17 C 161/2021- 350

Rubrum

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martinou Suchánkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] za účasti vedlejšího účastníka [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] o zaplacení 730 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 167 480 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 167 480 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 562 520 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 562 520 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu 54 % nákladů řízení ve výši 486 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit vedlejšímu účastníku náhradu 54 % nákladů řízení ve výši 1 620 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice náhradu 77 % nákladů řízení vynaložených na znalečné ve výši 2 885,19 Kč na účet Okresního soudu v Kolíně [číslo] [variabilní symbol], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaný a vedlejší účastník jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice náhradu 23 % nákladů řízení vynaložených na znalečné ve výši 861,81 Kč na účet Okresního soudu v Kolíně [číslo] [variabilní symbol], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení náhrady škody, kterou jí měl způsobit po ošetření kožních znamének v její ordinaci dne [datum], když při vstávání z lůžka se zachytil handpiecu přístroje VTRAC, handpiece spadl a rozbil se tak, že byl neopravitelný. Cena nového handpiecu je 730 000 Kč bez DPH, což je částka, které se žalobkyně žalobou domáhá, když upozornila, že na trhu neexistuje možnost koupit si opotřebený náhradní díl nebo přístroj, požadovala zákonný úrok z prodlení od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaný před koncentrací řízení na svou obranu nic netvrdil, uvedl, že nic neudělal úmyslně a nechce nic zaplatit, že jsou s žalobkyní přátelé.

3. Vedlejší účastník na straně žalovaného s žalobou nesouhlasil, namítal, že žalovaný nemohl škodě nijak zabránit ze zdravotních důvodů, zpochybňoval příčinnou souvislost mezi jednáním žalovaného a vznikem škody, zpochybnil, zda žalovaný shodil konkrétní handpiece, poukazoval na judikaturu ohledně náhrady škody v případě opotřebených věcí.

4. Z kupní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně koupila od [právnická osoba] přístroj VTRAC za kupní cenu 1 815 000 Kč s DPH, přístroj je označen S/N 2009 [číslo]. Z protokolu o zaškolení ze dne [datum] má soud za prokázané potvrzení o zaškolení žalobkyně k používání přístroje. Z průvodky technické kontroly ze dne [datum] má soud za prokázané, že svědek [příjmení] provedl revizi přístroje s vyhovujícím výsledkem. Z průvodky technické kontroly ze dne [datum] má soud za prokázané, že svědek [příjmení] provedl revizi přístroje s vyhovujícím výsledkem a bez zjištěných závad.

5. Ze zprávy o opravě přístroje VTRAC ze dne [datum] soud zjistil, že svědek [příjmení] provedl téhož dne prohlídku přístroje, když žalobkyně uvedla, že po pádu došlo k poškození hlavice (handpiece) a přístroj nelze zapnout. Svědek zjistil, že aplikační skleněné pole a vnitřní cirkulační systém pro směs plynu je poškozen a došlo k úniku směsi medicinálního plynu z uzavřeného systému. Rozbití skla handpiecu dokládají fotografie, které jsou součástí zprávy, potvrdilo jej ohledání přístroje soudem při jednání. Svědek ve zprávě uzavřel, že handpiece je neopravitelný, náklady opravy by převýšily cenu nového handpiecu a je nutná jeho výměna.

6. Z výslechu svědka [příjmení] soud zjistil, že žalobkyně mu volala, že má rozbitou rukojeť přístroje. Asi jí spadl, byla rozbitá skleněná část, baňka, v které je plyn a ten vytekl, proto žalobkyni sdělil, že to nelze opravit, přístroj nafotil a sepsal zprávu. Žalobkyně mu řekla, že to někomu jinému spadlo. Již takové obdobné poškození u jiných typů přístrojů řešil, stává se, že to padá. Asi po měsíci přišla rukojeť nová, kterou svědek nainstaloval, o objednání se sám nestaral. Instalace je složitá, musí se rozebrat velká část přístroje. Přístroj měla žalobkyně asi deset let, jezdil k ní na servis, řešil rozbité ovládání displeje a jednou chlazení. Nevěděl, zda původně byl přístroj kupován jako nový či použitý. K servisování byl proškolen v Americe, v České republice tyto přístroje servisuje ještě jeden kolega, v republice jsou jeden nebo dva kusy. Servis spočívá ve zjištění závady a výměně vadného kusu, opravu předmětné hlavice neumí. Přístroj bez hlavice je nepoužitelný, nelze jej zkombinovat s jiným přístrojem, plyn se v těchto přístrojích nedoplňuje. Nevzpomněl si, že by žalobkyně avizovala rozbití přístroje již před hlášením pojišťovně.

7. Z potvrzení o škodní události ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný nahlásil škodní událost. Z informace ke škodní události ze dne [datum] zaslané vedlejším účastníkem žalobkyni, soud zjistil, že žalovaný nahlásil škodní událost, že byl na zákroku a při slézání z lehátka zavadil o přístroj a poškodil ho, žalovaný měl sjednané pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v běžném občanském životě. Vedlejší účastník sdělil, že škoda měla vzniknout v důsledku zdravotní indispozice žalovaného, kterou nemohl ovlivnit, ani jí zabránit a nedošlo tak k zaviněnému porušení jeho povinností, vedlejší účastník dále upozornil, že mu nebyly poskytnuty pravdivé, úplné a nezkreslené informace ohledně okolností vzniku škody.

8. Z emailu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně zaslala vedlejšímu účastníku fakturu, zprávu o poškozeném přístroji a další dokumenty.

9. Ze zprávy o prohlídce přístroje ze dne [datum] sepsané zaměstnancem vedlejšího účastníka soud zjistil, že zaměstnanec zaznamenal, že žalovaný mu uvedl, že v den pojistné události byl dopoledne na ošetření znamének na zádech, žalobkyně po ošetření šla psát k počítači, žalovaný vstal a vlivem předchozího poranění a operací levého kolene a levého kotníku, kdy se mu někdy nekontrolovaně vysmekne noha, došlo k pádu žalovaného od lůžka k přístroji, kterého se instinktivně zachytil, a pistole vypadla na podlahu. Žalobkyně v průběhu návštěvy ověřila funkčnost, přístroj nefungoval, někomu telefonovala, aby se na to přišel podívat. Žalobkyně po žalovaném nic nechtěla, byla v šoku, nic jí nehradil, při dalším ošetření jí nabídl řešení přes pojištění. Škodě že nemohl zabránit ze zdravotních důvodů, výpadek funkčnosti nohy je ničím neovlivnitelný, v takový okamžik bohužel nekontrolovaně ztrácí stabilitu.

10. Ze zvukové nahrávky schůzky žalovaného, který nahrávku pořídil, se zaměstnancem vedlejšího účastníka, k jejímuž přehrání při jednání soudu dal vedlejší účastník souhlas, soud zjistil, že především poslední větu předchozího odstavce žalovaný při jednání se zaměstnancem vedlejšího účastníka vůbec neřekl, výroky, že to nemohl ovlivnit, je to nekontrolované a neovlivnitelné žalovaný sám vůbec neuváděl, pouze na tyto zaměstnancem formulované výroky souhlasně reagoval, případně ani neprojevil s nimi nesouhlas. Žalovaný uvedl, že se objednal telefonicky a přišel i osobně, byl ošetřován asi půl hodiny, že dlouho ležel, na břiše i na zádech, že se mu ani tak nezamotala hlava, ale zesláblo mu koleno, popsal podrobně své operace kotníku a kolene, že chodidlo stále ještě bolí. [příjmení] zaměstnance, že nešlo o pád směrem k přístroji, jen se zadržel, spadla jen pistole, nikoli celý stroj, k tomu uvedl, že přístroj je těžký a na kolečkách. Uvedl, že je to tam stísněné a že se bál, aby pod ním lehátko neprasklo. Výslovně opravil zaměstnance vedlejšího účastníka, že žalobkyně nezkoušela přístroj ihned, ale až o chvíli později, sám uváděl„ ne že by tam něco prasklo“, že sám pistoli zvedl a dal nahoru. Na počátku žalovaný na dotazy zaměstnance vedlejšího účastníka popíral, že by se s žalobkyní před ošetřením znali, vyprávěl, jak mu byla doporučena, že o ní slyšel, po konfrontaci zaměstnance, že jsou na Facebooku přátelé, připustil, že se potkali již před lety při jiné příležitosti, ale že nevěděl, že dělá i tyto služby, později přešel k výrokům„ ona vždycky“,„ já jsem se vždycky ptal“,„ kolikrát když jsem tam byl“ apod. Uvedl, že přístrojem byl stoprocentně ošetřen, že fungoval, dále že na chodbě čekali další pacienti, museli slyšet, jak se žalobkyni omlouvá. Řešení přes pojistku jí nabídl sám při další návštěvě.

11. Ze zdravotní karty žalovaného soud zjistil, že žalovaný byl u žalobkyně ošetřován na skalpu a na zádech, jsou evidovány návštěvy po několika dnech, i čtyřikrát až pětkrát měsíčně, u záznamu z 2. 5. je uvedena poznámka„ cryo na zádech zavadil o hadici“ a je připojen podpis.

12. Z výslechu žalobkyně soud zjistil, že žalovaný k ní nechodil zcela pravidelně, ošetřovala ho cryopenem, kdy se jedná o zmrazování a potom na zádech a na hrudi přístrojem VTRAC, jedná se o osvícení v řádech několika vteřin. Nevěděla, že má žalovaný zdravotní potíže a měla mu nějak pomáhat. Přístroj měla stabilně uložený, odešla ke stolu, poté, co žalovaný vstal, se ozvala rána. Žalovaný se jí ptal, zda to půjde opravit, oslovil ji„ [jméno]“. Nevěděla, zda k hlavici hned běželi, myslí, že hlavici zvedla ona a bylo prasklé sklo, větrala kvůli úniku plynu, přístroj vypnula. Snažila se dovolat panu [příjmení] a nedovolala se, pak se jí ozval zpět, musela obvolat s pláčem další pacienty, zhroutil se jí svět, brala potom antidepresiva. Žalovaný platil hotově. Při další návštěvě, kdy přišel na zmrazování, žalovaný přišel a říkal, že má pojistku„ na blbost“. Potvrdila, že se již znali dříve. Přístroj prohlédl pan [příjmení]. Na událost se přišel ptát zaměstnanec z pojišťovny. Škodu nahlásil žalovaný. Pan Sičák se s žalobkyní poté domluvil na zapůjčení nové hadice, doposud mu nic nehradila. Přístroj měla asi osm let, nebyly s ním problémy, na revize jezdil pan [příjmení], pro své stáří přístroj nebyl pojištěn, pojišťovna to odmítla. V současné době již žalovaná nepracuje a je v důchodu, v lockdownu jí nechodili klienti.

13. Z výslechu svědka [příjmení] soud zjistil, že žalobkyně si kupovala nový přístroj v roce 2013, krátce byl přístroj použit k prezentaci v salonech, kde došlo k pár výbojům. Cenu nastavuje výhradní prodejce [právnická osoba] po dohodě s výrobcem. Přístroj je jediný v republice, není možné sehnat opotřebený díl. Žalobkyně kontaktovala jeho nebo pana [příjmení], že je hlavice rozbitá, shledali, že je to neopravitelné, bude třeba objednat hlavici novou. Především uniklý plyn nelze nahradit. Protože žalobkyně svědkovi říkala, že škodu řeší přes pojišťovnu, novou hlavici jí zakoupili do vyřešení, k tomu vystavili fakturu. Pokud by žalobkyně hlavici vrátila, ponechali by ji ve skladu jako náhradní, když je již opotřebená nebo by si ji žalobkyně odkoupila. Technologická výdrž hlavice je dle svědka pět let, samotný přístroj vydrží i deset až patnáct let, ale technologie jdou dopředu a konkurence produkt dohání, existují účinnější přístroje. Konkrétně o tento přístroj nebyl příliš zájem. Potvrdil, že přístroj byl servisován, řešila se výměna filtru. Nevedou evidenci výrobních čísel hlavic a přístrojů. Žalobkyni pomohl zapůjčením hlavice z lidských důvodů.

14. Z výslechu žalovaného soud zjistil, že žalovaný jezdil pomáhat žalobkyni s prací na počítači a nabídla mu odstranění znaménka. Při ošetření ležel na břiše, v rozporu se zvukovou nahrávkou uvedl, že ošetření trvalo dvě až tři minuty, poté uvedl, že maximálně minutu (na nahrávce uváděl až třicet minut), jak vstal a měl zavřené oči, zamotala se mu hlava a něčeho se zachytil a spadlo to. Popsal, že měl utržené vazy a prasklou čéšku v roce 2016 [číslo] a operaci chodidla, na podlamování nohy netrpí, noha je pevná, jen se bojí, aby se nezamotal, a chce to odlehčit, proto se chytl. Nemá změněnou pracovní schopnost, netrpí na motání hlavy, běžně se mu nestává, že by vrávoral či upadl. Sám neviděl nic rozbitého, žalobkyně byla v tu chvíli u karet u stolu, měla mu až po určité době říct, že to nefunguje, v tu chvíli utekla koupit si alkohol a on ji pak odvezl domů. V rozporu s nahrávkou uvedl, že neví o tom, že by tam byli další lidé a dále rovněž v rozporu s nahrávkou popřel, že by žalobkyně přístroj přezkoušela, pouze že přístroj přikryla plachtou, že byl vždy přikrytý a vypadal, jako by ho nepoužívala. Jen něco zmáčkla. Popřel, že by byla hlavice viditelně rozbitá. Ačkoli na nahrávce přístroj i hlavici popisoval, jako by ji dobře znal, při výslechu popíral, že by vypadala jako ta na fotografii přístroje, při výslechu uvedl, že v místě skla to bylo něčím omotané, namítal, že žalobkyně mu již dříve říkala, že má hlavici rozbitou, myslí si tedy, že ho neošetřila, i když na nahrávce uváděl, že přístroj stoprocentně fungoval a byl jím ošetřen. Žalobkyně sama měla, opět v rozporu s tím, co žalovaný uvedl na nahrávce, nabádat žalovaného, ať to dá na pojišťovnu, že je to formalita, pokud se bojí, že by to měl platit, když mu sdělila, že přístroj nefunguje.

15. Z faktury č. 2019 ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] s.r.o. fakturovala žalobkyni zálohu na handpiece k laserové lampě VTRAC v částce 883 300 Kč, s tím, že základem je cena bez DPH ve výši 730 000 Kč. Z potvrzení [právnická osoba] s.r.o. ze dne [datum] má soud za prokázané, že tato společnost jako výhradní dovozce potvrdila, že cena nového handpiecu k přístroji VTRAC činí 730 000 Kč bez DPH, jak bylo uvedeno v zálohové faktuře ze dne [datum].

16. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení], znalce z oboru kybernetika, ekonomika, odvětví lékařská a laboratorní technika, soud zjistil, že přístroj VTRAC je excimerový laser, délka jednoho lokálního zákroku se pohybuje v rozmezí 5 – 10 minut, v závažných případech až 30 minut. Handpiece je ruční násadec propojený s přístrojem ohebnou hadicí a v neutrální poloze je uložen v prolisu na horní desce skříně přístroje. Ze spodní strany handpiece je obdélníkové okno s křemenným sklem, toto okénko je třeba čistit před opětovným použitím, tato část tedy podléhá opotřebení dle využití přístroje, okénko vystupuje z válcového profilu těla handpiece. Handpiece má průměrnou desetiletou technickou i morální životnost, skutečná životnost závisí na stupni využití přístroje a péči o něj. Pořizovací cena přístroje dne [datum] byla 1 815 000 Kč včetně DPH. Znalec ohledal přístroj s novým handpiece i poškozený handpiece. Znalec potvrdil, že ohebná hadice umocnila pád a handpiece byl zcela zničen. Hadice je ohebná a poměrně silná, handpiece je umístěn v prohlubni a zajištěn poměrně silným magnetem. Dojde – li k pádu, dojde k rozbití skleněné části s nejvyšší pravděpodobností, vliv má právě umocnění nárazu vlivem odporu hadice a také skutečnost, že okénko s krycím sklem vystupuje z profilu a při pádu se zákonitě zničí. Znalec uvedl, že oprava je zcela nerentabilní, jediné možné řešení je výměna poškozeného handpiece za nový kus. Znalec také uvedl, že křemenné sklo má takové vlastnosti, že vysype – li se část na podlahu, nemusí to být okamžitě zřejmé, protože je 100 % průhledné a tenké. Je – li po pádu handpiece zvednut za držadlo, nemusí obsluha rozbité sklo vůbec zaregistrovat, natož poškozenou vnitřní část. Z ohledání znalec uzavřel, že o přístroj bylo pečováno s péčí řádného hospodáře, přístroj nebyl používán v nemocničním prostředí, jen v ordinaci a nikoli po celou dobu ordinačních hodin, handpiece tak byl před poškozením ve 100 % technickém stavu. U handpiecu vycházel znalec z teoretické desetileté životnosti, v době před poškozením byl handpiece používán 7 let, byl za polovinou životnosti. Stanovil obvyklou cenu handpiecu k datu [datum], tedy opotřebovaného handpiecu bezprostředně před poškozením, částkou 212 000 Kč včetně DPH. Z emailu, který byl podkladem pro posudek znalce, soud zjistil, že zástupce výhradního dovozce přístroje potvrdil délku morální a technické životnosti handpiece deset let, potvrdil, že dovozce ani výrobce nemá k dispozici technický popis handpiecu.

17. Z vyjádření znalce ze dne [datum] soud zjistil, že přístroj není v běžném prodeji, cenu nelze dohledat, je stanovena pouze dovozcem. Použitý handpiece je v České republice neprodejný. Hodnota handpiecu po poškození je nulová. Znalec doplnil, že přístroj byl vyroben v roce 2009, případný rozdíl mezi rokem výroby a rokem uvedení do provozu v roce 2013 je korigován koeficienty přirážek a srážek po prohlídce přístroje. [příjmení] 730 000 Kč je jediná zjistitelná dostupná pořizovací cena nového handpiece, vzhledem k unikátnosti přístroje a handpiecu a nemožnosti porovnání ceny, je nutné pořizovací cenu považovat za cenu obvyklou. Z výslechu znalce soud zjistil, že znalec se snažil pořizovací cenu handpiecu ověřit, zdála se mu vysoká, ale jedná se o jedinou cenu, kterou se mu podařilo zjistit, výrobce si cenu stanovuje zcela sám, marže může být 10 – 40 % Cena může být vyšší proto, že handpiece je po světě jen v několika variantách. Nepovažoval přístroj za mimořádné zařízení, používá známou technologii a přístrojů pracujících na stejném principu je hodně. [příjmení] přístroj bez handpiecu je nevyužitelný. Podrobně vysvětlil své úvahy při stanovení koeficientů přirážek a srážek. Uvedl, že nemá podklady pro ověření, že by byl přístroj používán jako použitý, bylo by to poznat na sklíčku, ale to by nepoznala žalobkyně.

18. Z výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení 730 000 Kč do 14 dnů od doručení výzvy, podací lístek dokládá odeslání výzvy žalovanému, výpis ze sledování zásilky potvrzuje doručení žalovanému dne [datum].

19. Dále soud provedl k důkazu popis přístroje, jeho fotografii, videonahrávku se zaznamenáním vzhledu přístroje a potvrzení výrobce přístroje, které soud nemohl blíže hodnotit, když pro to nemá odborné znalosti a sloužily jako podklad pro znalecké zkoumání.

20. Ohledně skutkového stavu dospěl soud po provedeném dokazování, kdy hodnotil důkazy jednotlivě i v souhrnu k závěru, že žalobkyně si dne 11. 7 2013 koupila excimerový laser VTRAC od [právnická osoba] s.r.o., výhradního dovozce přístroje z USA za cenu 1 815 000 Kč s DPH, přístroj byl vyrobený v roce 2009, před koupí byl používán pouze k předváděcím účelům a bylo předvedeno pouze malé množství výbojů. K práci s přístrojem byla žalobkyně proškolena, probíhaly revize přístroje, naposledy v lednu 2018 i v lednu 2019 s uspokojivým výsledkem a bez zjištěných závad. Délka zákroku přístrojem se pohybuje od pěti do deseti minut, v závažných případech až třicet minut. Přístroj je spojen ohebnou hadicí s handpiece, což je ruční nástavec, uložený v prolisu horní desky přístroje, zajištěný magnetem. Na spodní straně handpiece je skleněné obdélníkové okno, nejnamáhanější část přístroje, neboť sklo je třeba čistit po každém použití. Morální a technická životnost handpiece je odhadnuta na deset let znalcem, dle svědka [příjmení] pět let. Dne [datum] byl žalovaný na ošetření znamének u žalobkyně, ležel na břiše na lehátku, žalobkyně jej ošetřovala v řádech minut. Žalobkyně po ošetření odešla ke stolu a žalovaný při vstávání z lehátka shodil handpiece, vlivem silné a ohebné hadice, byl pád umocněn a sklo v handpiece se rozbilo a došlo k úniku plynu z handpiece, čímž byl handpiece zcela zničen a jeho hodnota byla následně nulová. Žalovaný nezachoval dostatek potřebné opatrnosti při vstávání z lehátka, sám uvedl, že se bál, zda ho vůbec udrží, věděl, že prostor je omezený, navíc popsal svou nejistotu po operacích kolene a chodidla, kdy se bojí, aby se nezamotal, chce to odlehčit, a proto se zachytil a handpiece shodil. Žalovaný dokázal podrobně popsat své potíže, kterých si je vědom, uváděl, že chodidlo ho stále bolí, netrpí však na náhlé podlamování nohy, noha je pevná, netrpí na motání hlavy či vrávorání. Žalobkyně s žalovaným se neshodli, kdo z nich handpiece zvedl na původní místo. Znalec potvrdil, že sklo je natolik tenké a průsvitné, že jeho rozbití nemusí být ihned zřejmé a zjistitelné. Přístroj nefungoval, žalobkyně jej vypnula a snažila se dovolat do servisu. Žalovaný v rámci výslechu, avšak až po koncentraci řízení, zpochybnil, že handpiece, který při jednání předvedl svědek [příjmení] a který byl na fotografiích ve spise, je ten, který shodil. Žalovaný již nemohl na svou obranu uvádět nové skutečnosti, navíc mu soud neuvěřil, vzhledem ke zjevné snaze zpochybnit i samotný zákrok, kdy zcela v rozporu se zvukovou nahrávkou, kterou sám pořídil, uváděl jinou délku ošetření, popíral, že by žalobkyně přístroj hned zkoušela, zpochybnil, zda byl přístroj ještě funkční, ačkoli na zvukové nahrávce o tom zaměstnance vedlejšího účastníka ujišťoval a přístroj popisoval tak, že bylo zřejmé, že ho dobře zná, popsal i posazení handpiece, kdy jej přirovnal pistoli na benzinové pumpě, na nahrávce i proti výslechu popsal, že na chodbě byli další lidé. Sám potvrdil, že v kartě u žalobkyně podepsal, že handpiece shodil, což bylo skutečně z karty žalovaného zjištěno. Žalovaný měl zjevné tendence si skutečnosti upravovat dle situace, i na zvukové nahrávce předstíral, že se s žalobkyní neznají, později již připustil, že se znají z dřívější doby, u soudu pak již tvrdil, že jsou přátelé, chodil jí pomáhat s počítačem, vozil ji domů pro podnapilost, i z karty vyplývá, že byl ošetřován opakovaně. Při další návštěvě se žalobkyně s žalovaným domluvili, že žalovaný škodu uplatní u pojišťovny. Rozbitý handpiece ohledal svědek [příjmení], odmontoval jej a nafotil, zjistil rozbité sklo a únik plynu a učinil závěr o nemožnosti jej opravit. Svědek [příjmení] zajistil objednání nového handpiecu od výrobce, který svědek [příjmení] žalobkyni namontoval na tělo přístroje, nejedná se o jednoduchý úkon typu nacvaknutí. Žalobkyni byla vystavena faktura na částku 730 000 Kč bez DPH, což je částka odpovídající pořizovací ceně nového handpiece. Žalobkyně tuto částku neplatila, kupní cenu nehradila, dostala dočasně nový handpiece vypůjčený. Přístroj je v současné době jediný v České republice, přístroj bez handpiece je nepoužitelný, na trhu nejsou dostupné opotřebené přístroje ani samotné handpiece. Žalovaný nahlásil škodu vedlejšímu účastníku dne [datum], kde uvedl, že při slézání z lehátka zavadil o přístroj. Dne [datum] se žalovaný sešel se zaměstnancem vedlejšího účastníka, obsah schůzky dokládá zvuková nahrávka a zápis, žalovaný sám neuváděl, že škodě nemohl zabránit ze zdravotních důvodů, že má ničím neovlivnitelné výpadky funkčnosti nohy, ani že nekontrolovaně ztrácí stabilitu. Vedlejší účastník plnění z pojištění odmítl. Obvyklá cena handpiecu těsně před poškozením dne [datum] byla znalcem stanovena 212 000 Kč včetně DPH. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky do 14 dnů od doručení její výzvy, která byla doručena žalovanému dne [datum].

21. Z navržených důkazů soud neprovedl důkaz potvrzením zaslaným žalobkyni o registraci škodní události, neboť tato skutečnost byla prokázána již jinými důkazy, výzvy k přehodnocení způsobu likvidace pojistné události, neboť ten nebyl předmětem tohoto sporu, dále smlouvou o bezúčelovém hypotečním úvěru žalobkyně a jejího manžela, neboť nebyl způsobilý prokázat, že jím byla financována kupní cena přístroje VTRAC, navíc tuto skutečnost nebylo v řízení třeba prokazovat, dále soud neprovedl důkaz navrhovaným vyšetřovacím pokusem, neboť způsob a mechanismus rozbití pří pádu byl prokázán znaleckým posudkem. Soud zamítl i doplnění posudku o stanovení obvyklé ceny vzhledem ke stáří přístroje již od roku 2009, neboť znalec vysvětlil, že cena byla zkorigována koeficienty přirážek a srážek. Jako nadbytečný dále soud zamítl výslech svědka [příjmení], neboť jeho rozhovor s žalovaným byl zachycen zvukovou nahrávkou, jeho jednání s žalobkyní soud nepovažoval za podstatné pro sporná tvrzení, ze stejného důvodu soud nevyžádal údaje od správce GSM sítě o poloze mobilního telefonu žalovaného v den škodní události, neboť žalovaný nepopíral, že na daném místě byl a handpiece shodil, otázka jeho ošetření u žalobkyně tak nebyla mezi účastníky sporná, návštěvu i shození handpiecu potvrdil žalovaný svým podpisem ve zdravotnické kartě.

22. Podle § 2900 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“, vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

23. Podle § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Podle § 2911 o.z. způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.

24. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

25. Po právní stránce se soud po zjištění skutkového stavu zabýval jednotlivými předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu. Žalovaný dle soudu porušil prevenční povinnost dle § 2900 o.z., když každý je povinen při svém jednání zachovávat s ohledem na konkrétní podmínky vždy takový stupeň pozornosti, bedlivosti a ohleduplnosti, který je – objektivně posuzováno – způsobilý zabránit vzniku dané újmy. Žalovaný, ač věděl, že má potíže s nohou po operacích, které popsal na nahrávce i při výslechu, popsal, že potřebuje nohu odlehčit, bojí se, aby se nezamotal, měl obavy, zda jej lehátko unese a uvědomoval si stísněnost prostoru, se neujistil při vstávání, že má dostatečnou a bezpečnou oporu nebo nepožádal žalobkyni o zajištění, navíc když byl ošetřován přístrojem, který v jeho blízkosti byl umístěn a žalovaný o něm věděl, přesto vstal, vysmekla se mu noha, zachytil se a shodil handpiece. Tím porušil zákonnou povinnost zachovat dostatečnou bedlivost a opatrnost, aby zabránil škodě na přístroji, o jehož umístění věděl. Zavinění nedbalostní se při porušení zákonné povinnosti předpokládá dle § 2911 o.z., žalovaný v tomto případě věděl, že má potíže s nohou – kolenem i chodidlem po operacích, což sám uváděl, a že potřebuje oporu, sám měl obavy, neujistil se, že nemůže způsobit škodu, jednalo se tedy o nevědomou nedbalost, vzhledem k svým poměrům měl a mohl vědět, že může škodu při vstávání způsobit. Vědomost o svém handikepu žalovaný jasně popsal, že je po operaci kolene a chodidla, uváděl, že se obával i stísněného prostoru, aby ho lehátko uneslo, potřeboval nohu odlehčit, aby se nezamotal. Tvrzení o nekontrolovatelnosti hendikepu mu však zaměstnanec vedlejšího účastníka takzvaně vkládal do úst, sám žalovaný nic takového netvrdil, i soudu potvrdil, že nemá problém s pevností nohy. Žalovaný nepopíral, že handpiece shodil, o čemž svědčí i nahrávka, kterou sám pořídil a na které událost popsal zaměstnanci vedlejšího účastníka, rovněž i záznam ve zdravotní kartě. Žalovaný při svém výslechu zpochybnil, že shodil právě ten konkrétní handpiece, avšak jednak to bylo po koncentraci řízení, kdy nemohl uvádět nová tvrzení, navíc na zvukové nahrávce ujišťoval zaměstnance vedlejšího účastníka, že byl ten den 100% ošetřen, popsal proces, uváděl, že v kartě podepsal, že handpiece shodil. Žalobkyně po poučení soudem předložila kartu žalovaného, kde podpis žalovaného byl zjištěn, žalovaný jej nezpochybnil. Žalovaný popsal na nahrávce handpiece i jeho uložení na přístroji, zjevně přístroj dobře znal a působil, že přesně ví, o čem mluví, naopak jeho výslech již působil, že se snaží událost zkreslit, byly zjištěny rozpory, které nevysvětlil, ohledně délky ošetření vyzkoušení přístroje a další. Oproti tomu žalobkyně, ač v některých otázkách působila až zmateně, tak její výpověď ohledně pádu korespondovala s popisem události žalovaným na zvukové nahrávce. Proto soud po zhodnocení všech důkazů ve vzájemných souvislostech neměl pochybnosti o tom, že předmětný handpiece žalovaný shodil. Znalec navíc i potvrdil, že poškození odpovídá popisovanému ději, kdy právě pružná hadice umocní při shození sílu pádu a zapříčiní rozbití skla, což potvrzuje i příčinnou souvislost mezi jednáním žalovaného a vznikem škody, kterou je tedy rozbití handpiecu, vysypání skleněné části a únik plynu zevnitř, což potvrdily i zprávy a výslech svědka [příjmení], který rovněž přístroj znal a pravidelně servisoval. Znalec i osvětlil, proč poškození skleněné části nemuselo být ihned zřejmé. Žalovaný tak dle soudu odpovídá za škodu ve smyslu § 2910 o.z.

26. Další otázkou, kterou tedy soud řešil, byla výše škody, kterou má žalovaný žalobkyni zaplatit. Soud se ztotožnil s právními názory vyslovenými v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2818/2015 ze dne 27. 8. 2015, dle kterého skutečná škoda se vyjadřuje srovnáním majetkového stavu poškozeného před vznikem škody a po poškození. Při určení výše skutečné škody na věci se zásadně vychází z ceny věci v době poškození a nahrazena má být újma, jež spočívá ve zmenšení majetkového stavu poškozeného, přičemž zmenšením majetkového stavu je již samotné poškození věci. Peněžitá náhrada tohoto úbytku je buď ekvivalentem hodnot, které je nutné vynaložit, aby došlo k uvedení věci do předešlého stavu nebo – zejména není-li uvedení do stavu před poškozením možné, jako v tomto případě – lze vycházet z ceny, jakou věc měla v době poškození, a z rozsahu, v jakém byla poškozena zásahem škůdce, tedy výši odškodnění lze stanovit rozdílem mezi obvyklou ceny bezprostředně před poškozením a cenou po poškození. U věci nikoliv nové, většinou zčásti opotřebované, je při stanovení výše škody třeba přihlédnout k obvyklé ceně v době jejího poškození a k rozsahu poškození, přičemž je-li výše náhrady vyjádřena cenou opravy, musí být od částky nákladů na opravu odečtena částka odpovídající případnému zhodnocení věci její opravou oproti původnímu stavu; poškozenému by jinak vznikalo bezdůvodné obohacení zhodnocením věci, pokud by opotřebené součásti byly nahrazeny součástmi novými a opravená věc by tak nabyla hodnoty vyšší, než jakou měla před poškozením (k srovnání dále např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2001, sp. zn. 25 Cdo 347/2000, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 9. 2002, sp. zn. 25 Cdo 2575/2000). Obdobně to platí dle výše uvedeného rozhodnutí Nejvyššího soudu také v případě, že se oprava neprovádí, nýbrž se pořizuje věc náhradní (nová), a to buď z důvodu, že věc je zcela zničena, anebo že je oprava nerentabilní z jiných důvodů. U zcela zničené věci se při stanovení výše náhrady vychází z obvyklé ceny věci před zničením, od níž se odečítá hodnota použitelných zbytků. Nejvyšší soud vyslovil, že„ je pak logické, že začasté není poškozený schopen opatřit si náhradní věc téhož stupně opotřebení, a nelze mu ani vytýkat, že si namísto poškozené starší věci opatří věc novou, čímž svůj majetek zhodnotí, ač by to bez poškození věci neučinil. To jej však neopravňuje k požadavku na náhradu celé pořizovací ceny, neboť škůdce mu nezničil věc novou, nýbrž opotřebenou a tedy méně hodnotnou. Skutečnou škodou v takovém případě není hodnota věci nové, nýbrž hodnota původní věci v době před poškozením. Poškozenému by totiž jinak vznikalo bezdůvodné obohacení tím, že nová věc má oproti původní věci např. delší životnost či lepší funkčnost (k tomu dále rovněž usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2015, sp. zn. 25 Cdo 5319/2014, v identické situaci či v širších souvislostech rozsudek ze dne 28. 6. 2012, sp. zn. 25 Cdo 3729/2011, publikovaný ve Sbírce pod [číslo])“. V tomto konkrétním případě si žalobkyně nemohla obstarat opotřebovaný handpiece, neboť není na trhu dostupný, musela proto získat nový, neboť handpiece nelze nahradit ani dílem z jiného typu přístroje. Rozdíl mezi cenou handpiecu v době poškození a nového kusu by však představoval zhodnocení, které nelze učinit součástí nároku na náhradu škody. Tento nárok má primárně účel reparační. Stejně jako v citovaném rozhodnutí Nejvyššího soudu pak nelze vyjít ze závěrů nálezů Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 2221/07, a ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 1902/13, když tato rozhodnutí se vztahují na případy, kdy nedošlo k faktickému zhodnocení věci, ale k technickému zhodnocení, kdy použití nových dílů při opravě automobilu bylo vyváženo snížením celkové tržní ceny automobilu. O takový případ se však v dané věci nejedná. V tomto případě se nejednalo o přístroj, který by tím, že je již opravovaný, ztrácel na hodnotě. Byl již déle používaný, uveden do provozu dne [datum], vyroben byl v roce 2009, k poškození došlo dne [datum], tedy handpiece byl za polovinou znalcem shledané desetileté životnosti, zastarává dle znalce technicky i morálně, kdy technika je nahrazována technikou pokročilejší. Znalec navíc uvedl, že právě část, která byla poškozena, tedy sklíčko, je nejvíce namáhanou a opotřebovávanou součástí přístroje a žalobkyně, byla – li by jí nahrazena zcela nová část přístroje, by se dle soudu jednoznačně bezdůvodně obohatila, když by měla neopotřebovaný zcela nový handpiece a náhrada škody by tak v tomto případě překročila právě reparační účel, a to i za situace, kdy trh s opotřebenými přístroji VTRAC neexistuje. Posouzení výše škody nelze vázat na to, jak poškozený s věcí naloží (dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 347/2000, sp. zn. 25 Cdo 977/2007, sp. zn. 25 Cdo 1548/2020), tedy nelze přihlížet k tomu, že ve výsledku žalobkyně dostala k užívání nový handpiece, aniž by za něj doposud cokoli zaplatila a ani jej v současné chvíli již nevyužívá. Výši škody soud určil dle znaleckého posudku, tedy výší škody je obvyklá cena poškozeného handpiecu bezprostředně před poškozením dne [datum] [ulice] část přístroje poškozena nebyla, nová hadice s handpiecem na ní šly dobře napojit. Proto soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 167 480 Kč (tj. 212 000 Kč po odečtení DPH, když žalobkyně se domáhala náhrady škody ve výši bez DPH, jehož byla plátkyní). Podle § 1970 o.z. soud vyhověl žalobě ohledně úroku z prodlení z této částky, od [datum] do zaplacení, tedy od uplynutí lhůty, ve které vyzvala žalobkyně žalovaného k plnění, neboť od té doby je žalovaný v prodlení se zaplacením. Ve zbytku žalované částky s úrokem z prodlení pak žalobu částečně zamítl.

27. Podle ust. § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný byl, při započtení uplatňovaného příslušenství žalované pohledávky, ve věci úspěšný z 77 %, proto soud uložil žalobkyni zaplatit mu náhradu 54 % (77 % - 23 %) jeho nákladů řízení ve výši 486 Kč podle § 151 odst. 3 o.s.ř. za tři úkony po 300 Kč podle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., když žalovaný se účastnil tří jednání ve věci. Stejně úspěšný byl vedlejší účastník na straně žalovaného, proto soud uložil žalobkyni, zaplatit mu 54 % jeho účelně vynaložených nákladů v částce 1 620 Kč, a za ty soud považuje dle obsahu spisu 10 úkonů podle § 151 odst. 3 o.s.ř. po 300 Kč podle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., a to: účast na pěti jednáních, nahlížení do spisu a čtyřikrát účelné vyjádření ve věci či k výzvě soudu, celkem náklady vedlejšího účastníka 3 000 Kč.

28. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát dle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Z 77 % neúspěšná žalobkyně dle soudu nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a stát platil znalečné ve výši 3 747 Kč, proto soud uložil žalobkyni, aby státu tyto náklady z 77 %, tedy v částce 2 885,19, nahradila na účet zdejšího soudu. Žalovaná strana byla neúspěšná z 23 %, proto zbytek nákladů státu v této výši soud uložil zaplatit státu společně a nerozdílně žalovanému a vedlejšímu účastníku.

29. Lhůty k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když k jinému postupu neshledal důvod.