17 C 184/2022 - 350

Rubrum

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Doubkem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] pro zdržení se zásahů do práv z věcného břemene jízdy a ve věci vzájemné žaloby o zrušení uvedeného věcného břemene takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala na žalovaném zdržení se zásahů do oprávnění žalobkyně vykonávat práva z věcného břemene jízdy (průjezdu) k tíži pozemkové parcely parc. [číslo] v [katastrální uzemí], obec Teplá, sjednaného na základě smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 1. 12. 2008, spočívajících v bránění přístupu žalobkyně na pozemkovou parcelu parc. [číslo] zapsané pro katastrální území [adresa], obec Teplá uzavřením oplocení a ukládáním věcí na pozemku a odstranění rušebních zásahů tím, že by mu byla uložena povinnost zpřístupnit žalobkyni pozemkovou parcelu parc. [číslo] v katastrálním území [adresa], obec Teplá vydáním klíčů od zámků s petlicemi u branky a brány v oplocení, ohraničujícího tento pozemek při hranici s pozemkovou parcelou parc. [číslo] v katastrálním území [adresa] a odstraněním dřevěných palet a dalšího dřevěného, plastového, kovového a jiného materiálu, tvořících překážku průjezdu a nacházejících se na pozemkové parcele parc. [číslo] mezi stavební parcelou parc. [číslo] stavební parcelou parc. [číslo] vše v katastrálním území [adresa], za účelem výkonu práv žalobkyně z věcného břemene jízdy (průjezdu) k tíži pozemkové parcely parc. [číslo] v [katastrální uzemí], obec Teplá, sjednaného na základě smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 1. 12. 2008, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému, k rukám zástupkyně žalovaného, náhradu nákladů řízení o žalobě v částce 91 926,26 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Vzájemná žaloba žalovaného na zrušení věcného břemene, jemuž odpovídá doživotní a bezplatné právo průjezdu žalobkyně přes p.p. [číslo] v katastrálním území [adresa], obec Teplá, pro žalobkyní zřízené smlouvou ze dne 1. 12. 2008, za současného nepřiznání náhrady za zrušení věcného břemene, se zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, k rukám zástupce žalobkyně, náhradu nákladů řízení v částce 98 954,86 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zdržení se zásahů do výkonu práv z věcného břemene (uvedeného ve výroku I.) a dále odstraněním rušebních zásahů (uvedených též ve výroku I.). Žalobkyně odkazovala na darovací smlouvu z 1. 12. 2008, podle které jí vzniklo věcné břemeno průjezdu p.p. [číslo] v k.ú. [část obce] u [část obce]. Žalobkyně uváděla, že žalovaný uzavřel přístup na uvedený pozemek (za účelem průjezdu) oplocením (ze strany od p.p. [číslo] v témže k.ú.) a uložením palet a dalšího materiálu (ze strany od p.p. [číslo] v témže k.ú.). Žalovaný na výzvy žalobkyně k umožnění výkonu práva průjezdu nereagoval. Žalobkyně se dále domnívala, že nedošlo k promlčení věcného břemene, jak namítal žalovaný, protože a) na věcná břemena vzniklá do 1. 1. 2014 se promlčení podle § 633 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) účinné od 1. 1. 2014 nevztahuje, b) žalobkyně mohla i po roce 2015 právo průjezdu vykonávat, protože p.p. [číslo] v k.ú. [část obce] u [část obce] byla nadále zcela přístupná k vjezdu z p.p. [číslo] chůzí i z p.p. [číslo] v témže k.ú.; teprve po Vánocích 2019 žalovaný instaloval první překážky ve formě dřevěných palet na p.p. [číslo] v místě mezi p.p. [číslo] v uvedeném katastrálním území. Dále žalobkyně nesouhlasila se vznikem údajného hrubého nepoměru podle § 1299 o. z.; k nepřiměřeným neoprávněným vjezdům nedocházelo a žalovaný se těmto vjezdům nebránil pořadem práva (žalobkyně o tom neví). Žalobkyně dále odmítla, že by docházelo její vinou v poškozování majetku žalovaného (přestupková řízení se výkonu práv žalobkyně netýkají).

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Předně uváděl, že žalobkyně v říjnu 2015 cestu přes p.p. [číslo] v k.ú. [část obce] u [část obce] poškodila. Dále žalovaný uplatňoval promlčení věcného břemene svědčícího žalobkyni, protože jí bylo ve výkonu práva bráněno po dobu více než tří let a žalobkyně své právo v této lhůtě neuplatnila u soudu (nepostačovaly pouze písemné výzvy). Žalovaný dále namítal, že žalobkyně nestojí o přístup ke garážím (přístupným z p.p. [číslo]), ale výkon jejího práva má vést k účelnějšímu poškozování majetku žalovaného. Žalovaný namítal vznik hrubého nepoměru mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby v důsledku trvalé změny. Uvedenou změnu spatřoval žalovaný v útocích ze strany žalobkyně a její rodiny (a s tím souvisejícího ničení majetku žalovaného); žalovaný namítal, že změna poměrů může nastat i změnou v chování účastníků (vznikem mimořádně konfliktních vztahů).

3. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný je vlastníkem p.p. [číslo] v k.ú. [část obce] u [část obce] a že žalobkyně má k uvedenému pozemku oprávnění z věcného břemene jízdy (průjezdu) podle smlouvy o darování a o zřízení věcného břemene z 1. 12. 2008 (o bezúplatném průjezdu uvedeným pozemkem). Uvedené vyplývalo též z výpisu z katastru nemovitostí (č.l. 5).

4. Mezi účastníky bylo dále nesporné, že žalobkyně je vlastníkem pozemků st.p. [číslo] st.p. [číslo] (jeho součástí je stavba – dvojgaráž k parkování traktoru) a p.p. [číslo] v k.ú. [část obce] u [část obce].

5. Soud se musel zabývat okolnostmi zřízení práva průjezdu p.p. [číslo] v k.ú. [část obce] u [část obce] pro žalobkyni. Zřízení věcného břemene souviselo s darováním pozemků a budov rodiči účastníků účastníkům (došlo k rozdělení souboru věcí mezi účastníky). Kromě věcného břemene průjezdu pro žalobkyni v darovací smlouvě z 1. 12. 2008 (č.l. 7, týkající se obdarovaného žalovaného) došlo v darovací smlouvě pro žalobkyni z 1. 12. 2008 (č.l. 28 a 196) ke zřízení věcného břemene chůze k tíži vlastníka p.p. [číslo] st.p. [číslo] (tedy žalobkyně) ve prospěch žalovaného (a též ve prospěch rodičů účastníků). Rozložení nemovitých věcí účastníků (zejména pozemků) vyplývalo i ortofotomapy (č.l. 9), ale též z leteckých map pozemků (č.l. 153 – 155). Z výpovědi účastníků (a i svědků [příjmení] [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]) vyplynulo, že účelem práva průjezdu bylo zabezpečit další přístup k budově [adresa] jako součásti st.p. [číslo] (automobily) a dále další přístup k rybníkům a sádkám ve vlastnictví žalobkyně (byť se nejednalo o jediný možný přístup k nim, jak vyplynulo i z místního ohledání z 12. 7. 2023, č.l. 211). Věcné břemeno mělo dále umožnit (podle výpovědí účastníků a jak vyplynulo z místního šetření z 12. 7. 2023) též průjezd ke garážím na st.p. [číslo] ve vlastnictví žalobkyně, ke kterým jiný přístup nebyl (z výpovědí účastníků, svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] vyplývalo, že garáže sloužily ke garážování traktoru, který nebylo možné provozovat na pozemních komunikacích a který neuměla žalobkyně ovládat, a že v garážích byl uskladněn materiál v souvislosti s provozováním sádek a rybníků).

6. Pokud šlo o e-mail od JUDr. Josefa Kašpara z 27. 7. 2015 (č.l. 165), který se týká výkladu obsahu a rozsahu věcného břemene (ten nebyl pro posouzení věci podstatný, protože vycházel pouze z výkladu vlastní listiny, nikoli též ze slyšení smluvních stran a z podrobného vylíčení situace, pro kterou došlo ke zřízení věcného břemene). Pokud jde o rozhodnutí Krajského úřadu Karlovarského kraje č.j. KK/3798/DS [číslo] a souvisejícího rozhodnutí Městského úřadu Cheb z 20. 9. 2023 (č.l. 264), pak z nich vyplývá neexistence práva na veřejné užívání cesty (veřejně přístupné účelové komunikace) na p.p. [číslo]; výklad věcného břemene jako osobního (příslušejícího výhradně žalobkyni) odpovídá i stanovisku žalobkyně v jejím účastnickém výslechu. Soud ostatně ve svých skutkových a právních závěrech dospěl ke stejnému posouzení.

7. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný brání žalobkyni v realizaci práva průjezdu způsobem uvedeným v rozsudku, výroku I. Uvedené skutečnosti byly potvrzovány i fotografiemi zábran (č.l. 10 – 10H), které byly připojeny k žalobě.

8. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně žalovaného vyzývala ke zpřístupnění jeho pozemku, aby mohla realizovat své právo z věcného břemene (dopisem z 31. 5. 2022, č.l. 10).

9. Mezi účastníky bylo sporné, od kdy žalovaný brání žalobkyni v realizaci jejího oprávnění z předmětného věcného břemene: žalobkyně tvrdila dobu po Vánocích 2019 (a potvrdila zřízení plotu s bránou na hranici p.p. [číslo] s [číslo] v k.ú. [část obce] u [část obce] v roce 2015), žalovaný tvrdil bránění od konce roku 2015 (plot s bránou a brankou), 2016 (zátaras, posílení v roce 2018 o dřevěné palety a dřevěný plot); omezení vjezdu na přístupové cestě na p.p. [číslo] již na jaře 2015. Mezi účastníky bylo nesporné, že od roku 2016 pan [příjmení], jeho zaměstnanci, popřípadě jiní nájemci či pachtýři rybníků a sádek či jejich uživatelé pozemek parc. [číslo] v k. ú. [část obce] u [část obce] neužívali (k průjezdu).

10. Z výpovědi žalovaného vyplývalo (což potvrdila též žalobkyně), že do smrti otce účastníků na jaře 2015 nebyl průjezd p.p. [číslo] nijak omezován pro okruh rodiny, byť již na p.p. [číslo] byla umístěna uzamykatelná závora (překonávání uvedené závory různými osobami bylo po smrti otce účastníků předmětem nesouhlasu žalovaného, jak uvedl ve své výpovědi, je zřejmé ze složky 2015, dále z fota č.l. 76).

11. Ze zprávy Agentury ochrany přírody a krajiny z 20. 10. 2015 (č.l. 34) nevyplývalo nic podstatného ve věci bránění v průjezdu pozemkem (dopis se týkal použitého materiálu na plot); totéž platí i pro dopis z 6. 10. 2015 (č.l. 33).

12. K bránění v přístupu žalovaný označil fotografie (týkající se dále konfliktních vztahů účastníků a zásahů do vlastnického práva žalovaného k pozemku p.p. [číslo]). Z fotografie č.l. 105 vyplývalo umístění (cedule) zákazu přístupu na p.p. [číslo] z p.p. [číslo] žalovaným v červnu 2015, současně bylo zřejmé osazení sudu na cestu před hranici s p.p. [číslo] (z fota ze září 2015, č.l. 102 vyplývalo pouze to, že nápis na sloupu se zákazem vstupu se již nenacházel). Z fotografií založených na DVD (č.l. 166) vyplývalo bránění žalovaným v přístupu z p.p. [číslo] z p.p. [číslo]: složka 2015 obsahovala na fotografii [číslo] z 27. 5. 2015 (dtto č.l. 104) se zřejmou zábranu ve vstupu jízdou na pozemek p.p. [číslo] z p.p. [číslo] včetně zákazu vstupu, na fotografii [číslo] z 27. 5. 2015 byly zřejmé větve přes cestu u vjezdu na p.p. [číslo] z p.p. [číslo] dále zákaz vstupu (shodná s fotografií [číslo] z přílohové obálky a č.l. 112), fotografie [číslo] z 21. 5. 2015 obsahovala odvalený špalek u cesty z p.p. [číslo] na p.p. [číslo] fotografie [číslo] z 8. 9. 2015 obsahovala zobrazení kamenů a špalku na cestě na p.p. [číslo] při vstupu na p.p. [číslo] (zábrany v jízdě po cestě); složka 2015 obsahovala na fotografii [číslo] z 9. 9. 2015 plot u hranice s p.p. [číslo] místo brány osazené pletivo mezi sloupy plotu (též fotografie [číslo] z přílohové obálky); z fotografie z č.l. 108 vyplývala podoba plotu při p.p. [číslo] po dokončení (říjen 2015); složka 2017 obsahovala fotografii [číslo] z 4. 10. 2017, která potvrzovala existenci plotu na cestě (z p.p. [číslo]) na p.p. [číslo] (stejně jako fotografie ze složky 2018 z 26. 7. 2018), fotografii [číslo] z 19. 10. 2017 a dále fotografie [číslo] které obsahovaly zábrany na pozemku p.p. [číslo] před vraty do dvougaráže žalobkyně přístupné z p.p. [číslo] (zábrana vjezdu), totéž bylo zřejmé ze složky 2018 (fotografie z 26. 7. 2018). Složka ostatní obsahovala fotografii [číslo] z 2. 9. 2015 s opatřeními proti vjezdu na p.p. [číslo] z obou stran, fotografii [číslo] z 10. 7. 2015 zobrazující totéž. Další fotografie z DVD (č.l. 166) se týkaly sporů mezi účastníky (zásahů do vlastnického práva žalovaného). Fotografie na DVD z č.l. 193 obsahovaly dvě fotografie (Sloupy od závory a Závora na pozemku) z 20. 7. 2015, ze kterých byl zřejmý (již zasypaný) překop cesty přes p.p. [číslo] při hranici p.p. [číslo] p.p. [číslo]; zbylé fotografie se týkaly zábran zřejmých ze zmiňovaných fotografií, popř. konfliktů mezi účastníky, které budou dále zmíněny (související se spornými zásahy do vlastnického práva žalovaného). Další fotografie (8 ks) z přílohové obálky již jako důkaz provedeny nebyly (s ohledem na obsah DVD s fotografiemi).

13. Další okolnosti bránění byly zřejmé z fotografií označených žalovaným (v listinné podobě) č.l. 146 a násl.: č.l. 146 z 27. 11. 2016 – uložení dřeva, odpadu před vstupem do garáží žalobkyně přístupných z p.p. [číslo] kmeny na cestě před pozemek, č.l. 147 z 26. 9. 2018 sice nezobrazuje plot mezi p.p. [číslo] p.p. [číslo] avšak není vidět přístupová cesta (která byla žalovaným tarasena průběžně, jak je zřejmé z fotografií výše), č.l. 148 z 18. 8. 2018 znázorňuje stavební materiál a odpad na p.p. [číslo] před vstupem do garáží žalobkyně, průchod na p.p. [číslo] byl v té době volný, i když z budovy stodoly byl zřejmý odvalený sud, č.l. 148 z 1. 4. 2020, č.l. 149 z 5. 7. 2020 a č.l. 151 z 1. 3. 2020 – zábrana z palet, desek a pneumatik mezi p.p. [číslo] č.l. 152 z května 2021 – zřejmé odstranění části plotu uvedeného plotu, č.l. 153 – letecký snímek p.p. [číslo] z 2. 7. 2015 se sloupky plotu při hranici s p.p. [číslo] č.l. 154 letecký snímek z 27. 8. 2016 - zřejmý plot při hranici s p.p. [číslo] jinak v průchodu z p.p. [číslo] na p.p. [číslo] nejsou zřejmé zábrany, jen odkulené sudy ke zdi stodoly, č.l. 155 letecký snímek z 24. 6. 2019 – na cestě na p.p. [číslo] při průchodu na p.p. [číslo] je sud popř. špalek.

14. Z dopisu z 16. 5. 2021 (č.l. 163) adresovaného zást. žalovaného žalobkyně prohlašovala, že garáže (přístupné z p.p. [číslo]) nemohou být užívány již tři roky před odesláním uvedeného dopisu; spory mezi účastníky jsou zřejmé již z dopisu z 31. 5. 2013 (č.l. 162) od zástupce žalobkyně adresovaný žalovanému týkající se bránění ve výkonu věcného břemene již v roce 2013 (byť v řízení účastníci potvrzovali, že do smrti otce účastníků v roce 2015 v průjezdu trvale bráněno nebylo).

15. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] potvrdil, že před dveřmi do garáže byl v roce 2016 a v roce 2018 materiál bránící v přístupu, totéž potvrdil Ing. [jméno] [příjmení], stejně jako svědci [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení]; v souvislosti s uvedenými výslechy je třeba doplnit, že na fotografii č.l. 146 sice není zřejmé bránění v průjezdu, ale to pohled fotografie ani neumožňuje vyhodnotit; při hranici pozemků je však odvalený sud). Bránění v průjezdu p.p. [číslo] potvrzují fotografie z let 2015 - 2019, letecké snímky 2015 a 2019, dále fotografie překopu z 20. 7. 2015 (DVD z č.l. 193) a jednotlivé fotografie předmětů na cestě při hranici p. [číslo] s [číslo] v k.ú. [část obce] u [část obce]. Svědci sice potvrzovali, že ke zřízení trvalé zábrany na cestě mezi p.p. [číslo] došlo až na počátku roku 2020, zmiňovali se o zábranách před dveřmi dvougaráže; nedostatek vyjádření k zábranám, které podle fotografií byly na cestu u p.p. [číslo] byly zřejmě průběžně odstraňovány, svědčí o nedostatku jejich objektivity (nebo o řídkých návštěvách žalobkyně; je třeba uvážit počet fotografií se zábranami v průjezdu). Není sporu, že ke zřízení„ trvalé“ zábrany (tzv. zadní brány) došlo na počátku roku 2020, avšak pro rozhodnutí soudu má význam jakékoli bránění, které vylučuje nebo výrazně ztěžuje výkon práva odpovídajícího věcnému břemeni. Bez významu není ani v této souvislosti ani dopis žalobkyně z roku 2021 (č.l. 163), který potvrzuje dlouhodobost bránění ve výkonu práva odpovídajícího věcnému břemeni.

16. Z fotografií na DVD (čl. 166) vyplývalo ze složek 2021, 2022 a z fotografií č.l. 108, 130 (otázka odstraňování cedule ze zadního plotu nemohla být podle uvedené fotografie řešena), č.l. 72, že je blokován vjezd na p.p. [číslo] z obou stran a že garáže žalobkyně (přístupné z p.p. [číslo]) nejsou přístupné.

17. Žalovaný ve výkonu práv žalobkyní bránil trojím způsobem: a) uzavřením průjezdu z p.p. [číslo] na p.p. [číslo] (přední brána), b) bráněním v přístupu do garáží žalobkyně přístupných z p.p. [číslo] (vyskládání odpadu a stavebního materiálu před dveře; tento postup měl stejné důsledky jako zřízení zadní brány na hranici p.p. [číslo] s p.p. [číslo]), c) bráněním průjezdu z p.p. [číslo] na p.p. [číslo] (zadní brána); k průjezdu do a z garáže žalobkyně postačovalo bránění ad b), nebo bránění ad c). Je jasné, že nejpozději od září 2015 bylo zamezeno v průjezdu z p.p. [číslo] na p.p. [číslo] plotem a bránou; i když k bránění docházelo i dříve (po smrti otce účastníků v roce 2015 a existují fotografie o bránění na obou stranách cesty v květnu 2015), až od výstavby uvedené přední brány bylo možné vysledovat soustavnost v bránění (chybí fotografie o prokazatelném bránění v obou směrech v období mezi květnem a zářím 2015). Současně žalovaný nejpozději v roce 2016 začal v této době bránit v přístupu (vjezdu) do garáží (skládáním odpadu a stavebního materiálu před dveře garáží); před zřízením zadní brány bylo v průjezdu na p.p. [číslo] bráněno skládáním různých předmětů přes a na cestu pozemkem p.p. [číslo]. Mezi účastníky bylo sporné, zda v částech ad b), c) bylo bránění žalovaného soustavné, popř. zda žalovaný od svého bránění neupustil, a tedy došlo k přerušení běhu promlčecí doby. Z provedených důkazů vyplývá, že bránění žalovaného lze považovat za soustavné (fotografie z roků 2015, 2016, 2017, 2018 a 2019), jsou také podporovány výpovědí žalovaného, satelitními snímky a i dopisem žalobkyně z roku 2021, byť v něm potvrzuje bránění pouze 2018 – 2021); bránění v průjezdu z p.p. [číslo] na p.p. [číslo] od začátku roku 2020 již bylo mezi účastníky nesporné. Ostatně i svědci žalobkyně (a žalobkyně) připustili soustavnost bránění v přístupu z p.p. [číslo] skládáním překážek před garáže přístupné z p.p. [číslo] (již od roku 2016 – fotografie týkající se zábran před garážemi).

18. Soud dospěl k dílčímu skutkovému závěru, že žalovaný bránil od září 2015 v průjezdu p.p. [číslo] trvalými zábranami, plotem na hranici p.p. [číslo] p.p. [číslo] současně v této době byly umisťovány odstranitelné zábrany na hranici p.p. [číslo] p.p. [číslo] nejpozději od listopadu 2016 bylo bráněno ve vjezdu do garáží přístupných z p.p. [číslo] (zábrany před dveřmi garáží), od počátku roku 2020 došlo ke zřízení„ trvalé“ pevné zábrany (zadní brány) mezi p.p. [číslo] p.p. [číslo].

19. Mezi účastníky bylo sporné, že od doby zřízení věcného břemene (2008) do doby zahájení soudního řízení (2022) došlo ke změně poměrů souvisejících s výkonem věcného břemene z důvodů: a) konfliktní vztahy mezi účastníky, b) protiprávní jednání žalobkyně (nesouvisející s realizací věcného břemene), které vedlo k poškození majetku (vzniku škody žalovanému), c) škoda vznikající žalovanému na pozemku p.p. [číslo] výkonem práva průjezdu, d) zvýšení počtu průjezdů žalobkyně a osob, kterým to umožňovala. K jednotlivým důvodům pro kvalifikovanou změnu poměrů žalovaný označil důkazy (zejména spisy o vyšetřování trestných činů a přestupků) týkající škod, které měla žalobkyně (nebo členové její rodiny) žalovanému způsobit, šlo o věci A) – E). Dále pak žalovaný uplatňoval další úmyslná protiprávní jednání žalobkyně, která měla vést ke vzniku škody žalovaného (v souvislosti s p.p. [číslo] v k.ú. [část obce] u [část obce]).

20. A) Poškození p.p. [číslo] v k.ú. [část obce] u [část obce] v 10/ 2015 v důsledku opravy žumpy a zaslepení vodovodu žalobkyní. Ze spisu KRPK [číslo] [rok] [číslo] (spis se stranami 1-32) soud zjistil, že podle oznámení přestupku z 28. 10. 2015 (č.l. 1 policejního spisu), úředního záznamu z 12. 10. 2015 (č.l. 6) a z úředního záznamu o podání vysvětlení z 21. 10. 2015 (č.l. 4) žalovaný oznámil spáchání přestupku žalobkyní, a to poškozením pozemku p.p. [číslo] v k.ú. [část obce] u [část obce] v době od 5. 10. 2015 do 12. 10. 2015 prováděním prací při rekonstrukci žumpy a odcizením železných trubek (oznámení bylo původně učiněno telefonicky č.l. 32); oznámení dále doplnil dne 20. 11. 2015 (č.l. 43) s odkazem na úmyslné jednání žalobkyně, kterém použila na p.p. [číslo] pro úpravy materiál žalovaného a dále měla odvést součást pozemku žalovaného (skruže). Z dopisu z 6. 10. 2015 (č.l. 7; č.l. 30 soudního spisu) vyplývalo, že provedení uvedených prací dne 10. 10. 2015 žalobkyně žalovanému oznámila (a oznámila instalaci fotopasti k ochraně žumpy). Z e-mailové korespondence z 9. 10. 2015 (č.l. 8) vyplynulo, že žalovaný vyslovil nesouhlas s uvedenými pracemi (a to i do budoucnosti); důsledky provedení prací byly zřejmé z fotodokumentace (č.l. 10 – 19, koleje od těžké techniky, zvýšení povrchu pozemku u žumpy, zásyp na místě vodovodní šachty). Z téhož spisu (spis se stranami 1-113; vedeného po vrácení postoupené věci zpět Policii) vyplývalo, že Policie dne 10. 6. 2016 založila věc uvedených prací na žumpě a na vodovodu (poškození pozemku), protože v souvislosti se škodami na pozemku nedošlo ke spáchání trestného činu. Z úředních záznamů o podání vysvětlení z 22. 4. 2016 (žalobkyně, č.l. 6) a z 26. 4. 2016 (žalovaný, č.l. 10) vyplynulo, že žalobkyně prováděla na pozemku žalovaného bez jeho souhlasu práce v souvislosti s žumpou a vodovodem na tomto pozemku, ke kterým žalobkyně příslušelo vlastnické právo; uvedené práce se projevily na pozemku (koleje, zvýšení povrchu pozemku, zasypání vodovodní šachty a zaslepení vedení); rozsah prací byl zřejmý z fotografií jímky (č.l. 38 – 39), práce byly provedeny zaměstnancem [jméno] [příjmení] (faktura č.l. 40 s přílohami; též výslech svědka [jméno] [příjmení] č.l. 271 soudního spisu a zpráva č.l. 279 soudního spisu) na objednávku žalobkyně. Z vyrozumění Policie o postupu šetření (č.l. 66 – 71) nic podstatného nevyplynulo. Vyrozuměním z 10. 6. 2016 (č.l. 72) byl žalovaný vyrozuměn, že provedením prací na jeho pozemku nedošlo ke spáchání trestného činu nebo přestupku, případné škody na pozemku jsou uplatnitelné u soudu pořadem práva.

21. Ve věci žumpy žalobkyně na svém pozemku si žalovaný stěžoval u Správy CHKO Slavkovský les dopisem z 27. 7. 2015 (č.l. 95 spisu z předchozího odstavce odůvodnění). Z návrhu na dohodu z 6. 9. 2015 na vydání věcí (č.l. 111) vyplynulo, že mezi účastníky je spor o věci darované otcem účastníků žalovanému (které měla dle žalovaného mít žalobkyně ve svém držení), aniž by to mělo význam pro rozhodnutí této věci (v tomto smyslu bylo nadbytečné provedení důkazu darovací smlouvou z 29. 10. 2013 z č.l. 112). Uvedená žumpa byla před provedením prací 10/ 2015 poškozena (popř. odkryta, záleží na úhlu pohledu), jak uváděla ve své výpovědi žalobkyně a svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] (a připouštěl žalovaný, byť ten vylučoval úmysl poškodit) a jak vyplývalo z dopisu z 10. 10. 2016 (č.l. 97 soudního spisu) a je též zřejmé z fotografií hranice p.p. [číslo] s p.p. [číslo] z roku 2015 (např. foto č.l. 73 soudního spisu).

22. Uvedeného poškození se týkaly fotografie z DVD (č.l. 166) ze složky 2015 (fotografie č. 1 – 8, 10, 12 a v listinné podobě fotografie č.l. 124 soudního spisu), ze kterých byly zřejmé koleje na p.p. [číslo] nahrnutí zeminy u plotu a brány, důsledky zaslepování vodovodu (včetně operací se skružemi); důsledky prací v 10/ 2015 a stav žumpy na pozemku žalovaného byly zřejmé i z fotografií na DVD z č.l. 193 soudního spisu.

23. Předmětné žumpy se týkal soudní spor vedený zdejším soudem pod sp. zn. 41 C 197/2016, ve kterém bylo rozhodnuto nejprve rozsudkem z 1. 10. 2020, s.j. 41 C 197/2016-336 (č.l. 242 soudního spisu) o zřízení služebnosti k tíži p.p. [číslo] rozsudkem soudu II. stupně z 4. 3. 2021, č.j. 14 Co 6/2021-393 (č.l. 279) bylo rozhodnutí soudu I. stupně změněno tak, že žaloba byla zamítnuta, protože jímka byla sice zřízena oprávněně (na základě souhlasu vlastníka pozemku, šlo tedy nejspíše o výprosu), ale souhlas byl odvolán; žalobkyně měla s dočasností souhlasu počítat. Rozhodnutí soudu II. stupně nabylo právní moci. Z uvedených rozhodnutí skutečně nevyplývalo, že by jímka byla zřízena bez souhlasu vlastníka pozemku (a že by šlo o černou stavbu). O odstranění uvedené žumpy bylo rozhodováno Městským úřadem Teplá, Stavebním úřadem z 21. 2. 2022, čj. Tep/0894/2022 4 (čl. 98) jako nepovolené, dodatečné povolení bylo vyloučeno vztahem dotčených osob k pozemku).

24. B) Poškození plotu a odkutálení sudů v 12/ 2022 až 1/ 2023 žalobkyní a [jméno] [příjmení]. Ze spisu města Toužim – přestupkové komise č.j. 1513/2023 soud zjistil, že žalovaný oznámil, že žalobkyně a její syn [jméno] [příjmení] poškodili a přemístili plot tvořený paletami a odkutáleli kovové sudy na pozemku žalovaného v období od 21. 12. 2022 do 2. 1. 2023. Z úředního záznamu o podání vysvětlení z 2. 1. 2023 (žalobkyně, č.l. 2) vyplynulo, že žalobkyně společně s manželem a synem prováděla úklidové a jiné činnosti a zajistila si přístup na p.p. [číslo] za účelem nafocení a ohodnocení stavby, kterou žalovaný chce odkoupit od žalobkyně (přístup je možný pouze z pozemku žalovaného); úřední záznam z 2. 1. 2023 (č.l. 4) obsahoval informaci o zničení plotu a odkutálení (nepoškozených) sudů (situace byla zřejmá z úředního záznamu o ohledání místa přestupku z 2. 1. 2023, č.l. 5 a připojené fotodokumentace; dále též z fotografií založených na DVD č.l. 193 soudního spisu a na fotografiích na č.l. 132, 133 soudního spisu). Z usnesení o odložení přestupku z 28. 4. 2023 (bez č.l., i č.l. 225 soudního spisu) soud zjistil, že komise odložila přestupek, protože oznámení žalovaného neodůvodňují zahájení řízení o přestupku (nejde o přestupkové jednání, ale o sousedský spor, který má být řešen v občanskoprávním řízení); z žádosti z 11. 1. 2023 (č.l. 14) vyplývalo ocenění poškození plotu v ceně 1 200 Kč; zpráva žalovaného (č.l. 15) s fotografiemi (č.l. 16 a násl., též foto č.l. 116 soudního spisu) se týkala omezení přístupu žalovaného na p.p. [číslo] z p.p. [číslo]), což však nemělo pro rozhodnutí soudu význam (případné porušování práva žalovaného na užívání pozemku žalobkyně je uplatnitelné pořadem práva). Ze záznamu o prohlídce (č.l. 158 a 159 soudního spisu), zápisu o poškození (č.l. 160 soudního spisu) vyplývalo, že žalovaný uplatnil uvedené poškození u Generali pojišťovny a.s. jako pojistnou událost.

25. C) Poškození plotu žalovaného 30. 7. 2022 [jméno] [příjmení]. Spis města Toužim – přestupkové komise č.j. 1060/2023 obsahoval oznámení přestupku z 7. 10. 2022 žalovaným (č.l. 1), konkrétně že 30. 7. 2022 došlo k poškození plotu žalovaného na p.p. [číslo] v souvislosti s vývozem odpadní jímky na tomto pozemku [jméno] [příjmení]. Z úředního záznamu o podání vysvětlení z 14. 9. 2022 (žalovaným, č.l. 2) vyplývalo, že žalovaný uplatňoval škodu způsobenou v souvislosti s vyvezením jímky v ceně 17 130 Kč; v úředním záznamu o podaném vysvětlení z 25. 9. 2022 (č.l. 4) žalobkyně uvedla, si není vědoma protiprávního jednání [jméno] [příjmení], žalobkyně vlastní jímku na pozemku žalovaného. Z fotodokumentace z 1. 8. 2022 (č.l. 14 a násl.) vyplýval stav okolí jímky žalobkyně na p.p. [číslo] k uvedenému datu (poškození přilehlého plotu rozrytí místa vstupu do jímky). Z vyrozumění z 23. 10. 2022 (č.l. 39) a z 29. 8. 2022 (č.l. 40) soud zjistil, že po prošetření věci byla věc postoupena Policií správnímu orgánu k projednání případného přestupku. Z vyrozumění o odložení přestupkové věci z 28. 7. 2023 a z usnesení o odložení přestupku z 9. 3. 2023 (bez č.l., i č.l. 224 soudního spisu) soud zjistil, že došlo k odložení, protože oznámení neodůvodňovalo zahájení řízení o přestupku nebo předání věci. K uvedenému spisu je třeba doplnit, že se netýkal uplatňovaných jednání žalobkyně ale jejího manžela (tedy takové jednání nemohlo odůvodňovat opatření vůči žalobkyni). 26. [právnická osoba] dopisem z 30. 8. 2022 (č.l. 32 soudního spisu) oznámila v souvislosti s uvedeným skutkem žalovanému poskytnutí pojistného plnění 16 130 Kč (s odečtením spoluúčasti 1 000 Kč); z uvedeného sice vyplývá, že ke škodě na majetku žalovaného došlo, ale s ohledem na předmět šetření souvisel vznik škody s vyvezením jímky manželem žalobkyně, tedy pro vyhodnocení změny poměrů byla uvedená věc nepoužitelná (šlo o zajišťování prací na sousední nemovité věci a nikoli žalobkyní).

27. D) Poškození eternitových šablon, odcizení okapových rour, vypuštění vody (poškození sudů). Ve věci Policie, OO Teplá č.j. KRPK-32640-19/P 2021 -190320 (č.l. 2) bylo 11. 5. 2021 rozhodnuto o odložení věci, protože se nepodařilo zjistit skutečnosti odůvodňující podezření, že skutek spáchala určitá osoba. Z úředního záznamu z 19. 4. 2021 (č.l. 3) vyplývalo, že žalovaný oznámil telefonicky poškození věcí (mezi 17. 4. a 19. 4. 2021): rozlámání eternitových šablon (byly opřeny o dřevěný plaňkový plot), poškození okapového svodu u přístřešku, odšroubování výpustného ventilu na plastové nádrži (a související únik 750 l vody). Z úředního záznamu z 4. 5. 2021 (č.l. 4) vyplynulo, že žalobkyně o poškození šablon, okapové rouře a vypuštění nádrže žalovaného nic neví. Konkrétní stav věcí po oznámení byl zřejmý z úředního záznamu o ohledání místa přestupku z 19. 3. 2021 (č.l. 9). Z vyčíslení škody z 30. 6. 2021 soud zjistil, že zjištěná výše škody byla odhadnuta na 5 537 Kč (včetně dodatečně oznámeného poškození platové nádrže).

28. E) Poškození elektrické přípojky, zaslepení odpadního potrubí a externího přívodu vzduchu (a znečišťování veřejného prostranství). Spis Města Toužim – přestupkové komise č.j. 4042/2020 PŘ28/20 se týkal uvedených jednání připisovaných žalovaným žalobkyni. Usnesením uvedené komise z 28. 4. 2023 (č.l. 7 správního spisu, č.l. 226 soudního spisu) došlo k zastavení řízení, protože spáchání skutků nebylo žalobkyni jako obviněné prokázáno (první tři skutky) a protože není skutek přestupkem (poslední skutek – znečišťování prostranství); usnesení nabylo právní moci 30. 6. 2023. Z protokolu o ústním jednání z 28. 4. 2023 (č.l. 15) nevyplynulo ve vztahu k důvodům, pro které by věcné břemeno mělo být zrušeno, nic podstatného (účastníci jen opakovali svou argumentaci představenou i v tomto řízení – tedy žalobkyně nepopírala poškození elektrické přípojky při pracích rodiny žalobkyně, popírala poškození odpadního potrubí a externího přívodu vzduchu; žalovaný poukazoval na přiznání žalobkyně Policii). Z mapy z 22. 10. 2017 (č.l. 63) se zákresem vedení sice mohla vyplývat vědomost žalobkyně o poloze vedení elektřiny (i když mapu měl vyhotovovat syn žalobkyně, nikoli žalobkyně), avšak pro toto řízení neměla tato skutečnost žádný význam (není vztah mezi uvedeným poškozením a výkonem práva odpovídajícího věcnému břemeni žalobkyní). Z fotografie (čl. 64, 65) vyplývalo poškození elektrického kabelu, z fotografií z 15. 6. 2020 (č.l. 75, 76, 77), z fotodokumentace (č.l. 155 a násl.) a z fotodokumentace (č.l. 111 – 115/) vyplývalo totéž; uvedené události se týkaly též fotografie ze složky 2020 (DVD č.l. 166), byť z nich další podstatné okolnosti nevyplývaly (např. otázka zásahu do výkonu práva žalovaného k pozemkům žalobkyně není pro posouzení této věci podstatná).

29. Z uplatnění nároku poškozeného z 27. 5. 2021 (č.l. 97 správního spisu) s přílohami vyplývala výše škody, kterou v souvislosti s vytýkanými jednáními žalovaný uplatňoval a vynaložil, aniž by to pro rozhodnutí soudu ve věci mělo význam. Z dopisu z 27. 1. 2021 (č.l. 52) vyplynulo ukončení šetření pojistné události (vandalismus – poškození potrubí) a žalovanému bylo vyplaceno pojistné plnění 8 092 Kč (ze škody 9 092 Kč) a z dopisu z 28. 5. 2021 (č.l. 79) vyplynulo vyplacení pojistného plnění 20 928 Kč (v souvislosti s vytýkanými skutky).

30. Ze zprávy ČEZ Distribuce z 31. 7. 2020 (č.l. 99 správního spisu) nevyplývalo pro rozhodnutí soudu nic podstatného; z potvrzení (č.l. 101) a ze zprávy o revizi elektrické instalace (č.l. 102) vyplývalo, že elektrická přípojka do budovy žalovaného byla zrevidována jako odpovídající předpisům. I kdyby žalobkyně byla uznána vinnou přestupkem, nemohlo by to vést ke zrušení věcného břemene (vizte argumentace v právním hodnocení).

31. Z faktury z 15. 6. 2020 (č.l. 123 správního spisu) vyplývalo, že žalobkyně požadovala po žalovaném úhradu nákladů na práce při odstranění majetku žalovaného z p.p. [číslo] (práce sedmi osob po dobu tří hodin); uvedená skutečnost neměla pro rozhodnutí soudu význam, protože se netýkala výkonu práva žalobkyně k majetku žalovaného (vyplývá z ní pouze, že uvedené„ akce“ se účastnila širší rodina žalobkyně). Stížnost z 23. 9. 2015 (č.l. 136) neměla pro rozhodnutí soudu význam (otázka řádnosti použitého materiálu přesahovala rámec tohoto řízení).

32. Z prohlášení k darovacím smlouvám z 30. 12. 2008 (č.l. 141 správního spisu) vyplývalo, že Ing. [jméno] [celé jméno žalovaného], otec účastníků prohlásil, že darovací smlouvu o darování nemovitých věcí žalobkyni podepsal pod nátlakem (ze strany Ing. [jméno] [příjmení]).

33. Listiny záznam o zahájení úkonů trestního řízení z 7. 9. 2020 (č.l. 10 správního spisu), protokoly o podání vysvětlení z 17. 9. 2020, z 17. 7. 2020 (č.l. 11, č.l. 24), z 28. 9. 2020 a z 30. 8. 2020 (č.l. 29, 38), doplnění tvrzení z 7. 9. 2021 (č.l. 60), svědecká výpověď žalovaného z 29. 7. 2021 (č.l. 67), úřední záznam o podání vysvětlení z 17. 6. 2021 (č.l. 88), úřední záznam o ohledání místa přestupku z 3. 11. 2020 (č.l. 153) nebyly jako důkaz provedeny, protože žalovaný na jeho provedení netrval a protože nemohly pro rozhodnutí soudu přinést žádné (další) skutečnosti, které by ho mohly ovlivnit. Soud neprovedl důkaz úředním záznamem o podání vysvětlení z 15. 9. 2020 [jméno] [příjmení] (č.l. 156 soudního spisu) ve věci prací zajišťovaných žalobkyní na p.p. [číslo] p.p. [číslo] (úprava terénu a přemisťování věci), protože uvedené události (skutek) vyplývaly z uvedeného přestupkového spisu; žalovaný, který tento důkaz označil, na jeho provedení navíc netrval.

34. I když z úředního záznamu z 9. 11. 2020 (č.l. 150) a z 28. 9. 2020 (č.l. 29 správního spisu) a z odevzdání věci k projednání přestupku z 6. 10. 2020 (č.l. 148) vyplývá, že žalobkyně připustila svou osobní odpovědnost za vytýkané jednání zaslepení odpadní trubky, zaslepení externího přívodu vzduchu a dále připustila poškození kabelu při úpravě terénu, přestupková komise vyhodnotila provedené důkazy tak, že vinu žalobkyni prokázat nelze. Z pokynu Krajského státního zastupitelství v Plzni z 12. 8. 2021 sice vyplynulo, že došlo při vyšetřování k pochybení, pokud nebyla osvětlena výše škody a pokud nedošlo k šetření vědomosti žalobkyně o povaze potrubí a o možných důsledcích zásahu do potrubí pro živost a zdraví, avšak uvedené skutečnosti nedošly významu v souvislosti konečným rozhodnutím o skutcích (kladených žalobkyni za vinu).

35. Ke všem uvedeným skutkům (A/ - E/) byli účastníci (a k některým též svědci označení žalobkyní) vyslechnuti, aniž se podařilo zjistit další skutečnosti nad rámec vyplývající z policejních a přestupkových spisů.

36. Poškození fasády a rozsypání popela. Soud neprovedl důkaz listinami ve spise Policie č.j. KRPK-44060-5/P 2021 -190320, protože skutečnosti týkající se prošetřovaného skutku (poškození fasády a vysypání popelu) byly zřejmé z fotodokumentace; účastníci další listiny ze spisu neoznačili: byly zřejmé z fotografií na DVD (č.l. 193), aniž by však v řízení vyšlo najevo, kdo uvedené způsobil.

37. Poškození zadní brány. Z fotografií č.l. 96, č.l. 103 (a z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení]) vyplývalo, že manžel žalobkyně a její syn si zjednali přístup na p.p. [číslo] přes zadní bránu v souvislosti s návštěvou garáže (s traktorem); jednalo se sice o svémocný postup (na místě bylo uplatnění práva žalobkyní), avšak ani žalovaný se nedomáhal ochrany svého vlastnického práva (např. pro promlčení věcného břemene).

38. Odstranění závory z p.p. [číslo]. Z map z č.l. 92 – 94, z fotografií z DVD (č.l. 193), z fotografie č. 14 z DVD (č.l. 166) a z výpovědi žalovaného vyplývalo, že žalovaný z p.p. [číslo] odstranil závoru bránící v přístupu na cestu na p.p. [číslo] umístil ji při hranici p.p. [číslo] s tím, že uvedenou závoru má ve svém držení žalobkyně, což žalobkyně potvrdila a současně rozporovala práva žalovaného k závoře; vyplývalo to i z vyrozumění Policie z 2. 9. 2015 o odložení věci žalovanému (č.l. 30), kterým se chtělo pouze říci, že nevyjasněný vztah účastníků k věci nemá být předmětem šetření Policií (ale soudem) – jde tedy o výraz konfliktních vztahů (jeden účastník závoru demontuje a druhý si ji odnese), ale ne o zjevnou neúctu k majetku druhého (žalobkyně netají, že závoru má ve svém držení).

39. Fotopasti. Z fotografií na DVD (čl. 193) a na č.l. 86, 87, 88 vyplývalo osazení fotopasti (popř. kamery) mířící na pozemek žalovaného (žumpu) s tím, že z výpovědi žalovaného vyplývalo, že i on chrání svůj majetek osazením fotopastí (byť prý nevede k zásahům o osobnostní sféry žalobkyně a dalších osob). Je přirozené, že v případě poškozování majetku se vlastníci snaží zajistit svůj majetek přiměřeným způsobem. I když soudu nepřísluší posuzování splnění předpokladů (s ohledem na ochranu soukromí třetích osob), pak se zdá být takový postup obecně pochopitelný, aniž by z něj bylo možno dovozovat změnu poměrů ve vztahu k výkonu věcného břemene jízdy.

40. Poškození svodů a stavební práce na pozemku žalobkyně. Z uvedeného DVD (č.l. 193) vyplývalo též poškození svodů na nemovitostech žalovaného, aniž by z nich vyplývalo, kdo se uvedeného poškození dopustil. Dále z uvedeného DVD byly zřejmé stavební práce žalobkyně u hranice pozemků účastníků s tím, že pro rozhodnutí věci posouzení oprávněnosti prací (a jejich vlivu na pozemek žalovaného), včetně vyhodnocení vlivu potrubí odhaleného výkopem nebylo významné.

41. Koleje na p.p. [číslo]. I když z fotografií z DVD (č.l. 166), složky 2015 (a obdobných fotografií na DVD č.l. 193) a dále z fotografií č.l. 117, 118 vyplývalo, že na pozemku žalovaného byly zřejmé„ koleje“ (vytlačené stopy vzorku pneumatik) po jízdě motorového vozidla, nebylo potřebné pro rozhodnutí věci zjišťování majitelů (provozovatelů) motorových vozidel na pozemku žalobkyně. Užívání p.p. [číslo] žalobkyní nebo třetími osobami mimo rámec věcného břemene je řešitelné jiným způsobem (negatorní žalobou vlastníka proti osobě překračující oprávnění k pozemku žalovaného).

42. Pokud jde o zneužívání věcného břemene žalobkyní (zvýšení počtu jízd), nic takového z provedených důkazů nevyplynulo. Naopak od roku 2015 žalobkyně právo jízdy nevyužila (s ohledem na bránění žalovaným, které bylo precizováno výstavbou plotu na hranici p.p. [číslo]). Je pravda, že z provedených důkazů vyplývalo užívání pozemku p.p. [číslo] v roce 2015 provozovatelem sádek (e-mail z 6. 5. 2015, č.l. 128, fotografie za složky 2015 týkající se pohybu automobilu pana [příjmení]), aniž by však bylo prokázáno, že by k tomu dala souhlas (nebo pokyn) žalobkyně; ostatně toto užívání se týkalo roku 2015 (do té doby vyřizoval režim průjezdu otec, poté žalovaný začal v průjezdech bránit), a tedy nemohlo být aktuální pro úvahy o změně poměrů v roce 2022 (2024), tedy v době podání žaloby (a rozhodnutí soudu o žalobě). Z fotografií z roku 2015 (DVD č.l. 166) by mohly vyplývat důsledky užívání pozemku i dalšími osobami (kromě žalobkyně, zejména pokud šlo o vozidla na pozemku žalobkyně – foto č. 1, 2, popř. č. 3 ze složky 2015, dále částečně shodná fota č.l. 69 – 71, 74), avšak jednalo se spíše o pokračování praxe zavedené do roku 2015, v roce 2015 již nepokračovalo (již s ohledem na opatření žalovaného při výstavbě plotu a brány).

43. Ze složky Ostatní na DVD (č.l. 166) nevyplývaly žádné další podstatné skutečnosti. Fotografie týkající se oblečení otce účastníků neměly ke sporu účastníků přímý vztah, fotografie týkající se odcizení materiálu nebyly pro rozhodnutí soudu podstatné (vlastnické právo k materiálu nebylo třeba v této souvislosti řešit) a opatření týkající se jímky na p.p. [číslo] již dostatečně vyplývaly z výslechů dotčených osob, výše uvedených fotografií a listin.

44. Ve vztahu k tvrzení žalovaného o změně poměrů v souvislosti s věcným břemenem žalobkyně dospěl soud k dále uvedeným dílčím skutkovým závěrům. Je tedy zřejmé, že a) existují konfliktní vztahy účastníků, avšak není dána souvislost těchto rozporů s výkonem práva odpovídajícího věcnému břemeni žalobkyní (uvedené spory nevyvěrají z výkonu věcného břemene a ani s ním zjevně nesouvisí). Důvodem je spíše rozdělením majetku rodiči účastníků mezi účastníky, které vyvolávají reálné problémy i problémy dané reakcemi na akce druhé strany. Věc A) měla vztah k žumpě, věc B) s přístupem ke garáži (nikoli však jízdou), věc C) se netýkala žalobkyně a měla souvislost se žumpou, věc D) se nepodařilo vyjasnit, mohla však mít vztah s přístupem ke garážím (nikoli s výkonem věcného břemene; přístup do garáží žalobkyně je třeba nepochybně nějakým způsobem zajistit a je otázka, že právo průjezdu je vhodným nástrojem; ani zrušení věcného břemene na potřebě přístupu nic nemění, protože v řízení nebylo uplatňováno, že garáž lze obsluhovat z pozemků žalobkyně), věc E) souvisela se sporem účastníků o umístění věcí na pozemku žalobkyně a realizaci práv žalovaného k majetku žalobkyně a výkonu nabytých práv k součástem své nemovité věci). Souvislost s věcným břemenem by mohly mít pouze„ koleje“ na p.p. [číslo] u kterých však nebylo určeno jednoznačně, že by za ně odpovídala žalobkyně (ostatně k jejich uplatnění došlo až s odstupem sedmi let).

45. Pokud jde o b) protiprávní jednání žalobkyně bez souvislosti s výkonem věcného břemene, pak uvedená jednání nebyla žalobkyni převážně prokázána (ať již v přestupkovém a při šetření oznámení a dále v nalézacím soudním řízení) a dále pak nemohou vést k omezení práv žalobkyně, protože nelze potvrdit (i v případě hypotézy odpovědnosti žalobkyně), že by protiprávní jednání žalobkyně ve věcech A) – E) a v dalších věcech škod na majetku označených žalovaným (a probíraných výše) mohlo vést k sankčnímu zrušení věcného břemene; sice z policejního spisu se podává přiznání žalobkyně k jednomu z vytýkaných poškození v rámci věci E), žalobkyně nikdy nebyla odsouzena za přestupek nebo trestný čin (a civilní řízení nemůže takový nedostatek zhojovat). Pokud jde o věc A), pak ji sice nepochybně zajišťovala žalobkyně, ale týkala se prací na součásti vlastní nemovitosti (§ 1021, § 1022, § 1037 o.z.) a jejich oprávněnost je složitější otázkou (která může být do určité míry oddělená od případné odpovědnosti za vznik újmy na nemovité věci žalovaného); ostatně vzniklé škody na pozemku nesouvisely nijak s právem průjezdu a toto právo ke zjednání přístupu nesloužilo. U dalších uplatňovaných poškození není (osobní) odpovědnost žalobkyně zřejmá, byť lze souhlasit s vývody žalovaného, že si lze jen těžko představit motiv jiného obyvatele [část obce] (mimo okruh rodiny žalobkyně); z toho však neplyne odpovědnost za protiprávní jednání, které musí být prokázáno konkrétní osobě za konkrétní jednání (v řízení nebyla konkrétní odpovědnost žalobkyně prokázána). Pokud jde o spor o závoru, pak nic účastníkům nebránilo spor o vlastnické právo řešit v řízení před soudem (není to jednoznačné s ohledem na dřívější umístění závory na obecním pozemku a na okolnosti jejího zřízení).

46. Pokud jde o c) škodu vznikající právem průjezdu, pak (jak již bylo řečeno) žalobkyně od roku 2015 pozemkem nejezdila, a tedy tímto způsobem nemohla žádná škoda vznikat.

47. Pokud jde o d) zvýšení počtu průjezdů pozemkem, pak po roce 2015 k průjezdům nedochází s ohledem na zábrany žalovaného. Ostatně žalobkyně nemůže bránit dalším osobám v zásazích do práv žalovaného (to platilo např. ve vztahu k nájemci rybníků a sádek v roce 2015).

48. Vztah výkonu práv žalobkyně odpovídajících věcnému břemeni k výkonu jiného obdobného práva žalovaného není dán. I kdyby žalobkyně žalovanému ve výkonu bránila, jako že to není podstatné a ani to nebylo v řízení prokázáno (přes existenci prostupných zábran), pak to neznamená, že by žalovaný bránit (v reakci na to) mohl. Ostatně nová právní hmotně právní úprava bránění ve výkonu práva odpovídajícího věcnému břemeni aprobuje ve smyslu založení počátku běhu zkrácené promlčecí doby, byť odpovědnost za bránění může založit odpovědnost za újmu oprávněné osoby (nejde tedy jednoznačně o jednání v souladu s právem, jen se uvedenému jednání dávají právní účinky s ohledem na dlouhodobost bránění). V tomto ohledu byly nadbytečné důkazy, které se takovým bráněním zabývaly (fotografie č.l. 82, 83, 84, 85, složka 2020 na DVD č.l. 2020).

49. Z výpovědí účastníků vyplývalo, že již před obdarováním byly mezi účastníky rozpory, které se týkaly konkrétní podoby rozdělení rodinného majetku. Soud dospěl k dalšímu dílčímu skutkovému závěru, že pokud jde o namítanou změnu (poměrů), pak byly zjištěny výše uvedené konflikty účastníků a dále škody na majetku žalovaného, které přímo nesouvisely s výkonem práva odpovídajícího věcnému břemeni (žalobkyní).

50. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně žalovaného vyzývala před podáním žaloby k dobrovolnému splnění povinnosti (strpět výkon práv žalobkyně).

51. Z rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Cheb z 8. 12. 2022 (č.l. 89) vyplynulo, že účastníci vedli spor o změnu údajů v katastru nemovitostí), aniž by bylo možné dovodit význam pro tento spor (rozhodnutí nemělo vztah k právu žalobkyně, které bylo předmětem tohoto sporu). Ze zprávy ombudsmana z 24. 10. 2023 (č.l. 308) nic ve vztahu k předmětu řízení nevyplývalo; i pokud došlo v postupu správních orgánů k pochybením, nemůže to ovlivňovat průběh tohoto řízení (nebo bez dalšího pravomocná rozhodnutí správních orgánů)

52. Z fotografie z ledna 2023 (č.l. 110, poškozené sudy) nic konkrétního ve vztahu k projednávané věci nevyplývalo (nebylo zřejmé ani původní umístnění sudů ani jejich poškození), totéž platí pro sdělení města Teplá z 14. 12. 2015 (č.l. 114). Rekapitulace vztahů (č.l. 123) se netýkala vztahů mezi účastníky (ale mezi žalobkyní a rodiči účastníků), nadto se konflikty týkaly období výrazně předcházející dobu rozhodnutí soudu. E-mail z 18. 7. 2011 (č.l. 28) manžela žalobkyně otci účastníků neměl pro rozhodnutí soudu význam, protože se týkal konfliktních vztahů v rodině (po obdarování účastníků); totéž platí i pro požadavky rodičů žalobkyně na vydání movitých věcí (z 12. 10. 2014, č.l. 32, z 16. 10. 2013, č.l. 33), protože se netýkaly vztahu účastníků a navíc i vztahů týkajících se výkonu práva věcného břemena žalobkyní.

53. Soud jako důkaz neprovedl (přes návrh žalovaného) důkazy výpisem z katastru nemovitostí ohledně nemovitých věcí ve vlastnictví žalobkyně k.ú. [část obce] u [část obce] (protože v rozsahu potřebném pro rozhodnutí byly vlastnické vztahy účastníků k nemovitým věcem v k.ú. [část obce] u [část obce] nesporné), 8 ks fotografií z přílohové obálky (které byly nahrazeny fotografiemi v elektronické verzi s informací o datu pořízení), žádostí zást. žalovaného z 11. 11. 2022 OSZ (č.l. 38; listina byla s ohledem na dostupnost přestupkových a vyšetřovacích spisů nadbytečná), kopií katastrální mapy (č.l. 95; ta byla k dispozici v jiné podobě a ve věci bylo provedeno místní ohledání), fotografiemi (č.l. 81, č.l. 175 – 177; s ohledem na jejich duplicitu), spisy Stavebního úřadu v Teplé označenými v podání žalovaného z 7. 2. 2023 (s ohledem na nadbytečnost pro potřeby rozhodnutí na půdorysu vymezeném žalobami), potvrzením o provedení platby z 31. 1. 2023 (č.l. 111; důkaz nesouvisel přímo s předmětem sporu), výpisem z účtu (č.l. 119; důkaz nesouvisel přímo s předmětem sporu), dopisem z 16. 10. 2013 (č.l. 267; důkaz nesouvisel přímo s předmětem sporu, týkal se sporů mezi žalobkyní a rodiči účastníků), seznamem věcí (č.l. 268; dtto dopis z 16. 10. 2013), výslechem svědka [jméno] [příjmení] (protože svědek nemohl k okolnostem úprav žumpy a vodovodu uvést nic dalšího nad rámec skutkových zjištění) a dále výše uvedenými listinami z přestupkového spisu přestupkové komise Města Toužim č.j. 4042/2020.

54. Soud převzal za svůj skutkový závěr ve věci skutečnosti nesporné a dále dílčí skutkové závěry o sporných skutečnostech.

55. Soud dospěl k právnímu závěru: Podle § 151n odst. 1 z. č. 40/1964 Sb. ve znění účinném k datu uzavření darovací smlouvy se zřízením práva odpovídajícího věcnému břemeni (dále jen„ o.z. 64“) věcná břemena omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet, nebo něco konat. Práva odpovídající věcným břemenům jsou spojena buď s vlastnictvím určité nemovitosti, nebo patří určité osobě. Podle § 151o odst. 1 o.z. věcná břemena vznikají písemnou smlouvou, na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví, schválenou dohodou dědiců, rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona. K nabytí práva odpovídajícího věcným břemenům je nutný vklad do katastru nemovitostí.

56. Podle § 3028 odst. 2 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jako i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nebytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle § 3036 o.z. podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jako i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

57. Podle § 1276 odst. 1 o.z. služebnost cesty zakládá právo jezdit přes služebný pozemek jakýmikoli vozidly. Podle § 1258 o.z. služebnost zahrnuje vše, co je nutné k jejímu výkonu. Není-li obsah nebo rozsah služebnosti určen, posoudí se podle místní zvyklosti; není-li ani ta, má se za to, že je rozsah anebo obsah spíše menší než větší. Podle § 1259 o.z. kdo je oprávněn ze služebnosti, může se domáhat ochrany svého práva; § 1040 až 1043 se použijí obdobně. Podle § 1042 o.z. vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

58. Podle § 609 věta první z. č. 89/2012 Sb. (dále jen „o.z.“) nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Podle § 610 odst. 1 věta první o.z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Podle § 611 věta první o..z. promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Podle § 619 odst. 1 o.z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle § 619 odst. 1 o.z. právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Podle § 633 odst. 1 o.z. brání-li osoba zavázaná z věcného břemene výkonu práva, promlčí se věcné břemeno, pokud oprávněná osoba neuplatní své právo do tří let.

59. Věcné břemeno bylo zřízeno písemnou smlouvou podle § 151n odst. 1, § 151o odst. 1, odst. 2 o. z. 1964. Práva a povinnosti z věcného břemene se od 1. 1. 2014 nepochybně řídí o.z., včetně ustanovení, která upravují promlčení práv (§ 3028 odst. 2, § 3036 o.z.). Soud v rámci dokazování zjistil, že věcné břemeno mělo sloužit k zajištění průjezdu p.p. [číslo] v k.ú. [část obce] u [část obce] na pozemky ve vlastnictví žalobkyně a dále k obsluze garáží na pozemku žalobkyně, které však byly přístupné pouze z p.p. [číslo] v k.ú. [část obce] u [část obce]. Protože text smlouvy je pouze obecný, soud musel vyložit (§ 555 odst. 1, § 556 dost. 1, odst. 2 o.z.), jaký je obsah a rozsah věcného břemene případného zohlednění místní zvyklosti (to je způsob vyjádření novou právní úpravou, přesto odpovídá praxi realizované do 31. 12. 2013, za účinnosti o.z. 64). Pokud bylo sjednáno právo průjezdu ve prospěch žalobkyně, pak toto právo svědčí pouze a jenom žalobkyni, nikoli jiným osobám, byť některá oprávnění spojená s průjezdem nemůže žalobkyně (s ohledem na nedostatek oprávnění, tj. fakticky) vykonávat – např. řídit traktor (garáž však lze využívat i parkování osobních aut a skladování materiálu); jde o osobní věcné břemeno spjaté s osobou oprávněné. Obsah věcného břemene zahrnoval pouze průjezd (jízdu) po pozemku p.p. [číslo] v k.ú. [část obce] u [část obce], nikoli již chůzi; to je zřejmé i v porovnání mezi oběma darovacími smlouvami, kterými účastníci nabyli nemovité věci a související práva odpovídající věcným břemenům (průjezd x chůze). Nelze totiž říci, že právo jízdy (průjezdu) zahrnuje též právo chůze (průchodu), čemuž svědčí i dnes platná úprava věcných břemen (rozlišuje právo cesty a právo stezky). Pokud je k výkonu práva průjezdu chůze nezbytná, má být vykonávána pouze v co nejmenším rozsahu (např. otevření vrat garáží, uzavření vrat garáží, průchod do garáže za účelem jízdy; chůze však sama o sobě výkonem práva průjezdu nebyla). Rozsah věcného břemene sice nebyl nijak omezen, s ohledem na účel sjednání věcného břemene je zřejmé, že právo průjezdu zahrnuje pouze jízdu po zřízené cestě pozemkem a jízdu do garáže a z garáže za využití existující cesty p.p. [číslo] v k.ú. [část obce] u [část obce] (a související obslužné úkony, pokud přímo souvisí s právem průjezdu a jsou k jeho výkonu nezbytné).

60. Stanovisko o aplikovatelnosti promlčení podle o.z. na věcná břemena vzniklá do 31. 12. 2013 je potvrzováno i rozhodnutím Okresního soudu v Hodoníně z 13. 6. 2023, sp. zn. 4 C 34/2023 (publikované v ASPI) a dále i rozhodnutím Nejvyššího soudu z 27. 10. 2020, sp. zn. 22 Cdo 1491/2019 a rozsudkem Nejvyššího soudu z 25. 2. 2021, sp. zn. 22 Cdo 3614/2020 (publikovanými, stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu, na www.nsoud.cz)

61. Pokud jde o otázku promlčení věcného břemene, je nepochybně přípustné (bez ohledu na režim vzniku věcného břemene), pokud dojde k počátku běhu promlčecí doby po 1. 1. 2014 (do března 2015 žalobkyně právo vykonávala). Předpokladem pro aplikaci § 633 odst. 1 o.z. je (soustavné) bránění ze strany vlastníka služebného pozemku a vědomost osoby oprávněné o tomto bránění s počátkem bránění po 1. 1. 2014. K uvedenému soustavnému bránění docházelo od září 2015 (zamezení, popřípadě omezení, vjezdu na p.p. [číslo] do garáží přístupných z parcely z obou stran cesty).

62. Podmínkou, aby počala běžet promlčecí doba je vyloučení nebo podstatné ztížení výkonu práva odpovídajícího věcnému břemeni. Již výstavbu plotu na hranici [anonymizováno] a [číslo] lze považovat za výrazné ztížení výkonu práva žalobkyní; ostatně sama žalobkyně potvrdila, že k výkonu práva z její strany od této doby již nedošlo (k průjezdu v plném slova smyslu ani dojít nemohlo). Pokud k tomu přistoupilo bránění v přístupu do garáží a bránění v přístupu na p.p. [číslo] z p.p. [číslo] ukládáním překážek na cestu v letech 2015 – 2019 a pak dále (v důraznější podobě vybudováním zadní brány od roku 2020 dosud), je zřejmé, že žalovaný soustavně výkonu práva žalobkyní odporoval a že uvedený odpor zásadním způsobem omezil žalobkyni v teoretickém výkonu práva na průjezd (do garáže a zpět) za současného překonání překážek umístněných žalovaným. Ustanovení § 633 odst. 1 o.z. počítá s možností obrany osoby oprávněné z věcného břemene, avšak svou obranu musí realizovat pořadem práva (nikoli pouze výzvami osobě povinné a nikoli překonáváním a odstraňováním překonatelných překážek ve výkonu práva – viz rozsudek Nejvyššího soudu z 9. 4. 2014, sp. zn. 22 Cdo 1848/2013, aplikovatelný i na právní úpravu dle o.z.).

63. Účelem úpravy běhu promlčecí doby dle § 633 odst. 1 o.z. není vyvolání stupňujícího se„ boje“ mezi osobou oprávněnou a povinnou o realizaci výkonu práva odpovídajícího věcnému břemeni, ale posouzení existence nepromlčeného práva soudem k žalobě osoby oprávněné. Protože žalobkyně uplatnila svá práva z věcného břemene až 5. 10. 2022, věcné břemeno se nejdříve 9. 9. 2018 (vizte foto„ Zamezení jízdy od návsi“ z 9. 9. 2015 ze složky DVD z č.l. 166, 2015 se zřejmými zábranami z obou stran cesty) promlčelo, byť již k 27. 5. 2015 žalovaný prokázal bránění podstatně ztěžující výkon práva (nelze však zjistit, zda do září 2015 od svého úmyslu neupustil). Trvalost jeho snahy zamezit výkon práva žalobkyně (nejpozději od září 2015) svědčí i e-mail z 9. 10 2015 č.l. 9 spisu KRPK -86754- 2015 -190320 a i umisťování informačních cedulí (na obou stranách cesty) se zákazem vstupu. Právo žalobkyně na ochranu jejího práva mohlo být u soudu uplatněno nejprve v den, kdy se o bránění dozvěděla, což muselo být v den provádění oprav žumpy a zaslepení vodovodu 10. 10. 2015, které žalobkyně objednávala a zajišťovala (§ 619 odst. 1 o.z.); tedy nejpozději k 10. 10. 2018 došlo k promlčení věcného břemene práva průjezdu, které svědčilo žalobkyni k p.p. [číslo].

64. Práva z promlčeného věcného břemene se nemohou vůči vlastníku služebného pozemku prosadit (§ § 609 věta první věta první o.z., viz rozsudek Nejvyššího soudu z 9. 4. 2014, sp. zn. 22 Cdo 1848/2013, rozsudek Nejvyššího soudu z 30. 11. 2006, sp. zn. 22 Cdo 431/2006, rozsudek Nejvyššího soudu z 28. 7. 2022, sp. zn. 22 Cdo 597/2022, článek Králík, M.: K právním následkům promlčení služebnosti, ASPI LIT303984CZ), což je důvod pro zamítnutí žaloby dle § 1042, § 1259 o.z. (na ochranu práva žalobkyně z věcného břemene); žalovaný se promlčení v řízení dovolal (§ 610 odst. 1 věta první o.z.).

65. Podle § 1299 odst. 1 o. z. služebnost zaniká trvalou změnou, pro kterou služebná věc již nemůže sloužit panujícímu pozemku nebo oprávněné osobě. Podle § 1299 odst. 2 o. z. při trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby se vlastník služebné věci může domáhat omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu.

66. Je třeba rozlišovat předpoklady promlčení věcného břemene a předpoklady pro zrušení nebo změnu služebnosti (zmiňovaný článek Michala Králíka, rozsudek Nejvyššího soudu z 28. 7. 2022, sp. zn. 22 Cdo 597/2022, článek Melzer F, Tégl, P.: K judikatuře NS ve věci výmazu promlčených limitovaných věcných práv z katastru nemovitostí, Bulletin advokacie 6/ 2020, s. 67). Okruh rozhodných skutečností nebývá zpravidla stejný a každé z uplatněných námitek (práv) odpovídá jiný návrh rozsudečného výroku. Nepoužitelná je judikatura vydaná za účinnosti o.z. 1964, která promlčení věcného břemene považovala za změnu poměrů vedoucí ke zrušení věcného břemene. Soud přisvědčil námitce žalovaného, že věcné břemeno je promlčeno, což vedlo k zamítnutí žaloby na umožnění výkonu práv odpovídajících věcnému břemeni žalobkyní. Žalovaný však uplatňoval, zřejmě subsidiárně k námitce promlčení (a s cílem vyloučit případnou náhradu), zrušení věcného břemene pro změnu poměrů (spočívající ve zhoršování vztahů mezi účastníky, protiprávním jednáním žalobkyně a její rodiny v souvislosti s výkonem práva a i bez této souvislosti a se zvýšením počtu průjezdů).

67. Podmínky pro zrušení (omezení) věcného břemene jsou upraveny po 1. 1. 2014 v § 1299 odst. 2 o.z. Judikaturní závěry ohledně důvodů pro zrušení jsou použitelné i ve věcech řídících se právní úpravou účinnou do 31. 12. 2013, jde o porovnání stavu v době rozhodování soudu se stavem v době, kdy bylo věcné břemeno zřízeno s přihlédnutí ke všem okolnostem věci (otázka změny poměrů zahrnuje, zda změna měla vliv na způsob výkonu práva, jak se projevila na užívání zatížené nemovité věci a jaký je výsledek porovnání újmy osoby oprávněné v důsledku zrušení v porovnání s újmou vlastníka povinného pozemku; viz např. usnesení Nejvyššího soudu z 27. 6. 2018, sp. zn. 22 Cdo 1793/2018, usnesení Nejvyššího soudu z 27. 5. 2015, sp. zn. 22 Cdo 4494/2014). I když skutečně nelze konfliktní vztahy vyloučit jako důvod pro rozhodnutí o zrušení (nebo omezení) věcného břemene, bude třeba rozlišovat věcná břemena, která vedou k úzkému kontaktu mezi účastníky i ve sféře soukromí (právo užívání nemovitých věcí za účelem bydlení, podnikání atp., viz rozhodnutí Okresního soudu v Jičíně z 14. 6. 2022, sp.zn. 9 C 28/2016, publikované na Beck-online.cz, týkající se užívání budovy k bydlení a rozsudek Nejvyššího soudu z 21. 2. 2010, sp. zn. 22 Cdo 82/2008, rozsudek z 1. 10. 2002, sp. zn. 22 Cdo 1624/2002). Mimořádně konfliktní vztahy mezi účastníky byly sice uvažovány i ve sporech o zrušení věcného břemene práva jízdy a chůze (rozsudek z 8. 9. 2015, sp. zn. 22 Cdo 3606/2013, rozsudek Nejvyššího soudu z 27. 6. 2018, sp. zn. 22 Cdo 1793/2018, rozsudek Nejvyššího soudu z 26. 4. 2017, sp. zn. 22 Cdo 497/2017), avšak bylo požadováno, aby vznik konfliktních vztahů vedl k důsledkům pro užívání nemovitosti věcným břemenem zatížené (tj. p.p. [číslo]). Věcná břemena spojená s užíváním pozemků (právo cesty anebo jízdy) sice vedou ke kontaktům mezi osobou oprávněnou a povinnou, avšak i v případě jejich zrušení by konflikty mezi účastníky (s ohledem na vlastnictví nemovitých věcí, které spolu sousedí) nebyly (a nebudou) odklizeny, protože uvedená práva jsou zpravidla výrazem sousedství (jako v posuzované věci).

68. Soud předně neshledal existenci trvalé změny, protože konflikty mezi účastníky (a účastníky a dárci) existovaly již v době darování, jak vyplývá z výslechu účastníků. Neměly, pravda, tolik příležitostí gradovat v souvislosti s užíváním nemovitých věcí, protože do obdarování nebyli účastníci sousedy. Pokud argumentuje žalovaný, že věcné břemeno by mělo být zrušeno proto, aby si žalobkyně nezjednávala možnost ničit majetek žalovaného, není to přiléhavé, protože žalobkyně dlouhodobě toto právo nevykonává s ohledem na opatření žalovaného, kterými zamezil, popř. omezil přístup na svůj pozemek (a přesto k poškozování majetku žalovaného dochází, byť souvislost škod s jednáním žalobkyně v řízení v souvislosti s výkonem věcného břemene převážně prokázána nebyla); alespoň v některých případech namítaných škod jsou příčinou sousedské spory vyvolané neuváženým darováním nemovitých věcí rodiči dětem (žumpa, přístavba, přístup do garáží atp.). V této souvislosti nelze souhlasit ani s tím, že by konflikty byly vyvolávány výhradě žalobkyní (žalovaný vytýkal provozování historické žumpy na svém pozemku a současně nedostatek obsluhy této žumpy, odmítal respektovat vztah mezi vodovodním vedením a provozováním nemovitostí žalobkyně, potřebu ujasnění hranice mezi pozemky účastníků a z toho vyplývajícího způsobu užívání těchto pozemků apod.). Navíc všechny tvrzené škody nelze přičítat žalobkyni, byť je třeba skutečně považovat za pravděpodobné (ne však za prokázané), že za těmito útoky stojí osoby, které mají k nemovitým věcem žalobkyně a žalovaného vztah a na ně přístup. Žalobkyně vyřizovala práce v říjnu 2015, zajišťovala práce v roce 2020 (včetně pravděpodobného podílu na poškození vedení žalovaného). Probírané věci konfliktů mezi účastníky neměly přitom přímý vztah k výkonu práva průjezdu (ani jízda stavebních strojů po pozemku žalovaného není podřaditelná pod právo průjezdu, protože účelem této jízdy nebyl„ průjezd“ ale provedení pracovních výkonů, které souvisely s jinými spory účastníků jako vlastníků nemovitých věcí a jejich součástí). Nelze tedy říci, že by události 2015 – 2023 vedly k závěru, že došlo k hrubému nepoměru mezi zatížením služebné věci a výhodou oprávněné osoby.

69. Ani rozhodnutím v této věci sousedské vztahy účastníků nekončí. Lze očekávat vznik dalších sporů, ledaže se účastníci na řešení těchto konfliktů dohodnou. Je totiž nasnadě, ať již tento spor (tyto spory) skončí ve prospěch žalobkyně, nebo žalovaného, že žalobkyně nemá zajištěn přístup do garáží přístupných z p.p. [číslo] v k.ú. [část obce] u [část obce]; není přitom podstatné, zda žalobkyně má či nemá aktuální hospodářský zájem na tomto přístupu.

70. Škody na věcech žalovaného nemají souvislost s výkonem práva k cizí věci žalobkyní a právě nedostatek souvislosti vylučuje možnost zohlednění těchto škod (mnohdy s neprokázaným vztahem k žalobkyni) pro rozhodování soudu o věcném břemenu (jeho zrušení).

71. Údajné poškozování p.p. [číslo] průjezdy již není od roku 2015 aktuální, protože k nim nedochází (pro bránu u p.p. [číslo] pro zábrany před dveřmi garáže a na cestě na p.p. [číslo] od výstavby přední brány žalobkyně právo průjezdu nerealizovala (dle svého vyjádření naposledy v březnu 2015), pro výjezd z garáže, kde byl traktor ho nerealizovala nikdy; její příbuzní po roce 2015 maximálně 1x a ani tak se nejednalo o výkon práva žalobkyně). Stejně tak navýšení počtu průjezdů. Ani průjezdy, které byly žalovaným vztahovány k roku 2015, nebyly zpravidla výkonem práva žalobkyně, protože vycházely z dosavadní praxe způsobu užívání pozemku prakticky bez regulace (i po obdarování žalovaného v roce 2008). Uvedené poškozování však k datu rozhodování soudu rozhodně netrvá, a tedy i kdyby šlo o změnu, nebyla by již aktuální. Totéž platí i pro zvýšení počtu průjezdů (který však nebyl nikdy ani kvantifikován, protože žalovaný si před rokem 2014 žádnou evidenci zřejmě nevedl, protože ponechal rozhodnutí o regulaci na vůli otce účastníků, alespoň to uvedl při své výpovědi v pozici účastníka řízení).

72. Žalovaný v řízení uplatňoval písemné prohlášení svého otce (č.l. 141 ze spisu č.j. 4042/2020), který uplatňoval nátlak na realizaci darování (manželem žalobkyně). Protože až do své smrti otec účastníků tento nátlak neuplatnil cestou práva, není možné k němu v tomto řízení přihlížet (§ 37 odst. 1 o.z. 64). Ostatně sám žalovaný vychází z platnosti darovací smlouvy, která věcné břemeno založila (a z platnosti své darovací smlouvy).

73. Protože každý z účastníků byl úspěšný v jiné části tohoto řízení (žalobkyně v řízení o vzájemné žalobě a žalovaný v řízení o žalobě), má každý z účastníků právo na náhradu řízení, ve kterém byl úspěšný (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Protože žádný z účastníků nebyl úspěšný„ ve své“ věci, nepřísluší účastníkům náhrada za zaplacení soudní poplatek.

74. Náklady řízení žalobkyně za řízení o vzájemné žalobě, ve kterém byla žalobkyně úspěšná, činí částku 98 954,86 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. c), § 6 odst. 1 a § 7 bod 5., § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý ze 29 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně devětadvaceti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 12. 7. 2023 částka 499,03 Kč představující jednu polovinu z náhrady za 80 ujetých km v částce 598,06 Kč (37,93 Kč za litr paliva dle dokladu o nákupu při průměrné spotřebě 6 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a včetně náhrady za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 81 699,03 Kč ve výši 17 156,80 Kč.

75. Náklady řízení žalovaného, jenž byl v řízení o žalobě zcela úspěšný, činí 91 926,26 Kč Tyto náklady jsou představovány náklady na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. c), § 6 odst. 1 a § 7 bod 5., § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a. t. z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý z 32 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (vyhlášení rozsudku bylo součástí jednání soudu dne 18. 3. 2024, byť před jeho realizací došlo k přerušení řízení; přísluší tedy v souvislosti s příslušným jednáním odměna za tři úkony právní služby pro délku jednání delší čtyř hodin) včetně dvaatřiceti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 12. 7. 2023 náhrady (cesta se týkala řízení o žalobě i řízení o vzájemné žalobě) v částce 481,13 Kč z celkové výši 962,26 Kč za 71 ujetých km v částce 562,26 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,6 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a včetně náhrady za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. (i ta se týkala řízení o žalobě i řízení o vzájemné žalobě) a DPH z úkonů právní služby převzetí zastoupení, sepsání vyjádření z 29. 11. 2022 a vyjádření z 7. 2. 2023 dle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. 1 764 Kč (za dobu registrace zástupkyně žalovaného jako plátkyně DPH, tj. v souvislosti s prvními třemi úkony právní služby).

Poučení