17 C 168/2023 - 56

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Filovou ve věci žalobce:[Jméno žalobce], narozený dne [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované:[Jméno žalované]., IČO: [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení 167.098,60 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 167.098,60 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 167.098,60 Kč od 1.3.2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 29.657,10 Kč k rukám právního zástupce žalované, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 25.4.2023 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované zaplatit žalobci částku ve výši 167.098,60 Kč. Žalobce podanou žalobu odůvodnil tím, že je skutečným vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. na nemovitých věcech, jimiž jsou jednotka č. [Anonymizováno], vymezená podle zákona o vlastnictví bytů, způsob využití byt, umístěná v budově bytového domu č.p. [Anonymizováno], část obce [adresa], postavené na pozemku parc. st. [Anonymizováno], zapsaná na listu vlastnictví č. [hodnota], spolu se spoluvlastnickým podílem o velikosti id. [Anonymizováno] ke společným částem bytového domu č.p. [Anonymizováno], postavenému na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], zapsaným na listu vlastnictví č. [hodnota], spolu se spoluvlastnickým podílem na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, o velikosti spoluvlastnického podílu id. [Anonymizováno], zapsaný na listu vlastnictví č. [hodnota]; jednotka č. [Anonymizováno], vymezená podle zákona o vlastnictví bytů, způsob využití garáž, umístěná v budově bytového domu č. p. [Anonymizováno], část obce [adresa], postavené na pozemku parc. st. [Anonymizováno], zapsaná na listu vlastnictví č. [hodnota], spolu se spoluvlastnickým podílem o velikosti id. [Anonymizováno] ke společným částem bytového domu č.p. [Anonymizováno], postavenému na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], zapsaným na listu vlastnictví č. [hodnota], spolu se spoluvlastnickým podílem na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, o velikosti spoluvlastnického podílu id. [Anonymizováno], zapsaný na listu vlastnictví č. [hodnota]; vše v katastrálním území [adresa], obci [adresa], zapsáno u [katastrální úřad], [katastrální pracoviště]. Vlastnictví žalobce ke shora specifikovaným nemovitým věcem bylo určeno rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 21.3.2022, č.j. [spisová značka]. Druhým zapsaným spoluvlastníkem níže specifikovaných nemovitých věcí o velikosti spoluvlastnického podílu id. je žalovaná, avšak pouze formálně zapsaným, nikoli skutečným, když skutečným vlastníkem, avšak nezapsaným, je bývalá manželka žalobce. Žalovaná byla zapsána u katastru nemovitostí jako vlastník od roku 2008, a to na základě absolutně neplatné smlouvy. Na straně žalované vzniklo bezdůvodné obohacení tím, že předmětné nemovité věci užívá, bezdůvodné obohacení žalobci nevydala ani nesdělila, komu jsou dlouhodobě pronajaty. Navíc má žalobce za to, že byly pronajaty za absolutně nevýhodných podmínek, navíc osobě, vůči které jsou vedeny exekuce. Nájemník odmítá nemovité věci opustil, ani neumožnil vstup znalci, aby stanovil cenu nájmu v jednotlivých letech. Znalec na základě zadání žalobce provedl alespoň odborný odhad nájmu, kdy v roce 2021 tento činil částku 212.023 Kč a v roce 2022 částku ve výši 239.513 Kč. Žalobce má za to, že má nárok na z částek výše uvedených, když je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. nemovitých věcí. Žalobce má rovněž za to, že jeho nárok na bezdůvodného obohacení vznikl nejpozději od 22.7.2021, tj. den po právní moci opravného usnesení, kterým bylo zastaveno řízení ve věci vypořádání SJM mezi žalobcem a jeho bývalou manželkou ve vztahu k nemovité věci, kdy se jedná o usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 28.4.2021, č.j. [spisová značka] ve spojení s usnesením ze dne 25.6.2021, č.j. [spisová značka]. Žalobce požaduje bezdůvodné obohacení v podobě obvyklé ceny nájemného, a to za období od 22.7.2021 do 31.12.2022. Žalobu uplatněnou částku žalovaná nezaplatila ani na základě zaslané předžalobní výzvy, která byla žalované doručena dne 21.2.2023, kde byla žalované stanovena lhůta k úhradě nejpozději do 28.2.2023. Žalobce dále uvedl, že uzavřená nájemní smlouva je nevýhodná, výše nájemného není v souladu s tržní cenou nájemného, a proto žalovaná jednala v rozporu s péčí řádného hospodáře. I když má žalobce kontakt na nájemce, tento se žalobcem nekomunikuje.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala, navrhla zamítnutí žaloby, neboť žalovaná užívá v žalobě specifikovaný byt ve stejné míře jako druhý spoluvlastník, kdy tento byt je užíván nájemníkem [jméno FO], a to základě písemné nájemní smlouvy, kterou má žalobce k dispozici. Žalovaná navíc žalobci poskytla tuto nájemní smlouvu v reakci na výzvu právního zástupce žalobce k vydání klíčů od předmětného bytu a poměrné části nájemného. Stejně tak žalovaná poskytla žalobci kontakty na nájemce. Se žalovanou nájemník plně spolupracuje a na daných kontaktech je aktivní. Předmětná nájemní smlouva byla uzavřena v roce 2019, tedy v době, kdy žalobce nebyl jako vlastník bytu zapsán v katastru nemovitostí. Dle žalované může žalobce tuto nájemní smlouvu svémocně ukončit. Žalovaný rovněž rozporovala výši uplatněného nároku jako nereálnou.

