Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

17 C 165/2022 - 115

Rozhodnuto 2024-07-08

Citované zákony (31)

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Miloše Žitného a přísedících Václavy Tenglerové a Ing. Františka Vítka ve věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupen advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem v [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalované: [Jméno zainteresované společnosti 0/0], IČO: [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] zastoupena advokátem [Anonymizováno] sídlem v [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] o určení toho, že pracovní poměr účastníků nezanikl a trvá takto:

Výrok

I. Určuje se, že pracovní poměr účastníků řízení založený pracovní smlouvou zedne 7. 9. 2021, nezanikl a trvá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 38 368,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce v žalobě došlé soudu dne 1. 8. 2022 tvrdil, že na základě pracovní smlouvy ze dne7. 9. 2021 je zaměstnán u žalované s tím, že od dne 1. 10. 2021 pro žalovanou pracoval jako správce a údržbář v areálu na adrese [adresa]. Sjednanou práci žalobce vykonává ode dne sjednaného nástupu do práce s tím, že od měsíce října roku 2021 do dne 10. 12. 2021 žalobce tuto práci vykonával od pondělí do pátku v pružném rozvržení pracovní doby v rozmezí od 7:00 hodin do 17:00 hodin. Žalobce držel také pracovní pohotovost a v případě, že byl spuštěn bezpečnostní alarm, vykonával žalobce práci i v nočních hodinách. Ode dne 11. 12. 2021 do konce měsíce února roku 2022 vykonával žalobce svoji práci i o víkendech, kdy zajišťoval zejména vytápění budov v areálu. Od měsíce března roku 2022 žalobce opět pracoval od pondělí do pátku, jako v předchozím období. Každý čtvrtek se žalobce v práci potkával s jednatelem žalované. Od měsíce dubna roku 2022 žalobce dle pokynu jednatele žalované nechodil do práce ve čtvrtek a v sobotu. Žalovaná žalobci vyplácela mzdu dle platového výměru ze dne 8. 9. 2021, avšak mzda byla žalobci vyplacena pouze za měsíce říjen a listopad 2021. Dne 27. 5. 2022 zaslala žalovaná žalobci doporučený dopis s listinou označenou jako „Odstoupení od pracovní smlouvy“ dle § 34 odst. 3 zákoníku práce, kdy tato listina současně obsahuje oznámení, že uvedená pracovní smlouva byla uzavřena osobou, která nebyla oprávněna za žalovanou jednat. Konečně pak listina obsahuje také okamžité zrušení pracovního poměru dle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce s odůvodněním, že žalobce porušil pracovní kázeň zvlášť hrubým způsobem, a to dlouhodobou absencí v práci a není známo, že by žalobce pro žalovanou vůbec nějakou práci vykonal. Daná listina byla doručovatelem dne 30. 5. 2022 předána sousedce žalobce, která ji pak až teprve po několika dnech předala žalobci. Takové doručení je neúčinné, protože nebylo doručeno v souladu s § 334 odst. 1 zákoníku práce doručeno žalobci (zaměstnanci) do vlastních rukou. Neúčinné je pak i odstoupení od smlouvy, neboť toto je dle § 34 odst. 3 zákoníku práce možné pouze v případě, že zaměstnanec do práce ve sjednaný den nenastoupí. Nepravdivé je pak i tvrzení o tom, že smlouvu za žalovanou uzavřela neoprávněná osoba. Konečně pak dle žalobce není dán důvod okamžitého zrušení pracovního poměru dle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, když žalobce do práce chodil řádně a neměl žádné absence. Touto žalobou se pak žalobce domáhal určení toho, že rozvázání pracovního poměru odstoupením od pracovní smlouvy a okamžitým zrušením ze dne 27.5.2022, je neplatné.

2. Ve věci již bylo zdejším soudem jednou rozhodnuto, a to rozsudkem ze dne 10.7.2023,č.j. 17 C 165/2022 – 64, kterým bylo ve věci samé rozhodnuto tak, že bylo určeno, (I.) že odstoupení od pracovní smlouvy účastníků řízení ze dne 7. 9. 2021, ke kterému mělo dojít listinou žalované ze dne 27. 5. 2022, je neplatné, jakož i (II.) že rozvázání pracovního poměru účastníků řízení, ke kterému mělo dojít jeho okamžitým zrušením obsaženým v listině žalované ze dne 27. 5. 2022, je neplatné. Tento rozsudek byl k odvolání žalované usnesením Městského soudu v Praze ze dne 9.10.2023, č.j. 62 Co 299/2023 – 84 zrušen, jakož i byla věc zdejšímu soudu k dalšímu řízení vrácena s tím odůvodněním, že se zdejší soud v rozporu se zákonnou úpravou nepřípustným způsobem upravil žalobní petit tak, že rozhodl o něčem jiném, než bylo žalováno.

3. Žalobce podáním došlým soudu dne 18.1.2024 navrhl změnu žaloby v rozsahu vymezeném tak, že se nově domáhal (I.) určení toho, že pracovní poměru účastníků řízení založený pracovní smlouvou ze dne 7.9.2021, nezanikl a trvá, in eventum toho, (II. 1.) že pracovní poměr účastníků řízení založený pracovní smlouvou ze dne 7.9.2021 odstoupením od pracovní smlouvy obsaženým v listině žalované ze dne 27.5.2022 nezanikl a trvá a že (II. 2.) okamžité zrušení pracovního poměrů účastníků řízení založeného pracovní smlouvou ze dne 7.9.2021 obsaženým v listině žalované ze dne 27.5.2022 je neplatné.

4. Zdejší soud usnesením ze dne 8.7.2024, č.j. 17 C 165/2022 – 109 žalobcem navrhovanou změnu žaloby připustil, neboť shledal, že výsledky dosavadního řízení mohou být podkladem pro řízení o změněném návrhu (§ 95 zák.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“), jakož i shledal, že pokud v minulosti došlo k zamítnutí obdobného návrhu žalobce, tak toto rozhodnutí bylo zdejším soudem učiněno při mylném závěru, že žalobní petit je v souladu s hmotným právem, pročež s ohledem na rozhodnutí odvolacího soudu nastala taková změna poměrů, která umožnila nový návrh žalobce projednat a tomuto vyhovět. Uvedení usnesení nabylo právní moci dne 8.7.2024.

5. Žalobce pak k výzvě soudu v průběhu řízení doplnil, že jeho naléhavý právní zájem je dán nejistotou ohledně toho, zda jeho pracovní poměr vůči žalované nadále trvá či nikoliv, dále je dán jeho nejistotou ohledně existence jeho nároku na mzdu z jeho pracovního poměru k žalované, jakož i je konečně dán jeho nejistotou ohledně toho, zda za něj žalovaná po dobu trvání pracovního poměru státu odváděla předepsané odvody na sociálním a zdravotním pojištění.

6. Žalovaná po celé řízení navrhovala, aby žaloba, a to jak v původním, tak i ve znění po připuštění její změny, byla zamítnuta. Žalovaná pak tvrdila, že pracovní smlouva ze dne 7. 9. 2021 byla uzavřena v době, kdy byla společnost žalované neoprávněně ovládána [jméno FO], která vystupovala neoprávněně jako jednatelka společnosti, neboť rozhodnutí o jmenování této osoby, které měl dne 30. 11. 2020 učinit [tituly před jménem] [jméno FO], je neplatné. [tituly před jménem] [jméno FO] totiž nebyl pro duševní poruchu způsobilý toto rozhodnutí učinit a současně se jedná o rozhodnutí nicotné, neboť bylo součástí jednání, při kterém paní [jméno FO] a další osoby zneužili zdravotní stav zůstavitele [tituly před jménem] [jméno FO]. Dané rozhodnutí nebylo [tituly před jménem] [jméno FO] ani podepsáno, když podpis na této listině je padělkem a nápodobou. Po vymazání paní [jméno FO] z obchodního rejstříku byl jednatelem jmenován [jméno FO] a začal spravovat a udržovat mimo jiné nemovitosti v [adresa]. Tento jednatel po příjezdu do [adresa] zjistil, že vjezdová brána je nefunkční. Jelikož jednatel z minulosti věděl, že žalobce občas pro jeho otce vykonával na nemovitostech v [adresa] nějaké činnosti, tak žalobci zavolal a žalobce bránu zprovoznil. Po vstupu do nemovitosti však bylo zjištěno, že se žalobce zjevně po nemovitostech pohyboval, používal je jako skládku pro své věci a různé haraburdí, a od nemovitostí měl klíče. Nemovitosti byly zjevně neudržované, byl v nich nepořádek a bylo zjištěno, že z nemovitostí oproti inventáři zmizely dvě věci nikoli zanedbatelné hodnoty – křovinořez Stihl a pila Husqvarna. Žalovaná má dále za to, že mezi žalobcem a žalovanou nebyla platně uzavřena pracovní smlouva a pracovní poměr nevznikl. Žalobce navíc do práce pro žalovanou nikdy nenastoupil a žádné práce nevykonával, neboť toto z ničeho nevyplývá. Žalovaná v dané lokalitě nemá žádný majetek ani zde nikdy žádnou činnost nevykonávala a není tak zřejmé, jaké práce by zde měl žalobce pro žalovanou vykonávat. Dle stavu nemovitostí v areálu je zřejmé, že tyto nebyly nikterak udržovány ani spravovány. Žalovaná tak zaslala žalobci přípis, ve kterém odstoupila dle § 34 odst. 3 zákoníku práce od smlouvy, jelikož žalobce do práce nikdy nenastoupil. Z opatrnosti zaslala také žalobci přípis ze dne27. 5. 2022, jímž zrušila pracovní poměr pro dlouhodobé absence žalobce v práci. Žalovaná v průběhu celého řízení zastávala stanovisko, že pracovní poměru žalobce a žalované nevznikl, přičemž pokud tento vznikl, tak byl ukončen odstoupením od pracovní smlouvy, přičemž pokud takto ukončen nebyl, tak byl ukončen jeho okamžitým zrušením ze strany žalované.

7. Na základě provedených důkazních prostředků soud učinil následující skutková zjištění:

8. Z listiny označené jako „pracovní smlouva ze dne 7. 9. 2021 (1)“ bylo zjištěno, že dne 7. 9. 2021 byla mezi žalovanou a žalobcem uzavřena pracovní smlouva, dle které žalobce měl dne 1. 10. 2021 nastoupit do práce k žalované a vykonávat zde údržbu a správu areálu. Místem výkonu práce byl sjednán [adresa]. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou bez zkušební doby s týdenní pracovní dobu 40 hodin týdně. Za žalovanou je smlouva podepsána tehdejší jednatelkou žalované paní [jméno FO].

9. Z listiny označené jako „výpis z OR žalované (10)“ bylo zjištěno, že žalovaná vznikla a byla zapsána do obchodního rejstříku dne 9. 10. 2009. Původní název obchodní firmy žalované byl [právnická osoba], přičemž ode dne 6. 8. 2012 je název její obchodní firmy [Jméno zainteresované společnosti 0/0] [jméno FO] byla jako jednatelka společnosti zapsána dne25. 1. 2021 a vymazána dne 30. 12. 2021. V současné době je jednatelem žalované pan [jméno FO], a to ode dne 30. 12. 2021. Pokud jde o společníky žalované, tak v období od 9. 10. 2009 do 6. 8. 2012 jím byla společnost [právnická osoba]., IČO [IČO], v období od 6. 8. 2012 do4. 8. 2015 jím byla paní [jméno FO] a ode dne 21. 2. 2018 jím je pan [tituly před jménem] [jméno FO]. [jméno FO] [tituly před jménem] [jméno FO] je společníkem dle tohoto výpisu z obchodního rejstříku společníkem dosud.

10. Z listiny označené jako „usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 11. 2022, č. j. [spisová značka]“ bylo zjištěno, že Městský soud v Praze rozhodl, že rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady společnosti [právnická osoba]. ze dne 30. 11. 2020, kterým byla z funkce jednatelky společnosti [Anonymizováno]-[právnická osoba]. odvolána paní [jméno FO], narozena dne [datum] a jednatelkou této společnosti byla jmenována paní [jméno FO], narozena dne [datum], je neplatné. Uvedené rozhodnutí nabylo právní moci dne 20. 12. 2022. Z odůvodnění daného rozhodnutí vyplývá, že jediný společník [tituly před jménem] [jméno FO] nebyl nejméně od1. 6. 2020 schopen plně pochopit obsah a dosah svého právního jednání, když vlivem duševní poruchy – demence, byly jeho schopnosti rozpoznat dopad právního úkonu vymizelé.

11. Z listiny označené jako „mzdový výměr ze dne 8. 9. 2021 (5)“ bylo zjištěno, že s žalobcem byla dne8. 9. 2021 sjednána základní mzda ve výši 13 200 Kč s osobním ohodnocením ve výši 2 000 Kč. Na listině je za žalovanou uveden [tituly před jménem] [jméno FO] jako předseda představenstva (tento byl jednatele žalované, to však jen do dne 6. 8. 2012). Listina neobsahuje podpis za žalovanou, zato je vlastnoručně podepsána žalobcem.

12. Z listin označených jako „výplatní páska za měsíce říjen a listopad roku 2021 a výpisy z účtu žalobce za měsíc listopadu a prosinec roku 2021 (6 až 9)“ bylo zjištěno, že žalobci byla za odvedenou práci vyplácena mzda, přičemž tato za měsíc říjen roku 2021 činila 15 200 Kč hrubého a 11 248 Kč čistého, jakož i za měsíc listopad roku 2021 tato činila 15 200 Kč hrubého a 11 248 Kč čistého. Dále zjištěno, že žalovaná ve prospěch účtu žalovaného dne 5. 11. 2021 uhradila částku 11 248 Kč, jakož i dne 20. 12. 2021 uhradila částku 11 248 Kč.

13. Z listiny označené jako „oznámení o nástupu do zaměstnání ze dne 1. 10. 2021 (17)“ bylo zjištěno, že žalovaná sama dne 1. 10. 2021 oznámila OSSZ nástup žalobce do práce u žalované.

14. Z listiny označené jako „hromadné oznámení zaměstnavatele ze dne 1. 10. 2021 (18)“ bylo zjištěno, že žalovaná sama dne 1. 10. 2021 Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra ČR č. 211 oznámila nástup žalobce do zaměstnání k žalované.

15. Z listiny označené jako „informace o výsledku kontroly IP ze dne 9. 12. 2022 (16)“ bylo zjištěno, že kontrolou inspektorátem práce bylo zjištěno, že pracovní poměr mezi žalobcem a žalovanou vznikl, a to buď pracovní smlouvou ze dne 7. 9. 2021 nebo pracovní smlouvou bez písemné formy. Vznik pracovního poměru je doložen záznamem v Registru ČSSZ a existencí výplatních pásek za období října a listopadu 2021 s uvedením vyplacené mzdy. Snaha žalované odstoupit od pracovní smlouvy je tak v rozporu s legislativou, neboť žalobce do práce nastoupil a byla mui vyplácena mzda. Žalovaná měla s žalobcem ukončit pracovní poměr okamžitým zrušením dne 30. 5. 2022, kdy tento den měla žalobci vydat potvrzení o zaměstnání. Za období 12/2021 až 5/2022 bylo zjištěno, že žalovaná žalobci žádnou práci nepřidělovala, a žalobci tak náleží náhrada mzdy za uvedené období ve výši průměrného výdělku dle § 208 zákoníku práce.

16. Z listiny označené jako „protokol o kontrole ze dne 13. 9. 2022 (19a)“ soud zjistil, že dne 13. 9. 2022 byla inspektorátem práce provedena kontrola žalované, kdy kontrolovaným obdobím bylo období 10/2021 – 8/2022. Dle kontrolních zjištění uzavřela kontrolovaná osoba (žalovaná) pracovní poměr s žalobcem, a to ode dne 1. 10. 2021. K uzavření pracovního poměru došlo pracovní smlouvou ze dne 7. 9. 2021. Tento pracovní poměr byl ukončen okamžitým zrušením pracovního poměru zaměstnavatelem (žalovanou), který byl doručen dne 30. 5. 2022. Žalovaná nevydala žalobci potvrzení o zaměstnání při skončení pracovního poměru. Žalovaná tak porušila § 313 odst. 1 zákoníku práce. Dále bylo zjištěno, že žalovaná nevedla evidenci zaměstnance (žalobce) s vyznačením začátku a konce odpracovaných směn, odpracované práce přesčas, odpracované noční práce a odpracované doby v pracovní pohotovosti, čímž porušila § 96 odst. 1 písm. a) zákoníku práce. Žalovaná také nevyplatila žalobci náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu, kdy nemohl konat práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatele uvedenév § 207 zákoníku práce a porušila tak § 208 odst. 1 zákoníku práce.

17. Z listiny označené jako „vyřízení námitek ze dne 6. 12. 2022 (19b)“ soud zjistil, že námitky žalované uvedené v dopise ze dne 28. 11. 2022 byly inspektorátem práce zamítnuty.

18. Z listiny označené jako „dohoda o rozvázání pracovního poměru ze dne 8. 9. 2021 (a1)“ soud zjistil, že dne 8. 9. 2021 sepsal žalobce se společnostní [právnická osoba], IČO [IČO] dohodu o rozvázání pracovního poměru ve smyslu § 49 zákoníku práce. Tato listina je podepsána toliko za žalobce, zatímco za uvedenou společnost je opatřena jen jejím razítkem, to však bez připojeného podpisu.

19. Z listiny označené jako „žádost žalované ZPMV ze dne 2. 6. 2022 s dokladem o odeslání do DS ze dne3. 6. 2022 (r1)“ soud zjistil, že žalovaná adresovala dne 2. 6. 2022 Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra ČR dopis, v němž zdravotní pojišťovnu požádala o vrácení zaplaceného pojistného na zdravotním pojištění, které bylo žalovanou uhrazena za žalobce. Dopis je odůvodněn tím, že vzhledem k tomu, že žalobce ke sjednanému dni 1. 10. 2021, ani kdykoliv potom, do práce k žalované nenastoupil, odstoupila žalovaná od uzavřené smlouvy. Pracovní smlouva navíc byla uzavřena osobou, která k tomu nebyla oprávněna. Dopis byl zdravotní pojišťovně doručen dne 3. 6. 2022.

20. Z listiny označené jako „žádost žalované FÚ P9 ze dne 2. 6. 2022 s dokladem o odeslání do DS ze dne3. 6. 2022 (r2)“ soud zjistil, že žalovaná adresovala dne 2. 6. 2022 Finančnímu úřadu pro hlavní město Prahu dopis, v němž jej žádala o vrácení zaplacených záloh na daň z příjmu ze závislé činnosti, které byly žalovanou uhrazeny za žalobce. Dopis je odůvodněn tím, že vzhledem k tomu, že žalobce ke sjednanému dni 1. 10. 2021, ani kdykoliv potom, do práce k žalované nenastoupil, odstoupila žalovaná od uzavřené smlouvy. Pracovní smlouva navíc byla uzavřena osobou, která k tomu nebyla oprávněna. Dopis byl finančnímu úřadu doručen dne 3. 6. 2022.

21. Z listiny označené jako „výpis z účtu FIO Bank č. [č. účtu] pro den 4. 7. 2022 (r3)“ soud zjistil, že na účet žalované byla dne 4. 7. 2022 zaslána částka 4 560 Kč, a to od Finančního úřadu pro hl. m. Prahu.

22. Z listiny označené jako „výpis z účtu [právnická osoba] č. [č. účtu] pro den 10. 6. 2022 (r4)“ soud zjistil, že na účet žalované byla dne 10. 6. 2022 zaslána částka 4 104 Kč, a to od Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR.

23. Z listiny označené jako „SMS komunikace žalobce a [jméno FO] z měsíce května roku 2022 (o)“ soud zjistil, že žalobce zaslal jednateli žalované [jméno FO] tyto dokumenty: mzdový výměr, dohodu o rozvázání pracovního poměru.

24. Z listiny označené jako „výpis z OR společnosti [Anonymizováno]. (10b)“ soud zjistil, že tato společnost vznikla a byla zapsána do obchodního rejstříku dne 7. 7. 2005. V období od 7. 7. 2005 do 30. 8. 2011 byl společníkem této společnosti [tituly před jménem] [jméno FO], následně byla společníkem paní [jméno FO], poté opět [tituly před jménem] [jméno FO]. V období od 30. 8. 2011 do 17. 3. 2015 byl společníkem [jméno FO] a v období od 2. 7. 2012 do 15. 12. 2021 byl [Anonymizováno]. [jméno FO]. Dne 15. 12. 2021 bylo do obchodního rejstříku zapsáno [Anonymizováno]. [jméno FO], k němuž došlo dne 20. 11. 2021.

25. Z listiny označené jako „výpis z OR společnosti [právnická osoba] (10c)“ soud zjistil, že tato společnost vznikla a byla zapsána do obchodního rejstříku dne 23. 1. 2017. Společníkem této společnosti je společnost [právnická osoba]. IČO [IČO]. Jednateli této společnosti [Anonymizováno]. [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO].

26. Z listiny označené jako „výpis z OR společnosti [právnická osoba]. (10d)“ soud zjistil, že tato společnost vznikla a byla zapsána do obchodního rejstříku dne 5. 9. 1996. Členové představenstva byli například tyto osoby: [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] a další.

27. Z listiny označené jako „výpis z KN k LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa] (13, af)“ a z listiny označené jako „katastrální mapa areálu [adresa] (12)“ soud zjistil, že budova s číslem evidenčním [adresa], stojící na pozemku p. č. [hodnota] je ve vlastnictví společnosti [Anonymizováno].

28. Z listiny označené jako „fotografie stavu nemovitostí v [adresa] (c)“ soud zjistil, že pozemek je neudržovaný a zarostlý. Pozemek je ohraničen rozbořeným plotem a v budově je nepořádek – mnoho zjevně nepoužívaných věcí.

29. Z listiny označené jako „plánek objektu v [adresa] (ag)“ soud zjistil rozložení daného areálu a další informace o pozemku a objektu.

30. Z listiny označené jako „doklad o kódování vstupu do budov č. e. 6 a č. p. 29 v [adresa] – paradox (ch)“ soud zjistil, že uživatel č. [hodnota] vstoupil v období od sepsání pracovní smlouvy ze dne 7. 9. 2021 do daného objektu ve dnech 6. 10. 2021, 19. 10. 2021, 20. 10. 2021, 29. 10. 2021, 2. 11. 2021,3. 11. 2021, 26. 11. 2021, 2. 12. 2021, 10. 12. 2021, 14. 12. 2021, 16. 12. 2021, 3. 1. 2022,5. 1. 2022, 8. 1. 2022, 14. 1. 2022, 19. 1. 2022, 28. 1. 2022, 7. 2. 2022. Do daného objektu daný uživatel vstupoval i před datem 1. 10. 2021 (tj. před tvrzeným vznikem pracovního poměru), a to konkrétně ve dnech 3. 9. 2021, 6. 9. 2021, 7. 9. 2021 (tj. den sepsání pracovní smlouvy s nástupem do zaměstnání dne 1. 10. 2021), dále ve dnech 10. 9. 2021, 14. 9. 2021, 18. 9. 2021, 24. 9. 2021, 29. 9. 2021 a 30. 9. 2021. Po datu 1. 10. 2021 tedy žalobce vstoupil do objektu celkem v osmnácti dnech, kdy dne 6. 10. 2021 byl uživatelský kód zadán ve 13:13 hodin a následně v 18:37 hodin; dne 19. 10. 2021 byl uživatelský kód zadán v 15:46 hodin a následně v 18:29 hodin; dne 20. 10. 2021 byl uživatelský kód zadán v 13:04 hodin a následně v 14:41 hodin; dne 29. 10. 2021 byl uživatelský kód zadán v 11:36 hodin a následně v 13:19 hodin; dne 2. 11. 2021 byl uživatelský kód zadán ve 12:36 hodin a následně v 16:52 hodin; dne 3. 11. 2021 byl uživatelský kód zadán ve 14:16 hodin a následně v 17:42 hodin; dne 26. 11. 2021 byl uživatelský kód zadán v 11:25 hodin a následně ve 12:30 hodin; dne 2. 12. 2021 byl uživatelský kód zadán v 8:44 hodin a následně v 9:14 hodin; dne 10. 12. 2021 byl uživatelský kód zadán ve 14:07 hodina následně ve 14:11 hodin; dne 14. 12. 2021 byl uživatelský kód zadán ve 14:14 hodin a následně ve 20:00 hodin; dne 16. 12. 2021 byl uživatelský kód zadán v 17:37 hodin a následně v 17:45 hodin; dne 3. 1. 2022 byl uživatelský kód zadán ve 12:40 hodin a následně v tutéž dobu; dne5. 1. 2022 byl uživatelský kód zadán v 16:34 hodin a následně v 16:35 hodin; dne 8. 1. 2022 byl uživatelský kód zadán ve 14:03 hodin a následně ve 14:10 hodin; dne 14. 1. 2022 byl uživatelský kód zadán v 10:31 hodin a následně ve 13:15 hodin; dne 19. 1. 2022 byl uživatelský kód zadán v 11:45 hodin a následně ve 14:13 hodin; dne 28. 1. 2022 byl uživatelský kód zadán v 10:19 hodin a následně v 10:36 hodin konečně pak dne 7. 2. 2022 byl uživatelský kód zadán v 15:10 hodina následně v 15:15 hodin. Mimo tuto osobu vstupoval do areálu v rozhodném období také uživatel č. [hodnota].

31. Z listiny označené jako „doklad o kódování vstupu do budov č. e. [Anonymizováno] a č. p. [Anonymizováno] v [adresa] – [Anonymizováno] (i)“ soud nezjistil žádné pro řízení relevantní skutečnosti.

32. Z listiny označené jako „oznámení zaměstnance ze dne 29. 7. 2022 včetně dokladu o dodání do DS (11)“ soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce oznámil žalované dopisem ze dne29. 7. 2022, že nesouhlasí s odstoupením od smlouvy ze strany žalované a s okamžitým zrušením pracovního poměru a trvá na dalším zaměstnávání. V dopise mj. žalobce uvádí, že pracovní smlouvu ze dne 7. 9. 2021 uzavřela za žalovanou paní [jméno FO], toho času jednatelka žalované, která byla zapsaná v obchodním rejstříku. Odstoupení od smlouvy není v daném případě možné, neboť žalobce do zaměstnání nastoupil, odváděl práci a byla mu také vyplácena mzda za měsíce říjen–listopad 2021. Konečně pak žalobce nesouhlasí s důvodem okamžitého zrušení pracovního poměru, když do práce chodil a neměl žádné absence.

33. Z listiny označené jako „přípis žalované žalobci ze dne 8. 8. 2022 (f)“ soud zjistil, že žalovanámj. sdělila žalobci, že [jméno FO] nebyla platně zvolenou jednatelkou žalované a v současné době zadržuje žalované jejich dokumentaci. Daná jednatelka se společně s dalšími osobami dopustila vůči předchozímu majiteli [tituly před jménem] [jméno FO], který dne 20. 11. 2021 zemřel, protiprávního jednání. Žalovaná pak nemá ani jakkoliv doložené, že by žalobce pro ni nějakou práci vůbec vykonával.

34. Z listiny označené jako „přípis žalobce žalované ze dne 17. 8. 2022 (g)“ soud zjistil, že tento žalované zaslal jí požadované dokumenty (pracovní smlouvu, výplatní pásky a mzdový výměr) a sdělil, že náplní jeho práce byla zejména údržba a správa areálu v [adresa] patřící společnosti [Anonymizováno]. Konkrétně se jednalo o kontrolní činnost, která spočívala v kontrole a ochraně objektu s pohotovostí při poplachu, zajišťování fungování rozvodů vody, elektřiny a odpadů, kontrolu staré střešní krytiny, opravu plotu z důvodu vniknutí a poničení stávajícího plotu divokou zvěří. V zimních měsících se žalobce staral o zazimování areálu, obstarání dřeva na otop a vytápění budov. Práci žalobci přiděloval pan [jméno FO], správce budov. V lednu 2022 hovořil žalobce o náplni své práce také s panem [jméno FO] a v březnu 2022 s ním opravoval příjezdovou bránu. V květnu žalobce pro pana [jméno FO] opravoval traktor. Jinak žalobce vykonával běžnou správu a kontrolu areálu. Při práci žalobce často viděli sousedé – např. pan Šilhavý.

35. Z listiny označené jako „žaloba ve věci vedené u Okresního soudu v Tachově pod sp. zn. 10 C 418/2022 (s2)“ soud zjistil, že společnost [Anonymizováno]. podala u Okresního soudu v Tachově žalobu proti žalobci o zaplacení částky 270 000 Kč s příslušenstvím. Touto žalobou se daná společnost domáhá uvedené částky z titulu bezdůvodného obohacení – neoprávněně vyplacených částek. K listině žalované opatření datem 27. 5. 2022 a k jejímu doručení žalobci:

36. Z listiny označené jako „odstoupení od pracovní smlouvy ze dne 27. 5. 2022 (2)“ soud zjistil, že žalovaná dne 27. 5. 2022 adresovala žalobci listinu nazvaný jako Odstoupení od pracovní smlouvy. Dle této listiny měl žalobce v září 2021 uzavřít s žalovanou pracovní smlouvu s datem nástupu do práce ke dni 1. 10. 2021. Žalovaná pak sdělila, že vzhledem k tomu, že žalobce k datu nástupua ani kdykoliv potom do práce nenastoupil, odstupuje dle § 34 odst. 3 zákoníku práce od pracovní smlouvy. Daným odstoupením se smlouva od počátku ruší a hledí se na ni, jako by nebyla uzavřena. V listině je dále uvedeno, že z opatrnosti a pro případ, že by v budoucnu bylo dovozeno, že žalobce do práce nastoupil a pracovní poměr tak vznikl, ruší žalovaná takto vzniklý pracovní poměr v souladu s § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, a to z důvodu, že žalobce porušil pracovní kázeň zvlášť hrubým způsobem – dlouhodobou absencí v práci, který přetrvává prakticky od října 2021, tedy od měsíce, kdy měl pracovní poměr vzniknout a není ani známo, zda žalobce vůbec nějakou práci vykonal. Dopis je za žalovanou podepsán panem [jméno FO].

37. Z listin označených jako „doklad o sledování zásilky č. [Anonymizováno] (3)“, z listiny označené jako „poštovní obálka (4)“, z listiny označené jako „podací lístek dokládající podání zásilky k poštovní přepravě (x)“ a z listiny označené jako „dodejka [právnická osoba] (y)“ soud zjistil, že zásilka byla žalovanou odeslána žalobci na adresu [adresa], a to dne 27. 5. 2022. Zásilka byla dodána dne 30. 5. 2022.

38. Z listiny označené jako „dokumentace [právnická osoba]. týkající se doručování zásilky č. [Anonymizováno] (tato listina je založeno ve spisu na č. l. 40 – 41) (z)“ soud zjistil, že zásilka [Anonymizováno] byla žalovanou podána s doplňkovou službou dodejka, avšak zásilka nebyla určena do vlastních rukou žalobce. Zásilka byla doručena dne 30. 5. 2022 s tím, že z důvodu nezastižení žalobce byla doručovatelem předána sousedce žalobce paní [jméno FO], která převzetí zásilky stvrdila svým podpisem.

39. Z listiny označené jako „vyřízení reklamace ze strany [právnická osoba]. (aa)“ soud zjistil, že reklamaceč. [Anonymizováno] ohledně doručení zásilky č. [Anonymizováno] byla vyhodnocena jako nedůvodná, neboť zásilka byla dodána, druhopis dodejky byl odeslán. Datum dodání je 30. 5. 2022, zásilku převzala paní [jméno FO] – sousedka.

40. Z listiny označené jako „výpis z LV č. [hodnota] ohledně nemovitosti na adrese [Adresa zainteresované osoby 0/0] (ad)“ soud nezjistil žádné pro řízení významné skutečnosti.

41. Pokud jde o další v řízení navržené důkazy, tak provedení těchto bylo zamítnuto pro nadbytečnost, neboť již provedení důkazní prostředky bezpečně postačující k učinění skutkového závěru v rozsahu nezbytném k tomu, aby ve věci mohlo být spravedlivě rozhodnuto. K tomuto soud dodává, že jeho původním záměrem bylo provést dokazování v rozsahu širším, než byl nakonec realizován, přičemž se soud zejména hodlal podrobně zaobírat realizací důkazů, které byly navrženy zejména k prokázání či vyvrácení toho, že žalobce v areálu v [adresa] od dne 1. 10. 2021 (a to ať již v jeho nestřežené či střežené části) skutečně pracoval či nikoliv, již provedené důkazní prostředky (doklad o kódování vstupu do budov č. e. [Anonymizováno] a č. p. [Anonymizováno] v [adresa] – paradox – ad ch) však další dokazování ohledně tohoto učinilo nadbytečným.

42. Na základě shora uvedených nesporných tvrzení účastníků, jakož i na základě provedených důkazních prostředků, soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

43. Dne 7. 9. 2021 uzavřel žalobce s žalovanou pracovní smlouvu, na základě které ode dne 1. 10. 2021 vykonával pro žalovanou práce jako údržbář a správce areálu v [adresa]. Soud má za prokázáno, že pracovní poměr vznikl platně, když žalovaná žalobce dokonce přihlásila jakožto zaměstnance a odváděla za něj povinné platby na zdravotní a sociální pojištění, jakoži přinejmenším v měsících listopadu a prosinci roku 2021 vyplácela žalobci sjednanou mzdu za měsíce říjen a listopad roku 2021. Z těchto skutečností má soud tvrzení žalované o tom, že nedošlo k uzavření pracovní smlouvy, za vyvrácené. Závěry o platném uzavření pracovního poměru ostatně vyplývají i z šetření inspektorátu práce, konkrétně z informace o výsledku kontroly ze dne 9. 12. 2022 (listina 16) a z protokolu o kontrole ze dne 13. 9. 2022 (listina 19a). Konečně pak z výpisu z obchodního rejstříku žalované (listina 10) bylo prokázáno, že v rozhodném období od 25. 1. 2021 do 30. 12. 2021 byla jako jednatelka žalované zapsána paní [jméno FO], kdy právě tato osoba sepsala s žalobcem pracovní smlouvu.

44. V řízení byla dále prokázána personální a majetková propojenost mezi žalovanou a společnostmi [Anonymizováno], [právnická osoba] a [právnická osoba]., kdy v těchto vystupují stále stejné osoby. Žalobce přitom svůj předchozí pracovní poměr měl uzavřený právě se společností [právnická osoba], když s touto rozvázal pracovní poměr na základě Dohody o rozvázání pracovního poměru ze dne 8. 9. 2021. Je tak zřejmé, že žalobce v předmětném areálu pracoval již dříve, jen pro jinou společnost, která však je personálně propojena s žalovanou. Vlastníkem celého předmětného areálu je potom společnost ALLFINN-LG s. r. o., tedy opět společnost, která je personálně propojená s žalovanou.

45. Pokud jde o tvrzení žalované, že pracovní poměr nevznikl, neboť pracovní smlouva byla uzavřena k tomu neoprávněnou osobou, tedy tehdejší jednatelkou [jméno FO], tak s tímto tvrzením se soud neztotožňuje. Předně je nutno konstatovat, že dle výpisu z obchodního rejstříku žalované (listina 10) je pan [tituly před jménem] [jméno FO] i ke dni vyhlášení tohoto rozsudku evidován jako jediný společník žalované, byť tento již dne 20. 11. 2021 zemřel. V této souvislosti je nutno připomenout povahu obchodního rejstříku, který je rejstříkem veřejným a ve smyslu tzv. principu materiální publicity upravené v § 8 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, v platném znění, platí, že „proti osobě, která právně jedná důvěřujíc údaji zapsanému do veřejného rejstříku, nemá ten, jehož se zápis týká, právo namítnout, že zápis neodpovídá skutečnosti.“ Byť bylo následně usnesením Městského soudu v Praze ze dne24. 11. 2022, č. j. [spisová značka] shledáno rozhodnutí [tituly před jménem] [jméno FO], jakožto jediného společníka žalované, jímž byla z funkce jednatelky společnosti [Anonymizováno]-[právnická osoba]. odvolána paní [jméno FO], narozena dne 6. 12. 1955 a jednatelkou této společnosti byla jmenována paní [jméno FO], narozena dne [datum], jako neplatné, nemůže mít tato skutečnost, dle názoru soudu, vliv na právní jistotu žalobce ohledně vzniku jeho pracovního poměru (srovnej rozsudek NS ze dne 13. 1. 2021, sp. zn. 21 Cdo 1892/2020). Zde je pak nutno zdůraznit také postavení žalobce – zaměstnance, tedy slabší strany, který nemůže být postihován za to, že jednal v důvěru v zapsaný stav v obchodním rejstříku, resp. v rozhodné době neexistovaly žádné skutečnosti, na základě kterých by měl žalobce mít pochyby o tom, že [jméno FO] není oprávněna za žalovanou jednat.

46. Soud má za vyvrácené i tvrzení žalované ohledně toho, že žalobce sjednanou práci nikdy nevykonával a do zaměstnání nenastoupil, když k důkazu byla provedena listina označená jako Doklad o kódování vstupu do budov č. p. 6 a č. p. 29 v [adresa] – paradox (listina ch), z níž bylo zjištěno, že uživatel č. [hodnota] (tj. žalobce, jak v průběhu jednání dne 10. 7. 2023 vyplynulo) v rozhodném období vstupoval do střežené části daného objektu. Skutečnost, že by žalobce tímto uživatelem nebyl, v řízení vyvrácena nebyla (žalovaná k tomuto ve skutečnosti nebyla schopna učinit jakákoliv vysvětlující či doplňující tvrzení, byť to byla ona, kdo danou listinu navrhl a předložil soudu k provedení). Z citované listiny bylo zjištěno, že ode dne 1. 10. 2021 (tj. od vzniku pracovního poměru, který vznikl na základě pracovní smlouvy sepsané dne 7. 9. 2021) vstoupil tento uživatel (žalobce) do střežené části areálu ve dnech 6. 10. 2021, 19. 10. 2021, 20. 10. 2021, 29. 10. 2021, 2. 11. 2021, 3. 11. 2021, 26. 11. 2021, 2. 12. 2021, 10. 12. 2021, 14. 12. 2021, 16. 12. 2021, 3. 1. 2022, 5. 1. 2022, 8. 1. 2022, 14. 1. 2022, 19. 1. 2022, 28. 1. 2022,7. 2. 2022, tedy celkem v osmnácti dnech. Konkrétně pak z této listiny bylo zjištěno, že dne6. 10. 2021 byl uživatelský kód uživatele č. [hodnota] (žalobce) zadán ve 13:13 hodin a následně v 18:37 hodin; dne 19. 10. 2021 byl uživatelský kód zadán v 15:46 hodin a následně v 18:29 hodin; dne 20. 10. 2021 byl uživatelský kód zadán v 13:04 hodin a následně v 14:41 hodin; dne 29. 10. 2021 byl uživatelský kód zadán v 11:36 hodin a následně v 13:19 hodin; dne 2. 11. 2021 byl uživatelský kód zadán ve 12:36 hodin a následně v 16:52 hodin; dne 3. 11. 2021 byl uživatelský kód zadán ve 14:16 hodin a následně v 17:42 hodin; dne 26. 11. 2021 byl uživatelský kód zadán v 11:25 hodina následně ve 12:30 hodin; dne 2. 12. 2021 byl uživatelský kód zadán v 8:44 hodin a následně v 9:14 hodin; dne 10. 12. 2021 byl uživatelský kód zadán ve 14:07 hodin a následně ve 14:11 hodin; dne 14. 12. 2021 byl uživatelský kód zadán ve 14:14 hodin a následně ve 20:00 hodin; dne 16. 12. 2021 byl uživatelský kód zadán v 17:37 hodin a následně v 17:45 hodin; dne 3. 1. 2022 byl uživatelský kód zadán ve 12:40 hodin a následně v tutéž dobu; dne 5. 1. 2022 byl uživatelský kód zadán v 16:34 hodin a následně v 16:35 hodin; dne 8. 1. 2022 byl uživatelský kód zadán ve 14:03 hodin a následně ve 14:10 hodin; dne 14. 1. 2022 byl uživatelský kód zadán v 10:31 hodina následně ve 13:15 hodin; dne 19. 1. 2022 byl uživatelský kód zadán v 11:45 hodin a následně ve 14:13 hodin; dne 28. 1. 2022 byl uživatelský kód zadán v 10:19 hodin a následně v 10:36 hodin konečně pak dne 7. 2. 2022 byl uživatelský kód zadán v 15:10 hodin a následně v 15:15 hodin.

47. Z uvedeného má soud za jednoznačně prokázané, že pracovní poměr účastníků nejen platně vznikl (k tomu již výše), ale zejména to, že žalobce sjednanou práci ve sjednaném místě od sjednaného dne také fakticky vykonával. Z výše uvedeného je totiž zřejmé, že například dne6. 10. 2021 (tj. po dni vzniku pracovního poměru) vstoupil žalobce do střežené části areálu ve 13:13 hodin a znovu systém použil v 18:37 hodin, tedy lze dovodit, že v tuto dobu střeženou část areálu opustil. Obdobně tomu bylo v následujících sedmnácti případech, resp. minimálně do konce roku 2021. V lednu 2022 pak tento uživatel ve střežené části daného areálu zřejmě trávil menší množství času, kdy například dne 8. 1. 2022 vstoupil ve 14:03 hodin a areál opustil již ve 14:10 hodin. Poslední vstup do střežené části areálu je pak evidován dne 7. 2. 2022 v 15:10 hodin a odchod následně v 15:15 hodin. I tato skutečnost ovšem podporuje závěr soudu o tom, že žalobce byl u žalované fakticky zaměstnán, když z dokazování vyplynulo, že za měsíce říjen a listopad 2021 žalobce obdržel mzdu (listiny 6 a 7). Za další odpracované měsíce už žalobce žádnou mzdu neobdržel a je tak zřejmé, že i jeho ochota vykonávat pro žalovanou práci musela poklesnout. Pro úplnost soud dodává, že žalovaná při jednání dne 10. 7. 2023 nebyla schopna vysvětlit, kdo byl uživatel č. [hodnota], přičemž naopak žalobce soudu sdělil, že tímto uživatelem byl on, kdy toto oprávnění mu bylo uděleno pod přihlašovacím číslem [hodnota].

48. V řízení pak bylo zjištěno, že žalovaná měla v úmyslu s žalobcem ukončit pracovní poměr listinou ze dne 27. 5. 2022 označenou jako Odstoupení od pracovní smlouvy ze dne 27. 5. 2022 (listina 2) s tím, že v této listině žalovaná sdělila žalobci, že vzhledem k tomu, že tento do práce nenastoupil, odstupuje žalovaná v souladu s § 34 odst. 3 zákoníku práce od pracovní smlouvy, a pro případ, že by pracovní poměr vznikl, tento s tím v souladu s § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce okamžitě zrušuje, a to pro dlouhodobé absence žalobce v zaměstnání, kdy není známo, zda vůbec žalobce pro žalovanou nějakou práci vykonal.

49. Daná listina ovšem nebyla žalovanou zaslána do vlastních rukou adresáta (žalobce), pročež byla tato listina pro nezastižení žalobce dne 30. 5. 2022 předána jeho sousedce, kterou je paní [jméno FO], což je v souladu s Poštovními podmínkami [právnická osoba]. řádným postupem doručení pro žalovanou zvolený typ poštovní služby (zásilka s doplňkovou službou dodejka, nikoli do vlastních rukou). V řízení pak nebylo zjištěno, kdy sousedka [jméno FO] danou listinu předala žalobci. Žalovaná totiž ani k výzvě soudu nebyla schopna doplnit tvrzení ohledně toho, kdy listina byla předána žalobci, pročež tak soud vycházel z tvrzení žalobce, že k tomuto došlo až po několika (dvou a více) dnech.

50. Po právní stránce soud věc posuzoval jako pracovněprávní vztah, pročež ve věci aplikoval speciální úpravu zákoníku práce (zák. č. 262/2006 Sb., dále jen „ZP“), když na jím neupravené otázky aplikoval obecnou úpravu občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb., dále jen „OZ“).

51. Na základě učiněných zjištění soud nejprve uzavřel, že mezi žalobcem a žalovanou byla dne 7. 9. 2021 platně uzavřena pracovní smlouva (§ 34 ZP), na jejímž základě ke dni nástupu žalobce do práce (1. 10. 2021) vznikl pracovní poměr účastníků (§ 36 ZP), přičemž trvání tohoto pracovní poměru bylo ujednáno na dobu neurčitou (§ 39 ZP).

52. S ohledem na rozsah uplatněné žaloby, tedy jejího primárně navrhovaného petitu, kterým se žalobce domáhá určení toho, že pracovní poměr účastníků založený pracovní smlouvy ze dne 7. 9. 2021 nezanikl a trvá (podrobně v odst. 3), se pak na základě takto učiněných závěrů ohledně vzniku a doby trvání pracovního poměru účastníků řízení soud dále zaobíral tím, zda nenastala taková právní skutečnost, na jejímž základě mohl být pracovní poměr účastníků rozvázán, či snad mohl zaniknout i jinak. S ohledem na rozsah v řízení vymezených rozhodných skutečností soud takové své snaze podrobil jednání žalované, které bylo vtěleno do listiny opatřené datem 27. 5. 2022, když se zdůrazňuje, že žalovaná v řízení netvrdila žádnou jinou právně relevantní skutečnost, na jejímž základě snad mohl pracovní poměr s žalobcem zaniknout jinak.

53. Při tomto soud následně z úpravy týkající se doručování písemností týkajících se vzniku, změn a skončení pracovního poměru, dle které platí, že tyto musí být doručeny zaměstnanci do vlastních rukou (§ 334 ZP, ve znění účinném do 30. 9. 2023). Takové písemnosti doručuje zaměstnavatel zaměstnanci do vlastních rukou na pracovišti a nebo (a) kdekoliv bude zaměstnanec zastižen, (b) prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, (c) prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací a nebo (d) prostřednictvím datové schránky (§ 334 odst. 2 ZP, ve znění účinném do 30. 9. 2023), přičemž bezpodmínečná povinnost doručit listinu obsahující jednání zaměstnavatele směřující k rozvázání pracovního poměru se zaměstnancem vyplývá i z ustálené soudní judikatury (srovnej usnesení NS ze dne 20. 3. 2013,sp. zn. 21 Cdo 4188/2011).

54. Pokud zaměstnavatel k doručení písemnosti zvolil provozovatele poštovních služeb, bylo pak jeho povinností vybrat takovou poštovní službu, aby z uzavřené poštovní smlouvy vyplývala povinnost doručit poštovní zásilku obsahující písemnost za podmínek stanovených zákoníkem práce (§ 334 odst. 4 ZP, ve znění účinném do 30. 9. 2023). V řízení bylo prokázáno, že žalovaná tuto povinnost řádně splnila, neboť k realizaci doručení zásilky zvolila [právnická osoba].

55. Dále platí, že písemnost, kterou doručuje zaměstnavatel prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, zasílá zaměstnavatel na poslední adresu zaměstnance, kterou zaměstnanec zaměstnavateli písemně sdělil (§ 336 odst. 1 věta prvá ZP, ve znění účinném do 30. 9. 2023). Rovněž tato povinnost byla žalovanou řádně splněna, neboť zásilka byla zaslána na adresu žalobce označenou již v pracovní smlouvě ze dne 7. 9. 2021 ([adresa], PSČ [adresa]), přičemž žalobce v průběhu řízení jakkoliv nesporoval, že by tato adresa snad ve skutečnosti nebyla adresou jeho bydliště, přičemž tato adresa byla označena jako bydliště žalobce i pro účely tohoto soudního řízení.

56. Konečně platí, že nebyl-li zaměstnanec, kterému má být písemnost doručena prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, zastižen, uloží se písemnost v provozovně provozovatele poštovních služeb nebo u obecního úřadu. Zaměstnanec se vyzve písemným oznámenímo neúspěšném doručení písemnosti, aby si písemnost do 15 dnů vyzvedl; zároveň se mu sdělí, kde, od kterého dne a v kterou dobu si může písemnost vyzvednout. V oznámení podle věty druhé musí být zaměstnanec rovněž poučen o následcích odmítnutí převzetí písemnosti nebo neposkytnutí součinnosti nezbytné k doručení písemnosti (§ 336 odst. 3 ZP, ve znění účinném do 30. 9. 2023). Povinnost zaměstnavatele doručit písemnost je splněna, jakmile zaměstnanec písemnost převezme. Jestliže si zaměstnanec písemnost (odstavec 3) nevyzvedne do 15 dnů, považuje se za doručenou posledním dnem této lhůty; tato nedoručená písemnost se odesílajícímu zaměstnavateli vrátí (§ 336 odst. 4 věta prvá ZP, ve znění účinném do 30. 9. 2023).

57. V řízení bylo prokázáno, že uvedený zákoníkem práce předepsaný postup při doručování nebyl žalovanou respektován, neboť žalovaná při odeslání zásilky pro žalobce dne 27. 5. 2022 v rozporu s citovanou zákonnou úpravou zvolila, že tato nebyla určena do vlastních rukou žalobce. Dle tohoto zadání žalované pak bylo poštovním doručovatelem postupováno poté, co se tento dne 30. 5. 2022 pokusil žalobci v místě jeho bydliště ([adresa], PSČ [adresa]) zásilku doručit, avšak bezvýsledně, neboť žalobce nebyl přítomen. Poštovní doručovatel proto postupem dle zadání od žalované zásilku bez dalšího pro žalobce předal jeho sousedce (tj. paní [jméno FO]), která tuto pro žalobce převzala, což i stvrdila svým podpisem. Sousedka žalobce pak zásilku s listinou opatřenou datem 27. 5. 2022 v následujících dnech žalobci předala, byť v řízení nebylo postaveno najisto, kdy konkrétně k tomuto skutečně došlo.

58. Žalovanou při doručování listiny opatřené datem 27. 5. 2022 realizovaný postup je tak zcela evidentně v rozporu s relevantní právní úpravu (§ 334 a § 336 ZP ve znění účinném do 30. 9. 2023), což v konečném důsledku neznamená nic jiného, než že zásilka s listinou opatřenou datem 27. 5. 2022 ve skutečnosti nebyla žalobci doručena zákoníkem práce předepsaným způsobem. Na tomto závětu pak nic nemění ani ta skutečnost, že se zásilka obsahující listiny opatřenou datem 27. 5. 2022 v následujících dnech skutečně do rukou žalobce dostala.

59. Dále pokud jde o první z právních jednání žalované vtělených do listiny opatřené datem ze dne 27. 5. 2022, tj. o odstoupení od pracovní smlouvy ze dne 7. 9. 2021, tak se na základě shora uvedeného uzavírá, že se nejedná o dospělé jednání žalované, neboť toto doposud nebylo řádně doručeno žalobci, pročež toto jednání žalované, a to ani pokud by byly naplněny zákoníkem práce předepsané náležitosti (§ 34 odst. 3 a 4 ZP), doposud nemohlo vyvolat kýžený účinek. Toto jednání žalované proto ve vztahu k žalobci defacto neexistuje, pročež je s tímto z hlediska daného řízení třeba nakládat tak, jako by k tomuto nikdy nedošlo. Avšak i kdyby listina ze dne 27. 5. 2022 žalobci řádně doručena byla, tak dle v rozhodném období účinné úpravy zákoníku práce platí, že od pracovní smlouvy lze odstoupit jen pokud zaměstnanec nenastoupí ve sjednaný den do práce, leda by v tom zaměstnanci bránila překážka v práci anebo se zaměstnavatel do týdne o této překážce nedozví (§ 34 odst. 3 ZP), přičemž od pracovní smlouvy je možné odstoupit jen dokud zaměstnanec nenastoupil do práce (§ 34 odst. 4 věta prvá ZP). V dané věci však bylo bez jakýchkoliv rozumných pochybností prokázáno, že žalobce do práce ve sjednaný den (resp. nejpozději dne 6. 10. 2021, kdy byl poprvé evidován jeho vstup do střežené části areálu) nastoupil a sjednanou práci vykonával, kterážto skutečnost sama o sobě efektivně brání tomu, aby od pracovní smlouvy účastníků mohlo být žalovanou po tomto dni odstoupeno.

60. Pokud jde o druhé z právních jednání žalované vtělených do listiny opatřené datem ze dne 27. 5. 2022, tj. o okamžité zrušení pracovního poměru účastníků, tak se s ohledem na shora již učiněné závěry dle ustálené judikatury platí, že výpověď z pracovního poměru (v dané věci okamžité zrušení pracovního poměru) daná zaměstnavatelem může mít (vyvolat) v pracovněprávních vztazích sledované právní následky, jen jestliže byla (řádně) doručena zaměstnanci. V případě, že výpověď z pracovního poměru nebyla (řádně) doručena zaměstnanci, nezpůsobuje to na rozdíl od právní úpravy účinné do dne 31. 12. 2011 její neplatnost, neboť právní úprava pracovněprávních vztahů vychází v době od dne 1. 1. 2012 ze zásady, že účinky výpovědi z pracovního poměru nenastávají již v době, kdy zaměstnavatel tento právní úkon učinil (kdy projevil vůli směřující k rozvázání pracovního poměru výpovědí), ale teprve k okamžiku, kdy výpověď z pracovního poměru byla (řádně v souladu s výše uvedenými zákonnými požadavky) doručena zaměstnanci, přičemž dokud (jak se uvádí v důvodové zprávě k návrhu zákona č. 365/2011 Sb.) nebyl právní úkon doručen, tak tento neexistuje. Ukáže-li se tedy, že zaměstnavatel projevil vůli rozvázat pracovní poměr se zaměstnancem výpovědí, avšak zaměstnavatelova písemná výpověď z pracovního poměru nebyla zaměstnanci (řádně) doručena, nelze hovořit ani o tom, že by šlo o neplatný právní úkon (právní jednání). Ve skutečnosti taková výpověď z pracovního poměru vůbec neexistuje a v pracovněprávních vztazích účastníků pracovního poměru je třeba postupovat stejně, jako kdyby k výpovědi z pracovního poměru nikdy nedošlo (srovnej rozsudek NS ze dne 17.12.2015, sp.zn. 21 Cdo 630/2015, rozhodnutí NS ve věci sp. zn. 21 Cdo 3741/2020, či odst. 19 rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20.3.2014, č.j. 62 Co 330/2023 – 45).

61. Dané právní závěry nadřízených soudů jsou pak bez jakýchkoliv pochybností přiléhavé na skutkový stav, zjištěný v tomto řízení, neboť bylo bezpečně prokázáno, že pokud žalovaná hodlala pracovní poměr s žalobcem rozvázat jeho okamžitým zrušením, k čemuž přistoupila listinou ze dne 27. 5. 2022, tak že tato listina ve skutečnosti nebyla žalobci řádně doručena způsobem stanoveným zákoníkem práce. Na tomto základě má soud za to, že druhé z právních jednání vtělených žalovanou do listiny opatřené datem 27.5.2022, tj. okamžité zrušení pracovního poměru účastníků, ve vztahu k žalobci vůbec neexistuje, pročež je s tímto z hlediska daného řízen třeba nakládat tak, jako by k tomuto nikdy nedošlo.

62. Konečně se uzavírá, že je spatřován naléhavý právní zájem žalobce na dané žalobě (§ 80 o.s.ř.), když základním východiskem pro učinění takového závěru je setrvalý stav, kdy žalobce má za to, že pracovní poměr účastníků nadále trvá, zatímco žalovaná má nadále za to, že pracovní poměru účastníků vůbec nevznikl, přičemž pokud tento platně vznikl, tak od pracovní smlouvy ze dne 7. 9. 2021 bylo odstoupeno listinou ze dne 27. 5. 2022, přičemž pokud od pracovní smlouvy ze dne 7. 9. 2021 nebylo platně odstoupeno, tak že pracovní poměr účastníků byl rozvázán jeho okamžitým zrušením ze strany žalované, k čemuž došlo s doručením listiny opatřené datem 27. 5. 2022. Již na tomto základě je patrno, že existuje značná právní nejistota žalobce, kterou nelze odstranit jinak, než právě žalobou na určení toho, že pracovní poměr účastníků trvá, neboť bez takového kategorického soudního rozhodnutí žalobce nemá postaveno najisto, zda trvají jeho práva a povinnosti z daného pracovního poměru, či nikoliv (mimo jiné např. právo žalobce na přidělování práce od žalované), přičemž takové soudní rozhodnutí má nezanedbatelnou váhu i z hlediska nároků žalobce vzniklých za dobu, po kterou mu práce přidělována nebyla (mzda a další případná plnění), jakož i z hlediska nároků, které teprve vzniknou v době po vyhlášení tohoto rozhodnutí.

63. S ohledem na výše uvedené bylo primárnímu z žalobcem navržených petitů zcela vyhověno (výrok ad I.), neboť bylo shledáno, že pracovní poměru účastníků platně vznikl, jeho trvání bylo sjednáno na dobu neurčitou, přičemž tento doposud nezanikl žádným zákonem předepsaným způsobem. Pro úplnost se dodává, že za této situace se o eventuálně navrženém petitu ani nerozhoduje.

64. Na náhradě nákladů řízení soud uložil (výrok ad II.) žalované zaplatit žalobci 38 368,10 Kč, neboť žalobce měl ve věci úplný úspěch (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Výše této náhrady nákladů řízení je za situace, kdy advokát ve věci plně úspěšného účastníka za řízení účelně vykonal devět úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu ve věci samé ze dne 1. 8. 2022, účast na přípravném jednání dne 19. 12. 2022, vyjádření spočívající v doplnění žalobních tvrzenía důkazních návrhů ze dne 17. 1. 2023, účast na soudním jednání dne 10. 7. 2023 v rozsahu přesahujícím dvě hodiny, vyjádření k odvolání ze dne 25. 9. 2023, návrh na změnu žaloby ze dne 18. 1. 2024 a účast na soudním jednání ze dne 8. 7. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/vyhl. č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), a kdy tarifní hodnota pro stanovení náhrady nákladů pro celé řízení činí celkem 35 000 (to dle § 9 odst. 3 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu platí jak pro původní fázi řízení, kdy byl uplatněn nárok na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru odstoupením od pracovního poměru a okamžitým zrušením ze dne 27.5.2022, tak pro fázi řízení po změně žaloby, kdy byl uplatněn nárok na určení toho, že pracovní poměru účastníků trvá), dána odměnou tohoto advokáta ve výši 22 500 Kč,tj. 9* 2 500 Kč za uvedené úkony právní služby (§ 1 odst. 2 věta prvá. § 6 odst. 1a § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), a náhradou jeho hotových výdajů ve výši 2 700 Kč za uvedené úkony právní služby (§ 2 odst. 1 a 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.,o advokátním tarifu). Žalobci rovněž náleží náhrada za jízdné a amortizaci za jízdu jeho zástupce na trase [adresa]) a zpět ve dnech 19. 12. 2022,10. 7. 2023 a 8. 7. 2024 a při vzdálenosti 101 km (celkem 606 km) osobním automobilems doloženou průměrnou spotřebou 6,5 l/100 km při ceně pohonných hmot 47,10 Kč, 34,40 Kča 38,70 1 l a při sazbě základní náhrady za 1 km jízdy ve výši 4,70 Kč, 5,20 Kč a 5,60 Kč (§ 13 odst. 1 a 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., zák. č. 262/2006 Sb. a § 1 písm. a/ a § 4 písm. a/ vyhl. MPSVč. 511/2021 Sb., vyhl. MPSV č. 191/2023 Sb. a vyhl. MPSV č. 398/2023 Sb.) v celkové výši 4 709,20 Kč (3 131 Kč za náhradu za užití vozidla a 1 578,20 Kč za spotřebované pohonné hmoty) a dále náhrada za promeškaný čas na trase [adresa] a zpět ve dnech 19. 12. 2022, 10. 7. 2023 a 8. 7. 2024 v rozsahu celkem 9 hodin, kdy náhrada za promeškaný čas v souvislostis poskytnutím právní služby při úkonech prováděných v místě, které není sídlem nebo bydlištěm advokáta, činí 100 Kč za každou i jen započatou půlhodinu, ve výši celkem 1 800 Kč (§ 14 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Žalobci rovněž náleží 21 % DPH z náhrady jejích odměn a náhrad ve výši 6 658,90 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Výše náhrady nákladů řízení je dále dána soudním poplatkem 2 000 Kč (§ 4 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a položka 4 písm. a/ Sazebníku).

65. Pokud jde o další zástupcem žalobce v podání ze dne 9. 7. 2024 vyjmenované úkony právní služby, tak za tyto odměna a náhrady přiznány nebyly, neboť takové úkony nebyly vykonány účelně anebo vykonání těchto nebylo soudu doloženo. Konkrétně pokud jde o tvrzený úkon právní služby, kterým je porada s klientem ze dne 29. 7. 2022, tak tento skutečně mohl být nákladem daného řízení, realizace tohoto úkonu a délka jeho trvání však nebyla soudu doložena. Dále pokud jde o tvrzený úkon právní služby, kterým je oznámení zaměstnance dle § 69 ZP ze dne 29. 7. 2022, tak takové oznámení má dopad toliko z hlediska práva hmotného a fakticky se nejedná o náklad, který byl žalobcem účelně vynaložen na toto soudní řízení. Dále pokud jdeo tvrzené úkony právní služby, kterými jsou návrh na smírné vyřešení věci ze dne 2. 8. 2022 a návrh na mimosoudní vyrovnání ze dne 11. 9. 2023, tak nejen že takové úkony nebyly soudu jakkoliv doloženy, ale navíc se nejedná o náklady účelně vynaložené na dané řízení. Dále pokud jde o tvrzený úkon právní služby, kterým je vyjádření protistraně ze dne 17. 8. 2022, tak nejen že takový úkon nebyl soudu jakkoliv doložen, ale navíc se nejedná o náklad účelně vynaložený na dané řízení. Dále pokud jde o tvrzené úkony právní služby, kterými jsou vyjádření žalobce na výzvu soudu ze dne 4. 8. 2022 a návrh na provedení dokazování ze dne 15. 12. 2022, tak tyto úkony nebyly vykonány účelně, neboť tvrzení a návrhy v nich obsažené z podstaty věci samé měly být obsaženy již v žalobě samé, když za tuto odměna a náhrady přiznány byly. Dále pokud jde o tvrzené úkony právní služby, kterými jsou obstarání důkazu – žádost o poskytnutí dokumentace Oblastnímu inspektorátu práce ze dne 12. 1. 2023 a nahlížení do spisu Oblastního inspektorátu práce ze dne 13. 1. 2023, tak nejen že nebylo prokázáno, že by takové úkony byly zástupcem žalobce skutečně vykonány, ale navíc tyto soud nehodnotí jako z hlediska daného řízení účelně vykonané. Pokud jde o tvrzený úkon právní služby, kterým je návrh na změnu žaloby ze dne 17. 1. 2023, tak tento úkon není účelně vykonaný, neboť rovněž dne 17. 1. 2023 zástupce žalobce učinil vyjádření spočívající v doplnění žalobních tvrzení a důkazních návrhů, to v reakci na proběhlé přípravné jednání, za kterýžto odměna a náhrady přiznány byly, přičemž zástupci žalobce nic nebránilo v tom, aby tyto úkony učinil najednou, když se zdůrazňuje, že tyto byly učiněny v rozpětí pouhých dvou minut. Daný postup žalobce, spočívající v nedůvodném dělení úkonů, které mohly být učiněny společně, svědčí tomu, že se zástupce žalobce tímto ve skutečnosti pokoušel navyšovat náklady daného řízení a nikoliv účelně poskytovat právní služby.

66. Lhůty k plnění uvedené ve výrocích soudu byly stanoveny s ohledem na charakter uložených povinností (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) místem plnění povinnosti náhrady nákladů řízení je sídlo advokáta ve věci úspěšného účastníka (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.