17 C 162/2020-44

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Petrou Filovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; a) [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa žalobkyně a žalobce] žalobkyně: ; b) [celé jméno žalobkyně], narozený/á dne [datum] bytem [adresa žalobkyně a žalobce] oba zastoupeni advokátem [anonymizováno] [jméno] [jméno] sídlem [adresa], [obec] proti žalovanému: ; , IČO: [osobní údaje žalovaného] organizace resortu [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] o zaplacení 137 375 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit každému ze žalobců a), b) částku ve výši 82.739 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky od 30.5.2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit každému ze žalobců a), b) částku ve výši 54.636 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky od 30.5.2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům a), b) k ruce společné a nerozdílné náhradu nákladů řízení ve výši 19.846,32 Kč k rukám právního zástupce žalobců a), b), a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci a), b) se žalobou doručenou soudu dne 6.8.2020 domáhali vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému zaplatit každému ze žalobců a), b) částku ve výši 137.375 Kč s příslušenstvím z titulu nemateriální újmy za nepřiměřeně dlouhé řízení vedené před Okresním soudem Brno-venkov pod sp. zn. [spisová značka] (řízení A) a potažmo řízení vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [anonymizováno] [spisová značka] (řízení B), ohledně kterého bylo předchozí řízení přerušeno. Žalobci a), b) podanou žalobu odůvodnili tak, že uvedli, že se svého nároku domáhali u žalovaného na základě žádosti ze dne 29.11.2019, která byla vedena pod sp.zn. [jednací číslo MSP] s tím, že následně prostřednictvím právního zástupce obdrželi dne 19.5.2020 Stanovisko [stát. instituce] - žalovaného, kterým jim byla přiznána náhrada, každému z nich ve výši 72.625 Kč, kdy tyto částky jim byly v květnu 2020 vyplaceny. Tuto náhradu však žalobci a), b) považují za nedostatečnou, a to s ohledem na mimořádnou celkovou délku trvání řízení a dále s ohledem na mimořádný význam, která pro žalobce a), b) tato řízení měla. Řízení vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. [spisová značka], jehož předmětem byl soudní prodej nemovitostí v [obec], trvalo cca 8 let, a to od června 2011 až do pravomocného ukončení v červenci 2019, kdy ve věci nebylo vůbec meritorně jednáno, a řízení bylo dne 29.3.2013 přerušeno a toto přerušení trvalo až do zpětvzetí žaloby a zastavení řízení v létě roku 2019. Řízení vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka] se týkalo vyloučení majetku z konkurzní podstaty úpadce [anonymizováno 5 slov] a trvalo 6 a 1/4 roku, a to od 7.3.2013 do dne 24.9.2019, kdy bylo řízení pravomocně zastaveno na základě usnesení o zastavení řízení ze dne 4.9.2019 vzhledem k mimosoudní dohodě účastníků a zpětvzetí žaloby. U tohoto řízení byla pro žalobce a), b) zásadní ta skutečnost, že o téže věci v minulosti probíhalo již jedno řízení u Krajského soudu v Brně pod č.j. [spisová značka], které rovněž nebylo meritorně rozhodnuto. Šlo o vyloučení téhož majetku z konkurzní podstaty. Správkyně konkurzní podstaty úpadce [právnická osoba] totiž totožný majetek žalobců a), b) již v r. 1999 zapsala do majetkové podstaty úpadce, v průběhu tohoto prvního řízení jej pak z podstaty v roce 2008 vyloučila a po pětileté pauze bez nových právních důvodů tento majetek v roce 2013 opětovně zapsala, tj. ze stejných důvodů, čímž vyvolala nový excindační spor (spor sp. zn. [spisová značka]), kvůli němuž byl přerušen spor sp. zn. [spisová značka]. Navíc žalobci a), b) měli za to zdůraznit skutečnost, že shora uvedené spory byly ukončeny dohodou stran, unavených nečinností resp. velmi pomalým postupem soudů ve všech souvisejících řízeních, včetně tehdy doposud neukončeného řízení konkurzního, které nakonec trvalo 22 let, když konkurz na majetek [anonymizována dvě slova] byl prohlášen usnesením Krajského soudu v Brně sp. zn. 32 K 1/97 ze dne 17.6.1998 a ukončen usnesením, které nabylo právní moci dne 17.6.2020. Při výpočtu požadované náhrady žalobci a), b) vycházeli ze stanoviska Nejvyššího soudu ČR Cpjn 206/2010 a z ostatní judikatury, tj. z částky 15.000 Kč za první dva roky řízení a za každý další rok řízení z částky 20.000 Kč, přičemž za období od 7.3.2013 do 24.9.2019 s ohledem na mimořádné okolnosti projednávané věci z důvodů opakovaného řízení stran sepsání nemovitostí do konkurzní podstaty žalobci a), b) požadují zvýšení o 100%. V projednávané věci tedy žalobci a), b) požadují pro každého úhradu částky ve výši 137.375 Kč s tím, že první dva roky 2 x 15.000 Kč, kdy tato částka je ponížena dle stanoviska Nejvyššího soudu na polovinu tj. celkem 15.000 Kč, dalších šest let a 3 měsíce 6,25 x 20.000 tj. 125.000 Kč, v součtu 140.000 Kč, zvýšeno o 50% na 210.000 Kč, po odečtení již poskytnuté náhrady ve výši 72.625 Kč. Žalobci a), b) mají za to, že vzhledem k tomu, že byli nuceni dne 7.3.2013 opakovaně podat excindační žalobu, tj. po dvanácti letech kdy tak učinili poprvé (v r. 1999), požadují náhradu navýšenou za vyšší než běžnou újmu za další období počínaje třetím rokem částku 20.000 Kč, a to pro mimořádně vysokou stresovou újmu. S ohledem na to, že šlo o spor opakovaný mají účastníci řízení za to, že je třeba náhradu celkově zvýšit o 50%. Žalobci a), b) přitom nesouhlasí s argumentací žalovaného týkajícího se významu tohoto sporu pro žalobce a), b), který má být pouze "běžný", a následně také s argumentem, že jde o sdílenou újmu žalobců a), b) jako manželů, a proto byla náhrada snížena o 50%. Jestliže chata v [obec] byla místem rekreace obou žalobců a), b) měli oba stejný a shodný zájem chatu užívat, udržovat a zvelebovat, což jim de facto dvacet let bylo znemožněno realizovat v klidu, beze stresu, že o tento majetek po mnoha letech přijdou. Žádné sdílení a rozdělení zde nenastalo. Žalobci jsou oba samostatné osoby se stejným lidským prožíváním újmy ztráty v jejich životě důležitého trvalého místa odpočinku, která se nedělí na peníze nebo jiné separovatelné položky.

2. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal, měl za to, že je nedůvodný, když žalovaný žalobcům a), b) již poskytl přiměřené finanční zadostiučinění ve výši odpovídající okolnostem věci ve výši 72.625 Kč každému, a to řádně a včas ve lhůtě dle ust. § 15 zák. č. 82/1998 Sb., což vyplývá i stanoviska žalovaného ze dne 19.5.2020. Řízení vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. [spisová značka] trvalo 7 let a 9 měsíců. Bylo zahájeno dne 14.6.2011 žalobou, kterou podal žalobce společnost [právnická osoba], [IČO] vůči žalobcům a), b) jakožto žalovaným. Předmětem řízení byl soudní prodej zástavy, když žadatelé dne 7.7.1993 uzavřeli zástavní smlouvu na nemovitosti s původním věřitelem [právnická osoba] na zajištění pohledávek původního věřitele vůči úvěrovému dlužníkovi společnosti. [právnická osoba], [IČO]. Dne 12.6.2019 nový žalobce vzal svou žalobu zpět v plném rozsahu bez udání důvodu, žadatelé se zpětvzetím souhlasili a obě strany se vzdaly práva na náhradu nákladů řízení. Usnesením ze dne 25.6.2019 soud řízení zastavil. Usnesení nabylo právní moci dne 11.7.2019. Řízení vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka] trvalo 6 let a 6 měsíců, kdy bylo zahájeno dne 7.3.2013 žalobou podanou žalobci a), b) na vyloučení nemovitostí ze soupisu konkurzní podstaty úpadce [právnická osoba] vůči němuž bylo vedeno konkurzní řízení u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka], když tato byla nově vložena do konkurzní podstaty, ačkoli předtím v jiném excindačním řízení vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [anonymizováno] [spisová značka] nebylo rozhodnuto po zpětvzetí žaloby žalobci a), b) poté, co správkyně konkurzní podstaty sama nemovitosti vyškrtla z konkurzní podstaty. Předmětné řízení bylo zastaveno usnesením ze dne 4.9.2019, které nabylo právní moci dne 24.9.2019. S ohledem na uvedené celková délka řízení byla určena datem, kdy se žalobci a), b) dozvěděli o zahájení prvního z nich tj. dne 7.10.2011, kdy jim byla doručena žaloba, a datem pravomocného skončení toho řízení, jež skončilo poslední tj, do 24.9.2019, tedy 7 let a 11 měsíců. Žalovaný po zhodnocení všech okolností případu dospěl k závěru, že dle stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 13.4.2011, sp.zn. Cpjn 206/2010 náleží každému ze žalobců a), b) za 1 rok řízení částka ve výši 15.000 Kč, přičemž za první dva roky náleží částka v poloviční výši. Žalovaný měl za to, že je třeba tuto základní částku následně navýšit o 20% z důvodu postupu soudu spočívajícího v opakovaných průtazích. Žalovaný měl za to, že význam věci pro žalobce byl toliko běžný, když předmětem obou sporů i jejich mimosoudních jednání bylo určení finanční částky za vyplacení předmětu zástavy. Dle žalovaného o uvedeném svědčí i skutečnost, že po dobu panujících průtahů neučinili ani prostý dotaz na stav věci, a když soud konečně počal ve věci konat, první úkon ze strany žalobců byla žádost o odročení jednání. Žalovaný neshledal důvod k navyšování základní částky z důvodu stresu vyvolaného postupem správkyně konkurzní podstaty spočívajícího v opětovném zahrnutí nemovitostí do konkurzní podstaty, kdy tato sama příp. odpovídá za případnou škodu, a to i imateriální. Dále byla základní částka dále snížena o 50% z důvodu sdílené újmy neboť žalobci a), b) jsou manželé a jako takoví jsou solidárně zavázaní k vyplacení zástavy ohledně stejných nemovitostí, které měli ve společném jmění manželů, jinými slovy řečeno žalobci a), b) společně sdíleli újmu ohledně stejného finančního nároku, činili společně shodná podání a sdíleli spolu nejistotu ohledně výsledku věci, a to po celou dobu řízení. Na základě aplikace zákonných kritérií dle ust. § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. žalovaný dospěl k závěru, že oprávněný nárok žalobců a), b) na zadostiučinění činí částku výši 72.625 Kč, která jim byla vyplacena dne 20.5.2020.

3. Z níže uvedených listinných důkazů a z účastnického výslechu žalobce a) soud učinil následující závěry ohledně skutkového stavu.

4. Z mimosoudní žádosti žalobce a), b) ze dne 19.11.2019 vč. dokladu o doručení žalovanému dne 29.11.2019 bylo zjištěno, že žalobci a), b) se prostřednictvím svého právního zástupce obrátili na žalovaného s tím, že žádali náhradu nemajetkové újmy za průtahy v řízení v období od června 2011 do prosince 2018 tj. za období 8 a roku s tím, že konkrétně se jednalo o řízení vedené u Okresního soudu Brno-venkov sp. zn. [spisová značka], jehož předmětem byl soudní prodej zástavy, kdy řízení bylo zahájeno na základě žaloby doručené soudu dne 1.6.2011 žalobcem [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], kdy žaloba byla žalobcům a), b) doručena v říjnu 2011 a vyjádřili se k ní podáním ze dne 2.11.2011, a ukončeno bylo v důsledku mimosoudní dohody účastníků řízení, kdy řízení bylo na základě zpětvzetí žaloby zastaveno usnesením ze dne 25.6.2019, které nabylo právní moci dne 11.7.2019. Předmětné řízení bylo přerušeno usnesením ze dne 20.3.2012 do skončení konkurzního řízení úpadce [právnická osoba], [IČO] tj. ve věci se do června 2019 tj. po dobu 6 a roku nic nedělo. Dále se jednalo o řízení vedené u Krajského soudu v Brně sp. zn. [spisová značka], které bylo zahájeno dne 7.3.2013 na základě žaloby žalobců a), b) s tím, že jeho předmětem bylo vyloučení nemovitého majetku žalobců a), b) v k.ú. [obec] u [obec] z konkurzní podstaty úpadce [právnická osoba], [IČO] s tím, že tento majetek byl již jednou v roce 1999 do konkurzní podstaty sepsán, avšak následně byl vyškrtnut, a následně v roce 2013 tj. po 14-ti letech od zahájení prvního řízení a 5-ti letech po ukončení prvního excindačního řízení bez dalšího opětovně sepsán. Toto řízení bylo ukončeno dne 4.9.2019, kdy bylo zastaveno na základě zpětvzetí žaloby, kdy toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 24.9.2019. V žádosti je podrobně popsán průběh každého shora cit. řízení. Žalobci a), b) se domáhali každý částky ve výši 266.964 Kč, kdy tato tedy měla představovat přiměřené zadostiučinění nemateriální újmy za 8 roků a 3 měsíce, s tím, že za období od 1.7.2011 do 30.6.2013 požadovali za první 2 roky částku 15.000 Kč, a za období od 7.3.2013 do 30.6.2013 (vedení řízení sp.zn. [spisová značka]) požadovali zvýšení o 100% tj. o částku 2.560 Kč, a dále za období od 1.7.2013 do 24.9.2019 (vedení řízení sp. zn. [spisová značka]) –za současného souběhu obou řízení, požadovali částku ve výši 20.000 Kč za každý další rok zvýšenou o 100% tj. částku ve výši 266.964 Kč. Žalovanému byla předmětná žádost doručena dne 29.11.2020.

5. Ze stanoviska žalovaného č. [jednací číslo MSP] ze dne 19.5.2020 vč. dokladu o jeho doručení žalobcům dne 19.5.2020 bylo zjištěno, že po prostudování obsahu spisu sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka] a zhodnocení všech okolností případu dospěl žalovaný k závěru, že žalobci a), b) mají nárok na zadostiučinění ve výši 72.625 Kč každý. Řízení vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. [spisová značka] probíhalo po dobu 7 let a 9 měsíců před jednou soudní soustavou ve vztahu k žalobcům a), b), kteří v tomto řízení vystupovali jako žalovaní. Toto řízení průtahy zásadně netrpělo, v období od 16.4.2013 do 12.4.2019 bylo přerušeno do doby skončení řízení o vyloučení nemovitosti z konkurzní podstaty vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka]. Řízení vedené pod sp. zn. [spisová značka] probíhalo po dobu 6 let a 6 měsíců rovněž před jedním stupněm soudní soustavy. V tomto řízení byly shledány průtahy v období mezi 18.6.2013 až 5.1.2015 a mezi 5.6.2015 až 16.7.2018. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem tedy lze celkovou délku řízení hodnotit jako nepřiměřenou. Pro určení odškodnění žalovaný vycházel z celkové délky 7 let a 11 měsíců, kdy počátek je určen datem, kdy se žalobci a), b) dozvěděli o zahájení prvního z nich a datem pravomocného skončení toho řízení, jež skončilo poslední z nich, tj. od 7.10.2011 do 24.9.2019. Při stanovení konkrétní výše zadostiučinění dospěl žalovaný nejprve k základní částce 103.750 Kč s tím, že za 1 rok řízení náleží částka 15.000 Kč, přičemž za první dva roky náleží částka v poloviční výši. Tato základní částka pak byla navýšena pro postup soudu spočívající v opakovaných průtazích o 20%. Žalovaný dále posuzoval význam předmětných řízení pro žalobce a), b), kdy tento shledal běžným, kdy předmětem obou sporů i jejich mimosoudních jednání bylo určení finanční částky za vyplacení předmětu zástavy. Při stanovení výše zadostiučinění dále žalovaný dospěl k závěru, že je na místě základní částku snížit o 50% z důvodu sdílené újmy. Toto rozhodnutí bylo zástupci žalobců a), b) doručeno dne 19.2.2020.

6. Ze sdělení správkyně konkurzní podstaty [právnická osoba] o 1. zapsání majetku žalobců a), b) tj. nemovitých věcí v k.ú. [obec] u [obec] do konkurzní podstaty úpadce ze dne 3.8.1999 bylo zjištěno, že správkyně konkurzní podstaty [jméno] [příjmení] zařadila do soupisu konkurzní podstaty úpadce společnosti [právnická osoba] nemovité věci, a to chatu - objekt bydlení, ev. [číslo] na pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] pozemky parc. [číslo] – ostatní plocha a parc. [číslo] – zastavěná plocha, vše v k.ú. [obec].

7. Dne 6.11.1999 podali žalobci a), b) žalobu o vyloučení majetku ze soupisu z konkurzní podstaty u Krajského obchodního soudu v Brně s tím, že se jednalo o nemovité věci ve vlastnictví žalobců a), b) v k.ú. [obec] u [obec]. Žalovaným byla správkyně konkurzní podstaty úpadce společnosti [právnická osoba] Uvedené bylo zjištěno z excindační žaloby žalobců a), b) podaná ke Krajskému soudu v Brně dne 6.10.1999. Tato žaloba byla zamítnuta rozsudkem Krajského soudu v Brně sp. zn. [anonymizováno] [spisová značka] ze dne 11.7.2006, jako nedůvodná, kdy tento rozsudek byl zrušen usnesením Vrchního soudu Olomouc sp. zn. [spisová značka] [anonymizováno] dne 14.6.2007, uvedené bylo zjištěno z rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. [anonymizováno] [spisová značka] ze dne 11.7.2006 a usnesení Vrchního soudu Olomouc sp. zn. [spisová značka] ze dne 14.6.2007 8. Dne 14.5.2018 došlo k vyškrtnutí předmětných nemovitých věcí chaty - objekt bydlení, ev. [číslo] na pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] pozemky parc. [číslo] – ostatní plocha a parc. [číslo] – zastavěná plocha, vše v k.ú. [obec] u [obec] z konkurzní podstaty úpadce, což bylo zjištěno ze sdělení správkyně konkurzní podstaty o vyškrtnutí majetku žalobců a), b) z konkurzní podstaty úpadce ze dne 14.5.2008 a doplnění ze dne 28.5.2008.

9. Dne 24.6.2008 Krajský soud v Brně usnesením č.j. [anonymizováno] [číslo jednací] zastavil předmětné řízení ve smyslu ust. § 96 odst. 1,2 o. s.ř., a to na základě zpětvzetí návrhu na jeho zahájení, kdy se zpětvzetím žaloby vyslovil žalovaný souhlas s tím, že soud nepřiznal žádnému z účastníků řízení náhradu nákladů řízení. Uvedené bylo zjištěno ze zpětvzetí žaloby ze dne 6.5.2008 ve věci sp. zn. [anonymizováno] [spisová značka] a usnesení Krajského soudu v Brně č.j. [anonymizováno] [číslo jednací] ze dne 24.6.2008 o zastavení řízení.

10. Ze spisu Krajského soudu v Brně sp. zn. [anonymizováno] [spisová značka] - bylo zjištěno, že žaloba byla soudu doručena dne 6.10.1999, vyjádření k žalobě ze dne 5.6.2002 doručeno soudu dne 6.6.2002. Ve věci bylo nařízeno jednání na den 18.9.2002, které se uvedeného dne konalo a byl vydán rozsudek č.j. 32 Cm 21/99-45 ze dne 18.9.2002 s tím, že žaloba zamítnuta. Dne 5.11.2002 bylo soudu doručeno odvolání žalobců s tím, že vyjádření k odvolání ze dne 21.1.2003 doručeno Krajskému soudu v Brně dne 23.1.2003. Následně byl dne 23.4.2003 spis předložen Vrchnímu soudu v Olomouci, který usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne 13.9.2005 rozsudek č.j. [číslo jednací] ze dne 18.9.2002 zrušil a věc vrátil zpět k dalšímu řízení. Následovalo nařízení jednání na den 20.6.2006, které bylo odročeno k žádosti žalovaného, kdy další jednání bylo nařízeno na den 11.7.2006. Při jednání konaném dne 11.7.2006 byla žaloba opětovně zamítnuta, a to rozsudkem č.j. [anonymizováno] [číslo jednací] ze dne 11.7.2006, proti kterému podali žalobci a), b) opět odvolání, které bylo doručeno soudu dne 27.7.2006 s tím, že vyjádření k odvolání ze dne 29.8.2006 bylo. Dne 18.9.2006 byl spis předložen Vrchnímu soudu v Olomouci, který při jednání konaném dne 2.5.2007 jednání odročil na den 14.6.2007, při kterém usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne 14.6.2007 rozsudek č.j. 55/ [číslo jednací] ze dne 11.7.2006 zrušil a věc vrácena k dalšímu řízení. Dne 10.6.2008 bylo soudu doručeno zpětvzetí žaloby, o kterém Krajský soudu v Brně rozhodl usnesením ze dne 24.6.2008 [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo], které nabylo právní moci dne 12.7.2008.

11. Z dopisu [anonymizováno] [příjmení] ze dne 8.6.2011 avizující podanou žalobu dne 1.6.2011 bylo zjištěno, že tento přípis byl zaslán žalobcům a), b), kterým bylo sděleno, že právní zástupce zastupuje společnost [právnická osoba] Žalobcům a), b) bylo sděleno, že bylo zahájeno řízení na soudní prodej zástavy – nemovitých věcí zapsaných na [list vlastnictví], v k.ú. [obec] u [obec], které vyplývá z jištění žalobců za úvěr společnosti [právnická osoba], [IČO] vyplývající ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 7.7.1993 a zástavní smlouva z téhož dne. Předmětným dopisem byly žalobci a), b) vyzvání ke zvážení možnosti věc vyřešit mimosoudně.

12. Ze spisu Okresního soudu Brno venkov sp. zn. [spisová značka] a žaloby k Okresnímu soudu Brno – venkov ze dne 1.6.2011 soudní prodej zástavy, usnesení Okresního soudu Brno-venkov č.j. [číslo jednací] ze dne 20.3.2013 o přerušení řízení, usnesení Okresního soudu Brno-venkov č.j. [číslo jednací] ze dne 25.6.2019 o zastavení řízení bylo zjištěno, že řízení bylo zahájeno na základě žaloby na soudní prodej zástavy, která byla soudu doručena dne 14.6.2011, s tím, že žalobcem byla společnost [právnická osoba] a žalobci a), b) vystupovali jako žalovaní. Dne 27.6.2011 soud vyzval žalobce k doplnění žaloby a doložení důkazy, na výzvu soudu žalobce reagoval podáním ze dne 14.7.2011. Následně byl žalobce usnesením ze dne 25.7.2011 vyzván k zaplacení soudního poplatku za podanou žalobu ve výši 3.000 Kč, který zaplatil dne 3.8.2011 v kolcích. Dne 5.10.2011 soud nařídil jednání na den 10.11.2011. Žaloba byla žalobcům a), b) doručena dne 7. 10.2011. Žalobci a), b) se k podané žalobě vyjádřili podáním ze dne 2.11.2011, které bylo soudu doručeno dne 4.11.2011. Dne 10.11.2011 se věci samé konalo jednání, žalobci a), b) byli zastoupeni právním zástupcem, kdy soud krátkou cestou jejich vyjádření doručil žalobci. Žalobce následně žádá o poskytnutí lhůty k reakci na toto vyjádření, s tím, nechť je jednání odročeno na neurčito. Dne 29.2.2012 bylo soudu doručení podání žalobce, kterým se tento vyjádřil k podání žalobců a), b), s tím, že navrhl změnu žalobního petitu na zaplacení zbylé výše zajištěné pohledávky ve výši 26.807.074,38 Kč. Toto podání je dne 24.4.2012 doručeno zástupci žalobců a), b). Dne 4.6.2012 bylo soudu doručeno podání žalobců a), b) ze dne 2.5.2012, kteří odkazují na dosud probíhající konkurzní řízení na majetek dlužníka [právnická osoba] u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka] a na řízení vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [anonymizováno] [spisová značka]. Toto podání je dne 12.6.2012 doručeno zástupci žalobci. Dne 21.9.2012 soud činí dotaz na Krajský soud v Brně, který mu dne 8.10.2012 podává zprávu ze dne 26.9.2012 ohledně konkurzu. Dne 16.11.2012 soud vyzval žalobce k doplnění žaloby, čeho se vlastně domáhá a zda i nadále trvá na původním petitu (prodej zástavy). Dne 3.12.2012 žalobce sděluje, že v rámci konkurzu 3 byly nemovitosti opět zahrnuty do konkurzní podstaty úpadce a navrhuje řízení přerušit do doby skončení řízení o excindační žalobě vedeného u Krajského soudu v Brně v rámci konkurzu. K dotazu soudu dne 14.2.2013 Krajský soud v Brně potvrzuje zahrnutí předmětných nemovitostí opět do soupisu konkurzní podstaty. Následně soud usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne 20.3.2013 soud řízení přerušil do doby skončení řízení vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka], toto usnesení nabylo právní moci dne 16.4.2013. Následuje sledováno průběhu konkurzního řízení a lhůtování spisu. Dne 2.1.2018 byla věc přidělena jiné soudkyni z důvodu zániku funkce předchozí. Dne 1.2.2018 Krajský soud v Brně sděluje, že věc sp. zn. [spisová značka] nebyla dosud skončena. Dne 11.9.2018 byl podán návrh na záměnu účastníků na straně žalobce z důvodu dalšího postoupení pohledávky. Dne 20.11.2018 soud vyzval žalobce k doplnění a činí dotaz na stav řízení u Krajského soudu v Brně. Dne 26.11.2018 žalobce doplnil svůj návrh na záměnu účastníků. Usnesením Okresního soudu Brno- venkov č.j. [číslo jednací] ze dne 27.2.2019, které nabylo právní moci dne 12.4.2019, bylo soudem rozhodnuto o změně účastníků řízení dle ust. § 107a odst. 2 o.s.ř. na straně žalobce. Dne 18.6.2019 je soudu doručeno zpětvzetí žaloby bez udání důvodu, kdy žalobci a), b) se zpětvzetím souhlasí a obě strany se vzdaly práva na náhradu nákladů řízení. Následně usnesením Okresního soudu Brno- venkov č.j. [číslo jednací] ze dne 25.6.2019 soud rozhodl o zastavení řízení, kdy toto usnesení nabylo právní moci dne 11.7.2019, s tím, že toto rozhodnutí bylo vyhlášeno při jednání konaném dne 25.6.2019.

13. Z výzvy správkyně konkurzní podstaty k vyplacení majetku do konkursní podstaty ze dne 30.7.2012 bylo zjištěno, že tato byla adresována žalobci a), který byl vyzván, nechť ve lhůtě 30 dní od jejího doručeno, vyplatí ve prospěch konkursní podstaty zajištěnou pohledávku ve výši jistiny 5.901.900 Kč s příslušenstvím a složil obvyklou cenu zastavené věci stanovenou znaleckým posudkem znalce [titul] [jméno] [příjmení], dle posudku [číslo] ve výši 923.950 Kč. Žalobce a) byl poučen, že pokud uvedené ve stanovené lhůtě neučiní jt. nevyplatí zajištěnou pohledávku nebo nesloží cenu věci, budou nepovinné věci v k.ú. [obec] u [obec] zapsané na [list vlastnictví] správkyní konkursní podstaty sepsány do soupisu konkursní podstaty a v jeho rámci budou zpeněženy.

14. Ze sdělení správkyně konkurzní podstaty o opětovném zapsání majetku do konkursní podstaty ze dne 1.2.2013 bylo zjištěno, že správkyně konkurzní podstaty [jméno] [příjmení] zařadila do soupisu konkurzní podstaty úpadce společnosti [právnická osoba] nemovité věci, a to budovu ev. [číslo] na pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] pozemky parc. [číslo] – ostatní plocha o výměře 370 m2 a parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 10 m2, vše v obci [obec], k.ú. [obec] u [obec].

15. Ze spisu Krajského soudu v Brně sp. zn. [spisová značka] (řízení B), excindační žaloby žalobců a), b) doručená Krajskému soudu v Brně dne 7.3.2013, usnesení Krajského soudu v Brně č.j. [anonymizováno] [číslo jednací] ze dne 4.9.2019 bylo zjištěno, že řízení bylo zahájeno na základě podané žaloby, která byla soudu doručena dne 7.3.2013, kdy žalobu podali žalobci a), b), kdy žalovaným byla správkyně konkurzní podstaty [právnická osoba] [jméno] [příjmení]. Předmětem řízení bylo vyloučení nemovitostí v k.ú. [obec] u [obec] ze soupisu konkurzní podstaty úpadce [právnická osoba] vůči kterému bylo vedeno konkurzní řízení u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka]. Dne 15.3.2013 soud vyzval žalobce a), b) k úhradě soudního poplatku ve výši 5.000 Kč, který uhradili dne 2.4.2013. Následně k výzvě soudu ze dne 22.4.2013 se žalovaný k podané žalobě vyjádřil, a to podáním ze dne 10.5.2013, které bylo doručeno soudu dne 30.5.2013, s tím, že žalobou uplatněný nárok neuznává, s tím, že toto podání bylo zasláno zástupci žalobců a), b) dle pokynu ze dne 18.6.2013. Opatřením předsedy soudu ze dne 2.1.2014 z důvodu zrušení soudního oddělení byla věc odebrána a předána jinému soudci. Ve věci dne 5.1.2015 bylo nařízeno jednání na den 17.2.2015, které bylo zrušeno k žádosti žalovaného ze dne 8.1.2015. Dne 13.1.2015 soud jednání odvolal. Dne 2.3.2015 soud nařídil jednání na den 7.4.2015. Dne 19.3.2015 soud jednání odvolal. Dne 19.3.2015 soud nařídil jednání na den 28.4.2015, kdy toto jednání se uvedeného dne konalo, přičemž účastníkům řízení byly ze strany soudu dány výzvy k doplnění tvrzení do 31.5.2015, s tím, že jednání bylo odročeno na neurčito. Žalovaný dle výzvy soudu svá tvrzení doplnil podáním doručeným soudu dne 25.5.2015. Žalobci a), b) dne 20.5.2015 doručeným soudu dne 25.5.2015 doplnili tvrzení a částečně vzali zpět svou žalobu ohledně parcely [číslo]. Následně dne 26.5.2015 soudu zaslali listinné důkazy. Tato podání jsou následně dne 5.6.2015 soudem rozeslána účastníkům řízení k reakci. Dne 7.12.2016 činí dotaz na stav věci postupník pohledávky, jež vystupuje jako žalobce v řízení vedeném u OS Brno sp. zn. [spisová značka]. Dne 5.1.2017 soud sděluje, že činí kroky k nařízení jednání. Dne 3.11.2017 činí dotaz na stav věci Okresní soud Brno-venkov. Dne 23.11.2017 soud sděluje, že činí kroky k nařízení jednání. Dne 18.1.2018 činí dotaz na stav věci Okresní soud Brno-venkov. Dne 1.2.2018 soud sděluje, že věc čeká na nařízení jednání. Dne 10.7.2018 činí dotaz na stav věci Okresní soud Brno-venkov. Dne 16.7.2018 soud nařídil jednání na den 11.9.2018, kdy toto jednání je k žádosti žalobců a), b) ze dne z důvodu zdravotního zákroku u žalobce a) zrušeno dne 19.7.2018. Dne 26.9.2018 soud nařídil jednání na den 13.11.2018, kdy následně u jednání účastníci požádali o odročení jednání za účelem mimosoudní dohody, jednání bylo odročeno na neurčito. Dne 7.2.2019 žalovaná sděluje, že žadatelé navrhli vyplacení zástavy, výše nabídky byla schválena věřitelským výborem a žadatelé byli vyzváni k úhradě částky. Dne 28.2.2019 soud nařídil jednání na den 30.4.2019, které dne 25.3.2019 přeodročil na den 14.5.2019. Dne 25.4.2019 požádaly strany o odročení tohoto jednání z důvodů mimosoudního vyřízení věci. Dne 9.5.2019 soud odvolal nařízené jednání. Dne 3.7.2019 soud nařídil jednání na den 17.9.2019. Následně dne 20.8.2019 žalobci a), b) vzali svou žalobu zpět s tím, uvedli, že žalovaný vyjmul předmětné nemovitosti ze soupisu konkurzní podstaty úpadce s tím, že bylo doloženo, že dne 29.7.2019 byla na účet konkursní podstaty složena částka 100.000 Kč z notářské úschovy. Dne 29.8.2019 soud vyzval žalovaného k vyjádření, s tím, že tento dne 2.9.2019 souhlasí se zpětvzetím žaloby. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 4.9.2019 č.j. [anonymizováno] [číslo jednací] soud řízení zastavil a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení dle jejich dohody. Předmětné usnesení nabylo právní moci dne 24.9.2019.

16. Z výslechu žalobce a) [celé jméno žalobce] bylo soudem zjištěno, že nemovitost v k.ú. [obec], která byla předmětem sporů vedených, ať už před Okresním soudem Brno – venkov nebo Krajským soudem v Brně, byla ve vlastnictví žalobců a) ,b) Nikdy nesouvisela s podnikáním společnosti [právnická osoba] Jednalo se o objekt, který sloužil pro rekreační účely, kdy jeho výstavbu realizoval sám žalobce a), žalobkyně b) byla rovněž nápomocna, kdy pracovala jak fyzicky, tak žalobci a) zajišťoval full servis. Objekt žalobci a), b) užívali pouze pro vlastní rekreační účely, nikdy nebyl pronajímán. V současné době jsou žalobci a), b) v důchodu, byť žalobce a) stále podnikám, ale vzhledem k tomu, že mají více času, v objektu tráví někdy i všední dny, takže frekvence jeho užívání se zvýšila, i když je pravdou, že převážně jej užívají a užívali o víkendu. Objekt užívají i s vnoučaty. V období od vyškrtnutí nemovitosti z konkurzní podstaty v roce 2008 do roku 2013 byla nemovitost zmodernizována, vylepšena, kdy do ní bylo investováno značné množství finančních prostředků, kdy byla vybudována klimatizace, připojení na wifi, dlažba, byl zhotoven sprchový kout a byl obměněn i mobiliář. Obecně se žalobci a), b) snažili nemovitost vylepšit za jejího udržování. Opětovné sepsání nemovitosti v [obec] do konkurzní podstaty v roce 2013 bylo pro žalobce a), b) šokem, kdy oba žalobci zejména žalobkyně b) měli obavy, abychom o tuto nemovitost nepřišli. Opakovaně o vedení těchto sporů žalobci a), b) diskutovali, kdy vzniklý stres se podepsal na jejich zdraví, kdy žalobce a) se léčí s vysokým tlakem, má nemocné srdce, měl jsem i rakovinu prostaty, operovali mu páteř. Zdravotní problémy má i žalobkyně b), kdy má vysokou tepovou frekvenci, přičemž důvod prozatím zjištěn nebyl, má nízký tlak a pokud jde o další zdravotní problémy. Žalobkyně b) vzniknou situaci snášela hůře, byť nevyhledala odbornou pomoc v oblasti psychiatrie.

17. Soud provedené důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.

18. Soud v projednávané věci aplikoval zákon o odpovědnosti státu, Listinu základních práv a svobod (dále jen„ Listina“) a Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (publikovaná jako sdělení Federálního ministerstva zahraničních věcí č. 209/1992 Sb., o Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod ve znění protokolů č. 3, 5 a 8, dále jen„ Úmluva“).

19. Podle ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti státu odpovídá stát za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

20. Podle ustanovení § 3 odst. 1 zákona o odpovědnosti státu odpovídá stát za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

21. Podle ustanovení § 13 odst. 1 zákona o odpovědnosti státu odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené8a) lhůtě.

22. Podle ustanovení § 14 odst. 3 zákona o odpovědnosti státu uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

23. Podle ustanovení § 15 odst. 2 zákona o odpovědnosti státu se náhrady škody u soudu může poškozený domáhat pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

24. Podle ustanovení § 31a odst. 1 zákona o odpovědnosti státu bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

25. Podle ustanovení § 31a odst. 2 zákona o odpovědnosti státu zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

26. Podle ustanovení § 31a odst. 3 zákona o odpovědnosti státu v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

27. Podle ustanovení čl. 6 odst. 1 Úmluvy každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu.

28. Podle ustanovení čl. 38 odst. 2 Listiny každý má právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Veřejnost může být vyloučena jen v případech stanovených zákonem.

29. Podle ustanovení čl. 36 odst. 3 Listiny každý má právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem.

30. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že po zvážení kritérií ve smyslu ust. § 31a odst. 3 zákona o odpovědnosti státu je nárok žalobce a), b) na náhradu nemajetkové újmy dán. Co do požadované výše nemateriální újmy byla podaná žaloba shledána důvodnou toliko částečně. V daném případě žalobcům a), b) náleží přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, kdy soud při úvaze o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění přihlížel k celkové době, po kterou řízení trvala, nikoliv jen k době, po kterou docházelo k průtahům ve smyslu nečinnosti, jakož i k celkovým okolnostem případu.

31. Nejprve se soud zabýval určením délky souběžně vedených řízení sp. zn. [spisová značka] (vedené u Okresního soudu Brno-venkov – řízení A) a sp zn. [spisová značka] (vedené u Krajského soudu v Brně - řízení B), neboť závěr o přiměřenosti či nepřiměřenosti délky řízení je možné s jistotou učinit až poté, co bude přesně vymezen jeho počátek a konec.

32. Předně je nutno konstatovat obecné hledisko formulované v ust. § 82 odst. 1 o. s. ř., kdy řízení je zahájeno dnem, kdy došel soudu návrh na jeho zahájení. Uplatňuje-li pak žalobce náhradu nemajetkové újmy za průtahy v konkrétních následně souběžně běžících občanskoprávních řízeních (tj. sp. zn. [spisová značka] a sp zn. 49 Cm 11/2013), je nutné počátek posuzované doby odvíjet právě od počátku prvého řízení, kterým mu měla být újma způsobena tj. od zahájení řízení pod sp. zn. [spisová značka]. V tomto řízení bylo prokázáno, že řízení ve věci vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. [spisová značka] bylo zahájeno dne 14.6.2011, kdy byla žaloba doručena soudu. Pokud žalovaný uvedl, že rozhodným okamžikem je teprve den 7.10.2011, kdy byla žaloba doručena žalobcům a), b), což bylo v řízení prokázáno, je třeba uvést, že současně bylo v řízení prokázáno, že žalobci a), b) se o jejím podání se dozvěděli již z přípisu [anonymizováno] [příjmení] ze dne 8.6.2011. Soud proto došel k závěru, že posuzované řízení, kterým měla být žalobcům a), b) způsobena nemajetková újma v důsledku nepřiměřenosti jeho délky, započalo podáním žaloby dne 14.6.2011 (řízení A), avšak žalobci a), b) požadují náhradu až od 1.7.2011. Řízení sp. zn. [spisová značka] bylo pravomocně ukončeno dne 11.7.2019, kdy nabylo právní moci usnesení o zastavení řízení ze dne 25.6.2019. Konec posuzovaného období pak soud odvodil od posledního úkonu soudu ve věci sp. zn. [spisová značka] (zahájeno dne 7.3.2013), jímž bylo vydání usnesení Krajským soudem v Brně dne 4.9.2019 pod č.j. [anonymizováno] [číslo jednací], kterým soud řízení na základě zpětvzetí žaloby se souhlasem protistrany zastavil a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení dle jejich dohody. Předmětné usnesení nabylo právní moci dne 24.9.2019. Vzhledem k tomu, že se jednalo o souběžná řízení celková délka řízení byla tedy soudem určena a odvozena od zahájení řízení A do skončení řízení B. Posuzované období tj. celkové délka řízení, které mělo žalobcům a), b) způsobit nemajetkovou újmu z důvodu jeho nepřiměřené délky, činila od 1.7.2011 (dle požadavku žalobců a), b) do 24.9.2019 celkem 3.007 dní tj. 8 let a 87 dní.

33. Poté, co soud určil délku posuzovaných řízení, tj. 8 let a 87 dní, se dále zabýval otázkou, zda byla taková doba přiměřená či přiměřená nebyla, a bylo by tedy možné usuzovat na nesprávný úřední postup dle zákona o odpovědnosti státu. Požadavek přiměřené délky soudního řízení je jako jedna z hlavních zásad a lidských práv zakotvena ve vnitrostátních právních předpisech (Listina základních práva a svobod, Ústava České republiky), a také v mezinárodních právních předpisech, kterými je Česká republika vázána (např. Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod). Hodnocení, zda je soudní řízení co do jeho trvání přiměřené, je nutno posuzovat vždy individuálně s ohledem na jeho průběh a okolnosti, které jeho průběh mohou ovlivnit. V daném řízení pak soud pro posouzení otázky, zda je doba 8 let a 87 dnů přiměřená, vyšel zejména z postupu soudů v posuzovaných řízení, složitosti řízení, chování žalobce a), b) v posuzovaných řízení, významu předmětu řízení pro poškozeného a ze samotného posouzení samotné délky řízení, tedy z kritérií, která jsou podobně hodnocena i při určení výše přiměřeného zadostiučinění dle § 31a odst. 3 zákona o odpovědnosti státu.

34. Předmětem řízení A byl soudní prodej zástavy tj. nemovitého majetku ve vlastnictví žalobců a), b) zapsaného na [list vlastnictví] v k.ú. [obec] u [obec], kdy žalobci a), b) měli postavení žalovaných s tím, že žalobu podala společnost [právnická osoba], a to za účelem uspokojení pohledávky, kterou na ni postoupila [právnická osoba], se kterou žalobci a), b) uzavřeli dne 7.7.1993 zástavní smlouvu na předmětné nemovitosti z důvodu zajištění pohledávek původního věřitele vůči úvěrovému dlužníkovi společnosti [právnická osoba] Složitost řízení zahrnuje ve své konkretizaci jednak počet instancí, v nichž byla věc řešena, a dále složitost věci o sobě samé. Předmětné řízení bylo vedeno pouze před jedním stupněm soudní soustavy. Věc co do obtížnosti, lze shledat určitou míru složitosti, kdy účastníci řízení byli vyzváni soudem k doplnění svých tvrzení. Žalovanému nelze přičítat k tíži, že řízení bylo usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne 20.3.2013, které nabylo právní moci dne 16.4.2013, přerušeno do pravomocného skončení konkurzního řízení vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka] týkajícího se úpadce společnosti [právnická osoba] s tím, že až do vydání usnesení o zastavení řízení č.j. [číslo jednací] ze dne 25.6.2019, které nabylo právní moci dne 11.7.2019, bylo řízení v klidu. Předmětné řízení průtahy zásadně netrpělo. Předmětem řízení B bylo vyloučení majetku žalobců a), b) tj. nemovitých věcí v k.ú. [obec] u [obec] z majetkové podstaty úpadce společnosti [právnická osoba] Složitost řízení zahrnuje ve své konkretizaci jednak počet instancí, v nichž byla věc řešena, a dále složitost věci o sobě samé. Předmětné řízení bylo vedeno pouze před jedním stupněm soudní soustavy. I tomuto řízení lze přiznat určitou míru složitosti, kdy účastníci řízení byly vyzváni k doplnění svých tvrzení, nejednalo se o běžný, jednoduchý spor jako např. spor o úhradu peněžitého plnění formulářového typu (neuhrazené jízdné, neuhrazené nájemné či splátky úvěru apod.). Pokud jde o postup orgánu veřejné moci – Krajského soudu v Brně během řízení, nelze přehlédnout, že řízení bylo zahájeno dne 7.3.2013, kdy dne 18.6.2013 byl dán pokyn k rozeslání vyjádření žalovaného, který žalobu uplatněný nárok neuznal, zástupci žalobců a), b), s tím, že následně první jednání ve věci bylo nařízeno až na 17.2.2015 (nařízeno soudem dne 5.1.2015), resp. reálně se konalo až dne 28.4.2015 (jednání nařízené na 7.4.2015 se nekonalo, zrušeno soudem bez udání důvodu) s tím, že jednání bylo odročeno na neurčito, kdy lhůta k doplněni byla oběma účastníkům řízení stanovena do 31.5.2015, kdy svá tvrzení doplnili dne 25.5.2015. V období od 18.6.2013 do 5.1.2015 byly shledány nedůvodné průtahy v řízení, s tím, že tyto byly dále shledány od 5.6.2015, kdy soud rozeslal účastníkům řízení jejich reakce na poučení soudu navzájem, do 16.7.2018, kdy dne 16.7.2018 následovalo nařízení jednání na den 11.9.2018. V období let 2015 2018 Krajský soud v Brně v podstatě nekonal, kdy opakovaně k žádostem sděluje, že věc čeká na nařízení jednání, které je následně nařízeno na 11.9.2018, avšak reálně je konáno další jednání ve věci dne 13.11.2018 s tím, že toto je odročeno k žádosti účastníků řízení z důvodu jejich snahy o mimosoudní vyřízení věci, která je následně úspěšná, když řízení je následně usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 4.9.2019 č.j. [anonymizováno] [číslo jednací] zastaveno, kdy předmětné usnesení nabylo právní moci dne 24.9.2019. Lze konstatovat, že zde byla dána dlouhá doba, která uplynula mezi jednotlivými jednáními, kdy řízení trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu a tím došlo k porušení práva žalobců a), b) na přiměřenou délku řízení. Pokud bylo jednání nařízené na den 17.2.2015 odročeno, bylo to k žádosti žalovaného resp. správkyně konkurzní podstaty z důvodu, že se bude nacházet mimo území České republiky s tím, že bude k dispozici od 18.3.2015. Pokud bylo ve věci ze strany žalobců a), b) požádáno o odročení jednání, které bylo nařízeno na den 11.9.2018, a to podáním ze dne 16.7.2018, bylo to ze zdravotních důvodu zástupce žalobců a) ,b), který se dne 10.9.2018 měl podrobil operaci. Pokud bylo ze strany žalobců a), b) žádáno o odročení jednání nařízeného na den 14.5.2019 podáním ze dne 25.4.2019, bylo to toliko z důvodu dohody stran s tím, že pokud tato bude splněna do 31.8.2019, bude následovat zpětvzetí žaloby. Uvedené dvě žádosti žalobců a), b) o odročení jednání byli toliko žádosti odůvodněného legitimními důvody, kdy žalobci a), b) na výzvy soudu jinak bez výhrad reagovali. Zde soud uvádí, že chování poškozeného je subjektivním kritériem, které může na celou délku řízení působit jak negativně, tak i pozitivně. Na jednu stranu může poškozený jako účastník řízení přispět k nárůstu jeho délky svou nečinností (např. nereagováním na výzvy soudu) nebo naopak svou aktivitou ryze obstrukčního charakteru (např. opakované činění nejasných podání, navrhování provedení mnoha důkazů, četné změny žalobních návrhů atd.), a to jak úmyslným, tak i nedbalostním jednáním, zde jde pak o "průtahy". Na druhou stranu může poškozený jakožto účastník řízení vyvíjet činnost alespoň teoreticky směřující ke zkrácení délky řízení - v což lze zahrnout i využití dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení způsobené nečinností rozhodujícího orgánu. V předmětné věci má soud tedy za to, že žalobci a), b) k průtahům ve věci nepřispěli, ve věci byly aktivní, na výzvy soudu věcně reagovali, jejich jednání v rámci daného sporu obstrukční nebylo.

35. Soud pro provedeném dokazování dospěl k závěru, že ve věci před soudy zejména v řízení vedenému Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka] došlo k opakovaným průtahům a nečinnosti, kdy nebylo ani meritorně rozhodnuto, a proto následně (viz níže) tuto skutečnost soud zohlednil v tom, že základní částka odškodnění pro roky 3 až 8 a 87 dní byla navýšena o 20% (ostatně i žalovaný shledal v řízení před soudy opakované průtahy a sám základní částku navýšil o 20%).

36. Při hodnocení významu řízení pro žalobce a), b) jako osob poškozených, soud dospěl k závěru, že význam předmětu řízení pro žalobce a), b) byl - byť šlo o spor majetkový - zásadní, neboť zejména ve sporu B se jednalo o majetek žalobců a), b), který dlouhodobě budovali, udržovali a zvelebovali s tím, že pokud by v rámci tohoto sporu byli žalobci a), b) neúspěšní, resp. pokud by jej nezahájili, byl by v rámci konkurzního řízení úpadce prodán a tímto by žalobci a), b) přišli o výsledky svého letilého snažení, jakož i o místo, kde mohou trávit volný čas s rodinou.

37. Další kritéria, která by zvyšovala význam předmětu řízení pro žalobce a), b) jako poškozeného, soudem byla shledána v tom, že řízení B byli žalobci a), b) nuceni zahájit opakovaně, a to po 5 letech, poté co prvotní žaloba vedená i Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [anonymizováno] [spisová značka], o které rovněž nebylo pravomocně meritorně rozhodnuto (vydaná rozhodnutí Krajského soudu byla opakovaně zrušena), kdy správkyně konkursní podstaty úpadce [právnická osoba] již jednou nemovitý majetek, a to v roce 1999 sepsala do majetkové podstaty úpadce společnosti [právnická osoba], přičemž následně jej v roce 2008 vyloučila, kdy předmětné řízení tedy bylo skončeno vydání usnesení o zastavení na základě zpětvzetí žaloby. A následně bez dalšího opětovně v roce 2013 tento majetek opět sepsala, čím došlo k vyvolání nového excindačního sporu, pro který byl přerušen spor A. Soud má za to, že tento postup, potažmo vyvolaná situace uvedla žalobce a), b), opakovaně do v dlouhodobé stresové situace stran možnosti pozbytí vlastního majetku. Tuto skutečnost soud zohlednil navýšením odškodného toliko o 25%, a to za období 3 – 8 roku a 87 dnů, kdy od 7.3.2013 do 24.9.2019.

38. Na rozdíl od žalovaného se soud neztotožňuje s krácením poskytnutého zadostiučinění o 50% z důvodu sdílené újmy, kdy k tomu soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3694/2011 ze dne 29.5.2012, dle kterého v případech, v nichž vystupuje na jedné straně sporu několik účastníků řízení, kteří následek nepřiměřeně dlouze vedeného řízení mohou pociťovat jako individuální nejistotu, jež nemusí být dotčena sdílením společného zájmu v řízení, není pouze z důvodu jejich společenství na místě úvaha o snížení výše zadostiučinění jako individuální kompenzace. U uvedeného rovněž vyplývá, že pokud by každý ze žalobců a), b) podal žádost o poskytnutí zadostiučinění za nesprávný úřední postup dle zákona o odpovědnosti státu samostatně, k žádnému krácení v důsledku sdílené újmy by nedošlo, kdy je třeba uvést, že každý ze žalobců se může samostatně domáhat úhrady nemateriální újmy dle ust. § 13 a ust. § 31a zákona o odpovědnosti státu vzniklé nepřiměřeně dlouhým řízením. Předmětné nemovité věci tj. chata v [obec] u [obec] je místem, kde žalobci a), b) tráví svůj volný čas, v průběhu řízení dozráli do důchodového věku, kdy oba jsou samostatné osoby, které samostatně každý svým způsobem vnímali a prožívali újmu v podobě hrozící ztráty trvalého místa odpočinku, které dlouhodobě udržovali, užívali a zvelebovali.

39. Pokud jde o výši přiznaného zadostiučinění, Nejvyšší soud ve stanovisku občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 13.4.2011, sp.zn. Cpjn 206/2010 dospěl k závěru, že pro poměry České republiky, je přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se pro určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15.000 Kč až 20.000 Kč za jeden rok řízení, tj. 1.250 Kč až 1.667 Kč za jeden měsíc řízení. Nejvyšší soud přitom ale považuje za nezbytné zohlednit to, že jakékoliv řízení vždy nějakou dobu trvá. Bylo by proto nesprávné, jestliže by i počáteční doba řízení (kterou by bylo možno považovat ještě za přiměřenou), byla odškodňována ve stejné výši jako doba jí přesahující. Pro účely vypořádání se s touto problematikou tak Nejvyšší soud pokládá za rozumné, jestliže první dva roky řízení budou ohodnoceny částkou o polovinu nižší, než jsou částky uvedené výše. Při stanovení základní částky tak hraje roli celková doba řízení. Navíc bylo-li řízení extrémně celkově dlouhé (byla-li jeho délka násobně delší, než by bylo možno vzhledem k okolnostem případu očekávat), bude se přiznaná částka za příslušný časový úsek blížit k horní hranici výše uvedených intervalů. Částku, k níž soud dospěje součinem částky za jeden rok řízení a celkové doby počítané v letech či měsících lze následně upravovat v důsledku působení jednotlivých faktorů uvedenými pod písmeny b) až e) § 31a odst. 3 zákona o odpovědnosti státu. Z hlediska kritéria spočívajícího v postupu orgánů veřejné moci, je třeba zkoumat, zda jeho postup řízení odpovídá procesním pravidlům. Dojde-li v řízení ke zrušení rozhodnutí z důvodu jeho závažné vady, spočívající především v nepřezkoumatelnosti rozhodnutí nebo nerespektování závazného právního názoru, je třeba takovou skutečnost při posuzování celkové délky řízení zohlednit a to zejména tehdy, dojde-li v důsledku uvedeného pochybení orgánu veřejné moci k zjevnému prodloužení řízení oproti stavu kdy by orgán veřejné moci, postupoval z procesního hlediska bezvadně (srovnej 30 Cdo 2065/2018).

40. Na základě všech výše uvedených skutečností, soud dospěl k závěru, že žalobcům a), b) náleží přiměřené zadostiučinění za nesprávný úřední postup způsobený orgány veřejné moci (soudy) spočívající v neodůvodněných průtazích. Soud proto přiznal žalobcům a), b) náhradu nemajetkové újmy v částce 82.739 Kč, ke které dospěl následujícím výpočtem: 1. rok částka 15.000 Kč redukovaná na jednu polovinu, tj. částka 7.500 Kč 2. rok částka 15.000 Kč redukovaná na jednu polovinu, tj. částka 7.500 Kč 3. až 8 rok částka 18.000 Kč (navýšení o 20 %) tj. 18.000 Kč x 6 let – 108.000 Kč 87 dnů částka 4.291 Kč, kdy při výpočtu částky odpovídající 1 dni, tj. částky 49,32 Kč (18.000 Kč děleno počtem dnů v roce 365) tato náleží za 87 dnů navýšení 25% 28.073 Kč, kdy došlo k navýšení částky 112.291 Kč (108.000 Kč + 4.291 Kč) je vypočtena jako 25 % ze součtu částek odpovídajících 3. až 8. roku a 87 dnům, kdy bylo vedeno opětovně řízení o vyloučení majetku z podstaty úpadce celkem 155.364 Kč pro každého ze žalobců a), b), kdy žalovaný již zaplatil každému ze žalobců částku ve výši 72.625 Kč, a proto doplatek pro každého ze žalobců činí částku ve výši 82.739 Kč.

41. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalovanému zaplatit každému ze žalobců a), b) částku ve výši 82.739 Kč s tím, že vyhověl žalobě i co do příslušenství pohledávky, kterým jsou úroky z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši 8,25% ročně z této částky dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode od 30.5.2020 (kdy dne 20.5.2020 byla k jejich žádosti na základě stanoviska žalovaného ze dne 19.5.2020 vyplacena částka ve výši 72.625 Kč) do zaplacení (výrok I. tohoto rozsudku).

42. Následně výrokem II. soud v rozdílu tj. v rozsahu částky ve výši 54.636 Kč (137.375 Kč – 82.739 Kč) s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky od 30.5.2020 do zaplacení pro každého ze žalobců a), b) zamítl.

43. Náklady žalobců a), b) činí částku celkem ve výši 97.000,60 Kč a sestávají se ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 x 2 000 Kč tj. 4.000 Kč a dále z odměny za právní zastoupení stanovené dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve spojení ust. § 12 odst. 4 advokátního tarifu (odměna snížená o 20 % při zastoupení dvou žalobců), (dále jen„ a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 274.750 Kč (§ 9 odst. 1 a.t.), kdy tato částka se sestává: z částky 7.536 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., a to za každého ze žalobců tj. 2 x 7.536 Kč = 15.072 Kč, z částky 7.536 Kč za sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., a to za každého ze žalobců tj. 2 x 7.536 Kč = 15.072 Kč, z částky 7.536 Kč za sepis vyjádření ze dne 3.3.2021 dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., a to za každého ze žalobců tj. 2 x 7.536 Kč = 15.072 Kč, z částky 7.536 Kč za účast u jednání dne 23.2.2022 dle § 11 odst. 1 písm. g) a.t., a to za sepis žaloby tj. 2 x 7.536 Kč = 15.072 Kč, z částky 7.536 Kč za účast u jednání dne 13.4.2022 dle § 11 odst. 1 písm. g) a.t., a to za sepis žaloby tj. 2 x 7.536 Kč = 15.072 Kč, včetně 5-ti paušálních náhrad výdajů po 300,00 Kč dle § 13 odst. 3 a.t. tj. 1.500 Kč, a 21% DPH z částky ve výši 76.860 Kč ve výši 16.140,60 Kč.

44. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. V dané věci byli žalobci a), b) úspěšní v rozsahu výroku I. co do částky ve výši 82.739 Kč pro každého tj. 165.478 Kč z celkového nároku ve vůči 274.750 Kč tj. v rozsahu 60,23 %, po odečtení neúspěchu ve věci dle výroku II. co do částky ve výši 54.636 Kč pro každého tj. 109.272 Kč tj. v rozsahu 39,77% jim náleží náhrada nákladů řízení ve výši 20,46 % tj. částka ve výši 19.846,32 Kč.

45. Lhůta k plnění je odůvodněna ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení