17 C 183/2024 - 116

Rubrum

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Koutným ve věci žalobkyně: [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Jméno žalobkyně], vzniklá [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] sídlem [Adresa žalobkyně], [Anonymizováno]-[Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] zastoupená advokátem [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o 123.856 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba ze dne [datum], kterou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 123.856 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % p. a. z částky 123.856 Kč od 1. 10. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 40.672,94 Kč, a to do tří dnů po právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala podaným návrhem ze dne [datum], ve znění podání ze dne [datum] a ze [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno], po žalované zaplacení částky 123.856 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o dílo ze dne [datum], na základě které se žalobkyně jako zhotovitel zavázala provést pro žalovanou jako objednatele těžbu, přibližování a manipulaci se dřevem harvestorovým uzlem a dalších činností s tímto souvisejících. Smlouva byla písemně uzavřena již v průběhu započaté obchodní spolupráce účastníků. Žalobkyně provedla práce řádně a včas v období od června 2021 do září 2021 v oblasti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] souladu se smluvními ujednáními s tím, že provedené dílo řádně předala tak, že příjem vytěžené dřevní hmoty harvestory bylo prováděno na základě tiskového výstupu z měřícího zařízení harvestoru, které bylo žalované řádně doloženo. Harvestory byly obsluhovány panem [jméno FO] a [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Žalobkyně dále uvedla, že podmínky vzájemné spolupráce (provedení díla, předání díla, cena díla, fakturace atd.) byly sjednávány postupně v návaznosti na potřeby účastníků, kdy za žalobkyni vždy jednal [jméno FO] a za žalovanou [jméno FO] s tím, že smluvní podmínky byly sjednávány již v rámci předsmluvních ujednání dle zvyklostí účastníků. Cena díla byla stanovena jednak dle ceníku a jednak byla jednostraně určena stranou žalovanou v emailovém pokynu ze dne [datum] vůči všem dřevinám v rozsahu „cena přibližování do 500 m je 210 Kč a přibližování nad 500 m je cena vyšší 220 Kč“. Dílo bylo žalobkyní předáváno žalované tak, že dříví s harvestorovými výstupy z těžebního dne bylo předáno revírníkovi určeném investorem ([Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].) a ten následně předal vytěžené dříví s písemnými protokoly zástupci žalované spolu s podklady pro fakturaci, které následně žalovaná doručovala po celou dobu spolupráce emailovou korespondencí žalobkyni jako převzetí díla a souhlas s provedením fakturace s konkrétními pokyny pro vystavení fakturace. Průměrné ceny dříví za 1m3 byly finálně účtovány žalobkyní s ohledem na stěžejní vzdálenosti přiblížení dle sjednaného ceníku a určení žalovanou a dále s ohledem na užitou techniku, či nutnost provést dokončovací práce či těžbu v nedostupném místě manuálně dřevorubcem s motorovou pilou, kdy správnost způsobu vyúčtování provedeného díla, převzetí žalovanou objektivizace ceny díla dle vystavené fakturace je zřejmá z úhrady popsaným způsobem předaného díla za jiná dílčí období. Žalobkyně sporné provedené práce vyúčtovala fakturou č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum] se stanovenou splatností dne 30. 9. 2021 znějící na částku 701.440,13 Kč. Žalovaná uhradila žalobkyni pouze částku 577.854,13 Kč. Žalobkyně opakovaně vyzvala žalovanou k uhrazení zbývající části ceny díla ve výši 123.856 Kč, kterou však žalovaná do dne podání žaloby žalobkyni neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že navrhla zamítnutí žaloby, když žalobkyně nepředala provedené dílo v souladu se smluvními ujednáními obsaženými v písemně uzavřené smlouvě o dílo, kde bylo sjednáno, že zhotovitel je oprávněn fakturovat cenu díla po protokolárním předání díla objednatelem, tedy měla proběhnout fyzická přejímka a kontrolní měření vytěženého dřeva na odběrném místě, což byla podmínka investora ([Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno].), který se obával možné manipulace s měřícím zařízením na harvestorovém uzlu, kdy tato podmínka byla zakotvena v článku 3 bodu 3.6 smlouvy o dílo v návaznosti na článek 8 smlouvy o dílo, který podrobně upravoval postup při předání a převzetí díla. Příjem vytěženého dřeva tedy probíhal na odběrném místě za účasti pracovníka žalované a pracovníka investora ([Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno].) bez účasti pracovníka žalobkyně, který se jich bez odůvodnění nikdy nezúčastnil, proto žalovaná vystavila protokol o předání díla HV těžeb číslo [hodnota] a HV těžeb číslo [hodnota] po realizované fyzické přejímce a kontrolním měření, které byly zaslány žalobkyni jako podklad pro vystavení faktury, kdy na základě těchto podkladů žalovaná uhradila žalobkyni částku 426.724,52 Kč (protokol číslo [hodnota]) a částku 150.859,61 Kč (protokol číslo [hodnota]) s tím, že žalovaná odmítla uhradit neoprávněnou fakturaci nad cenu díla zjištěnou kontrolním měřením, tj. spornou částku 123.856 Kč.

3. Soud provedl dokazování, fotokopií e-mailu ze dne [datum] + přílohou (tabulkami), fotokopií faktury č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum], fotokopií Smlouvy o dílo ze dne [datum], protokolem č. [hodnota] a č. [hodnota] ze dne [datum], výpisem z účtu žalované ze dne [datum], předžalobní výzvou ze dne [datum], odpovědí žalované na předžalobní výzvu ze dne [datum], podkladem k fakturaci z emailové komunikace ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] a [datum], sjetinou údajů harvestorového uzlu TimberMATIC ze dne [datum] a ze dne [datum], výpisem z účtu žalobkyně.

4. Soud provedl hodnocení důkazů v souladu s ustanovením § 132 o.s.ř. s přihlédnutím k ustálené judikatuře, a to rozsudku NS ČR ze dne 24. 1. 2007 sp. zn. 33Odo 579/2005, kdy hodnocením důkazů se rozumí myšlenková činnost soudu, kterou je provedeným důkazům přisuzována hodnota závažnosti (důležitosti) pro rozhodnutí, hodnota zákonnosti, hodnota pravdivosti, popřípadě věrohodnosti. Při hodnocení důkazů z hlediska jejich závažnosti (důležitosti) soud určuje, jaký význam mají jednotlivé důkazy pro jeho rozhodnutí a zda o ně může opřít svá skutková zjištění (zda jsou použitelné pro zjištění skutkového stavu a v jakém rozsahu, popřípadě v jakém směru). Při hodnocení důkazů po stránce jejich zákonnosti zkoumá soud, zda důkazy byly získány (opatřeny) a provedeny způsobem odpovídajícím zákonu nebo zda v tomto směru vykazují vady (zda jde o důkazy zákonné nebo nezákonné); k důkazům, které byly získány nebo provedeny v rozporu s obecně závaznými právními předpisy, soud nepřihlédne. Hodnocením důkazů z hlediska jejich pravdivosti soud dochází k závěru, které skutečnosti, o nichž důkazy (pro rozhodnutí významné a zákonné) podávají zprávu, lze považovat za pravdivé (dokázané) a které nikoli. Vyhodnocení důkazů z hlediska pravdivosti předpokládá též posouzení věrohodnosti důkazem poskytované zprávy podle druhu důkazního prostředku a způsobu, jakým se podle zákona provádí. Při důkazu výpovědí svědka musí soud vyhodnotit věrohodnost výpovědi s přihlédnutím k tomu, jaký má svědek vztah k účastníkům řízení a k projednávané věci a jaká je jeho rozumová a duševní úroveň, k okolnostem, jež provázely jeho vnímání skutečností, o nichž vypovídá, vzhledem ke způsobu reprodukce těchto skutečností a k chování při výslechu (přesvědčivost, jistota, plynulost výpovědi, ochota odpovídat na otázky apod.) a k poznatkům, získaným na základě hodnocení jiných důkazů (do jaké míry je důkaz výpovědí svědka souladný s jinými důkazy, zda jim odporuje, popřípadě zda se vzájemně doplňují); celkové posouzení uvedených hledisek pak poskytuje závěr o pravdivosti či nepravdivosti tvrzených (prokazovaných) skutečností.

5. Ze smlouvy o dílo ze dne [datum] včetně přílohy č. [hodnota] soud zjistil, že dne [datum] uzavřela žalobkyně jako zhotovitel a žalovaná jako objednatel písemnou smlouvu od dílo s vymezeným předmětem – výroba dříví harvestorovou technologií – [Anonymizováno] [adresa] a podrobným popisem předmětu plnění – prací, jež měl provádět zhotovitel v čl. 2 smlouvy o dílo. Současně byla sjednána cena díla (čl. 4 smlouvy o dílo ve spojení s Přílohou č. 1 - Ceníkem), jakož i podmínky provádění díla (čl. 6), a to tak, že objednatel se zavázal předat zhotoviteli průběžně pracoviště (porosty), a to s ohledem na splnění minimálního měsíčního objemu těžby a zhotovitel potvrdí převzetí pracoviště podpisem na Protokolu o předání/převzetí pracoviště. V čl. 8 smlouvy o dílo byl sjednán způsob převzetí díla objednatelem, kdy podkladem pro vystavení faktury dle čl. 5 smlouvy o dílo je doklad potvrzený objednatelem – Protokol o předání/převzetí pracoviště, že dílo v uvedeném množství a druhu je řádně provedeno. Dle bodu 8.2. bylo stanoveno, že pokud zhotovitel nebude schopen zaručit korektnost tiskových výstupů z harvestoru, provádí se příjem dřeva dále měřením v hraních nebo měřením čepových tlouštěk a délek, výjimečně jiným, písemně dohodnutým způsobem. Dle čl. 5 bodu 5.2. byla stanovena povinnost zhotovitele před fakturací připojit výše uvedený předávací protokol k vystavené faktuře. Dle čl. 5 bodu 5.3. a 5.4 byla popsána povinnost zhotovitele připojit výše uvedený předávací protokol k vystavené faktuře, tak aby fakturace ceny díla mohla být považována za řádnou a mohla nastat splatnost ceny díla.

6. Z tiskového výstupu TimberMATIC ze dne [datum] a ze dne [datum] vyplývají technické údaje o rozsahu těžby, typu, kvalitě a objemu těžených dřevin.

7. Z emailové komunikace mezi účastníky vyplývá, že žalobkyně žalované a žalovaná žalobkyni zasílaly podklady k fakturaci za provedené práce za předmětné období, kdy součástí emailové komunikace nebyl Protokol o předání provedeného díla ani listiny obdobného charakteru.

8. Z protokolu o předání HV těžeb č. [hodnota] a č. [hodnota] vyplývá, že žalobkyně provedla kontrolu díla ve specifikovaných porostech (pracovištích) v uvedeném množství a kvalitě kontrolním měřením v hraních s uvedeným datem předání dne [datum].

9. Z faktury [Anonymizováno] č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum] se stanovenou splatností dne 30. 9. 2021 znějící na částku 701.440,13 Kč soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované těžbu dřeva v rozsahu 3.264,79 m.

10. Z výpisu účtu žalobkyně soud zjistil, že žalovaná uhradila žalobkyni dne [datum] částku 995.183,70 Kč, dne [datum] částku 577.584,13 Kč a dne [datum] částku 498.733,59 Kč.

11. Z výpisu účtu žalované soud zjistil, že žalovaná uhradila žalobkyni dne [datum] částku 577.584,13 Kč.

12. Z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne [datum] včetně podacího archu soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení částky 123.856 Kč vyplývající z neuhrazené faktura č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum] ve lhůtě do 10 dnů ode dne doručení výzvy 13. Soud zamítl z důvodu nadbytečnosti návrh žalobkyně na provedení důkazu výslechem zástupců účastníků řízení, kteří měli nahradit skutková tvrzení žalobkyně kdy, kde, jakým způsobem, v jaké konkrétní podobě s ohledem na předchozí smluvní vztahy účastníci sjednali smluvní podmínky ve sporném obchodním případu. Dále soud zamítl důkazní návrh žalobkyně na provedení důkazu výslechem svědků – zaměstnanců žalobkyně, kteří měli osvědčit tvrzení žalobkyně, že byla prováděna těžba harvestorovým uzlem, vývoz a přibližování dříví a vytěžené dříví bylo protokolárně s podklady pro fakturaci předáno zástupci žalované.

14. Soud zamítl návrh žalované na provedení důkazu výslechem zástupce investora [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. ke způsobu a okolnostem předávání vytěženého dřeva na odběrném místě, neboť břemeno tvrzení a důkazní k primární otázce žalobou uplatněnému nároku – co bylo sjednáno v jiné než písemné podobě - tížilo žalobkyni a nikoliv žalovanou.

15. Následně soud přistoupil k právnímu hodnocení zjištěného skutkového stavu věci.

16. Podle ustanovení § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

17. Podle ustanovení § 2587 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

18. Podle ustanovení § 553 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.

19. Při následování výše uvedených zákonných ustanovení soud dovodil z provedeného dokazování, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena písemná smlouva o provedení díla v souladu s ustanovením § 2586 a násl. občanského zákoníku, na základě které se žalobkyně zavázala pro žalovanou provádět těžbu, přibližování dřeva a manipulaci se dřevem. Součástí smlouvy o dílo byla smluvní ujednání upravující způsob předání provedeného díla, jež mělo vliv na následné vyúčtování ceny díla a jeho splatnost.

20. Dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4271/2007 ze dne 20. 11. 2009: „Právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně, jinak je neplatný. Sankce neplatnosti právního úkonu se tímto ustanovením váže k náležitostem projevu vůle; projev je neurčitý, je-li nejasný jeho obsah, to jest, když se jednajícímu nepodařilo obsah vůle jednoznačným způsobem stanovit, ať již z důvodu, že zde taková vůle zcela absentovala, nebo proto, že projevená vůle nebyla ve smyslu shora popsaného určitě vyjádřena. Závěr o neurčitosti právního úkonu předpokládá, že ani jeho výkladem nelze dospět k nepochybnému poznání, co chtěl účastník projevit. Ve smyslu občanského zákoníku je tedy třeba právní úkon považovat za určitý a srozumitelný, jestliže je z něho patrno, kdo tento právní úkon činí a co je jeho předmětem, přičemž tento předmět musí být vymezen tak, aby nemohlo dojít k záměně za věci obdobného druhu. Pokud ta, která esenciální náležitost právního úkonu (např. z hlediska jeho určitosti) absentuje, nemůže takto učiněný úkon vyvolat sledovaný vznik, (obsahovou) změnu či zánik příslušného právního vztahu. K závěru o neurčitosti právního úkonu však lze dospět až poté, kdy pochybnosti o jeho určitosti nelze odstranit ani jeho výkladem. Pakliže je obsah právního úkonu zaznamenán písemně, určitost projevu vůle je dána obsahem listiny, na níž je zaznamenán.“ 21. Základním hlediskem pro výklad právního jednání je podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 úmysl jednajícího (popřípadě – u vícestranných právních jednání – společný úmysl jednajících stran), byl-li takový úmysl druhé straně (adresátovi projevu vůle) znám, anebo musela-li (musel-li) o něm vědět. Při zjišťování tohoto úmyslu je třeba vycházet z hledisek uvedených v § 556 obč. zák. a přihlédnout též k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají. Teprve v případě, že ani za použití uvedených výkladových pravidel nelze zjistit úmysl jednajícího, se uplatní objektivní metoda interpretace a projevu vůle se přisuzuje význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR z 25. 4. 2017 sp. zn. 21 Cdo 5281/2016). Pro výklad adresovaného právního jednání je určující skutečná vůle jednajícího, která byla anebo musela být známa adresátovi, již je třeba upřednostnit před jejím vnějším projevem (např. objektivním významem užitých slov) (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 29 Cdo 61/2017). Občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014 vychází z principu přednosti skutečné vůle smluvních stran před jejím vnějším projevem. Skutečnou vůli stran je nutno zjistit výkladem podle hledisek obsažených v § 556 o. z. (přihlédnout k zavedené praxi, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k následnému chování smluvních stran, z něhož lze dovodit obsah a význam právního jednání). V souzené věci je ze zachyceného textu smlouvy zřejmé, že obsahuje vymezení díla, způsob provedení díla, postup pro předání díla a způsob vyúčtování ceny díla. Z chování stran po uzavření smlouvy vyplynula "neshoda" na způsobu smluvního ujednání ohledně předání díla a vyúčtování ceny díla, když žalobkyně tvrdila odlišně sjednaná práva a povinnosti smluvních stran, než která byla uvedena v písemné smlouvě.

22. Z této perspektivy vyvstala jednoznačně povinnost soudu v rámci jednání soudu dne 29. 1. 2025 poskytnout žalobkyni poučení ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., jež reflektovalo hrubé nedostatky ve skutkových tvrzeních žaloby, a to ke konkrétnímu popisu smluvních ujednání, jež byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou jiným způsobem než v písemné podobě projevené ve smlouvě o dílo ze dne [datum], případně skutečnosti, z nichž by bylo možno dovodit odlišnou vůli smluvních stran při realizování smluvních práv a povinností než jak byly určeny v písemné smlouvě tedy, že k řádnému předání díla postačovaly pouze tiskové výstupy předkládané žalobkyní z měřícího zařízení, jež bylo součástí těžebního stroje harvestoru a jakým odlišným způsobem od písemného ujednání bylo sjednáno následné vyúčtování ceny díla tak, aby tento postup žalobkyně bylo možno náležitým způsobem posoudit jako postup učiněný v souladu se smluvními ujednáními a výslednou cenu objektivizovat. Výše uvedené se vztahovalo ke konstrukci žalobního návrhu, kdy žalobkyně tvrdila jiný sjednaný způsob předání díla a vyúčtování ceny díla, než bylo obsaženo v písemné smlouvě. Žalobkyně do okamžiku koncentrace řízení, tj. do dne 28. 2. 2025, ve smyslu ustanovení § 118b o.s.ř. nereagovala na poučení soudu ve smyslu ustanovení § 118a o.s.ř. řádným způsobem, když v doplňujícím podání ve věci samé uvedla, že písemná smlouva byla uzavřena v průběhu již započaté realizace prací žalobkyní pro žalovanou a smluvní ujednání vycházela ze zvyklostí účastníků při předchozí vzájemné spolupráci, když veškeré tyto podmínky sjednávali zástupci účastníků pan [jméno FO] a [jméno FO] a sjednávali se postupně v návaznosti na potřeby účastníků. Žalobkyně nespecifikovala předchozí ani následující obchodně-smluvní vztahy účastníků, jako i způsob sjednávání a zažitá smluvní ujednání, naopak z logiky věci vyplývá, že pokud k písemnému uzavření smlouvy o dílo došlo až v průběhu samotné realizace díla, tak písemná podoba smlouvy obsahuje smluvní ujednání, která jsou právě zvyklostí a která odpovídají shodě smluvních stran na jejich aktuálních potřebách.

23. S ohledem na výše uvedené, byl soud nucen vyhodnotit skutková tvrzení žalobkyně ve druhé kvalifikační úrovni skutkových tvrzení jako neúplná a nekonkrétní, ve vztahu k žalobkyní uplatněnému nároku na uhrazení ceny díla dle smluvních ujednání odlišných od písemně uzavřené smlouvy o dílo ze dne [datum]. Pokud žalobkyně navrhla výslech zástupců účastníků, kdy z těchto výslechů by byl zjištěn obsah ústně sjednaných smluvních podmínek, je nutno konstatovat, že tento postup je v rámci občanského soudního řízení nepřípustný, neboť návrh na provedení dokazování nemůže nahrazovat povinnost účastníka řádně tvrdit rozhodné skutečnosti, když zásada předvídatelnosti postupu soudu a soudního rozhodnutí stanoví povinnost účastníku, kterého tíží břemeno tvrzení, aby nejdříve řádným způsobem tvrdil rozhodné skutečnosti a k nim navrhl důkazní prostředek, jenž by je osvědčil. Soud neprovedl výslech zaměstnanců žalobkyně, kteří měli osvědčit tvrzení žalobkyně, že byla prováděna těžba harvestorovým uzlem, vývoz a přibližování dříví a vytěžené dříví bylo protokolárně s podklady pro fakturaci předáno zástupci žalované, když tyto písemné protokoly nebyly žalobkyní navrženy ani předloženy, navíc žalobkyně tvrdí, že tyto protokoly nebyly podmínkou pro řádné provedení fakturace, když smluvní ujednání mezi účastníky bylo učiněno odlišně od písemné podoby smlouvy o dílo.

24. Soud dále dovodil neunesení břemen tvrzení a důkazního k otázce k objektivizace vyúčtování provedeného žalobkyní, když žalobkyně k této otázce uvedla pouze popis druhů a objemu vytěženého dříví, průměry kmenů, přibližovací vzdálenosti s tím, že odkázala na emailovou komunikaci jež měla obsahovat podklady pro fakturaci, tyto podklady pro fakturaci, přílohy předložených emailů však nebyly do okamžiku koncentrace řízení předloženy soudu (není zřejmo o jaké listiny se má jednat, zda o tiskové výstupy z harvestrového uzlu nebo protokoly o předání díla či jiné listiny). Soud tedy postrádal od žalobkyně řádnou specifikaci skutečností a zejména navržení důkazů, které by v budoucnu mohl případně předložit ke znaleckému zkoumání, jež by objektivizovalo správnost nároku uplatněného žalobkyní. Pokud žalobkyně dovozuje správnost svého vyúčtování ze skutečnosti, že žalovaná hradila žalobkyni jiné platby za fakturaci, u níž dovodila správnost, nelze z této skutečnosti dovodit objektivní správnost vyúčtování – faktury č.[Anonymizováno][Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum] se stanovenou splatností dne 30. 9. 2021 znějící na částku 701.440,13 Kč.

25. Soud tedy vyhodnotil nárok žalobkyně jako nedůvodný, když dovodil, že žalobkyně nesplnila jednu ze svých základních procesních povinností, a to konkrétně tvrdit rozhodná skutková tvrzení odůvodňující nárok žalobkyně a označit relevantní důkazní prostředky, a proto byl soud nucen žalobu v celém rozsahu zamítnout.

26. Závěrem si soud dovoluje účastníkům sdělit, že smyslem odůvodnění je především seznámení účastníků řízení s úvahami, na nichž soud založil své rozhodnutí (viz rozhodnutí Ústavního soudu, např. usnesení ze dne 25. 10. 1999, sp. zn. IV. ÚS 360/99 či nález ze dne 22. 9. 2009, sp. zn. III. ÚS 961/09). Součástí odůvodnění nemusí být výslovné vypořádání se s každým tvrzením či námitkou účastníků řízení, pokud jako celek odůvodnění účastníkům řízení umožňuje „seznatelnost“ těch úvah soudu, jež byly relevantní pro výsledek řízení, a tím přezkoumatelnost soudního rozhodnutí z hlediska zákonnosti i věcné správnosti (nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3050/17 ze dne 10. 1. 2018 či sp. zn. I. ÚS 4093/17 ze dne 29. 3. 2018). V tomto směru lze taktéž odkázat na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, podle které závazek soudů k odůvodňování rozhodnutí nemůže být chápán tak, že vyžaduje podrobnou odpověď na každý argument (viz rozsudky Evropského soudu pro lidská práva ze dne 19. 4. 1994 ve věci stížnosti č. 16034/90 Van de Hurk proti Nizozemí, bod 61 a ze dne 9. 12. 1994 ve věci stížnosti č. 18390/91 Ruiz Torija proti Španělsku, bod 29). Zejména soudy nemají povinnost vypořádat se s každou dílčí námitkou, pokud proti tvrzení účastníka řízení postaví právní názor, v jehož konkurenci námitky jako celek neobstojí (srov. nález Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 989/08).

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalovaná byla ve sporu zcela úspěšná. Náklady řízení jsou tvořeny odměnou advokáta žalované podle ustanovení § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve spojení ustanovením § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 6.060 Kč za jeden úkon právní služby, učiněno bylo pět úkonů, a to převzetí věci, sepis vyjádření k žalobě ze dne [datum], sepis vyjádření ze dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum] a ze dne [datum], dále dva režijní paušály po 300 Kč podle ustanovení § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb. účinné do 31. 12. 2024 a tři režijní paušály po 450 Kč podle ustanovení § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb. účinné od 1. 1. 2025, dále za 4 půlhodiny po 150 Kč za ztrátu času cestou z [adresa] a zpět k jednání soudu dne [datum] a dne [datum] dle § 14 téže vyhlášky (jedna cesta: [adresa], trvá 25 minut při vzdálenosti 25 km dle info www.mapy.cz). Náhrada právního zástupce žalované za použití silničního motorového vozidla podle § 157 zákona č. 262/2006 Sb. za použití motorového vozidla zn. Volkswagen, registrační značky [SPZ] činí při průměrné spotřebě dle předloženého technického průkazu 5,3 l na 100 km nafty v ceně 34,70 Kč a sazby základní náhrady za 1 km ve výši 5,80 Kč podle § 157 odst. 4 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb. a ujetí 50 km z [adresa] a zpět k jednání soudu dne [datum] částku 382 Kč. Náhrada právního zástupce žalované za použití silničního motorového vozidla podle § 157 zákona č. 262/2006 Sb. za použití motorového vozidla zn. Volkswagen, registrační značky [SPZ] činí při průměrné spotřebě dle předloženého technického průkazu 5,3 l na 100 km nafty v ceně 34,70 Kč a sazby základní náhrady za 1 km ve výši 5,80 Kč podle § 157 odst. 4 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb. a ujetí 50 km z [adresa] a zpět k jednání soudu dne [datum] částku 382 Kč. Právnímu zástupci žalované dále přísluší náhrada 21 % DPH podle ustanovení § 137 o. s. ř. ve výši 7.058,94 Kč. Náklady řízení ve výši 40.672,94 Kč jsou podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. splatné k rukám právního zástupce žalované.

Poučení