3. Z níže uvedených listinných důkazů učinil soud následující závěry ohledně skutkového stavu.

4. Z výpis z listu vlastnictví č. [hodnota], č. [hodnota] k.ú. [adresa], vedený u [katastrální úřad], k.p. [katastrální pracoviště] bylo zjištěno, že k datu 25.11.2024 je žalobce spoluvlastníkem ideální 1/2 nemovitých věcí zapsaných na LV [Anonymizováno], a to bytové jednotky č. [Anonymizováno] vymezené v budově [adresa] bytový dům na LV [Anonymizováno], stojící na parcele St. [Anonymizováno], LV [Anonymizováno] - zastavěná plocha a nádvoří o výměře 424m2 včetně podílu na společných částech domu a pozemku [Anonymizováno] a dále jednotky č. [Anonymizováno] – garáž- v budově [adresa] bytový dům na LV [Anonymizováno], stojící na parcele St. [Anonymizováno], LV [Anonymizováno] - zastavěná plocha a nádvoří o výměře 424m2 včetně podílu na společných částech domu a pozemku [Anonymizováno], vše zapsáno pro obec [adresa], [katastrální území] vedeném u [katastrální úřad], [katastrální pracoviště]. Spoluvlastníkem druhého podílu ideální předmětných nemovitých věcí je [jméno FO], nar. [datum]. Vlastnictví podílu na nemovitých věcech ve prospěch žalobce bylo zapsáno na základě rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 21.3.2022 č.j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne 28.4.2022, a to s právními účinky vkladu k okamžiku 3.5.2022. Vlastnictví podílu na nemovitých věcech ve prospěch [jméno FO] bylo zapsáno na základě usnesení o schválení smíru o vypořádání podílového spoluvlastnictví, které vydal Okresní soud v Olomouci pod č.j. [spisová značka] ze dne 8.11.2023, které nabylo právní moc dne 10.11.2023 (toto zdejšímu soudu předloženo nebylo), a to s právními účinky vkladu k okamžiku 15.11.2023. Pokud jde o pozemkem parc. č. St. [Anonymizováno] o výměře 424 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je bytový dům [adresa] – vše zapsané na LV č.[hodnota], činí podíl podílových spoluvlastníků [Anonymizováno] u každého.

5. Mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom, že žalovaná byla zapsána jako vlastník nemovitých věcí v katastru nemovitosti, a to na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva k předmětným nemovitým věcem uzavřené mezi žalovanou a [jméno FO] dne [datum], kdy tato byla následně v rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 21.3.2022 č.j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne 28.4.2022, shledána absolutně neplatnou.

6. Z rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 21.3.2022 č.j. [spisová značka] bylo zjištěno, že bylo určeno, že žalobce je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. k následujícím nemovitým věcem: - jednotka č. [Anonymizováno] vymezená podle zákona o vlastnictví bytů, způsob využití byt, umístěná v budově bytového domu č.p. [Anonymizováno], část obce [adresa], postavené na pozemku parc. st. [Anonymizováno], zapsaná na listu vlastnictví č. [hodnota], spolu s spoluvlastnickým podílem o velikosti id. [Anonymizováno] ke společným částem bytového domu č.p. [Anonymizováno], postavenému na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], zapsaným na listu vlastnictví č. [hodnota], spolu se spoluvlastnickým podílem na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, o velikosti spoluvlastnického podílu id. [Anonymizováno], zapsaný na listu vlastnictví č. [hodnota]; - jednotka č. [Anonymizováno], vymezená podle zákona o vlastnictví bytu, způsob využití garáž, umístěná v budově bytového domu č.p. [Anonymizováno], část obce [adresa], postavené na pozemku parc. st. [Anonymizováno], zapsaná na listu vlastnictví č. [hodnota], spolu se spoluvlastnickým podílem o velikosti id. [Anonymizováno] ke společným částem bytového domu č.p. [Anonymizováno], postavenému na pozemku parc. č. st. 1123, zapsaným na listu vlastnictví č. [hodnota], spolu se spoluvlastnickým podílem na pozemku parc .č. st. [Anonymizováno], druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, o velikosti spoluvlastnického podílu id. [Anonymizováno], zapsaný na listu vlastnictví č. [hodnota]; vše v katastrálním území [adresa]. obci [adresa], zapsáno u [katastrální úřad], [katastrální pracoviště]. Tento výrok I. nabyl právní moci 28.4.2022, ve výroku II. bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že bylo na místě vyhovět podané žalobě, s tím, že žalobce měl na podané žalobě naléhavý právní zájem, neboť v katastru nemovitostí byla jako vlastník uvedena žalovaná tj. [Jméno žalované]., IČ:[IČO], kdy bez toho, aby došlo k určení vlastnictví žalobce pravomocným rozhodnutím soudu ve věci samé se nemohl žalobce domoci změny tohoto zápisu v katastru nemovitostí. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná uzavřela s bývalou manželkou žalobce dne 3.7.2008 smlouvu o zajišťovacím převodu práva k předmětným nemovitým věcem, které [jméno FO] nabyla za dobu trvání manželství se žalobcem. Smlouva obsahovala ujednání, dle kterého v případě že závazek [jméno FO] ze smlouvy nebude splněn, stane se ze zajišťovacího převodu vlastnického práva převod trvalý neomezený a bezpodmínečný. Jedná se tak bezesporu u jednání o tzv. propadné zástavě, které je nepřípustné dle ust. § 169 odst. 1 písm. e) občanského zákoníku. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu je nutné smlouvu obsahující takovéto ujednání považovat za absolutně neplatnou viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15.10.2008, sp. zn. 31 Odo 495/2006 „ Smlouva o zajišťovacím převodu práva, která neobsahuje ujednání o tom, jak se smluvní strany vypořádají v případě, že dlužník zajištěnou pohledávku věřiteli řádně a včas neuhradí ,je absolutně neplatná, totéž platí obsahuje-li uvedená smlouva v dotčeném směru pouze ujednání, podle kterého se věřitel při prodlení dlužníka s úhradou zajištěné pohledávky bez dalšího (nebo jednostranného úkonu věřitele) stane trvalým vlastníkem převedeného majetku při současném zániku zajištěné pohledávky“, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28.5.20174 sp. zn. 30 Cdo 1685/2014. Soud dospěl k závěru, že pokud smlouva o zajišťovacím převodu práva neobsahovala ujednání o vypořádání stran v případě neuhrazení zajištěné pohledávky např. ve formě vydání tzv. hyperochy po zpeněžení nemovitostí, je tato smlouva absolutně neplatná a převodu vlastnického práva k nemovitostem na žalovanou na základě této smlouvy nedošlo, a předmětné nemovitosti zůstaly ve společném jmění manželů [jméno FO] a [jméno FO]. Jejich manželství pak bylo dne 30.5.2011 pravomocně rozvedeno. Od rozvodu tak uplynulo téměř 11 let a vzhledem ke skutečnosti, že usnesením Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 28.4.2021 č.j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne 9.6.2021, došlo k zastavení řízení o vypořádání SJM ve vztahu k nemovitostem nastala ohledně nich fikce vypořádání ustanovení ust. § 150 odst. 4 občanského zákoníku, a proto se [jméno FO] a [Jméno žalobce] stali dne 1.6.2014 jejich podílovými spoluvlastníky. Soud shledal nedůvodnou námitku vydržení vznesenou stranou žalovanou, když dobrou víru nelze odvozovat od absolutně neplatného nabývacího titulu. V této souvislosti soud odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.5.2014 sp. zn. 30 Cdo 1685/2014, dle něhož je třeba vyloučit dobrou víru u věřitele, na něž dlužník v rámci zajištění převedl své vlastnické právo k nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí na základě absolutně neplatné smlouvy podle § 39 o.r., kdy vadou převodní smlouvy, jež způsobuje tu její absolutní neplatnost, je účastníky sjednané a zákonem nepřípustné propadnutí dlužníkova zajištěného majetku v okamžiku prodlení s úhradou jeho dluhu vůči věřiteli, jemuž v případě platnosti smlouvy mohlo svědčit pouze podmíněné vlastnictví k této nemovitosti. Dovolatel tedy nemůže dovozovat svou oprávněnou držbu ze svého subjektivního pohledu z právního omylu spočívajícího v jeho nepřípadné neznalosti tehdejšího občanského zákoníku v právní otázce právních důsledku při sjednání tzv. propadlých zástav; dovolatelovu držbu předmětné bytové jednotky s ohledem na provedený vklad z vlastnického práva v jeho prospěch přísl. Katastrálním úřadem, tak není možné považovat za oprávněnou, neboť z vynaložených z vyložených důvodů tato držba nespočívá v objektivně omluvitelného důvodu.“ Jako nedůvodnou soud shledal rovněž námitku žalované, že [jméno FO] uhradila kupní cenu za předmětné nemovité věci z půjčených finančních prostředků a nemovitá věc, tak nespadá do SJM bývalých manželů. I pokud by si žalovaná nakoupil nemovitostí půjčila finanční prostředky, staly se nemovitosti součástí SJM, na rozdíl od tohoto závazku, zde soud odkázal na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu, která říká že majetkové hodnoty, které jeden z manželů získal jako plnění ze závazkového právního vztahu, jehož rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů a který převzal bez souhlasu druhého, jsou součástí společného jmění manželů; součástí společného jmění manželů nejsou dluhy, které pro něj ze závazkového právního vztahu vznikají viz rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia nejvyššího soudu ze dne 9.12.2020, sp.zn. 31 Cdo 2008/2020nebo z výše uvedené judikatury rovněž vyplývá obecný závěr, že v případě závazku jednoho z manželů, na základě kterého tento manžel získává za trvání manželství peněžní prostředky, tvoří věci nabyté za tyto finanční prostředky součást společného jmění manželů bez ohledu na to, že závazek součástí společného manželu nemusí být - viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22.1.2015 sp. zn. 31 Cdo 2008/2020, tohoto důvodu soud neprováděl dokazování k tvrzení žalované, že [jméno FO] nabyla nemovitosti z jí půjčených finančních prostředků, jelikož tato skutečnost nebyla způsobilá, cokoliv změnit na tom, že předmětné nemovitosti byly nabyty za doby trvání manželství a byly tedy součástí SJM manželů [jméno FO].

7. Z usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 28.4.2021 č.j. [spisová značka] (právní moc 24.5.2021) ve znění opravného usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 25.6.2021 č.j. [spisová značka] (právní moc 21.7.2021) bylo zjištěno, že řízení o vypořádání zaniklého společného jmění manželů vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. [spisová značka] se zastavilo, a to v části týkající se nemovitosti, a to bytu č. jednotky [Anonymizováno] v bytovém domě č.p. [Anonymizováno], [adresa], včetně podílu na společných částech domu a pozemku v rozsahu [Anonymizováno] a garáže č. jednotky [Anonymizováno] nacházející se v bytovém domě č.p. [Anonymizováno], [adresa], a podílu na společných částech domu a pozemku ve výši [Anonymizováno], zapsaných na LV č. [hodnota], kat. území [adresa], obec [adresa], vedeného u [katastrální úřad], [katastrální pracoviště], zapsaných na LV č. [hodnota] v k.ú. [adresa], obec [adresa] vedeného u [katastrální úřad], [katastrální pracoviště], a v části týkající se movitých věci, a to dvou dřevěných komod, nástěnných hodin, kulatého stolu, 6 židlí, dvou dřevěných truhel, kamen a závazku ve výši 5.800.000 Kč.

8. Z usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 28.4.2021 č.j. [spisová značka] bylo zjištěno, že soudem byl ve věci vypořádání společného jmění manželů schválen smír uzavřený mezi žalobcem a [jméno FO], nar. [datum] tak, že a) ze zaniklého společného jmění účastníků řízení do vlastnictví žalobci přikázal spoluvlastnický podíl o velikosti ideální k pozemku parc. č. [Anonymizováno] o výměře 17m2, ostatní plocha, pozemku parc. č. [hodnota] o výměře 198 m2, zastavená plocha a nádvoří, jehož součástí je stavby č.p. [Anonymizováno], rodinných dům ve [Anonymizováno], pozemku parc. č. [hodnota] o výměře 139 m2 , ostatní plocha, pozemku parc. č [Anonymizováno] o výměře 139 m2 , zahrada, to vše zapsáno v katastrálním území [adresa], obec [adresa], zapsáno u [katastrální úřad], [katastrální pracoviště], na LVč. [Anonymizováno], jenž není zatížen exekučním řízením vedeným u Exekutorského úřadu Frýdek-Místek, pod sp. zn. [spisová značka] a řízením o zřízení exekutorského zástavního práva vedeného u Exekutorského úřadu Frýdek-Místek, pod sp. zn. [spisová značka].

9. Z výzvy žalobce ze dne 20.7.2022 bylo zjištěno, že zástupce žalobce vyzval žalovanou k odkoupení podílu, vyplacení bezdůvodného obohacení, předání klíčů, odstranění zástavy, a to s ohledem na to, že žalobce je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. k následujícím nemovitým věcem, jimiž jsou jednotka č. [Anonymizováno], vymezená podle zákona o vlastnictví bytů, způsob využití byt, umístěná v budově bytového domu č.p. [Anonymizováno], část obce [adresa], postavené na pozemku parc. st. [Anonymizováno], zapsaná na listu vlastnictví č. [hodnota], spolu se spoluvlastnickým podílem o velikosti id. [Anonymizováno] ke společným částem bytového domu č.p. [Anonymizováno], postavenému na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], zapsaným na listu vlastnictví č. [hodnota], spolu se spoluvlastnickým podílem na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, o velikosti spoluvlastnického podílu id. [Anonymizováno], zapsaný na listu vlastnictví č. [hodnota]; a jednotka č. [Anonymizováno], vymezená podle zákona o vlastnictví bytů, způsob využití garáž, umístěná v budově bytového domu č.p. [Anonymizováno], část obce [adresa], postavené na pozemku parc. st. [Anonymizováno], zapsaná na listu vlastnictví č. [hodnota], spolu se spoluvlastnickým podílem o velikosti id. [Anonymizováno] ke společným částem bytového domu č.p. [Anonymizováno], postavenému na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], zapsaným na listu vlastnictví č. [hodnota], spolu se spoluvlastnickým podílem na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, o velikosti spoluvlastnického podílu id. [Anonymizováno], zapsaný na listu vlastnictví č. [hodnota]; vše v katastrálním území [adresa], obci [adresa], zapsáno u [katastrální úřad], [katastrální pracoviště]. Daná výzva byla žalované doručena do datové schránky dne 8.8.2022.

10. Z reakce žalované ze dne 30.8.2022 na výzvu ze dne 20.7.2022 bylo zjištěno, že zástupce žalované k výzvě žalobce uvedl, že žalovaná se na úkor žalobce nikterak neobohatila, k bezdůvodnému obohacení nemohlo dojít. Klíče od nemovitosti žalobci žalovaná nemůže předat, protože předmětný byt je dlouhodobě (až do roku 2025) pronajat a klíče má pouze nájemce. Současně byly žalobci zaslány kontaktní údaje na nájemníka a kopie nájemní smlouvy. Ve vztahu k výzvě odstranění zástavního práva bylo žalobci sděleno, že toto žalovaná odstranit nemůže, neboť společnost [Jméno žalované]. není jeho vlastníkem a ani není ze zástavního práva oprávněná, je pouze povinná. Žalovaná sdělila žalobci svůj zájem odkoupit jeho podíl na nemovitých věcech za tržní cenu 1.000.000 Kč.

11. Z výzvy žalobce ze dne 21.2.2023 vč. dokladu o odeslání a doručení bylo zjištěno, že žalobce vyznal žalovanou k úhradě částky ve výši 414,373,20 Kč, a to do 28.2.2023 s tím, že žalobce je vlastníkem již shora specifikovaných nemovitých věcí. Předmětná částka představovala bezdůvodné obohacení za období roku 2019-2022 s tím, že roční nájemné za rok 2019 činí částku ve výši 181.596 Kč, za rok 2020 činí toto částku ve výši 195.615 Kč, za rok 2021 toto činí částku ve výši 212.023 Kč a částku ve výši 239.513 Kč za rok 2022. Žalobce požadoval úhradu poloviny z uvedených částek, tj. za každý měsíc v roce 2019 částku ve výši 7.566,50 Kč (tj. za rok 2019 částku ve výši 90.798 Kč), za každý měsíc v roce 2020 částku ve výši 8.150,60 Kč (tj. za rok 2020 částku ve výši 97.807,20 Kč), za každý měsíc v roce 2021 částku ve výši 8.834,30 Kč (tj. za rok 2021 částku ve výši 106.011,60 Kč), za každý měsíc v roce 2022 částku ve výši 9.979,70 Kč (tj. za rok 2022 částku ve výši 119.756,40 Kč). Daná výzva byla žalované doručena do datové schránky dne 21.2.2023 12. Z nájemní smlouvy ze dne 29.12.2019 bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi žalovanou jako pronajímatelem, která ke dni jejího podpisu byla evidován jako vlastník bytové jednotky č. [Anonymizováno] nacházející se v bytovém domě stojícím na parcele St. [adresa] na adrese [adresa] vč. podílu na společných částech domu a pozemku ve výši [Anonymizováno], v k.ú. [adresa] vedený u [katastrální úřad], k.p. [katastrální pracoviště], a [jméno FO], nar. [datum] jako nájemcem. Předmětem uzavřené smlouvy byl nájem předmětné bytové jednotky č. [Anonymizováno] a dále garáže, a to na dobu určitou od 1.1.2021 do 1.1.2025. Dle č.l. III. a) činila cena za nájemné a poskytované služby spojené s nájmem nebytových prostor částku ve výši 5.000 Kč měsíčně, kdy tato částka je konečná. Celková výše nájmu je splatná ve výši 240.000 Kč, a to nejpozději do 31.12.2024 (č.l. III. b), nájemce se dále zavázal zaplatil vratnou kauci ve výši 20.000 Kč v hotovosti ke dni podpisu smlouvy.

13. Soudu byla dále předložena listina – znalecký posudek o ceně nemovitých věcí č. [hodnota] ze dne 30.5.2022, který byl vypracován pro [tituly před jménem] [právnická osoba], insolvenčního správce dlužníka [tituly před jménem] [jméno FO], sp. zn. [spisová značka], kdy předmětem ocenění byl pozemek parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], tuto listinu soud k důkazu neprovedl, neboť s projednávanou věcí nikterak věcně nesouvisela, z žaloby nevyplývalo žádné tvrzení, které by měla prokázat.

14. Pokud žalobce v rámci žaloby odkazoval na listinu, a to odborné vyjádření znalce ze dne 13.2.2023 – tato soudu nebyla předložena.

15. Další důkazy – např. výpis z centrální evidence exekucí – [jméno FO] (neoznačen jako důkaz) či znalecký posudek soud pro nadbytečnost neprováděl, a to s ohledem na níže uvedené právní posouzení věci a také s ohledem na skutečnost, že žalobce neunesl břemeno tvrzení a zejména břemeno důkazní, kdy se k nařízeném jednání nedostavil (viz níže).

16. Soud provedené důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.

17. Dle ust. § 2291 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

18. Dle ust. § 2291 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Dle ust. § 1970 po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba není důvodná.

21. V řízení bylo prokázáno, že rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 21.3.2022, č.j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne 28.4.2022, se žalobce stal vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. na nemovitých věcech, jimiž jsou jednotka č. [Anonymizováno], vymezená podle zákona o vlastnictví bytů, způsob využití byt, umístěná v budově bytového domu č.p. [Anonymizováno], část obce [adresa], postavené na pozemku parc. st. [Anonymizováno], zapsaná na listu vlastnictví č. [hodnota], spolu se spoluvlastnickým podílem o velikosti id. [Anonymizováno] ke společným částem bytového domu č.p. [Anonymizováno], postavenému na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], zapsaným na listu vlastnictví č. [hodnota], spolu se spoluvlastnickým podílem na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, o velikosti spoluvlastnického podílu id. [Anonymizováno], zapsaný na listu vlastnictví č. [hodnota]; jednotka č. [Anonymizováno], vymezená podle zákona o vlastnictví bytů, způsob využití garáž, umístěná v budově bytového domu č. p. [Anonymizováno], část obce [adresa], postavené na pozemku parc. st. [Anonymizováno], zapsaná na listu vlastnictví č. [hodnota], spolu se spoluvlastnickým podílem o velikosti id. [Anonymizováno] ke společným částem bytového domu č.p. [Anonymizováno], postavenému na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], zapsaným na listu vlastnictví č. [hodnota], spolu se spoluvlastnickým podílem na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, o velikosti spoluvlastnického podílu id. [Anonymizováno], zapsaný na listu vlastnictví č. [hodnota]; vše v katastrálním území [adresa], obci [adresa], zapsáno u [katastrální úřad], [katastrální pracoviště]. Vlastnictví žalobce bylo zapsáno do katastru nemovitostí s právními účinky vkladu k okamžiku 3.5.2022.

22. V řízení bylo nesporné, že žalovaná byla zapsána jako vlastník nemovitých věcí v katastru nemovitostí, a to na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva k předmětným nemovitým věcem uzavřené mezi žalovanou a [jméno FO] dne [datum], kdy tato byla následně v rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 21.3.2022 č.j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne 28.4.2022, shledána absolutně neplatnou.

23. Nájemní smlouva byla uzavřena v době, kdy žalobce ještě nebyl formálně zapsán jako vlastník v katastru nemovitostí. Přesto je třeba zdůraznit, že zápis do katastru nemovitostí má deklaratorní účinky – vlastnické právo vzniká již na základě právního titulu (v tomto případě pravomocného rozsudku tj. k 28.4.2022), nikoli až zápisem do katastru. Zápis má pouze evidenční charakter a slouží k ochraně práv třetích osob prostřednictvím principu materiální publicity (ust. § 980 občanského zákoníku). Jinými slovy řečeno dle ust. § 1114 občanského zákoníku rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu veřejné moci se vlastnického práva nabývá dnem, který je v něm určen. Není-li v rozhodnutí takový den určen, nabývá se vlastnického práva dnem právní moci rozhodnutí tj. vlastnické právo vzniká právní mocí rozsudku, pokud v něm není uvedeno jinak a zápis do katastru nemovitostí má pouze evidenční (deklaratorní) účinky, nikoli konstitutivní tedy nevytváří vlastnické právo, ale pouze ho zveřejňuje. Dle názoru soudu se vlastníkem shora specifikovaných nemovitých věcí žalobce stal ke dni 28.4.2024 a právě s ohledem na uvedené, mohl žalobce požadovat bezdůvodné obohacení toliko od 28.4.2022.

24. Současně bylo prokázáno, že žalovaná v době, kdy byla jako výlučný vlastník předmětných nemovitých věci zapsána v katastru nemovitostí (v této době nebylo o vlastnictví žalované pochyb) uzavřela jako pronajímatel dne 29.12.2019 nájemní smlouvu s [jméno FO], nar. [datum] jako nájemcem. Předmětem uzavřené smlouvy byl tedy nájem předmětné bytové jednotky č. [Anonymizováno] a dále garáže, a to na dobu určitou od 1.1.2021 do 1.1.2025. Bylo prokázáno, a to dle č.l. III. a), že nájemné vč. ceny za poskytované služby spojené s nájmem činilo částku ve výši 5.000 Kč měsíčně, kdy tato částka byla konečná. Celková výše nájmu byla splatná ve výši 240.000 Kč, a to nejpozději do 31.12.2024 (č.l. III. b).

25. Nájemní smlouva uzavřená žalovanou je platná, její platnost nebyla nikterak zpochybněna, její neplatnost nenamítal ani žalobce, tento toliko uvedl, že byla nevýhodná, kdy žalovaná nejednala s péčí řádného hospodáře. Péče řádného hospodáře je právní standard, který vyžaduje, aby osoba, takto jednalo osoba, která spravuje majetek. Tento pojem je zakotven zejména v ust. § 159 občanského zákoníku a vztahuje se především na osoby, které spravují cizí majetek – typicky členy statutárních orgánů právnických osob, správce majetku, nebo zástupce. V projednávané věci však žalovaná byla ke dni uzavření nájemní smlouvy dne 29.12.2019 vlastníkem bytu a garáže, kdy vlastník bytu jedná ve svém vlastním zájmu a se svým vlastním majetkem. Povinnost jednat s péčí řádného hospodáře se nevztahuje automaticky na vlastníka nemovitých věcí, který s ní nakládá pro sebe. Vlastník má právo svobodně sjednat výši nájemného, pokud tím neporušuje zákon (např. zákaz diskriminace, zákonná regulace nájemného v chráněných oblastech apod.). Výše nájemného může být vyšší než tržní – pokud s tím nájemce souhlasí, nižší než tržní – např. z důvodů rodinných, sociálních, nebo jiných osobních preferencí. Bylo tedy na žalované, aby se jako vlastník bytu rozhodla, s kým uzavře nájemní smlouvu, jaká bude výše nájemného či jeho splatnost, proto žádnou povinnost žalovaná neporušila. Pokud vlastník tedy jedná sám za sebe a se svým majetkem, není vázán povinností maximalizovat zisk. Může tedy pronajmout byt i za symbolické nájemné, pokud to odpovídá jeho vůli. V době uzavření nájemní smlouvy žalobce nebyl spoluvlastníkem nemovitých věcí. Navíc k 29.12.2019 ani nebylo zahájeno řízení, jehož výsledkem byl poté rozsudek Okresního soudu v Olomouci ze dne 21.3.2022, č.j. [spisová značka].

26. Podle ustálené judikatury (např. srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 560/2025 či sp. zn. 26 Cdo 1534/2022) platí, že nový vlastník, zde žalobce vstupuje do práv a povinností pronajímatele, pokud byl s nájemním vztahem seznámen nebo se s ním mohl seznámit. Zde soud na druhou stranu odkazuje, a to k žalované uváděné možnosti žalobce ukončit nájemní smlouvu, na pluralitu účastníků na straně pronajímatele (byť nájemní smlouvu uzavírala žalovaná), jakož i na to, že výpověď z nájmu bytu lze dát toliko a pouze ze zákonných důvodu dle ust. § 2288 občanského zákoníku či ust. § 2291 občanského zákoníku.

27. Institut bezdůvodného obohacení vychází z obecně platné zásady, že se nikdo nesmí bez spravedlivého důvodu obohacovat na úkor jiné osoby. Sleduje se jím ochrana majetkových práv osob, aby bylo zamezeno vzniku nelegitimního majetkového prospěchu na jejich úkor. Nastane-li bezdůvodné obohacení, musí ho obohacený vydat.

28. Závazek (povinnost) z bezdůvodného obohacení se dovozuje zásadně z majetkového prospěchu obohaceného, nikoliv z majetkové ztráty ochuzeného. Obohacený je povinen vydat bezdůvodné obohacení formou obnovení původního stavu (restitutio in integrum). Není-li možné vydání neoprávněného majetkového prospěchu in natura, vzniká povinnost k poskytnutí peněžité náhrady (zásadně) ve výši obvyklé ceny nebo dohodnuté úplaty (ust. § 2999).

29. Vznik bezdůvodného obohacení vyžaduje existenci obecných předpokladů, jež musí být splněny v každém případě neoprávněného nabytí majetkových hodnot. Jedná se o získání majetkového prospěchu fyzickou nebo právnickou osobou (obohaceným), „protiprávnost“ obohacení (nespravedlivý důvod), majetkovou újmu jiného subjektu (ochuzeného) a příčinnou souvislost mezi neoprávněným nabytím majetku nebo majetkového práva obohaceným a majetkovou ztrátou ochuzeného. Základní znaky bezdůvodného obohacení se podávají ze zákonem deklarované povinnosti toho, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, vydat ochuzenému, oč se obohatil (I. ÚS 2617/11).

30. Podle ust. § 2991 občanského zákoníku platí, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí obohacení vydat.“ Avšak jelikož má soud za prokázané, že uzavřená nájemní smlouva ze dne 29.12.2019 je platná, je tato platná smlouva právním důvodem plnění. Současně je však třeba zdůraznil, že žalovaná žádné plnění od nájemce nepřijala, neboť nájemné v celkové výši 240.000 Kč bylo splatné až k 31.12.2024. S ohledem na uvedené má soud za to, že nebyly naplněny předpoklady pro vydání bezdůvodného obohacení, a to zejména nedošlo k získání majetkového prospěchu žalovanou (obohaceným), tato žádnou svoji povinnosti neporušila, resp. nedošlo k „protiprávnosti“ obohacení (nespravedlivý důvod), nevznikla majetkovou újmu žalobci (ochuzeného) a rovněž zde není příčinná souvislost mezi neoprávněným nabytím majetku nebo majetkového práva obohaceným a majetkovou ztrátou ochuzeného 31. Nad rámec soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 2696/2020 ze dne 27. 1. 2022, dle kterého i v režimu právní úpravy v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku, je třeba vycházet z pravidla, že platná smlouva mezi účastníky vylučuje nároky z bezdůvodného obohacení. Judikatura vztahující se k zákonu č. 40/1964 Sb., občanskému zákoníku, ustáleně dovozovala, že platná smlouva vylučuje nároky z bezdůvodného obohacení. Závazek ze smlouvy je obvyklým právním důvodem plnění, přičemž pokud smlouva platí a závazek z ní není zrušen, pak plnění v souladu s ní je plněním z právního důvodu: ten, kdo plnil, může požadovat po druhé straně smluvní úplatu (jsou-li proto splněny podmínky) a nároky z bezdůvodného obohacení mu nevznikají. Pojem spravedlivý důvod obsažený v ustanovení § 2991 o. z. přitom neslouží ke zúžení pojmu právní důvod. Nepřipadá v úvahu situace, kdy by tu byl bezvadný právní důvod, a přesto by vznikl nárok z bezdůvodného obohacení, neboť tento právní důvod nebyl shledán dostatečně spravedlivým. Uvedené vyplývá již z toho, že § 2992 o. z. výslovně stanoví, že byl-li splněn dluh, bezdůvodné obohacení nevzniká.

32. Dále soud uvádí, že ve věci bylo na den 9.6.2025 nařízeno jednání, ke kterému se však žalobce bez omluvy nedostavil. Vzhledem k tomu, že se žalobce ani jeho zástupce k jednání nedostavil, nemohl soud tomuto poskytnout poučení ve smyslu ust. § 118a odst. 1,3 o.s.ř., kdy by žalobce byl povinen doplnit skutková tvrzení a označit důkazy k jejich prokázání. Žalobce by byl povinen zejména uvést: - z jakého důvodu požaduje vydání bezdůvodného obohacení, a to do 22.7.2021, když se pravomocně stal spoluvlastníkem předmětného bytu až na základě rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 21.3.2022 č.j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne 28.4.2022, - z čeho dovozuje požadovanou výši bezdůvodného obohacení, když soudu nebyl předložen jakýkoliv listinný důkaz – odborný odhad nájmu za rok 2021 (navržený znalecký posudek bez vazby na konkrétní skutkové tvrzení – nedostatek tvrzení nelze nahrazovat dokazováním), - jaká konkrétní skutková tvrzení mají být případně prokázána spisem sp. zn. [spisová značka] a spisem sp. zn. [spisová značka], které žalobce bez dalšího označil jako důkaz, - zda po skončení platnosti nájemní smlouvy s nájemníkem [jméno FO] byla vlastníku bytové jednotky č. [Anonymizováno] vč. podílu na společných částech domu a pozemku vyplacena nějaká částka na nájemném, kdy a jak a kterému ze spoluvlastníků, K uvedenému by byl povinen žalobce označit důkazy.

33. V řízení byla stěžejní aplikace poučovací povinnosti soudu ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., jenž je poučovací povinností soudu, ke které dochází jen při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání, znemožnil soudu, aby mu poskytl poučení podle § 118a o.s.ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. I. vydání. Praha : C. H. Beck, 2009 s. 831). Nedostaví-li se k jednání řádně předvolaný účastník a v důsledku této skutečnosti mu nelze poskytnout poučení podle § 118a o.s.ř., nahlíží se na něj jako na účastníka řádně poučeného (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008.)

34. Žalobce tím, že se nedostavil k jednání soudu, rezignoval na svá procesní práva a tato skutečnost musí jít pouze a výlučně k jeho tíži, nikoliv k tíži žalované. Soud proto v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

35. Koncentrační bod se tak obecně váže k okamžiku skončení prvního jednání, nebo ke konci soudem poskytnuté lhůty. Účastníci sporného řízení tak mají od 1. 7. 2009 zákonem ohraničenou dobu, ve které musí dostát své povinnosti tvrdit, tj. uvést všechny právně významné skutečnosti pro žalovaný nárok, a označit důkazy způsobilé prokázat jimi tvrzené skutečnosti s tím, že pokud tak neučiní v tomto vymezeném časovém prostoru, byť se jim v tomto směru dostalo adresného poučení soudem, soud ke skutečnostem a důkazům uvedeným po tomto marně uplynulém časovém prostoru nepřihlédne, dokonce přihlédnout nesmí, což může mít vliv na jeho konečné rozhodnutí, o čemž jsou účastníci této soudem zpraveni. Pokud by totiž soud navzdory již nastalé koncentraci řízení například provedl důkaz a přihlédl by k němu, jednalo by se o nezákonný důkaz. Porušení pravidel koncentrace ve prospěch jednoho z účastníků je pak nesprávným postupem, který v účastníku řízení vědoucího pravidel a omezení koncentrace a při jejich respektu, vzbuzuje nežádoucí úsudek o tom, že dodržovat procesní pravidla se nevyplácí, což snižuje respekt k právu jako takovému s tím, že takový postup porušuje princip stejného zacházení s účastníky řízení a oslabuje předvídatelnost soudního rozhodování.

36. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., dle které soud přiznal zcela úspěšnému žalobci nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 29.657,10 Kč. Tyto náklady řízení se sestávají z nákladů právního zastoupení žalobce v řízení tj. v odměně právního zástupce žalobce ve výši 7.820 Kč za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 167.098,60 Kč dle ust. § 8 odst. 1 ve spojení s ust. § 7 bod 5 dle vyhl. č. 177/1996 Sb. - ve výši 7.820 Kč za přípravu a převzetí věci dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) AT, - ve výši 7.820 Kč za sepis vyjádření k žalobě dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT, - ve výši 7.820 Kč za účast u jednání dne 9.6.2025 dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) AT - k tomu se vážící 2 x paušální náhrada výdajů dle ust. § 13 odst. 4 AT (ve znění do 31.12.2024) v částce 300 Kč tj. 600 Kč, - k tomu se vážící 1 x paušální náhrada výdajů dle ust. § 13 odst. 4 AT (účinný od 1.1.2025) v částce 450 Kč, - a 21% DPH ve výši 5.147,10 Kč. Zástupce žalobce je plátce DPH. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. pak soud uložil žalobkyni zaplatit tyto náklady řízení k rukám právního zástupce, který žalovanou v tomto řízení zastupoval.

37. Lhůta k plnění je odůvodněna ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení