17 C 172/2018-149

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Petrou Filovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; [název žalobkyně], IČO: [osobní údaje žalobce] sídlem [adresa žalobkyně] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa], [obec] proti žalovanému: ; 1. [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] bytem [adresa žalovaného] žalovanému: ; 2. [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] bytem [adresa žalovaného] oba zastoupeni advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [příjmení] sídlem [adresa], [obec] - [obec] o zrušení spoluvlastnictví k nemovitostem takto:

Výrok

I. Spoluvlastnictví účastníků řízení k nemovitostem, a to pozemku parc. [číslo] – orná půda, parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří s domem [adresa] – rodinný dům a pozemku parc. [číslo] – zahrada v [katastrální uzemí], [obec], okres [okres], vše zapsané na [list vlastnictví] pro toto k.ú. u [Katastrální úřad], [katastrální pracoviště] se zrušuje.

II. Nařizuje se prodej nemovitostí specifikovaných ve výroku I. tohoto rozhodnutí ve veřejné dražbě s tím, že čistý výtěžek dražby bude rozdělen mezi účastníky řízení podle jejich spoluvlastnických podílů, tj. každý obdrží 1/3 výtěžku.

III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení

IV. Žalobce je povinen ČR- Městskému soudu v Brně zaplatit na náhradě nákladů státu za znalečné částku ve výši 2.864,00 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaný č. 1 je povinen ČR- Městskému soudu v Brně zaplatit na náhradě nákladů státu za znalečné částku ve výši 2.864,00 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaný č. 2 je povinen ČR- Městskému soudu v Brně zaplatit na náhradě nákladů státu za znalečné částku ve výši 6.864,00 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 5.10.2018 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud zrušil spoluvlastnictví účastníků řízení k nemovitým věcem zapsaným na [list vlastnictví] pro k.p. [část obce], a to pozemku parc. č [anonymizováno] – orná půda, pozemku parc. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinného domu [číslo] pozemku parc. [číslo] – zahrada, vedeným u [Katastrálního úřadu], [katastrální pracoviště], a toto následně vypořádal prodejem těchto nemovitých věcí ve veřejné dražbě s tím, že čistý výtěžek dražby bude rozdělen mezi účastníky řízení dle jejich spoluvlastnických podílů v rozsahu id. 1/3. Žalobce uvedl, že se spoluvlastníkem shora uvedených nemovitých věcí stal na základě rozhodnutí o příklepu soudního exekutora ze dne 12.4.2018, kdy povinnou v dražbě byla dřívější spoluvlastnice podílu paní [jméno] [příjmení]. Žalobci bylo k jeho dopisu ze dne 25.5.2018 týkajícímu se hospodaření se společnou věcí podáním ze dne 10.7.2018 zástupcem žalovaných č. 1,2 sděleno, že předmětné nemovité věci bezplatně užívá [celé jméno žalovaného], a to na základě dohody spoluvlastníků. Pro případ, že by mělo dojít ke zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, žalobce uvedl, že je ochoten prodat svůj spoluvlastnický podíl v rozsahu id. 1/3, s tím, že cena by se měla odvíjet od hodnoty nemovitých věcí obvyklé v daném čase a místě tj. v rozsahu 6.000.000,00 Kč - 8.000.000,00 Kč kdy upozornil na skutečnost, že hodnota nemovitých věcí byla stanovena ve znaleckém posudku vypracovaném v roce 2016 pro účely dražby na částku ve výši 5 mil. korun. Dále žalobce uvedl, že dohoda o užívání je neplatná. Uvedenou částku žalovaní č. 1,2 považovali za nereálnou a příliš vysokou. Vzhledem k tomu, že žalobce nemá z předmětných nemovitostí žádný užitek, neužívá ji, domáhá se tedy zrušení podílového spoluvlastnictví soudní cestou, přičemž režim vypořádání je na soudu, avšak má za to, že nejvhodnějším způsobem vypořádání podílového spoluvlastnictví je prodej movitých věcí ve veřejné dražbě a následně rozdělení výtěžku dle spoluvlastnických podílů.

2. Žalovaní č. 1,2 k podané žalobě uvedli, že činí nespornými, že žalobce se stal spoluvlastníkem předmětných nemovitostí, dále uvedli, že předmětné nemovitosti užíval a užívá žalovaný č. 1, a to bezplatně. Tato dohoda byla uzavřena mezi žalovaným č. 1, žalovaným č. 2 a původní spoluvlastnicí [jméno] [příjmení]. Tuto dohodu považují za platnou i po změně v osobě spoluvlastníka, kdy odkazují na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 4455/2008 či rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 4347/2007. Žalobce jako menšinový spoluvlastník je nucen tuto platnou dohodu o bezúplatném užívání respektovat. Dále žalovaní odkazují na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 778/2005 ve vztahu k požadavku žalobce na úhradu náhrady za užívání nemovitostí nad rámec spoluvlastnického podílu žalovaného č.

1. Žalovaný č. 1 předmětné nemovitosti spravuje, udržuje a provedl jejich rekonstrukci. Naproti tomu žalobce se na správě a údržbě nemovitostí jakkoliv nepodílí a nepodílel. Žalovaní č. 1,2 mají zájem na vypořádání spoluvlastnictví se žalobcem s tím, že žalovaný č. 1 má zájem přikázání spoluvlastnického podílu žalobce do svého vlastnictví.

3. Žalobce a žalovaní č. 1,2 jsou podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí, které jsou zapsány na [list vlastnictví] pro k.p. [část obce], a to pozemku parc. č [anonymizováno] – orná půda, pozemku parc. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinného domu [číslo] pozemku parc. [číslo] – zahrada, jenž je veden u [Katastrálního úřadu], [katastrální pracoviště]. Podíl každého z účastníků řízení činí id. 1/3. Vlastnické právo žádného ze spoluvlastníků není omezeno. Nemovitosti nejsou zatíženy služebnostmi. Uvedené bylo zjištěno z listu vlastnictví [číslo].

4. V rámci exekučního řízení sp. zn. [spisová značka] vedeného pověřeným soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] proti povinné [jméno] [příjmení] k uspokojení pohledávky oprávněného [právnická osoba] byl žalobci udělen příklep usnesením č.j. [číslo jednací], kdy tento dne 12.4.2018 v rámci elektronické dražby nemovitostí, která se konala dne 12.4.2018 v 12:00 hodin, učinil a následně zaplatil nejvyšší podání ve výši 1.244.700,00 Kč. Žalobce se na základě toto rozhodnutí stal vlastníkem podílu id. 1/3 na nemovitých věcech zapsaných na [list vlastnictví] pro k.p. [část obce], a to pozemku parc. č [anonymizováno] – orná půda, pozemku parc. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinného domu [číslo] pozemku parc. [číslo] – zahrada, vedeným u [Katastrálního úřadu], [katastrální pracoviště]. Uvedené bylo zjištěno z usnesení o udělení příklepu č.j. [číslo jednací] a z usnesení č.j. [číslo jednací] ze dne 2.3.2018.

5. Pro účely dražby byl vypracován znalcem [titul] [jméno] [příjmení] dne 8.7.2016 znalecký posudek [číslo] s tím, že obvyklá cena dražených nemovitostí, vše zapsané na [list vlastnictví] a [list vlastnictví] pro k.p. [část obce] činila pro rodinný dům vč. pozemků parc. [číslo] na [list vlastnictví] částku ve výši 5.024.313,00 Kč, a pro pozemky na [list vlastnictví] (nejsou předmětem této právní věci) částku ve výši 828.000,00 Kč (pozemky parc. [číslo]). Znalec kalkuloval u předmětných pozemků s cenou 3.000,00 Kč za m2. Současně nebyly zjištěny právní vady v podobě jakékoliv služebnosti. Uvedené bylo zjištěno ze znaleckého posudku ze dne 8.7.2016 [číslo].

6. Dne 25.5.2018 žalobce sdělil žalovanému č. 1 (na vědomí i žalovanému č. 2), že se stal vlastníkem podílu ve výši 1/3 na předmětných nemovitostech, který vydražil dne 12.4.2018 v dražbě prováděné [exekutorský úřad], soudní exekutor [titul] [příjmení]. Dále žalobce sdělil, že původní spoluvlastnice byla vyzvána k vyklizení a předání uvedené nemovitosti s veškerým příslušenstvím, a to do 12.7.2018. Žalovaný č. 1 byl vyzván k součinnosti při předání a vyklizení předmětných nemovitostí, přičemž předání nemovitostí mělo proběhnout za přítomnosti všech spoluvlastníků či jimi pověřených osob. Pro případ, že by nemovitosti žalovaný č. 1 neužíval, či byly užívány některým ze spoluvlastníků, byl žalovaný č. 1 vyzván k součinnosti ve věci vypořádání spoluvlastnických podílů. Uvedené bylo zjištěno ze sdělení žalobce ze dne 25.5.2018. Na uvedené bylo reagováno ze strany žalovaného č. 1,2 dopisem ze dne 10.7.2018, kterým jejich právní zástupce žalobci sdělila, že předmětné nemovitosti jako celek užívá žalovaný č. 1, a to bezplatně na základě dohody spoluvlastníků. Uvedené bylo zjištěno ze sdělení právního zástupce žalovaných č. 1,2 ze dne 10.7.2018. K tomu žalobce v dopise ze dne 16.7.2018 uvedl, že má za to, že bere na vědomí, že předmětné nemovitosti jako celek užíval a bude užívat žalovaný č. 1, a dohodu o užívání tento neuzavřel žalovaný č. 1 se žalobcem, ale s původní spoluvlastnicí paní [jméno] [příjmení], přičemž tato dohoda tedy pozbyla platnosti datem dražebního jednání. Vzhledem k tomu, že tedy žalovaný č. 1 nemovitosti užívá nad rámec svého spoluvlastnického podílu, žalobce požadoval náhradu za užívání svého spoluvlastnického podílu ve výši 1/3 z tržního nájemného obvyklého v daném místě a čase u obdobných nemovitostí. Současně žalobce navrhl dvě varianty možného vypořádání a) odkup spoluvlastnického podílu 1/3 na nemovitých, a to za cenu obvyklou v daném místě a čase, které se u obdobných nemovitostí pohybují v rozmezí cca 6.000.000,00 Kč - 8.000.000,00 Kč, b) společný prodej. Stanovisko žalovaných žalobce očekával do 31.7.2018. Uvedené bylo zjištěno ze sdělení žalobce ze dne 16.7.2018. Dne 17.8.2018 právní zástupce žalovaného č. 1,2 s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 4455/2008 uvedl, že skutečnost, že došlo ke změně v osobě jednoho spoluvlastníka nemá vliv na platnost uzavřené dohody spoluvlastníků o bezúplatném užívání společné věci tj. žalovaní č. 1,2 dohodu uzavřenou s [jméno] [příjmení] považují za platnou. Dále s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 778/2005 k požadavku žalobce na náhradu za užívání nad rámec spoluvlastnického podílu, bylo žalobci sděleno, že s tímto žalovaní č. 1,2 nesouhlasí, a mají za to, že pokud byla mezi spoluvlastníky uzavřena dohoda o bezplatném užívání společné věci, není spoluvlastník, který užívá nemovitost nad rámec svého spoluvlastnického podílu, povinen platit nájemné a nelze se vůči němu domáhat ani nároků z titulu bezdůvodného obohacení. Současně bylo sděleno, že žalovaní č. 1,2 se nebrání odkoupení spoluvlastnického podílu žalobce, avšak navrhovaná cena nekoresponduje s cenami, za jaké lze podíl na obdobných nemovitostech odkoupit. Uvedené bylo zjištěno ze sdělení žalobce ze dne 17.8.2018.

7. Dne 8.1.1996 v rámci dědického řízení po zemřelé [jméno] [příjmení] (matce žalovaných č. 1,2 a původní spoluvlastnice [jméno] [příjmení]) bylo rozhodnuto výrokem III., že předmětné nemovité věci resp. jejich id náležející do dědictví byly vypořádány dědickou dohodou tak, že manžel zůstavitelky nabyl id. 1/8 předmětných nemovitostí, pozůstalí synové – žalovaní č. 1,2 také každý id. 1/8 předmětných nemovitostí a pozůstalá dcera [jméno] [příjmení] (později [příjmení]) rovněž id 1/8 předmětných nemovitostí. Předmětné rozhodnutí nabylo právní moci dne 31.1.1996. Uvedené bylo zjištěno z usnesení Městského soudu v Brně č.l. 60 D 555/95-24 ze dne 8.1.1996.

8. Dne 7.12.2016 v rámci dědického řízení po zemřelém [celé jméno žalovaného] (otci žalovaných č. 1,2 a původní spoluvlastnice [jméno] [příjmení]) bylo rozhodnuto, že předmětné nemovité věci resp. jejich id. 5/8 náležející do dědictví byly vypořádány dědickou dohodou tak, že pozůstalí synové – žalovaní č. 1,2 nabyli vlastnické právo každý k id. 5/24 předmětných nemovitostí a pozůstalá dcera [jméno] [příjmení] (později [příjmení]) rovněž id 5/24 předmětných nemovitostí. Pozůstalá manželka [jméno] [příjmení] nenabyla z pozůstalosti ničeho. Předmětné rozhodnutí nabylo právní moci dne 7.12.2016. Uvedené bylo zjištěno z usnesení Městského soudu v Brně č.l. 59 D 821/2016-70 ze dne 7.12.2016.

9. Ze smlouvy o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene služebnosti bytu ze dne 7.12.2016 soud zjistil, že žalovaní č. 1,2 a [jméno] [příjmení] na jedné straně jako budoucí povinní z věcného břemene a [jméno] [příjmení], [datum narození] na druhé straně jako budoucí oprávněná z věcného břemene dne 7.12.2016 uzavřeli smlouvu, že uzavřou smlouvu o zřízení věcného břemene – služebnosti – osobního, doživotního a bezplatného užívání předmětných nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] v k.p. [část obce], a to na výzvu kterékoliv ze smluvních stran do deseti pracovních dnů po této výzvě, nejpozději však do 31.12.2017.

10. Obvyklá tržní cena rodinného domu a pozemků parc. [číslo] na adrese [adresa žalovaného], vše zapsané na [list vlastnictví] dle znalce [celé jméno znalce] činí částku ve výši 5.169.500,00 Kč, přičemž reálné rozdělení těchto nemovitostí vč. rodinného domu dle spoluvlastnických podílů, tak aby byly splněny základní podmínky pro vznik tří na sobě nezávislých nemovitostí, není možné. Ve vztahu k pozemku parc. [číslo] – na [list vlastnictví] výsledná cena obvyklá činila částku ve výši 523.500,00 Kč, přičemž tento pozemek byl znalcem oceněn jako pozemek stavební, neboť jako takový je veden v územním plánu obce (str. 5 znaleckého posudku bod 1.1.) a netvoří s pozemky parc. [číslo] rodinným domem [adresa] funkční celek. Předmětný pozemek bylo možno teoreticky reálně rozdělit dle spoluvlastnických podílů, a to za předpokladu, že bude vlastníky dohodnuto vlastnictví studny, která se na pozemku nachází nebo bude zřízeno věcné břemeno užívání studny. Následně znalec však při svém výslechu uvedl, že využití předmětného pozemku ke stavebním účelům, by bylo s ohledem na jeho rozlohu velice problematické, bylo by možno na něm postavit např. boudu na nářadí, mohl by sloužit jako zahrada. S ohledem na rozměry jednotlivých„ nově vzniklých pozemků“ dle spoluvlastnicích podílů by na předmětných pozemcích nemohl být postaven např. rodinný dům. Vzhledem ke stávající zástavbě - uliční čáře, by stavební úřad trval na zachování odstupu od komunikace, z čehož tedy vyplynulo, že by se výměra pozemku určeného k zastavění ještě zmenšila. Omezení plochy pro zastavění v důsledku zmiňovaných zásad však nemají vliv na charakter pozemku tj. charakter pozemku jako stavební je stanoven pro celý tento pozemek. Obvyklá cena spoluvlastnického podílu žalobce činí tedy 1.897, 667,00 Kč. Na žádné z posuzovaných nemovitých věcí nevázly služebnosti. Jakákoliv služebnost by učinila nemovitost v podstatě neprodejnou. Uvedené bylo zjištěno ze znaleckého posudku [číslo] [rok] ze dne 6.1.2020, znaleckého posudku č. [tel. číslo] ze dne 6.1.2020 a z výslechu znalce [celé jméno znalce]. Dále bylo z výslechu [celé jméno znalce] zjištěno, že na výši obvyklé ceny má vliv i časový okamžik zpracování znaleckého posudku, neboť oceňovací vyhláška se někdy měnila i 2x – 3x do roka tj. tato skutečnost měla vliv na obvyklou cenu nemovitých věcí, které ocenil v roce 2020 a cenou stanovenou [anonymizováno] [příjmení] v roce 2018.

11. Obvyklá cena všech předmětných nemovitostí k datu 2018 dle znalce [titul] [jméno] [příjmení] činila celkem částku ve výši 4.800.000,00 Kč s tím, že obvyklá cena spoluvlastnického podílu žalobce činila částku 1.600.000,00 Kč. Věcnou hodnotu pozemku parc. [číslo] stavbu rodinného domu [adresa] a pozemek parc. [číslo] stanovil na částku ve výši 4.800.000,00 Kč (znalec kalkuloval u pozemků s částku 3.500,00 Kč za m2) s tím, že hodnotu pozemku par. [číslo] stanovil na částku ve výši 227.500,00 Kč. Znalcem nebyla zjištěna žádná věcná břemena. Uvedené bylo zjištěno ze znaleckého posudku [číslo] [rok], který vypracoval [titul] [příjmení] [příjmení].

12. Za účelem financování koupě podílu 1/3 na předmětných nemovitých věcech měl být žalovanému č. 1, [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] poskytnut spotřebitelský úvěr na bydlení ve výši 1.700.000,00 Kč s tím, že lhůta k čerpání úvěru skončila dne 31.10.2019. Uvedené bylo zjištěno ze vzoru smlouvy o úvěru [číslo].

13. Z protokolu z jednání ze dne 19.11.2019 a ze dne 23.1.2020 ve věci sp. zn. 216 C 48/2018 bylo zjištěno, že právní zástupkyni žalovaných bylo v předmětné věci k dotazu sděleno, že k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene ve prospěch [jméno] [příjmení] nedošlo, lhůta pro její uzavření marně uplynula, nicméně jmenovaná právo služebnosti bytu využívá. Předmětná smlouva nebyla součástí dědického usnesení, i když ji notář při dědickém řízení sepsal, dále bylo zjištěno, že žalovaný č. 1, 2 při svém účastnickém výslechu v předmětné věci uvedli, že nemovitost nabyly v důsledku dědických řízeních po svých rodičích, kdy předmětné nemovitosti užívá žalovaný č. 1 [celé jméno žalovaného], žalovaný č. 2 [celé jméno žalovaného] v nich od roku 1989 nebydlel. Mezi sourozenci vč. paní [příjmení], což je jejich sestra, bylo dohodnuto, že o jejich otce i dům se bude starat žalovaný č. 1 s tím, že v domě bude bydlet i [jméno] [příjmení]. Žalovaní se se sestrou dlouho nestýkají. Veškeré náklady související s nemovitostmi hradil žalovaný č.

1. Žalovaný č. 1,2 na výzvy exekutora nereagovali, neboť dle sdělení sestry mělo být vše vyřízeno. Exekutorovi nebylo sděleno ze strany žalovaného č. 1,2, že dům užívá žalovaný č.

1. Dále nebylo sděleno, že by mělo být zřízeno věcné břemeno pro [jméno] [příjmení]. Žalovaný č. 1,2 se dražby nezúčastnili.

14. Další důkazy zejména výslech [anonymizováno] [příjmení], současný výslech znalců soud ve věci pro nadbytečnost neprováděl, neboť skutkový stav byl dostatečně zjištěn na základě shora uvedeného dokazování, a jejich provedení by nemělo vliv na právní posouzení věci.

15. Soud projednávanou věc posuzoval v souladu s ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník v platném znění (dále jen NOZ), neboť jde o právní poměr vzniklý po 1.1.2014.

16. Dle ust. § 1115 NOZ osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky.

17. Dle ust. § 1121 NOZ každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu.

18. Dle ust. § 1140 odst. 1 NOZ nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

19. Dle ust. § 1140 odst. 2 NOZ každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

20. Dle ust. § 1143 NOZ nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

21. Dle ust. § 1144 odst. 1 NOZ je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Dle odst. 2 cit. ustanovení rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

22. Dle ust. § 1147 NOZ není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

23. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že je na místě podané žalobě vyhovět a podílové spoluvlastnictví účastníků řízení zrušit. V řízení bylo prokázáno a uvedené bylo mezi účastníky řízení nesporné, že tito jsou podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí zapsaných na [list vlastnictví] pro k.p. [část obce], a to pozemku parc. č [anonymizováno] – orná půda, pozemku parc. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinného domu [číslo] pozemku parc. [číslo] – zahrada, vedeným u [Katastrálního úřadu], [katastrální pracoviště]. Podíl každého z účastníků řízení činí id. 1/3 předmětných nemovitostí. Žalobce nabyl svůj spoluvlastnický podíl na základě rozhodnutí soudního exekutora o udělení příklepu dne 12.4.2018 a žalovaní č. 1,2 nabyli své spoluvlastnické podíly (každý id. 1/3) v rámci dědických řízeních po svých rodičích sp. zn. 60 D 555/95 a sp. zn. 59 D 821/2016, kdy současně se žalovanými nabyla podíl na předmětných nemovitostech po rodičích také jejich sestra – povinná [jméno] [příjmení], kdy následně právě její podíl id. 1/3 na předmětných nemovitostech v dražbě vydražil žalobce. V řízení bylo mezi účastníky řízení nesporné, že předmětné nemovitosti užíval a toliko užívá žalovaný č. 1, který měl zájem o jejich přikázání do svého vlastnictví, resp. o přikázání spoluvlastnického podílu žalobce v rozsahu id. 1/3 do svého vlastnictví. Skutečnost, že mezi žalovanými č. 1,2 a původní spoluvlastnicí [jméno] [příjmení] byla uzavřena dohoda o bezplatném užívání předmětných nemovitostí, resp. její platnost či neplatnost neměla na toto řízení vliv, neboť jeho předmětem není nárok žalobce na náhradu za užívání jeho spoluvlastnického podílu nad rámec spoluvlastnického podílu žalovaného č. 1, a toliko zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků řízení, kdy žalobce již nemá nadále zájem o setrvání v tomto právním vztahu a v souladu s ust. § 1140 odst. 1 NOZ nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Jedná se o jeden ze základních principů podílového spoluvlastnictví, který ve svém usnesení ve věci spis. zn. I. ÚS 617/10 ze dne 28. 6. 2010 potvrdil též Ústavní soud ČR, a proto tedy rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a podílové spoluvlastnictví účastníků řízení zrušil.

24. Občanský zákoník výslovně uvádí dva způsoby zrušení spoluvlastnictví. Prvním z nich je dohoda všech spoluvlastníků, druhým pak zrušení spoluvlastnictví rozhodnutím soudu. Jak vyplývá z důvodové zprávy k NOZ, v soukromoprávních vztazích je třeba dát přednost dohodě, proto může soud zrušit spoluvlastnictví pouze v případě, kdy se spoluvlastníci mezi sebou navzájem nedohodnou. Podání návrhu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví však není podmíněno předchozí neúspěšnou snahou o dosažení dohody s ostatními spoluvlastníky. V rámci probíhajícího řízení sp. zn. 17 C 172/2018 se nepodařilo dosáhnout mimosoudního vyřízení věci tj. dohody.

25. V souladu s ust. § 1143 NOZ pokud soud tedy rozhodne o zrušení spoluvlastnictví, musí též rozhodnout o způsobu jejich vypořádání. Způsoby možného vypořádání spoluvlastnictví jsou v NOZ dány taxativním výčtem: a) rozdělení věci b) přikázání věci jednomu nebo více spoluvlastníkům za náhradu, c) prodej věci ve veřejné dražbě.

26. V projednávané věci byl znalcem [celé jméno znalce] vypracován znalecký posudek [číslo] [rok], kdy tento i při svém výslechu setrval na závěru, že pokud jde o nemovité věci, a to konkrétně pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], a pozemek parc. č., [anonymizováno] na adrese [adresa žalovaného], není reálné rozdělení těchto nemovitostí dle spoluvlastnických podílů účastníků řízení, tak aby byly splněny základní podmínky pro vznik tří na sobě nezávislých nemovitostí možné tj. první způsob vypořádání tedy není ve vztahu k těmto nemovitým věcem možný (reálné rozdělení předmětných nemovitých věci vyloučil také znalec [titul] [jméno] [příjmení]), přičemž obvyklou cenu těchto nemovitých věcí znalec stanovil na částku ve výši 5.169.500,00 Kč.

27. Ve vztahu k pozemku parc. [číslo] znalec dospěl ve znaleckém posudku č. [číslo] k závěru, že výsledná cena obvyklá činí částku ve výši 523.500,00 Kč, přičemž tento pozemek lze reálně rozdělit dle spoluvlastnických podílů, a to za předpokladu, že bude vlastníky dohodnuto vlastnictví studny, která se na pozemku nachází nebo bude zřízeno věcné břemeno užívání studny. Na tomto místě soud uvádí, že dle ust. § 1144 odst. 1 NOZ zakazuje rozdělení věci, pokud by se tím podstatně snížila její hodnota. Při posuzování, zda by k takovému snížení hodnoty došlo, bude soud vycházet zejména z povahy konkrétní věci. Výkladem a contrario k ustanovení § 1147 NOZ pak lze dospět k závěru, že rozdělení věci je třeba provést vždy, je-li to„ dobře možné“. Je tedy třeba, aby rozdělení bylo nejen fakticky možné a technicky proveditelné, ale také aby bylo opodstatněno s ohledem na využití věci (musí být dána faktická i funkční dělitelnost věci). Znalec při svém výslechu uvedl, že předmětný pozemek je evidován jako pozemek stavební, avšak jeho využití ke stavebním účelům, by bylo s ohledem na jeho rozlohu (šířka 6 m a délka 11 metrů) velice problematické, bylo by možno na něm postavit např. boudu na nářadí, mohl by sloužit jako zahrada, nebylo by možno postavit rodinný dům. Možnost jeho využití ke stavebním účelům v případě jeho rozdělení dle spoluvlastnických podílů, při zajištění nutného přístupu všech spoluvlastníků k nově vymezeným pozemkům z ulice při respektování uliční čáry dle zástavby, je prakticky nulová, neboť by se výměra pozemku určeného k zastavění ještě zmenšila. Reálné rozdělení předmětného pozemku vyloučil také znalec [titul] [jméno] [příjmení].

28. S ohledem na uvedené tedy soud dospěl k závěru, že reálné rozdělení věci není možné, a proto soud uvažoval o další možnosti, a to přikázání věci do vlastnictví žalovaného č. 1, který měl zájem o její přikázání, a to za náhradu. K tomu soud uvádí, že soud může přikázat věc do vlastnictví spoluvlastníka bez ohledu na to, zda v řízení vystupuje jako žalobce či žalovaný, nemůže ji však přikázat do vlastnictví osobě, která není spoluvlastníkem. Nejvyšší soud dokonce uvedl, že pro rozhodnutí, komu má být věc přikázána, není rozhodující ani výše podílů, ani účelné využití věci, ale jde o souhrn skutečností, které jsou v dané věci relevantní, s tím, že soud může věc přikázat do výlučného vlastnictví i tomu spoluvlastníkovi, kterému zákonná kritéria nesvědčí (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ve věci spis. zn. 22 Cdo 879/2005 ze dne 16. 4. 2006). Aby soud mohl rozhodnout, že se podíl žalobce přikazuje do vlastnictví žalovaného č. 1, musel také ve vztahu k osobě spoluvlastníka, jemuž měla být věc přikázána zhodnotit, zda jsou dány jisté podmínky. Předně bylo zjištěno, že žalovaný č. 1 měl o získání věci do svého vlastnictví zájem. Dalším kritériem bylo kritérium solventnosti neboli schopnosti spoluvlastníka zaplatit ostatním tj. žalobci náhradu za jeho podíl 1/3. Poskytnutí náhrady je nezbytné zejména v tom smyslu, že přikázáním věci jednomu ze spoluvlastníků dochází k nucenému odejmutí vlastnického práva ostatních spoluvlastníků, a je tedy třeba, aby byly splněny veškeré náležitosti dané čl. 11 odst. 4 Listinou základních práv a svobod. O tom, jak je kritérium solventnosti významné, svědčí mimo jiné nález Ústavního soudu ČR ve věci spis. zn. II. ÚS 494/03 ze dne 2.2.2005, ze kterého vyplývá, že nedostatečné důkazní posouzení solventnosti spoluvlastníka, kterému je věc přikazována, zakládá porušení práva na spravedlivý proces. Obvyklá tržní cena rodinného domu a pozemků parc. [číslo] tedy dle znalce [celé jméno znalce] činila částku ve výši 5.169.500,00 Kč a cena pozemku parc. [číslo] činila částku ve výši 523.500,00 Kč Cena všech předmětných nemovitých věcí obvyklá v daném čase a v daném místě činila celkem částku 5.693.000,00 Kč, cena podílu žalobce tedy činila částku 1.897.667,00 Kč Cenu předmětných nemovitých věci by ovlivnila žalovanými č. 1,2 tvrzená existence služebnosti pro [jméno] [příjmení]. V řízení však nebylo prokázáno toto tvrzení žalovaných č. 1,2, že by tedy na nemovitých věcech vázlo břemeno služebnosti osobního, doživotního a bezplatného užívání předmětných nemovitostí pro [jméno] [příjmení]. Byť bylo v řízení prokázáno, že dne 7.12.2016 byla uzavřena smlouva o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene služebnosti bytu, a to mezi žalovanými č. 1,2, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], nebylo prokázáno, že by tato byla uzavřena na výzvu kterékoliv ze smluvních stran do deseti pracovních dnů po této výzvě, nejpozději však do 31.12.2017. Současně nebylo prokázáno ani tvrzení žalovaných č. 1,2, že [jméno] [příjmení] tuto výzvu učinila (nebylo uvedeno kdy a jak) a že [jméno] [příjmení] odmítla tuto smlouvu uzavřít. Nebyla ani prokázána skutečnost, že byl se [jméno] [příjmení] domáhala soudní cestou nahrazení projevu vůle směrujícího k uzavření cit. smlouvy.

29. Po provedeném dokazování ve vztahu k solventnosti žalovaného č. 1 soud uvádí, že žalovaný však v řízení neprokázal, že disponuje dostatkem finančních prostředků, aby mohl podíl žalobce ve výši id. 1/3 vyplatit. Žalovaný č. 1 v průběhu tohoto řízení svoje majetkového poměry ničím neprokázal. Předložen byl toliko nepodepsaný vzor smlouvy o úvěru na částku ve výši 1.700.000,00 Kč, s max. termínem čerpání do 31.12.2019, přičemž není vůbec zřejmé, zda smlouva o úvěru byla vůbec uzavřena. Dále soud uvádí, i kdyby soud vzal v úvahu, že žalovaný č. 1 smlouvu o úvěru uzavřel a předmětnou částku skutečně načerpal (jak uvedl zástupce žalovaného č. 1,2 při jednání), tato by nebyla na vyplacení podílu žalobce dostačující. Žádné další důkazy prokazující solventnost žalovaného č. 1 soudu předloženy nebyly a navíc nebyly jako důkaz vůbec označeny.

30. Pokud jde o námitky strany žalované týkající se výše obvyklé ceny předmětných nemovitých věci stanovené [celé jméno znalce], k tomu soud uvádí, že má za to, že soudem ustanovený znalec se plně a zodpovědně vypořádal se zadaným znaleckým úkolem, své závěry logicky a srozumitelně obhájit při svém výslechu, kdy (což je soudu známo i z jeho úřední činnosti) uvedl, že časový okamžik, tedy doba, kdy je znalecký posudek vypracován má vliv na výši ceny obvyklé, neboť ceny nemovitých věcí rostou. V této souvislosti nelze přehlédnout, že ve znaleckém posudku [číslo] ze dne 8.7.2016 vypracovaným znalcem [titul] [jméno] [příjmení] pro účely dražby činila obvyklá cena předmětných nemovitostí částku cca ve výši 5.000.000,00 Kč, kdy následně o dva roky později ji znalec [titul] [jméno] [příjmení] ve svém znaleckém posudku v roce 2018 (ve vztahu ke všem předmětným nemovitým věcem) stanovil cenu na 4.800.000,00 Kč, což je cena nižší než která byla pro účely dražby zjištěna. Pokud žalovaní č. 1,2 ve svém vyjádření ke znaleckému posudku znalce [celé jméno znalce] argumentovali sdělení znalce [titul] [jméno] [příjmení], nelze přehlédnout, že tento sám uvádí, že rozdíl mezi jím stanovenou cenou v roce 2018 a cenou stanovenou [celé jméno znalce] v roce 2020 je způsoben právě časovým odstupem. Pokud jde o údajné nadhodnocení ceny v rozsahu 400.000,00 Kč, má toto vyplývat toliko z rozdílu, že pozemek parc. [číslo] byl [celé jméno znalce] oceňován jako pozemek stavební a [titul] [jméno] [příjmení] nikoliv, současně je však nutno uvést, že [titul] [příjmení] si sám odporuje v tom smyslu, že ve znaleckém posudku ze dne 6.12.2018 kalkuluje s cenou 3.500,00 Kč za m2, přičemž ve svém vyjádření ze dne 23.1.2020, se kterým argumentují žalovaní č. 1,2, kalkuluje s cenou 3.000,00 Kč za m2, což nikterak nevysvětluje. Soud má za to, že důvody rozporů byly v rámci výslechu znalce [titul] [celé jméno znalce] osvětleny, s tím, že bylo zjištěno, že je třeba vycházet z údajů veřejných institucí tj. pro vypracování ocenění pozemku je rozhodující charakter pozemku, který je u parc. [číslo] takový, že je vedena jako pozemek určený k zastavění. Pro podporu závěrů soudu o nesolventnosti žalovaného č. 1 k vyplacení podílu žalobce o velikosti 1/3 svědčí i skutečnost, že i pokud dle žalovaných č. 1,2 by měla obvyklá cena činit částku ve výši 5.290.000 Kč (početně správně 5.293.00,00 Kč = 5.693.000,00 Kč - 400.000,00 Kč) tak, jak uváděl jejich zástupce ve svém závěrečném návrhu, činila by hodnota podílu žalobce částku ve výši 1.763.333,00 Kč (početně správně ve výši 1.764.333,00 Kč) tj. soud má za to, že nebylo v řízení prokázáno, že žalovaný č. 1 touto částkou disponuje. S ohledem na uvedené tedy soud také dospěl rovněž k závěru, že nebylo třeba provést další důkazy navrhované žalovanými č. 1,2, a to společný výslech znalců či výslech znalce [příjmení] [příjmení].

31. Pokud tedy nemůže být věc reálně rozdělena a nelze ji přikázat žádnému ze spoluvlastníků, nezbývá soudu jiná možnost, než nařízení prodeje nemovitých věcí ve veřejné dražbě ve smyslu ust. § 1147 NOZ, které stanoví, že prodej věci ve veřejné dražbě nařídí soud tehdy, nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků. Toto ustanovení je třeba vykládat extenzivně, neboť k prodeji dojde nejen v případě, kdy spoluvlastník vyjádří své subjektivní odmítavé stanovisko, ale také tehdy, pokud sice o věc zájem má, ale nejsou splněny objektivní podmínky pro to, aby mu ji soud přikázal do vlastnictví, např. pokud není solventní (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 22 Cdo 1305/2007 ze dne 30. 10. 2008). S ohledem na vše shora uvedené soud dospěl k závěru, že je na místě zrušené spoluvlastnictví (výrok I.) vypořádat nařízením prodeje nemovitých věcí s tím, že výtěžek bude rozdělen mezi dosavadní spoluvlastníky podle jejich spoluvlastnických podílů (výrok II.).

32. Ve vztahu k pojmu veřejné dražby je třeba uvést, že zahrnuje nejen prodej věci v dražbě podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, ale také prodej soudní dražbou ve smyslu ustanovení § 348 o.s.ř. Rozsudek o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nenahrazuje nařízení výkonu rozhodnutí, ale je exekučním titulem, který opravňuje kteréhokoli ze spoluvlastníků, aby se domáhal jeho výkonu. Bez podání příslušného návrhu tak nemůže dojít k prodeji společné věci a rozdělení výtěžku mezi spoluvlastníky v soudní, případně exekuční dražbě. Jestliže návrh na výkon rozhodnutí není podán, je možné, aby spoluvlastníci dosáhli prodeje věci mimo rámec výkonu rozhodnutí, a to buď ve veřejné dražbě podle zákona o veřejných dražbách, nebo tzv. z volné ruky. Takový postup je umožněn skutečností, že dokud není věc fakticky prodána, zůstává i nadále ve spoluvlastnictví a spoluvlastníci k ní vykonávají svá práva. Ke zrušení spoluvlastnictví totiž nedochází vždy právní mocí rozsudku o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Pokud soud rozhodne o rozdělení nemovitosti nebo nařídí její prodej ve veřejné dražbě, zaniká spoluvlastnictví až okamžikem, kdy je nemovitost skutečně rozdělena nebo prodána (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ve věci spis. zn. 21 Cdo 2145/2009 ze dne 23. 9. 2010, publikovaný v časopise Soudní judikatura pod č. 95/2011).

33. Výrok III. o náhradě nákladů řízení mezi účastníky řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. s tím, že dle nálezu Ústavního soudu I. ÚS 262/20 ze dne 1.12.2020 musí být v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví vlastnické právo každého ze spoluvlastníků v souladu s článkem 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod chráněno stejnou měrou. Ustanovení § 142 o. s. ř. je proto třeba interpretovat tak, že plný úspěch a neúspěch procesních stran ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. lze poměřovat pouze tehdy, zamítá-li soud návrh na zrušení spoluvlastnictví (za podmínek upravených § 1140 odst. 2 NOZ). Vzhledem k tomu, že soud podanému návrhu na zrušení spoluvlastnictví vyhověl a současně rozhodl o způsobu jeho vypořádání, je na procesní úspěch jednotlivých účastníků, kteří měli v řízení totožné postavení žalobce i žalovaného, třeba pohlížet jako na částečný (stejný). S ohledem na shora uvedené tedy soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku a žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení.

34. Výrokem IV. a VI. o náhradě nákladů státu za znalečné soud rozhodl v souladu s ust. § 148 o.s.ř. tak, že jelikož procesní úspěch žalobce i žalovaného č. 1,2 byl stejný, náklady řízení státu, které byly soudem vynaloženy na znalečné, soud poměrně rozdělil při zohlednění zaplacených záloh. Soud dle usnesení č.j. 17 C 172/2018-123 ze dne 20.1.2020, které nabylo právní moci dne 11.2.2020, přiznal znalci [celé jméno znalce] za vypracování znaleckých posudku [číslo] [rok] ze dne 6.1.2020 a č. [číslo] ze dne 6.1.2020 částku ve výši 14.918,00 Kč a dále ve výši 4.324,00 Kč tj. celkem 19.242,00 Kč. A dále za účast znalce při jednání konaném dne 28.4.2021 v souvislosti s jeho výslechem soud znalci přiznal částku ve výši 1.350,00 Kč. Tato částka mu byla přiznána při jednání, kdy vyhlášené usnesení ze dne 28.4.2021 nabylo právní moci dne 14.5.2021 Celkem tedy bylo ze strany státu – ČR- Městského soudu v Brně na nákladech státu vyplaceno 20.592,00 Kč. Podíl každého z účastníků, který je povinen státu zaplatit, představuje částku ve výši 6.864,00 Kč. Dle výroku IV. tohoto rozsudku žalobce zaplatí částku ve výši 2.864,00 Kč, neboť dne 29.5.2019 zaplatil zálohu na vypracování znaleckého posudku ve výši 4.000,00 Kč (6.864,00 Kč – 4.000,00 Kč). Žalovaný č. 1 [celé jméno žalovaného] zaplatí dle výroku V. tohoto rozsudku částku ve výši 2.864,00 Kč, neboť dne 5.6.2019 zaplatil zálohu na vypracování znaleckého posudku ve výši 4.000,00 Kč (6.864,00 Kč – 4.000,00 Kč) a žalovaný č. 2 zaplatí dle výroku VI. tohoto rozsudku částku ve výši 6.864,00 Kč 35. Lhůta k plnění je odůvodněna ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení