17 C 21/2017-387

Rubrum

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní Mgr. Milenou Rejchovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa žalobce a žalovaného] zastoupený advokátkou Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] bytem [adresa žalobce a žalovaného] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o vydání papoušků, event. o zaplacení, takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném vydání papoušků pod čísly 1. - 3., a dále 5. – 21., a 23. – 41, dle seznamu níže, in eventum zaplacení hodnoty uvedených papoušků. Seznam papoušků:

1. Ara červenouchý RL HKK/01174/2008, 2. Ara červenouchý RL HKK/02130/2004, 3. Ara červenouchý RL HKK/02131/2004, 5. Ara modrý RL HKK/2142/2004, 6. Ara modrý RL HKK/2143/2004, 7. Ara vojenský, RL HKK/02144/2004, 8. Ara vojenský RL HKK/2145/2004, 9. Ara arakanda RL HKK/02138/2004, 10. Ara arakanda RL HKK/2139/2004, 11. Ara hyacintový, RL HKK/02178/2010, 12. Ara hyacintový, RL HK/2140/2004, 13. Ara hyacintový RL HKK/2141/2004, 14. Ara hyacintový RL HKK/02996/2011, 15. Ara marakana RL HKK/2136/2004, 16. Ara šedolící, RL VL [číslo] 60, 17. Ara šedolící RL 2002 [číslo], 18. Ara šedolící RL HKK [číslo], 19. Ara šedolící RL HKK [číslo], 20. Ara šedolící HKK/03004/2011, 21. Ara zelený RL HKK/02134/2004, 23. Ara kaninda RL HKK/02649/2014, 24. Ara kaninda RL HKK/03740/2015, 25. Ara kaninda RL HKK/05068/2016, 26. Ara kaninda RL HKK/05069/2016, 27. Ara vojenský RL HKK/01908/2013, 28. Ara vojenský RL HKK/02644/2014, 29. Ara vojenský RL HKK/02645/2014, 30. Ara vojenský RL HKK/02646/2014, 31. Ara vojenský RL HKK/03744/2015, 32. Ara hyacintový RL HKK/00070/2014, 33. Ara hyacintový RL HKK/02652/2014, 34. Ara hyacintový RL HKK/02653/2014, 35. Ara hyacintový RL HKK/00009/2015, 36. Ara hyacintový RL HKK/00010/2015, 37. Ara červenouchý RL HKK/02647/2014, 38. Ara šedolící RL HKK/02651/2014, 39. Ara šedolící RL HKK/03745/2015, 40. Ara šedolící RL HKK/05070/2016, 41. Ara šedolící RL HKK/05071/2016.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu [datum] domáhal po žalovavém (svém otci) vydání exotického ptactva, a to konkrétně papoušků rodu ARA, jak vyjmenováni v seznamu papoušků pro toto řízení pod čísly 1 až 41 (dále také„ předmětní papoušci“). V žalobě a v doplněném důkazním řízení tvrdil, že papoušci byli chováni ve voliérách umístěných na pozemku žalovaného pod adresou [adresa] (dále také„ předmětné pozemky“), když žalovaný následně převedl tyto své pozemky, včetně nemovitostí na nich stojících darovacími smlouvami na svého syna [jméno] [celé jméno žalobce] s tím, že žalovanému svědčí služebnost užívání těchto pozemků. Chov zpočátku probíhal bezproblémově – až do roku 2015, následně však začal žalovaný bránit žalobci ve vstupu na předmětné pozemky, a když se žalobce začal domáhat vydání svých papoušků, žalovaný to odmítl. Jinak žalovaný i v rámci řízení o vypořádání SJM (sp. zn. 9 C 13/2011) opakovaně uváděl, že papoušky převedl na syny, které chovatelsky vede a učí je, protože jsou začátečníci. Všichni papoušci, kteří jsou předmětem žaloby, však nebyli součástí SJM. Žalovaný je měl již před uzavřením manželství s paní [jméno] [příjmení] a takto s nimi (bez souhlasu bývalé manželky) také nakládal. Chov byl financován mj. z prodeje některých papoušků. Žalobci i bratru [jméno] žalovaný přislíbil, že na ně chov převede, což se stalo již dříve v průběhu let několikrát, a to ještě před převodem v roce 2010. K převodu v roce 2010 došlo po sdělení žalovaného, že„ již stárne“, a že chov převede synům, každému jednou polovinou. V té době neměl žalobce o rozvodovém řízení žalovaného ani ponětí a dozvěděl se o něm až mnohem později, v době kdy v podstatě končilo řízení o majetkovém vypořádání žalovaného a jeho manželky. Pokud tedy žalovaný učinil převod mj. na žalobce s úmyslem zkrátit masu SJM, žalobce o tom ničeho nevěděl. Tento záměr žalovaného měl tedy povahu vnitřní navenek neprojevené výhrady, která nemůže mít vliv na platnost právního úkonu (viz NS ČR 21 Cdo 3628/2011). Žalobce poukázal na to, že vůči jeho osobě se manželka žalovaného [jméno] [příjmení] relativní neplatnosti nedovolala. Odkázal dále na ust. § 41a) odst. 2 občanského zákoníku. Tím pádem také kategoricky popřel, že by žalovanému snad ponoukl myšlenku takto papoušky ze SJM„ vyvést“. Právě proto, že si byl žalovaný vědom vlastnického práva žalobce, falsifikoval další převodní smlouvy, kterými převedl papoušky na bratra [jméno] a následně částečně i na svou osobu.

2. Žalobce tvrdí, že nabyl předmětné papoušky na základě řádně uzavřených darovacích smluv od žalovaného a podle těchto smluv pak byl převod papoušků zaznamenán i v registračních listech každého z papoušků na Krajském úřadu Královéhradeckého kraje, Odboru životního prostředí a zemědělství Ing. [jméno] [příjmení]. Na Krajském úřadu Královéhradeckého kraje se však žalobce v říjnu 2015 dozvěděl, že se v jejich dokumentaci nenachází tyto darovací smlouvy (ze dne [datum]), a to i přesto, že původně byly součástí dokumentace. Žalobce je přesvědčen, že tyto darovací smlouvy byly záměrně ze spisů krajského úřadu odstraněny v souvislosti s trestní řízením zahájeným proti žalovanému, aby byla žalobci ztížena možnost uplatnění práv ke vzácnému ptactvu, které mu náleží. Následně bylo žalobcem z registračních listů na krajském úřadu zjištěno, že v registračních listech jsou u předmětných papoušků nesprávně jako vlastníci uvedeni buď [jméno] [celé jméno žalobce], bratr žalobce, nebo [celé jméno žalovaného] – zde žalovaný, na které žalobce nikdy vlastnické právo k papouškům nepřevedl. Podpisy na darovacích smlouvách, kterými mělo dojít k převodu vlastnického práva ze žalobce na žalovaného, nebo [jméno] [celé jméno žalobce], nejsou jeho pravými podpisy. Těmito následnými neoprávněnými převody vznikla žalobci škoda v hodnotě přibližně [částka].

3. Žalobce podal také trestní oznámení na neznámého pachatele, které však bylo odloženo s tím, že jde o občanskoprávní spor v rodině a má být řešen„ civilní“ cestou. V rámci podání vysvětlení při policejním vyšetřování vyšlo najevo, že žalovaný vědomě falzifikoval podpisy žalobce na převodních smlouvách, aby docílil převodu vzácného ptactva na svého druhého syna [jméno] [celé jméno žalobce]. Ten si musel být také dozajista vědom toho, že podpisy na převodních smlouvách nejsou pravými podpisy žalobce. Žalovaný [celé jméno žalovaného] také potvrdil, že tyto nepravé smlouvy předával na Krajský úřad Královéhradeckého kraje a na základě nich pak bylo dále přepsáno vlastnictví na [jméno] [celé jméno žalobce] a další osoby.

4. Žalobce pak tvrdil, že k prokázání vlastnictví žalobce mohou stejně dobře jako darovací smlouvy (část z nich se na krajském úřadu ztratila) posloužit registrační listy, na nichž jsou zaznamenány úkony o převodech vlastnictví, přičemž nabyvatel vlastním podpisem stvrzuje přijetí ptactva do svého vlastnictví (§ 24 odst. 3 zákona č. 100/2004 Sb. o obchodování s ohroženými druhy ve spojení s § 16 vyhlášky č. 210/2010 Sb. o provedení některých ustanovení zákona o obchodování s ohroženými druhy).

5. Předmětem žaloby pak žalobce učinil nejen dospělé jedince papoušků, ale i odchovy mláďat papoušků (ti v rámci žalobního žádání označeni pod čísly pod čísly 23 až 41), jejichž vydání je žádáno, anebo in eventum nahrazení jejich hodnoty, míněno všech papoušků, částkou [částka].

6. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a namítal, že předmětní papoušci nikdy nebyli ve vlastnictví žalobce. Darovací smlouvy (z [datum]) byly vyhotoveny žalovaným a podepsány byly rovněž žalovaným, a to za obě strany (jak dárce tak obdarovaného). Tyto smlouvy se tudíž nikdy nestaly účinnými, a proto je na tyto právní úkony třeba hledět jako na úkony nicotné.

7. Žalovaný nikdy neměl v úmyslu papoušky žalobci darovat a žalobci také chyběla vůle papoušky nabýt. Darovací smlouvy (pozn. soudu datované dnem [datum]) vyhotovil žalovaný sám a podepsal je za obě strany právního úkonu, a to proto, aby se tento„ majetek“ nestal součástí společného jmění manželů s paní [jméno] [příjmení], s níž se žalovaný právě rozváděl. Fiktivně tehdy převedl papoušky na své syny [jméno] (zde žalobce) a [jméno], protože v rozhodné době se od něj manželka odstěhovala a započalo rozvodové řízení. [příjmení] o vypořádání společného jmění manželů žalovaného a [jméno] [příjmení] bylo u Okresního soudu v Hradci Králové vedeno v řízení pod sp. zn. 9 C 13/2011 a soud po provedeném důkazním řízení neshledal, že by majetek v podobě vlastnictví papoušků nepatřil do masy SJM. Papoušci proto byli vypořádání v rámci dohody o vypořádání SJM tak, že je do svého vlastnictví získal žalovaný. Tato dohoda o vypořádání SJM byla uzavřena dne [datum] Tomu předcházel úkon paní [jméno] [příjmení], tehdejší manželky žalovaného, ze dne [datum], kterým se dovolávala relativní neplatnosti předmětných darovacích smluv (datovaných dnem [datum] na syny žalovaného). Soud ohledně otázky relativní neplatnosti uzavřel, že mj. předmětní papoušci do SJM bývalých manželů patří, převody byly neplatné a je třeba papoušky v SJM vypořádat.

8. Žalovaný doznal, že následně účelově převáděl papoušky i v roce 2013, a to ze žalobce na druhého syna [jméno] ve snaze donutit bývalou manželku k vypořádání SJM, neboť [jméno] je na rozdíl od žalobce vlastním synem paní [jméno] [příjmení]. Tímto chtěl žalovaný motivovat bývalou manželku k tomu, aby papoušky v rámci vypořádání neřešila (navíc v situaci, kdy již byla vznesena námitka relativní neplatnosti). Nakonec se však papoušci stali součástí dohody o vypořádání SJM, jak již uvedeno shora. Není ani pravdivé tvrzení žalobce, že by někteří předmětní papoušci byli toliko výlučným vlastnictvím žalovaného, neboť k uzavření sňatku s paní [jméno] [příjmení] došlo v roce 1989 a v té době ještě neměl žalovaný tolik exemplářů. K rozmachu chovu došlo až po revoluci, kdy žalovaný dokupoval další exempláře. Žalovaný také popřel, že by na syny před rokem 2010 nějaké papoušky převáděl.

9. Žalovaný pak ještě přesně dotvrdil okolnosti sepisu darovacích smluv datovaných dnem [datum] a konkrétně uvedl, že když se se svým synem [jméno] [celé jméno žalobce] vrátil dne [datum] ze semináře, zjistil, že [jméno] [příjmení] se odstěhovala z domu, který společně obývali a vystěhovala si i nějaké věci s tím, že odchází. Bylo zřejmé, že dojde k rozvodovému řízení. Žalobce sám v souvislosti s touto událostí ponoukl žalovanému myšlenku převodu ptactva jako jedné z cenných věcí na syny s tím, že se nebude muset ohledně těchto věcí ve vztahu k manželce vypořádávat. Ostatně věděl, že takto to částečně probíhalo z druhé strany při vypořádání SJM s matkou žalobce, bývalou manželkou žalovaného, paní [jméno] [příjmení]. Žalovaný proto vyplnil formulářové smlouvy, které byly nutné pro zápis u krajského úřadu a tyto napodepisoval jak za sebe, tak za žalovaného, když zvolil datum předcházející odstěhování manželky, tj. den [datum]. Žalobce ještě nabízel žalovanému součinnost v podobě okopírování smluv v práci. Takto pak byly smlouvy předány na Krajský úřad Královéhradeckého kraje, Odbor životního prostředí a kopie si ponechal žalovaný.

10. Žalovaný shrnul, že nikdy neměl v úmyslu papoušky žalobci darovat a ten to věděl. Chybí zde tedy základní předpoklad dvoustranného právního úkonu, a to je vůle dárce a obdarovaného. Pro perfekci právního úkonu je pak třeba, aby vůle jednající osoby byla nejen svobodná, ale i vážná, což vystihuje úmysl účastníků právního vztahu, který musí skutečně směřovat k vyvolání právních účinků, které jsou s jejím projevem spojeny. Vůle k darování, respektive vážnost vůle u tohoto úkonu chybí, a proto jde o simulovaný právní úkon ve smyslu § 37 odst. 1 občanského zákoníku účinného ke dni [datum] a jako takový právní úkon ho stíhá absolutní neplatnost. Druhý syn žalovaného [jméno] o převodu nejspíše ani nevěděl, neboť i za něho listiny v podobě darovacích smluv podepisoval žalovaný.

11. Žalovaný poukázal také na ust. § 133 a § 134 občanského zákoníku (ve znění účinném v roce 2010), když namítal, že nikdy nedošlo k předání papoušků - tradici - tak, jak to občanský zákoník vyžadoval. Bránil se také dále poukazem na ust. § 134 občanského zákoníku, že měl (a má i nadále) všechny papoušky ve své držbě – tj. více jak 3 roky a stal by se tedy jejich vlastníkem příp. i na základě institutu vydržení, neboť k fiktivnímu převodu došlo [datum] a žalobce se začal o papoušky zajímat až v roce 2015.

12. Tomu fiktivním převodu se žalovaný bavil s několika lidmi, které navrhl slyšet jako svědky v tomto řízení. Konkrétně jde o MVDr. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

13. Žalovaný tvrdil, že žalobce se také jako vlastník papoušků nikdy nechoval. Od jara 2012 nechodil do předmětných nemovitostí, které užívá žalovaný, a kde jsou papoušci chováni. Nezajímal se o papoušky a jejich krmení, o náklady spojené s chovem, přičemž nelze odhlédnout od toho, že jde o živá zvířata, a nikoliv věci, se kterými se za 3 roky nezájmu nic nestane. O papoušky se žalobce začal„ zajímat“ až v roce 2015. Jinak s chovem žalovanému pomáhal pouze syn [jméno].

14. Dále žalovaný tvrdil, že přestože měli účastníci mezi sebou velmi vřelý vztah, od jara 2012 se spolu nevídají, nekomunikují. K problémům v komunikaci docházelo od jara 2012, kdy žalobce přes výslovný zákaz žalovaného použil čtyřkolku, na které odvážel kradené seno. U této činnosti naboural a žalovaný nechtěl být spojován s někým, kdo páchá trestnou činnost. Postupně se žalovaný dozvídal o další trestné činnosti žalobce, který byl odsouzen rozsudkem zdejšího soudu pod sp. zn. 6 T 27/2013 ze dne 18. 3. 2013 a dále rozsudkem 6 T 32/2014 ze dne 17. 3. 2014, když žalobce se dopouštěl činnosti, při které vykrádal chovatele.

15. Podle žalovaného je žaloba motivována zejména finančním aspektem, kdy žalobce potřebuje někde získat finanční prostředky. Za poslední dobu (po propuštění z Vězeňské služby ČR) vyměnil 3 až 4 zaměstnání. Nestará se ani o své syny, kteří jsou dosud nezletilí. Na ně hradí zcela směšné výživné ve výši [částka] měsíčně a nad rámec výživného jim ničeho neposkytuje. Ani v souvislosti s opatrovnickým řízením, kde bylo vyměřováno výživné, nikdy nezmínil, že by byl vlastníkem vzácného ptactva.

16. Závěrem žalovaný uvedl, že papoušci jsou jeho koníčkem již od roku 1972. Nyní je ve starobním důchodu a tímto koníčkem si přivydělává. Papoušci jsou tedy zejména jeho koníčkem, ale i životní vášní, kterou si hodlá udržet do doby, dokud bude způsobilý zejména zdravotně. Žalobce se o předmětné papoušky nestaral, nepomáhal žalovanému a dnes žalovaný nevidí jediný důvod, proč by měl nyní žalobci papoušky předávat, nebo mu něco platit.

17. Skutkový stav zjistil soud z těchto provedených důkazů:

18. Z podkladů zapůjčených Krajským úřadem Královéhradeckého kraje, Odboru životního prostředí a zemědělství soud zjistil, že krajský úřad je místně a věcně příslušným registračním úřadem ve smyslu § 25 odst. 1 písm. g) ve znění § 25 odst. 8 zákona č. 200/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů. Krajský úřad pak registruje vzácné ptactvo tak, že každý exemplář má vlastní registrační list, kde je - v tomto případě papoušek - označen registračním číslem, je zde uvedeno o jaký druh se jedná a jsou zde mj. záznamy o vlastníkovi exempláře a následných převodech. (viz např. čl. 51 – 84, nebo dále 87 -154) V registračních listech u předmětných papoušků je pak zaznamenán převod ze dne [datum], novým držitelem byl od tohoto data označen [celé jméno žalobce] – žalobce jsou zde pak záznamy i od dalších následných převodech ze žalobce na [jméno] [celé jméno žalobce] došlo v období od roku 2013 do roku 2014.

19. Z usnesení Policie ČR [číslo jednací] ze dne 6. 4. 2016 soud zjistil, že bylo odloženo podezření ze spáchání [anonymizováno] podvodu, kterého se měl dopustit neznámý pachatel tím, že bez vědomí a souhlasu poškozeného [celé jméno žalobce] (zde žalobce) neoprávněně převedl na [jméno] [celé jméno žalobce] exotické ptactvo – papoušky a měl tak [celé jméno žalobce] způsobit škodu ve výši [částka], neboť nešlo o podezření ze zločinu a na místě bylo věc vyřídit jinak. Policejní orgán pak zjistil, že v rozhodné době se žalovaný [celé jméno žalovaného] rozváděl s matkou [jméno] [celé jméno žalobce] [příjmení] [příjmení] a převedl proto veškeré exotické ptactvo na žalobce a [jméno] [celé jméno žalobce], aby ponížil hodnotu společného jmění manželů, když převod udělal tak, že na druhou stranu registračního listu konkrétního ptáka napsal nového majitele, napsal darovací smlouvu a podepsal každou sám, a to jak za svoji osobu, tak za oba syny, takže žalobce [celé jméno žalobce] ani [jméno] [celé jméno žalobce] žádnou z darovacích smluv nepodepisovali. Policie pak dále uzavřela, že celý chov okrasného ptactva byl po celou dobu na stejné adrese v [obec a číslo] u žalovaného a převody na oba syny proběhly pouze„ formálně“ s vědomím obou synů, čímž majitel chovu (zde žalovaný) sledoval toliko ponížení společného jmění manželů v době rozvodu. Po ukončení majetkového vypořádání s [jméno] [příjmení] pak převedl žalovaný stejným způsobem celý chov na svoji osobu. Za celou dobu se žádný z papoušků nepřemístil na jinou adresou.

20. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že [jméno] [celé jméno žalobce], mladší syn žalovaného, je mj. vlastníkem stavební parcely, jejíž součástí je stavba domu [adresa] v [obec]. Zde žije žalovaný. Žalobce žije ve stejné vesnici, v [adresa].

21. Soud prováděl dále důkazy darovacími smlouvami a registračními listy, přičemž prvotní darovací smlouvy, a to veškeré, byly datovány dnem [datum] Darovací smlouvy byly sepsány na počítači jako formulářové smlouvy a datovány byly dnem, který předcházel datu ochodu paní [jméno] [příjmení] ze společné domácnosti se žalovaným. Dále soud prováděl důkaz i„ následnými“ smlouvami, kterými mělo dojít k převodu vlastnictví ze žalobce na druhého syna žalovaného [jméno] (v roce 2013 - 2014) a dále pak na žalovaného, příp. třetí osoby ([číslo] - 2018). Soud takto prováděl dokazování u každého jednotlivého papouška (viz jednání dne [datum]) a zjistil, že veškeré smlouvy a registrační listy podepisoval, jak za dárce, tak za obdarovaného žalovaný [celé jméno žalovaného].

22. Žalobce při jednání konaném dne [datum] potvrdil, že žádný z podpisů na prvých převodních smlouvách u papoušků 1 až 21 a registračních listech není jeho vlastním podpisem. Ani další převodní smlouvy - darovací smlouvy datované rokem 2013 a později nejsou opatřeny pravými podpisy žalobce - žalobce tyto smlouvy nesepisoval a nevěděl o nich. Podpis na všech ostatních listinách patří žalovanému, kromě darovacích smluv z roku 2013, kde je za obdarovaného podepsán [jméno] [celé jméno žalobce]. U papouška pod [číslo]) Ara hyacintový RL HKK/02178/2010 a pod [číslo]) Ara horský RL HKK/03004/2011 bylo zjištěno, že tito jedinci jsou evidováni v původním vlastnictví [celé jméno žalobce]. Soud však uvěřil tvrzení žalovaného o tom, že tito papoušci pochází z odchovu po papoušcích ve vlastnictví žalovaného a narodili se v době (rok 2010 a 2011), kdy bylo projednáváno SJM bývalých manželů [příjmení], tudíž z toho důvodu zde byl formálně uveden jako vlastník [celé jméno žalobce].

23. Ohledně papoušků pod [číslo]) Ara modrý, č. kroužku CZ [číslo] a pod [číslo]) Ara kaninda, HKK/01907/2013 bylo řízení pro zpětvzetí zastaveno, s odůvodněním, že tito papoušci jsou vlastními odchovy [jméno] [celé jméno žalobce].

24. Ze smlouvy o vypořádání vzájemných majetkových vztahů uzavřené mezi žalovaným a paní [jméno] [příjmení] soud zjistil, že předmětem vypořádání byli mj. papoušci v počtu 27 kusů (Ara a žako), bez bližšího označení a jejich výlučným vlastníkem se stal žalovaný. V souvislosti s rozdělením VŠECH společných věcí spadajících do masy SJM pak žalovaný vyplácel paní [jméno] [příjmení] vypořádací podíl ve výši [částka] Smlouva byla uzavřena dne [datum].

25. K tomu bylo také doloženo sdělení paní [jméno] [příjmení], které předcházelo uzavření smlouvy o vypořádání SJM, kterým namítla vůči žalovanému neplatnost právního úkonu – převodu vlastnického práva k papouškům, spadajícím do SJM. (čl. 185-187). Neplatnost převodu byla namítnuta [jméno] [příjmení] vůči žalobci i [jméno] [celé jméno žalobce] (viz čl. 592, 593 přílohového spisu OS HK sp. zn. 9 C 13/2011)

26. Z trestní rozsudku č.j. 6 T 32/2014 ze dne 17. 3. 2014 soud zjistil, že žalobce byl uznán vinným přečinem krádeže a přečinem neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami a odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody. Žalobce se pak bránil tím, že jeho trestní řízením žalovaný opakovaně argumentuje, žalobce se však již osvědčil a bylo rozhodnuto o zahlazení odsouzení.

27. Kontrola ČIŽP proběhla v předmětném chovu ve dnech [datum] a [datum]. Při této kontrole vystupoval jako vlastník žalobce. Následně ČIŽP evidovala jako nového vlastníka [jméno] [celé jméno žalobce] – změna vlastnictví [datum] a [datum]. Dle zprávy ČIŽP byl zaznamenán úhyn dvou exemplářů: Ara hyacintový, HKK/02996/2011 dne 8. 3. 2017 a Ara arakanga, HKK/2139/2004 dne 27. 10. 2016. Písemnosti ČIŽP adresoval označenému vlastníku [celé jméno žalobce] (viz doručenka č.l. 298 p.v.)

28. Kontrola ČIŽP proběhla dále dne [datum] a u žádného z předmětných papoušků nebylo evidováno vlastnictví žalobce (čl. 280 - 281)

29. Žalobce ve své účastnické výpovědi uvedl, že se sám žalovaný rozhodl, že už bude nad chovem jenom dohlížet, a proto papoušky převedl na žalobce a bratra [jméno]. To, že na ně hodlá papoušky převést, sdělil žalovaný synům, mj. žalobci, při nějaké oslavě. Společně strávil žalobce s žalovaným chovem 20 let, když postupně se z domu pod adresou žalobce [adresa] převedl celý chov do nového působiště k domu [adresa] v [obec], přičemž žalovaný začal postupně papoušky dokupovat. To bylo po rozvodu žalovaného s matkou žalobce. Jinak žalobce otci s chovem pomáhal od svých 18ti let, po návratu z vojny a sám si nějaké papoušky také kupoval. Převod (míněno v roce 2010), veškeré„ papírování“, měl na starosti žalovaný. Ten také připravil registrační listy, které žalobce s bratrem podepisovali. To, jak papoušky rozdělí, a které páry komu daruje, rozhodl žalovaný. Dokonce 1 pár daroval žalobci s bratrem [jméno] napůl. Žalobce nevěděl, že se žalovaný rozvádí. Byla to jeho soukromá věc. Pokud jde o vypořádání SJM s druhou ženou žalovaného, tak žalobce nevěděl o tom, že by se v rámci vypořádání řešili i papoušci, neboť ti již byli„ přepsáni“. Pokud jde o dopis od [jméno] [příjmení], tak žalobce popřel, že by nějaký dopis od ní dostal. Nepamatoval si ani, jestli mu otec před tímto„ velkým převodem“ nějaké jiné papoušky daroval nebo převedl (přitom to bylo žalobcem uváděno v rámci tvrzení). Shrnul, že o chov se starali jako rodina společně. Žalovaný žalobce nikdy nežádal, aby mu papoušky převedl zpět. Když se otec rozhodl, že se některé kusy prodají, zprostředkoval obchod a žalobce jen podepsal smlouvu. Jinak vše řešil žalovaný. Žalovaný se žalobce neptal, kterého papouška chce prodávat. Bylo ale jasné, že se nějací papoušci se prodají, takže s prodejem počítal i žalobce. Chov ale řešili jako společnou záležitost, protože šlo o rodinu. Od žalovaného obdržel žalobce za papoušky finanční prostředky pouze 2×, a to jednou v částce [částka] a jednou v částce [částka], více ničeho. Věděl však, že zisk z prodeje papoušků byl mnohonásobně větší. Připustil, že peníze z prodeje papoušků se částečně investovaly do žrádla. Není pravdou, že by žalobce jako vlastník nevystupoval. Např. když přišla kontrola a brala se krev od papoušků a jejich peří, kontrolovali se čipy, což mohlo být někdy okolo roku 2014, tak žalobce při kontrole jako vlastník podepisoval potřebné dokumenty. Pokud jde o darovací smlouvy takto, že chce žalovaný na žalobce papoušky převést, měl žalovaný sdělit žalobci při nějaké oslavě. Samotné darovací smlouvy žalobce nepodepisoval, podepisoval však registrační listy, které připravoval žalovaný. I po darování zůstali papoušci fakticky u žalovaného, otce žalobce, a když právě přišla ta zmiňovaná kontrola, tak žalobce i bratr museli podepisovat dokumenty. Žalobce tvrdil, že se o papoušky staral - každý den se chodilo okolo 15. hodiny krmit, což prováděl i on do doby, než mu byl zamezen přístup do domu, tedy až někdy do roku 2015. Jinak se o papoušky staral, sekal trávu, měnil bidla, nakupoval krmení, které se muselo někde uskladnit a k žalovanému, kde byli papoušci umístěni, denně docházel. Pokud jde o náklady na chov papoušků - elektřinu a krmení - tak tyto náklady se vždy hradily z prodeje papoušků. Připustil, že se se žalovaným pohádali někdy v roce 2014, když předmětem sporu byly právě finanční prostředky z prodeje papoušků. Žalobce uvedl, že neví, zda v souvislosti s převodem papoušků podával daňové přiznání. Papoušci se neřešili ani v řízení o stanovení výživného pro nezletilé děti žalobce. Pokud šlo o následné převody na bratra [jméno], tak žalobce žádné papoušky nepřeváděl, smlouvy nepodepisoval. Sám neměl nikdy záměr papoušky stěhovat, neboť je vždy bral jako jeden chov. K zamezení přístupu pro žalobce do předmětných nemovitostí došlo ještě dříve, než probíhalo trestní stíhání žalobce. Žalobce se pak se žalovaným pohádali a žalovaný žalobci řekl, že mu tam nic nepatří a pak už se věc řešila jen přes právníky. Jako kompromisní navrhoval žalobce k vypořádání a vyplacení částku [částka], to však žalovaný neakceptoval.

30. Žalovaný ve své účastnické výpovědi uvedl, že když se v roce 1974 oženil a přistěhoval k matce žalobce, poté co pomohl kompletně zrekonstruovat dům, začal zde budovat voliéry a nakoupil první ptactvo. Po rozvodu pak matka žalobce odvezla 3 nejdůležitější páry papoušků, což vyšetřovala mimo jiné Policie ČR a matka žalobce následně začala papoušky vozit zpět s tím, že žalovaný musel vyplatit matce žalobce z každého kusu jednu polovinu. Papoušci se tedy museli prodat a v roce 1984 byl žalovaný bez jakéhokoliv ptactva. Následně se žalovaný přestěhoval k rodičům do domu [adresa] v [obec] a zde založil chov. Pokud jde o žalobcem tvrzené darování, tak vše bylo zcela jinak. Konkrétně dne [datum], když se vracel žalovaný ze semináře se synem [jméno] domů, našel žalovaný v domě cedulku, že se manželka odstěhovala do [obec], čemuž byl přítomen žalobce i jeho bývalý tchán, kteří ten den pracovali na vedlejším pozemku při na přípravách na stavbu rodinného domu. Šlo o sobotu a v následujícím týdnu, tedy po [datum], sám žalobce žalovanému„ vsadil brouka do hlavy“ a ponoukl myšlenku, že když papoušky žalovaný převede na každého ze synů jednou polovinou, nebude se muset s manželkou vypořádávat. Všechny tyto věci probíral žalovaný se žalobcem, [jméno] o tom nevěděl. Žalobce o odchodu manželky věděl, žalovaný udělal ze vstupní kamery nějaké fotografie, aby bylo zřejmé, s čím manželka odchází, a ty mj. žalobci ukazoval. Žalovaný pak připravil veškeré darovací smlouvy a podepsal je jak za sebe, tak za oba syny. Připustil, že na smlouvách zfalšoval podpisy. Dělal to konkrétně tak, že každou ze smluv podepisoval ve dvou paré - vždy 1 × na oba výtisky umístil podpis za sebe a pak začal podepisovat za žalobce i za [jméno]. Žalobce se k tomu ještě připojil a nabídl žalovanému, že v práci veškeré smlouvy ofotí, aby to žalovaný nemusel psát i kopie. Kopie darovacích smluv má k dispozici žalovaný, originály dával na Krajský úřad Královéhradeckého kraje, Odbor životního prostředí inženýru [příjmení]. Důvodem toho byla obava žalovaného, že se bude muset dělit s bývalou manželkou, nebo že o papoušky přijde. O vypořádání SJM se žalovaný s manželkou soudil a bývalá manželka [jméno] přišla na to, že se to takto udělalo, a napsala doporučené dopisy na oba syny i na žalovaného. Žalobce sám mu ten dopis přinesl ukázat, byl na doručenku, takže o tom musí být záznam na poště. Všechno toto vymýšlel žalovaný se synem [jméno] a pak přizval i syna [jméno], a to když manželka na vypořádání SJM trvala. Znovu to byl žalobce, kdo vymyslel, že když se papoušci převedou na [jméno], který je synem [jméno] [příjmení], tak ona s tím takto bude souhlasit. Následně znovu všechny darovací smlouvy podepsal žalovaný za oba a znovu je předkládal úřadům. [jméno] ale byli všichni dohodnuti na tom, že až skončí řízení o vypořádání SJM, tak se papoušci zpět převedou na žalovaného. Řízení probíhalo dlouhou dobu, řešil ho soudce [příjmení] a de facto nikdo nedokázal ocenit hodnotu papoušků v řízení. Nakonec vše skončilo dohodou s tím, že manželka si jako náhradu za převzetí papoušků žalovaným ponechala byt v [obec] (ten byl nabyt za trvání manželství směnou za byt [jméno] [příjmení] v [obec]), a převzala automobil Hyundai. V roce 2012 odjel s přítelkyní na wellness pobyt na Šumavu a hned v pátek večer mu volala sestra, že si žalobce vzal čtyřkolku, a že s ní měl páchat trestnou činnost. To žalovaného rozzlobilo, takže čtyřkolku zamkl a ohledně ní se pak dostali až před soud, kde nakonec uzavřeli smír.

31. Žalovaný ve své účastnické výpovědi uvedl, že žalobce se o papoušky vůbec nestaral. Měl u sebe nějaká jiná svoje zvířata a už někdy od roku 2008 - 2009 se žalovaným všude jezdil syn [jméno], který se také o ty papoušky stará stále. Připustil, že žalobce dolů na pozemek chodil, ale de facto pokračoval hned dál a dělal si na své parcele, kde měl stát jeho dům. Žalobce vztah k papouškům nikdy neměl, přestože si to žalovaný přál. Když jel např. žalovaný se synem [jméno] na dovolenou, musela krmit sestra žalovaného, nikoliv žalobce. Ostatní tedy spíše pomáhali žalobci, než naopak. Žalovaný dal žalobci peníze na dům, ale ty on prošustroval.

32. Dále tvrdil, že papoušci, kteří byli registrováni na žalobce, tak ty žalovaný dál převáděl a žalobce se na nic neptal, protože on to neřešil. Pokud byly nějaké odchovy, tak ty se musely nakroužkovat, každý rok nahlásit na životní prostředí a oni pak přijeli, zkontrolovali to a teprve pak vystavovali evidenční listy a CITES papíry. Za prodej papoušků žalobci žalovaný nikdy nic nedával. Nakupoval za to krmení, případně je měnil za jiné druhy. Dnes má žalovaný z 20 druhů papoušků na světě 18 exemplářů, když některé z nich se ani v přírodě již nevyskytují. Ohledně financí žalovaný uvedl, že žalobci dal [částka] na základovou desku domu a ty on prošustroval. Dále mu zaplatil jednoho klokana a půlku chaty. Jinak nevěděl, o jaké peníze mělo jít (pokud žalobce ve své výpovědi zmiňoval částky 50 tisíc a 80 tisíc Kč).

33. S žalobcem žalovaný„ definitivně skončil“ v roce 2012, kdy žalovanému volali chovatelé, že žalobce jezdí po republice a vykrádá chovatele. Pak na jejich parcelu (žalobce a jeho bývalé manželky) přijeli policisté v civilu a řešili zvířata, které měl žalobce na té své parcele. Při odjezdu se pak ještě ptali, jestli nějací papoušci nejsou jeho, tak žalovaný řekl, že ne. Oni si vše nafotili a odjeli. Pak se žalovaný dozvěděl, že žalobce chytli někde na Moravě a byl v zadržovací vazbě. Po vazbě, když se vrátil, tvrdil žalovanému do očí, že on jen pomáhal, ale opak byl pravdou. [příjmení] tu činnost organizoval a měli krást i někde v Německu. I u žalovaného doma se začaly ztrácet různé věci (sekera i další nářadí), tak proto vyměnili zámky spolu se synem [jméno]. Žalobce pak volal, co to má znamenat a od roku 2012 již u žalovaného nikdy nebyl (na domu mají umístěnou i vstupní kameru). Žalovaný tedy zamezil žalobci možnost přístupu na pozemky, ty však byly v rozhodné době už ve vlastnictví syna [jméno].

34. Žalovaný v rámci své účastnické výpovědi uvedl, že si nepamatuje, že by před převodem v roce 2010 daroval žalobci nějaké ptactvo. Po tom datu [datum] mu tzv. na oko daroval jeden kus odchovu – Aru hyacintovou, ale to bylo znovu uděláno jen kvůli tomu, že ještě nebyli rozvedeni s manželkou [jméno]. Pokud předtím proběhl nějaký převod, takto bylo z toho důvodu, že měl žalovaný zájem, aby v chovu papoušků žalobce pokračoval. Na konkrétní převod v roce 2006 si již nepamatoval. Šlo by to zjistit z knihy chovů a odchovů, kam se vše zapisuje. [jméno] [příjmení] se, pokud jde o chov papoušků, starala pouze tak, že jim dávala ovoce, ale papoušky nekrmila. Papoušky kupovali za trvání manželství ze společných peněz. Žalovaný se ženil v roce 1988. Veškeré transakce s papoušky řešil toliko žalovaný. V řízení o vypořádání SJM žalovaný lhal, což doznal. Kdyby to dnes věděl, tak by to nikdy neudělal.

35. Pokud jde o převodní smlouvy, tak ty měl žalovaný připravené už z domova a registrace se podepisovaly na úřadu. Zopakoval, že o tom úmyslu převodu ho přesvědčil žalobce, [jméno] u toho nebyl. V konečném důsledku to bylo rozhodnutí žalovaného, ale myšlenka byla žalobce, a vše bylo podmíněno tím, že až skončí SJM, převede se vše zpět. [jméno] o prvním převodu nevěděl a teprve v prosinci, když přišla kontrola, tak jako vlastník podepisoval. Následné smlouvy už pak [jméno] řádně podepsal.

36. Z výslechu svědka [jméno] [celé jméno žalobce] (polorodého bratra žalobce a syna žalovaného) soud zjistil, že nyní již v [obec] nebydlí, cca od roku 2015 žije v [obec]. Nejprve bydlel s celou rodinou v [obec], poté s otcem na [adresa], bratr bydlel asi o půl kilometru dál. Mezi rodiči probíhalo rozvodové řízení někdy okolo roku 2010. Nevěděl o žádné oslavě, ani o tom, že by tam měl otec mluvit o nějakém darování. Všem třem, tedy svědkovi, bratrovi a otci přišel dopis od matky svědka s tím, že chce část papoušků jako majetkové vyrovnání, takže se rozhodlo, aby se to nemuselo dělit, že se papoušci přepíší na svědka a na bratra. O tom převodu svědek nic bližšího nevěděl, dozvěděl se o něm až zpětně, když měla přijít na papoušky kontrola. O převodu rozhodl patrně otec. Pro svědka se fyzicky nic neměnilo, dál se o papoušky staral. Na krajském úřadu nic podepisovat nemusel a s tím převodem i zpětně souhlasil, přestože se týkal i matky. Nepřišlo mu totiž, že by chtěl otec matku„ obrat“, naopak matka se o papoušky nestarala. Svědkovi nepřišlo, že by papoušci byli její, neboť všechno okol nich zařizoval otec. S bratrem neprobíral, na koho jsou papoušci„ napsaní“, i když v té době spolu ještě normálně komunikovali. Sám se o to dál nezajímal, nepředpokládal, že by se kvůli tomu převodu mělo něco měnit. Bratr mu nesděloval, že by se chtěl o papoušky starat, ani že by si je chtěl odnést. Během kontroly všichni 3 pomáhali, a to kvůli pečeti, podepisovali pytlíčky s peříčky papoušků, což byla jakási garance toho, že fyzicky existují. Každý z pytlíčků podepisovali všichni tři. I po té kontrole šlo vše stejně jako předtím, papoušci byli fyzicky na stejném místě. Bratr si nechtěl nic odvážet. Do doby, než došlo ke krádeži sena, tak bratr k otci normálně chodil, ale pak otci vadilo, že k té krádeži byla použita jeho čtyřkolka, takže ho to rozzlobilo a čtyřkolku zamkl. Pak tam bratr přestal chodit, což bylo v roce 2012. Bratr přestal chodit vlastně na celý pozemek a svědek neměl povědomost o tom, že by se někdy domáhal vstupu. Společně dobré vztahy měli v rodině někdy do roku 2010 – 2011, s bratrem však společně o papoušky nepečovali. Pečoval o ně táta a pak ten chov předal svědkovi. Žalovanému svědek pomáhal od dětství a nevěděl o tom, že by zde pomáhal i bratr. Ten měl svá zvířata. Pak proběhly další převody z bratra na svědka, kvůli tomu, že matka svědka není současně matkou žalobce a mohla by lépe vzít, pokud budou papoušci psaní na svědka, jejího syna. Nevěděl, kdo převod vymyslel, ani zda žalobce souhlasil s tím, že se papoušci přepíší na svědka. Za svědka podepisoval otec, sám to vůbec neřešil a nepřišlo mu to divné, protože otec chov řídil. V době prvého převodu byl svědek již zletilý. V době toho druhé převodu, což bylo někdy v roce 2011, bylo svědkovi cca 20 let. Když pak došlo v pořadí k třetímu převodu, tak už do toho začal„ více pronikat“, a ty smlouvy podepisoval. Převody byly účelové, takže nikdy nebral papoušky za svoje. Od otce nikdy nic nedostal, žádné papoušky svědkovi nenechal. Dostal pouze část prostředků ze stavebního spoření, z nichž část šla na opravu střechy, a za další část pak otec svědkovi koupil papoušky, kteří když pak měli mladé. Dodnes fyzicky neví, kteří z těch papoušků jsou jeho. Je to nerozeznatelné, jedině kdyby se chytili, tak by se poznali podle kroužků. [příjmení] od papoušků byly troje, měly je žalobce, žalovaný i svědek, do doby, než byly vyměněny zámky. [příjmení] však byly od celých budov, nikoliv jen od papoušků a v těch budovách měl žalobce krávu, pštrosy, nutrie a další zvířata. Žalobce se o papoušky nestaral ani v době dovolené žalovaného s rodinou. V té době se o ně starala teta (sestra otce) a neteř. [jméno] [příjmení] dávala papouškům jen ovoce. Každodenní práce o papoušky spočívá v jejich krmení, přičemž jde o suché krmení, ořechy, sekání trávy, výměna bidel, občas nějaká oprava zařízení a pak také krmení zeleninou a ovocem, výměna vody atd. [jméno], ještě když chodil na parcelu, tak se staral jen o svá zvířata, nikoliv o papoušky, a tak tomu bylo i v roce 2010. Veškeré náklady na papoušky a jejich chov nesl otec z prodejů papoušku a zařizoval i veterinární péči. Sám svědek za péči o papoušky od otce nic nedostává, má své zaměstnání.

37. Svědkyně [jméno] [příjmení] nemohla být soudem ze zdravotních důvodů vyslechnuta. Předložila vyjádření [anonymizováno] ambulance s tím, že se omlouvá se všech jednání týkajících se této věci.

38. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], zaměstnance Krajského úřadu pro Královéhradecký kraj, odboru životního prostředí, soud zjistil, že zná žalovaného, neboť k němu dochází zhruba každých 14 dnů, tykají si. Krajský úřad na tomto odboru funguje jako registrační úřad, který mapuje pohyby ptáků a změny v označení, tak, aby ptactvo bylo řádně dohledatelné, šlo u něj provést analýzu DNA, když otázka vlastnictví není pro úřad na prvním místě. Originály původních darovacích smluv z [datum] se ze spisu ztratily, což si vysvětluje jedině stěhováním své kanceláře, takže byly nejspíš omylem skartovány a zůstaly jen kopie. Ty by se částečně mohly nacházet v registru CITES u žádostí o stanoviska agentury. Sám svědek na policii oznámil, že ke ztrátě došlo a nějaké kopie by byly dohledatelné. V té době pracoval na úřadě sám, čili k tomu došlo pravděpodobně tak, že se dala ke skartaci jiná kupička než tak, která se skartovat měla. Evidujeme ptactvo tzv.„ jedničkové“ – příloha 1 v rámci úmluvy CITES, v rámci upřesňujícího nařízení EU [číslo] (exempláře ohrožené vyhubením nebo vyhynutím). Svědek k dotazu soudu uvedl, že pro úřad je důležitý zejména doklad o původu toho kterého exempláře a dále registrační list, na němž jsou uvedeny veškeré záznamy o převodech ptactva. Pokud je registrační list podepsán převodcem i nabyvatelem, není již třeba ani darovací smlouvy. Registrační list má formu formuláře, strany si jej odnáší z úřadu a na úřadu zůstává pouze jeho kopie, která se pořizuje po každé přeregistraci, takže úřad pak pouze vyplňuje označeného nového vlastníka tak, jak dostává předvyplněný registrační list. V roce 2010 úřad ještě nepořizoval scany darovacích smluv a neevidoval je v elektronické podobě, určitě by už však v systému byly dohledatelné smlouvy z roku 2013, případně žádosti o registraci nových exemplářů, pokud jde o odchovy. Na těchto žádostech je pak vždy podepsán a označen aktuální vlastník. Další podklady ohledně vlastnictví by bylo možné dohledat ještě v rámci správních řízení, která se vedla ohledně vydávání potvrzení o výjimce ze zákazu komerce. Povinnou přílohou je vyjádření vědeckého orgánu CITES – agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Jako podklad pro toto stanovisko jsme zasílali zřejmě i předmětné darovací smlouvy, a to konkrétně u těch exemplářů, u kterých se o tuto výjimku žádalo. Pokud jde o registrační listy, tak na nich původní vlastník oznamuje odhlášku a nabyvatel se musí do 30 dnů přihlásit. Může to probíhat i tak, že původní vlastník nahlásí, kdy a komu exemplář prodal a nový vlastník požádá správní úřad o přeregistraci na svou osobu. Úřad pak formou úředního záznamu sdělí, že tuto skutečnost se dozvěděl. Oznámení o převodu lze úřadu sdělit buď úředním záznam nebo vyplněním formuláře nebo oznámením volnou formou. Úřad pak oznamuje novému vlastníkovi, že došlo k přeregistraci (viz např. oznámení krajského úřadu ze dne [datum]). Převodci se vyrozumění o převodu nezasílá.

39. Pokud jde o žalovaného, tak ten svědkovi přitom„ větším převodu“ v roce 2010 tvrdil, že ten převod je kvůli rozvodu. Svědek věděl, že papoušci se převádí na syna [celé jméno žalobce], protože měl na úřadě taky svou složku a měl nějaké exempláře, takže ho znal. Další převody byly z [jméno] na [jméno] [celé jméno žalobce], nic více svědek nevěděl. Žalovaný tvrdil, že ptáci zůstanou ve svých voliérách, že se nic nemění, což bylo pro úřad to podstatné. Darovací smlouvy bral jako oznámení o převodu, nic víc. Žalovaný přinesl fascikl darovacích smluv, se kterým ho svědek odeslal na podatelnu, odtud se smlouvy dostaly ke svědkovi a ten vyznačil převod. Ještě předtím mu žalovaný předal registrační listy, do kterých se nesmí dělat žádný záznam z podatelny a na nich pak svědek ten převod také vyznačil. Originál registračního listu má u sebe vlastník, úřad má kopie, kam se při každém dalším převodu provádí záznam. Kompetence svědka podléhají vedoucímu oddělení ochrany přírody a krajiny – Ing. [anonymizováno], vedoucím celého odboru životního prostředí a zemědělství je RNDr. [příjmení] [příjmení]. Jako úřad postupují podle správního řádu. Žalovaný přinesl darovací smlouvy a registrační listy již podepsané, před svědkem je nepodepisoval a jediné, co bylo nezvyklé, je, že je hned nedal žalovaný na podatelnu, ale až následně.

40. Svědek dále uvedl, že se mu žalovaný nikdy nezmínil o tom, že by mu s chovem pomáhal syn [jméno]. Svědek nedokázal vysvětlit, jak to, že dohledal darovací smlouvu z [datum] bez otisku podacího razítka, když předtím tvrdil, že všechny darovací smlouvy podával žalovaný [celé jméno žalovaného] přes podatelnu, a tyto byly razítkem oraženy, a kde se smlouva objevila, když předtím ji nedohledal ani policejní orgán. Nabyvatelem z darovacích smluv v roce 2010 byl žalobce [celé jméno žalobce], čili jím měla být předkládána přihláška k registraci, byl nabyvatelem, přesto však svědek jednal se [celé jméno žalovaného], který plnou moc pro jednání za [celé jméno žalobce] neměl. Originály registračních listů předkládal rovněž [celé jméno žalovaného] (míněno u tohoto převodu), když svědek je pak znovu předával žalovanému nikoli [celé jméno žalobce]. Svědek to však neřešil, neboť věděl o okolnostech týkajících se účelovosti převodu, když žalovaný mu tvrdil, že ten převod je kvůli rozvodu.

41. Pokud přišla darovací smlouva (míněno je k druhému převodu z [jméno] na [jméno]) a byl na ní jako žadatel/převodce označen [celé jméno žalobce], tak úřad už nezkoumá, kdo žádost opravdu podepsal. [celé jméno žalovaného] mu znovu předal darovací smlouvy, svědek je dal na podatelnu, ovšem ani zde plnou moc [jméno] k jednání za [jméno] ani za [jméno] [příjmení] neměl. Ve věci všech těchto převodů jednal vždy jen s panem [celé jméno žalovaného] (žalovaným). Pokud byl na registračních listech označen [celé jméno žalobce], tak pouze řekl [celé jméno žalovaného], ať mu to vyřídí, předal mu doručenku a on ji pak vrátil podepsanou.

42. Svědek na výslovný dotaz soudu uvedl, že na věci neměl žádný zájem, neměl zájem ji jakkoliv ovlivňovat, finančně zainteresován na této kauze také nebyl a nikdo ho o nic nežádal. Připustil, že nepostupoval vždy řádně podle správního řádu, ale tehdy byl na celou agendu sám, neměl však na věci žádný zájem. S nadřízeným se dohodl, že agendu [anonymizováno] převezme nová kolegyně Mgr. [příjmení], neboť zde svědek figuroval a mohlo by to nést pochybnosti o jeho nestrannosti.

43. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], matky žalobce a bývalé manželky žalovaného, soud zjistil, že v roce 2010 žil [jméno] v [obec a číslo], tedy v domě, který společně vlastní, a [jméno] bydlel v [obec a číslo]. Se žalovaným byli manželé od roku 1974 do roku 1984 a žili společně v [obec a číslo]. Zde také začali spolu s bývalým manželem, zde žalovaným, chovat papoušky. Když se pak rozváděli, tak on si ty papoušky vzal, neboť svědkyně měla malé děti a neměla na papoušky čas. Žalovaný neměl zprvu se synem [jméno] žádný vztah. Žalovaný si dětí nevšímal a teprve po vojně k sobě našli se žalobcem nějak cestu právě tím, že se věnovali společně chovu papoušků. Žalobce se i po rozvodu se žalovaným vídal a žalovaný mu slíbil, že mu nechá parcelu, takže [jméno] říkal, že se bude stěhovat dolů (míněno k žalovanému - do [obec a číslo]). Cca před 8 lety zemřel svědkyni manžel a syn (žalobce) v té době chodil„ dolů“ pracovat, stěhoval si věci dolů k otci, chystali se na stavbu. Taky tam měli společně papoušky se synem, což byli víceméně papoušci„ po svědkyni“, nebo ti, co mu žalovaný dal. Dohodli se, že nemá cenu stěhovat dolů„ výlety“, neboť žalovaný měl dole nové, lepší a táta mu nabídl, ať si je nastěhuje k němu. V [obec a číslo] tedy ty voliéry, výlety - šestimetrové, zbořily a papoušci se nastěhovali do [obec a číslo]. Co si o tom spolu domlouvali syn s otcem, svědkyně nevěděla. [jméno] jednou přišel s tím, že ptáky mají na půl, a že chov mají společně. Žalobce chodil dolů krmit a někdy nosil papoušky i ke svědkyni a zde je dokrmoval. Přesné datum, kdy se rozhádali (míněno syn s otcem), svědkyně nevěděla, ale [jméno] chodil„ dolů“ pořád, protože tam chtěl stavět, nebo chodil krmit o dovolené.„ Dolů“ chodili pomáhat se vším možným, a potom tam chodil žalobce i s manželkou a jejími rodiči. Ti krmit nechodili, ale pomáhali se stavbou garáže žalovanému pod příslibem, že až budou stavět mladí, tak jim to vrátí. [jméno] jezdil dolů na kole krmit pořád, ale jak to měli dohodnuté, svědkyně nevěděla. Žalobce se se žalovaným rozhádali po smrti manžela svědkyně a [jméno] se pak přestěhoval zpět„ nahoru“ s tím, že stavět nebudou, že se s tátou neshodnou. To mohlo být před cca 5ti lety.„ Nahoru“ domů si pak nastěhoval jen ovce a slepice, ale i potom ještě pořád docházel dolů. Za jakým účelem, zda na parcelu, či za papoušky již svědkyně neuvedla. Když se žalobce rozhodl, že stavět nebude, tak táta po něm chtěl parcelu převést zpátky, což se taky stalo. Otec mu bránil ve vstupu. [jméno] pak bydlel„ nahoře“. Svědkyně uvedla, že podle ní měli účastníci i nadále papoušky společně, měli i odchovy. Papoušky nejde přestěhovat do obýváku, proto za nimi žalobce chodil„ dolů“ k otci, jak jen to bylo únosné a pak, když už to nešlo, přestal chodit. O chov se staral i syn žalovaného z druhého manželství [jméno]. [jméno] nikdy fyzicky neviděla [jméno]„ dole“ krmit papoušky, ale slyšela, jak se o tom třeba bavili s [jméno]. [příjmení] [jméno] nikdy od otce ani z těch odchovů nic nedostal, přestože všechno zůstalo u něho„ dole“, včetně nářadí.

44. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], polorodé sestry žalobce, soud zjistil, že v [obec a číslo] bydleli do asi do roku 2001 – 2002, pak se stěhovali do [obec], ovšem [jméno] tam žije dodnes ještě s babičkou. [jméno] měl od malička pořád nějaké papoušky. Nějací byli venku v klecích, a někteří papoušci i nahoře v bytě, kde měl klece.„ Dolů“, tedy k otci, dojížděl také a krmil a staral se tam o papoušky. Jak to měli s otcem dohodnuté, nevěděla, ale když se„ nahoře“ vše zbouralo a zlikvidovalo (zhruba rok 2002), chov se od [jméno] stěhoval dolů k žalovanému.„ Nahoře“ měli nějakých 4 – 5 voliér a v nich pravidelně po páru, ovšem svědkyně uvedla, že byla v té době malá, takže to neumí přesně odhadnout. Šlo o papoušky rodu Ara a Žako, ti byli doma, protože potřebovali teplo a pak nějací Senegal. [jméno] jezdil papoušky„ dolů“ dokrmovat, nebo tam krmil i o dovolené žalovaného. Fyzicky u žalovaného u papoušků nebyla, jenom s bratrem na té parcele. Na tu bratr jezdil hodně intenzivně, chystali se s manželkou stavět. Fyzicky ale nikdy neviděla žalobce u žalovaného papoušky krmit. Viděla pouze, jak tam jel a měl různé krmné směsi, třeba slunečnici v kbelíku. Pak měl bratr zamezený přístup na parcelu od žalovaného a osobně byla svědkem jejich jedné hádky. Žalobce se svědkyni zmiňoval, že mu žalovaný daroval papoušky. Ty měl žalovaný v [obec a číslo], a když je potom dostal, tak tam jezdil každý den. Kolik kusů dostal, svědkyně nevěděla. V době, kdy bratr dostal papoušky od žalovaného, měli hodně starostí, protože onemocněl otec svědkyně a navíc rekonstruovala byt v HK, což časově může být 8 – 9 let zpátky. Já jsem v roce 2014 žádala o hypotéku, abych mohla vyplatit nevlastní sestru na vypořádání po otci a tak mi bratr [jméno] nabídl jako možnost, že jí převede právě tuto parcelu, abych mohla získat úvěr u banky. Ke zpětnému převodu na žalovaného mohlo dojít až začátkem roku 2015 nejdříve. K zamezení přístupu žalobce do nemovitostí žalovaného došlo až po té hádce v roce 2015, konkrétně v červnu 2015. To datum získala ze svého mobilu.

45. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] zjistil soud, že žalobce je jejím bývalým manželem (jsou rozvedeni 5 let) a žalovaný je bývalým tchánem. S žalobcem žili od roku 2005 do roku 2014, kdy se rozvedli. Po celou dobu bydleli společně v [adresa], a to až do rozvodu. Prováděli rozsáhlou rekonstrukci domu, kterou svědkyně z velké části financovala, včetně pomoci svých rodičů. Pokud jde o papoušky, tak do toho„ systému“ nijak nevstupovala. Nahoře v [adresa] měl žalobce dvě velké voliéry – když se s muže seznámila, tak tam měl nějaké papoušky (v počtu 3-4 kusy). Ti se tam ale už potom nenacházeli. V prvním patře domu měl žalobce nějaké drobné papoušky v klecích a před narozením staršího syna měli jednoho papouška Ara Ararauna (jménem [jméno]), který se však prodal, protože společné soužití s ním nebylo možné. Žalobce jezdil dolů k otci a bylo dohodnuto, že výhledově by tam mohli žít jako rodina. V mezidobí pak věnoval žalovaný [jméno] parcelu. Nepotvrdila, že by byl žalobce majitelem nějakého konkrétního druhu papouška. Kdyby to věděla, tak by se určitě domáhala plnění ze SJM. žalobce do vypořádání SJM nezařadil vůbec nic a teprve později zjistila, že o spoustě věcí o manželovi vůbec nevěděla (například o jeho trestné činnosti). Nevěděla o tom, že by manžel jezdil na krajský úřad něco řešit, to bylo mezi otcem a jím. Pokud se kupovalo nějaké krmení, tak ve velkém to vždy zařizoval a kupoval tchán, žalobce s rodinou neměli peníze na to, aby to financovali. To samé se týká zařizování veterinárních služeb pro papoušky. Finance neměli, neboť žalobce byl nezaměstnaný (ještě v roce 2011), a nechal celý chod domácnosti na manželce se dvěma malými dětmi.

46. Po rozvodu, tedy někdy v roce 2014, možná v roce 2015, podepsala svědkyně žalobci prohlášení, že nebude žádat ničeho ze SJM a na to jí žalobce jen tak před stodolou řekl, že má s tátou papoušky, a ptal se, jestli do toho sporu půjde (svědkyně) s ním, což svědkyně vyloučila.

47. Vztahy mezi manželem (žalobcem) a tchánem (žalovaným) byly dobré. K rozvodu se žalobcem došlo někdy v roce 2014 a už asi tak rok až rok a půl až dva před rozvodem odmítal žalobce chodit dolů. Svědkyně nerozuměla z jakého důvodu a sama tam s dětmi chodila. Stýkali se v rámci rodiny, děti chodily za dědou a svědkyně na zahrádku, o kterou se tam starala. Opravovali klece, pracovali na stodole, a to i za přispění rodičů svědkyně. Předtím manžel občas u papoušků byl. Chodil tam k nim a bral tam i děti se na papoušky podívat. [jméno] svědkyně je nekrmila, takže neví, jak se na tom podílel on. Romanasi dva roky před rozvodem přestal chodit„ dolů“ a nechtěl chodit ani na parcelu, protože tam se muselo jít přes pozemek tchána, a to už asi bylo v době, kdy byl mezi nimi spor. Tomu sporu svědkyně nebyla přítomna, ale mělo k němu dojít asi na narozeninách [příjmení] sestry. Svědkyně odcházela kvůli dětem dřív a druhý den jí manžel řekl, že bude chtít po tátovi všechny věci, tedy papoušky, a že už to tak dál nenechá. Žalobce jí vysvětlil, že se pohádali kvůli penězům, které po otci chtěl. [jméno] vůbec netušila, že by žalobce mohl mít takový majetek a kdyby se to dozvěděla, tak by vůči žalobci uplatnila svoje nároky, neboť z manželství odešla úplně bez ničeho.

48. Na dotaz, čí byli papoušci v [adresa], svědkyně uvedla, to vždy brala tak, že jsou [celé jméno žalovaného]. [příjmení], že by něco mohlo být [jméno]. Všude byl zmiňován tchán, jako, že on je chovatel, dokonce v nějakých článcích, ale [jméno] nebyl zmiňován nikde. Nevěděla o tom, že by si bývalý manžel někdy stěžoval, že ho otec nechce pustit dolů. Pokud jde o finanční situaci svědkyně a žalobce jako rodiny, tak v roce 2011 na tom tedy dobře nebyli. Svědkyně kvůli penězům nastoupila do práce, když bylo mladšímu synovi rok, a to na částečný úvazek na JIP, neboť na plný úvazek by to s péčí o obě děti nezvládla. Žalobce byl v té době bez práce, řešil svou školu a jakou práci si potom najde, ale fakticky byl nezaměstnaný. Teprve následně si našel nějakou práci u JZD, kam chodil někdy od 4 – 5 hodin ráno do 8 hodin. [příjmení] práci neměl. V rámci soudního řízení o výživném pro děti nikdy neuváděl, že by měl papoušky, a to ani v roce 2014, ani teď v roce 2019, kdy bylo vedeno řízení o zvýšení výživného pro syny. Nepřipouštěl žádné zvýšení výživného. O financích se svědkyní nekomunikoval, a vždy jen přišel s tím, že nakoupil třeba nějaké krokodýly, že to byla výhodná koupě, a za pár dnů se zase prodávali, nebo takto přicházel i s jinými zvířaty, kachnami, nebo psy, vždy s vidinou vysokého obratu, který se nedostavoval. Peníze měli hlavně od rodičů svědkyně a pak i od tchána, ale to zejména na stavbu, se kterou chtěli pomáhat všichni. O rozvodu žalovaného s [jméno] [příjmení] svědkyně věděla, potom k nim chodili tchán s [jméno] častěji, třeba i na oběd. Svědkyně nevěděla o tom, že by [jméno] [celé jméno žalobce] vlastnil nějaké papoušky, nebyla do těchto věcí zasvěcená.

49. Z výslechu [jméno] [příjmení], bývalého tchána žalobce, soud zjistil, že znal prostředí v bydlišti žalobce i u žalovaného, kam docházel, neboť žalovaný daroval žalobci parcelu, kde zamýšlel žalobce s dcerou svědka stavět. Pokud jde o chov papoušků, tak„ nahoře“, kde žila dcera, byla jedna voliéra a v ní asi tak dva ptáci a následně byl ten prostor již vyklizený, tudíž svědek nevěděl, zda se ptáci přestěhovali„ dolů“ k žalovanému, nebo je žalobce prodal. Dole u žalovaného nešlo o nějaký oddělený chov. Dle svědka papoušci„ dole“ patřili [jméno] a on taky okolo nich všechny ty věci dělal. [příjmení] o papoušky vyžaduje spoustu práce. Když např. o víkendu skončili okolo 4 hodiny s prací, [jméno] se sebral a šel k papouškům, zatímco [jméno] ne. Ve voliéře svědek [jméno] nikdy neviděl. Dole pomáhal svědek stavět i nové voliéry, dělalo se oplocení toho pozemku, který byl obrovský, budovali rybník, který měl být u domu, a nakonec to všechno padlo. Ten důvod proč se stavěly nové voliéry, byl ten, že [jméno] je chtěl mladým dát, respektive rozšířit chov, aby z toho byly nějaké peníze. Do [obec] jezdil svědek s manželkou téměř každý víkend a to žalobce za papoušky nechodil. Z toho plyne i domněnka svědka, že pokud k nim nechodil o víkendu, nechodil tam ani v týdnu. 50. “ Nahoře„ měl [jméno] jenom nějakých 4-5 andulek pro kluky, pro jejich zábavu. Peníze na papoušky žalobci nikdy nepůjčoval. Peníze žalobce dostával od svědkovy rodiny i od [jméno], a pak taky dcera měla stavební spoření, ale to všechno padlo na to bydlení, tedy rekonstrukci, a pak tu přípravu pozemku„ dole“. Žalobce si jako pracovník vězeňské služby musel dodělat maturitu, jenže jemu se nechtělo učit, takže to flákal. Potom šel s dětmi na mateřskou, o děti se staral, ale tím jak nechodil do práce, takto začalo s tou jeho trestnou činností. Dcera ([jméno] [anonymizováno]) se nikdy nezmiňovala, že by platili nějaké náklady na papoušky, jejich krmení nebo topení. Do papoušků tedy určitě neinvestovali, nemluvila ani o žádných prodejích a finančním zisku z papoušků. O tom, co si udělali účastníci mezi sebou a proč, nevěděl, změna v jejich chování však patrná byla.

51. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalovaný je strýcem svědkovy ženy a [jméno] je ženy bratranec. Rodinu žalobce navštěvoval, ovšem [jméno] se nikdy nezmiňoval, že by měl, tedy vlastnil nějaké papoušky.„ Nahoře“ měl před sezením takovou menší voliéru, ale tam byly menší andulky a opravdu jenom pár, nic většího. Dle svědka je ten chov„ dole“ v [adresa] pana [celé jméno žalovaného] (žalovaného). Pomáhal [anonymizováno] stavět oplocení, konkrétně výběh pro daňky spolu s panem [příjmení] a žalobcem. [jméno] se nikdy nezmiňoval, že by vynakládal nějaké peníze na krmení nebo topení pro papoušky. Od roku 2008, kdy se oženil, začal jezdit ke tchýni do [obec], a to hlavně od jara do září, převážně na víkendy a nárazově i v týdnu, ale většinou se zdržoval právě u tchýně. [jméno] si mu nestěžoval, že ho otec nechce pustit na pozemek. Od roku 2012 do současnosti se vztahy mezi žalobcem a žalovaným určitě zhoršily, o důvodu rozkolu nic bližšího nevěděl.

52. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že se zná se žalovaným od začátku 80. let, dokonce spolu měli ve společném chovu nějaké papoušky, navštěvují se. Žalobce je synem žalovaného z jeho prvního manželství, svědek ho nezná. Pokud jde o začátky jeho chovu, tak hned z kraje měl žalovaný voliéry u své bývalé ženy. Ze vztahu s ní měl syna a dceru. Zde na této první adrese měl žalovaný asi 15 voliér a v té době svědek teprve stavěl, takže i jeho ptáci žili nějakou dobu u žalovaného, takže se tam docela často stavoval. Pak se také řešil problém, kdy jeho bývalá žena někam ptáky odvezla a mezi nimi byli i ptáci svědka, takže to se pak řešilo a vyřešilo. [jméno] se pak odstěhoval do rodinného domu a začal tam budovat zázemí. Vyměňovali si se žalovaným zkušenosti z chovu i povídali o životě. Svědek se podobně jako žalovaný v té době rozváděl a žalovaný mu sdělil, že se rozhodl před svojí druhou ženou papoušky„ ochránit“ a řekl i jak. Svědek tento způsob nedoporučoval, navrhoval dohodu, ovšem u žalovaného to nebylo možné, takže se dohodl se synem, že se to přepíše, že papoušci budou jeho. Nevěděl přesně, jakého počtu papoušků se to týkalo, ani o jakou skladbu šlo, ale byly to Ary a asi i nějaký kakadu.

53. Ohledně té dohody se synem - bylo dohodnuto, že žalovaný na něho převede papoušky, ti se přehlásí, takže on nebude jejich majitelem a až se vyřeší rozvod, tak mu syn (žalobce) papoušky převede nazpět. Žalovaný svědkovi o tomto záměru říkal, že to má takto naplánované.

54. Svědek mu na to sdělil svůj názor a až postupem doby se se žalovaným bavil o tom, jaké problémy mu z toho vznikly. Zmiňoval, že dohoda se synem nějak„ zahaprovala“, podrobnosti neříkal. Svědek žalobce nezná a nevěděl také, že by měl mít nějaké své papoušky u otce. Druhého syna žalovaného ([jméno]) svědek zná. Když přijede za žalovaným, tak tam je a dělají ty papoušky spolu. Jak to mají majetkoprávně (žalovaný se synem [jméno]) se nikdy nebavili. [příjmení] [jméno] má žalovaný následovníka, může se na něho v chovu spolehnout. Dříve dělal žalovaný papoušky sám, žalobce svědek v nemovitostech žalovaného neviděl krmit papoušky, nebo chodit do voliér.

55. Při úvahách o použití rozhodné právní normy vyšel soud zejm. z ust. § § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o.z.) a uzavřel, že na danou věc je třeba aplikovat zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném do [datum], (dále jen„ obč. zák.“).

56. Podle § 34 obč. zák. platí, že právní úkon je projev vůle směřující zejména ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují.

57. Podle ust. § 37 odst. 1 – 3 obč. zák. musí být právní úkon učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný. Právní úkon, jehož předmětem je plnění nemožné, je neplatný. Právní úkon není neplatný pro chyby v psaní a počtech, je-li jeho význam nepochybný.

58. Soud po provedeném dokazování uzavřel, že žalobci se nepodařilo prokázat, že by papoušci, kteří se stali předmětem žalobního žádání, byli v jeho vlastnictví, aby se mohl domáhat jejich vydání in eventum nahrazení jejich hodnoty.

59. Z provedeného dokazování soud naopak zjistil, že darovací smlouvy ze dne [datum] byly účelově„ vyrobené“ a uzavřené toliko s cílem zkrátit manželku žalovaného [jméno] [příjmení] při vypořádání SJM bývalých manželů [příjmení] Tyto smlouvy postrádaly jednak vážný projev vůle k deklarovanému úkonu – darování, a to jak ze strany žalovaného, tak ze strany žalobce, a ani neměly směřovat k vyvolání právních následků, tudíž šlo o právní úkony zdánlivé/nicotné. Takové právní úkony je třeba hodnotit jako neplatné.

60. Přestože se pohybujeme v režimu občanského zákoníku ve znění účinné do 31. 12. 2013, resp. zde účinném ke dni [datum], lze na tato jednání vztáhnout i současnou judikaturu, např. poměrně čerstvé rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 3. 2020, sp. zn. 21 Cdo 2862/2019, z něhož plyne, že simulované právní jednání, při němž jednající strany navenek pouze předstírají vůli právní jednání učinit a kdy jejich projev vůle pro chybějící vážnost projevené vůle nesměřuje k vyvolání právních následků, které jsou s předstíraným projevem vůle spojeny, je právním jednáním zdánlivým (§ 552 o. z.). Ke zdánlivosti (nicotnosti) právního jednání soud přihlíží i bez návrhu účastníků.

61. Soud z výpovědi žalovaného, ale i svědků [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení] vzal za prokázané, že žalovaný se s úmyslem nedělit se s bývalou manželkou [jméno] o papoušky v rámci SJM rozhodl, že je tzv. na oko převede mj. na syna [jméno], který bude navenek vystupovat jako jejich vlastník, a to až do skončení řízení o vypořádání SJM (vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. 9 C 13/2011). Žalobce s tímto postupem souhlasil, postupoval ve shodě se žalovaným a skutečně jako vlastník navenek vystupoval, když např. chov navštívila ČIŽP, nebo když byly prováděny veterinární kontroly ptactva. O tomto svém záměru žalovaný informoval svědky – svého dlouholetého přítele [jméno] [příjmení], ale i Ing. [jméno] [příjmení], zaměstnance Krajského úřadu pro Královéhradecký kraj, odboru životního prostředí.

62. Žalovaný připravil na každého jednotlivého papouška pod čísly 1) – 3), 5) – 10), 12) – 21) darovací smlouvu (ve formulářové podobě), kterou podepsal jak za dárce tak za obdarovaného (žalobce) a takto je předkládal Krajskému úřadu v [obec], který jako registrační úřad pro vzácné druhy živočichů zaznamenal změnu vlastnictví do registračních listů, které má také každý jednotlivý papoušek (§ 24 zákona č. 100/2004 Sb. o obchodování s ohroženými druhy ve spojení s vyhláškou č. 210/2010 Sb. o provedení některých ustanovení zákona o obchodování s ohroženými druhy). Žalobce navíc při jednání soudu konaném dne [datum] potvrdil, že žádný z podpisů na dotčených darovacích smlouvách a registračních listech není jeho pravým podpisem, což je zcela v souladu se skutkovou verzí přednesenou žalovaným. Papoušek pod [číslo]), reg. zn. HKK/02178/2010, stejně jako papoušek pod [číslo]), reg. zn. [spisová značka] se narodili v roce 2010, resp. 2011, tudíž tito papoušci se nepřeváděli, nýbrž byl u nich jako prvý vlastník označen žalobce, a to opět a znovu jen se záměrem, aby tito papoušci nespadli do SJM, resp. vypořádání SJM bývalých manželů [příjmení]. Exemplář po [číslo]) uhynul dle zprávy Krajského úřadu dne [datum] a exemplář 11) byl dalšími převodními smlouvami převeden za [jméno] [celé jméno žalobce] (9/ 2013 a následně žalovaného [číslo]). 63. [příjmení] verze žalobce o darování papoušků žalovaným synům – žalobci a [jméno] [celé jméno žalobce] pro svůj věk se neprokázala. To potvrdil i svědek [jméno] [celé jméno žalobce], který uvedl, že o žádném takovém otcově rozhodnutí neví, stejně jako o žádné na oslavě, na které měl žalovaný synům sdělit, že jim chov přenechá.

64. Žalovaný nikdy neměl v úmyslu papoušky žalobci darovat. Jsou jeho životním koníčkem, a doznal, že se nechoval správně, pokud chtěl manželku takto obejít a vyplatit jí nižší vypořádací podíl. K tomu však stejně nakonec nedošlo a papoušci se stali předmětem dohody o vypořádání bývalých manželů [příjmení] a žalovaný vyplácel bývalé manželce kompenzaci i za papoušky – dohoda ze dne [datum]. [jméno] [příjmení] se totiž o fingovaných převodních smlouvách v průběhu řízení o vypořádání SJM dozvěděla a vznesla vůči žalovanému i oběma synům žalovaného (mj. zde žalobci) námitku relativní neplatnosti převodních úkonů (darovacích smluv). K tomu viz dopisy ze dne [datum] založeny na č.l. 592 a 593 spisu sp. zn. 9 C 13/2011.

65. Na to znovu reagoval žalovaný a provedl další převodní úkony, kdy v období od 3/ 2013 do roku 2014 přepsal papoušky, kteří jsou předmětem žaloby, na svého druhého syna [jméno], který je vlastním synem [jméno] [příjmení]. Doufal, že pokud budou papoušci„ napsáni“ na vlastního syna manželky, nebude s tím mít problém a nebude papoušky ve vypořádání požadovat. Ale ani to nestalo a vše skončilo uzavřením citovaného dohody o vypořádání SJM v roce 2015.

66. Žalobce v roce 2015 při návštěvě krajského úřadu zjistil, že není u předmětných papoušků uveden jako vlastník a následně zjistil, že ani podpisy na převodních smlouvách (darovací smlouvy na [jméno] [celé jméno žalobce]) nejsou jeho pravými podpisy. Věc šetřila Policie ČR ([číslo jednací]) a stíhání bylo odloženo.

67. Převodní smlouvy v roce 2013 – 2014 koncipoval znovu žalovaný a také je za žalobce jako dárce podepsal, za obdarovaného již podepisoval bratr [jméno]. Žalovaný se totiž po celou dobu cítil být vlastníkem papoušků a takto také vystupoval. Rozhodoval, které papoušky prodá, o papoušky osobně pečoval, krmil je, čistil jim klece, prezentoval při návštěvách. Naopak žalobce se jako vlastník nechoval, a to ani do doby, kdy mu byl žalovaný zakázán vstup na jeho pozemek (nyní ve vlastnictví syna [jméno]). O tom vypověděla bývalá manželka žalobce [jméno] [příjmení], bývalý tchán žalobce [jméno] [příjmení], Bc. [jméno] [příjmení], ale vyplynulo to i z výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení], sestry žalobce a [jméno] [příjmení], matky žalobce, které vypověděly, že žalobce osobně krmit papoušky u žalovaného neviděly. Pouze věděly, že„ dolů“, k otci chodil, ale nevěděly za jakým účelem.

68. Pokud jde o papoušky, které měl žalobce nastěhovat„ dolů“ k otci, když„ nahoře“ boural výlety, tak u nich chyběla jakákoliv konkretizace, ale i tvrzení, a pokud žalobce nějaké papoušky k otci převezl, nebylo zřejmé které, a proto o vydání také nelze uvažovat.

69. Od roku 2012 měl žalobce zakázaný vstup na pozemky s chovem„ dole“, a to v návaznosti na to, kdy se žalovaný dozvěděl, že se žalobce dopouštěl [anonymizováno] činnosti - vykrádal chovatele, a to žalovaný synovi zazlíval. Následně žalovaný zjistil, že i jemu chybí nějaké nářadí (o tom konečně vypověděl i svědek [jméno] [celé jméno žalobce]), pak již žalobce odmítal do svých nemovitostí vpouštět. Ani tak se ale žalovaný od roku 2012 nenabídl, že by papouškům přivezl nějaké krmení, příp. se dotázal na náklady za jejich„ ubytování“. Z toho pro soud také mj. plyne, že se žalobce jako vlastník necítil.

70. Pokud žalobce tvrdil, že k žalovanému nechodil až od roku 2015, tak jeho tvrzení vyvrátila mj. bývalá manželka žalobce [jméno] [příjmení], která uvedl, že žalobce„ dolů“ na pozemek nechodil už dříve předtím rokem 2015 (rozváděli se v roce 2014 a i předtím žalobce na pozemek k otci nechodil).

71. Pokud nedošlo k platnému převodu vlastnického práva k papouškům pod čísly 1) až 21) na žalobce (v roce 2010), nemohl žalobce platně nabýt ani vlastnické právo k odchovům těchto papoušků pod čísly 22 až 41.

72. Vycházejíc z těchto zjištění tedy soud žalobu zamítl. Žalobce se nestal vlastníkem předmětných papoušků a nenáleží mu tedy právo domáhat se jejich vydání, in eventum nahrazení jejich hodnoty.

73. V otázce náhrady nákladů řízení soud rozhodl podle § 150 občanského soudního řádu, a přestože žalovaný zaznamenal plný úspěch ve věci a náleželo by mu právo na náhradu nákladů řízení, nemohl soud odhlédnout od nepoctivého a nemravného chování žalovaného, ale i žalobce, který ve shodě s žalovaným činil úkony ke zkrácení [jméno] [příjmení]. Jednání obou stran soud považuje za rozporné s dobrými mravy, když samotného žalovaného tento nepoctivý úkon dostihl ve formě zahájení soudního řízení se synem. S těmito argumenty tedy soud uzavřel, že spravedlivým bude nepřiznat ani žalovanému právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení