17 C 192/2018 - 266

Rubrum

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Šárkou Zemanovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovaným: 1. [Jméno žalované A]., IČO [IČO žalované A] sídlem [Adresa žalované A] 2. [Jméno žalované B], IČO [IČO žalované B] sídlem [Adresa žalované B] oba zastoupeni advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení 500.932 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaní 1 a 2 jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 500.932 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 500.932 Kč za dobu od 9.8.2018 do zaplacení.

II. Žaloba, aby žalovaní 1 a 2 byli povinni zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 500.932 Kč za dobu od 4.8.2018 do 8.8.2018, se zamítá.

III. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení v částce 266.551,82 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 17. 8. 2018 domáhá proti žalovaným zaplacení částky 500.932 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdí, že žalované jí způsobily škodu ve výši 500.932 Kč, když žalovaný 2 jako autorizovaný projektant vypracoval vadnou projektovou dokumentaci pro žalovanou 1, na základě které žalovaná 1, aniž by jako odborník vadnost rozpoznala a upozornila na ni, provedla dle smlouvy o dílo uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou 1 rekonstrukci rodinného domu žalobkyně na adrese [adresa], [adresa], kterou měla žalovaná 1 dokončit nejpozději do 13.7.2016. Dílo však dosud dokončeno nebylo. Základní vadou díla je realizace dle vadné projektové dokumentace, kdy šetřením [Anonymizováno] bylo shledáno pochybení žalovaného 2 spočívající ve vadně vyprojektované světlé výšce obytných a pobytových místností a podchodné výšce nad schodištěm, obojí v rekonstruovaném 3. nadzemním podlaží. Pravomocný souhlas stavebního úřadu s užíváním stavby, který byl podmínkou čerpání dotace Nová zelená úsporám, kterou měla žalobkyně v úmyslu financovat část rekonstrukce a o kterou zažádala Státní fond životního prostředí České republiky (dále jen „fond“), nebyl kvůli uvedeným vadám udělen. Podmínky dotace měly být splněny nejpozději ve lhůtě do 31. 3. 2018. Uvedené datum bylo konečným termínem, kterého bylo dosaženo po opakovaných žádostech žalobkyně o prodloužení lhůty k dokončení díla. Žalovaná 1 porušila neprovedením díla řádně a včas povinnost, ke které se ve smlouvě o dílo zavázala a také povinnost převzatou příkazní smlouvou, když žalobkyně plnou mocí ze dne 22.12.2014 zmocnila zaměstnance žalované 1, [tituly před jménem] [jméno FO], k zajištění potřebné dokumentace a k naplnění podmínek nutných k vyplacení dotace. Žalovaná 1, za ni konkrétně [jméno FO] a [jméno FO], vykonávali rovněž technický dozor nad rekonstrukcí dle mezi účastníky řízení sjednané smlouvy o dílo. S ohledem na zmocnění ze dne 22.12.2014 by za případnou absenci technického dozoru odpovídala také žalovaná 1. Pro porušení povinnosti žalované 1 dokončit dílo řádně a včas nakonec žalobkyně plnou moc dne 26.8.2016 vypověděla a následně od smlouvy o dílo odstoupila. Žalovaný 2, který vypracoval vadnou projektovou dokumentaci, je odpovědný za škodu společně a nerozdílně vedle žalované 1. V důsledku jejich pochybení žalobkyně žádanou dotaci neobdržela, zatímco za obvyklého běhu věci by byla žalobkyni dotace, závazně přislíbená ve výši 500.932 Kč, v plné výši vyplacena. Žalobkyně vady díla dne 26.9.2016 vytkla, pokoušela se s žalovanou 1 dohodnout, nabízela opakovaně žalované 1 součinnost a poskytla jí dodatečnou přiměřenou lhůtu pro odstranění vad. Nato žalovaný 2 jako zástupce žalované 1 zaslal žalobkyni dopis ze dne 30.5.2017, ve kterém vyjádřili žalovaní ochotu opravy provést, pokud jim žalobkyně za opravy zaplatí částku 179.405,75 Kč. Navrhované řešení oprav se nevypořádávalo s vadou nedostatečné podchodné výšky schodiště, pročež podala žalobkyně na činnost žalovaného 2 opakovanou stížnost k ČKAIT. Bylo by nespravedlivé požadovat po žalobkyni, která už jednou vynaložila finanční prostředky ve výši 1.800.000 Kč, z toho podle znaleckého posudku činí hodnota použitelných částí díla jen částku 1.144.554,51 Kč, aby opětovně vynakládala další finanční prostředky a na vlastní náklady předělala práce provedené žalovanou 1 vadně. Žalobkyně nemá finanční prostředky na opravu vad díla způsobených žalovanými. Bez dořešení sporů souvisejících s prováděním díla a za předpokladu, že žalobkyně na základě jejich výsledků získá zpět marně vynaložené prostředky, je nereálné splnit podmínky pro novou žádost o dotaci za účinnosti programu Nová zelená úsporám. Bylo by nespravedlivé klást požadavky na splnění podmínek pro dotaci na žalobkyni, když to byli žalovaní, kteří uvedenou situaci zapříčinili.

2. Žalovaní navrhovali zamítnutí žaloby. Namítali, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyni vznikla škoda a že by za potencionální škodu odpovídaly žalované. Žalovaní namítali, že dílo bylo provedeno tak, jak si přála žalobkyně. Poté, co žalovaná 1 dílo zrealizovala v červenci 2016, jí žalobkyně znemožnila přístup do stavby. K předání díla došlo 11. 8. 2016. Poskytnutí součinnosti k provádění oprav díla žalobkyně odmítala až do dne 22. 11. 2017. Následně sice součinnost deklarovala poskytnout do 31. 12. 2017, nicméně si vymínila, že chce odsouhlasit technické řešení oprav. Žalovaná 1 podle dohody se žalobkyní ze dne 28. 11. 2017 navrhla dne 21. 12. 2017 technické řešení, k němuž se již žalobkyně ani nevyjádřila. Dne 8. 2. 2018 žalobkyně sdělila, že nemá zájem o dokončení díla žalovanou 1. Až do konce července 2018 byla žalobkyně zcela pasivní, 30. 7. 2018 od smlouvy o dílo odstoupila. Z chování žalobkyně je evidentní, že nechtěla vůbec připustit, aby žalovaná 1 odstranila pochybení, která jí žalobkyně vytýká, a o nichž tvrdí, že způsobila, že přišla o dotaci. Žalovaná 1 přitom neměla reálnou možnost, aby tvrzené vady odstranila a dílo dokončila, byť vady odstranit chtěla, o čemž svědčí její výzva ze dne 27.10.2017. Žalovaná 1 potvrzuje, že se dopustila protiprávního úkonu, namítá ale, že měla v úmyslu vady odstranit a pokud by to žalobkyně umožnila, což byla její smluvní i zákonná povinnost, protiprávní stav by zanikl. Škoda tak dle názoru žalovaných vznikla i v důsledku okolností, za které je odpovědná žalobkyně. Žalobkyně měla možnost dotaci získat, pokud by žalované 1 umožnila dokončit dílo a doplatila by doplatek ceny díla ve výši téměř 1.000.000 Kč. Žalobkyně současně neučinila ani nic pro to, aby vady díla odstranila sama a podmínky pro poskytnutí dotace splnila. Žalobkyně ani nepožádala o prodloužení lhůty k doložení dokumentů. Celou dotaci vyřizovala za žalobkyni žalovaná 1, která k uvedenému měla plnou moc žalobkyně (č.l 22 bod 13 a čl. 39). Plná moc však byla žalobkyní dne 26. 8. 2016 odvolána a žalovaná 1 již ohledně dotace nemohla ničeho konat. Žalobkyní tvrzené nedostatky díla měly na výši dotace jen nepatrný vliv, neboť tato je poskytována za účelem snížení energetické náročnosti - s tím související činnosti byly řádně provedeny. Žalobkyni nic nebránilo, aby na hrozící ztrátu dotace adekvátně reagovala. Měla k tomu od července 2016 do konce března 2018 značný časový prostor. Mohla napravit tvrzené nedostatky (opravy by si vyžádaly náklady pouze ve výši cca 180.000 Kč), mohla žádost o dotaci změnit a drtivou část dotace by obdržela, jelikož byly provedeny podstatné práce, na které se podmínky dotace vázaly. Také mohla žádat o prodloužení lhůty, či vzít žádost zpět a požádat o dotaci opětovně, neboť dotační program dosud běží. Pokud žalobkyně z jakéhokoliv důvodu neměla v úmyslu odstranit vady podkroví (ostatně tak neučinila dodnes), mohla podle Přílohy II/10 Směrnice Ministerstva životního prostředí č. [Anonymizováno] požádat o změnu žádosti o podporu, která by spočívala v tom, že by podkroví mělo charakter vytápěné půdy bez obytných místností a podle žalovanou 1 realizovaných opatření by výše získané podpory v takovém případě činila částku 416.080 Kč. Podmínkou pro přiznání dotace bylo mimo jiné zajištění technického dozoru, ten žalobkyně zajištěn neměla. Už nesplnění tohoto nedostatku by samo o sobě znamenalo porušení podmínek dotace a její nepřiznání.

3. Žalovaný 2 namítá, že není autorem ani dodavatelem projektové dokumentace, namítá, že jako zaměstnanec žalované 1 není za škodu vůči žalobkyni odpovědný. Žalované doložily originál dohody o provedení práce.

4. Ze smlouvy o dílo č. [hodnota] bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne 25. 3. 2015 mezi žalobkyní jako objednatelkou a žalovanou 1 jako zhotovitelkou. Předmět smlouvy je vymezen jako rekonstrukce rodinného domu č.p. [adresa]. V článku 2 se žalovaná 1 zavázala provést dílo podle projektové dokumentace vypracované pro dotační program „zelená úsporám“ a podle položkového rozpočtu tvořícího přílohu smlouvy. Žalovaná 1 se zavázala vyřídit stavební povolení a zahájit stavební práce do 30 dnů ode dne, v němž stavební povolení nabude právní moci a předat dokončené dílo bez vad a nedodělků žalované do 14 měsíců. V článku 4 je uvedeno, že žalobkyně je povinna převzít dokončené dílo do 7 dnů ode dne, kdy ji k tomu zhotovitelka písemně vyzve a co bude dle ustanovení § 2605 o.z. předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Cena díla byla dohodnuta ve výši 2.799.721,63 Kč.

5. Z projektové dokumentace k rekonstrukci rodinného domu č.p. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že byla zpracována v listopadu 2014. Jako autor řešení je uveden [tituly před jménem] [jméno FO], projektant [jméno FO], zodpovědný projektant žalovaný 2. Je v ní uvedeno, že objekt má dvě nadzemní podlaží a neobydlené podkroví, je celoplošně podsklepen, v 1. nadzemním podlaží je bytová jednotka 2+1 s příslušenstvím, v 2. nadzemním podlaží se nachází byt 2+1 s příslušenstvím, v suterénu jsou sklepy, prádelna, kotelna, garáž. Půdorys domu je ve tvaru čtverce s přistavěnou verandou, která je zastřešena plochou střechou a slouží jako venkovní terasa (balkón) v 2. nadzemním podlaží a dále s přistavěným zádveřím, které je zastřešeno plochou střechou. Půdorys objektu zůstane po rekonstrukci zachován. V rámci stavebních úprav bude stávající bytová jednotka ve 2. nadzemním podlaží rozšířena o nové místnosti v podkroví ve 3. nadzemním podlaží. Vestavbou v podkroví vzniknou 3 nové pokoje, koupelna s WC a spojovací chodba se stávajícím schodištěm. Střešní krytina bude demontována, nahrazena novou hliníkovou krytinou. Do střešního pláště budou osazena střešní okna. Příčky nových místností v podkroví, včetně nových příček v 2. nadzemním podlaží budou sádrokartonové. Stropní konstrukci v podkroví 3. nadzemního podlaží tvoří částečně zavěšený sádrokartonový podhled s tepelnou izolací a částečně sádrokartonový podhled kopírující konstrukci stanové střechy s tepelnou izolací mezi krokvemi. V rámci snížení energetické náročnosti domu bude provedeno zateplení obvodového pláště, zateplení stropu v suterénu, zateplení střešního pláště v podkroví, zateplení střechy, vstupní verandy a vnitřní verandy, výměna oken a vstupních dveří. Nová okna jsou navržena s izolačním trojsklem. V projektové dokumentaci je dále uvedeno, že v rámci dotačního programu nová zelená úspora bude provedena výměna kotle na tuhá paliva za tepelné čerpadlo typ vzduch voda. V 1. nadzemním podlaží budou osazeny nové radiátory. Ve 2. a 3. nadzemním podlaží bude provedeno nové podlahové vytápění. Nové místnosti půdní vestavby budou napojeny na stávající rozvody elektro, kanalizaci a vody. V rámci stavebních úprav budou v 1. nadzemním podlaží odbourány příčky pro rozšíření stávající kuchyně, ve 2. nadzemním podlaží budou odbourány příčky pro rozšíření stávající kuchyně a propojení s jídelnou, v 1. nadzemním a ve 2. nadzemním podlaží budou zazděny některé okenní otvory, ve 2. nadzemním podlaží bude provedena nová dispozice koupelny a WC, na části půdorysu balkónu bude provedena nová místnost pracovny.

6. Ze souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru soud zjistil, že tento byl vydán dne 3. 2. 2015 stavebním úřadem v [adresa], a to pro stavební úpravy dle projektové dokumentace žalovaného 2 rodinného domu č.p. [Anonymizováno] v 1. nadzemním podlaží, v 2. nadzemním podlaží a půdním prostoru, pro rozšíření bytové jednotky v 2. nadzemním podlaží o 3 pokoje v podkroví, výměnu oken a vstupních dveří, zateplení obvodového pláště, stropu, suterénu, výměnu střešní krytiny, zateplení střechy, včetně ploché střechy terasy, výměnu kotle za tepelné čerpadlo vzduch voda, včetně ohřevu teplé vody pro oba byty.

7. Z plné moci bylo zjištěno, že dne 22.12.2014 byla žalobkyní vystavena plná moc pro [tituly před jménem] [jméno FO], zaměstnance žalované 1, pro zastupování žalobkyně „k zajištění inženýrské činnosti stavby: stavební úpravy a snížení energetické náročnosti rodinného domu v [adresa], na [adresa], v rámci dotačního programu Nová zelená úsporám, na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], k. ú. [adresa]“, „pro projednání projektové dokumentace v rozsahu ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů, k zastupování před dotčenými orgány státními správy a před účastníky řízení za účelem vydání územně plánovací informace, územního souhlasu, územního rozhodnutí, ohlášení stavby a stavebního povolení stavby až do doby nabytí právní moci“.

8. Žalobkyně si žalované 1 stěžovala na kvalitu provedených prací a váznoucí komunikaci. Žalovaná 1 upozorňovala na pozdní platby záloh (zjištěno z e-mailů ze dne 20. a 21.7.2016).

9. Z dopisu a z dodejky bylo zjištěno, že dopisem ze dne 29. 7. 2016, doručeným dne 4. 8. 2016, vyzvala žalovaná 1 žalobkyni k převzetí díla.

10. Dne 22. 8. 2016 napsala žalobkyně žalované 1 dopis, ve kterém namítá, že dílo není způsobilé k užívání, neboť nejsou osazeny zařizovací předměty zdravotnických instalací, WC, umyvadla, vodovodní baterie, nejsou provedeny nášlapné vrstvy podlahových konstrukcí a není osazeno zábradlí schodišťových ramen. Zároveň navrhla, aby došlo k jednání dne 24. 8. 2016.

11. Žalovaná 1 dopisem ze dne 22.8.2016 upozornila žalobkyni, že ji vyzvala k převzetí díla dne 2.8.2016, přičemž ve lhůtě stanovené smlouvou nebyly vzneseny výtky vad, proto došlo ke dni 9.8.2016 k převzetí díla, namítá, že práce byly provedeny v souladu s požadavky žalobkyně, žádá o schůzku, upozorňuje, že za žalobkyni podala žalovaná 1 žádost o dotaci, jménem žalobkyně požádala fond o prodloužení lhůty, pokud si žalobkyně nepřeje zastoupení žalovanou 1, nechť uvedené žalované 1 sdělí. (zjištěno z dopisu čl. 141)

12. Z odvolání plné moci bylo zjištěno, že dne 26. 8. 2016 žalobkyně plnou moc ze dne 22. 12. 2014 odvolala.

13. Z výzev a dodejek bylo zjištěno, že žalobkyni byla žalovanou 1 doručena výzva datovaná dnem 1. 9. 2016 k poskytnutí součinnosti – ke zpřístupnění stavby k dokončení prací a k dodání předmětů.

14. Z dopisu ze dne 26. 9. 2016 bylo zjištěno, že žalobkyně u žalované 1 mj. namítla, že provedené místnosti v podkroví nesplňují zákonné požadavky, neboť světlá výška místností nedosahuje minimálně nad polovinou podlahové plochy hodnoty 2300 mm a do podkroví jako celku není zajištěn přístup schodištěm s minimální podchodnou výškou o hodnotě 2100 mm. Poskytnutí součinnosti odmítla, požádala o slevu z ceny díla ve výši 130.000 Kč bez DPH, navrhla dohodu o ukončení smlouvy.

15. Ze stížnosti, z odpovědi na stížnost a z protokolu o místním šetření bylo zjištěno, že dne 14. 10. 2016 podala žalobkyně k České komoře autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě stížnost. Dne 24. 11. 2016 komora odpověděla, že šetřením bylo prokázáno a stěžovaným žalovaným 2, autorizovaným stavitelem pro pozemní stavby, uznáno, že porušil § 40 odst. 2, 4 vyhlášky č. 268/2009 Sb., tedy že světlá výška podkrovních místností nedosahuje minimálně nad polovinu podlahové plochy hodnoty 2300 mm a podchodná výška schodiště dosahuje hodnoty menší než 1600 mm - navržené stavební úpravy neodpovídají účelu předvídaného užívání stavby, tj. bytová jednotka ve 2. nadzemním podlaží nebyla v podkroví rozšířena o požadované obytné ani pobytové místnosti, když místnosti nelze užívat jako obytné nebo pobytové. Dne 6. 2. 2017 došlo k místnímu šetření, jež bylo sepsáno stavebním úřadem v [adresa]. V protokolu je konstatováno, že s ohledem na výše uvedené vady není možno vydat souhlas s užíváním stavby.

16. Dopisem ze dne 26.10.2016 byla žalobkyně vyzvána právním nástupcem žalované 1 k úhradě doplatku ceny díla ve výši 575.704 Kč a smluvních pokut za prodlení s úhradami ceny díla ve výši 45.060,45 Kč (zjištěno z výzvy a podacího archu).

17. Dopisem ze dne 23.1.2017 byla žalobkyně vyzvána právním nástupcem žalované 1 k úhradě dalšího doplatku ceny díla ve výši 500.000 Kč a dalších smluvních pokut za prodlení s úhradami ceny díla. (zjištěno z výzvy a dodejky).

18. V dopise datovaném dne 18.11.2016 sděluje žalovaný 2 jako odpovědný zástupce žalované 1, že navrhuje za účelem dosažení potřebných výšek v podkroví, včetně přístupového schodiště udělat vikýře. Žalovaná 1 by v té souvislosti za plnou cenu dle rozpočtu vzala zpět část střešních oken, v místech, kde mají být vikýře vybudovány. Další potřebnou střešní krytinu, sádrokartony a výmalbu by hradila žalovaná 1. Žalobkyně byla vyzvána k úhradě zálohy na náklady na vikýře ve výši 179.405,75 Kč, příp. k doplatku původně sjednané ceny díla, pak by byly vikýře zdarma. Žalovaný 2 nabídl žalobkyni, pokud přijme nabídku, bezplatný autorský dozor. Dopis odkazuje na přílohy s výkresy a rozpočtem. Z dopisu ze dne 5.5.2017 bylo zjištěno, že žalovaný 2 výše uvedený dopis znovu žalobkyni odeslal.

19. Dne 22. 11. 2017 zaslala žalobkyně žalované 1 dopis, ve kterém uvádí, že vyhovuje její výzvě ze dne 27. 10. 2017 a poskytuje jí součinnost k dokončení díla a lhůtu k dokončení do 31. 12. 2017.

20. Z emailové korespondence bylo zjištěno, že žalovaná 1 v ní dne 22.12.2017 sděluje žalobkyni, že v reakci na prohlídku domu dne 28. 11. 2017 zpracovala návrh technického řešení, které by vyřešilo problém s minimální výškou místností a výškou schodiště s tím, že se předpokládá, že práce budou trvat dva a půl měsíce, přičemž je nutné vyčkat na jarní měsíce. Dne 8. 1. 2018 žalobkyně odpověděla, že návrh prokonzultuje s odborníkem.

21. Z výzev a dodejek bylo zjištěno, že dne 30. 7. 2018 byli žalovaní žalobkyní vyzváni k náhradě škody, tak jak je tato popsána pod bodem 1 tohoto odůvodnění ve lhůtě do 10 dnů. Výzvy byly žalovaným doručeny dne 2.8.2018. Žalobkyně zároveň z důvodu prodlení s předáním díla odstoupila od smlouvy o dílo ze dne 25. 3. 2015.

22. Žalované soudu předložily dohodu o provedení práce, která je datovaná dnem 1. 2. 2014, podle které se žalovaní dohodli, že žalovaný 2 bude pro žalovanou 1 vykonávat v době od 1. 2. 2014 do 31. 12. 2014 nebo do dne, kdy vykoná pro žalovanou 1 pracovní úkol v celkové době 150 hodin, kontrolu, ověřování a autorizaci projektových dokumentací a práce s tím související.

23. Žalobkyně, vyslechnuta jako účastnice řízení, vypověděla, že na její reklamaci reagovali žalovaní tak, že jí žalovaný 2 v emailu navrhl, že žalovaná 1 provede úpravu podkroví, ale ona si bude muset doplatit 200.000 Kč, popř. navrhovali, že provedou opravu bezplatně, ale bude muset všechno doplatit. Obě řešení byla špatná, byla konzultována s ČKAIT, kde byla nevhodnost potvrzena, proto návrh na opravu odmítla. V mezidobí, od května do října 2017, jí žalovaná 1 žádné další návrhy nesdělila. Dne 27. 10. a 22. 11. 2017 požádala žalovaná 1 o poskytnutí součinnosti, tu žalobkyně poskytla. Chtěla, ať je oprava provedena do 31. 12. 2017. V listopadu 2017 proběhla za účasti stran prohlídka domu, poté ji žalovaná 1 sdělila, že oprava bude trvat dva a půl měsíce a že je třeba počkat na jaro. Žalobkyně zaslala žalované svůj návrh dne 8. 1 2018. Na přelomu roku 2017 – 2018 žalovaná 1 trvala na tom, že dílo bylo dokončeno. Také podala žalobu na 1.500.000 Kč, došlo k postoupení pohledávky, nadto návrhy žalovaného 2 byly špatné. Po zkušenosti s žalovanými by už žalovaným provedení oprav neumožnila. K dotazu, proč žalobkyně nedoložila fondu listiny, které po ní byly vyžadovány, žalobkyně vypověděla, že od žalované 1 kromě dvou zálohových faktur nic dalšího nedostala a nemělo smysl fondu posílat jen jeden z několika dokumentů. Žalovanou o prodloužení lhůty pro dodání dokladů ze strany fondu do 31. března 2018 neinformovala. Jednatele žalované 1 několikrát žádala o zajištění potřebných dokladů. Po odstoupení od smlouvy si žalobkyně sehnala firmu, která by dům měla precizně opravit. Vady ještě odstraněny nemá, protože na dobrou firmu musí čekat, má už nachystaný materiál, na který čekala třičtvrtě roku.

24. Jednatel žalované 1, [jméno FO], vyslechnut jako účastník řízení, vypověděl, že s žalobkyní poté, co vznesla požadavek na reklamaci díla jednal žalovaný 2, a to proto, že on kontroloval projekty a byl garantem, byť sám projekt nekreslil. Žalobkyni navrhl řešení pořízením vikýřů a vypočetl, co je třeba přičíst a odečíst z ceny díla, na to ale nejspíš nebylo ze strany žalobkyně reagováno. Od června 2016 do října 2017 neměla žalovaná 1 možnost provádět opravy, neboť neměla přístup do rodinného domu žalobkyně. Nakonec se po dohodě s právním zástupcem žalovaná 1 rozhodla, že by dílo měla opravit. V říjnu nebo listopadu 2017 proto byla domluvena s žalobkyní schůzka, také se někdy v těchto měsících potkali, domluvili se na opravách, když žalobkyně už jim v dopise ze dne 26.9.2017 sdělila, že chce, aby opravy byly provedeny do konce roku 2017. Žalobkyně chtěla znát přesné technické řešení, jakým způsobem budou opravy provedeny s tím, že k dohodě dojde až poté, co se s řešením seznámí. Žalovaná 1 do 14 dnů žalobkyni návrh technického řešení zaslala. 28. 11. 2017 došlo ke schůzce, avšak na návrh technického řešení nebylo odpovězeno. 8. 1. 2018 požádala žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně o další lhůtu k vyjádření. 8. 2. 2018 však bylo žalované 1 sděleno, že už žalobkyně nechce, ať opravu žalovaná 1 provede. Asi v červenci 2018 žalobkyně odstoupila od smlouvy o dílo, v mezidobí v kontaktu asi nebyli. V letech 2017 ani 2018, aspoň pokud ví, po nich žalobkyně nepožadovala dodání jakýchkoli listin. Ještě 8.2.2018 se účastníci řízení domlouvali, jakým způsobem se vyrovnají. Na schůzce 28. 11. 2017 a následně i v prosinci 2017 žalovaná 1 předložila žalobkyni řešení nejen ohledně výšky místností, ale i ohledně podchodové výšky schodiště. Žalovaná 1 po žalobkyni za opravu díla žádnou částku nechtěla, žalovaný 2 pouze vyčíslil, jaké jsou náklady na opravu a o jaké částky se náklady ponižují. On měl vlastně samostatné postavení vzhledem k tomu, že byl garant projektu, tak po něm chtěli, ať si to, co se týkalo projektu, vyřeší sám. Osobou odpovědnou za živnost projektu ve výstavbě byl za žalovanou 1 v roce 2014 právě žalovaný 2. Žalovaný 2 pro žalovanou 1 zpracovával možná 10 až 15 projektů ročně, možná že u něj byla vedena nějaká evidence pracovní doby. V roce 2014 měla žalovaná 1 externí účetní, její práce nebyla v pořádku, proto zaměstnali účetní novou, ale některé doklady jim z dané doby chybí. Není si vědom, zda kromě dohody o provedení práce citované výše zůstalo v účetnictví žalované 1 ještě něco dalšího.

25. Státní fond životního prostředí České republiky soudu dopisem ze dne 11. 1. 2013 sdělil, že žalobkyni byl dán první termín pro dokončení realizace díla do data 30. 9. 2016. Tento termín byl stanoven v akceptaci žádosti. Druhý termín, tj. první prodloužení lhůty, bylo na základě žádosti schváleno do 31. 3. 2017, třetí termín byl na základě žádosti schválen k 31. 3. 2018 s tím, že žalobkyně byla upozorněna, že druhé prodloužení je konečné, a to emailem ze dne 22. 5. 2017. Souběžně se schvalováním druhého prodloužení se řešil problém s fakturací díla a s dokončením opatření. Žalobkyně byla ve sporu s dodavatelem, byly jí odeslány dne 22. 5. 2017e-mailem instrukce, jak by měla postupovat, aby jí byla dotace poskytnuta. Po druhém prodloužení další žádost o prodloužení nebyla fondu doručena a žádná další konzultace s žalobkyní neproběhla. Po uplynutí prodloužené lhůty byla žalobkyně upozorněna na končící lhůtu k doložení realizace, žalobkyně informovala o tom, že dokumenty k realizaci nebude dokládat a že realizace nebyla dokončena z důvodu sporu mezi investorem a dodavatelem. Na základě tohoto sdělení a marného uplynutí opakovaně prodloužené lhůty byla žádost z důvodu nedoložení realizace ukončena. Vzhledem ke dvojím prodloužení lhůty v celkové délce 18 měsíců a s ohledem na spor mezi investorem a dodavatelem nelze předpokládat, že by došlo k dalšímu prodloužení lhůty. K dotazu, do jaké míry je pravděpodobné nebo obvyklé, že by bylo žalobkyni vyhověno, pokud by už v době prodloužené lhůty požádala o změnu žádosti na nižší hladinu podpory a zároveň o prodloužení lhůty, aby si podklady mohla znovu zajistit, sdělil fond, že v minulosti řešil situaci, kdy žadatel požádal o změnu žádosti na nižší hladinu podpory. V uvedených případech ale nebyla lhůta dvakrát prodlužována a žadatel neřešil problémy se zhotovitelem díla. V případě žalobkyně by třetí prodloužení lhůty s vysokou mírou pravděpodobnosti nebylo akceptováno. Pokud dochází ke změnám žádosti na nižší hladinu podpory, záleží na konkrétních důvodech, zda je vyžadována nová projektová dokumentace. V případech, kdy jde o nesoulad projektové dokumentace s realizací, je nová projektová dokumentace požadována, a obvykle i nový výpočet energetické bilance a podle výsledku se stanoví odpovídací výše podpory. Nová projektová dokumentace by byla vyžadována při změně dispozic střechy, výšky domu, počtu střešních oken. V takových případech by následoval i požadavek na nový výpočet energetické bilance. K dotazu, o jakou částku, pokud vůbec, by se snížila výše podpory, pokud by změna spočívala ve skutečnosti, že by na rozdíl od projektu a žádosti nebyly realizovány tři obytné pokoje v podkroví, podkroví by změnilo charakter na neobyvatelnou vytápěnou půdu s jinak zachovanými všemi parametry, sdělil fond, že se nejedná o obvyklý požadavek na změnu, tato změna by musela být posouzena na základě konkrétní žádosti a konkrétních údajů. Nelze tedy určit, o jakou částku a pokud vůbec by se dotace snížila a zda by v tomto případě byl vyžadován aktualizovaný energetický posudek. S vysokou pravděpodobností v obou případech ano. Fond dále doplnil, že v průběhu realizace nekontroluje, kdo provádí odborný technický dozor. Jde o smluvní vztah žadatele s třetí osobou, fondem není kontrolována tato osoba ani z možného střetu zájmů. K realizaci opatření se dokládá závěrečná zpráva odborného technického dozoru, kde osoba technického dozoru dokládá své odborné oprávnění. 26. [tituly před jménem] [jméno FO], vyslechnut jako svědek, vypověděl, že je u fondu zaměstnán od roku 2019 v pozici administrátora pro dotaci Zelená úsporám. Svědek si nevzpomíná, že by se někdy stalo, že v případě, kdy se řeklo, že lhůta je již konečná, byla ještě lhůta pro doložení dokladů prodlužována. Stává se, že dodavatelé žádají o změnu žádosti na nižší hladinu podpory a rovněž se stává, že žádají o prodloužení lhůt pro předložení dokladů. Jedná se o dvě samostatné otázky, které se posuzují samostatně. Žádnou z těchto otázek však nerozhoduje administrátor. Svědek si nevzpomíná, že by k něčemu takovému došlo při třetím prodloužení lhůty. Pokud jsou pro žadatele rezervovány finanční prostředky jako dotace, tak v dané výši rezervovaných prostředků bývá částka i vyplacena. Může se stát, že se zjistí, že skutečné výdaje jsou nižší, než jaké měly dle projektu být. Pokud se něco takového zjistí, pak dochází ke krácení dotace, většinou se to ale nestává. Svědek si nevzpomíná, že by se stalo, že by nezkolaudovaná stavba dotaci dostala. Svědek s žalobkyní telefonicky ani osobně nejednal, kontaktoval ji před koncem lhůty. Vždycky před koncem lhůty upozorňují žadatele, že lhůta bude končit. Jak reagovala žalobkyně, to už přesně neví. Podle poznámek, které má, měla žalobkyně sdělovat, že už dokumentaci nebude dokladovat, že má spor s dodavatelem. Fond nekontroluje, jestli žadatel technický dozor má, zjišťuje pouze, jestli technický dozor sepsal konečnou zprávu. Osobu technického dozoru jako takovou, fond nezkoumá. Jestli může vyhotovit konečnou zprávu někdo, kdo na stavbě nebyl v průběhu realizace stavby, svědek neví, nejspíš ne. Svědek vypověděl, že pokud ví, tak žalobkyni při vyřizování dotace zastupoval [jméno FO], jeho firma. To, že je někdo zastoupen, je patrné z žádosti. Jestli to v daném případě v žádosti není uvedeno, pak [jméno FO] dokládal zastoupení v žádosti o prodloužení. Pokud svědek ví, tak žalobkyně jeho plnou moc odvolala. Obsah plné moci je kontrolován jen zběžně.

27. Okresní správa sociálního zabezpečení soudu sdělila (č.l. 237) že žalovaný 2 byl v letech 2001 až 2021 zaměstnancem města [adresa]. Za rok 2014 Okresní správa sociálního zabezpečení [adresa] neeviduje evidenční list důchodového pojištění žalovaného 2. Finanční úřad pro [Anonymizováno] soudu sdělil, že žalovaný 2 nepodával za rok 2014 daňové přiznání (č.l. 253).

28. Ze spisu Státního fondu životního prostředí České republiky č. [hodnota] bylo zjištěno:

29. Dne 29. 12. 2014 byla fondu doručena žádost žalobkyně o podporu z programu Nová zelená úsporám na rekonstrukci domu č.p. [Anonymizováno] v maximální výši 501.640 Kč, z toho v částce 166.200 Kč na zateplení obvodových stěn, 82.200 Kč na zateplení střechy, 124.200 Kč na výměnu výplní stavebních otvorů, 29.040 Kč na zateplení ostatních konstrukcí, 20.000 Kč na zpracování odborného posudku, 5.000 Kč na zajištění odborného technického dozoru a 75.000 Kč na výměnu hlavního zdroje tepla, a to konkrétně o oblast podpory A snižování energetické náročnosti stávajících rodinných domů, A.2 hladina 2, A.4 zpracování odborného posudku pro podoblast podpory A.1, A.2 nebo A3 a A.5 zajištění odborného technického dozoru stavebníka pro podoblast podpory A.1, A.2 nebo A.3 a o oblast podpory C, C.1 výměna zdrojů tepla na tuhá fosilní a vyjmenovaná kapalná fosilní paliva za efektivní ekologicky šetrné zdroje při současné realizaci opatření z oblasti podpory A a C 1.7, tepelné čerpadlo vzduch voda. Žádost je podepsána žalobkyní, jako zadavatel žádosti je uveden [jméno FO] s emailovou adresou žalované 1. Žalobkyně podepsala krycí list technických parametrů k žádosti o podporu z oblasti podpory A. V krycím listě je jako zpracovatel projektové dokumentace uvedena žalovaná 1, jako autorizovaná osoba žalovaný 2. K žádosti je přiložena projektová dokumentace pro žádost o podporu v programu Nová Zelená úsporám oblast podpory A2 s obsahem dle bodu 5 odůvodnění tohoto rozsudku. V žádosti není uvedeno zastoupení žalobkyně.

30. Žádost administroval a s žalobkyní za fond komunikoval [jméno FO].

31. Součástí spisu fondu je plná moc ze dne 22.12.2014 (s nikoli ověřenými podpisy) i odvolání plné moci ze dne 26. 8. 2016 (viz body 7 a 11 odůvodnění tohoto rozsudku).

32. Dne 30. 3. 2015 vydal fond rozhodnutí, kterým akceptoval žádost žalobkyně o podporu s tím, že pro ni budou do 30. 9. 2016 rezervovány finanční prostředky v maximální výši 500.932 Kč. Do uvedeného data bylo uloženo žalobkyni zrealizovat podporovaná opatření v souladu s údaji uvedenými v žádosti a přílohách a zároveň doložit dokumenty vyžadované k vydání registrace akce a rozhodnutí dle Přílohy č. II/7 Směrnice Ministerstva životního prostředí č. [Anonymizováno]. V dopise je uvedeno, že výše podpory je maximální. Konečná výše podpory bude určena na základě dokumentů doložených k vydání registrace. V případě nesplnění podmínek programu, nebude podpora poskytnuta. Rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno dne 8.4.2015.

33. Dne 18. 8. 2016 podala za žalobkyni žalovaná 1 žádost o prodloužení lhůty do 30. 11. 2016.

34. Žalobkyně dne 23. 8. 2016 požádala fond o prodloužení lhůty pro doložení dokumentů vyžadovaných k registraci a rozhodnutí o dotaci do 31. 3. 2017. Prodloužení do 31. 3. 2017 fond odsouhlasil.

35. Žalobkyně dne 26. 8. 2016 oznámila fondu odvolání plné moci pro žalovanou 1, což doložila odvoláním plné moci ze dne 26. 8. 2016.

36. Dne 31. 3. 2017 požádala žalobkyně o prodloužení lhůty k doložení dokumentů o vydání registrace a pro rozhodnutí o poskytnutí dotace v délce trvání 12 měsíců, což odůvodnila vadnou projektovou dokumentací žalovaných, což doložila protokolem o místním šetření ze dne 6. 2. 2017 a dopisem ČKAIT ze dne 24. 11. 2016. Žalobkyně rovněž doložila faktury vystavené žalovanou 1, mj. fakturu č. [Anonymizováno], dle které žalobkyně uhradila na zálohách za cenu díla 1.800.000 Kč. Uvedenou fakturou byla žalobkyně vyzvána k doplatku ceny díla ve výši 575.704 Kč ve lhůtě do 17. 8. 2016.

37. Dne 22. 5. 2017 sdělil fond žalobkyni, že v případě sporu s dodavatelem je třeba doložit faktury, smlouvu o dílo, fotodokumentaci, historii vzniku, průběhu a příčiny sporu s dodavatelem, odborný posudek kvalifikované osoby technického dozoru nebo projektanta, kterým lze prokázat skutečnosti potřebné k doložení splnění podmínek programu, ve kterém bude uvedeno, která opatření a v jakém rozsahu byla provedena, a který bude obsahovat upravený položkový rozpočet v souladu s realitou, který bude vycházet z původního rozpočtu firmy; případně expediční listy a stavební deník, pokud jsou k dispozici. Dále je doporučeno doložit předávací protokol o přebrání stavby novým zhotovitelem.

38. Fond lhůtu prodloužil do 31. 3. 2018, což bylo žalobkyni oznámeno dopisem. Zároveň e-mailem fond sdělil žalobkyni, že prodloužení lhůty je konečné.

39. Dne 10. 4. 2018 došlo k ukončení administrace žádosti žalobkyně s odůvodněním, že ve stanovené lhůtě nedoručila fondu dokumenty požadované k vydání registrace akce a k rozhodnutí o poskytnutí dotace.

40. Poskytování finančních prostředků z programu Nová zelená úsporám upravovala v dané věci Směrnice Ministerstva životního prostředí č. [Anonymizováno] účinná od 6.1.2014. Ze směrnice a její přílohy účinné od 8.7.2014 bylo zjištěno:

41. Podle čl. 2 bodu 6 Směrnice podpora se poskytuje formou dotace. Výše podpory, výše způsobilých výdajů, oprávnění příjemci a další podmínky pro poskytnutí podpory jsou dále upřesněny v přílohách.

42. Podle přílohy č. II/2, článku 2, kapitoly Podoblast podpory A4 – zpracování odborného posudku pro podoblast podpory A1, A2 nebo A3 bodu 1 Směrnice lze o podporu v této podoblasti žádat pouze současně s podáním žádosti s podoblasti podpory A1, A2 nebo A3.

43. Podle přílohy č. II/2, článku 2, kapitoly Podoblast podpory A5 – zajištění odborného technického dozoru stavebníka pro podoblast podpory A1, A2 nebo A3 bodu 1 Směrnice lze o podporu v této podoblasti žádat pouze současně s podáním žádosti z podoblasti podpory A1, A2 nebo A3.

44. Dle přílohy č. II/6 bod 5 Směrnice jedním z dokumentů vyžadovaných při podání žádosti je v případě, že je žadatel při vyřizování žádosti zastupován třetí osobou, plná moc s ověřenými podpisy zmocnitele i zmocněnce.

45. Dle přílohy č. II/1 čl. 1, bod 4 Směrnice žadatel o podporu je v souladu s § 152 odst. 4 stavebního zákona povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby.

46. Dle přílohy č. II/7 článku 1, bod 7 Směrnice musí žadatel prokázat před vydáním registrace a rozhodnutí nebo registrace a stanovení výdajů, že realizace opatření, na které žádal podporu, byla řádně dokončena v souladu s žádostí krycím listem technických parametrů a odborným posudkem. Žadatel musí mimo jiné doložit tam, kde to realizace vyžadovala kolaudační souhlas a pro oblast podpory A i závěrečnou zprávu odborného technického dozoru.

47. Dle přílohy č. I, článku 1, písm. v) Směrnice je odborný technický dozor technický dozor stavebníka nad prováděním stavby vykonávaný osobou, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru nebo střední vzdělání stavebního směru a s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb.

48. Podle přílohy č. II/5 článku 4, bodu 4 Směrnice v případě žádostí podaných před zahájením realizace je termín pro doložení dokumentů při kombinaci podpory v oblasti A a C 18 měsíců.

49. Podle přílohy č. II/5 článku 10 Směrnice je možné žádat o prodloužení lhůt, žádost musí být podána nejpozději poslední den stanovené lhůty. O případném prodloužení rozhoduje fond po posouzení důvodů.

50. Podle přílohy č. II/10 článku 1, kapitoly A., bodu 1 a kapitoly E Směrnice je schválená výše podpory maximální. Změny v již podané žádosti jsou možné jen v rozsahu umožněném směrnicí. Mimo jiné u oblasti podpory A je možná změna odborného posudku, splní-li podporovaná opatření i po realizaci této změny podmínky programu určené pro danou oblast podpory. Pro podoblast C1 je změna rovněž možná, a to v rámci a pouze již dříve zvolené podoblasti druhého řádu (nesmí dojít ke změně typu zdroje).

51. Podle přílohy č. II/2 článku 2, kapitoly Podoblast podpory A.4 – zpracování odborného posudku a Podoblast podpory A.5 Zajištění odborného technického dozoru stavebníka Směrnice lze o podpory v těchto podoblastech žádat pouze současné s podáním žádosti z podoblasti podpory A.1, A.2 nebo A.3.

52. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [právnická osoba] bylo zjištěno, že dne 24. 10. 2016 uzavřela žalovaná 1 se společností [právnická osoba]. smlouvu o postoupení pohledávek, vzniklých na základě smlouvy o dílo uzavřené s žalobkyní dne 25. 3. 2015, dne 5. 4. 2018 uzavřely smlouvu o zániku smlouvy o postoupení. K následnému postoupení téže pohledávky došlo smlouvou ze dne 28. 5. 2018. Jediným jednatelem a společníkem žalované 1 a [právnická osoba]. (dále jen „právní nástupce žalované 1“) je [jméno FO]. Právní nástupce žalované 1 podal proti žalobkyni dne 22. 2. 2017 žalobu o zaplacení částky 1.169.678,17 Kč s příslušenstvím, představující co do částky 631.576 Kč doplatek za cenu díla, smluvní pokuty ve výši 93 974,17 Kč za prodlení s úhradou faktur a ve zbytku za vícepráce. Právní nástupce žalované 1 tvrdil, že nezaplacením doplatku ceny díla ani v dodatečně poskytnuté lhůtě do dne 24.5.2018 došlo dle § 1978 o.z. k odstoupení od smlouvy o dílo. Ve věci byla mimo jiné vyslechnuta [jméno FO], která vypověděla, že na rekonstrukci domu žalobkyně dohlížela, když pracovala pro žalovanou 1 jako stavební dozor, má středoškolské i vysokoškolské vzdělání v oboru stavebnictví a praxi stavebního dozoru více než 5 let. Dne 20. 6. 2018 vzal právní nástupce žalované 1 žalobu co do částky 190.673,17 Kč s příslušenstvím zpět. Ve zbylém rozsahu byla žaloba rozsudky č.j. [právnická osoba] ze dne 8. 4. 2019 a č.j. [právnická osoba] ze dne 2. 12. 2020 zamítnuta z části pro neprokázání dohody o vícepracích, z části pro důvodně vznesenou námitku vzájemnosti, když bylo konstatováno, že postoupení pohledávky znemožňuje žalobkyni domoci se svých nároků ze zrušené smlouvy o dílo v řízení sp. zn. [právnická osoba]. Těchto nároků se domáhá vůči žalované 1 ve sporu vedeném Obvodním soudem pro [adresa] pod sp.zn. [Anonymizováno], ve kterém se domáhá částky 655 445,49 Kč s příslušenstvím, když tvrdí, že na ceně díla zaplatila 1.800.000 Kč, avšak znaleckým posudkem zjistila, že hodnota řádně provedených částí díla činí 1.444.554,51 Kč; vedle rozdílu částek se domáhá náhrady nákladů na odstranění vad ve výši 300.000 Kč. Soud ve věci sp. zn. [právnická osoba] dospěl k závěru, že s ohledem na vady díla namítané i v nyní projednávané věci nebyla žalobkyně povinna dílo, které mělo být dokončeno dne 5.5.2016, převzít, nebyla povinna doplatit cenu díla, tudíž jejím prodlením nedošlo k odstoupení od smlouvy a smlouva byla ukončena až v důsledku prodlení žalované 1 s povinností dokončit dílo odstoupením žalobkyně od smlouvy s účinností od 2.8.2018.

53. Podle § 40 odst. 2, 4 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, světlá výška obytných místností v rodinném domě a pobytových místností ve stavbě pro rodinnou rekreaci musí být nejméně 2500 mm, v podkroví 2300 mm. V obytných a pobytových místnostech se šikmým stropem musí být nejmenší světlá výška dosažena alespoň nad polovinou podlahové plochy místnosti. U hlavních schodišť a u chodeb v rodinném domě a ve stavbě pro rodinnou rekreaci musí být nejmenší podchodná výška 2100 mm a nejmenší průchodná šířka 900 mm; u pomocných schodišť je nejmenší průchodná šířka 750 mm.

54. Podle § 5 odst. 1 o.z. kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.

55. Podle § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

56. Podle § 2914 o.z. kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám. Zavázal-li se však někdo při plnění jiné osoby provést určitou činnost samostatně, nepovažuje se za pomocníka; pokud ho však tato jiná osoba nepečlivě vybrala nebo na něho nedostatečně dohlížela, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody.

57. Podle § 2630 odst. 1, písm. b) o.z. bylo-li plněno vadně, je vzhledem k tomu, co sám dodal, zavázán se zhotovitelem společně a nerozdílně, kdo dodal stavební dokumentaci, ledaže prokáže, že vadu nezpůsobila chyba ve stavební dokumentaci.

58. Podle § 2915 odst. 1, věty prvé o.z. je-li k náhradě zavázáno několik škůdců, nahradí škodu společně a nerozdílně.

59. Podle § 2918 o.z. vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

60. Podle § 2952, věty prvé o.z. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

61. Podle § 2432 odst. 1, věta práv o.z. příkazník plní příkaz poctivě a pečlivě podle svých schopností; použije přitom každého prostředku, kterého vyžaduje povaha obstarávané záležitosti, jakož i takového, který se shoduje s vůlí příkazce. Od příkazcových pokynů se příkazník může odchýlit, pokud to je nezbytné v zájmu příkazce a pokud nemůže včas obdržet jeho souhlas.

62. Podle § 152 odst. 2, 4 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona, ve znění účinném do 31.12.2017, stavebník je povinen pro účely projednání záměru podle tohoto zákona opatřit předepsanou dokumentaci. Vyžaduje-li zákon zpracování projektové dokumentace osobou k tomu oprávněnou, je stavebník povinen zajistit zpracování projektové dokumentace takovou osobou, pokud nemá potřebné oprávnění sám. U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby. Pokud zpracovala projektovou dokumentaci pro tuto stavbu osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu, zajistí stavebník autorský dozor projektanta, případně hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací.

63. Podle § 12 odst. 1 zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů, ve znění účinném do 30. 4.2016, autorizovaná osoba odpovídá za odbornou úroveň výkonu vybraných činností a dalších odborných činností, pro které jí byla udělena autorizace. Odpovědnost podle obecných předpisů tím není dotčena.

64. Podle § 13 odst. 1, poslední věta, zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů, ve znění účinném do 30. 4.2016, autorizovaný inženýr nebo technik činný v oblasti realizace staveb může používat označení "autorizovaný stavitel".

65. Podle § 18, zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů, ve znění účinném do 30. 4.2016, autorizovaný inženýr je v rozsahu oboru (§ 5), popřípadě specializace, pro kterou mu byla udělena autorizace, oprávněn vykonávat tyto vybrané a další odborné činnosti: a) vypracovávat dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí a projektovou dokumentaci staveb (včetně příslušných územně plánovacích podkladů) s výjimkou těch pozemních staveb, které jsou zvláštním předpisem, územním plánem nebo rozhodnutím orgánu územního plánování označeny za architektonicky nebo urbanisticky významné; tato výjimka se nedotýká uzavírání závazkových vztahů podle obecných právních předpisů, j) provádět autorský nebo technický dozor nad realizací stavby.

66. Žalobkyně dopisem České komory autorizovaných inženýrů a techniků ze dne 24. 11. 2016 a protokolem o místním šetření ze dne 6. 2. 2017 prokázala, že na rekonstrukci prováděné smlouvou o dílo ze dne 25. 3. 2015 nebyl udělen souhlas stavebním úřadem s užíváním stavby, neboť 3. nadzemní podlaží, které mělo být z dosud neobývaných prostor rekonstruováno na místnosti určené k bydlení, nemá dostatečnou podchodnou výšku na schodišti a světlou výšku místností. Za toto pochybení, porušení § 40 odst. 2, 4 vyhlášky č. 268/2009 Sb., jsou odpovědní oba žalovaní. Jak bylo prokázáno projektovou dokumentací a z odpovědi na stížnost České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě ze dne 24. 11. 2016 žalovaná 1 vadnou projektovou dokumentaci a také dílo podle ní vyhotovila. Žalovaný 2 je za projektovou dokumentaci odpovědný dle § 12 odst. 1 zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů. Skutečnost, že fakticky projektovou dokumentaci vytvořily (i) další osoby, ho jeho odpovědnosti nezprošťuje. Bylo povinností žalovaného 2 jako autorizovaného stavitele pro pozemní stavby dohlédnout nato, aby projektová dokumentace, kterou zaštítil svou odborností autorizovaného stavitele splňovala podmínky stavebních předpisů, což se zjevně nestalo.

67. Bylo na žalovaných, aby žalobkyni dle § 2594 a § 5 ost. 1 o.z. upozornili na nevhodnost zvolené rekonstrukce. Nic takového žalované netvrdí.

68. Jak bylo uvedeno Nejvyšším soudem ČR v rozhodnutí o dovolání v této věci, v rozsudku č.j [Anonymizováno] ze dne 31.3.2022, došlo v souladu s cíli a programem Nové zelené úsporám k zateplení budovy, výměně výplní všech otvorů, střešní krytiny a k výměně tepelného zdroje, žalobkyni by tak po předložení všech podkladů vznikl nárok na rezervovanou dotaci. Žalobkyně fondu předložila faktury. Předávací protokol ani závěrečnou zprávu stavebního technického dozoru kvůli pochybení žalovaných předložit nemohla, když dílo v důsledku vad zapříčiněných žalovanými nebylo způsobilé k užívání. Kvůli pochybení žalovaných rovněž nemohla v termínu doložit kolaudační rozhodnutí. Jestliže k 31.3.2018 jí zjevně chyběly tyto dva dokumenty, přitom věděla, že bez nich dotaci nedostane, bylo nadbytečné, aby k tomuto datu dokladovala dokumenty další. Přitom bylo prokázáno, že další dokument – smlouvu o dílo, k dispozici měla a rovněž bylo v její moci doložit závěrečnou zprávu odborného technického dozoru.

69. Zprávou fondu bylo prokázáno, že pro přiznání dotace z hlediska požadavku na technický dozor není na závadu (respektive nebylo k datu rozhodování o dotaci žalobkyně), nebrání přiznání dotace, že je technický dozor personálně propojen se zhotovitelem. V řízení bylo prokázáno, že stavba byla pod dohledem osoby, a to [jméno FO], splňující požadavky stanovené v roce 2014 na technický dozor nad stavbou. Žalobkyně i s přihlédnutím k chování žalované 1, která v době realizace stavby vysílala [jméno FO] na prohlídku stavby, mj. v roce 2016 (viz výše dopis z 22.8.2016 a její žádost adresovaná fondu o prodloužení lhůty), i ještě k 1.11.2018 a 10.9.2019 potvrzovala domněnku žalobkyně o zastupování žalobkyně žalovanou 1 i v řízení o dotaci (v podání ze dne 1.11.2018 žalovaná 1 tvrdila: Celou dotaci vyřizovala za žalobkyni žalovaná 1 a k celému procesu byla zplnomocněna a až do odvolání plné moci žalobkyní dne 26.8.2016) - tak důvodně měla zato, že stavební dozor zajišťuje osoba pověřená žalovanou 1.

70. Dle závazného právního názoru Nejvyššího soudu ČR v rozhodnutí o dovolání v této věci ani okolnost, že by žalobkyně nezajistila stavební technický dozor, není způsobilá přerušit či vyloučit příčinnou souvislost mezi porušením povinnosti žalovanými a ušlým ziskem z dotace, neboť zásadním pochybením bylo nedodržení technických předpisů pro obytné místnosti v podkroví, pro které nemohl být vydán souhlas k užívání a na tomto pochybení žalovaných nemohl technický dozor nic změnit. Nejedná se o novou okolnost působící jako rozhodující příčina vzniku škody bez ohledu na původní škodní událost.

71. Nadto žalovaná 1 byla zplnomocněna zastupovat žalobkyni ve stavebním řízení. V takovém případě bylo její povinností jako profesionála v oboru (§ 5 o.z.), i dle § 2432 o.z. upozornit žalobkyni na ustanovení § 152 odst. 2, 4 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona, ve znění účinném do 31.12.2017, aby si zajistila zákonem (i pro účely stavebního řízení) vyžadovaný stavebně technický dozor.

72. Žalobkyně prokázala spisem fondu, zprávou fondu a výslechem svědka [jméno FO], že v důsledku porušení výše uvedené povinnosti žalovanými jí ušel zisk v žalované výši, neboť bylo prokázáno, že právě v důsledku porušení povinnosti dodržet § 40 odst. 2, 4 vyhlášky č. 268/2009 Sb., nebylo na rekonstrukci domu žalobkyně vydáno kolaudační rozhodnutí, v důsledku čehož nemohla žalobkyně ve fondem stanovené ani prodlužované lhůtě doložit nezbytný doklad, kolaudační rozhodnutí, prokazují realizaci stavebních úprav, za které byla dotace ve výši 500.932 Kč přislíbena.

73. Pokud jde o výši ušlého zisku, žalobkyně prokázala, že jí byla přislíbena dotace ve výši žalované částky a výslechem [tituly před jménem] [jméno FO] bylo prokázáno, že pokud by žalobkyně splnila podmínky žádosti, byla by jí dotace právě v této výši při běžném běhu věcí vyplacena. (obdobně viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. července 2017, sp.zn. 25 Cdo 3296/2017)

74. Žalovaným se nepodařilo prokázat tvrzení, že se škoda zvětšila i v důsledku okolností přičitatelných žalobkyni. Nelze přičítat k tíži žalobkyně, že nečinila sama aktivní kroky k dokončení díla, tak aby mohlo být kolaudováno, když už na nikoli řádně provedené dílo vynaložila částku 1.800.000 z dohodnutých 2.799.721,63 Kč, přičemž prokazatelné vady se týkaly významně podstatné části díla – přestavbou měl být (vedle výměny oken, dveří, zateplení budovy, výměny tepelného zdroje a vytápění, nových příček ve 2. podlaží a dalších drobnějších rekonstrukčních prací) byt 2+1 v 2. nadzemním podlaží rozšířen o nové 3 nové místnosti v do té doby neobyvatelném podkroví ve 3. nadzemním podlaží, zároveň bylo dohodnuta a provedena výměna střešní krytiny – a tuto část díla postihuje vada prokázaná v řízení – nedodržení technických předpisů pro obytné místnosti v podkroví. Uvedené platí obzvláště za situace, kdy do právní moci ukončení sporu o cenu díla vedeného právním nástupcem žalované 1, tj. do července 2021, čelila žalobkyně žalobě o zaplacení doplatku ceny díla ve výši 1.169.000 Kč a sama dosud uplatňuje své nároky o vrácení záloh zaplacených na díle z důvodu tvrzených vad díla, z čehož nejméně nedostatečná světlá výška místností v podkroví je prokázána důkazy. Nadto až do konce lhůty pro poskytnutí dotace, tj. do 31.3.2018, bylo povinností žalované 1 ve smyslu § 2605 o.z. v souladu s uzavřenou smlouvou o dílo dílo dokončit tak, aby bylo způsobilé k předání dle 2628 o.z.

75. Žalovaná 1 měla přístup k dílu do konce července 2016 (viz její tvrzení). Žalobkyně v souladu s § 2628 o.z. odmítla dílo převzít, když dne 26.9.2016 oprávněně vytkla žalované 1 vady světlé výšky podkroví a podchodovou výšku schodiště. Žalovaná 1 projevila ochotu opravit světlou výšku podkroví rozebráním střechy, odmontováním části oken, vybudováním vikýřů s okny a uděláním nových sádrokartonů až dopisem datovaným dne 18.11.2016 (dle žalobkyně jí doručeným v květnu 2017, přičemž nebylo prokázáno, že by k doručení došlo dříve), ale nikoli bezplatně, ale za cenu 179.405,78 Kč (pokud nezaplatí doplatek ceny díla), kterou požadovala z podstatné části zaplatit zálohově. Uvedené stanovisko bylo potvrzeno přípisem ze dne 5.5.2017 (čl. 214). Nadto byla po předžalobních výzvách z 26.10.2016 a z 23.1.2017 podána dne 22.2.2017 vůči žalobkyni žaloba o zaplacení doplatku ceny díla včetně ceny za přestavbu podkroví a výměnu střechy a včetně smluvních pokut za prodlení s úhradou doplatku ceny díla. Žalovaná 1 v řízení o doplatku ceny díla tvrdila, že dílo řádně dokončila, ostatně tvrzení a právní názor, že dílo bylo provedeno přesně tak, jak si žalobkyně vymyslela a přála, zastávala žalovaná i v nyní projednávané věci, viz její podání č.l.

21. Jediná další doložená komunikace účastníků řízení je až z podzimu 2017, dle které v listopadu 2017 došlo k prohlídce díla, 22.12.2017 žalovaná 1 sděluje žalobkyni, že v reakci na prohlídku domu dne 28. 11. 2017 zpracovala návrh technického řešení, které by vyřešilo problém s minimální výškou místností a výškou schodiště s tím, že se předpokládá, že práce budou trvat dva a půl měsíce, přičemž je nutné vyčkat na jarní měsíce. Takový návrh na opravu vzhledem k lhůtě dané žalobkyni pro doplnění žádosti o dotaci znamenal, že žalovaná 1 nebyla schopna ve lhůtě pro doplnění žádosti o dotaci vady díla opravit.

76. Že se jednalo o lhůtu konečnou má soud za prokázáno poskytovatelem dotace (spisem fondu i jeho sdělením ze dne 11.1.2023). Jestliže žalobkyně obdržela informaci od poskytovatele dotace, že lhůta do 31.3.2018 je konečná, pak nelze přičítat k tíži žalobkyně, že už o další prodloužení lhůty nepožádala.

77. Pokud jde o možnost žalobkyně snížit hrozící škody uplatněním nároku na část dotace k části přestavby, na které nebyla vyžadována kolaudace, ani pochybení v tomto směru nebylo u žalobkyně prokázáno. Žalobkyně žádala o dotaci A2 Snižování energetické náročnosti stávajících rodinných domů, dotace na zpracování odborného posudku pro A2 bylo možné dle Směrnice podat jen současně s A2; a totéž platí pro A5 (zajištění odborného technického dozoru pro A2) i pro C1.7, dotaci na tepelná čerpadla. I návrh žalovaných datovaný dne 18.11.2016 nabízel řešení, které by vyžadovalo novou projektovou dokumentaci i kolaudační rozhodnutí. Je absurdní požadovat po žalobkyni, aby se namísto rozšíření bytové jednotky v 2. podlaží o pokoje v podkroví, jak bylo dohodnuto smlouvou o dílo, spokojila s neobyvatelným podkrovím, jak žalované namítají.

78. Fond o dotacích rozhodující možnost akceptace změny žádosti v dané věci za daných okolností prakticky vyloučil.

79. Žalobkyně neměla na rozdíl od žalovaných žádnou povinnost, kterou by nesplnila a kvůli které by ušla dotace, maximálně mohla preventivně jednat při vědomí hrozící škody způsobené protiprávním jednáním žalovaných. To že následně preventivně nejednala, jí nelze klást za vinu (viz odůvodnění výše), nadto ani tato okolnost by nepřerušila ani nevyloučila příčinnou souvislost ve smyslu judikatury, na kterou poukazoval dovolací soud ve svém kasačním rozhodnutí.

80. K pasivní legitimaci žalovaného 2 Žalobkyně prokázala, a to projektovou dokumentací pro žádost o podporu v programu Nová zelená úsporám (viz i souhlas stavebního úřadu a mj. odpověď na stížnost ze dne 14. 10. 2016 České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě), že odpovědným projektantem projektu s vadnou světlou výškou byl žalovaný 2. Žalovaný 2 je tak dle § 2630 odst. 1 písm. b) o.z. a § 12 odst. 1 zákona č. 360/1992 Sb. odpovědný za vady projektu vedle zhotovitele (žalované 1). Osoba odpovědná za vady je i odpovědná ve smyslu § 2910 o.z. za škodu v důsledku vadné projektové dokumentace vzniklou, a to dle § 2915 o.z. společně a nerozdílně s žalovanou 1, ledaže by bylo prokázáno vyloučení odpovědnosti s ohledem na speciální úpravu odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnancem při výkonu jeho pracovní činnosti (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2021, sp. zn. 25 Cdo 1029/2021).

81. Žalovaní tvrdí, že žalovaný 2 byl v roce 2014 zaměstnancem žalované 1, což doložili dohodou o provedení práce. Žalobkyně pravdivost této soukromé listiny zpochybnila a navrhla důkazy, které byly sto pravdivost potvrdit či vyvrátit – daňové přiznání žalovaného 2 (bylo zjištěno, že za rok 2014 nebylo podáno), listiny prokazující zasílání odměn žalovanému za práce vykonávané dle dohody o provedení práce, mimo jiné výpisy z účtu žalované 1 a pokladní knihu či jiné účetní doklady. Přes výzvy žalovaným nebyly tyto listiny soudu předloženy s odůvodněním, že žalovaní požadované doklady nemají, neboť externí účetní, která zpracovávala účetnictví žalované 1, nepředala žalované 1 po ukončení spolupráce v roce 2015 kompletní účetnictví, jen několik šanonů. Ani elektronickou verzi účetnictví žalovaná 1 neobdržela. Mzdy v roce 2014 byly všem zaměstnancům vypláceny výlučně v hotovosti. Žalovaná našla ve fragmentu účetnictví jen 3 účetní doklady o souhrnné výplatě mezd bez uvedení osob (jeden takový doklad soudu doložila). Žalovaný 2 si pak doklady o přijímání částek v hotovosti dle svého tvrzení neponechával.

82. Protože jsou to žalovaní, nikoli žalobkyně, kdo může disponovat důkazy o pravdivosti dohody o provedení práce, s přihlédnutím ke skutečnosti, že se jedná o listiny/důkazy v jejich neprospěch, nastupuje jejich vysvětlovací povinnost a povinnost důkazní (shodně judikatura soudů, viz např. usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. 22 Cdo 1202/2019). Výslech nynější účetní žalované 1 k otázce, v jakém stavu jí bylo účetnictví předáno, není sto odpověď na otázku pravdivosti listiny ani na otázku, kdo neúplnost účetnictví v roce 2014 zapříčinil. Protože přes výzvy soudu žalovaní nepředložili důkaz, který by prokazoval, že dohoda o provedení práce byla v roce 2014 skutečně uzavřena, pak i s přihlédnutím k faktu, že mj. žalovaní nikoli pravdivě tvrdili, že žalovaný 2 není za vadný projekt odpovědný, a také k faktu, že tvrzení o pracovním poměru žalovaní uplatnili až po třech letech tohoto sporu, vyhodnotil soud obsah dohody o provedení práce jako nevěrohodný a k dohodě nepřihlížel.

83. Žalovanému 2 se nepodařilo prokázat jeho tvrzení o vyloučení jeho odpovědnosti z důvodu nevypracování projektové dokumentace a z důvodu jeho podřízeného postavení vůči žalované 1 (s ohledem na výše uvedené právní závěry bylo nadbytečné vyhovět návrhu žalobkyně na znalecký posudek k dataci dohody).

84. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

85. Podle § 1968 věty prvé o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

86. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

87. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

88. Vedle náhrady škody ve výši 500.932 Kč byly žalobkyni přiznány v souladu s §§ 1958, 1968, 1970 o.z. i úroky z prodlení, avšak až od 9.8.2018, když žalobkyně prokázala, že žalované vyzvala k platbě žalované částky dopisem doručeným dne 2.8.2018, a to ve lhůtě do 8.8.18, tudíž až od následujícího dne jsou žalované v prodlení s platbou.

89. K tvrzením, která již byla v řízení prokázána jinak, je nadbytečné provádět další dokazování (video z televizního pořadu k zavinění žalovaných, fotodokumentace, spis ČKAIT a výslech [jméno FO] k existenci vad). S ohledem na právní závěry uvedené pod body 68 až 71 tohoto odůvodnění bylo nadbytečné doplnit dokazování výslechem [tituly před jménem] [jméno FO] k rozsahu jeho zmocnění a dohodami se zaměstnanci žalované 1. S ohledem na právní závěry uvedené pod body 74 až 78 tohoto odůvodnění bylo nadbytečné doplnit dokazování důkazy o příjmech žalobkyně. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně nerozporovala, že v roce 2018 již neměla zájem na dokončení díla žalovanou 1, bylo nadbytečné doplnit dokazování výslechem [tituly před jménem] [jméno FO].

90. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení až na nepatrnou část úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši, tj. v částce 266.551,82 Kč. Tyto náklady byly vynaloženy na: - soudní poplatky z žaloby, odvolání a dovolání, celkem ve výši 59.085 Kč, - odměnu ve výši 15x 10.340 Kč dle §§ 7, 8, 11 odst. 1, písm. a), d), g)), k) a.t., z tarifní hodnoty ve výši 502.857 Kč, a to za převzetí a přípravu zastoupení, dvě předžalobní výzvy, podání žaloby, podání ze dne 12.12.2018, účast na jednání ve dnech 11. 9. 2019, 4.11.2019, 22.1.2021, 18.2.2021, 21. 11. 2022, 19. 1. 2023, přičemž toto jednání přesáhlo dvě hodiny, a 23.3.2023, podání odvolání ve věci samé, podání dovolání, - odměnu ve výši 5.170 Kč dle §§ 7, 8, 11 odst. 2, písm. f) a.t. za účast u jednání odvolacího soudu, při kterém došlo jen k vyhlášení rozhodnutí, - režijní paušál 16krát 300 Kč za výše uvedené úkony právní služby dle § 13 a.t., - cestovné ve výši 2x758,62 Kč za účast u jednání dne 11. 9. 2019 a dne 4. 11. 2019 z [adresa] a zpět, při délce trasy 2x129 km, průměrné spotřebě 5,3 litrů (poslední položka bodu 17 TP je průměrná spotřeba), při ceně za jeden litr nafty 33,60 Kč a za amortizaci vozidla 4,10 Kč (poslední dvě položky dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. ve znění vyhlášky č. 333/2018 Sb.), - cestovné ve výši 928,32 Kč za účast u jednání dne 21. 11. 2022 z [adresa] a zpět, při délce trasy 129 km, průměrné spotřebě 5,3 litrů, při ceně za jeden litr nafty 44,50 Kč a za amortizaci vozidla 4,70 Kč (poslední dvě položky dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění účinném od 22.8.2022), - cestovné ve výši 2x972,31 Kč za účast u jednání dne 19. 1. 2023 a dne 23. 3. 2023 z [adresa] a zpět, při délce trasy 2x129 km, průměrné spotřebě 5,3 litrů, při ceně za jeden litr nafty 44,10 Kč a za amortizaci vozidla 5,20 Kč (poslední dvě položky dle vyhlášky č. 467/2022 Sb.), - náhrada za promeškaný čas za 5x4 půl hodiny po 100 Kč dle § 14 a.t. za čas k jednáním konaným dne 11.9.2019, 4. 11. 2019, 21. 11. 2022, 19. 1. 2023 a dne 23. 3. 2023, - DPH 21 % z nákladů na právní zastoupení z částky 171.460,18 Kč ve výši 36.006,64 Kč.

91. Podání ze dne 9.10.2019, 20.1.2020, 5.2.2021, 17.2.2021 a 7.7.2022 nebyla vyhodnocena jako účelná, když žalobkyně měla a mohla svá tvrzení doplnit a důkazy navrhnout u jednání, na kterých byla k doplnění vyzvána, případně v žalobě a v podání ze dne 12.12.2018, když tvrzení žalovaných se od doby podání odporu, respektive jeho doplnění ze dne 2.11.2018, nezměnila.

92. U náhrady nákladů řízení povinnost platit je společně a nerozdílně není ze zákona dána (§ 1871 o.z., viz i rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 32 Cdo 669/2017).

93. Lhůty k plnění byly stanoveny v souladu s § 160 o.s.ř.

Poučení