17 C 16/2021 - 417

Rubrum

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Koutným ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o 258.832,45 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba ze dne [datum], kterou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 39.624,51 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % p. a. z částky 39.624,51 Kč od 4. 5. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 219.207,94 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % p. a. z částky 219.204,94 Kč od 4. 5. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů po právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 146.219,50 Kč, a to do tří dnů po právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soud v Bruntále náhradu nákladů řízení ve výši 36.079,10 Kč, a to do tří dnů po právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 219.207,94 Kč s příslušenstvím a smluví pokutou ve výši 39.624,51 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o dílo, jež byla mezi účastníky uzavřena dne [datum] a modifikována dodatkem ze dne [datum], na základě které se žalovaný zavázal jako zhotovitel pro žalobce jako objednatele provést dílo: předělání základových patek pod stojky a provedení ocelové konstrukce a montáže stropu Ekonom 250, resp. provedení kompletní a úplné ocelové konstrukce včetně ocelových sloupů a kompletní a úplné montáže stropu YTONG včetně věnců a zmonolitňující betonové zálivky. Cena díla byla sjednána ve výši 880.000 Kč, resp. ve výši 1.016.013 Kč. Termín dokončení prací byl sjednán do dne 30. 4. 2018. Žalobce uhradil žalovanému dne 4. 10. 2017 zálohu na cenu díla ve výši 572.000 Kč. S ohledem na prodlení žalovaného s dokončováním díla žalobce dne 8. 6. 2018 odstoupil od smlouvy o dílo. Žalobce vyzval žalovaného k vyúčtování vyplacené zálohy na cenu díla. S ohledem na nedostatečnost vyúčtování zálohy na cenu díla, kterou provedl žalovaný, přistoupil žalobce k provedení svého vyúčtování, z nějž dovodil, že žalovaný je povinen vrátit žalobci částku 219.207,94 Kč jako přeplatek vyplacené zálohy a dále požadoval smluvní pokutu, jež byla sjednána dle smlouvy o dílo za prodlení s dokončením díla ve výši 0,1% z celkové ceny díla za každý den prodlení s dokončením díla, kdy smluvní pokuta byla požadována za období od 1. 5. 2018 do 8. 6. 2018 ve výši 39.624,51 Kč. Žalovaný byl žalobcem opakovaně vyzván k uhrazení dlužné částky. Žalovaný do dne podání žaloby žalobci ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že navrhl zamítnutí žaloby, když žalobce jako objednatel si počínal po celou dobu vztahu mezi účastníky nekorektně a nestandardně, neboť průběžně měnil své představy o podobě předmětného díla. Žalobce v rozporu se smlouvou o dílo dojednával dodávky stavebního materiálu na svůj účet, kdy dodávky nebyly kompletní, což způsobilo prodlení s prováděním díla. Žalobce nijak neinformoval žalovaného o svých postupech a dne 8. 6. 2018 odstoupil od smlouvy o dílo. Žalovaný akceptoval ukončení spolupráce se žalobcem, neboť ji sám považoval za neúnosnou. Žalovaný pak rozsáhle popsal provedené práce a dodávky materiálu, jež byly žalovaným provedeny na nemovitosti žalobce s tím, že hodnota prací a materiálu překročila cenu zálohy na cenu díla ve výši 572.000 Kč.

3. Soud provedl hodnocení důkazů v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř. s přihlédnutím k ustálené judikatuře, a to rozsudku NS ČR ze dne 24. 1. 2007, sp. zn. 33 Odo 579/2005, kdy hodnocením důkazů se rozumí myšlenková činnost soudu, kterou je provedeným důkazům přisuzována hodnota závažnosti (důležitosti) pro rozhodnutí, hodnota zákonnosti, hodnota pravdivosti, popřípadě věrohodnosti. Při hodnocení důkazů z hlediska jejich závažnosti (důležitosti) soud určuje, jaký význam mají jednotlivé důkazy pro jeho rozhodnutí a zda o ně může opřít svá skutková zjištění (zda jsou použitelné pro zjištění skutkového stavu a v jakém rozsahu, popřípadě v jakém směru). Při hodnocení důkazů po stránce jejich zákonnosti zkoumá soud, zda důkazy byly získány (opatřeny) a provedeny způsobem odpovídajícím zákonu nebo zda v tomto směru vykazují vady (zda jde o důkazy zákonné nebo nezákonné); k důkazům, které byly získány nebo provedeny v rozporu s obecně závaznými právními předpisy, soud nepřihlédne. Hodnocením důkazů z hlediska jejich pravdivosti soud dochází k závěru, které skutečnosti, o nichž důkazy (pro rozhodnutí významné a zákonné) podávají zprávu, lze považovat za pravdivé (dokázané) a které nikoli. Vyhodnocení důkazů z hlediska pravdivosti předpokládá též posouzení věrohodnosti důkazem poskytované zprávy podle druhu důkazního prostředku a způsobu, jakým se podle zákona provádí.

4. Soud zjistil tento skutkový stav věci: Ze smlouvy o dílo ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný se zavázal jako zhotovitel pro žalobce jako objednatele provést dílo: předělání základových patek pod stojky a provedení ocelové konstrukce a montáže stropu Ekonom 250. Jako podklad pro vypracování cenové nabídky byla použita projektová dokumentace, kterou vypracoval: [anonymizováno] [jméno] [příjmení], zodpovědný projektant [anonymizováno] [jméno] [příjmení], L. [příjmení], zodpovědný projektant [anonymizováno] [jméno] [příjmení] Cena díla byla sjednána ve výši 880.000 Kč. Termín dokončení prací byl sjednán - prosinec 2017. Sjednána byla dále smluvní pokuta ve výši 0,1 % z celkové částky za každý den prodlení, kdy bude objednatel v prodlení s platbou faktury. Smluvní strany sjednaly písemnou podobu smlouvy, kterou lze měnit pouze písemnými dodatky nebo zápisy ve stavebním deníku podepsanými oběma stranami.

5. Z dodatku [číslo] ke smlouvě o dílo ze dne [datum] vyplývá změna smlouvy o dílo ze dne [datum], a to v části předmětu díla, kdy předmět díla byl nově vymezen: předělání základových patek pod stojky, provedení kompletní a úplné ocelové konstrukce včetně ocelových sloupů a kompletní a úplné montáže stropu YTONG včetně věnců a zmonolitňující betonové zálivky. Jako podklad pro stanovení ceny byla použita projektová dokumentace, kterou vypracoval: [anonymizováno] [jméno] [příjmení], zodpovědný projektant [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Dále byla provedena změna ceny díla, a to nově ve výši 1.016.013 Kč. Dále byl změněn termín dokončení díla ke dni 30. 4. 2018. Sjednána byla dále smluvní pokuta ve výši 0,1 % z celkové částky za každý den prodlení, kdy bude zhotovitel v prodlení z doby plnění do 30. 4. 2018.

6. Z výpisu osobního účtu žalovaného č. [bankovní účet] a shodných skutkových tvrzení účastníků dle § 120 odst. 3 o. s. ř. vyplývá, že z účtu žalobce byla žalovanému převedena platba ve výši 572.000 Kč na účet č. [bankovní účet] dne [datum].

7. Z výzvy k úhradě ze dne [datum] a dokladu o doručení vyplývá, že žalovaný byl žalobcem vyzván k zaplacení částky 258.843,01 Kč z titulu práv plynoucích stran smlouvy o dílo ze dne [datum], ve znění dodatku smlouvy o dílo ze dne [datum], kdy žalovanému byla stanovena žalobcem lhůta k plnění v trvání deseti dnů od doručení výzvy. Žalovanému byla doručena výzva k plnění dne [datum] do vlastních rukou.

8. Soud provedl dokazování i dalšími důkazy, a to důkazy: stavební úpravy, odstoupení ze smlouvy o dílo, faktura č. [rok] [číslo] ze dne [datum], vysvětlení žalovaného ze dne [datum], rozpočet ke smlouvě, e-mailová komunikace, část výpisu z ŽR, stavební deník, projektová dokumentace, stavební úpravy, přístavba [obec], fotografie zbourání stávajících sloupů – hloubení základových patek, faktura [číslo] [rok] ze dne [datum], účtenka [číslo] ze dne [datum], účtenka [číslo] ze dne [datum], faktura [číslo] ze dne [datum], účtenka [číslo] ze dne [datum], účtenka [číslo] ze dne [datum], fotografie – betonáž + mix + svařování + režie, faktura [číslo] ze dne [datum], výkaz práce čerpadla betonové směsi ze dne [datum], fotografie – odvoz sutě, faktura [číslo] ze dne [datum], faktura [číslo] ze dne [datum], faktura [číslo] ze dne [datum], faktura [číslo] ze dne [datum], fotografie – beton základových patek, daňový doklad – faktura ze dne [datum], fotografie – výztuž základových patek ze svařovaných sítí KARI, faktura [číslo] ze dne [datum], faktura [číslo] ze dne [datum], předělání patek, vyčíslení ceny, fotografie profilové tyče, faktura č. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum], účtenka č. [anonymizováno] [číslo] [rok] ze dne [datum], účtenka č. [anonymizováno] [číslo] [rok] ze dne [datum], fotografie – jeřáb, účtenka [číslo] ze dne [datum], faktura ze dne [datum], faktura [číslo] ze dne [datum], fotografie položka [číslo] daňový doklad č. [číslo] [rok] ze dne [datum], výdajový pokladní doklad č. [anonymizováno] ze dne [datum], daňový doklad [číslo] ze dne [datum], doklad [číslo] ze dne [datum], faktura č. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum], faktura [číslo] ze dne [datum], faktura [číslo] ze dne [datum], faktura č. [anonymizováno] [číslo] [rok] ze dne [datum], faktura č. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum], faktura č. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum], detail kotvení sloupů, ceník stavebních prací PROWERK, podklad pro objednávku stropních konstrukcí/masivní střechy ze dne [datum], faktura [číslo] ze dne [datum], daňový doklad č. [anonymizováno] [rok] [číslo] ze dne [datum], faktura č. [anonymizováno] [číslo] – objednávka ze dne [datum], faktura č. [anonymizováno] [číslo] – objednávka ze dne [datum], faktura [číslo] ze dne [datum], dodací list [číslo] ze dne [datum], dodací list [číslo] ze dne [datum], faktura [číslo] ze dne [datum], náklady na dopravu, fotografie – oprava věnce, faktura č. [rok] ze dne [datum], faktura [anonymizováno] [variabilní symbol] ze dne [datum], faktura [číslo] [rok] ze dne [datum], prodejka – daňový doklad ze dne [datum], dodací list č. DLV- [rok] [tel. číslo] ze dne [datum], statické posouzení, projektová dokumentace [anonymizováno] [jméno] [příjmení], projektový nákres dvorní přístavba a nástavba, projektový nákres – půdorys základů – přístavba, projektový nákres – kladečský plán stropu YTONG Ekonom 250, projektový nákres – kladečský plán stropu YTONG, výslech svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a výslech žalovaného.

9. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] vyplynulo, že svědek pracoval pro žalovaného na základě smlouvy o dílo uzavřené mezi svědkem a žalovaným na předmětné stavbě, kdy žalovanému pomáhal s ocelovými„ ýčky“ při stavbě konstrukce. Práce svědka byla osazovat„ ýčka“ na nosné zdi. Dále svědek uvedl, že na stavbě byl ještě nějaký svářeč, který pracoval pro pana [celé jméno žalovaného]. Dále pak svědek viděl na stavbě dalšího zaměstnance, asi zaměstnance žalobce, který tam uklízel a přespával. Nikoho dalšího tam při výstavbě neviděl. Na stavbu se používala železa„ ýčka“, která se nechala na stavbu dovézt. Bylo to asi l5 nebo 18 nosníků. Svědek nebyl schopen určit materiál. Práce svědka spočívala v tom, že ty nosníky zvedal na plošině a umístil na místo. Tuto činnost vykonával 3x v půl dnech.„ Ýčka“ se na stavbu dostala tak, že je tam nechal přivézt pan [celé jméno žalovaného] a skládala se tam jeřábem, a to vrchem přes druhé domy. S těmi stojkami se manipulovalo tak, že se to dělalo ručně a pak se použily plošiny, které to zvedly. Zvedalo se to tedy plošinou, kterou se manipulovalo klikou. Co se týká odpadního materiálu, tak svědek viděl kontejnery pro odklizení odpadního materiálu.

10. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] vyplynulo, že svědek pracoval pro žalovaného na základě smlouvy o dílo uzavřené mezi svědkem a žalovaným na předmětné stavbě, kdy výstavbu hodnotil svědek jako problémovou, když měli např. za úkol vysekat otvory pro patky s tím, že přijel stavební dozor, který dal zadání, práce byla provedena a poté stavební dozor řekl, že mu to nevyhovuje, práce se znovu vykonala a znovu se opravovalo, a to se opakovalo několikrát. Ta situace byla taková, že stavební dozor neuvedl přesné požadavky, např. na začátku jim řekl, že patky budou o rozměru 1,5 m x 1,5 m na hloubku 1 m, poté po třech dnech přijel a chtěl měnit ty rozměry, pak zase po nějaké době, co byla práce dokončena, se stavebnímu dozoru nelíbilo, jakým způsobem je to spádováno, nebo že to má být do kónusu, takže práce byla vykonána vždy rychle, ale pak se čekalo na kontrolu stavebního dozoru a ten poté měnil požadavky a nová zadání. Svědek byl účasten zejména u bouracích prací, sekání patek a betonování patek. Bourací práce se týkaly vysekávání patek ve stávajícím betonu, kdy ten stávající stav nevyhovoval, uvedl počet patek tak asi 5, 6. Svědek si nevzpomněl, jakých rozměrů. Bourací práce probíhaly ručně sbíječkami. Co se týká bouracích prací, tak ty vykonával svědek, žalovaný a třetí osoba úkolovaná žalobcem pomáhala odvážet suť. Svědek dále popisoval práci tak, že do vybouraných otvorů se dávaly koše z armovacího železa, kdy to železo svařoval žalovaný a následně se vkládalo do otvorů. U betonování už svědek nebyl. Dále si svědek vzpomněl, že se provádělo snižování podlahy u původního vchodu v rozměru asi 36- 40 m2, kdy si svědek nevybavoval, o jakou výšku se beton snižoval.

11. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] vyplynulo, že svědek pracoval pro žalobce jako stavební dozor, kdy svou činnost vykonával od listopadu 2017, a setrval tam až do kolaudace, která proběhla v roce 2019. Svědek pomáhal žalobci kontrolovat stavbu po technické stránce. Svědek uvedl, že na stavbu přišel v okamžiku, když se rozšiřovaly základové patky pod sloupy, které měly nést ocelovou konstrukci stropu nad prodejnou s tím, že rozšíření základových patek bylo navrženo statikem. Svědek verifikoval zhotovení otvorů žalovaným pro základové patky, vkládání výztuže a provádění jejich betonování. Svědek následně zjistil, že základová deska byla provedena ve spádu, což bylo nežádoucí, takže se musela částečně vysekat a znova vybetonovat. Dále svědek zjistil, že část kanalizace byla provedena nevhodně ve vysekaném betonu, kdy se musela provést oprava. Opravu nevhodné kanalizace a základové desky prováděl žalovaný. Vysekání a betonování těch základových patek prováděl žalovaný. Práci žalovaný prováděl podle výkresů, které byly přiloženy ke statickému posudku. Žalovaný dále provedl srovnání horního líce zdiva, úrovně pod spodní hranou stropu, tak aby se následně mohly usadit ocelové sloupy, které se kotvily pomocí závitové tyči a podlívaly se zálivkovou hmotou a na tyto sloupy se osadila ocelová konstrukce z nosníků HEB. Zároveň žalovaný navezl na stavbu betonážní výztuž. Svědek byl také účasten toho, když žalovaný přebíral materiál na strop, stropní nosníky a stropní vložky. Svědek se s žalovaným setkal na stavbě naposledy v červnu 2018. Svědek se vyjádřil ke kvalitě práce žalovaného tak, že se jednalo o standardní práci, pokud měl svědek vůči žalovanému nějaké výtky, tak ty byly odstraněny. Svědek se také vyjádřil k zápisům ve stavebním deníku, kdy od 10. 10. do 21. 11. 2017 jsou provedeny zápisy zhotovitelem, zápisy ze dne 28. 11. 2017, ze dne 3. 4. 2018, ze dne 9. 4. 2018, ze dne 24. 4. 2018 a dále byly provedeny svědkem. Svědek se vyjádřil k zápisu z kontrolního dne ze dne 14. 5. 2018. Svědek uvedl, že zápisy provedených prací zhotovitelem ve stavebním deníku odpovídají skutečnosti. Svědek se také vyjadřoval k listině předložené žalovaným„ Položkový rozpočet“, a to tak, že co se týká uvedení víceprací, tak ty odpovídají a byly prováděny žalovaným jak v té podobě práce, tak v uvedeném množství, v té části kompletní konstrukce (ocel) ta byla také prováděna žalovaným. Svědek uvedl, že neví, kdo platil jeřáb. Svědek uvedl, že svářeče zajišťoval investor, ale platil ho žalovaný. Dále svědek uvedl, že v části položky„ strop Ekonom 250 + výztuž“ materiál zajistil a navezl žalovaný, ale samotné provádění stropní konstrukce již prováděla třetí osoba.

12. Svědek se dále vyjadřoval k fotografiím založeným žalovaným, kdy uvedl že: u položky l je vidět již nové zhotovené odpadní potrubí, které bylo vysekáno a zhotoveno žalovaným, dále vysekané základové patky s armovacím železem a dále provedené snížení základové desky poté co byl odstraněn spád, u položky 2 jsou patrné zaarmované patky a následně provedena zabetonovaná základová deska po odstranění spádu. Betonáž prováděl žalovaný, kdy svědek nebyl schopen určit, jaký byl užit materiál k betonování, myslím, že se jednalo o B20 podle projektu, u položky 3 se jedná o suť, kterou měl odstranit žalovaný, u položky 4 jsou zobrazeny zabetonované patky a zabetonovaná opravená kanalizace, což bylo provedeno vše v jeden den, u položky 5 jde o armování patek a provádění odpadní kanalizace, kterou dle pokynů svědka měl žalovaný zabalit do dilatační pásky, což bylo provedeno, u položky 6, 7, 8, 9 se jedná o postavení konstrukce, kterou prováděl žalovaný, která je již ukotvena kotevní deskou. Dále svědek uvedl, že stojky odpovídají projektu, u položky 14 je patrné zdvíhací zařízení, které řešilo manipulaci s ocelovými profily, kdy se řešil problém, že manipulace s těmito profily nebyla možná jeřábem z ulice, takže se to pak vyřešilo tímto způsobem. Svědek nevěděl, kdo zajišťoval jeřáb, u položky 15 je dokumentováno sváření ocelové konstrukce, kterou prováděl certifikovaný svářeč, zajištěný žalobcem, ale hrazený žalovaným. u položky označené jako "rozpočet víceprací: oprava věnce" tak jedná se o dokumentaci srovnání horního líce zdiva pod strop pro uložení ocelových nosníků, což provedl žalovaný. Použil se k tomu beton B20 a byly tam použity dva armovací pruty o profilu 12 mm, u položky 17 v položkovém rozpočtu - nosníky a výztuže stropu svědek uvedl, že objednávku u firmy [příjmení] provedl žalovaný, který také asistoval při navezení tohoto materiálu na stavbu, ovšem samotnou montáž této konstrukce provedla jiná osoba. Svědek neví, kdo hradil tento materiál, u položky 18-32 zajistil materiál žalovaný a práci prováděl někdo jiný, u položky 33 materiál na stavbu zavezl žalovaný, ovšem manipulaci další tzn. vynesení nahoru a provedení vázání železa provedla již jiná osoba než žalovaný, u položky 34 zajistil žalovaný, ale provedl někdo jiný, u položky 35 zajistil žalovaný, ale ohýbání si neprováděl žalovaný, u položky 36 ty svědek neviděl na stavbě, takže nemohl konstatovat, že by je žalovaný zajistil, u položky 37„ Ytong – věncovky“ se nepoužily, nebyly tam, u položky 38 se svědek nebyl schopen vyjádřit, u položky 39 se jednalo o výztuž do věnce stropu a ta nebyla žalovaným provedena, u položky 40 se svědek nebyl schopen vyjádřit, u položky 41 se svědek nebyl schopen vyjádřit, u položky 42 se svědek nebyl schopen vyjádřit, jestli byl dodán žalovaným, u položky 43 se svědek nebyl schopen vyjádřit, u položky 44 se svědek nebyl schopen vyjádřit, jestli byly dodány žalovaným, ale věděl, že se používaly při srovnání horního líce se stropem, a to prováděl žalovaný, u položky 45 žalovaný k betonování stropu tento materiál neužil, u položky 46 nebylo dodáno žalovaným, u položky 47, 48 částečně se penetrace a lepenka prováděla pod sloupy, což si částečně zajištoval investor sám, u položky 49 to souvisí s položkami 47, 48 se svědek nebyl schopen vyjádřit, jestli byl dodán žalovaným, u položky 50 doprava betonu mixem k betonáži stropu nebyla dodána žalovaným, u položky 51 jeřáb k zajišťování manipulace se stropními nosníky při konstrukci stropu nezajištoval žalovaný, u položky 52 ta souvisí s položkou 51 nezajištoval žalovaný, u položky 53 polystyrén byl žalovaným užit částečně při srovnávání horního líce a mohl být užit řádově v jednotkách m2, u položky 54 stojky nebyly dodány žalovaným, u položky 55 by se mělo jednat o souhrn prací vykonaných pro konstrukci stropu a výztuže, což zcela neprovedl žalovaný, kdy i režie by byla v procentuální výši podle rozsahu práce, kterou fakticky provedl žalovaný při provádění konstrukce stropu.

13. Svědek dále uvedl rozhodnou věc pro posouzení platnosti smlouvy o dílo ve znění dodatku, že původní projektová dokumentace neodpovídala faktickému stavu a nebyla správná, kdy se nedala použít a nebylo proto dle ní možno provést zhotovení díla s tím, že žalovaný si nechal vypracovat podle ní kladečský plán, který však neodpovídal tomu stavu, když tam byl asi rozdíl 1,5 m v neprospěch stavby. Poté se musel vyhotovit nový kladečský plán, a to podle zaměření svědka a na základě jeho výkresu, kdy tento nový kladečský plán byl zpoplatněn. Pak se čekalo na zavezení materiálu, to proběhlo potom červnu 2017, ale materiál byl nevhodný, kdy bylo dodáno asi 5 kratších nosníků, než jaké byly požadovány. Poté se zase čekalo na navezení správného materiálu, ale ten už nepřebíral žalovaný. Svědek zdůraznil, že přišel na stavbu za situace, kdy dle posudku statika mělo dojít právě k těm změnám, a to rozšíření základových patek, dále mělo být provedeno srovnání horního líce, protože bylo zjištěno, že původní provedení bylo zcela nevhodné, bylo provedeno křivě s tím, že předmětem práce žalovaného bylo provedení odstranění těchto závad, měly se provést dodatečné práce k tomu, tak aby se dal provést ten strop. Svědek přišel na stavbu, kde se měly odstraňovat nedostatky a závady na stavbě a tyto nedostatky a závady měl odstraňovat žalovaný. Svědek nebyl schopen uvést, jaký byl přesný počet patek, možná 5. Provedení těch patek řešil výkres a měly být provedeny podle výkresu, a to i tvar. Svědek chtěl, aby provedení výkopu základových patek, které byly provedeny žalovaným, aby byly opraveny, když u jedné neseděl rozměr a také se tam objevila kanalizace, která se zajistila obalením. Svědek nedokázal přesně kvantifikovat rozměr bourání betonáže tak, aby došlo ke srovnání základové desky, ale mělo by to vyplynout z fotografií. Svědek také uvedl, že byla prováděna betonáž a srovnání základové desky. Základová deska měla 15 cm a velikost srovnávací betonáže vyplývá z fotografií. Svědek uvedl, že práce na opravě kanalizace žalovaným vyplývají z fotografií, kdy svědek zjistil, že původní kanalizace, která byla zhotovena na stavbě, byla zhotovena ze špatných tvarovek a mělo to protispád, takže žalovaný musel provést opravu kanalizace, asi 10 m kanalizace. Svědek se vyjadřoval i k otázce srovnání horního líce zdiva, tedy podrovnání nebo srovnání horního líce, aby se strop kladl na vodorovnou rovinu, což se v tomto případě provádělo zevnitř i z vnější strany zdiva zašalováním, zabedněním. Ke konstrukci YTONGU svědek uvedl, že při dodání na stavbu bylo zjištěno, že bylo dodáno 5 kratších nosníků. Bez těch nosníků se dalo zahájit, ale nedalo se dokončit stavbu. Správné nosníky byly dodány asi za měsíc až dva, kdy žalovaný na stavbě už nebyl přítomen a stavbu stropu dokončil pan [příjmení].

14. Podle ustanovení § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

15. Podle ustanovení § 2587 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

16. Podle ustanovení § 553 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.

17. Podle ustanovení § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4271/2007 ze dne 20. 11. 2009:„ Právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně, jinak je neplatný. Sankce neplatnosti právního úkonu se tímto ustanovením váže k náležitostem projevu vůle; projev je neurčitý, je-li nejasný jeho obsah, to jest, když se jednajícímu nepodařilo obsah vůle jednoznačným způsobem stanovit, ať již z důvodu, že zde taková vůle zcela absentovala, nebo proto, že projevená vůle nebyla ve smyslu shora popsaného určitě vyjádřena. Závěr o neurčitosti právního úkonu předpokládá, že ani jeho výkladem nelze dospět k nepochybnému poznání, co chtěl účastník projevit. Ve smyslu občanského zákoníku je tedy třeba právní úkon považovat za určitý a srozumitelný, jestliže je z něho patrno, kdo tento právní úkon činí a co je jeho předmětem, přičemž tento předmět musí být vymezen tak, aby nemohlo dojít k záměně za věci obdobného druhu. Pokud ta, která esenciální náležitost právního úkonu (např. z hlediska jeho určitosti) absentuje, nemůže takto učiněný úkon vyvolat sledovaný vznik, (obsahovou) změnu či zánik příslušného právního vztahu. K závěru o neurčitosti právního úkonu však lze dospět až poté, kdy pochybnosti o jeho určitosti nelze odstranit ani jeho výkladem. Pakliže je obsah právního úkonu zaznamenán písemně, určitost projevu vůle je dána obsahem listiny, na níž je zaznamenán.“ 19. Na základě shora zjištěného soud dospěl k níže uvedenému právnímu závěru: Žalobce a žalovaný učinili dne [datum] právní jednání v písemné podobě, kterým uzavřeli smlouvu o dílo s tím, že předmět díla vymezili: -) předělání základových patek pod stojky, -) provedení ocelové konstrukce a montáž stropu Ekonom 250.

20. Jako podklad pro vypracování pouze CENOVÉ NABÍDKY byla použita projektová dokumentace, kterou vypracoval: [anonymizováno] [jméno] [příjmení], zodpovědný projektant [anonymizováno] [jméno] [příjmení], L. [příjmení] a zodpovědný projektant [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

21. Žalobce a žalovaný učinili dne [datum] právní jednání v písemné podobě, kterým uzavřeli dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo s tím, že předmět díla vymezili: -) předělání základových patek pod stojky, -) provedení kompletní a úplné ocelové konstrukce včetně ocelových sloupů a kompletní a úplné montáže stropu YTONG včetně věnců a zmonolitňující betonové zálivky.

22. Jako podklad "pro stanovení ceny" byla použita projektová dokumentace, kterou vypracoval: [anonymizováno] [jméno] [příjmení], zodpovědný projektant [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

23. Základním hlediskem pro výklad právního jednání je podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 úmysl jednajícího (popřípadě – u vícestranných právních jednání – společný úmysl jednajících stran), byl-li takový úmysl druhé straně (adresátovi projevu vůle) znám, anebo musela-li (musel-li) o něm vědět. Při zjišťování tohoto úmyslu je třeba vycházet z hledisek uvedených v § 556 o. z. a přihlédnout též k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají. Teprve v případě, že ani za použití uvedených výkladových pravidel nelze zjistit úmysl jednajícího, se uplatní objektivní metoda interpretace a projevu vůle se přisuzuje význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR z 25. 4. 2017 sp. zn. 21 Cdo 5281/2016). Pro výklad adresovaného právního jednání je určující skutečná vůle jednajícího, která byla anebo musela být známa adresátovi, již je třeba upřednostnit před jejím vnějším projevem (např. objektivním významem užitých slov) (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 29 Cdo 61/2017). Občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014 vychází z principu přednosti skutečné vůle smluvních stran před jejím vnějším projevem. Skutečnou vůli stran je nutno zjistit výkladem podle hledisek obsažených v § 556 o. z. (přihlédnout k zavedené praxi, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k následnému chování smluvních stran, z něhož lze dovodit obsah a význam právního jednání). V souzené věci je ze zachyceného textu smlouvy zřejmé, že postrádala přesné vymezení díla, neboť projektové dokumentace byly určeny ke stanovení ceny, a nikoliv jako vymezení předmětu díla. Projektové dokumentace, které jsou zmiňovány ve smlouvě o dílo a dodatku č. 1 smlouvy o dílo nebyly ani využity jako podklad pro zhotovení díla, když z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] (stavebního dozoru) vyplynulo, že původní projektová dokumentace neodpovídala faktickému stavu a rekonstrukce probíhala podle jiných požadavků žalobce. Z chování stran po uzavření smlouvy vyplynula "neshoda" na předmětu díla (co a jakým způsobem mělo být žalovaným zhotoveno), když žalobce měnil opakovaně své požadavky na zhotovitele, dále soud zohlednil i nespornou skutečnost, že žalovaný měl dle neplatně sjednané smlouvy o dílo kompletně zajišťovat zhotovení díla, včetně zajištění stavebního materiálu na svůj účet, avšak žalobce v řadě dílčích položek si prováděl zajišťování stavebního materiálu sám (svým nákupem).

24. Soud považuje vymezení předmětu díla v písemné smlouvě o dílo i jejím písemném dodatku za zcela neurčité a nesrozumitelné, kdy v takto vymezené obecné podobě popisu díla nelze kvantifikovat ani kvalifikovat rozsah práv a povinností zhotovitele. Dále je nutno zdůraznit, že konkrétně specifikovaná projektová dokumentace nesloužila k vymezení předmětu díla a netvořila nedílnou součást písemné smlouvy o dílo. Je také nutno přihlédnout k tomu, že mezi účastníky nedošlo k dodatečnému vyjasnění obsahu jejich projevů vůle ve smyslu ustanovení § 553 občanského zákoníku a předmět prací a dodávek materiálu žalovaným zůstal do okamžiku rozhodnutí soudu mezi účastníky sporný.

25. Projev vůle je neurčitý, je-li po jazykové stránce sice srozumitelný, avšak nejednoznačný zůstává jeho obsah, tj. když se jednajícím nepodařilo obsah vůle jednoznačným způsobem stanovit. Vůle vtělená do smlouvy je svým projevem neurčitá a nesrozumitelná, jestliže není výkladem objektivně pochopitelná, tj. nemůže-li typický účastník tuto vůli bez rozumných pochybností o jejím obsahu adekvátně vnímat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 1996, sp. zn. 3 Cdon 1032/96, uveřejněný v časopise Soudní judikatura č. 2, ročník 1998, pod číslem 1 přílohy, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2000, sp. zn. 20 Cdo 2018/98, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 35/2001).

26. Žalobce byl soudem poučen v průběhu soudního řízení o právním hodnocení skutkového stavu věci, z nějž soud dovodil neplatnost právního jednání účastníků při uzavírání písemné smlouvy o dílo a jejího dodatku. Žalobce byl poučen ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů. Žalobce následně netvrdil skutečnosti a neoznačil důkazy, z nichž by bylo možno dovodit platnost právního jednání účastníků při uzavírání písemné smlouvy o dílo a jejího dodatku (s ohledem na neurčitost předmětu smlouvy o dílo). Z výše uvedeného lze dovodit neunesení břemene tvrzení a důkazního žalobcem k existenci platné a účinné smlouvy o dílo, jež by upravovala vztahy mezi účastníky. Smlouva o dílo byla soudem vyhodnocena jako neplatná ve smyslu ustanovení § 588 občanského zákoníku ve vztahu k ustanovení § 2586 a násl. občanského zákoníku.

27. Soud následně dovodil, že žalovaného tíží břemeno tvrzení a důkazní k otázce kvantifikace a kvalifikace materiálu a práce, kterou integroval do nemovitosti žalobce bez právního titulu a jíž se žalobce bez právního důvodu obohatil tedy, aby byla určena výše peněžité náhrady ve výši obvyklé ceny toho, co žalovaný plnil za úplatu na základě neplatné smlouvy o dílo.

28. Stěžejní procesní okolností této právní věci se stala objektivizace skutkového stavu při užití odborných znalostí, tedy vyvstala nutnost ustanovení znalce.

29. K objektivizaci kvantifikace a kvalifikace materiálu a práce, ocenění prací a materiálů, které integroval žalovaný do nemovitosti žalobce bez právního titulu, byl usnesením Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ustanoven znalec [celé jméno znalce]. Znalec [celé jméno znalce] se následně vyjádřil tak, že s ohledem na zjištěný skutkový stav, nelze určit kvantifikaci a kvalifikaci materiálu a práce, ani ocenění prací a materiálů, tedy že znalec není schopen vypracovat znalecký posudek. V rámci nařízeného jednání soudu dne [datum] byl proveden výslech znalce [celé jméno znalce] a s ohledem na závěry výslechu znalce a námitky účastníků řízení bylo zjištěno, že znalecký úkol, jenž byl formulován soudem, je v možnostech znalce znalecký posudek vypracovat. S ohledem na následnou žádost znalce a s ohledem na jeho (doložený) nepříznivý zdravotní stav byl znalec [celé jméno znalce] zproštěn své funkce.

30. Usnesením Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ustanoven znalec [celé jméno znalce] k zodpovězení znaleckého úkolu o objektivizaci kvantifikace a kvalifikace materiálu a práce, ocenění prací a materiálů, které integroval žalovaný do nemovitosti žalobce. Znalec následně k námitkám účastníků a k pokynům soudu vypracoval dodatek ke znaleckému posudku dne [datum] a dodatek ke znaleckému posudku [číslo] ze dne [datum]. Znalec se také vyjadřoval k námitkám účastníků a to dne [datum] a dne [datum]. Vzhledem k tomu, že znalec v rámci svého vyjádření činil invektivy ve vztahu k žalovanému a s ohledem na způsob vyjadřování znalce v dodatku ke znaleckému posudku [číslo] ze dne [datum] byla dovozena soudem podjatost znalce, který ztratil objektivní, nestranný a profesionální přístup k projednávané věci. Soud veden právními závěry ustálené judikatury např. rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2014, sp. zn. 21 Cdo 2616/2013 dovodil nutnost vyloučení znalce z projednávané věci (Znalecký posudek vypracovaný znalcem, který jej nesmí ve věci podat, protože lze mít pro jeho poměr k věci, orgánům provádějícím řízení, účastníkům nebo jejich zástupcům pochybnost o jeho nepodjatosti, není způsobilým důkazem na základě, něhož by mohl soud učinit skutková zjištění.).

31. Usnesením Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] byla ustanovena [název znalkyně] k zodpovězení znaleckého úkolu o objektivizaci kvantifikace a kvalifikace materiálu a práce, ocenění prací a materiálů, které integroval žalovaný do nemovitosti žalobce, resp. k zodpovězení znaleckého úkolu, o jakou částku se obohatil žalobce pracemi a dodaným materiálem žalovaného na stavbě objektu na adrese [ulice a číslo] v [obec]. Usnesením Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] byla současně stanovena povinnost žalovanému uhradit zálohu na tento důkaz ve výši 40.000 Kč s ohledem na vyjádření [obec] [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] v [obec] ze dne [datum] o předpokládaných nákladech důkazu ve výši 99.000 Kč až 130.000 Kč. Záloha na důkaz ve smyslu ustanovení § 141 odst. 1 občanského soudního řádu sleduje ten cíl, že náklady řízení jsou částečně zaplaceny už v průběhu řízení, aby tedy náklady nenesl stát a nemusel je po skončení řízení vymáhat na neúspěšném účastníku. Žalovaný stanovenou zálohu však do dne rozhodnutí soudu neuhradil.

32. Podle ustanovení § 141 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu lze-li očekávat náklady důkazu, který účastník navrhl nebo který nařídil soud o skutečnostech jím uvedených anebo v jeho zájmu, uloží předseda senátu tomuto účastníku, není-li osvobozen od soudních poplatků, aby před jeho provedením složil zálohu podle předpokládané výše nákladů, jinak nelze důkaz navrhovaný účastníkem provést, o tom musí být účastník poučen.

33. Usnesením Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 10. 2023 č.j. 8Co 215/2023-401, nebylo žalovanému přiznáno osvobození od soudních poplatků.

34. Soud následně pro nezaplacení zálohy ve smyslu ustanovení § 141 odst.1 o.s.ř. rozhodl usnesením vyhlášeným do protokolu o jednání soudu dne [datum rozhodnutí] sp.zn. [spisová značka] o neprovedení důkazu znaleckým posudkem [obec] [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] v [obec]. Z výše uvedeného lze dovodit neunesení žalovaným břemene důkazního k jeho obraně, že vynaložil materiál a práci, které integroval do nemovitosti žalobce na adrese [adresa].

35. Žalobce poskytl žalovanému finanční hotovost na základě neplatného jednání, když smlouva o dílo ze dne [datum] ve znění dodatku ze dne [datum] nesplňovala zákonné náležitosti, jež jsou kladeny na písemné právní jednání, jehož předmětem je smlouva o dílo ve smyslu ustanovení § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Žalovanému vznikla povinnost vrátit částku 572.000 Kč poskytnutou na základě neplatného jednání v souladu s ustanovením § 2991 občanského zákoníku, pokud neprokáže jiný právní titul, jež by jej opravňoval ponechat si část zálohy ceny díla uhrazené dne 4. 10. 2017, případně neprokáže, že celou částku spotřeboval vynaložením své práce a dodáním materiálu na nemovitosti žalobce na adrese [ulice a číslo] v [obec].

36. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

37. Podle ustanovení § 2993 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

38. Podle ustanovení § 2999 odst. 1 a 2 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání. Plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty; to neplatí, zakládá-li výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy nebo důvod pro zrušení závazku, anebo byla-li výše úplaty takovým důvodem podstatně ovlivněna.

39. Podle ustanovení § 513 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

40. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

41. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je s ohledem na výše uvedené částečně oprávněný a žalovaný je povinen vrátit žalobci částku 219.207,94 Kč, když žalovaná přijal od žalobce plnění ve výši 572.000 Kč a tato částka byla žalobcem ponížena na žalobní nárok ve výši 219.207,94 Kč.

42. Nárok na zaplacení úroku z prodlení vyplývá přímo ze zákona, neboť se žalovaný dostal do prodlení po výzvě žalobce k uhrazení platby poskytnuté žalovanému a jeho výše byla stanovena v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od dat 4. 5. 2020 (tj. den následující po 10. dni po doručení výzvy dne 23. 4. 2020). Soud proto žalobě žalobce v celém rozsahu vyhověl.

43. Ve zbytku žalobního nároku, tedy ohledně částky 39.624,51 Kč ( (kdy soud dovodil neplatnost smlouvy o dílo, jejíž součástí bylo i smluvní ujednání o smluvní pokutě) s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % p. a. z částky 39.624,51 Kč od 4. 5. 2020 do zaplacení, byl soud nucen žalobu zamítnout.

44. Závěrem si soud dovoluje účastníkům sdělit, že smyslem odůvodnění je především seznámení účastníků řízení s úvahami, na nichž soud založil své rozhodnutí (viz rozhodnutí Ústavního soudu, např. usnesení ze dne 25. 10. 1999, sp. zn. IV. ÚS 360/99 či nález ze dne 22. 9. 2009, sp. zn. III. ÚS 961/09). Součástí odůvodnění nemusí být výslovné vypořádání se s každým tvrzením či námitkou účastníků řízení, pokud jako celek odůvodnění účastníkům řízení umožňuje„ seznatelnost“ těch úvah soudu, jež byly relevantní pro výsledek řízení, a tím přezkoumatelnost soudního rozhodnutí z hlediska zákonnosti i věcné správnosti (nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3050/17 ze dne 10. 1. 2018 či sp. zn. I. ÚS 4093/17 ze dne 29. 3. 2018). V tomto směru lze taktéž odkázat na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, podle které závazek soudů k odůvodňování rozhodnutí nemůže být chápán tak, že vyžaduje podrobnou odpověď na každý argument (viz rozsudky Evropského soudu pro lidská práva ze dne 19. 4. 1994 ve věci stížnosti č. 16034/90 Van de Hurk proti Nizozemí, bod 61 a ze dne 9. 12. 1994 ve věci stížnosti č. 18390/91 Ruiz Torija proti Španělsku, bod 29). Zejména soudy nemají povinnost vypořádat se s každou dílčí námitkou, pokud proti tvrzení účastníka řízení postaví právní názor, v jehož konkurenci námitky jako celek neobstojí (srov. nález Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 989/08).

45. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalobce byl ve sporu úspěšný ohledně částky 219, 207,94 Kč a neúspěšný ohledně částky 39.624,51 Kč.

46. Náklady řízení žalobce jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 12.942 Kč. Dále odměna advokáta podle ustanovení § 7 bod. 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve spojení s ustanovením § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 9.340 Kč za jeden úkon právní služby, učiněno bylo 18 úkonů, a to převzetí věci, sepis předžalobní výzvy ( odměny dle § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb.), sepis žaloby, sepis podání ze dne [datum], podání ze dne [datum], podání ze dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum] (delší než 2 hodiny), účast u jednání soudu dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum] (delší než 2 hodiny) účast u jednání dne [datum] (delší než 2 hodiny), účast u jednání soudu dne [datum] (delší než 2 hodiny), účast u jednání soudu dne [datum], dále 18 režijních paušálů po 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., dále za 64 půlhodin po 100 Kč za ztrátu času cestou z [obec] do [obec] a zpět k jednání soudu dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum] dle § 14 téže vyhlášky (jedna cesta autem: [obec], [ulice a číslo] - [obec], [ulice a číslo], trvá 1 hodina a 31 minut při vzdálenosti 103 km), dále za 32 půlhodin po 100 Kč za ztrátu času cestou z [obec] do [obec] a zpět k nahlížení do spisu dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum] dle § 14 téže vyhlášky (jedna cesta autem: [obec], [ulice a číslo] - [obec], [ulice a číslo], trvá 1 hodina a 31 minut při vzdálenosti 103 km). Náhrada právnímu zástupci žalovaného za použití silničního motorového vozidla podle § 157 zákona č. 262/2006 Sb. za použití motorového vozidla zn. VOLVO, [registrační značka] činí při průměrné spotřebě dle předloženého technického průkazu 5,9 l na 100 km nafty v ceně 27,20 Kč a sazby základní náhrady za 1 km ve výši 4,40 Kč podle § 157 odst. 4 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb. a ujetí 206 km z [obec] do [obec] a zpět k jednání soudu dne [datum] částku 1.237 Kč. Náhrada právnímu zástupci žalovaného za použití silničního motorového vozidla podle § 157 zákona č. 262/2006 Sb. za použití motorového vozidla zn. VOLVO, [registrační značka] činí při průměrné spotřebě dle předloženého technického průkazu 5,9 l na 100 km nafty v ceně 27,20 Kč a sazby základní náhrady za 1 km ve výši 4,40 Kč podle § 157 odst. 4 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb. a ujetí 206 km z [obec] do [obec] a zpět k jednání soudu dne [datum] částku 1.237 Kč. Náhrada právnímu zástupci žalovaného za použití silničního motorového vozidla podle § 157 zákona č. 262/2006 Sb. za použití motorového vozidla zn. VOLVO, [registrační značka] činí při průměrné spotřebě dle předloženého technického průkazu 5,9 l na 100 km nafty v ceně 27,20 Kč a sazby základní náhrady za 1 km ve výši 4,40 Kč podle § 157 odst. 4 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb. a ujetí 206 km z [obec] do [obec] a zpět k jednání soudu dne [datum] částku 1.237 Kč. Náhrada právnímu zástupci žalovaného za použití silničního motorového vozidla podle § 157 zákona č. 262/2006 Sb. za použití motorového vozidla zn. VOLVO, [registrační značka] činí při průměrné spotřebě dle předloženého technického průkazu 5,9 l na 100 km nafty v ceně 47,10 Kč a sazby základní náhrady za 1 km ve výši 4,70 Kč podle § 157 odst. 4 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb. a ujetí 206 km z [obec] do [obec] a zpět k jednání soudu dne [datum] částku 1.541 Kč. Náhrada právnímu zástupci žalovaného za použití silničního motorového vozidla podle § 157 zákona č. 262/2006 Sb. za použití motorového vozidla zn. VOLVO, [registrační značka] činí při průměrné spotřebě dle předloženého technického průkazu 5,9 l na 100 km nafty v ceně 47,10 Kč a sazby základní náhrady za 1 km ve výši 4,70 Kč podle § 157 odst. 4 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb. a ujetí 206 km z [obec] do [obec] a zpět k jednání soudu dne [datum] částku 1.541 Kč. Náhrada právnímu zástupci žalovaného za použití silničního motorového vozidla podle § 157 zákona č. 262/2006 Sb. za použití motorového vozidla zn. VOLVO, [registrační značka] činí při průměrné spotřebě dle předloženého technického průkazu 5,9 l na 100 km nafty v ceně 47,10 Kč a sazby základní náhrady za 1 km ve výši 4,70 Kč podle § 157 odst. 4 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb. a ujetí 206 km z [obec] do [obec] a zpět k jednání soudu dne [datum] částku 1.541 Kč. Náhrada právnímu zástupci žalovaného za použití silničního motorového vozidla podle § 157 zákona č. 262/2006 Sb. za použití motorového vozidla zn. VOLVO, [registrační značka] činí při průměrné spotřebě dle předloženého technického průkazu 5,9 l na 100 km nafty v ceně 44,10 Kč a sazby základní náhrady za 1 km ve výši 5,20 Kč podle § 157 odst. 4 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb. a ujetí 206 km z [obec] do [obec] a zpět k jednání soudu dne [datum] částku 1.608 Kč. Náhrada právnímu zástupci žalovaného za použití silničního motorového vozidla podle § 157 zákona č. 262/2006 Sb. za použití motorového vozidla zn. VOLVO, [registrační značka] činí při průměrné spotřebě dle předloženého technického průkazu 5,9 l na 100 km nafty v ceně 38,70 Kč a sazby základní náhrady za 1 km ve výši 5,60 Kč podle § 157 odst. 4 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb. a ujetí 206 km z [obec] do [obec] a zpět k jednání soudu dne [datum] částku 1.624 Kč. Náhrada právnímu zástupci žalovaného za použití silničního motorového vozidla podle § 157 zákona č. 262/2006 Sb. za použití motorového vozidla zn. VOLVO, [registrační značka] činí při průměrné spotřebě dle předloženého technického průkazu 5,9 l na 100 km nafty v ceně 27,20 Kč a sazby základní náhrady za 1 km ve výši 4,40 Kč podle § 157 odst. 4 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb. a ujetí 206 km z [obec] do [obec] a zpět k nahlížení do spisu dne [datum] částku 1.237 Kč. Náhrada právnímu zástupci žalovaného za použití silničního motorového vozidla podle § 157 zákona č. 262/2006 Sb. za použití motorového vozidla zn. VOLVO, [registrační značka] činí při průměrné spotřebě dle předloženého technického průkazu 5,9 l na 100 km nafty v ceně 47,10 Kč a sazby základní náhrady za 1 km ve výši 4,70 Kč podle § 157 odst. 4 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb. a ujetí 206 km z [obec] do [obec] a zpět k nahlížení do spisu dne [datum] částku 1.541 Kč. Náhrada právnímu zástupci žalovaného za použití silničního motorového vozidla podle § 157 zákona č. 262/2006 Sb. za použití motorového vozidla zn. VOLVO, [registrační značka] činí při průměrné spotřebě dle předloženého technického průkazu 5,9 l na 100 km nafty v ceně 47,10 Kč a sazby základní náhrady za 1 km ve výši 4,70 Kč podle § 157 odst. 4 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb. a ujetí 206 km z [obec] do [obec] a zpět k nahlížení do spisu dne [datum] částku 1.541 Kč. Náhrada právnímu zástupci žalovaného za použití silničního motorového vozidla podle § 157 zákona č. 262/2006 Sb. za použití motorového vozidla zn. VOLVO, [registrační značka] činí při průměrné spotřebě dle předloženého technického průkazu 5,9 l na 100 km nafty v ceně 44,10 Kč a sazby základní náhrady za 1 km ve výši 5,20 Kč podle § 157 odst. 4 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb. a ujetí 206 km z [obec] do [obec] a zpět k nahlížení do spisu dne [datum] částku 1.608 Kč.

47. Náklady řízení žalobce by v plné výši činily částku 208.885 Kč, kdy s ohledem na úspěch žalobce pouze co do částky 219.207,94 Kč (85 % žalobního nároku) náleží žalobci náhrada nákladů řízení ve výši 70 % (odečtením neúspěchu – 39.624,51 Kč, tj. 15 % od úspěchu 85 %).

48. Náklady řízení žalobce ve výši 146.219,50 Kč jsou podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. splatné k rukám právního zástupce žalobce.

49. O nákladech státu tj. ČR – Okresního soudu v Bruntále vůči žalovanému rozhodl soud v souladu s ustanovením § 148 odst. 1 o. s. ř., když soud stanovil povinnost žalovanému zaplatit náklady žalobce, kdy náklady státu jsou tvořeny vyplacenou odměnou znalci [celé jméno znalce] dle usnesení Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací]; ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], v celkové výši 36.079,10 Kč (20.504 Kč + 400 Kč + 2.471,10 Kč + 2.400 Kč + 7.653 Kč + 2.651 Kč). S ohledem na výše uvedené je žalovaný povinen zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Bruntále náhradu nákladů řízení ve výši 36.079,10 Kč.

50. Závěrem svého odůvodnění si soud dovoluje připomenout, že žalovaný uhradil dne [datum] částku 5.000 Kč jako zálohu na vypracování důkazu - znaleckého posudku [celé jméno znalce] dle usnesení Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací]. Usnesením Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] byla znalci přiznána odměna za úkony související se znaleckou činností pouze ve výši 4.327 Kč Česká republika – Okresní soud v Bruntále již v průběhu řízení vrátila žalovanému přeplatek jím uhrazené zálohy na důkaz ve výši 673 Kč.

Poučení