17 C 220/2020-114

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Kateřinou Pelišovou v právní věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa ] za niž před soudem jedná [anonymizováno 7 slov], [IČO] sídlem [adresa] o zaplacení částky 284 625 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, jíž se žalobce domáhal úhrady částky 284 625 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 284 625 Kč od 24. 9. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 4. 12. 2020 domáhá přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla být způsobena nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] (dále také„ posuzované řízení“ či„ předmětné řízení“). Žalobce vystupuje v posuzovaném řízení jako věřitel, když dne 6. 8. 2002 přihlásil svou pohledávku proti dlužníkovi [právnická osoba] v likvidaci, tato byla uznána a je vykonatelná v celkové výši 205 172,60 Kč. Jednání u [název soudu] však bylo nařízeno až dne 28. 11. 2016, dne 1. 3. 2017 byl spis odeslán k vyřízení opravného prostředku k odvolacímu soudu, odkud se vrátil k [název soudu] dne 5. 10. 2017 Odvolacímu soudu byl spis odeslán opět dne 9. 1. 2018, vrácen byl dne 31. 5. 2018. Znovu pak byl odeslán odvolacímu soudu dne 2. 10. 2018 a vrácen dne 10. 10. 2018. Ke dni sepisu žaloby, tedy ke dni 13. 11. 2020, trvalo posuzované řízení 18 let a 3 měsíce, přičemž dosud nebylo pravomocně ukončeno. Žalobce požaduje na přiměřeném zadostiučinění částku 15 000 Kč za rok trvání řízení (za první dva roky se jedná o částku poloviční), celkem se tak jedná o částku 258 750 Kč. Tuto částku je třeba dle žalobce navýšit o 10 % na částku 284 625 Kč, neboť žalobce je osobou v pokročilejším věku, od samého počátku řízení je pod značným psychickým tlakem z nejistoty spojené s jeho postavením věřitele, kdy a jakým způsobem bude toto řízení ukončeno. Zároveň je třeba vzít v potaz naprosto nestandardní délku řízení, kdy žalobce k průtahům nijak nepřispěl, přičemž význam řízení je pro žalobce značný. Zároveň v daném případě nelze dovodit, jaké částky se žalobci v konečném důsledku dostane, když ani z vysokého množství věřitelů nelze dovodit, že částka na uspokojení pohledávky žalobce bude bagatelní. Svůj nárok uplatnil žalobce u žalované výzvou ze dne 30. 3. 2020. K porovnání své věci s případy jiných věřitelů v rámci posuzovaného řízení odkázal žalobce na rozsudek zdejšího soudu ze dne 31. 1. 2019, č.j. 14 C 465/2014-140, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 27. 6. 2019, č.j. 58 Co 188/2019-161. Žalobce se tedy domáhal úhrady částky 284 625 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 24. 9. 2020 do zaplacení.

2. Žalovaná ve svém vyjádření navrhla zamítnutí žaloby s tím, že poskytla žalobci přiměřené zadostiučinění v podobě konstatace porušení jeho práva na přiměřenou délku řízení. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne 8. 4. 2020, žalovaná došla k závěru, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení, konstatování porušení práva je však v daném případě odpovídající okolnostem. Žalovaná stručně shrnula průběh předmětného řízení s tím, že žalobce jako věřitel [číslo] přihlásil do konkurzního řízení svou pohledávku ve výši 205 172,60 Kč. Dle částečného rozvrhu předloženého konkurznímu soudu dne 31. 7. 2017 navrhl správce konkurzní podstaty uspokojit 3 % zjištěných pohledávek s předpokládaným konečným uspokojením 6 – 8 %. Konkurzní řízení je svou povahou specifické, nesměřuje totiž k vyřešení sporu mezi stranami, ale k uspořádání majetkových poměrů dlužníka, který je v úpadku. Ústřední roli zde má správce konkurzní podstaty, na jehož úkony není možno nahlížet jako na úkony soudu nebo orgánu státu. Správce konkurzní podstaty je soukromou osobou, která činí úkony v konkurzním řízení vlastním jménem a na svou odpovědnost. Soud zejména vykonává dohled nad činností správce a schvaluje významné úkony správce, což v daném případě řádně činil. Pouze na první fázi konkurzního řízení (od podání návrhu na prohlášení konkurzu do vydání usnesení o prohlášení konkurzu) je možno nahlížet jako na typické soudní řízení, tato fáze trvala v předmětném řízení 2 měsíce, což je doba přiměřená. Ke složitosti předmětného řízení přispěl fakt, že zde bylo mnoho konkurzních věřitelů (cca 15 000), velká část z nich jsou přitom občané Slovenské republiky. Zároveň probíhalo množství incidenčních sporů (1 032 sporů). Přesto je třeba celkovou délku řízení v trvání 18 let a 1 měsíce hodnotit jako nepřiměřenou. S ohledem na značné množství věřitelů však lze očekávat velmi nízkou procentuální výtěžnost pro každého z nich, kdy lze očekávat plnění jen v bagatelní výši. Význam předmětného řízení pro žalobce je tedy velmi malý, neboť v daném případě je nutno vycházet z konečné částky, které se žalobci v rámci rozvrhového řízení může dostat. Pro nepatrný význam svědčí i skutečnost, že řada konkurzních věřitelů ani nepodala žalobu na určení popřené pohledávky tam, kde byla pohledávka popřena v plné výši či částečně, nebo svou žalobu na určení popřené pohledávky vzali i zpět. Předmětné konkurzní řízení navíc není jediným způsobem vymožení pohledávky, když celá řada konkurzních věřitelů se připojila se svými nároky rovněž do adheze v rámci trestního řízení vedeného proti členům managementu úpadce u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Pro srovnání s případy dalších věřitelů v rámci posuzovaného řízení odkázala žalovaná na rozsudek zdejšího soudu ze dne 30. 1. 2020, sp. zn. 25 C 161/2019, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 28. 7. 2020, sp. zn. 30 Co 144/2020, rozsudek ze dne 8. 12. 2020, sp. zn. 19 C 98/2020, rozsudek ze dne 23. 11. 2020, sp. zn. 43 C 60/2020, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze sp. zn. 53 Co 55/2021, rozsudek ze dne 15. 1. 2021, sp. zn. 22 C 87/2020, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 6. 5. 2021, sp. zn. 20 Co 11/2021, rozsudek sp. zn. 47 C 194/2020 či rozsudek ze dne 15. 12. 2020, sp. zn. 10 C 88/2020. Dále žalovaná doplnila, že v současné době není možné přijmout jednoznačný závěr o hodnotě pohledávky žalobce, která má být v posuzovaném řízení uspokojována, takový závěr bude možno učinit až v dalším průběhu posuzovaného řízení, popř. po jeho ukončení. Zároveň zde nelze hovořit o nejistotě žalobce, když výše jeho pohledávky (205 172,60 Kč) byla vyjasněna poměrně brzy, žalobce tedy netrpí po celou dobu tohoto řízení nejistotou ohledně jeho výsledku v tom smyslu, že by nevěděl, zda jeho pohledávka existuje a zda bude zohledněna v rámci rozvrhu. Jediné, co dosud není postaveno na jisto, je otázka, jakou částkou bude jeho dříve uznaná pohledávky uspokojena. Navíc z podstaty konkurzního řízení vyplývá, že toto je vedeno s úpadcem, tzn. osobou, která není nebo nebude schopna splácet své dluhy. Daný případ je pak třeba posoudit jako případ tzv. sdílené újmy.

3. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

4. Ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující skutečnosti: - dne 12. 4. 2002 podává Česká republika – [název soudu] na [právnická osoba], v likvidaci návrh na prohlášení konkurzu, - dne 22. 4. 2002 soud vyzývá navrhovatele, aby odstranil vady svého návrhu, doplnil svůj návrh, - dne 23. 5. 2002 soud ukládá dlužníku, aby se vyjádřil k návrhu na prohlášení konkurzu, - dne 13. 6. 2002 soud usnesením na majetek dlužníka [právnická osoba] v likvidaci prohlásil konkurz s právní mocí dne 5. 7. 2002, ustanovil správce konkurzní podstaty a vyzval věřitele, aby ve lhůtě 60 dnů od vyvěšení tohoto usnesení přihlásili u soudu pohledávky za dlužníkem, - dne 12. 8. 2002 podává správce konkurzní podstaty soudu dílčí zprávu a soupis konkurzní podstaty, bylo nařízeno přezkumné jednání přihlášených pohledávek na den 30. 9. 2002, - dne 21. 8. 2002 [anonymizováno] státní zastupitelství v [obec] vstupuje do konkurzního řízení, - dne 30. 9. 2002 se konalo přezkumné jednání, předmětem bylo přezkoumání přihlášených pohledávek podle seznamu sestaveného správcem, tentýž den se konala schůze konkurzních věřitelů, přítomno 83 % věřitelů konkurzních pohledávek, prohlášeno usnesení, že soud potvrdil členy věřitelského výboru a náhradníky, - dne 31. 10. 2002 byla popřena pohledávka konkurzním věřitelem [právnická osoba], - dne 1. 11. 2002 soudu doložen průběžný soupis konkurzní podstaty, - dne 13. 11. 2002 se konala schůze věřitelského výboru, počet incidenčních sporů celkem 39, - dne 15. 1. 2003 dán pokyn k předložení spisu 15. 3. 2003 z důvodu další zprávy o činnosti, - dne 24. 1. 2003 požádal věřitel [anonymizováno] o odstranění zřejmé nesprávnosti protokolu, - dne 23. 5. 2003 podává správce konkurzní podstaty dílčí zprávu o činnosti správce konkurzní podstaty, upozorňuje na velký počet incidenčních žalob, - dne 9. 12. 2003 správce konkurzní podstaty podává dílčí zprávu o činnosti správce konkurzní podstaty. Počet konkurzních věřitelů dosahuje 14 557, celková výše přihlášených pohledávek představuje částku 2 685 422 820,04 Kč. Správci bylo uloženo, aby podal další zprávu do 24. 10. 2003, - dne 9. 12. 2003 podává správce dílčí zprávu, výše přihlášených pohledávek činí 2 685 540 014,02 Kč. V mezidobí byl spis zapůjčen Obvodnímu soudu pro Prahu 4, - dne 7. 4. 2004 správce konkurzní podstaty podává aktualizaci soupisu konkurzní podstaty, dílčí zprávu o činnosti správce konkurzní podstaty s tím, že upozorňuje na počet incidenčních sporů, jichž se správce účastní. Součástí majetku úpadce jsou budovy, administrativní komplex [obec] [anonymizována tři slova], stroje a dopravní prostředky, tažná zvířata, obchodní podíly a cenné papíry, zvířata, polotovary, pohledávka 652 000 000 Kč z titulu náhrady škody, vypořádací podíly jiných úpadců, účty v bankách a pokladnách, - dne 26. 8. 2004 podává správce dílčí zprávu o činnosti správce konkurzní podstaty, - dne 20. 9. 2004 se konala schůze věřitelského výboru, - dne 30. 9. 2004 byl aktualizován soupis konkurzní podstaty, - dne 3. 12. 2004 správce konkurzní podstaty podává zprávu o aktuálním stavu konkurzního řízení, soud žádá [název soudu] [anonymizována dvě slova] [spisová značka] o urychlené vydání rozhodnutí, - dne 11. 1. 2005 podána zpráva o aktuálním stavu konkurzního řízení správce konkurzní podstaty, - dne 12. 1. 2005 soud ukládá správci konkurzní podstaty, aby předložil soudu aktuální zprávu o své činnosti, výzvy na odstranění vad podaných přihlášek, seznam přihlášených pohledávek, seznam pohledávek, ke kterým se nepřihlíží, - dne 18. 4. 2005 správce konkurzní podstaty žádá o prodloužení lhůty o 6 měsíců z důvodu velkého množství podaných přihlášek, zhruba 14 000, - dne 19. 4. 2005 soud žádá, aby ve lhůtě do 1. 8. 2005 soudu předložil správce konkurzní podstaty dílčí zprávu o své činnosti, aktuální zprávu o přezkoumávání přihlášených pohledávek, - dne 11. 8. 2005 správce konkurzní podstaty podává dílčí zprávu o činnosti správce konkurzní podstaty a aktuální zprávu o přezkoumaných přihlášených pohledávkách, - dne 2. 2. 2006 podává zprávu o průběhu konkurzního řízení, je vedeno 55 incidenčních sporů, - dne 16. 2. 2006 správce podává návrh na nařízení prvního zvláštního přezkumného jednání. Toto je nařízeno na 26. 5. 2006, - dne 13. 3. 2006 správce konkurzní podstaty podává návrh na povolení čerpání zálohy na jeho dosavadní činnost, - dne 14. 3. 2006 soud povoluje zálohu (čerpání první zálohy ve výši 2 000 000 Kč) správci konkurzní podstaty, - dne 26. 5. 2006 proběhlo první zvláštní přezkumné jednání, kde uvedené pohledávky jsou popřeny v rozsahu 20 stran. Listy seznamu vykonatelných pohledávek konkurzních věřitelů se nacházejí ve zvláštní příloze spisu jako příloha C, 16 svazků, - dne 25. 10. 2006 podána dílčí zpráva o činnosti správce konkurzní podstaty, - dne 10. 1. 2007 soud ukládá správci konkurzní podstaty, aby ve lhůtě 30 dnů podal aktuální zprávu o stavu řízení, - dne 6. 3. 2007 správce konkurzní podstaty podává dílčí zprávu o činnosti správce konkurzní podstaty, - dne 20. 3. 2007 správce konkurzní podstaty žádá o povolení čerpání odměny, - dne 20. 3. 2007 soud povoluje čerpání odměny (druhou zálohu ve výši 2 000 000 Kč), - dne 30. 8. 2007 soud ukládá správci konkurzní podstaty, aby podal aktuální zprávu o stavu řízení, - dne 1. 10. 2007 podává správce dílčí zprávu o své činnosti, - dne 17. 12. 2007 nařízeno druhé zvláštní přezkumné jednání, uveden i seznam incidenčních žalob. Celkem 584 přihlášek z pravomocných titulů, 216 přihlášek opřených o listiny prokazující nárok, 6 130 přihlášek popřeno, - dne 15. 4. 2008 správce konkurzní podstaty žádá o povolení čerpání zálohy na odměnu za jeho dosavadní činnosti, - dne 19. 6. 2008 soud povoluje třetí zálohu na odměnu ve výši 2 000 000 Kč, - dne 30. 6. 2008 soud žádá správce konkurzní podstaty, aby dodal ve lhůtě 30 dnů zprávu o incidenčních sporech, aktuální soupis konkurzní podstaty, návrh na další postup v řízení, - dne 10. 10. 2000 správce konkurzní podstaty podává dílčí zprávu o činnosti správce konkurzní podstaty, součástí je seznam incidenčních sporů, - dne 13. 10. 2008 nařízeno na den 16. 12. 2008 třetí zvláštní přezkumné jednání. Seznam incidenčních sporů po druhém zvláštním přezkumném jednání v rozsahu 10 stran (přes 200 incidenčních sporů), - dne 16. 12. 2008 se konalo třetí zvláštní přezkumné jednání, - dne 16. 12. 2008 soud vyzývá správce konkurzní podstaty k doložení zprávy o stavu incidenčních sporů, aktuálního soupisu konkurzní podstaty, zprávy o dosavadních nákladech konkurzu - odsouhlaseno věřitelským výborem. Seznam incidenčních žalob napadlý v období říjen, listopad 2008 v rozsahu 77 stran, - dne 14. 4. 2009 soud vyzývá správce konkurzní podstaty, aby podal zprávu o stavu incidenčních sporů, - dne 22. 4. 2009 učiněn aktuální soupis konkurzní podstaty a dílčí zpráva o činnosti správce konkurzní podstaty, - dne 4. 6. 2009 soud vyzývá správce konkurzní podstaty, aby předložil aktuální přehled příjmů a výdajů konkurzu odsouhlasený věřitelským výborem, - dne 8. 6. 2009 správce konkurzní podstaty podává dodatečné uznání pohledávky a návrh na jejich dodatečné zjištění, soud o tomto rozhoduje dne 11. 6. 2009, - dne 8. 6. 2009 správce podává rovněž dodatečné uznání pohledávky, návrh na její dodatečné zjištění. Soud o tomto rozhoduje dne 18. 6. 2009. Další návrhy jsou z 3. 8. 2009 a 18. 8. 2009, - dne 24. 8. 2009 soud opakovaně ukládá správci konkurzní podstaty, aby předložil aktuální přehled příjmů a výdajů konkurzu odsouhlasený věřitelským výborem, rozhoduje o pohledávce, která se pokládá za zjištěnou, - dne 21. 8. 2009 správce konkurzní podstaty podává návrh na dodatečné uznání pohledávky, návrh na její dodatečné zjištění. Soud rozhoduje dne 24. 8. 2009, - dne 28. 8. 2009 podává správce konkurzní podstaty další návrhy na uznání pohledávek a jejich návrh na další dodatečné zjištění, stejně tak 31. 8. 2009 a 3. 9. 2009. Soud dodatečně pokládá za zjištěnou pohledávku dne 22. 9. 2009, - dne 3. 11. 2009 vystupuje z konkurzního řízení [anonymizováno] státní zastupitelství v [obec], - dne 22. 12. 2009 správce konkurzní podstaty podává návrh na uznání pohledávky a návrh na její dodatečné zjištění, - dne 30. 12. 2009 předkládá správce aktuální přehled dosavadních příjmů a výdajů konkurzu, - dne 6. 1. 2010 soud rozhoduje o pohledávce konkurzního věřitele, pokládá ji za zjištěnou, - dne 11. 2. 2010 podává správce konkurzní podstaty návrh na dodatečné uznání pohledávky, návrh na dodatečné zjištění, stejně tak dne 19. 2. 2010. Soud o tomto rozhoduje dne 23. 2. 2010 a dne 1. 3. 2010, - dne 15. 3. 2010 soud ukládá věřitelskému výboru, aby předložil soudu dílčí zprávu o své činnosti a sdělil soudu své stanovisko o dosavadní činnosti správce konkurzní podstaty dne 15. 3. 2010. Zprávu o činnosti v právní věci úpadce podává věřitelský výbor dne 1. 3. 2010, - dne 23. 3. 2010 soud ukládá správci konkurzní podstaty, aby předložil vyjádření k podání věřitelky, - dne 31. 3. 2010 soudu předložen zápis jednání věřitelského výboru, - dne 15. 4. 2010 předkládán zápis ze schůze věřitelského výboru konané dne 10. 12. 2009, - dne 10. 6. 2010 soud ukládá správci konkurzní podstaty, aby předložil zprávu o aktuálním stavu konkurzního řízení, - dne 24. 6. 2010 správce konkurzní podstaty podává návrh na vyplacení odměny věřitelskému orgánu, - dne 21. 7. 2010 došlo soudu oznámení, že správce eviduje 136 věřitelů, kteří v průběhu řízení zemřeli. Dále další věřitele, kteří v průběhu řízení zemřeli, oznamuje správce konkurzní podstaty dne 2. 8. 2010, - dne 9. 9. 2010 podává správce konkurzní podstaty dílčí zprávu o stavu konkurzního řízení. Konala se 4 přezkumná jednání (ve dnech 30. 9. 2002, 26. 5. 2006, 17. 12. 2007, 16. 12. 2008). Vedena řada incidenčních sporů, odhaduje na 180 neukončených incidenčních sporů a velké množství zemřelých věřitelů, - dne 3. 3. 2011 soud ukládá správci konkurzní podstaty, aby podal dílčí zprávu o konkurzu, přehled příjmů, aktualizovaný soupis majetku, - dne 3. 3. 2011 soud ukládá věřitelskému výboru, aby předložil dílčí zprávu o své činnosti, - dne 20. 4. 2011 podává správce konkurzní podstaty dílčí zprávu o činnosti a o stavu konkurzního řízení a upozorňuje na incidenční spory, dále řadu probíhajících dědických řízení, disponibilní částka činí 136 856,11 Kč a na vkladovém účtu se nachází 95 267 881,74 Kč, - dne 16. 6. 2010 se konala schůze věřitelského výboru, - dne 23. 6. 2011 podáno dodatečné uznání pohledávky a návrh na dodatečné zjištění správcem konkurzní podstaty, stejně tak dne 27. 6. 2011 a dne 9. 8. 2011, kdy soud o nich rozhoduje dne 11. 8. 2011, - dne 14. 3. 2012 soud ukládá správci konkurzní podstaty, aby předložil aktuální zprávu o stavu konkurzního řízení, - dne 24. 4. 2012 podává správce dílčí zprávu o své činnosti a stavu konkurzního řízení, - dne 10. 7. 2012 podán návrh na vyplacení odměny věřitelskému orgánu, - dne 18. 9. 2012 soud ukládá správci konkurzní podstaty, aby předložil předběžnou konečnou zprávu. Tuto předkládá správce konkurzní podstaty dne 16. 10. 2012 s tím, že z předložené konečné zprávy vyplývá, že čistý výtěžek zpeněžení konkurzní podstaty učiněný v rozvrhu pro uspokojení pohledávek věřitelů náležejících do II. třídy činí 88 882 878,81 Kč, - dne 30. 5. 2012 se koná schůze věřitelského výboru, - dne 10. 7. 2012 věřitelský výbor žádá vyplacení odměny, - dne 18. 9. 2012 uloženo správci, aby předložil předběžnou konečnou zprávu, což učinil dne 16. 10. 2012, - dne 4. 12. 2012 urgován návrh na vyplacení odměny věřitelského orgánu, - dne 16. 12. 2013 soud ukládá správci konkurzní podstaty, aby podal dílčí zprávu o stavu řízení zahrnující rovněž aktuální přehled stavu neukončených incidenčních sporů, aktualizovaný soupis majetkové podstaty, přehled příjmů a výdajů, - dne 30. 1. 2014 správce konkurzní podstaty podává dílčí zprávu správce konkurzní podstaty, - dne 14. 2. 2014 soud ukládá věřitelskému výboru, aby předložil soudu zprávu o své činnosti, - dne 10. 3. 2014 věřitelský výbor dokládá zprávu o své činnosti, - dne 27. 3. 2014 soud ukládá správci konkurzní podstaty, aby předložil kompletní vyúčtování hotových výdajů, aktualizovanou zprávu o dosavadních příjmech, návrh na částečný rozvrh, - dne 27. 5. 2014 dokládá správce konkurzní podstaty přehled příjmů a výdajů za dosavadní průběh konkurzního řízení, - dne 11. 7. 2014 byl správce vyzván ke zvážení částečného rozvrhu. Vzhledem k počtu konkurzních věřitelů, množství sporných pohledávek, okruhu nedořešených procesních nástupnictví po zemřelých účastnících konkurzního řízení je zřejmé, že příprava návrhu na částečný rozvrh je technicky a administrativně velice náročná záležitost, a proto byla soudem vyčleněna speciální administrativní pracovnice, - dne 3. 11. 2014 soud vyzval správce, aby připravil částečný rozvrh ve spolupráci s asistentkou soudce zdejšího soudu, - dne 18. 3. 2015 se ukládá správci konkurzní podstaty pořádková pokuta, neboť nesplnil povinnost zpracovat návrh částečného rozvrhu. Správce konkurzní podstaty podává odvolání dne 8. 4. 2015. Spis předložen dne 30. 4. 2015 odvolacímu soudu, tento pořádkovou pokutu potvrzuje dne 14. 5. 2015, - dne 4. 12. 2015 soud vyzývá správce konkurzní podstaty, aby předložil aktualizovanou zprávu o dosavadních příjmech a výdajích a aby soudu sdělil, kdy lze očekávat kvalifikovaný návrh na částečný rozvrh, - dne 18. 12. 2015 soud urguje správce konkurzní podstaty, - dne 28. 12. 2015 správce konkurzní podstaty sděluje, že bylo k dnešnímu dni zkontrolováno cca 2 000 věřitelů. Zjišťuje, že dochází k dalším úmrtím věřitelů a začínají se řešit nástupnictví a dědictví, - dne 12. 2. 2016 správce sděluje přehled příjmů a výdajů za celý průběh konkurzního řízení. Není schopen sdělit konkrétní datum předložení kvalifikovaného návrhu na částečný rozvrh, - dne 18. 3. 2016 soud ukládá věřitelskému výboru, aby předložil dílčí zprávu o své činnosti, opětovně tak činí dne 9. 8. 2016. Zpráva předložena dne 1. 9. 2016, - dne 6. 10. 2016 konkurzní úpadce činí návrh na opakované svolání věřitelského výboru, ten byl svolán na den 28. 11. 2016, - dne 17. 1. 2017 soud ukládá správci konkurzní podstaty pořádkovou pokutu ve výši 50 000 Kč s tím, že hrubě stěžuje a brání dalšímu postupu konkurzního řízení, - dne 24. 2. 2017 se konala schůzka správce, místopředsedkyně [anonymizováno] sodu v [obec] a vyřizující soudkyně [příjmení] za účelem zajištění rychlejšího postupu ve věci, - dne 2. 3. 2017 správce konkurzní podstaty podává odvolání do pořádkové pokuty, toto následně předloženo odvolacímu soudu, - dne 24. 4. 2017 žádá o poskytnutí součinnosti s doručením a s procesním nástupnictvím s tím, že existuje skupina 457 osob, které je třeba dořešit, - dne 22. 5. 2017 soud vyzývá k doložení kompletní zprávy, aktuálního stavu majetkové podstaty, přehledného aktuálního seznamu přihlášených pohledávek včetně zjištěných, nezjištěných, popřených, včetně vyrozumění věřitelů soudu, - dne 16. 6. 2017 správce konkurzní podstaty žádá soud o trpělivost a dokládá soudu seznam věřitelů, celkem cca 15 000. Správce zdůrazňuje, že se jedná o náročný a v České republice ojedinělý konkurzní případ s 15 000 věřiteli a pohledávkami ve výši mnoha set milionů korun, - dne 31. 7. 2017 podává správce návrh na částečný rozvrh - žalobce jako věřitel s pohledávkou [číslo] měl být uspokojen částkou 6 155,18 Kč. Částka 6 155,18 Kč představuje uspokojení ve výši 3 %. V návrhu na částečný rozvrh je konstatováno, že s přihlédnutím k dosavadnímu zpeněžení majetkové podstaty lze očekávat, že veškeré zjištěné pohledávky konkurzních věřitelů určených do rozvrhu budou uspokojeny poměrně ve výši 6 – 8 %. - dne 22. 9. 2017 odvolací soud rozhodl tak, že pokuta správci se mění co do výše pouze 20 000 Kč s tím, že uložení další pořádkové pokuty je sice opodstatněno, nicméně jeho zjištěné pochybení v popsaném celkovém kontextu neměl za tak závažná, aby odůvodňovalo pokutu ve výši 50 000 Kč, zvláště když po udělení této sankce správce činil úkony potřebné k zásadnímu postupu v řízení, s nimiž byl i věřitelský výbor srozuměn, zatímco soud I. stupně setrval ve svém, poněkud nekonstruktivním, přístupu k věci, jaký od poloviny roku 2016 zaujal. Soud nevzal náležitě v úvahu specifické procesní aspekty konkurzního řízení a obtížnost úspěšného zvládnutí daného konkurzu, zejména extrémní počet věřitelů, - dne 15. 11. 2017 se správce konkurzní podstaty zprošťuje funkce, nově se ustanovuje Mgr. [jméno] [jméno]. Současně byl dosavadní správce vyzván k vysvětlení, z jakého důvodu nesplnil své povinnosti, které mu soud uložil v usnesení ze dne 11. 10. 2016, - dne 28. 11. 2017 dosavadní správce konkurzní podstaty sděluje údaje soudu, - dne 1. 12. 2017 podává dosavadní správce odvolání proti svému zproštění. Spis předložen odvolacímu soudu dne 11. 1. 2018. Tento zrušuje usnesení o odvolání zproštění správce konkurzní podstaty dne 16. 5. 2018 a nařizuje, aby věc v dalším řízení projednal a rozhodl jiný samosoudce s tím, že vytýká, že nepředcházela procesní kooperace soudu a správce a vytýčení jasné představy soudu o tom, jak má být částečně rozvrh sestaven a jak se tohoto dobrat. Přesto, že z usnesení odvolacího soudu bylo zcela zřejmé, že bez tohoto nemůže žádný správce kýženého postupu v řízení dosáhnout a že je věcí soudu neprodleně věc projednat a udělat pro další postup další úkony, nikoliv tento ponechávat na úvaze správce či věřitelského výboru a omezovat se přitom na pasivní a procesně neefektivní písemnou komunikaci, - dne 31. 5. 2018 byl spis vrácen, - dne 6. 6. 2018 předseda soudu přiděluje věc Mgr. [jméno] [příjmení], - dne 11. 9. 2018 byl spis vyžádán Obvodním soudem pro Prahu 2 ke sp. zn. [spisová značka], spis byl vrácen dne 10. 10. 2018, - dne 18. 12. 2018 byl sepsán záznam, že správce konkurzní podstaty nedoložil do spisu seznam věřitelů, jimž nebyly doručeny výzvy k podání žaloby, jak bylo dohodnuto na jednání soudce se správcem konkurzní podstaty dne 31. 10. 2018, - dne 30. 1. 2019 správce žádá o součinnost při doručování a zjištění údajů o věřitelích. O součinnost s lustracemi bylo požádáno [stát. instituce], - dne 14. 3. 2019 požádal správce konkurzní podstaty o poskytnutí další součinnosti s náhradním doručováním, - dne 25. 3. 2019 správce konkurzní podstaty sdělil, že soud poskytl adresy z Centrální evidence obyvatel, zasláno 77 výzev, správce dále komunikuje s věřiteli a poskytuje informace dědicům, - dne 26. 6. 2019 správce konkurzní podstaty žádá o prodloužení lhůty k podání konečné zprávy. Soudce lhůtu dne 19. 7. 2019 prodlužuje do 30. 9. 2019, - dne 18. 10. 2019 předložena konečná zpráva s vyúčtováním hotových výdajů odměny správce konkurzní podstaty soudu. Výdaje činily 20 077 512,17 Kč, příjmy 95 667 719,49 Kč, žádáno o odměnu správce ve výši 13 500 335,61 Kč, - dne 30. 10. 2019 soud ukládá, aby správce do 18. 10. 2019 zpracoval konečnou zprávu, doložil souhlas věřitelského výboru s výší hotových výdajů správce. Dále probíhá lustrace adres věřitelů, co se týče Slovenské republiky, - dne 10. 12. 2019 soud ukládá správci konkurzní podstaty splnit povinnosti uložené mu soudem prostřednictvím jeho pracovnice, předložil zprávu o doručení dosud nedoručených výzev k podání incidenčních žalob včetně dokladů o jejich doručení či nedoručení, a aby v této lhůtě požádal soud u nedoručených výzev o jejich doručení prostřednictvím soudu, - dne 10. 12. 2019 uložil soud správci, aby předložil konečnou zprávu zpracovanou dle poskytnutého vzoru, doložil souhlas věřitelského výboru s výší hotových výdajů nákladů správce spojených s udržováním a správou podstaty a další povinnosti se lhůtou pro splnění 18. 2. 2020, - dne 19. 12. 2019 předložil správce aktuální přehled stavu dodatečných výzev a žádost o součinnost, - dne 30. 1. 2020 soud vyžádal od správce předložení 80 výzev k náhradnímu doručení a 78 výzev, kde žádá zjistit údaje z CEO, dne 7. 2. 2020 správce reagoval, - dne 10. 2. 2020 soud vyzval správce ke sdělení, zda vyrozuměl některé věřitele o nepřihlížení k jejich pohledávkám, předložil zpracované seznamy pohledávek, zda eviduje některé přihlášky. Správce reagoval dne 17. 2. 2020 a požádal o prodloužení lhůty pro finální konečnou zprávu z důvodu neschválení některých výdajů. V konečné zprávě správce konkurzní podstaty ze dne 19. ledna 2020 (předložena soudu dne 17. 2. 2020) je konstatováno, že:„ Problematika řešení zemřelých věřitelů v současnosti činí spolu s komunikací s ostatními věřiteli hlavní objem činnosti správce a spolupracujícího týmu. Intenzivní komunikace s konkursními věřiteli (resp. s jejich právními zástupci) je čím dále tím více velmi významnou činností správce, kdy správce a spolupracující tým zodpovídá jejich dotazy, a to písemně (poštovní styk), prostřednictvím e-mailu či telefonicky. Ne zřídka probíhá komunikace také formou osobního jednání, když konkursní věřitelé navštěvují (zpravidla nečekaně) přímo kancelář správce dožadujíce se informací a vysvětlení ohledně stavu jejich pohledávek. Tato komunikace s konkursními věřiteli je časově i finančně náročná, jelikož právní vědomí mnohých konkursních věřitelů je na velmi nízké úrovni a v osobě správce stále mnohdy vidí jakéhosi„ pokračovatele“ neúspěšného podnikání úpadce či osobu, která jim odmítá vyplatit jejich vklady od počátku 90. let minulého století. Celý tento proces navíc rapidně zesílil poté, co v roce 2017 se správce rozhodl oslovit všechny věřitele s uznanými pohledávkami pro verifikaci údajů o adrese, čísle účtu věřitelů i ověření, zda nedošlo k podědění pohledávek v případě, že původní věřitel zemřel, - dne 11. 3. 2020 byl spis vrácen od Obvodního soudu pro Prahu 2, kam byl zapůjčen, - dne 21. 5. 2020 byl správce opakovaně vyzván ke splnění povinnosti, aby předal kompletní zprávu o nedoručených výzvách a vysvětlil zpoždění výzvy k podání incidenční žaloby, předložil opravenou konečnou zprávu, doložil souhlasy věřitelského výboru s výdaji, předložil návrh na přiznání odměny pro členy věřitelského výboru, předložil specifikaci všech sporů, které v rámci konkurzu probíhaly. Současně soud vyzval věřitelský výbor k podání zprávy ze dne 21. 1. 2020, na což bylo reagováno věřitelským výborem dne 3. 6. 2020, - dne 11. 6. 2020 byl vyzván k součinnosti [anonymizováno] úřad pro [územní celek], zda úpadce podal daňové přiznání za rok 2004, - dne 13. 6. 2020 reagoval správce na výzvy soudu s informací, že některé věřitele musí vyzvat k odstranění nedostatků přihlášek, a proto je nutné nařídit mimořádné přezkumné jednání a současně správce informoval, že dosud nedošlo ke schválení závěrečné zprávy, přičemž se čeká na součinnosti [anonymizováno] úřadu pro [část Prahy] výdaje budou projednány v září na jednání věřitelského výboru u soudu, - dne 14. 7. 2020 soud prodloužil lhůtu pro vypracování návrhu na přiznání odměny věřitelskému výboru, což bylo doloženo dne 3. 8. 2020, - dne 5. 8. 2020 bylo správci uloženo, aby předložil zpracované listy seznamu pohledávek některých věřitelů včetně výzev k opravě, aby soud mohl nařídit jednání k přezkoumání, - dne 12. 8. 2020 správce předložil požadované listiny, - dne 12. 8. 2020 byl spis zapůjčen Obvodnímu soudu pro Prahu 2 ke sp. zn. [spisová značka], následně byl zapůjčen i k dalším projednávaným věcem, - dne 23. 10. 2020 se konkurzní soud dotázal, kdo bude jednat za člena věřitelského výboru Odborového svazu státních orgánů a organizací, - dne 26. 10. 2020 byl spis zapůjčen Obvodnímu soudu pro Prahu 2 ke sp. zn. [spisová značka] k nařízenému jednání, - dne 11. 11. 2020 dal konkursní soud podnět ke zvážení vstupu státního zastupitelství do řízení, - dne 18. 11. 2020 požádal Odborový svaz státních orgánů a organizací o prodloužení lhůty ke sdělení vyžádaných informací z důvodu, že jeho právní zástupce není kontaktní, - dne 3. 12. 2020 sdělilo státní zastupitelství, že do řízení vstupovat nebude, - dne 8. 12. 2020 konkursní soud prodloužil Odborovému svazu státních orgánů a organizací lhůtu do konce roku, - dne 9. 12. 2020 konkursní soud vyzval správce konkursní podstaty, aby předložil doklad o výzvě úpadce k vyjádření se k sestavenému seznamu pohledávek, - dne 17. 12. 2020 správce konkursní podstaty vyhověl výzvě soudu, - dne 21. 12. 2020 požádal správce konkursní podstaty soud o součinnost při prověření osob v CEO, při náhradním doručení a na dědická usnesení zemřelých slovenských věřitelů, - dne 21. 12. 2020 sdělil Odborový svaz státních orgánů a organizací, že jej na věřitelském výboru bude zastupovat jeho právní zástupce JUDr. [anonymizováno], - dne 5. 1. 2021 konkursní soud vyzval správce konkursní podstaty, aby předložil kompletní zprávu o doručení dosud nedoručených výzev k podání incidenčních žalob a aby požádal soud o doručení nedoručených výzev prostřednictvím soudu či případně navrhl jiný postup, - dne 7. 1. 2021 správce konkursní podstaty reagoval na výzvu soudu, následně své vyjádření dne 15. 1. 2021 doplnil, - dne 3. 2. 2021 byla soudem svolána schůze věřitelského výboru na 6. 5. 2021, - dne 3. 2. 2021 soud v rámci dohlédací činnosti na průběh konkurzního řízení uložil správci konkursní podstaty povinnost sdělit výši finančních prostředků majetkové podstaty, předložit účetní doklady, nedoručené výzvy, doložit doručení výzev, - dne 3. 2. 2021 soud uložil členům a bývalým členům věřitelského výboru povinnosti v souvislosti s přiznáním odměny, - ve dnech 11. 2. 2021 až 19. 2. 2021 bylo výzvám soudu vyhověno, - dne 18. 2. 2021 urgoval konkursní soud Obvodní soud pro Prahu 2 o vrácení konkursního spisu, - dne 22. 2. 2021 byl Obvodním soudem pro Prahu 2 vrácen konkursní spis, - dne 24. 2. 2021 správce doplnil své vyjádření k výzvě soudu, - dne 3. 3. 2021 byl spis zapůjčen [název soudu] ke sp. zn. [spisová značka], - dne 23. 3. 2021 sdělil konkursní soud Obvodnímu soudu pro Prahu 2, u kterého je vedeno vícero sporů dle zákona č. 82/1998 Sb., že spis je možné zapůjčit max. do 15. 4. 2021, navíc je žádán k jednání i soudem odvolacím, - dne 1. 4. 2021 správce konkursní podstaty doplnil své vyjádření, - dne 7. 4. 2021 požádala Policie ČR o možnost prostudovat spis v souvislosti s podnětem podaným konkursním soudcem na správce konkursní podstaty pro trestný čin zpronevěry a zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění, - dne 21. 4. 2021 soud reagoval na podání správce konkursní podstaty, - dne 26. 4. 2021 správce konkursní podstaty doplnil své sdělení, - dne 6. 5. 2021 se konala schůze věřitelů, - dne 10. 5. 2021 předložil správce konkursní podstaty dílčí zprávu o průběhu konkursního řízení, - dne 14. 5. 2020 byl konkursní spis zapůjčen Obvodnímu soud pro Prahu 2.

5. Žalobce jakožto konkurzní věřitel přihlásil do konkurzního řízení svou pohledávku ve výši 205 172,60 Kč (zjištěno ze shodných tvrzení účastníků).

6. Ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 14 C 465/2014 se žalobkyně [příjmení] domáhala přiměřeného zadostiučinění za nepřiměřenou délku posuzovaného řízení, soudem I. stupně jí byla přiznána částka 97 500 Kč, odvolací soud tuto částku snížil na 77 500 Kč s tím, že základní částka 15 000 Kč za rok trvání řízení byla snížena o 50 % z důvodu velkého počtu věřitelů, z nichž část byla občany SR (procesní složitost) a rozhodování na více stupních soudní soustavy. Z důvodu nízkého významu řízení pro žalobkyni byla základní částka snížena o dalších 30 %, navýšena však byla o 10 % s ohledem na postup soudu. Zároveň odvolací soud konstatoval, že není třeba v daném případě vyčkat skončení konkurzního řízení, neboť význam řízení pro účastníka lze posoudit již nyní dle předběžného odhadu správce. Žalobkyně se do posuzovaného řízení přihlásila s pohledávkou ve výši 558 191 Kč (zjištěno z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 31. 1. 2019, č.j. 14 C 465/2014-140, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 27. 6. 2019, č.j. 58 Co 188/2019-161). Ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 25 C 161/2019 se žalobce [příjmení] [jméno] domáhal přiměřeného zadostiučinění za nepřiměřenou délku posuzovaného řízení, soud I. stupně žalobu zamítl s tím, že význam řízení pro žalobce je nicotný a žalobci nemohla vzniknout nesprávným úředním postupem žádná újma. Rozsudek soudu I. stupně byl potvrzen odvolacím soudem, který uvedl, že konstatování porušení práva žalobce, kterého se mu již ze strany žalované dostalo, je dostatečným zadostiučiněním za vzniklou nemajetkovou újmu (zjištěno z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 30. 1. 2020, č.j. 25 C 161/2019-68, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 28. 7. 2020, č.j. 30 Co 144/2020-91). Ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 19 C 98/2020 se žalobkyně [příjmení] domáhala přiměřeného zadostiučinění za nepřiměřenou délku posuzovaného řízení, soud I. stupně žalobu zamítl s tím, že význam řízení pro žalobkyni je nicotný a žalobkyni nemohla vzniknout nesprávným úředním postupem žádná újma. Rozsudek soudu I. stupně byl potvrzen odvolacím soudem, který uvedl, že žaloba je s ohledem na skutečnost, že byl prozatím vydán pouze návrh na částečný rozvrh, který však nebyl schválen ani konkurzním soudem, předčasná (zjištěno z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 8. 12. 2020, č.j. 19 C 98/2020-154, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2021, č.j. 30 Co 61/2021-180). Ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 43 C 60/2020 se žalobce [příjmení] domáhal přiměřeného zadostiučinění za nepřiměřenou délku posuzovaného řízení, soud I. stupně žalobu zamítl s tím, že konstatování porušení práva žalobce je v daném případě dostatečným odškodněním. Rozsudek soudu I. stupně byl potvrzen odvolacím soudem (zjištěno z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 23. 11. 2020, č.j. 43 C 60/2020-143, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 8. 4. 2021, č.j. 53 Co 55/2021-173). Ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 10 C 88/2020 se žalobkyně [příjmení] a [příjmení] domáhaly přiměřeného zadostiučinění za nepřiměřenou délku posuzovaného řízení, soud I. stupně žalobu zamítl s tím, že konstatování porušení práva žalobkyň je v daném případě dostatečným odškodněním. Rozsudek soudu I. stupně byl potvrzen odvolacím soudem (zjištěno z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 15. 12. 2020, č.j. 10 C 88/2020-174, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 1. 6. 2021, č.j. 12 Co 97/2021-216). Ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 22 C 87/2020 se žalobce [příjmení] [jméno] domáhal přiměřeného zadostiučinění za nepřiměřenou délku posuzovaného řízení, soud I. stupně žalobu zamítl s tím, že žaloba byla podána předčasně. Odvolací řízení bylo zastaveno (zjištěno z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 15. 1. 2021, sp. zn. 22 C 87/2020, ve spojení s rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne 6. 5. 2021, sp. zn. 20 Co 11/2021). Ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 47 C 194/2020 se žalobce [příjmení] domáhal přiměřeného zadostiučinění za nepřiměřenou délku posuzovaného řízení, soud I. stupně žalobu zamítl s tím, že konstatování porušení práva žalobce je v daném případě dostatečným odškodněním. Toto rozhodnutí dosud nenabylo právní moci (zjištěno z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 30. 3. 2021, č.j. 47 C 194/2020-95).

7. Svůj nárok uplatnil žalobce u žalované dne 8. 4. 2020, žalovaná v rámci mimosoudního projednání nároku žalobce konstatovala, že v posuzovaném řízení došlo k porušení práva žalobce na přiměřenou délku řízení, peněžitou náhradu mu však nepřiznala. Stanovisko žalované bylo doručeno zástupci žalobce dne 23. 9. 2020 (zjištěno z výzvy ze dne 30. 3. 2020; stanoviska žalované včetně dokladu o jeho doručení žalobci).

8. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

9. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ zák. o OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

10. Podle § 1 odst. 3 zák. o OdpŠk stát a územní celky v samostatné působnosti hradí za podmínek stanovených tímto zákonem též vzniklou nemajetkovou újmu.

11. Podle § 3 odst. 1 písm. a) zák. o OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily státní orgány.

12. Podle § 5 písm. b) zák. o OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

13. Podle § 13 odst. 1 zák. o OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

14. Podle § 14 odst. 3 zák. o OdpŠk uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

15. Podle § 15 odst. 2 zák. o OdpŠk domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

16. Podle § 31a odst. 1 zák. o OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

17. Podle § 31a odst. 2 zák. o OdpŠk se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

18. Podle § 31a odst. 3 zák. o OdpŠk v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

19. Nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb., provedenou zákonem č. 160/2006 Sb., s účinností od 27. 4. 2006 (§ 31a zákona). Zakotvením uvedeného nároku zákonodárce naplnil požadavek vyvěrající z čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále jen "EÚLP"). Podle čl. 6 odst. 1 věty první EÚLP má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 z Evropského soudu pro lidská práva se sídlem ve Štrasburku (dále jen„ ESLP“ či„ Soud“) na vnitrostátní úroveň, což ostatně zákonodárce výslovně vyjádřil v důvodové zprávě k zákonu č. 160/2006 Sb. Zdejší soud je tak toho názoru, že má-li odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva primárně zakotveného již v EÚLP, je nanejvýš žádoucí, aby jeho rozhodování vycházelo z kritérií ustavených judikaturou Soudu.

20. Délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená, naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

21. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění bylo třeba přihlédnout konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného (§ 31a odst. 3 zák. o OdpŠk).

22. Soudu jsou známa rozdílná rozhodnutí týkající se nároků jednotlivých věřitelů na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jim měla být způsobena nepřiměřenou délkou předmětného konkurzního řízení, a to jak rozhodnutí soudu I. stupně (Obvodní soud pro Prahu 2), tak soudu odvolacího (Městský soud v Praze), přičemž věc byla řešena v mnoha dalších řízeních než pouze v těch, na která odkazovali účastníci. Na tomto místě je nutno konstatovat, že převažují rozhodnutí zamítavá, a to buď z důvodu zanedbatelného významu posuzovaného řízení pro žalobce, nebo z důvodu předčasnosti žaloby.

23. V tomto řízení má soud za to, že není na místě zamítnout žalobu pro její předčasnost. Jak uvedl i Městský soud v Praze v několika svých rozhodnutích, lze v daném případě vyjít z návrhu na částečný rozvrh předložený správcem konkursní podstaty dne 31. 7. 2017, dle něhož by se žalobci dostala částka 6 155,18 Kč, která představuje uspokojení ve výši 3 % s tím, že v konečném důsledku lze očekávat uspokojení ve výši 6 – 8 %. Zamítnutí žaloby v daném případě pro její předčasnost se soudu jeví jako odepření spravedlnosti, když řízení trvá již od roku 2002 a dosud není skončeno, a vzhledem k tomu, že je žalobci téměř 80 let, mohlo by se stát, že se konce řízení vůbec nedočká. Předčasnost žaloby tedy soud jako důvod pro zamítnutí žaloby v daném případě neshledal.

24. V daném případě se jednalo o konkurzní řízení.

25. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 zák. o OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

26. Obecně platí, že předpokladem odpovědnosti státu za škodu dle zák. o OdpŠk je splnění tří podmínek, a to existence odpovědnostního titulu (nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu), vznik škody a příčinná souvislost mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Absence i jen jednoho z těchto předpokladů odpovědnosti je přitom důvodem pro zamítnutí žaloby.

27. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda soud vydal rozhodnutí v předmětném řízení v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk.

28. Samotnou délku posuzovaného řízení je pak nutno hodnotit jako nepřiměřenou, neboť ze skutkových zjištění nevyplývají žádné okolnosti, které by vylučovaly nepřiměřenost celkové délky řízení. Konkurzní řízení trvající déle jak 18 let nelze ospravedlnit ani dalšími kritérii dle § 31a odst. 3 zák. o OdpŠk, tedy ani složitostí konkurzního řízení, která je sice mimořádná, zejména pokud jde o počet přihlášených věřitelů a rozsah přezkoumávaných pohledávek, ale ani tato neodůvodňuje, aby konkurzní řízení trvalo déle jak 18 let. Závěr o přiměřenosti celkové délky konkurzního řízení nelze dovodit ani z chování žalobce, když tento se na celkové délce řízení svým chováním nepodílel, ani postupem orgánů veřejné moci, když nebyly zjištěny okolnosti svědčící pro závěr, že ani přes bezvadný postup orgánů veřejné moci nelze konkurzní řízení skončit v kratší době, a konečně když ani typový význam řízení ani subjektivní význam řízení pro žalobce neodůvodňuje, aby řízení trvalo takto dlouhou dobu. Soud tedy (ve shodě se žalovanou) dospěl k závěru, že ve věci došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve formě nepřiměřené délky řízení, v důsledku čehož vznikla žalobci nemajetkové újma. Soud se pak přiklonil k názorové skupině reprezentované např. rozsudkem zdejšího soudu ze dne 15. 12. 2020, č.j. 10 C 88/2020-174, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 1. 6. 2021, č.j. 12 Co 97/2021-216, s tím, že v daném případě je zcela dostačujícím odškodněním vzniklé nemajetkové újmy konstatování porušení práva žalobce. Konstatování porušení práva je plnohodnotnou formou morální kompenzace utrpěné újmy, jejíž aplikaci předpokládá ustanovení § 31a odst. 2 z.č. 82/1998 Sb., a to zejména s ohledem na závažnost vzniklé újmy a okolnosti konkrétní věci. V určitých případech bude postačovat samotné konstatování porušení práva, například pokud délka řízení byla v nezanedbatelné míře způsobena vlastním chováním poškozeného, nebo pokud byl význam předmětu řízení pro poškozeného pouze nepatrný a celkově tak lze uzavřít, že doba řízení nemohla negativně zasáhnout psychickou sféru poškozené osoby (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 2. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2828/2011). V daném případě soud dospěl k závěru o nepatrném významu řízení pro žalobce. O tomto svědčí jednak sama povaha konkurzního řízení, které není typickým řízením sporným, ale jedná se o speciální řízení, jehož účelem je uspořádat majetkové poměry dlužníka, který se dostal do úpadku. Jak uzavřel i Městský soud v Praze ve svém rozhodnutí sp. zn. 30 Co 144/2020, je třeba při vyhodnocení kritérií dle § 31a odst. 3 zák. o OdpŠk tyto hodnotit právě s ohledem na specifickou povahu konkurzního řízení jako takového. Toto sestává ze tří fází; první fází je fáze počínající podáním návrhu na prohlášení konkurzu a končící prohlášením konkurzu; druhá fáze je fází realizační, trvající do podání konečné zprávy správcem konkurzní podstaty a zahrnující zejména přihlašování pohledávek, zjišťování majetku a jeho zpeněžování; a třetí fáze pak začíná rozvrhovým usnesením a zahrnuje vlastní rozvrh výtěžku z konkurzní podstaty mezi věřitele a zrušení konkurzu. Předmětné řízení se stále nachází ve fázi druhé, to jest realizační, a zde je třeba zohlednit skutečnost, že žalobce nebyl věřitelem, který by podal návrh na zahájení konkurzního řízení. Tedy řízení se účastní jako věřitel, který podal přihlášku a žádá uspokojení své pohledávky. I ze stanoviska Nejvyššího soudu ČR sp. zn. Cpjn 206/2010 se podává, že význam řízení pro poškozeného je velmi důležitým objektivním kritériem, kterému je třeba věnovat zvláštní pozornost. K typovému významu řízení se přitom neprovádí dokazování, neboť plyne z povahy samotného naříkaného řízení a v tomto ohledu tak soud uzavírá, že konkurzní řízení jako takové je řízením s nižším významem řízení pro účastníka, neboť v tomto věřitelé hromadně uplatňují své pohledávky vůči majetku úpadce a jsou si plně vědomi toho, že budou uspokojeni jen poměrně.

28. Soud tak v tomto ohledu uzavírá, že význam předmětného řízení pro žalobce je nepatrný. V tomto ohledu je třeba zdůraznit, že podstatou odškodnění za nesprávný úřední postup ve formě nepřiměřené délky řízení je odškodnit žalobce za nejistotu, které je vystaven ohledně výsledku tohoto řízení. Z provedeného dokazování se však podává, že žalobci je dlouhodobě známo, že uspokojení jeho pohledávky se bude pohybovat v rozmezí 6 – 8 %, respektive 7 – 9 %. Tedy žalobce fakticky nejistotě ohledně výsledku tohoto konkurzního řízení vystaven není, když je mu zřejmé, jakým procentem bude uspokojen, a to, zda dojde k odchylce v řádech jednoho či dvou procent ho nemůže objektivně vystavit nejistotě ohledně výsledku tohoto řízení.

29. Žalobce pak tvrdil zvýšený subjektivní význam s ohledem na svůj věk. Soud v tomto ohledu uzavírá, že žalobce je sice osobou pokročilého věku (je mu téměř 80 let), ani tato skutečnost však v daném případě nemůže zvýšit význam řízení pro žalobce natolik, aby to odůvodňovalo odškodnění vzniklé nemajetkové újmy v penězích.

30. Na tomto místě je pak třeba ještě zdůraznit, že smyslem odškodnění za nesprávný úřední postup ve formě nepřiměřené délky řízení je skutečně poskytnout odškodnění za nejistotu, které je žalobce vystaven ohledně výsledku řízení, a soud proto v tomto ohledu opakuje, že tato nejistota na straně žalobce dána není, a proto shledává význam řízení pro něj nepatrným.

31. Samotné odškodnění přitom nemá plnit funkci náhradního plnění za předmět posuzovaného řízení a není ani svou povahou sankcí ve vztahu ke státu.

32. Soud z tohoto důvodu uzavírá, že ve vztahu k žalobci je konstatování porušení práva plně adekvátním zadostiučiněním, neboť délkou řízení žalobce de facto čeká pouze na předem známý výsledek řízení a oddaluje se fakticky pouze výplata částky, jejíž výše je žalobci s vysokou mírou přesnosti na jednotky procent známa.

33. Ani další kritéria dle § 31a odst. 3 zák. o OdpŠk nepřeváží kritérium významu řízení (nepatrného), když soud neshledal v postupu orgánů veřejné moci (§ 31a odst. 3 písm. d/ zák. o OdpŠk) natolik zásadní pochybení, která by odůvodňovala odškodnění finanční, ani soud neshledal v posuzovaném řízení úkony účastníka (§ 31a odst. 3 písm. c/ zák. o OdpŠk), jimiž by se konstruktivně snažil (např. přes odpor či nečinnost soudu) řízení urychlit. Kritérium složitosti řízení (§ 31a odst. 3 písm. b/ zák. o OdpŠk) pak závěr dostatečné formy odškodnění konstatováním porušení práva přímo podporuje, když konkurzní řízení je extrémně rozsáhlým (přes 15 000 věřitelů, přes 1 000 incidenčních sporů) a je zejm. nadstandardně složité procesně (rozsáhlé doručování do zahraničí).

34. Jelikož žalovaná porušení práva na vydání rozhodnutí konstatovala již ve svém stanovisku v rámci předběžného projednání nároku žalobce, a to již před podáním žaloby v této věci, soud žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl.

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 3 o.s.ř., když žalovaná byla ve sporu plně úspěšná. Žalované tak byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 900 Kč - 3 paušální náhrady po 300 Kč za 3 úkony (písemné podání ve věci samé, příprava na jednání, účast na jednání soudu) podle § 2 odst. 3 ve spojení s § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, ve znění pozdějších předpisů.

36. Lhůtu k plnění náhrady nákladů řízení určil soud jako třídenní od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

Poučení