17 C 16/2011-624

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Kateřinou Pelišovou v právní věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa žalobce] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa ] za níž jedná Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových sídlem [adresa] za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa vedlejší účastnice] o zaplacení 10 196 415 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 6 879 411 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75% ročně z částky 6 879 411 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 3 317 004 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75% ročně z částky 10 196 415 Kč od [datum] do [datum] a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75% ročně z částky 3 317 004 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 158 732 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.

IV. Žalované se po právní moci tohoto rozsudku vrací část složené zálohy na provedení znaleckého posudku ve výši 7 340 Kč.

V. Žalobci se po právní moci tohoto rozsudku vrací složená záloha na provedení znaleckého posudku ve výši 4 000 Kč.

Odůvodnění

1. Původní žalobkyně [právnická osoba] (dále jen„ původní žalobkyně“) se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala zaplacení náhrady škody ve výši 229 415 Kč (daň z převodu nemovitostí, kterou vyměřil FÚ), ve výši 2 967 000 Kč (cena pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] k.ú. [obec]) a ve výši 7 000 000 Kč (cena pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec]) s příslušenstvím, která jí měla vzniknout nesprávným úředním postupem Městského soudu v Praze v řízení sp. zn. C [číslo] o zápisu změn údajů v obchodním rejstříku původní žalobkyně tenkrát ještě s [právnická osoba] spol. s r.o. na základě dne [datum] podepsané smlouvy o převodu obchodního podílu jediného společníka [právnická osoba] spol. s r. o. [jméno] [příjmení] ve výši 100 % na osobu jménem [jméno] [příjmení]. [příjmení] [jméno] [příjmení] byla smlouva podepsána [jméno] [příjmení], který vystupoval jako jeho zmocněnec, [jméno] [příjmení] předložil ověřenou kopii plné moci údajně podepsané [jméno] [příjmení] dne [datum]. Podpis na plné moci, ačkoliv byl ověřený v notářské kanceláři vedlejší účastnice, byl padělaný. [jméno] [příjmení] se náhodně počátkem května 2001 dozvěděl o tom, že byl usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum] ve vložce C [číslo] proveden zápis změn do obchodního rejstříku. Zápis byl proveden, aniž by Městský soud v Praze doručil usnesení o prováděných změnách [jméno] [příjmení], který byl účastníkem řízení, a rozhodnutí se tak nemohlo stát pravomocným. Chybný postup byl Městským soudem v Praze opakován dne [datum], kdy byly opět nezákonné změny promítnuty do obchodního rejstříku. [jméno] [příjmení] si v obou případech vyzvedl výpis z obchodního rejstříku s nesprávnými údaji, které se po odstranění chyby nevyskytují ani na úplném výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba] Městský soud v Praze následně dne [datum] rozhodl, že smlouva o převodu obchodního podílu ve výši 100 000 Kč společnosti [právnická osoba] je neplatná (dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Tento rozsudek byl po vrácení Nejvyšším soudem ČR Vrchním soudem v Praze potvrzen (rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). [jméno] [příjmení] následně podal trestní oznámení, kdy bylo Obvodním soudem pro Prahu 3 mimo jiné rozhodnuto, že podpis [jméno] [příjmení] na plné moci je padělaný. Za pomoci výpisu z obchodního rejstříku s nesprávnými a na základě podvodu uvedenými údaji byla dne [datum] [jméno] [příjmení], který vystupoval jako jednatel [právnická osoba], uzavřena kupní smlouva, na jejímž základě bylo převedeno vlastnické právo k pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k. ú. [obec]. Dne [datum] byla [jméno] [příjmení] uzavřena kupní smlouva, na jejímž základě bylo převedeno vlastnické právo k pozemku parc. [číslo] k. ú. [obec]. Kupujícím byl v obou případech [jméno] [jméno]. Katastrální úřad převod vlastnického práva vyznačil. Původní žalobkyně podala u Okresního soudu Praha – východ žaloby o určení vlastnického práva k výše uvedeným nemovitostem pod č. j. [spisová značka] a [spisová značka], kterým soud I. stupně vyhověl. Rozhodnutími Krajského soudu v Praze ze dne [datum] a [datum] byla rozhodnutí Okresního soudu pro [část Prahy] změněna tak, že žaloby na určení, že žalobkyně je vlastníkem nemovitosti, byly zamítnuty. Finanční úřad v [anonymizováno] nad [příjmení] – [příjmení] [jméno] následně vyměřil původní žalobkyni daň z převodu nemovitostí ve výši 229 415 Kč, kterou původní žalobkyně zaplatila. Dále byly zpracovány znalecké posudky na ocenění obvyklé ceny pozemků, kterými byla určena obvyklá cena pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] na částku 2 967 000 Kč a pozemku parc. [číslo] na částku 7 000 000 Kč. Za způsobenou škodu dle původní žalobkyně odpovídá jednoznačně stát, neboť při výkonu státní moci, který spočíval v nesprávném postupu Městského soudu v Praze ve spojení s nesprávným postupem notáře, došlo k vydání rozhodnutí a následnému vytvoření listiny – výpisu z obchodního rejstříku. Tato listina obsahovala nepravdivé údaje a následně byla využita pro neoprávněné majetkové převody ke škodě obchodní společnosti [právnická osoba] Původní žalobkyně je přesvědčena, že jí škoda vznikla až v letech 2007 a 2009 a nárok tak promlčen není, neboť nárok uplatnila dne [datum]. Škoda jí vznikla až doručením rozsudků odvolacího soudu ve věcech vedených Okresním soudem Praha – východ a Krajským soudem v Praze o určení vlastnického práva, tj. dne [datum rozhodnutí] (rozsudek č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]) a dne [datum rozhodnutí] (rozsudek č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]). Původní žalobkyně měla za to, že do okamžiku právní moci těchto rozhodnutí jí škoda nevznikla, neboť o vlastnické právo k pozemkům byla s konečnou platností připravena až změnami původních rozsudků. Daň z převodu nemovitostí ve výši 229 415 Kč pak byla zaplacena po vydání platebního výměru [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Teprve od těchto okamžiků bylo postaveno najisto nejen to, že vznikla škoda a kdo za ni odpovídá, ale též, jaká je její skutečná soudně vymahatelná výše. Podle původní žalobkyně je obchodní rejstřík povinen zkoumat platnost smlouvy. Z tohoto pohledu tedy porušil zákon, neboť neplatnost smlouvy neposoudil správně. Původní žalobkyně svůj nárok u žalované uplatnila dne [datum], zamítavá reakce žalované byla doručena dne [datum]. Dne [datum] žalobce ([celé jméno žalobce]) uvedl, že v trestním řízení vedeným Obvodním soudem pro Prahu 3 sp. zn. [spisová značka] proti panu [příjmení] a [příjmení] pro podezření ze spáchání tr. činu [anonymizována čtyři slova] [ustanovení pr. předpisu], rozhodující soud uzavřel, že poškozené společnosti ([právnická osoba]) škoda nevznikla, neboť její tržní hodnota byla nulová. Obžaloba byla podána dne [datum], rozsudek soudu I. stupně byl vynesen dne [datum] a pravomocné rozhodnutí bylo až v roce 2007, aniž by se soud zabýval náhradou škody. Navíc poškozeným byl přímo pan [jméno] [příjmení], nikoliv společnost, proto náhrada škody nemohla být uplatněna. Dále uvedl, že než došlo k vynesení rozsudku v této trestní věci, [jméno] [příjmení] podal proti [jméno] [příjmení] žalobu na určení neplatnosti smlouvy o převodu obchodního podílu, které bylo Městským soudem v Praze dne [datum rozhodnutí] (sp. zn. [spisová značka]) vyhověno. To bylo následně potvrzeno Vrchním soudem v Praze. Důvodem pro vyhovění však byl důvod, že smlouva byla neplatná z důvodu absentující dohody o ceně, nikoliv z důvodu, že [jméno] [příjmení] použil vědomě padělaný podpis. Žalobce uvedl, že se domnívá, že nárok na náhradu škody proti [jméno] [příjmení] nikdy dán nebyl, neboť jediný, kdo se obohatil, byl M. [jméno]. Žalobce je přesvědčen, že jediná osoba, která kdy pochybila, byl Městský soud v Praze. Dále se domnívá, že tvrzení žalované o promlčení nároku a o postavení státu až jakožto posledního dlužníka je v rozporu s dobrými mravy. Žalobce by byl nucen žalovat osobu neznámého pobytu, opakovaně soudně trestně stíhanou, zcela nemajetnou a to pro nárok, který je jednoznačně promlčen v situaci, kdy je zcela zřejmé, že pokud by oddělení obchodního rejstříku Městského soudu v Praze skutečně zkoumalo obsah předložených listin, nikdy by nezákonný zápisu do obchodního rejstříku nebyl proveden.

2. Žalovaná v podání ze dne [datum] uvedla, že nárok je promlčený, kdy k nesprávnému úřednímu postupu mělo dojít v roce 2001, resp. 2004 a nárok u ní byl uplatněn dne [datum]. K tvrzení, že obchodní rejstřík měl zkoumat platnost smlouvy, pak žalovaná uvedla, že v době rozhodování nebyly rejstříkovému soudu známy okolnosti o padělání podpisu, toto zjištění se objevilo až v trestním řízení. Žalovaná má žalobu rovněž za předčasnou s poukazem na to, že všechna řízení ohledně určení vlastnictví nebyla v době podání žaloby pravomocně skončena. Žalovaná dále upozornila, že by měla vystupovat až jako tzv. poslední dlužník, přičemž svých nároků se původní žalobkyně měla domáhat proti skutečným škůdcům, tedy pachatelům trestné činnosti. Na jednání dne [datum] uvedla, že výše škody by měla být určena znaleckým posudkem zadaným soudem. Uvedla, že nebýt nezákonného jednání pana [příjmení] a [anonymizováno], ke škodě by nedošlo a proto by se žalobce měl domáhat náhrady škody po prvotních škůdcích. Dále v rámci svého závěrečného návrhu uvedla, že jednak nebylo prokázáno, že by se původní ani současný žalobce nemohl po panu [příjmení] domáhat náhrady škody, a jednak je třeba zkoumat, do jaké míry odpovídá za škodu stát, neboť došlo k více nesprávným úředním postupům. Jednak rejstříkového soudu, tak i nesprávnému úřednímu postupu notářky, která ověřila falešný podpis, za což stát dle konstantní judikatury neodpovídá. 3. [ulice] účastnice dne [datum] vznesla námitku promlčení nároku. Uvedla, že ověření podpisu bylo učiněno způsobem, jakým jsou v notářské kanceláři podpisy ověřovány.

4. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto o procesním nástupnictví. Na místo dosavadní žalobkyně nastoupil [celé jméno žalobce].

5. Ve věci byl postupně vydán mezitímní rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým soud konstatoval, že žaloba je po právu. Tento rozsudek však byl zrušen usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Soud odvolací souhlasil se soudem I. stupně, že námitka žalované o promlčení nároku je nedůvodná a počátek běhu promlčecí lhůty musí být vázán až k okamžiku nabytí právní moci rozhodnutí odvolacího soudu (v řízení o určení vlastnictví k nemovitostem), neboť tímto okamžikem se žalobce dozvěděl o škodě a její skutečné výši. Dále souhlasil se soudem I. stupně i v tom, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu rejstříkového soudu při vyznačení právní moci na rozhodnutí o změně zápisu v obchodním rejstříku. Nicméně přisvědčil žalované o částečné odpovědnosti státu za tvrzenou škodu, přičemž uvedl, že je třeba stanovit míru odpovědnosti státu a míru odpovědnosti notářky [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Dále žalované přisvědčil ohledně toho, že se žalobce měl náhrady škody domáhat po primárním dlužníkovi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

6. Dále byl vydán rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve znění doplňujícího usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým soud žalobu v plném rozsahu zamítl. Soud dospěl k závěru, že je sice dána existence nesprávného úředního postupu a škoda na straně žalobce a obecně je dána příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vznikem škody. Nicméně žalobce měl svůj nárok uplatnit vůči [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří škodu způsobili, a stát vystupuje v pozici posledního dlužníka. Navíc žalobce neprokázal, že by právo nešlo uspokojit po [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], [číslo jednací], byl rozsudek soudu I. stupně ze dne [datum] zrušen. Soud odvolací opakovaně konstatoval, že nárok žalobce promlčený není. Při tomto typu nároku na náhradu škody proti státu je třeba vycházet z prokázané vědomosti poškozeného jednak o vzniklé škodě, ale také z toho, že za ni odpovídá právě stát (28 Cdo 1607/2012). To v daném případě nastalo až v důsledku rozhodnutí Krajského soudu v Praze o zamítnutí žaloby na určení vlastnického práva při respektování materiální publicity zápisu údajů v obchodním rejstříku. Dle závěrů Nejvyššího soudu byl vlastně legitimizován převod z nevlastníka (vlastníka, za nějž jednala neprávem trestně jednající osoba [jméno] [příjmení]) na podnikatele [jméno] [jméno], u kterého zároveň nebyl shledán nedostatek dobré víry ani při neobvykle nízké ceně převáděných nemovitostí. Až tedy tímto byl dovršen proces objektivizace skutečné škody a příčiny jejího vzniku přičitatelné státu, který nesprávným úředním postupem v rejstříkovém řízení v roce 2001 jednoznačně vytvořil podmínky pro to, aby škoda na straně původní žalobkyně byla dovršena v roce 2011, kdy o svoje pozemky definitivně přišla. Příčinná souvislost nebyla přerušena, neboť nesprávný postup rejstříkového soudu (škodní událost) zůstal tou skutečností, bez níž by k následku (vzniku škody) nedošlo. Dále odvolací soud přijal závěr, že stát odpovídá za škodu zcela, a to včetně činnosti notářky, které bylo zákonem svěřeno oprávnění ověřovat podpisy (30 Cdo 2135/2013, I. ÚS 529/09). Dále soud přisvědčil žalobci ohledně státu jako posledního dlužníka, přičemž odkázal na nejnovější rozhodnutí sp. zn. 30 Cdo 139/2019. Uzavřel, že by byl pouhý formalismus, pakliže by se původní žalobkyně, případně současný žalobce musel zcela neúčelně domáhat své pohledávky vůči [jméno] [příjmení] a s ohledem na všechny okolnosti případu nelze trvat na uplatnění pohledávky vůči primárnímu dlužníku. Městský sodu v [obec] uzavřel, že je třeba přistoupit k vyhodnocení uplatněné výše škody a to i s ohledem na již vypracovaný znalecký posudek.

7. Ve věci bylo nesporné, že žalobce (resp. původní žalobkyně) u žalované uplatnil svůj nárok na náhradu škody dne [datum] a ta jeho nároku nevyhověla stanoviskem ze dne [datum].

8. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav:

9. Rozsudkem Okresního soudu Praha – východ ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto, že původní žalobkyně ([právnická osoba]) je vlastníkem namítaných nemovitostí. Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], změnil rozsudek soudu I. stupně tak, že žalobu na určení, že původní žalobkyně je vlastníkem namítaných pozemků, zamítl. Rozsudek nabyl právní moci [datum]. Původní žalobkyně proti rozsudku podala dne [datum] dovolání, Nejvyšší soud České republiky dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], dovolání zamítl. Toto rozhodnutí Nejvyššího soudu nabylo právní moci [datum] (zjištěno ze spisu Okresního soudu Praha – východ sp. zn. [spisová značka]).

10. Rozsudkem Okresního soudu Praha – východ ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve věci žalobkyně ([právnická osoba]) proti žalovanému [jméno] [jméno], bylo určeno, že vlastníkem specifikovaných nemovitostí je žalobkyně. Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], určovací žalobu zamítl. Nejvyšší soud České republiky rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozsudek Krajského soudu v Praze (ze dne [datum]) zrušil a věc vrátil Krajskému soudu v Praze k dalšímu řízení. Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozsudek soudu I. stupně změnil a žalobu na určení, že žalobkyně ([právnická osoba]) je vlastníkem předmětných nemovitostí, zamítl (zjištěno ze spisu Okresního soudu Praha – východ sp. zn. [spisová značka]).

11. Obvodní soud pro Prahu 3 vydal dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] trestní příkaz, kterým uznal obviněného [jméno] [příjmení] vinným z trestného činu [anonymizována tři slova] dle [ustanovení pr. předpisu]. V průběhu trestního řízení byl vyhotoven znalecký posudek z oboru kriminalistika, dle kterého kopie sporného podpisu na plné moci ze dne [datum], pravděpodobně není kopií pravého podpisu [jméno] [příjmení] a pravděpodobně jde o padělek. [příjmení] podpis v notářské knize JUDr. [jméno] [příjmení] pravděpodobně není pravým podpisem [jméno] [příjmení] a pravděpodobně jde o padělek. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne [datum] byli obžalovaní [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] uznáni vinnými, že dne [datum] a [datum] způsobili trestný čin [anonymizována tři slova] dle [ustanovení pr. předpisu] [jméno] [příjmení] a byli odsouzeni k trestu odnětí svobody s podmíněným odkladem. Městský soud v Praze rozsudkem sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] rozsudek soudu I. stupně zrušil pouze ve výroku o trestech a znovu rozhodl tak, že se upouští od uložení souhrnného trestu, jinak rozsudek soudu I. stupně zůstal nedotčen (zjištěno ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 3 sp. zn. [spisová značka]). 12. [příjmení] [jméno] [příjmení] byla podána obžaloba s tím, že dne [datum] uzavřel kupní smlouvu doloženou výpisem z obchodního rejstříku, o kterém věděl, že neodpovídá skutečnosti a způsobil společnosti [právnická osoba] škodu ve výši 28 850 Kč, vybráním z účtu vedeného u Komerční banky a dopustil se tak trestného činu [anonymizováno] dle [ustanovení pr. předpisu] a dle [ustanovení pr. předpisu]. Ze znaleckého posudku Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] [číslo] vyplývá, že sporné podpisy na návrhu na povolení vkladu vlastnického práva k nemovitostem do katastru nemovitostí ze dne [datum] jsou pravděpodobně pravými podpisy obžalovaného [jméno] [příjmení]. [příjmení] podpis na kopii kupní smlouvy ze dne [datum] je pravděpodobně taktéž jeho pravým podpisem. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum] byl [jméno] [příjmení] uznán vinným z trestného činu [anonymizováno] podle § [anonymizováno] odst. [anonymizována dvě slova] Vrchní soud v Praze rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] napadený rozsudek Městského soudu v Praze zrušil a znovu rozhodl, že obžalovaný [jméno] [příjmení] je vinen z trestného činu [anonymizováno] podle § [anonymizováno] odst. [anonymizováno] a [anonymizováno]. Toto rozhodnutí Vrchního soudu nabylo právní moci [datum] (zjištěno ze spisu Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka]).

13. Dne [datum] žalobce [jméno] [příjmení] podal proti žalovanému [jméno] [příjmení] žalobu o určení neplatnosti smlouvy o převodu obchodního podílu k Městskému soudu v Praze. Dne [datum] soud rozhodl rozsudkem č. j. [číslo jednací] a určil, že smlouva o převodu obchodního podílu ze dne [datum] mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], je neplatná. Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne [datum] rozhodl tak, že rozsudek soudu I. stupně se mění tak, že se zamítá žaloba o určení, že smlouva o převodu obchodního podílu ze dne [datum], mezi žalobcem a žalovaným, je neplatná. Ve věci žalobce podal dne [datum] dovolání. Nejvyšší soud České republiky dne [datum rozhodnutí] (č. j. [číslo jednací]) rozhodl tak, že rozsudek Vrchního soudu ze dne [datum] se zrušuje a věc se vrátila k dalšímu řízení. Vrchní soud v Praze rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [číslo jednací], potvrdil rozsudek soudu I. stupně, kterým určil, že smlouva o převodu obchodního podílu je neplatná, s odůvodněním, že podpis [jméno] [příjmení] byl na plné moci ze dne [datum] zmocňující [jméno] [příjmení] k převodu 100% obchodního podílu společnosti [právnická osoba] padělaný. Toto rozhodnutí nabylo právní moci [datum] (zjištěno ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka]).

14. Ze spisu C [číslo] Městského soudu v Praze, týkající se společnosti [právnická osoba] (později [právnická osoba]), [IČO], bylo zjištěno, že dne [datum] navrhovatel společnost [právnická osoba] podala návrh na změnu zápisu v obchodním rejstříku, aby bylo zapsáno nové sídlo společnosti - [obec a číslo], zapsán nový statutární orgán – jednatel [jméno] [příjmení], a aby byl zapsán nový společník [anonymizována dvě slova]. Návrh podepsal [jméno] [příjmení], jako jednatel společnosti [právnická osoba] Současně bylo předloženo i prohlášení účastníka řízení, ve kterém [jméno] [příjmení] prohlásil, že souhlasí s tímto řízením. Prohlášení podepsal dne [datum]. Dále byla s tímto návrhem předložena smlouva o převodu obchodního podílu uzavřená mezi [jméno] [příjmení], zastoupeným [jméno] [příjmení] (jako převodcem) a [jméno] [příjmení] (jako nabyvatelem), kdy touto smlouvou ze dne [datum] byl učiněn převod obchodního podílu [jméno] [příjmení] na [jméno] [příjmení]. Jako převodce byl podepsán [jméno] [příjmení] na základě plné moci [jméno] [příjmení] a jako nabyvatel byl podepsán [jméno] [příjmení]. Tato listina byla vlastnoručně podepsána v notářské kanceláři JUDr. [jméno] [příjmení] dne [datum]. Ve spisu je dále založeno prohlášení účastníka řízení [jméno] [příjmení], který jednal jménem [jméno] [příjmení] na základě zvláštní plné moci ze dne [datum], která je přílohou notářského zápisu založeného u Městského soudu v Praze číslo vložky [číslo]. Usnesením ze dne [datum] bylo vymazáno dosavadní sídlo společnosti - [obec a číslo], byl vymazán statutární orgán jednatel - [jméno] [příjmení] a společník - [jméno] [příjmení] a nově bylo zapsáno sídlo - [obec a číslo], jako statutární orgán byl zapsán jednatel - [jméno] [příjmení] a společník - [jméno] [příjmení] pod [číslo jednací]. Původně byla na tomto usnesení vyznačena právní moc dne [datum]. V záznamu ze dne [datum], je uvedeno, že shora uvedené usnesení nenabylo právní moci, jelikož nebylo zasláno všem účastníkům. [jméno] [příjmení] bylo předmětné usnesení doručeno dne [datum], kdy jej osobně převzal. Následuje podnět k řízení podle [ustanovení pr. předpisu] týkající se zápisu do obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba], ve kterém je uvedeno, že [jméno] [příjmení] se nezúčastnil žádného úkonu, nikomu neudělil plnou moc k převodu podílu a neučinil žádný úkon směřující k převodu a přepisu společnosti. Právnímu zástupci [jméno] [příjmení], panu [příjmení] [jméno] [příjmení], bylo usnesení ze dne [datum] doručeno dne [datum]. Navrhovatel [jméno] [příjmení] prostřednictvím svého zástupce podal [datum] odvolání a navrhl, aby bylo změněno usnesení soudu I. stupně ze dne [datum], kterým byly zapsány změny [právnická osoba] spol. s r. o. Z výpisu z obchodního rejstříku, založeného ve spise, ze dne [datum] vyplývá, že dne [datum] bylo zapsáno nové sídlo společnosti na [část Prahy] [datum] byl vymazán jednatel [jméno] [příjmení] a byl zapsán nový jednatel [jméno] [příjmení] a dne [datum] byl vymazán společník [jméno] [příjmení] a zapsán nový společník [jméno] [příjmení]. Vrchní soud v Praze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozhodl, že usnesení Městského soudu z [datum] se zrušuje a věc byla vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení, neboť nebylo postaveno najisto, zda došlo k platnému uzavření smlouvy o převodu obchodního podílu a převodu obchodního podílu. Dne [datum] do řízení vstoupilo Městské státní zastupitelství. Dne [datum] bylo Městským soudem v Praze rozhodnuto, že se vymazává sídlo společnosti - [obec a číslo], dále statutární orgán - jednatel [jméno] [příjmení] a společník - [jméno] [příjmení] a zapisuje se sídlo [obec a číslo], statutární orgán jednatel [jméno] [příjmení] se dnem vzniku funkce [datum] a společník [jméno] [příjmení], tento zápis změny je dnem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Navrhovatelka společnost [právnická osoba] za účasti [jméno] [příjmení] dne [datum] podala odvolání na zápis změny do obchodního rejstříku. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo usnesení soudu I. stupně zrušeno a věc byla vrácena k dalšímu řízení, neboť doposud nebylo rozhodnuto o dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky proti [jméno] [příjmení] ve věci neplatnosti smlouvy o převodu obchodního podílu. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo rozhodnuto tak, že řízení o návrhu na zápis změn se zastavuje a toto usnesení nabylo právní moci [datum], s odůvodněním, že návrh ze dne [datum] nebyl podepsán jednatelem [právnická osoba] [příjmení] a jednalo se tak o neodstranitelnou vadu řízení, neboť bylo prokázáno v mnoha řízeních, že [jméno] [příjmení] nikdy nebyl jednatelem společnosti [právnická osoba] a nebyl ani společníkem a nebyl tedy oprávněn podepsat návrh na zápis změn ze dne [datum] za společnost [právnická osoba]

15. Z výpisu rejstříků trestů bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jsou osobami opakovaně trestně stíhanými. Dle výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] nevlastní žádný nemovitý majetek. Z usnesení Policie ČR ze dne [datum] [anonymizováno] [číslo] [rok] bylo zjištěno, že tímto usnesením byla odložena věc trestního oznámení [jméno] [příjmení] na [jméno] [příjmení], který se měl dopustit trestného činu [anonymizováno] tím, že neoprávněně a za pomoci padělané plné moci převedl na základě smlouvy ze dne [datum] obchodní podíl společnosti [právnická osoba], neboť nejde o podezření z trestného činu a není namístě věc vyřídit jinak. Z usnesení Policie ČR ze dne [datum] bylo zjištěno, že tímto usnesením podle ustanovení § 159a odst. 1. trestního řádu bylo odloženo trestní oznámení [jméno] [příjmení], týkající se podezření ze spáchání trestného činu podvodu, kterého se měli dopustit [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Z rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že tímto rozsudkem byl [jméno] [příjmení] uznán vinným, že si přisvojil cizí věc, která mu byla svěřena, a způsobil na cizím majetku škodu nikoli malou, jednak úmyslně vyvolal pojistnou událost a tímto činem způsobil škodu nikoli malou, jednak jinému způsobil vážnou újmu na právech tím, že uvedl někoho v omyl. Škoda byla vyčíslena na částku 211 565 Kč. Z usnesení OSZ [obec a číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že tímto usnesením bylo dle ust. §149 odst. l tr. ř. zrušeno usnesení policejního rady Policie ČR ze dne [datum], kterým odložil věc podezření ze spáchání trestného činu podvodu, kterého se měli dopustit podezřelí [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] tím, že [jméno] [příjmení] dne [datum] v notářské kanceláře JUDr. [příjmení] předložil plnou moc s padělaným podpisem [jméno] [příjmení] a této využil k převodu obchodního podílu společnosti [právnická osoba] se základním kapitálem na [jméno] [příjmení], což učinil bez vědomí [jméno] [příjmení]. Policejnímu radovi bylo uloženo o věci znovu jednat a rozhodnout. Dle protokolu o výslechu [jméno] [příjmení] ze dne [datum] Policií ČR [jméno] [příjmení] uvedl, že dosahuje čistého měsíčního příjmu cca 25 000 Kč, a uvedl, že je nemajetný. Z usnesení státního zástupce MSZ [obec] ze dne [datum] bylo zjištěno, že tímto usnesením byla stížnost [jméno] [příjmení] proti usnesení policejního orgánu ze dne [datum], jímž bylo zahájeno trestní stíhání [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], zamítnuta. Z rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou dne [datum], nečitelné spisové značky, bylo zjištěno, že tímto rozsudkem obžalovaný [jméno] [příjmení] byl uznán vinným spácháním trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1 odst. 2 trestního zákona a trestným činem pojistného podvodu dle § 250a odst. 1 odst. 3 trestního zákona a byl odsouzen za použití § 250 odst. 2 trestního zákona a § 35 odst. 2 trestního zákona k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou roků. Obžalovanému byla uložena povinnost nahradit poškozené škodu ve výši 100 000 Kč, dále mu byla uložena povinnost nahradit poškozené [příjmení] pojišťovně škodu ve výši 380 260 Kč. Z podání ze dne [datum] adresovaného Obvodnímu soudu pro Prahu 3 bez uvedení, kdo předmětné podání posílal, bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] byl obžalován ze spáchání trestného činu poškozování cizích práv dle § 209 odst. 1 písm. a) trestního zákona. [příjmení] [jméno] [příjmení] se v současné době vede trestní řízení u Krajského soudu [obec] – pobočka [obec] pod sp. zn. [spisová značka]. V tomto trestním řízení je [jméno] [příjmení] obžalován ze spolupachatelství dle § 9 odst. 2 trestního zákona ze spáchání trestného činu loupeže dle § 234 odst. 1 odst. 3 trestního zákona, hrozí mu trestní sazba odnětí svobody deset až patnáct let. Z úředního záznamu ze dne [datum] bylo zjištěno, že tohoto dne se v budově Vrchního soudu [obec] nacházela osoba v celostátním pátrání. [příjmení] zjistila, že se jedná o [jméno] [příjmení], narozeného [datum], kdy na jmenovaného byl vydán příkaz k zatčení, který vydal dne [datum rozhodnutí] Městský soud v Praze pod č. j. [spisová značka]. Na základě uvedených skutečností byl [jméno] [příjmení] zatčen dle § 69 odst. 3 trestního řádu, na osobní svobodě omezen téhož dne. Z usnesení Krajského soudu [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že ve věci obžalovaného [jméno] [příjmení] podle § 231 odst. 1 trestního řádu z důvodů uvedených v § 172 odst. 2 písm. c) trestního řádu se zastavuje trestní stíhání. Z podání Policie ČR bez uvedení data, adresovaného Městskému soudu v Praze, bylo zjištěno, že tímto podáním Policie sdělila, že [jméno] [příjmení] na adrese v [obec], ulice [ulice], nebydlí. Zde bydlí jeho rodiče a ti s ním nemají v současné době žádný kontakt. Z příkazu k zatčení ze dne [datum], nečitelná spisová značka, bylo zjištěno, že tímto dnem byl dán příkaz k zatčení [jméno] [příjmení]. Z podání Policie ČR ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo] bylo zjištěno, že tímto Policie sdělila Městskému soudu v Praze, že [jméno] [příjmení] na udávané adrese opakovaně nezastihla. Dne [datum] byla podána [jméno] [příjmení] stížnost proti usnesení Policie ČR, ze dne [datum] ČTS:PSP [číslo] [číslo] (zjištěno z podání ze dne [datum]). Z podání Policie ČR, doručeného Městskému soudu v Praze dne [datum], bylo zjištěno, že tímto podáním Policie ČR sdělila, že po [jméno] [příjmení] bylo dne [datum] vyhlášeno pátrání na území České republiky a jsou prováděna opatření k jeho zadržení. Z usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], bylo zjištěno, že tímto usnesením v trestní věci obžalovaného [jméno] [příjmení] bude konáno řízení proti uprchlému dle § 302 a následující trestního řádu. Z protokolu o jednání u Městského soudu v Praze sp. zn [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] bylo zjištěno, že při tomto jednání [jméno] [příjmení] uvedl, že chce bydlet u svých rodičů. Z protokolu o zatčení ze dne [datum] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] na základě příkazu k zatčení vydaného Městským soudem v Praze ze dne [datum] byl zatčen. Z úředního záznamu ze dne [datum] a [datum] bylo sděleno, že [jméno] [příjmení] byl zatčen na základě příkazu k zatčení vydaného Městským soudem v Praze sp. zn. [spisová značka]. Z protokolu sepsaného u Městského soudu v Praze [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], bylo zjištěno, že při tomto jednání bylo vyhlášeno usnesení, kterým se [jméno] [příjmení] propustil ze zadržení na svobodu. Z rozsudku Městského soudu v Praze [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] bylo zjištěno, že tímto rozsudkem byl zrušen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] pouze ve výroku o trestech. Podle § 259 odst. 3 písm. b) trestního řádu bylo znovu rozhodnuto tak, že při nezměněném výroku o vině trestným činem poškozování cizích práv dle § 209 odst. 1 písm. a) trestního zákona se podle § 37 trestního zákona upouští od uložení souhrnného trestu vzhledem k trestu uloženého rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] ve věci obžalovaného [jméno] [příjmení]. Z příkazu k zatečení Obvodní soud pro Prahu 3 ze dne [datum rozhodnutí] (sp. zn. [spisová značka]) bylo zjištěno, že OSZ pro [část Prahy] na [jméno] [příjmení] obžalobu po trestný či dle § 250 odst. l, 2, kterého se měl dopustit tím, že v r. 2003 v [obec a číslo] vylákal finanční prostředky v celkové výši 142 000 Kč. Obžalovaný se nikdy k soudu nedostavil. Z úředního záznamu ze dne [datum] bylo zjištěno, že se [jméno] [příjmení] v místě sdělené adresy se nezdržuje. Ze zprávy probačního asistenta 14. 11. (nečitelný rok) bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] se ke konzultacím v rámci uloženého dohledu opakovaně nedostavuje, v současné době to zdůvodňuje pracovní neschopností, o které však nepředložil žádný doklad. Z úředního záznamu ze dne [datum] bylo zjištěno, že na [jméno] [příjmení] byl [příjmení] [obec a číslo] sp. zn. [anonymizováno] [spisová značka] vydán příkaz k zatečení. Dle protokolu o výslechu [jméno] [příjmení] ze dne [datum] uvedl do protokolu [jméno] [příjmení], že je OSVČ, má ukončené SOU s maturitou, měsíční příjem činí 20 000 Kč, je nemajetný. Ze zprávy Městské části [obec a číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] je od [datum] hlášen na adrese ohlašovny, předtím adrese [obec a číslo] [část obce], zde fakticky nebydlel, nebyl řešen přestupkovou komisí, nepobíral žádné sociální dávky. Ze sdělení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne [datum rozhodnutí] (sp. zn. [spisová značka]) bylo zjištěno, že dlužník [jméno] [příjmení] má pohledávku ve výši 10 000 Kč. Předvoláním ze dne [datum] byl [jméno] [příjmení] předvolán k prostudování trestního spisu na [datum]. Vyrozuměním o změně právní kvalifikace ze dne [datum] byl obhájce [jméno] [příjmení] vyrozuměn o změně právní kvalifikace stanovené usnesením o zahájení trestního stíhání ze dne [datum]. Výzvou k nastoupení k trestu ze dne [datum] byl [jméno] [příjmení] vyzván, aby nejpozději dne [datum] nastoupil k výkonu trestu odnětí svobody uložený rozsudkem Městským soudem v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Z usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] (sp. zn. [spisová značka]) bylo zjištěno, že tímto usnesením byla [jméno] [příjmení] uložena povinnost nahradit českému státu na účet MS Praha odměnu uhrazenou ustanovenému obhájci ve výši 38 788,05 Kč. Ze zprávy Vězeňské služby ČR ze dne [datum] bylo zjištěno, že odsouzený [jméno] [příjmení] vykonává trest odnětí svobody uložený mu Městským soudem v Praze sp. zn. [spisová značka]. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] (sp. zn. [spisová značka]) bylo rozhodnuto, že [jméno] [příjmení] nemá nárok na bezplatnou obhajobu. Z podání Vězeňské služby ČR ze dne [datum] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] nenastoupil do výkonu trestu, dle výzvy k nastoupení k trestu ze dne [datum]. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] a hlášení změn ze dne [datum] bylo jištěno, že byl [jméno] [příjmení] podmíněně propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody. Do protokolu o podání vysvětlení dne [datum] [jméno] [příjmení] uvedl, že je bez příjmu, nemajetný.

16. Z potvrzení o převzetí finanční hotovosti do advokátního depozita zn. [číslo] bylo zjištěno, že dne [datum] Mgr. [jméno] [příjmení] potvrdil převzetí částky 983 310 Kč do advokátního depozita a zavázal se s ní nakládat výlučně ve smyslu kupní smlouvy ze dne [datum], uzavřené mezi společností [právnická osoba], zastoupenou jednatelem [právnická osoba] [anonymizováno], a [jméno] [jméno].

17. Z kupní smlouvy uzavřené mezi společností [právnická osoba] a [jméno] [jméno] ze dne [datum] bylo zjištěno, že prodávající [právnická osoba] pol. s r. o., zastoupená jednatelem [právnická osoba] [anonymizováno], potvrdila a kupujícímu zaručila, že na základě kupní smlouvy ze dne [datum], jejíž vklad byl povolen Katastrálním úřadem [okres] pod [číslo jednací], vlastníkem mj. nemovitostí, pozemků číslo parcelní [číslo] o výměře [výměra]. Nemovitosti jsou zapsány v evidenci nemovitostí u Katastrálního úřadu [okres] na [list vlastnictví], [územní celek], okres [okres]. Prodávající prodává a přenechává a na základě této kupní smlouvy již prodal a přenechal kupujícímu všechny nemovitosti uvedené shora, se všemi součástmi a příslušenstvími za dohodnutou kupní cenu 1 100 000 Kč.

18. Z podání náměstkyně OSZ pro [část Prahy] uvedení data, bylo zjištěno, že obviněný [jméno] [příjmení] dne [datum] jako jednatel společnosti prodal nemovitost a pozemek této společnosti, zapsané v Katastru nemovitosti na [list vlastnictví], obec Jirny. Na katastrálním úřadu však k převodu nedošlo, neboť do správního řízení vstoupil poškozený [příjmení] prostřednictvím svého právního zástupce. Obvinění tím, že uvedli v omyl poškozeného [příjmení], neboť oproti padělané plné moci převedli obchodní podíl ve společnosti [právnická osoba] na osobu obviněného [příjmení], který se stal rovněž jednatelem firmy, naplnili jak po stránce subjektivní, tak objektivní, znaky skutkové podstaty trestného činu poškozování cizích práv ve spolupachatelství dle § 9 odst. 2 trestního zákona. K osobě obviněného [příjmení] bylo zjištěno, že nemá záznam v rejstříku trestů, obviněný [příjmení] byl v minulosti dvakrát soudně trestán, naposledy rozsudkem Okresního soudu [obec] ze dne [datum], který nabyl právní moci [datum], a byl mu uložen podmíněný trest odnětí svobody v trvání patnácti měsíců se zkušební dobou [datum] a peněžitý trest, který [datum] zaplatil.

19. Z plné moci ze dne [datum] bylo zjištěno, že došlo k ověření podpisu [jméno] [příjmení] na plné moci, kterou měl [jméno] [příjmení] zmocnit [jméno] [příjmení] k podání změn do obchodního rejstříku, úřednicí [jméno] [příjmení], jménem notářky JUDr. [jméno] [příjmení], zapsáno v ověřovací knize pod č. I. [číslo] [rok]. Zmocnitel uznal svůj podpis za vlastní a totožnost byla zjištěna z úředního průkazu.

20. Dle znaleckého posudku vypracovaného [celé jméno znalce], soudním znalcem z oboru ceny a odhady nemovitostí [číslo] [tel. číslo] ze dne [datum] a [číslo] [číslo] a z jeho výpovědi před soudem dne [datum] byla stanovená obvyklá cena pozemku parc. [číslo] včetně příslušenství, vše v katastrálním území a obci [obec], okres [okres] ke dni [datum] částkou 6 350 000 Kč a obvyklá cena pozemků parc. [číslo] bez příslušenství vše v katastrálním území a obci [obec], okres [okres] byla ke dni [datum] stanovena částkou 300 000 Kč.

21. Dle znaleckého posudku vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení], soudním znalcem z oboru ekonomika, se zvláštní specializací oceňování nemovitostí ze dne [datum], [číslo] 2008 a ze dne [datum], [číslo] 2009 byla stanovená obvyklá cena pozemku par. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres] ke dni [datum] částkou 7 000 000 Kč a obvyklá cena pozemků parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres], ke dni [datum] částkou 2 967 000 Kč.

22. Původní žalobkyni byla vyměřena daň z převodu nemovitostí ve výši 229 415 Kč, kdy jí bylo rozhodnutím o přeplatku ze dne [datum] sděleno, že byl převeden přeplatek na dani z přidané hodnoty vykázaný ke dni [datum] na úhradu nedoplatku na dani z převodu nemovitostí ve výši 229 411 Kč s datem úhrady dne [datum] (zjištěno z platebního výměru ze dne [datum] vydaný Finančním úřadem v [anonymizováno] nad [příjmení] – [příjmení] [jméno] [číslo jednací]; rozhodnutí o přeplatku ze dne [datum] vydaného Finančním úřadem v [anonymizováno] nad [příjmení] – [příjmení] [jméno], [číslo jednací]).

23. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

24. Dne [datum] byla podepsána smlouva o převodu obchodního podílu jediného společníka [právnická osoba] spol. s r. o. [jméno] [příjmení] ve výši 100 % na osobu jménem [jméno] [příjmení]. [příjmení] [jméno] [příjmení] byla smlouva podepsána [jméno] [příjmení], který vystupoval jako jeho zmocněnec a který předložil ověřenou kopii plné moci údajně podepsané [jméno] [příjmení] dne [datum]. Podpis na plné moci, i když ověřený v notářské kanceláři, přitom nebyl podpisem [jméno] [příjmení] a jednalo se o podpis padělaný. Usnesením Městského soudu v Praze, ze dne [datum], sp. zn. C [číslo] byl proveden zápis změn v sídle a statutárním orgánu společnosti do obchodního rejstříku. Zápis změn byl proveden bez toho, že by Městský soud v Praze doručil usnesení o prováděných změnách [jméno] [příjmení], jako účastníku řízení a rozhodnutí se tak nemohlo stát pravomocným, jak bylo původně na usnesení vyznačeno. Dne [datum] byla [jméno] [příjmení], vystupujícím jako jednatel [právnická osoba], uzavřena kupní smlouva, na jejímž základě bylo převedeno vlastnické právo k pozemku parc. [číslo] zapsaného v katastrálním území Jirny, vedeným v té době na [list vlastnictví] pro obec a katastrální území Jirny, u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha – východ. Dne [datum] uzavřel [jméno] [příjmení], vystupující jako jednatel [právnická osoba], kupní smlouvu, na jejímž základě převedl vlastnické právo k pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] vše v katastrálním území Jirny. Kupujícím byl v obou případech [jméno] [příjmení] [právnická osoba] podala proti nově zapsanému vlastníkovi výše uvedených pozemků u Okresního soudu Praha – východ, pod sp. zn.. 11 C 101/2007 a 3 C 11/2001 žaloby o určení vlastnického práva k výše uvedeným pozemkům. Soud I. stupně oběma podaným žalobám vyhověl. K odvolání [jméno] [jméno], Krajský soud v Praze dne [datum] a [datum] změnil rozsudky tak, že žaloby na určení, že žalobkyně ([právnická osoba]) je vlastníkem pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] byly zamítnuty. Finanční úřad v Brandýse nad [příjmení] – [příjmení] [jméno], vyměřil žalobkyni daň převodu nemovitostí ve výši 229 415 Kč, která byla původní žalobkyni započtena v rozsahu 229 411 Kč na přeplatku na dani, a tedy v této částce byla dne [datum] daň uhrazena.

25. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

26. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále také jen„ OdpŠk“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

27. Podle § 3 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily písm. a) státní orgány, písm. b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby").

28. Podle § 4 odst. 1 OdpŠk a výkon státní správy podle § 3 odst. 1 písm. b) se považuje i sepisování veřejných listin o právních úkonech, zápisy skutečností do veřejného rejstříku provedené notářem podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob, úkony notáře jako soudního komisaře a úkony soudního exekutora, případně jeho zástupce, zanikl-li exekutorovi výkon exekutorského úřadu a je-li tímto zástupcem exekutorský kandidát, při výkonu exekuční činnosti, sepisování exekutorských zápisů a při činnostech vykonávaných z pověření soudu podle zvláštního právního předpisu.

29. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena písm. a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního, písm. b) nesprávným úředním postupem 30. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 ustanovení právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

31. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

32. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

33. Soud nejprve konstatuje, že námitka promlčení vznesená žalovanou není důvodná, jak podrobně rozvedl ve svém usnesení Městský soud v Praze ze dne [datum] bod 40 a 41 odůvodnění, kdy sodu I. stupně je vázán názorem soudu odvolacího. Soud pouze shrnuje, že běh promlčecí doby v případě náhrady škody proti státu počíná dnem, kdy se poškozený o škodě dozvěděl, ale také o tom, že za ni odpovídá stát (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 8. 2012, sp. zn. 28 Cdo 1607/2012). V posuzovaném případě počala tříletá promlčecí doba stanovená ust. § 32 odst. 1 OdpŠk běžet až právní mocí rozsudků Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], tj. [datum rozhodnutí] a [datum].

34. Právní předchůdkyně žalobce svůj nárok u žalované dle § 14 OdpŠk uplatnila dne [datum], čímž splnila podmínku pro nárokování škody u soudu.

35. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za škodu podle výše citovaného zákona, je nutno, aby byly naplněny následující podmínky. Existence odpovědnostního titulu, tedy v daném případě nesprávný úřední postup, dále vznik škody a současně také příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou škodou, přičemž všechny tyto podmínky musí být splněny současně. K tomuto se již vyjádřil Městský soud v Praze ve svém usnesení ze dne [datum], kdy soud je tímto názorem vázán. Soud nicméně pro přehlednost jeho závěry rekapituluje.

36. V řízení bylo prokázáno, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu, kterého se dopustil zejména rejstříkový soud, resp. Městský soud v Praze (dříve Krajský obchodní soud v [obec]), tím, že nesprávně vyznačil doložku právní moci na usnesení o změně zápisu v obchodním rejstříku, kdy toto usnesení nedoručil všem účastníkům řízení, tedy i bývalému jednateli a společníkovi společnosti.

37. Po provedeném dokazování bylo zjištěno, že došlo ke vzniku škody. Škodou je dle § 2894 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) (§ 26 OdspŠk) újma, která se projevuje v majetkové sféře poškozeného, je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi ([příjmení], Petr. § 2894 (Povinnost nahradit újmu). In: SIMON, Pavel, a spol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 [číslo]). 1. vydání. [obec]: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, s. [číslo]). Vzniklá škoda tak spočívala ve snížení aktiv předchůdkyně žalobce, což se projevilo v její majetkové sféře. Škoda vznikla prodejem uvedených nemovitostí ve vlastnictví předchůdkyně žalobce a zaplacením, resp. započtením daně z převodu těchto nemovitostí.

38. Dále bylo v řízení jednoznačně prokázáno, že v příčinné souvislosti s tímto nesprávným úředním postupem došlo ke vzniku škody (k její výši viz dále). Jak již uvedl soud odvolací, nesprávný postup rejstříkového soudu byl tou podstatnou a relevantní skutečností, bez níž by ke vzniku škody nedošlo, proto tento postup byl příčinou vzniku škody (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 4. 2018, sp. zn. 30 Cdo 1945/2016, [jméno]; [jméno]. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. V Praze: xanon -206, 2019. Právní praxe. ISBN 978-80-7400 -768-2).

39. Soud pro úplnost dodává, že došlo i k nesprávnému úřednímu postupu notářky JUDr. [jméno] [příjmení], neboť ta ověřila padělaný podpis [jméno] [příjmení], nicméně za škodu vzniklou tímto nesprávným úředním postupem odpovídá stát. Soud je vázán právním názorem soudu odvolacího, který tento závěr vyslovil, a navíc soud vycházel z novější judikatury, resp. rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 12. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2135/2013 a I. ÚS 529/09. Navíc, jak již bylo uvedeno výše, zásadní a podstatnou příčinnou vzniku škody byl právě nesprávný úřední postup rejstříkového soudu (nikoliv notářky), který usnesení o změně údajů v obchodním rejstříku nedoručil všem účastníkům řízení, následně vyznačil nesprávné skutečnosti do obchodního rejstříku a na základě uvedeného (při respektování zásady materiální publicity) došlo k prodeji předmětných nemovitostí. Na tento zásadně nesprávný a nepochopitelný úřední postup poukázaly i trestní soudy.

40. K tvrzené námitce o„ státu jako posledním dlužníku“ soud uvádí, že odvolací soud uzavřel, že by bylo příliš formalistické požadovat po žalobci, resp. jeho předchůdkyni, aby náhradu vzniklé škody vymáhal po původním dlužníkovi [jméno] [příjmení], neboť bylo již judikováno, že nelze škodu vymáhat po primárním dlužníkovi, osvědčují-li to okolnosti případu (zejména nemajetnost [jméno] [příjmení] a jeho opakované odsouzení, jak bylo provedenými důkazy prokázáno). Při tomto závěru odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 11. 2019, sp. zn. 30 Cdo 139/2019. Princip„ stát až jako poslední dlužník“ se tak v řešené věci nepoužije. Soud se s tímto plně ztotožňuje.

41. Soud tedy s ohledem na uvedené již pouze posuzoval výši vzniklé škody. Škodou je dle § 2894 o. z. újma, která se projevuje v majetkové sféře poškozeného, je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi, a je tedy napravitelná poskytnutím majetkového plnění, ať již ve formě naturální restituce, nebo v penězích. Účelem náhrady škody je pak vyrovnání rozdílu (interesse) mezi stavem, který tu je z důsledku existence skutečnosti vyvolávající škodu, a stavem, který by tu byl, pokud by k této skutečnosti nedošlo. (BEZOUŠKA, Petr. § 2894 (Povinnost nahradit újmu). In: SIMON, Pavel, a spol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 –3014). 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, s. 1496). Žalobce požadoval náhradu škody ve výši 10 196 415 Kč. Škoda dle žalobce jednak spočívá v ceně výše uvedených nemovitostí, které byly prodány na základě kupní smlouvy ze dne 24. 5. 2001 a 11. 5. 2001, (2 967 000 Kč a 7 000 000 Kč) a v dani z převodu těchto nemovitostí (229 415 Kč). Soud se ztotožňuje s tím, že škoda byla jednak představovaná cenou prodaných nemovitostí a jednak zaplacenou daní z převodu těchto nemovitostí, k jejíž úhradě byla dle tehdy platných předpisů povinna právní předchůdkyně žalobce, jakožto prodávající, nicméně soud se již neztotožňuje s výši požadované škody.

42. Žalobce cenu posuzovaných nemovitostí odvozoval ze znaleckého posudku vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] [rok] ze dne [datum] (obvyklá cena pozemků parc. [číslo] ke dni [datum]) a [číslo] [rok] ze dne [datum] (obvyklá cena pozemku parc. [číslo] ke dni [datum]). Soud nechal vypracovat nový znalecký posudek pro stanovení ceny nemovitostí ke dni účinků vkladu do katastru nemovitostí, tj. ke dni [datum] a [datum] a to zejména s ohledem na žádost žalované, která se znaleckým posudkem předloženým žalobcem nesouhlasila. Soud ustanovil soudního znalce [celé jméno znalce], CSc., ten dospěl k závěru, že hodnota nemovitosti parc. [číslo] byla ke dni [datum] ve výši 6 350 000 Kč a nemovitosti parc. [číslo] byla ke dni [datum] ve výši 300 000 Kč. V rámci svého výslechu dne [datum] soudní znalec uvedl, že enormní rozdíl ve výsledné ceně posuzovaných nemovitostí parc. [číslo] spočívá v tom, že tyto dva pozemky dříve nebyly posuzovány jako stavební pozemek, jakoby tomu bylo dnes, ale dle tehdy platných předpisů se oceňovaly jako zemědělská půda a orná půda. Uvedené si ověřil i u starosty obce. Soud vycházel z jím zadaného znaleckého posudku, tj. cena nemovitosti parc. [číslo] je ve výši 6 350 000 Kč a parc. [číslo] ve výši 300 000 Kč, neboť žalobce k uvedenému znaleckému posudku neměl námitek ani připomínek (vyjádření ze dne [datum]) a přímo při jednání soudu dne [datum] uvedl, že nebude tuto výši sporovat. Žalovaná se stanovenou cenou pozemků taktéž souhlasila, neboť k zadanému znaleckému posudku neměla výtek a při jednání soudu, v rámci kterého byl znalec vyslechnut, neměla na soudního znalce dotazy. Soud tak žalobci vyhověl co do částky 6 650 000 Kč.

43. Žalobce dále požadoval zaplacení částky 229 415 Kč představující zaplacenou daň za převod výše uvedených nemovitostí. Žalovaná nesporovala, že by daň nebyla uhrazena (jednání soudu dne [datum]). Soud z provedeného dokazování má sice za prokázané, že byla předchůdkyni žalobce stanovena daň z převodu nemovitosti ve výši 229 415 Kč (platební výměr ze dne [anonymizováno] 5 [rok]), nicméně soud nemá za prokázané, že by byla tato částka uhrazena v plné výši. V řízení bylo prokázáno, že předchůdkyni žalobce byla z přeplatku s datem úhrady dne [datum] převedena částka 229 411 Kč, nikoliv částka 229 415 Kč a žalobce ani předchůdkyně žalobce soudu nedoložili, že by k úhradě zbývající částky 4 Kč došlo jiným způsobem, kdy k výzvě soudu, ať je doložen důkaz o zaplacení daně z převodu nemovitostí bylo předloženo pouze rozhodnutí o přeplatku ze dne [datum]. Soud tak má za prokázané, že žalobce, resp. předchůdkyně žalobce zaplatila na dani z převodu předmětných nemovitostí částku 229 411 Kč a žalobě v této částce vyhověl.

44. S ohledem na uvedené tak soud přiznal žalobci částku 6 879 411 Kč (6 650 000 + 229 411) a ve zbytku (3 317 004 Kč) žalobu zamítl (výrok I. a II.).

45. Soud přiznal žalobci zákonný úrok z prodlení z částky 6 879 411 Kč od [datum] do zaplacení, ve zbytku (zákonný úrok z prodlení z částky 10 196 415 Kč od [datum] do [datum] a z částky 3 317 004 Kč od [datum] do zaplacení) zamítl. Úrok byl přiznán v zákonné výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., která byla ke dni [datum] 7,75 %. Žalovaná se dostala do prodlení uplynutím šesti měsíců od předběžného uplatnění nároku u žalované, když platí, že nárok věřitele na zaplacení úroků z prodlení vzniká podle ust. § 1970 občanského zákoníku tehdy, nesplní-li dlužník svůj peněžitý dluh řádně a včas, tedy je-li v prodlení, a zároveň dle ust. § 15 odst. 2 OdpŠk se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. K prodlení žalované s náhradou škody proto došlo až marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, která začala běžet ode dne uplatnění nároku, tj. dne [datum], a teprve ode dne následujícího po uplynutí lhůty žalovanou stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení, když lhůta šesti měsíců skončila dnem [datum], žalovaná se tak dostala do prodlení dne [datum] (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 4. 2003, sp. zn. 25 Cdo 2060/2001).

46. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku, a to dle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., když žalobce měl ve věci sice pouze částečný úspěch, a to v částce 6 879 411 Kč, nicméně do základu byla žaloba po právu a přiznaná výše byla závislá na znaleckém posudku a navíc žalobce nepožadoval zcela zjevně nepřiměřenou částku, neboť před podáním samotné žaloby si nechal vypracovat znalecký posudek na určení ceny nemovitostí a to, že se ceny nemovitostí na základě vypracovaných znaleckých posudků v závěru lišily, nelze přičítat žalobci k tíži. Soud dále povinnost k náhradě nákladů řízení žalobci uložil pouze žalované a nikoliv vedlejší účastnici, neboť přihlédl k poměru účastenství dle § 140 odst. 1 věta druhá o. s. ř., kdy bylo prokázáno, že nesprávného úředního postupu, v důsledku kterého vznikla předchůdkyni žalobce škoda, se dopustil rejstříkový soud a v důsledku tohoto nesprávného úředního postupu vznikla škoda. Zároveň však soud vedlejší účastnici nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci byl úspěšný žalobce a nelze jí přiznat náklady proti účastníkovi, na jehož straně vystupovala, resp. proti žalované, navíc za předpokladu, kdy účastník, na jehož straně vystupovala, nebyl úspěšný.

47. Náklady žalobce jsou představovány náklady za právní zastoupení ve výši 1 158 732 Kč. Odměna advokáta byla určena dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), když advokát dle ust. § 7 bod 6 („ …tarifní hodnota pro stanovení výše nákladů řízení, stanovená podle § 142 odst. 3, se stanoví z přisouzené částky, nikoliv z částky žalované (NS 25 Cdo 3974/2015). Případné přecenění výše předmětu sporu (za předpokladu úspěchu v základu sporu) nejde pak žalobci ani ke škodě, ani ku prospěchu.“ (viz komentář k § 142 odst. 3 o. s. ř. dostupný na [webová adresa]) (a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) advokátního tarifu vykonal 25 úkonů právní služby á 35 820 Kč, tj. 895 500 Kč, spočívající v -) převzetí a přípravě zastoupení, -) písemném podání ve věci samé, -) vyjádření se k výzvě soudu dne [datum], -) vyjádření k odvolání ze dne [datum], -) otázky na znalce (podání ze dne [datum]), -) podání ze dne [datum], -) podání ze dne [datum], -) účasti na jednání i. dne [datum], ii. dne [datum] od 14:10 hod do 16:15 hod (tedy 2 úkony právní služby), iii. dne [datum], iv. dne [datum], v. dne [datum], vi. dne [datum], vii. dne [datum], viii. dne [datum], ix. dne [datum], x. dne [datum], xi. dne [datum], xii. dne [datum], xiii. dne [datum], xiv. dne [datum], xv. dne [datum], -) odvolání proti rozsudku ze dne [datum], -) odvolání proti doplňujícímu usnesení ze dne [datum]. Dále dle § 7 bod 6, § 11 odst. 2 písm. c), f) advokátního tarifu vykonal tři půlúkony právní služby á 17 910 Kč, tj. 53 730 Kč, spočívající v účasti na jednání soudu dne [datum] a účasti na jednání soudu dne [datum], při nichž došlo pouze k vyhlášení rozsudku, a odvolání proti usnesení o rozhodnutí o částečném osvobození žalobce od soudních poplatků. K odměně advokáta dále náleží paušální náhrada hotových výdajů advokáta za každý z 28 vykonaných právních úkonů 300 Kč, tj. 8 400 Kč, dle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Soud dále advokátovi přiznal dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z jeho odměny a náhrad hotových výdajů (957 630 Kč), tj. 201 102 Kč.

48. Právní zástupce žalobce požadoval ve svém podání ze dne [datum] náhradu za 36 úkonů právní služby, k čemuž soud uvádí, že tímto návrhem není soud vázaný, nicméně se k nepřiznaným odměnám za právní úkony vyjádřil. Soud žalobci nepřiznal náhradu za právní úkon spočívající v předběžném uplatnění nároku dle § 31 odst. 4 OdpŠk. Dále soud nepřiznal odměnu za právní úkon„ řízení o opravném prostředku“ ze dne [datum], [datum] a [datum], neboť k tomuto úkonu nedošlo. Dále soud nepřiznal odměnu za podání ze dne [datum], neboť sice žalobce reagoval na výzvu soudu, nicméně byl vyzván k doplnění své žaloby a tento úkon tak není účelně vynaloženým nákladem, neboť tvrzení učiněná v tomto podání měl učinit již v žalobě. S tím souvisí i nepřiznání odměny za podání ze dne [datum], neboť žalobce reagoval na výzvu soudu učiněnou během jednání dne [datum], k doložení důkazů, což ovšem měl žalobce učinit již v žalobě samé, stejně tak podání ze dne [datum]. K podání ze dne [datum], podané u soudu dne [datum], soud uvádí, že odměnu za tento úkon nepřiznal, neboť žalobce dne [datum] k soudu podal otázky na znalce a tedy své vyjádření podané dne [datum] měl učinit spolu s podáním obsahující otázky na znalce, navíc podání doručené dne [datum] neobsahuje žádná nová tvrzení. Za podání ze dne [datum] a [datum] soud právnímu zástupci žalobce nepřiznal odměnu, neboť závěrečný návrh žalobce přednesl na jednání soudu a za to mu již odměna přiznaná byla. Odvolání proti usnesení obsahující výzvu na zaplacení soudního poplatku soud odměnu nepřiznal, neboť proti usnesení odvolání nebylo přípustné a nejde tak o účelně vynaložené náklady, navíc soud přiznal odměnu za žádost o osvobození od soudního poplatku.

49. Lhůtu k plnění náhrady nákladů řízení i nároku samotného stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když je třeba brát ohled na potřebu žalované čerpat finanční prostředky ze státního rozpočtu.

50. Soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], vyzval žalovanou ke složení zálohy na znalecký posudek ve výši 15 000 Kč, což učinila dne [datum]. Soud znalci vyplatil odměnu za vypracování znaleckého posudku ve výši 6 960 Kč a znalečné za účast na jednání soudu dne [datum] ve výši 700 Kč, tedy celkem odměnu ve výši 7 660 Kč. S ohledem na to, že žalované byla uložena povinnost k náhradě nákladů řízení (§ 142 odst. 3 o. s. ř.), soud odečetl odměnu znalce ze složené zálohy (15 000 – 7 660) a zbytek zálohy žalované vrátil (výrok IV.).

51. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl žalobce vyzván ke složení zálohy na znalecký posudek ve výši 4 000 Kč, což učinil dne [datum]. S ohledem na to, že byl ve sporu plně úspěšný, co se nákladů řízení týká, soud mu složenou zálohu vrátil výrokem V. rozsudku.

Poučení