17 C 239/2024 - 35

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Filovou ve věci žalobkyně:[Jméno žalobkyně]., IČO: [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované:[Jméno žalované]., IČO: [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení 2.213.000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 2.213.000 Kč spolu se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 2.213.000 Kč od 13.8.2023 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 196.679,50 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 4.9.2024 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované zaplatit částku ve výši 2.213.000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně podanou žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky řízení byla uzavřena dne 25.4.2023 smlouva o dílo, na jejímž základě se žalobkyně zavázala pro žalovanou zhotovit dílo spočívající ve výrobě ocelové konstrukce dle dodané výrobní dokumentace a žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni cenu díla ve výši 2.413.000 Kč bez DPH, to vše v rámci akce "Kotelna na biomasu 2x8 MW v areálu [název].". V čl. VII.4. smlouvy o dílo byla dále sjednána smluvní výše úroků z prodlení pro případ prodlení žalovaného s úhradou ceny díla ve výši 0,05% z dlužné částky denně. Žalobkyně dílo splnila řádně a včas, a proto vyúčtovala žalované cenu díla fakturou č. [hodnota] ze dne 28.6.2023, na částku 2.413.000 Kč, splatnou dne 12.08.2023. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani na základě zaslané předžalobní výzvy ze dne 1.8.2024. Část ceny díla byla následně postoupena [jméno FO], což bylo žalované oznámeno podáním ze dne 30.7.2024 doručeným žalované dne 31.7.2024. Následně po postoupení pohledávky došlo k jednostrannému zápočtu.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby, kdy uvedla, že cena za dílo nebyla v okamžiku, kdy byla vyúčtována žalované splatná, neboť nedošlo k řádnému předání díla a jak vyplývá z rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ČR (rozsudek ze dne 29. 1. 2013, sp. zn.23 Cdo 1168/2011) je protokolární převzetí díla podmínkou pro splatnost ceny díla. Dále má žalovaná za to, že žalobkyně není aktivně legitimována ohledně částky ve výši 200.000 Kč ohledně postoupení pohledávky [jméno FO].

3. K vyjádření žalované žalobkyně při jednání uvedla, že dílo bylo předáváno postupně, vždy prostřednictvím sjednaných dopravců, tito dopravci byli sjednáni prostřednictvím žalobkyně. Ke konkrétnímu předání došlo ve dnech 15.6.2023, 23.6.2023, 16.6.2023, 28.6.2023, 21.6.2023. Z předložených internetových stránek [název] plyne, že celá stavba, jejíž součástí bylo předmětné dílo žalobkyně fakticky existuje, je tedy funkční, logicky tedy muselo být ze strany žalobkyně dodáno. Způsob dodání resp. předání díla nebyl následně ze strany žalované nikterak rozporován, a to až do podání žaloby. Mezi účastníky byla v průběhu plnění díla vedena jednání zcela neformálně, zejména telefonicky, zejména pak ohledně způsobu formy dodávek. K námitce žalované ohledně zápočtu částky 200.000 Kč žalobkyně uvedla, že postoupená pohledávka 200.000 Kč byla započtena až poté, co byla postoupena, to je zřejmé z dokladu o odeslání z datových schránek. Ve vztahu k posouzení významu sjednaného předávacího protokolu dále žalobkyně odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7.11.2024 sp. zn. 24 Cdo 3685/2023, z něhož je zřejmé, že k předání dochází i v případě, že protokolární předání prokázáno nebylo, přičemž Nejvyšší soud staví na faktickém dodání do místa plnění a dalších listinných okolností. Dále odkázala na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.9.2024 sp. zn. 33 Cdo 3416/2023, v němž je jednoznačně dána argumentace, dle které převzetí lze chápat jako okamžik, kdy objednatel může s dílem fakticky nakládat a převezme jej do své dispozice. Současně se v něm uvádí, že sepis protokolu nemusí být nutnou podmínkou předání, i když si strany protokolární předání sjednaly. Žalovaná se tedy chovala tak, že dílo fakticky převzala, měla jej k dispozici, to se pak stalo součástí vyššího konstrukčního celku, který funguje.

4. Z níže uvedených listinných důkazů soud učinil následující závěry ohledně skutkového stavu.

5. Ze smlouvy o dílo ze dne 25.4.2023 bylo zjištěno, že mezi účastníky řízení byla dne 25. 4.2023 uzavřena smlouva o dílo č. [Anonymizováno]. Žalobkyně vystupovala jako zhotovitel a žalovaná jako objednatel. Dle článku I. se zhotovitel zavázal provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo, které spočívalo ve výrobě ocelové konstrukce dle dodané výrobní dokumentace. Jednalo se o dílo na akci „Kotelna na biomasu 2 x 8 MW areálu [právnická osoba]., [název] - kotelna [právnická osoba] - výroba OK kotelny K2 a OK pro elektrofiltr K2vvčetně dodávky roštů“. [adresa] dodání byl areál [právnická osoba]. na adrese [adresa]. Dle článku II. bod 1 mělo být dílo dodáno na místo stavby do 15.6.2023, přičemž kompletním předáním díla se rozumělo řádné a úplné dodání bez vad a nedodělků a jeho předání objednateli (článek II. bod 2). V článku III. byla sjednána cena díla ve výši 2.413.000 Kč, kterou se objednatel zavázal zaplatit na základě zhotovitelem vystavených faktur a uvedené dílo převzít. V článku V. bylo stanoveno v bodu 1, že zhotovitel splní svoji povinnost provést dílo řádně provedením předmětu smlouvy v souladu s podmínkami této smlouvy, a to předáním objednateli v dohodnutém termínu, dle bodu 2 zhotovitel je povinen písemně emailem oznámit objednateli nejpozději 5 pracovních dní předem, kdy bude dílo připraveno k předání a převzetí, dle bodu 3 o převzetí díla nebo jeho části sepíší obě strany předávací protokol, který bude obsahovat zejména z hodnocení jakosti provedených prací soupis zjištěných případných vad a nedodělků a v takovém případě i termíny jejich odstranění v případě, že objednatel dílo nepřevezme musí uvést v zápise důvod nepřevzetí. Objednatel může dílo převzít, i pokud má vady a nedodělky nebránící v užívání díla. Dle bodu 4 se zhotovitel zavazuje odstranit v termínech dohodnutých v předávacím protokolu veškeré zjištěné a zaznamenané vady a nedodělky, v případě že zhotovitel tento svůj závazek ve sjednaných termínech splní, je objednatel oprávněn provést odstranění vad a nedodělků vlastními silami či zajistit jejich provedení prací u odborné firmy a takto vzniklé náklady pak budou zhotoviteli účtovány k úhradě. Zhotovitel dle bodu 5 je povinen při předání a převzetí díla objednateli předat veškeré listiny vztahující se k dílu. Dle článku VII. bod 4 objednatel byl sjednán smluvní úrok z prodlení pro případ prodlení s úhradou faktur ve výši 0,05% za každý den prodlení, a to z dlužných částek od prodlení do úplného zaplacení dluhu. Předmětná smlouva byla opatřena razítkem a podpisem účastníků řízení 6. Z dodacího listu [Anonymizováno] ze dne 16.6.2023 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] provedla pro žalobkyni přepravu prvků ocelové konstrukce o celkové hmotnosti 16.037,50 kg, a to na adresu [adresa], a to ve vazbě na dílo [název] kotelna. Přeprava byla provedena dne 16.6.2023, kdy konstrukce byla téhož dne převzata (nebylo rozporováno).

7. Z dodacího listu [Anonymizováno] ze dne 21.6.2023 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba]. provedla pro žalobkyni přepravu prvků ocelové konstrukce o celkové hmotnosti 980 kg (pororošty), a to na adresu [adresa], a to ve vazbě na dílo [název] kotelna. Přeprava byla provedena dne 21.6.2023, kdy konstrukce byla téhož dne převzata (nebylo rozporováno).

8. Z faktury [Anonymizováno] ze dne 21.6.2023 vč. dodacího listu ze dne 15.6.2023 č. [hodnota] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] provedla pro žalobkyni přepravu prvků ocelové konstrukce o celkové hmotnosti 17.500 kg, a to na adresu [adresa], a to ve vazbě na dílo [název] kotelna. Přeprava byla provedena dne 15.6.2023, kdy konstrukce byla téhož dne převzata; (nebylo rozporováno). Následně tuto přepravu vyúčtovala fakturou č. [hodnota] ze dne 21.6.2023.

9. Z faktury [Anonymizováno] ze dne 27.6.2023 vč. dodacího listu ze dne 23.6.2023 č. [hodnota] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] provedla pro žalobkyni přepravu prvků ocelové konstrukce (6x požární žebříky, 2x vnitřní plošiny se žebříkem) o celkové hmotnosti 1.360 kg, a to na adresu [adresa], a to ve vazbě na dílo [název] kotelna. Přeprava byla provedena dne 23.6.2023, kdy konstrukce byla téhož dne převzata žalovanou; (nebylo rozporováno). Následně tuto přepravu vyúčtovala fakturou č. [hodnota] ze dne 27.6.2023.

10. Z dodacího listu [Anonymizováno] ze dne 28.6.2023 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba]. provedla pro žalobkyni přepravu prvků ocelové konstrukce o celkové hmotnosti 1.329,8 kg (zábradlí), a to na adresu [adresa], a to ve vazbě na dílo [název] kotelna. Přeprava byla provedena dne 28.6.2023, kdy konstrukce byla téhož dne převzata (nebylo rozporováno).

11. Z emailové komunikace ze dne 17.7.2023 a ze dne 17.7.2023 a ze dne 16.8.2023 bylo zjištěno, že jednatel žalobkyně sdělil žalované, že zasílá novou fakturu s posunutím splatnosti na 12.8.2023, téhož dne 17.7.2023 bylo žalovanou za uvedené poděkováno. Dne 16.8.2023 jednatel žalobkyně žádal o zaplacení předmětné faktury č. [hodnota] na částku ve výši 2.413.000 Kč.

12. Z faktury č. [hodnota] ze dne 28.6.2023 bylo zjištěno, že se žalovaná byla vyzvána k úhradě částky ve výši 2.413.000 Kč s tím, že faktura byla splatná dne 12.8.2023. Předmětem bylo vyúčtování výroby ocelové konstrukce kotelny K2 a OK pro elektrofiltr K2 včetně dodávky roštů dle SOD č. [Anonymizováno].

13. Z výzvy ze dne 19.9.2023 bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 2.413.000 Kč dle faktury č. [hodnota] splatné dne 12.8.2023 za dodávku ocelové konstrukce. Žalovaná byla upozorněna, že pro případ, že nebude plněno bude účtován úrok z prodlení.

14. Z oznámení o postoupení pohledávky od žalobkyně ze dne 30.7.2024 vč. doručenky ze dne 31.7.2024 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalované, že postoupila část své pohledávky představující nedoplatek ceny díla dle smlouvy o dílo S 0042023 ze dne 25.4.2023 dle faktury č. [hodnota] ze dne 28.6.2023 splatné dne 12.8.2023, a to ve výši 200.000 Kč včetně příslušenství. Pohledávka byla postoupena [jméno FO],, nar. [datum].[Anonymizováno]Oznámení o postoupení pohledávky bylo odesláno do datové schránky žalované dne 31.7.2024 v 9:18:08 hodin a dodáno dne 31.7.2024 v 9:18:09 hodin.

15. Z oznámení o zápočtu od [jméno FO] ze dne 30.7.2024 vč. doručenky ze dne 31.7.2024 (pozn. z DS žalobkyně) bylo zjištěno, že [právnická osoba] jako držitel pohledávky ve výši 200.000 Kč oznámil žalované, že tuto pohledávku A započítá na svůj nesplacený finanční závazek ve výši 200.000 Kč, který představuje částku - vrácení platby na jeho účet ze dne 22.1.2024, která byla učiněna bez právního důvodu, tedy na pohledávku [právnická osoba] ohledem na uvedené došlo tedy k započtení pohledávky [jméno FO] vůči pohledávce žalované, když po takto provedeném zápočtu tyto pohledávky byly zcela vyrovnány. Oznámení o zápočtu bylo odesláno do datové schránky žalované dne 31.7.2024 v 9:19:41 hodin a dodáno dne 31.7.2024 v 9:19:41 hodin.

16. Z výzvy advokáta ze dne 1.8.2024 vč. doručenky ze dne 1.8.2024 bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě částky 2.213.000 Kč, která představují je neuhrazenou cenu díla dle smlouvy o dílo ze dne 25.4.2023 č. [Anonymizováno]. [právnická osoba] byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužného úroku z prodlení za období od 13.8.2023 do 1.8.2024 který činí 321.946,03 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky, a to do 7 dnů od doručení předmětné výzvy. Žalovaná byla upozorněna na možnost soudního vymáhání pohledávky, růst příslušenství a vznik dalších nákladů. Předmětná předžalobní výzva byla odeslána do datové schránky žalované dne 1.8.2024 s tím že téhož dne byla žalované rovněž doručena.

17. Z internetové stránky [Anonymizováno] bylo zjištěno, že na [adresa] byly vybudovány 2 nové samostatně stojící teplovodní kotelny K1 a K2, připojeny fotografie kompletního díla. Samotná realizace má zásadní 2 etapy. V rámci I. etapy došlo v roce 2022 ke stavbě nové kotelny 8 MW K1 a následné zahájení provozu této kotelny, paralelně napojení vodojemu na novou technologii, která je umístěna v přístavbě nové kotelny. Druhou etapou (rok 2023) je zbourání všech objektů stávající parní kotelny mimo trafostanici s elektrorozvodnou a mimo ŽB silo pilin a plechového přístavku (sila) u parní kotelny, na kterých stojí cyklony, provedení dalších podzemních přeložek, stavba kotelny K2 (v místě stávající parní) a provedení zpevněných ploch. K tomu soud uvádí, že předmětem díla byly konstrukce ke stavbě kotelny K2.

18. Dle ust. § 2586 odst. 1 občanského zákoníku smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

19. Dle ust. § 2587 občanského zákoníku dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

20. Dle ust. § 2610 odst. 1 občanského zákoníku právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

21. Dle ust. § 2604 občanského zákoníku dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

22. Dle ust. § 2605 odst. 1 občanského zákoníku dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami nebo bez výhrad.

23. Dle ust. § 2608 občanského zákoníku je-li předmětem díla věc, řídí se předání věci obdobně ustanoveními o kupní smlouvě.

24. Dle ust. § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

25. Dle ust. § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená 26. Soud provedené důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.

27. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky řízení byla dne 25. 4.2023 uzavřena smlouva o dílo č. [Anonymizováno] ve smyslu ust. § 2586 a násl. občanského zákoníku. Žalobkyně vystupovala jako zhotovitel a žalovaná jako objednatel. Předmětem díla bylo zhotovení ocelové konstrukce dle dodané výrobní dokumentace, a to vazbě na akci „Kotelna na biomasu 2 x 8 MW areálu [právnická osoba]., [adresa] - kotelna K 2 - výroba OK kotelny K2 a OK pro elektrofiltr K2vvčetně dodávky roštů“. [adresa] dodání byl areál Pily [právnická osoba]. na adrese [adresa]. Dle článku II. bod 1 mělo být dílo dodáno na místo stavby do 15.6.2023, přičemž kompletním předáním díla se rozumělo řádné a úplné dodání bez vad a nedodělků a jeho předání objednateli (článek II. bod 2). Cena díla byla sjednána na částku ve výši 2.413.000 Kč. Dále bylo prokázáno, že cena díla ve výši 2.413.000 Kč byla žalobkyní vyúčtována fakturou č. [hodnota] ze dne 28.6.2023, která byla splatná dne 12.8.2023. Faktura byla žalované zaslána emailem dne 17.7.2023 s tím, že k žádosti žalované byla splatnost faktury posunuta právě na 12.8.2023.

28. Dále bylo prokázáno, že dílo bylo plněno po částech, a to ve dnech 15.6.2023 16.6.2023, 21.6.2023, 27.6.2023 a dne 28.3.2023 , kdy dílo bylo prostřednictvím žalobkyní zvoleného dopravce předáno k přepravě a doručeno na adresu [adresa], a to ve vazbě na dílo [název] kotelna. Provedené přepravy nebyly v průběhu řízení nikterak rozporovány. Soud má za to, že tímto byl naplněn článek II. bod 1, dle kterého mělo být dílo dodáno na místo stavby do 15.6.2023, přičemž kompletním předáním díla se rozumělo řádné a úplné dodání bez vad a nedodělků a jeho předání objednateli (článek II. bod 2). V řízení nebylo ničeho tvrzeno v tom smyslu, že dílo vykazovalo vady, bylo reklamováno, nebylo žalovanou dle dodacích listů od zvolených přepravců převzato. Soud tedy vycházel také z tohoto, že v této části jsou tvrzení žalobkyně nesporná.

29. Pokud bylo v článku V. bylo stanoveno v bodu 1, že zhotovitel splní svoji povinnost provést dílo řádně provedením předmětu smlouvy v souladu s podmínkami této smlouvy, a to předáním objednateli v dohodnutém termínu, toto koresponduje s výše uvedeným v bodu 28 rozsudku. Pokud dle bodu 3 o převzetí díla nebo jeho části měly obě strany sepsat předávací protokol, který bude obsahovat zejména hodnocení jakosti provedených prací soupis zjištěných případných vad a nedodělků a v takovém případě i termíny jejich odstranění v případě, že objednatel dílo nepřevezme musí uvést v zápise důvod nepřevzetí, má soud za to, že smlouva stanovuje, že předání díla má být toliko formálně potvrzeno protokolem, který slouží jako důkaz o kvalitě provedených prací, případných vadách a nedodělcích, a stanovuje termíny jejich odstranění. Pokud objednatel dílo odmítne převzít, musí tento důvod písemně uvést.

30. Soud má tedy za to, že z článku V. bod 3 nevyplývá, že by sepsání předávacího protokolu bylo míněno jako hmotněprávní podmínka pro předání díla. Zde ve vazbě na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. 23 Cdo 1505/2013 nebylo-li sjednáno, že sepsání předávacího protokolu je hmotněprávní podmínkou předání díla, ale předávací protokol měl sloužit jen jako důkaz o předání díla, není nárok na doplacení ceny díla podmíněn sepsáním předávacího protokolu mezi účastníky smlouvy o dílo. Ze smlouvy jednoznačně a výslovně nevyplývalo, že předání díla je platné pouze tehdy, pokud je sepsán předávací protokol, kdy v takovém případě by tento protokol představoval tzv. hmotněprávní podmínkou předání díla. To znamená, že by bez jeho sepsání nenastal okamžik předání díla a nezačala běžet lhůta pro zaplacení ceny díla případně nevznikly další právní důsledky spojené s předáním díla.

31. Soud v tomto konkrétním dospěl k závěru, že došlo k faktickému převzetí díla a jeho užívání objednatelem, i když nebyl sepsán o předání díla, kde měly být např. vytčeny vady apod., což znamená, že povinnost zaplatit cenu díla vznikla i bez formálního protokolu. Sepis protokolu tedy není absolutní podmínkou předání, pokud je z okolností zřejmé, že k faktickému předání došlo.

32. Rovněž nebylo nikterak rozporováno, že mezi účastníky byla v průběhu plnění díla vedena jednání zcela neformálně, zejména telefonicky, zejména pak ohledně způsobu formy dodávek, tj. bez ohledu na písemné znění smlouvy.

33. Dle ust. § 2610 odst. 1 občanského zákoníku právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. Zákonodárce rozlišuje mezi provedením díla, jeho dokončením, předáním a převzetím. Provedení díla je nejširší pojem. Obsahuje v sobě jak dokončení, tak předání díla. Dokončení díla nastává tehdy, je-li zhotovitelem předvedena způsobilost díla sloužit svému účelu, příp. provedením zkoušek. Předání a převzetí díla jsou právní jednání ze strany zhotovitele a objednatele. Předání ze strany zhotovitele je činěno s úmyslem dluh splnit (§ 1908 odst. 2 občanského zákoníku), obecně umožněním nakládání s věcí v místě plnění (příp. například odeslání díla). Na předání se použije právní úprava kupní smlouvy (§ 2608 občanského zákoníku).

34. Předání předmětu díla se řídí ustanoveními o kupní smlouvě, zejména § 2087 až 2094. Obecně tak platí, že zhotovitel splní svou povinnost předat předmět díla umožněním objednateli nabýt vlastnické právo k věci a nakládat s ní v místě plnění. Má-li být předmět díla objednateli odeslán, odevzdá zhotovitel objednateli předmět díla předáním prvnímu dopravci k přepravě pro objednatele a umožní objednateli uplatnit práva z přepravní smlouvy vůči dopravci. Při odeslání nastanou účinky odevzdání předmětu díla objednateli jeho předáním dopravci, označí-li zhotovitel předmět díla zjevně a dostatečně jako zásilku pro objednatele.

35. Smyslem a současně i účelem právní úpravy předání díla podle občanského zákoníku (§ 2604) je (spolu s podmínkou dokončení díla předvedením jeho způsobilosti sloužit svému účelu) naplnění předpokladů provedení díla zhotovitelem vedoucího k některým dalším právním následkům. Zhotovitel především, není-li ujednáno jinak, tímto splní svůj dluh, zhotoviteli podle § 2610 občanského zákoníku vzniká právo na zaplacení ceny díla, objednatel může s dílem nakládat atd. Zákonná úprava předání díla neobsahuje přímý výslovný zákaz odchylného ujednání. K otázce posouzení možného nepřímého zákazu je třeba zohlednit shora uvedený smysl a také účel dané úpravy. Smysl a účel právní úpravy přitom stranám (samy o sobě) nebrání, aby si autonomně dohodly pro jejich smluvní závazek významné zvláštní předpoklady předání díla, např. zvláštní písemnou formu, zvláštní okolnosti ve vztahu k předávacímu protokolu, otázku okolností možného práva odmítnout převzetí díla či povinnosti převzít dílo, trpí-li určitými vadami apod. Vždy je však třeba poměřovat konkrétní okolnosti takového ujednání. Přestože je tedy právní úprava předání díla v občanském zákoníku obecně dispozitivní, nelze vyloučit, že konkrétní ujednání stran bude (z jiného důvodu) zákonem zakázané, a proto neplatné (580 odst. 1 občanského zákoníku). Příčí-li se takové ujednání zjevně dobrým mravům anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, soud k neplatnosti takového ujednání přihlédne i bez návrhu (§ 588 občanského zákoník.). Je třeba hodnotit i okolnosti, v jakém právním postavení strany ujednání uzavřely.

36. V projednávané věci bylo prokázáno, že následně byla část ceny díla ve výši 200.000 Kč postoupena ve smyslu ust. § 1879 občanského zákoníku [jméno FO], který dne 30.7.2024 tuto skutečnost ve smyslu ust. § 1882 občanského zákoníku oznámil žalované, kdy předmětem zůstala neuhrazená částku ceny díla ve výši 2.213.000 Kč, kterou žalovaná nezaplatila ani na základě zaslané předžalobní výzvy ze dne 1.8.2024.

37. Následně [právnická osoba] tuto pohledávky ve výši 200.000 Kč započetl na svůj závazek vůči žalované ve shodné výši, k čemuž došlo až po postoupení pohledávky, uvedené však není předmětem tohoto řízení.

38. Soud tedy na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a to i přesto, že mezi účastníky byla ve smlouvě o dílo sjednána povinnost sepsat předávací protokol o předání díla. Z provedených důkazů, zejména z dodacích listů, faktur a dalších listinných důkazů, bylo prokázáno, že dílo bylo žalobkyní řádně a včas zhotoveno a po částech dodáno žalované, tyto to ani v rámci tohoto řízení nikterak nerozporovala, kdy tato jej fakticky převzala a začlenila do vyššího konstrukčního celku, jenž je plně užíván. Žalovaná až do podání žaloby nepožadovala sepsání předávacího protokolu, předání díla, dílo samo ani vyúčtovanou cenu díla nerozporovala a naopak žádala pouze o posunutí splatnosti faktury. Soud přihlédl k aktuální judikatuře Nejvyššího soudu (např. usnesení sp. zn. 33 Cdo 3416/2023), podle které lze převzetí díla chápat jako okamžik, kdy objednatel může s dílem fakticky nakládat a převezme jej do své dispozice. Sepis protokolu nemusí být nutnou podmínkou předání, i když si strany protokolární předání sjednaly, pokud je z okolností zřejmé, že k faktickému předání došlo a objednatel dílo užívá. Povinnost zaplatit cenu díla tedy vznikla i bez formálního sepsání předávacího protokolu. Je třeba poukázat na to, že smlouva o dílo byla uzavřena v roce 2023 s termínem dodání do 15.6.2023, kdy celý konstrukční celek je užíván. Je nelogické, že by za této situace nebylo dílo předáno, kdy námitka žalované, že cena díla byla vyúčtována předčasně byla vznesena až ve vyjádření k žalobě (po podání žaloby a vydání platebního rozkazu) dne 29.10.2024, když bylo současně prokázáno, že to byla žalovaná, která požádala žalobkyni toliko o posunutí lhůty splatnosti faktury č. [hodnota] ze dne 28.6.2023, kdy žalobkyně takto učinila s tím, že tato nastala dne 12.8.2023, přičemž nikterak nerozporovala, že dílo bylo provedeno tj. zhotoveno, dodáno, předáno a tedy převzato. Faktura byla žalované zaslána emailem dne 17.7.2023. Obrana žalované tedy byla shledána jako nedůvodná potažmo účelová. Žalovaná neprokázala, že by dílo nebylo řádně předáno, ani že by byla cena díla vyúčtována předčasně.

39. Ve věci bylo na den 14.1.2026 nařízeno jednání, k němuž se žalovaná a její zástupce nedostavili, i když se řádně omluvili s tím, že souhlasili s konáním daného jednání, nežádali o odročení, a proto soud jednal v jejich nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. S ohledem na nepřítomnost žalované nemohl soud provést poučení žalované dle ust. § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., kdy by žalovaná byla povinna doplnit skutková tvrzení: - kdy a jak žalovaná vyzývala žalobkyni k řádnému předání díla, případně k sepisu předávacího protokolu, - jak na uvedené výzvy žalobkyně reagovala, - z čeho dovozuje, že o předání díla měl být sepsán předávací protokol a např. z jakého ustanovení smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky řízení toto vyplývá, - vyjádří se k tvrzení, že dílo převzala od dopravce a použila ke stavbě kotelny, - zda, kdy a jak rozporovala dodání díla dle založených dodacích listů ze dne 15.6.2023, 23.6.2023, 16.6.2023, 28.6.2023, 21.6.2023, z nichž je patrné, že byly dodány části ocelové konstrukce spedicí v nich označených pro dílo kotelna v areálu [adresa], - kdy a jak žalovaná rozporovala zaslanou fakturu (pokud tvrdí, že dílo nebylo předáno, bylo vyúčtováno předčasně, když současně žádala toliko a pouze o odklad splatnosti). K uvedenému by měla žalovaná označit důkazy.

40. V řízení byla stěžejní aplikace poučovací povinnosti soudu ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., jenž je poučovací povinností soudu, ke které dochází jen při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání, znemožnil soudu, aby mu poskytl poučení podle § 118a o.s.ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. I. vydání. Praha : C. H. Beck, 2009 s. 831). Nedostaví-li se k jednání řádně předvolaný účastník a v důsledku této skutečnosti mu nelze poskytnout poučení podle § 118a o.s.ř., nahlíží se na něj jako na účastníka řádně poučeného (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008.) Žalovaná tím, že se nedostavila k jednání soudu, rezignovala na svá procesní práva a tato skutečnost musí jít pouze a výlučně k její tíži, nikoliv k tíži žalobkyně. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

41. S ohledem na výše uvedené soud podané žalobě vyhověl a zavázal žalovanou k úhradě částky ve výši 2.213.000 Kč. Soud vyhověl žalobě i pokud jde o příslušenství pohledávky ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku. Výše úroku z prodlení vyplývala ze smluvního ujednání v článku VII. bod 4 smlouvy o dílo ze dne 25.4.2023 s tím, že se jednalo o smluvní úrok z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 2.213.000 Kč. Úroky z prodlení náleží žalobkyni ode dne následujícího po splatnosti faktury tj. od 13.8.2023 do zaplacení. Dále soud zavázal žalovanou k úhradě nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč dle § 3 nařízení vlády 351/2013 Sb.

42. Obranu žalované soud tedy shledal jako nedůvodnou, a to i pro neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního.

43. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. s tím, že plně úspěšné žalobkyni přísluší náhrada nákladů řízení ve výši 196.679,50 Kč, které se sestává ze soudního poplatku ve výši 88.520 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 8 odst. 1 písm. a) a § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátní tarif (dále jen AT) z tarifní hodnoty ve výši 2.213.000 Kč - ve výši 17.180 Kč za přípravu a převzetí věci dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) AT, - ve výši 17.180 Kč za sepis žaloby ze dne 4.9.2024 dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT, - ve výši 8.590 Kč za sepis předžalobní výzvy ze dne 1.8.2024 dle ust. § 11 odst. 2 písm. h) AT, - ve výši 17.180 Kč za sepis vyjádření k odporu ze dne 28.1.2025 dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT, - ve výši 17.180 Kč za účast u jednání dne 14.1.2026 dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) AT, - k tomu se vážící 3 x paušální náhrada výdajů dle ust. § 13 odst. 4 AT ve znění do 31.12.2024 v částce 300 Kč za každý z úkonů právní služby tj. 900 Kč, - k tomu se vážící 2 x paušální náhrada výdajů dle ust. § 13 odst. 4 AT v platném znění v částce 450 Kč za každý z úkonů právní služby tj. 900 Kč, - náhrady za promeškaný čas strávený na cestě k jednání soudu dne 14.1.2026 vždy v rozsahu 8 půlhodiny tj. 8 x 150 Kč tj. 1.200 Kč dle ust. § 14 odst. 1,3 AT, - cestovného k jednání dne 14.1.2026 ve výši 9.078 Kč za cestu k jednání u soudu právním zástupcem ze sídla kanceláře advokáta na adrese [adresa] do sídla soudu a zpět o vzdálenosti 340 km motorovým vozidlem osobním vozidlem advokáta Škoda ENYAQ RZ [SPZ] průměrné spotřebě 160 Wh elektřiny na 100 km, kdy soud vycházel z ceny kwatthodiny ve výši 13 Kč za kwatthodinu (dle dokladu o nákupu) a základní náhrady za 1 km ve výši 5,9 Kč za kilometr (vyhláška č. 573/2025 Sb.), - 21 % DPH z částky ve výši 89.388 Kč tj. ve výši 18.771,48 Kč. Soudem bylo uloženo, aby žalovaná náhradu nákladů řízení uhradila dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobkyně , který ji v tomto řízení zastupoval.

44. Lhůta k plnění byla odůvodněna ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení