žalobce na kandidátní listiny do vyšších volených orgánů zařazen nebyl. V této souvislosti soud zdůrazňuje, že v řízení nebylo tvrzeno (a prokázáno), že nebýt trestního stíhání, žalobce by se stal členem zastupitelstva Moravskoslezského kraje nebo členem některé z komor Parlamentu ČR. Z provedeného dokazování vyplynulo toliko to, že strana nechtěla, aby byl žalobce na kandidátní listině, z toho důvodu nebyl okresním výborem schválen, a nelze předjímat, pokud by byl schválen i okresním výborem KSČM, zda by byl schválen i na vyšších úrovních strany včetně ústředního výboru KSČM, a zda by vůbec býval byl zvolen do volených těles.

55. Soud tedy přihlížel při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění k těmto újmám žalobce. Pokud žalobce tvrdil, že v důsledku trestních stíhání pozbyl funkci předsedy kontrolního výboru, k tomu soud uvádí, že se toto tvrzení žalobce neprokázalo. Žalobce k prokázání tohoto tvrzení navrhl výslech svědka [jméno FO], který uvedl, že si toliko myslí, že žalobce byl z funkce předsedy kontrolního výboru odvolán z důvodu trestních stíhání. Jedná se však o pouhý názor svědka. Nebylo tak prokázáno, že by skutečně k odvolání žalobce z funkce předsedy kontrolního výboru došlo právě v důsledku trestních stíhání. Taktéž soud nemá za prokázáno, že by zdravotní problémy žalobce byly způsobeny trestními stíháními. Z lékařských zpráv se toliko podávají subjektivní potíže žalobce, objektivní zjištění ošetřujícího lékaře, event. stanovení diagnózy a dalšího doporučení. Z lékařských zpráv nevyplývá, že by zdravotní potíže žalobce souvisely s trestními stíháními, a pokud jde o kožní problémy, první lékařská zpráva je ze dne [datum], tudíž o pár měsíců dříve, než bylo zahájeno první trestní stíhání žalobce, navíc je v lékařské zprávě uvedeno, že žalobce má výraznější problémy již čtyři roky.

56. Pokud žalobce upozorňoval na medializaci celé kauzy, je třeba uvést, že medializace je prostým důsledkem zásady veřejnosti trestního stíhání, kterou nelze i při neodpovídající medializaci případu přičítat k tíži státu odpovědného za újmu trestním stíháním způsobenou (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2013, sp. zn. 30 Cdo 3870/2012 nebo rozsudek ze dne 3. 7. 2012, sp. zn. 30 Cdo 4280/2011). Žalobce jako veřejně známá a činná osoba musel strpět větší míru zásahů do svého soukromí a také z důvodu výkonu své tehdejší funkce, kdy se podílel na rozhodování o hospodaření s finančními prostředky města, lze předpokládat vyšší zájem veřejnosti a médií. V tomto směru je nutné upozornit, že pozornost médií se zaměřovala zejména na primátora města, nikoliv jmenovitě na žalobce. Žalobce byl v médiích zmiňován nepatrně. Pokud některé sdělovací prostředky o žalobci informovaly jakkoli nepravdivě či zkresleně, mohl se nápravy domáhat přímo u konkrétních médií dle tiskového zákona. Žalobce ani netvrdil žádné konkrétní excesivní jednání orgánů činných v trestním řízení v souvislosti s medializací věci (např. urážlivé chování příslušníků policejního orgánu, soudu či jejich nevhodné vyjadřování do médií). Pokud byly soudu předloženy články, tak z nich bylo patrné, že média dávala prostor jak obžalovaným (vyjadřovali se zejména současný či bývalí primátoři), tak orgánům činným v trestním řízení, nedopouštěly se excesů v označení žalobce (např. jako osoby odsouzené) a po skončení kauzy informovaly o tom, že obžalovaní byli obžaloby zproštěni.

57. Pokud jde o výši náhrady za nemajetkovou újmu, jak bylo uvedeno výše, tato musí odpovídat výši zadostiučinění přiznaného v případech, které se s projednávanou věcí v podstatných znacích shodují. V dané věci probíhala paralelně dvě trestní řízení. Žalobce uplatnil náhradu nemajetkové újmy u žalované zvlášť za trestní řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] a zvlášť za trestní řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná za první trestní řízení přiznala žalobci přiměřené zadostiučinění ve výši 200 000 Kč a za druhé ve výši 70 000 Kč. Žalobce v rámci předběžných uplatnění nároků uvedl totožné následky jak v osobním, tak v politickém životě, tyto pak shodně uvedl i v žalobách. V rámci svého výslechu žalobce uvedl, že ve věci sp. zn. [spisová značka] si byl téměř jistý, že nejednal protiprávně, z řízení sp. zn. [spisová značka] měl větší obavy, neboť si nebyl jist, zdali vše udělal v rámci působení v radě města správně; toto řízení tak pro něj bylo horší. Soud zastává názor, že pokud byla proti žalobci vedena paralelně dvě trestní řízení, aniž by žalobce tvrdil konkrétní výrazný zásah vzniklý zahájením dalšího trestního stíhání, resp. který by vedl k jeho výraznému umocnění, nelze přiměřená zadostiučinění ze dvou trestních řízení dvojnásobit, nelze však ani odhlédnout od toho, že trestní řízení probíhala dvě, a v daném případě nikoli po krátkou dobu. Soud tak daný souběh trestních řízení posoudil následovně. Výše přiměřeného zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání ve věci sp. zn. [spisová značka]

58. Nejdříve se soud zabýval výší přiměřeného zadostiučinění ve věci sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná žalobci přiznala částku 200 000 Kč. Soud považuje v dané věci za nejpřiléhavější ke komparaci rozhodnutí z řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], kdy tamější žalobce byl spoluobžalovaným žalobce ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] a taktéž u žalované uplatnil nárok na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu za nezákonné trestní stíhání a žalovaná vyplatila tamějšímu žalobci částku 200 000 Kč stejně jako žalobci. Tamější žalobce se pak domáhal vyššího přiměřeného zadostiučinění nad rámec částky 200 000 Kč u soudu. Soud shledal u tamějšího žalobce pouze obecné dopady do osobnostních práv, taktéž bylo tamějšímu žalobci pozastaveno členství v KSČM, shodně jako u žalobce. Soud vyšší přiměřené zadostiučinění tamějšímu žalobci nepřiznal, řízení je pravomocně skončeno. V této věci soud žalobci přiznal navíc částku ve výši 40 000 Kč, a to právě z důvodu, že shledává újmu žalobce vyšší než u tamějšího žalobce věci sp. zn. [spisová značka]. Žalobci bylo stejně jako tamějšímu žalobci pozastaveno členství ve straně, žalobce však byl od roku [rok] předsedou základní organizace, tudíž zastával vyšší stranickou funkci, tuto funkci zastával po velmi dlouhou dobu a jakmile mu bylo zrušeno pozastavení členství, opětovně tuto funkci předsedy vykonával. Navíc bylo prokázáno, že mu strana neumožnila kandidovat do vyšších volených těles než na úrovni zastupitelstva města, a to právě pro probíhající trestní stíhání. Naopak soud nepovažuje za přiléhavé rozhodnutí ve věci zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], kdy u tamějšího žalobce, primátora města, bylo kromě obecných dopadů do osobní sféry prokázáno, že nebýt trestního stíhání, byl by umístěn na 2. místo kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny ČR v roce [rok], a s největší pravděpodobní by ve volbách uspěl. Vzhledem k trestnímu stíhání byl na 2. místo umístěn jiný kandidát, taktéž primátor, který byl nakonec do Poslanecké sněmovny ČR zvolen. U tohoto tamějšího žalobce tak byla vysoká míra pravděpodobnosti úspěchu ve volbách, který byl zmařen trestním stíháním. U žalobce však taková vysoká míra pravděpodobnosti nebyla dána, nebylo ani tvrzeno, na kterém místě kandidátní listiny a pro které volby měl být umístěn, volen. Okolnosti jsou tak zcela rozdílné. Z toho důvodu soud přikročil sice k vyššímu přiměřenému zadostiučinění než ve věci sp. zn. [spisová značka], ale nikoli k takovému jako ve věci [spisová značka].

59. Soud má za to, že v dané věci je vhodné ke komparaci i rozhodnutí zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], byť dosud není pravomocně skončeno, kde tamější žalobkyně je taktéž spoluobžalovanou v trestní věci sp. zn. [spisová značka]. Prvostupňový soud v odůvodnění rozhodnutí uvedl, že v řízení nebyla prokázána výraznější újma tamější žalobkyně, než kterou lze v souvislosti s trestním řízením očekávat. Tamější žalobkyni v rámci předběžného uplatnění nároku žalovaná vyplatila částku 200 000 Kč, prvostupňový soud tamější žalobkyni vyšší přiměřené zadostiučinění nepřiznal. Oproti tamější žalobkyni újma žalobce byla vyšší, neboť byly prokázány dopady do jeho politického života – pozastavení členství ve straně a nemožnost kandidovat ve volbách mimo komunální úroveň.

60. Pokud žalobce poukazoval na komparativní rozhodnutí Obvodního soudu pro [adresa] sp. zn. [spisová značka], které bylo přezkoumáno Městským soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka], i přes nález Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 417/21, má soud za to, že tato věc není na případ žalobce přiléhavá. Tamější žalobce byl od roku [rok] do roku [rok] primátorem statutárního města [adresa] a v letech [rok] až [rok] i senátorem, jeho případ byl mediálně zveřejňován jak na regionální, tak na celorepublikové úrovni, on sám byl v článcích jmenován a byly uveřejňovány jeho fotografie. Byl na něj činěn nátlak ze strany ČSSD na odstoupení z postu primátora a byl vystavován urážkám na veřejných akcích. V důsledku trestního stíhání nemohl jako člen ČSSD kandidovat v senátních ani komunálních volbách, navíc byl dvakrát uznán vinným a až napotřetí došlo k jeho zproštění, což nepochybně mělo za následek závažnější zásahy než v případě žalobce.

61. Soud tak má za to, že přiměřená výše zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] je částka 240 000 Kč, čímž jsou odstupňovány újmy jednotlivých spoluobžalovaných ve stejné trestní věci. Vzhledem k tomu, že již žalovaná uhradila žalobci částku 200 000 Kč, přiznal soud žalobci částku 40 000 Kč, a to s úroky z prodlení i z částky 200 000 Kč, a to podle stanoviska Nejvyššího soudu ČR sp. zn. Cpjn 206/2010, podle kterého se úroky z prodlení přiznávají až ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců od uplatnění nároku u příslušeného úřadu. V tomto případě žalobce uplatnil nárok u žalované dne [datum], dne [datum] tak uběhla lhůta šesti měsíců, od [datum] tak má žalobce právo na úroky z prodlení. Ve zbytku požadovaného nároku soud žalobu v této části zamítl. Výše přiměřeného zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání ve věci sp. zn. [spisová značka]

62. Pokud jde o výši přiměřeného zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], soud vycházel ze základní částky 240 000 Kč, kterou stanovil v trestní věci sp. zn. [spisová značka], neboť újmy z obou trestních řízení byly totožné a obě trestní řízení si byla obsahově podobná – šlo o více obžalovaných, věc byla složitá, jednalo se o závažnější majetkovou trestnou činnost, v obou případech byl žalobce vždy zproštěn, šlo o déletrvající trestní řízení. Tuto základní částku 240 000 Kč pak soud snížil o 40 %, a to ze dvou důvodů. Žalobce v řízení tvrdil a prokázal nemajetkovou újmu, jak bylo popsáno výše, prakticky shodnou v obou trestních řízeních. Jak již bylo uvedeno výše, soud má za to, že nelze újmy dvojnásobit, tudíž nelze dvojnásobit přiměřené zadostiučinění ze dvou trestních řízení, nelze však ani od druhého trestního řízení úplně odhlédnout. To vše za předpokladu, že není tvrzen výrazný konkrétní zásah zahájením dalšího trestního stíhání, resp. takový který by vedl k výraznému umocnění újmy, což se však v dané věci o tento případ nejedná. Druhým důvodem je ta skutečnost, že žalobce v rámci svého výslechu vypověděl, že pro něj řízení sp. zn. [spisová značka] bylo horší, neboť si nebyl jistý, zda při rozhodování v radě neudělal chybu; měl tak větší obavy z odsouzení. Soud základní částku snížil o 40 %, a nikoli o více taktéž z toho důvodu, že se jednalo o nepřiměřeně dlouhé řízení, jak bude uvedeno níže.

63. Soud tak stanovil výši přiměřeného zadostiučinění v částce 144 000 Kč (240 000 Kč – 40 %), a vzhledem k tomu, že žalovaná již žalobci uhradila částku 70 000 Kč, přiznal soud žalobci částku 74 000 Kč, a to včetně úroků z prodlení, a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců od uplatnění nároku u žalované, tedy od [datum], když nárok byl uplatněn u žalované dne [datum], a ve zbytku tohoto uplatněného nároku soud v této části žalobu zamítl. Nesprávný úřední postup v trestním řízení sp. zn. [spisová značka]

64. Pokud jde o nárok žalobce na náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku trestního řízení sp. zn. [spisová značka], pak soud shledal, že trestní řízení bylo nepřiměřeně dlouhé a ze strany státu došlo k nesprávnému úřednímu postupu. Trestní stíhání žalobce bylo zahájeno dne [datum] a skončilo pravomocným rozsudkem dne [datum]. Trvalo tak deset let a dva ukončené měsíce. O tom ostatně nebylo mezi účastníky sporu, když sama žalovaná v rámci předběžného projednání odškodnila žalobce za nepřiměřenou délku řízení. Při stanovení výše odškodnění soud vycházel ze stanoviska Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, podle kterého „odůvodnění výše přiznaného zadostiučinění musí obsahovat hodnocení, v němž se vychází ze základní částky stanovené násobkem celkové doby řízení v letech či měsících a částky přiznávané za jednotku času řízení s následným připočtením či odečtením vlivu skutečností vyplývajících z kritérií obsažených v § 31a odst. 3 písm. b) až e) zákona.“ Ve stanovisku pak Nejvyšší soud ČR dospěl dále k závěru, že je přiměřené, aby se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybovala v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za jeden rok řízení, tj. 1 250 Kč až 1 667 Kč za jeden měsíc řízení, přičemž je dále nutné zohlednit, že jakékoliv řízení vždy nějakou dobu trvá. Bylo by proto nesprávné, jestliže by i počáteční doba řízení (kterou by bylo možno považovat ještě za přiměřenou) byla odškodňována ve stejné výši jako doba jí přesahující. Pro účely vypořádání se tak pokládá za rozumné, jestliže první dva roky řízení (resp. prvních 24 měsíců) budou ohodnoceny částkou o polovinu nižší, než jsou částky uvedené výše; tedy 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky řízení dohromady (za jeden rok pak 7 500 Kč až 10 000 Kč).

65. Při stanovení základní částky se vychází primárně z celkové doby řízení. Soud v tomto konkrétním případě vycházel ze základní částky 16 000 Kč, když se jednalo o dlouhé řízení, ale nešlo o spor dvacetiletý či trvající ještě déle, pro které by se základní částka pohybovala v horní hranici rozmezí. Za první dva roky řízení přiznal soud žalobci 16 000 Kč a za dalších 8 roků 128 000 Kč (8 x 16 000 Kč), a za dva ukončené měsíce částku 2 667 Kč (16 000 Kč/12 měsíců x 2 měsíce). Celkem tedy 146 668 Kč. Dále soud modifikoval tuto částku podle kritérií uvedených v § 31a odst. 3 OdpŠk. Tuto částku tak ponížil o 30 %, a to z důvodu složitosti skutkové, procesní a z důvodu vedení řízení na dvou stupních soudní soustavy, a to opakovaně. Ke složitosti skutkové soud uvádí, že věc se týkala zadávání veřejných zakázek, hlasování rady města, ve věci byla zpracována řada znaleckých posudků, byla vyslýchána řada svědků, byli vyslechnuti obžalovaní, město se připojilo s nárokem na náhradu škody řádově v milionech korun. Procesní složitost je dána už jen tím, že obžalovaných bylo 15 osob, každá z těchto osob měla obhájce, neboť se jednalo o případ nutné obhajoby; hlavních líčení, případně dalších úkonů se tak účastnilo velké množství osob. Řízení bylo vedeno dvakrát před soudem prvního stupně, dvakrát před soudem odvolacím. Dále soud přihlédl ke kritériu významu řízení pro žalobce, neboť posuzované řízení je obecně řízení s typově vyšším významem, dále přihlédl k tomu, že žalobce byl již ve vyšším věku, a taktéž zohlednil valorizaci z důvodu růstu životní úrovně ve společnosti. Z těchto důvodů soud navýšil částku o 10 %. Celkově tak považuje soud za odpovídající zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení ve výši 117 334 Kč (146 668 Kč – 30 % + 10 %). Vzhledem k tomu, že již žalovaná poskytla žalobci částku 64 000 Kč, přiznal soud žalobci částku 53 334 Kč, a to včetně úroků z prodlení z této částky od [datum].

66. Soud vycházel z komparativní judikatury, a to z rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], a z rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], kdy se v těchto věcech jednalo o spoluobžalované v totožné trestní věci vedené u Okresního soudu ve [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]. Obvodní soudy pro [adresa] vycházely taktéž ze základní částky 16 000 Kč, kterou pak ponížily o 30 % z důvodu složitosti věci, zvýšily o 10 % z důvodu významu řízení pro tamější žalobce a snížily o 10 % z důvodu postupu soudů, u kterých shledaly průtahy. V tomto bodě se soud neztotožnil s odůvodněním výše přiměřeného zadostiučinění ve shora citovaných rozhodnutích, kde soudy byť shledaly průtahy v trestním řízení, z toho důvodu snížily základní částku o 10 %, tedy v neprospěch tamějších žalobců. Pro úplnost zdejší soud uvádí, že v [podezřelý výraz] řízení neshledal neodůvodněné průtahy; tyto žalobce navíc ani netvrdil. Z obsahu trestního spisu nevyplývá, že by byl ve věci žalobcem či jinou obžalovanou osobou podán návrh na určení lhůty jakožto prostředek na ochranu před nečinností.

67. Soud dále uvádí, že nepovažuje za přiléhavé rozhodnutí ve věci vedené u Obvodního soudu pro [adresa] sp. zn. [spisová značka], v rámci kterého se tamější žalobce domáhal zadostiučinění za nepřiměřenou délku trestního řízení vedeného u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], na které odkazoval žalobce. Dané trestní řízení sice trvalo taktéž nepřiměřeně dlouhou dobu, a to 11 let, bylo obžalováno více osob, byla vypracována řada posudků, proběhlo značné množství hlavních líčení, avšak oproti této věci byly v trestním řízení v komparativní věci shledány značné průtahy, kdy i odvolací soud při zrušení prvostupňového rozhodnutí uložil tomuto soudu zabývat se věcí přednostně s co největším urychlením. Tamější žalobce byl stíhán pro trestný čin obecného ohrožení dle ustanovení § 180 odst. 1 odst. 2 písmeno b), odst. 3 písmeno a), odst. 4 trestního zákoníku, a bylo mu kladeno za vinu usmrcení osmi osob a zranění několika desítek osob, tedy byl stíhán pro trestnou činnost výrazně závažnějšího charakteru s výrazně závažnějšími následky než v daném případě. Soud proto tento případ nepovažuje ke komparaci za vhodný.

68. Lhůtu k plnění pak soud stanovil v délce 15 dnů s ohledem na to, že žalovaná jedná prostřednictvím organizační složky státu, zastoupené [právnická osoba], a to jeho pobočkou, tudíž byl žalované dán soudem dostatečný prostor pro administrativní zpracování platební povinnosti vůči žalobci.

69. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř., když platí, že je-li ve sporu o přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle OdpŠk důvodný základ uplatněného nároku (tj. existuje-li nemajetková újma způsobená při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem), avšak přiměřené zadostiučinění posléze není přiznáno v plné žalované výši, postupuje soud při rozhodování o náhradě nákladů podle § 142 odst. 3 o. s. ř., jenž umožňuje přiznat i jen částečně úspěšnému žalobci plnou náhradu nákladů řízení, neboť rozhodnutí o výši plnění závisí na úvaze soudu, viz například nález Ústavního soudu ČR ze dne 6. 12. 2023, sp. zn. I. ÚS 2482/23. Soud tak přiznal žalobci plnou náhradu nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši celkem 6 000 Kč (z obou žalob), a dále odměny za právní zastoupení vycházeje z tarifní hodnoty 50 000 Kč podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, když v tomto případě činí sazba mimosmluvní odměny 3 100 Kč u samostatných úkonů z první žaloby, 5 100 Kč u samostatných úkonů u druhé žaloby při zohlednění dvou uplatněných nároků vycházeje tak z tarifní hodnoty 100 000 Kč, a u úkonů od spojení věci pak podle § 12 odst. 3 činí sazba 7 100 Kč, při zohlednění spojení tří uplatněných nároků vycházeje z tarifní hodnoty 150 000 Kč. Odměna tak je vypočtena následovně: za úkony právní služby spočívající v 1x převzetí a přípravě zastoupení ([spisová značka]), 1 x sepis žaloby ([spisová značka]), tj. 2 x 3 100 Kč, celkem 6 200 Kč, 1x příprava a převzetí zastoupení ([spisová značka]), 1 x sepis žaloby ([spisová značka]), tj. 2 x 5 100 Kč, celkem 10 200 Kč, k tomu 4 x režijní paušál á 300 Kč, celkem 1 200 Kč. Odměna za 1 x účast u jednání dne [datum], 1 x sepis doplnění skutkových tvrzení a důkazů, 2 x účast u jednání delší dvou hodin, 0,5 x účast u jednání, při kterém došlo k vyhlášení rozhodnutí, činí odměna celkem 4,5 x 7 100 Kč, tedy 31 950 Kč, k tomu 5 x režijní paušál á 450 Kč, tedy 2 250 Kč. Žalobci dále náleží ztráta času celkem 6 půlhodin á 150 Kč, celkem 900 Kč, a dále cestovné k ústnímu jednání dne [datum] za 40 Km vozem zn. Volskwasgen, při průměrné spotřebě 4,7 l/100 km, palivo motorová nafta o průměrné ceně 34,70 Kč/litr a sazbě základní náhrady 5,80 Kč za 1 km, v souladu s vyhláškou č. 475/2024 Sb., celkem cestovné 298 Kč, dále 2 x cestovné k ústnímu jednání dne [datum] a [datum] za 40 Km vozem zn. BMW, při průměrné spotřebě 5,5 l/100 km, palivo motorová nafta o průměrné ceně 34,70 Kč/litr a sazbě základní náhrady 5,80 Kč za 1 km, v souladu s vyhláškou č. 475/2024 Sb., celkem cestovné 2x 309 Kč, tj. 618 Kč, to vše zvýšené o 21 % DPH (nikoli ze soudního poplatku) ve výši 11 259 Kč, celkem tak náklady řízení činí 70 875 Kč.

70. Náklady řízení je žalovaná povinna uhradit žalobci podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám jeho právního zástupce, a to ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku, tak jak byla vysvětlena výše důvodnost delší pariční lhůty.