17 C 246/2021-90

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Alžbětou Stříbrnou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] o žalobě na ochranu osobnosti takto:

Výrok

I. Žaloba s tím, že žalovaná je povinna zaslat žalobkyni písemnou omluvu v následujícím znění:„ Omlouvám se tímto za své nepravdivé tvrzení v rozhovoru zveřejněném dne 22. 3. 2021 na webovém portálu [webová adresa], že přednostně prosazujete očkování zaměstnanců radnice [anonymizováno] části [obec a číslo]“, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 27 104 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zdržet se uveřejňování nepravdivých a nepodložených informací o veřejném působení žalobkyně, a to zejména, že žalobkyně prosazuje prioritní očkování zaměstnanců radnice [anonymizováno] části [obec a číslo] (dále jen„ [anonymizováno] [obec a číslo]“), dále aby žalovaná byla povinna odvolat svůj výrok o tom, že žalobkyně prosazuje prioritní očkování zaměstnanců radnice [anonymizováno] [obec a číslo], jako nepravdivý, a to zasláním příslušného dopisu provozovateli webového portálu [webová adresa] a konečně, aby soud žalované uložil povinnost zaslat žalobkyni písemnou omluvu v následujícím znění:„ Omlouvám se tímto za své nepravdivé tvrzení v rozhovoru zveřejněném dne 22. 3. 2021 na webovém portálu [webová adresa], že přednostně prosazujete očkování zaměstnanců [anonymizována dvě slova] [obec a číslo]“.

2. Při jednání konaném dne 22. 2. 2022 vzala žalobkyně žalobu zpět co do části, v níž se domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zdržet se uveřejňování nepravdivých informací o její osobě a aby byla žalovaná povinna odvolat svůj výrok zasláním dopisu na příslušný webový portál. Soud proto v této části řízení zastavil usnesením ze dne 25. 3. 2022.

3. Předmětem řízení zůstal nárok žalobkyně, aby jí žalovaná zaslala písemnou omluvu výše uvedeného znění. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že dne 22. 3. 2021 byl na webovém portále [webová adresa] zveřejněn rozhovor s žalovanou pod názvem„ 5 otázek pro… Tentokrát pro [celé jméno žalované] ([jméno]) předsedkyni největšího opozičního klubu [obec a číslo]“, který obsahoval nepravdivé a dehonestující tvrzení o žalobkyni a její činnosti jako političky. V tomto rozhovoru žalovaná mj. uvedla, že žalobkyně„ prosazuje prioritní očkování zaměstnanců radnice, což v době nedostatku vakcín považujeme za křiklavý projev papalášství“. Toto tvrzení je lživé, neboť žalobkyně nikdy neprosazovala jakékoliv zvýhodnění zaměstnanců radnice MČ [obec a číslo] oproti jiným skupinám, tím méně při očkování proti onemocnění Covid-19. Žalobkyně naopak odmítla vybrat zaměstnance Úřadu [anonymizováno] [obec a číslo] pro přednostní očkování, když byla dne 16. 3. 2021 k tomuto kroku vyzvána Magistrátem hlavního města Prahy. Nepravdivé tvrzení žalované bylo způsobilé vytvořit u veřejnosti dojem politického i morálního selhání žalobkyně, přičemž žalovaná si záměrně pro svůj výrok vybrala období vrcholící pandemie. Tato okolnost je hrubě přitěžující, neboť nelze akceptovat, aby opoziční politik v době nouzového stavu obviňoval politiky z protiprávního či nemorálního jednání, a tím podkopával důvěru občanů. Tím došlo k překročení přípustné meze výroků v rámci politické debaty, v níž jsou vzájemné útoky obecně běžné. Výrok žalované nelze s ohledem na jeho nepravdivosti považovat za oprávněnou kritiku, a to ačkoliv směřoval vůči žalobkyni jakožto političce a veřejně činné osobě. Žalovaná nadto svůj výrok pronesla prostřednictvím hromadného sdělovacího prostředku.

4. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že její sporný výrok se zakládal na pravdě, neboť sama žalobkyně v článku publikovaném dne 12. 1. 2021 prostřednictvím oficiálního informačního portálu [anonymizováno] části [obec a číslo] sdělila:„ momentálně dáváme dohromady seznam zaměstnanců radnice, našich příspěvkových a dalších klíčových organizací, kteří by měli vakcínu dostat přednostně“. Žalovaná tedy pouze svými slovy popsala oficiální a veřejně dostupné vyjádření žalobkyně. Výrok nadto zazněl v rámci diskuze k celospolečenskému veřejnému tématu a žalovaná byla na toto téma přímo tázána v rozhovoru pro místní periodikum [anonymizováno]. Záměrem žalované nebylo vyjadřovat se za pandemické situace a nouzového stavu, to bylo pouze nevyhnutelným průvodním jevem tehdejší situace, žalovaná svůj výrok rovněž nikterak nenačasovala. Je naopak odpovědností vládnoucích politiků, aby v krizových dobách nezveřejňovali kontroverzní či nejasné výroky a nezavdali jakékoliv pochybnosti o správnosti a zákonnosti svého postupu. Druhá část sporného výroku označující jednání žalobkyně za křiklavý projev papalášství je hodnotícím soudem, tedy subjektivním názorem žalované, na nějž má nepochybně právo. Pro žalovanou se navíc jednalo o zvlášť citlivé téma, neboť na přelomu ledna a února 2021 byla s onemocněním Covid-19 sama hospitalizována ve [anonymizováno] nemocnici v [část obce]. Výrok byl prezentován přiměřenou formou v místním, nikoliv v celostátním periodiku, žalovaná je nadto političkou, a proto musí snést větší míru kritiky.

5. V replice ze dne 31. 1. 2022 žalobkyně zdůraznila, že žalovaná její sdělení vytrhla z kontextu, neboť daný článek nesl název„ Klienti a zaměstnanci domovů pro seniory v [obec a číslo] byli naočkování proti COVID-19“ a z obsahu článku jednoznačně vyplývalo, že naočkováni byli klienti a pracovníci domovů pro seniory a MČ [obec a číslo] nyní hledá možnosti, jak dostat vakcíny k dalším potřebným, kteří jsou v bezprostředním kontaktu s nejohroženější skupinou občanů. V tomto smyslu tedy zaměstnanci radnice měla žalobkyně na mysli terénní sociální pracovníky, kteří jsou zaměstnáni u Úřadu MČ [obec a číslo], a zaměstnance příspěvkových organizací, jejichž zřizovatelem je MČ [obec a číslo]. Tento postup nebyl nikterak ojedinělý, neboť se zakládal na pokynech krizového štábu Magistrátu hlavního města Prahy a řídily se jím i jiné městské části. Žalované, jakožto bývalé starostce MČ [obec a číslo] a aktivní advokátce, musel být význam článku nepochybně jasný. Žalobkyně nadto v průběhu ledna až března 2021 informovala na zasedání zastupitelstva a krizového štábu o způsobu očkování na [obec a číslo], a proto žalovaná nemohla být v dobré víře v pravdivost svého tvrzení. Nadto nepodnikla žádné kroky k ověření pravdivosti své interpretace článku a nedotázala se žalobkyně na postup při očkování, ačkoliv byla přítomna na zasedání zastupitelstva. Přitom tuto věc bylo namístě řešit primárně na zasedání zastupitelstva, nikoliv prostřednictvím médií.

6. Žalovaná ve vyjádření ze dne 20. 2. 2022 argumentaci žalobkyně odmítla, neboť článek s názvem„ Klienti a zaměstnanci domovů pro seniory v [obec a číslo] byli naočkování proti COVID-19“ nesepsala žalobkyně, a proto nelze přihlížet k jeho kontextu. Žalobkyně byla v článku pouze citována, přičemž z jejího výroku jednoznačně vyplynulo, že v dané době dávala dohromady seznam zaměstnanců radnice, kteří by měli dostat vakcínu přednostně. Výrok žalobkyně byl navíc sám o sobě převzat i serverem [webová adresa]. Současné vysvětlení, že zaměstnanci radnice měla žalobkyně na mysli terénní sociální pracovníky, z jejího výroku ani z obsahu celého článku neplyne. Otázka, zda žalobkyně nakonec dala skutečně podnět k prioritnímu očkování zaměstnanců radnice, je pro předmět tohoto sporu irelevantní. Žalobkyně své sdělení na následujících zasedáních zastupitelstva nijak neupřesnila a nebylo povinností žalované dotazovat se, zda své sdělení myslela vážně. Žalovaná připomněla, že i kdyby její sporný výrok nebyl pravdivý, neznamenal by nepřípustný zásah do osobnostních práv žalobkyně, neboť ve smyslu judikatury Ústavního soudu nepřesáhl přípustnou míru intenzity, kterou již nelze v demokratické společnosti tolerovat. Její výrok tedy nepřesáhl mez běžných vyjádření v rámci politické debaty. Žalobkyně nadto rovněž žalovanou veřejně kritizovala, neboť na svém blogu zveřejnila příspěvek, podle něhož žalovaná„ trestala“ občany, kteří podepsali petici,„ v čínském či ruském stylu, tedy nátlakem a citelnou pokutou“. Rovněž neumožnila žalované připojit se distančně na zasedání zastupitelstva dne 21. 12. 2020, ačkoliv koaličním zastupitelům byla tato možnost dána.

7. V podání ze dne 16. 3. 2022 žalobkyně doplnila, že pro posouzení věci je rozhodující, kdo výrok pronesl a kdy ho pronesl. Žalovaná je zkušená politička a advokátka, která v letech 2010 až 2014 působila jako místostarostka MČ [obec a číslo] a v letech 2014 až 2016 jako starostka; nadto před rokem 1989 podstoupila dle dostupných zdrojů speciální výcvik bezpečnostních složek ohledně práce s informacemi. [příjmení] výrok tedy žalovaná nemohla učinit z neznalosti, ale naopak zcela úmyslně. Výrok žalované byl zveřejněn dne 22. 3. 2021, v době nouzového stavu, kdy populace nebyla téměř proočkovaná a vakcíny nebyly dostupné. Jednalo se o epidemicky nejkritičtější situaci, která se v této míře již neopakovala. V této době rovněž média referovala o osobách, které získaly přednostní očkování, ačkoliv na něj neměly právo. Žalovaná tedy zvolila pro svůj výrok to nejhorší období, aby žalovanou co nejvíce poškodila. Žalobkyně upřesnila, že dne 13. 1. 2021 [anonymizováno] ČR usnesením [číslo] vzala na vědomí Metodický pokyn pro očkovací kampaň Ministerstva zdravotnictví, v jehož dodatku k příloze 1 byli za prioritní skupinu obyvatelstva pro očkování označeni mj. kritičtí zaměstnanci kritické infrastruktury. Z toho důvodu dne 16. 3. 2021 zaslala ředitelka odboru bezpečnosti Magistrátu hlavního města Prahy e-mail žalované, aby identifikovala osoby, které jsou jen velmi těžko nahraditelné pro chod Úřadu MČ [obec a číslo]. Toto však radnice MČ [obec a číslo] odmítla v odpovědi ze dne 18. 3. 2021. Žalobkyně dodala, že téma onemocnění Covid-19 a možnosti očkování bylo v době výroku emočně velmi silné, nadto byl výrok zveřejněn v časopise [anonymizováno], který dostávají občané [obec a číslo] zdarma do svých schránek a který v dané době představoval pro seniory jeden z mála zdrojů informací o lokálních tématech. Výrok měl odezvu od občanů, kteří se obraceli na žalobkyni s dotazy ohledně jeho pravdivosti. Nadto se týkal oblasti lidského zdraví a života, což přesahuje meze běžného politického boje.

8. Žalovaná ve vyjádření ze dne 24. 3. 2022 zdůraznila, že z mediálního vyjádření žalobkyně nikterak neplynulo, že seznam zaměstnanců byl připravován na pokyn Magistrátu hlavního města Prahy, a žalovaná jakožto opoziční zastupitelka tuto informaci neměla možnost získat ani z jiných zdrojů. Žalobkyně v této souvislosti odkazuje na e-mail ze dne 16. 3. 2021, její vyjádření na úřední desce však bylo zveřejněno již dne 12. 1. 2021 a tato e-mailová komunikace byla navíc neveřejná. Je rovněž zcela nerozhodné, zda se žalobkyně nakonec sestavovaný seznam osob rozhodla neodeslat. Dle žalované není možné omezovat svobodu slova ve výjimečných dobách, neboť během nich je naopak třeba zvýšené kontroly vládnoucích politiků. Žalobkyně měla dostatek mediálního prostoru na to, aby svůj výrok objasnila, což rovněž učinila; přitom platí, že k vyjasnění sporných výroků by primárně nemělo sloužit soudní řízení.

9. Při jednáních žalovaná potvrdila, že jediným podkladem pro její sporný výrok byl článek žalobkyně uveřejněný na stránkách [anonymizováno] [obec a číslo], z jiných zdrojů nečerpala. Žalobkyně uvedla, že skutečně sestavovala seznam zaměstnanců, kteří měli být očkováni prioritně, a to na pokyn krizového štábu Magistrátu hlavního města Prahy. Těmito zaměstnanci však byli výlučně pracovníci v kontaktu se seniory. Sdělení ohledně sestavování seznamu pro přednostní očkování žalobkyně poprvé uvedla v tiskové zprávě, která byla následně zveřejněna na webových stránkách Úřadu MČ [obec a číslo]. Dále žalobkyně sdělila, že toto řízení iniciovala, aby bylo dáno jasně najevo, že nikterak špatně nepostupovala a ze strany žalované se jednalo o nepochopení. Žalobkyně dodala, že se jistě nelze soudit ohledně všech výroků, které v politice zaznívají, ovšem s ohledem na výjimečnost dané situace by soudy měly judikatorně vymezit hranice, co je a není během výjimečných společenských situací možné vyřknout, a tyto hranice by neměly být překračovány.

10. Při svém rozhodování ve věci soud vycházel ze skutkových zjištění učiněných jednak na základě shodných tvrzení účastníků o skutkových okolnostech sporu, jednak na základě provedených listinných důkazů a dospěl k následujícím zjištěním:

11. Dne 22. 3. 2021 byl v měsíčníku [anonymizováno] zveřejněn rozhovor s žalovanou s názvem„ 5 otázek pro... Tentokrát pro [celé jméno žalované] ([jméno]), předsedkyni největšího opozičního klubu [obec a číslo]“. V něm žalovaná na otázku„ Jak jste spokojena s postupem očkování občanů vaší čtvrti proti covidu?“ odpověděla:„ [obec a číslo] má naprosto nedostačující počet očkovacích míst, chybí větší počet mobilních očkovacích týmů, a to v době, kdy probíhá očkování pedagogických a nepedagogických pracovníků a seniorů [anonymizováno] Naopak [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně] prosazuje prioritní očkování zaměstnanců radnice, což v době nedostatku vakcín považujeme za křiklavý projev papalášství. Vakcíny by byly užitečnější pro terénní sociální pracovníky, kteří na rozdíl od zaměstnanců radnice nemohou vykonávat svoji práci z domova a jsou v denním kontaktu s našimi nejohroženějšími spoluobčany.“ (měsíčníkem [anonymizováno] ze dne 22. 3. 2021, str. 9).

12. Dne 12. 1. 2021 byl na webových stránkách Úřadu [anonymizováno] [obec a číslo] zveřejněn článek v rubrice Aktuality ke koronaviru s názvem„ Klienti a zaměstnanci domovů pro seniory v [obec a číslo] byli naočkováni proti COVID-19“ a následujícím obsahem:„ 146 klientů a 86 pracovníků domovů pro seniory z [obec a číslo] již dostalo vakcínu proti koronaviru. Očkování proběhlo od pátku 8. do pondělí 11. ledna ve všech třech desítkových zařízeních. [ulice] část nyní hledá možnosti, jak vakcínu dostat k dalším potřebným. Očkování odstartovalo v [obec a číslo] [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] ([anonymizováno]). Příspěvková organizace městské části provozuje tři domovy pro seniory a další služby pro tuto skupinu obyvatel.„ V první vlně jsme využili vakcínu pro klienty a zaměstnance našich pobytových služeb. Těší mě, že zájem měli takřka všichni, vyloženě skepsi vůči očkování jsme prakticky nezaznamenali,“ popisuje [jméno] [příjmení], pověřená řízením [anonymizováno]. Vakcínu pro pražské domovy seniorů poskytuje [stát. instituce], lékař [anonymizováno] si ji v pátek vyzvedl ve [anonymizováno] nemocnici [ulice]„ Očkování klientů a pracovníků sociálních služeb proběhlo prakticky ihned poté, co jsme vakcíny obdrželi, za což jsem moc rád. Vzhledem k tomu, že zatím nemáme dostatek vakcín pro všechny, stále pokračuje pravidelné testování, abychom riziko šíření nákazy minimalizovali. Další dodávky by měli dostat terénní pracovníci, kteří seniorům pomáhají v místě jejich bydliště,“ říká [jméno] [příjmení] ([anonymizováno]), radní [anonymizováno] [obec a číslo] pro sociální oblast a zdravotnictví. „ Momentálně dáváme dohromady seznam zaměstnanců radnice, našich příspěvkových a dalších klíčových organizací, kteří by měli vakcínu dostat přednostně. Abychom k tomu maximálně přispěli, budeme jednat s [anonymizováno], s [anonymizováno] nemocnicí [anonymizováno] [část obce], která se nachází na našem území, případně dalšími subjekty. Připravujeme se na spuštění státního očkovacího systému, po loňských zkušenostech už ale zároveň víme, že pouze na koordinaci ze strany vlády se rozhodně spoléhat nemůžeme,“ zdůrazňuje starostka a senátorka [celé jméno žalobkyně]“ (článkem uveřejněným na webových stránkách Úřadu [anonymizováno] [obec a číslo] dne 12. 1. 2021).

13. Dne 13. 1. 2021 byl zveřejněn na webových stránkách [webová adresa] článek s názvem„ Informační linku pro seniory kvůli očkování na koronavirus zřídila [obec a číslo]“, v němž mj. stálo:„ [obec a číslo] bude na očkování spolupracovat s [anonymizována dvě slova] nemocnicí ([anonymizováno]) na [obec] náměstí.„ Je to dostupné místo, nechceme, aby v tomto počasí museli dojíždět daleko od svého bydliště a stát dlouhé fronty před očkovacími centry,“ řekla [příjmení]. O víkendu již dostali vakcínu klienti a pracovníci domovů pro seniory v [obec a číslo]. Podle starostky [celé jméno žalobkyně] ([jméno]) momentálně tato městská část dává dohromady seznam zaměstnanců radnice, příspěvkových a dalších klíčových organizací, kteří by měli dostat vakcínu přednostně. [obec] této městské části bude spolupracovat také s [anonymizováno] nemocnicí [anonymizováno] [část obce]“ (článkem uveřejněným na stránkách [webová adresa] dne 13. 1. 2021).

14. Dne 25. 1. 2021 proběhlo zasedání zastupitelstva MČ [obec a číslo], na němž žalobkyně ohledně očkování proti onemocnění Covid-19 mj. uvedla, že zápisy z krizového štábu jsou k dispozici na webových stránkách městské části, městská část zprostředkovala očkování klientů a zaměstnanců ve všech třech domovech pro seniory a [anonymizováno], ještě před spuštěním centrálního registru využila možnosti naočkovat prioritní skupinu seniorů 80+ prostřednictvím praktických lékařů, dále se snaží pomáhat s registrací těm, kteří si nevědí rady, a připravuje očkování mobilním týmem. Žalovaná byla přítomna na zasedání zastupitelstva dne 25. 1. 2021 a 12. 4. 2021, ohledně problematiky očkování neměla žádné dotazy (zápisem ze zasedání zastupitelstva MČ [obec a číslo] ze dne 25. 1. 2021, zejména str. 3, zápisem ze zasedání zastupitelstva MČ [obec a číslo] ze dne 12. 4. 2021).

15. Žalobkyně informovala o průběhu očkování proti onemocnění Covid-19 rovněž prostřednictvím veřejně dostupných zápisů ze zasedání [anonymizováno] štábu MČ [část Prahy] (zápisem ze zasedání Krizového štábu MČ [obec a číslo] ze dne 19. 1. 2021, 1. 2. 2021, 15. 2. 2021, 1. 3. 2021 a 8. 3. 2021).

16. MČ [obec a číslo] je zřizovatelem příspěvkových organizací, které jsou uvedeny na jejích webových stránkách, mezi něž patří [anonymizováno] sociální a ošetřovatelské péče (CSOP), které se stará o klienty ve třech domovech pro seniory a poskytuje terénní služby ve formě pečovatelské služby (shodnými tvrzeními účastnic, návrhem střednědobého výhledu rozpočtu na rok 2021 příspěvkových organizací).

17. Dne 16. 3. 2021 zaslala [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ředitelka odboru bezpečnosti Magistrátu hl. m. Prahy, e-mail starostům jednotlivých městských částí s výzvou, aby v souladu s Metodickým pokynem Ministerstva zdravotnictví určili kritické zaměstnance kritické infrastruktury. Kritičtí zaměstnanci byli definováni jako osoby, které jsou jen velmi těžko nahraditelné. Na tuto výzvu odpověděl e-mailem dne 18. 3. 2021 Ing. [jméno] [příjmení], tajemník krizového štábu MČ [obec a číslo], tak, že„ celá záležitost ohledně seznamu osob, které by měly být naočkovány, je od začátku značně chaotická a nejednoznačná. Z Vámi zaslaných informací nelze vyvodit, zda osoby, které jsou velmi těžko nahraditelné pro chod [anonymizováno], jsou zařazeny do Strategie očkování a zda nebudou případným naočkováním neoprávněně zvýhodněny oproti skupinám osob, které jsou ve Strategii očkování jednoznačně vymezeny. (…) A [anonymizováno] nemůže v žádném případě nést odpovědnost za výběr takovýchto osob. Přesné vymezení těchto osob musí být v souladu se Strategií očkování. (…) Z výše uvedených důvodů neuvádíme za [anonymizováno] [obec a číslo] do tohoto seznamu žádnou osobu a žádáme Vás, aby byly tyto dávky poskytnuty dle platné Strategie očkování 1. ostatním zaměstnancům sociální péče v přímém kontaktu s klienty, 2. zaměstnancům zdravotních a sociálních služeb bez přímého kontaktu s klienty (…).“ (e-mailovou komunikací [anonymizováno] [příjmení] a Ing. [příjmení] ze dne 16. a 18. 3. 2021).

18. Žalovaná obdržela e-mail s dotazy pro sporný rozhovor v měsíčníku [anonymizováno] dne 11. 3. 2021, v němž byla mj. redaktorkou dotázána na otázku„ Jak jste spokojena s postupem očkování občanů vaší čtvrti proti covidu?“ (e-mailem redaktorky [jméno] [příjmení] ze dne 11. 3. 2021 s otázkami). Žalovaná byla v únoru 2021 pozitivně testována na Covid-19 a v souvislosti s tímto onemocněním byla hospitalizována ve [anonymizováno] nemocnici v [část obce] od 11. 2. 2021 do 16. 2. 2021 (lékařskou zprávou z [anonymizováno] lázní [právnická osoba] ze dne 3. 2. 2021, propouštěcí zprávou [anonymizováno] nemocnice v [část obce] ze dne 16. 2. 2021). Žalovaná je zapsaná v seznamu aktivních advokátů v [obec] advokátní komoře, v letech 2014 a 2016 byla starostkou [anonymizováno] [obec a číslo] (výpisem [anonymizováno] a stránkou [anonymizováno] ohledně žalované).

19. Na severu [webová adresa] dne 23. 1. 2021 a na serveru [webová adresa] dne 13. 1. 2021 byly uveřejněny články informující o veřejně známých osobách, které si zařídily přednostní očkování (článkem z [webová adresa] ze dne 23. 1. 2021, článkem z [webová adresa] ze dne 13. 1. 2021). V období března 2021 počty nakažených Covid-19 a hospitalizovaných v souvislosti s tímto onemocněním dosáhly do té doby rekordní výše (článkem z [webová adresa] ze dne 2. 3. 2021, článkem z [webová adresa] ze dne 3. 3. 2021, článkem z [webová adresa] ze dne 10. 3. 2021, článkem z [webová adresa] ze dne 17. 3. 2021, shodnými tvrzeními účastnic). Dle průzkumů zveřejněných v médiích mělo v období konce roku 2020 devět z deseti občanů České republiky obavy z další vlny onemocnění Covid-19, 70 % občanů mělo v březnu 2021 obavy z nákazy tímto onemocněním a v této souvislosti přibylo lidí s psychickými problémy (článkem z [webová adresa] ze dne 31. 12. 2020, článkem z [webová adresa] ze dne 24. 3. 2021, článkem z [webová adresa] ze dne 25. 7. 2021).

20. Žalobkyně se o žalované opakovaně vyjadřovala v médiích, v lednu 2016 mj. uvedla:„ Roční bilancování působení starostky [celé jméno žalované] je velmi neútěšné. Ačkoliv hnutí [jméno] dostalo důvěru [anonymizováno] voličů, jeho vůdčí představitelka navázala od samého počátku na to nejhorší z minulých dob. Brání opozici účinně kontrolovat kroky koalice. Mlží ohledně výstavby nové radnice. Svými osobními kauzami zhoršuje dobré jméno [obec a číslo] (…).“ (článkem ze serveru [anonymizováno] ze dne 12. 1. 2016, článkem ze serveru [příjmení] [jméno] ze dne 12. 1. 2016, článkem ze serveru [anonymizováno] ze dne 13. 1. 2016, článkem ze serveru [anonymizována dvě slova] ze dne 13. 1. 2016).

21. Žalobkyně o žalované na svém blogu zveřejnila dne 25. 2. 2021 příspěvek s názvem„ Přípravný výbor referenda [anonymizována dvě slova] radnici [rok] vyčerpal svou funkci“, v němž mj. uvedla:„ Stejně jako pro mě bylo obrovským poučením to, jakým způsobem, s námi – slyšíte?„ s námi“, tedy s koalicí [jméno] a s [anonymizována dvě slova] – zacházela tehdejší politická reprezentace. A nejen s námi, ale i s lidmi, kteří se petice účastnili. Pamatujete si ještě, jak bývalá starostka [celé jméno žalované] z [jméno] v těsné spolupráci s bývalým tajemníkem [anonymizována dvě slova] ty, kdo se omylem podepsali pod petici, byť nebyli občany [anonymizováno] [obec a číslo] Jak místo domluvy řešili jejich„ [anonymizováno]“ v čínském či ruském stylu, tedy nátlakem a citelnou pokutou?“ (článkem z blogu žalobkyně nazvaným„ Přípravný výbor referenda [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [rok] vyčerpal svou funkci“ ze dne 25. 2. 2021).

22. Kontrolní výbor [anonymizováno] MČ [obec a číslo] přijal usnesením ze dne 16. 11. 2021 kontrolní závěr, že ze strany žalobkyně došlo mj. k diskriminaci opozičních zastupitelů MČ [obec a číslo] a k znemožnění výkonu volené funkce zastupitele městské části, a tedy k narušení demokratických právních principů zastupitelské demokracie, neboť žalobkyně odmítla umožnit žalované a Mgr. [příjmení] distanční připojení k jednání zastupitelstva, ačkoliv o to požádaly e-mailem ze dne 21. 12. 2020. Svůj postup žalobkyně odůvodnila tím, že důvodem pro distanční účast zastupitele je pouze karanténa, ačkoliv dne 21. 12. 2020 rozeslala koaličním zastupitelům výzvu, aby se jednání zastupitelstva zúčastnili s ohledem na nutnost schválit rozpočet, a pokud se u kohokoliv z nich změní během dopoledne zdravotní stav či bude nařízena karanténa, má taková osoba dát neprodleně vědět žalobkyni, která obratem zajistí distanční připojení. Tímto způsobem byl připojen koaliční zastupitel, který dne 20. 12. 2020 zaslal neodůvodněnou omluvu z jednání zastupitelstva a následně požádal o distanční připojení (usnesením [číslo jednací] ze dne 16. 11. 2021).

23. Žalobkyně byla na tutéž otázku ohledně očkování na [obec a číslo] dotázána v časopise [anonymizováno] v únoru 2021 (str. 7 měsíčníku [anonymizováno] ze dne 22. 2. 2021). Ve vydání tohoto časopisu v květnu 2021 vyšel článek s názvem„ Starostka chce žalovat šéfku opozice kvůli výroku o očkování“, v němž žalobkyně uvedla:„ Pravda je zcela jiná a přesně opačná k uveřejněnému tvrzení. Starostka [anonymizováno], paní [celé jméno žalobkyně], nikdy neprosazovala jakékoliv zvýhodnění zaměstnanců radnice MČ oproti jiným skupinám, a to ani při očkování proti covid-19. (…) Když byla ze strany [stát. instituce] dne 16. 3. 2021 [anonymizováno] vyzvána, aby sdělila, kteří zaměstnanci Úřadu MČ by měli být přednostně očkování proti covid-19, bylo [anonymizováno] sděleno, že MČ nechce svým výběrem (bez jasně definovaných kritérií) určovat, kdo ze zaměstnanců by měl mít přednost v podání očkování před jinými. Zároveň [anonymizováno] navrhla, aby byly tyto dávky poskytnuty dle platné [anonymizováno] očkování ostatním zaměstnancům sociální péče v přímém kontaktu s klienty a zaměstnancům zdravotních a sociálních služeb bez přímého kontaktu s klienty“. Stejné vyjádření bylo v květnu 2021 otištěno na serveru [webová adresa] (článkem s názvem„ Starostka chce žalovat šéfku opozice kvůli výroku o očkování“ zveřejněným v časopise [anonymizováno] dne 24. 5. 2021 a na serveru [webová adresa] dne 24. 5. 2021).

24. O soudním sporu mezi žalobkyní a žalovanou informoval rovněž server [anonymizována dvě slova], v jehož článku ze dne 13. 9. 2021 žalobkyně zdůraznila, že radnice nikoho při podávání vakcín nezvýhodnila a ani o to neusilovala. Připustila však, že nastaly dvě situace, které mohly zavdat důvody ke spekulacím. První nastala v lednu 2021, kdy jí ředitel [anonymizováno] nemocnice [anonymizováno] [část obce] nabídl, zda nechce pro občany využít vakcinační dávky, jež v nemocnici momentálně přebývaly. Žalobkyně uvedla, že„ pan [příjmení] s tou nabídkou přišel přímo za mnou do kanceláře. Rozhodně to ale nebylo tak, že bychom ty vakcíny nabídli zaměstnancům radnice. Oslovili jsme obvodní lékaře, aby oni vytipovali vhodné pacienty z řad nejstarších seniorů. Šlo tehdy asi o dvě stě dávek, přitom ještě nefungoval centrální rezervační systém.“ (…) Další podobná situace podle žalobkyně nastala, když od pražského koordinátora očkování dostala [obec a číslo] nabídku rychlejší vakcinace lidí, kteří jsou součástí krizového řízení.„ [příjmení] jsme to ale odmítli a naléhali jsme, aby vakcínu raději dostali lidé, kteří pracují v terénních sociálních službách“ (článkem ze serveru [webová adresa] ze dne 13. 9. 2021).

25. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu dne 21. 4. 2021, v níž ji vyzvala, aby se mj. písemně omluvila za svůj výrok, že žalobkyně prosazuje přednostní očkování zaměstnanců radnice (předžalobní výzvou ze dne 21. 4. 2021 s podacím lístkem a dodejkou). Žalovaná toto odmítla dopisem ze dne 6. 5. 2021 (reakcí na výzvu ze dne 6. 5. 2021).

26. Z důkazu časopisem [anonymizováno] ze dne 28. 2. 2022 soud nezjistil žádné pro věc podstatné skutečnosti.

27. Soud zamítl návrh na provedení dokazování stenozáznamem ze zasedání zastupitelstva navrženým žalovanou ve vyjádření ze dne 6. 9. 2021, spisovým materiálem poskytnutým ze strany [anonymizováno] pro [anonymizována tři slova] se zprávou k záznamům ohledně žalované, dotazem na Ministerstvo vnitra, zda by k dnešnímu dni žalovaná splňovala podmínky vydání lustračního osvědčení, článkem [webová adresa] ze dne 9. 10. 2018, článkem [anonymizováno] ze dne 29. 6. 2017, výslechem [jméno] [příjmení], výslechem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], výslechem [jméno] [příjmení], výslechem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], výslechem žalobkyně, výslechem žalované, článkem ze serveru [příjmení] [jméno] ze dne 3. 3. 2022, zápisem ze zasedání zastupitelstva dne 28. 2. 2022, výslechem [jméno] [příjmení], výslechem [jméno] [příjmení], e-mailem praktickým lékařům zaslaným žalobkyní, zápisem ze zasedání zastupitelstva a krizových štábů navrženým žalobkyní při jednání dne 21. 7. 2022, článkem uveřejněným na serveru [webová adresa] dne 14. 7. 2022 a stranou 107 zápisu ze zasedání zastupitelstva [anonymizováno] části [obec a číslo] ze dne 27. 6. 2022, neboť tyto důkazy jsou pro řešení sporu nadbytečné.

28. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:

29. Dne 22. 3. 2021 byl v měsíčníku [anonymizováno] zveřejněn rozhovor s žalovanou, v němž žalovaná mj. uvedla„ starostka [celé jméno žalobkyně] prosazuje prioritní očkování zaměstnanců radnice, což v době nedostatku vakcín považujeme za křiklavý projev papalášství“. Podklad pro své sdělení žalovaná čerpala z článku zveřejněného dne 12. 1. 2021 na webových stránkách Úřadu MČ [obec a číslo], který citoval zprávu žalobkyně, že„ momentálně dáváme dohromady seznam zaměstnanců radnice, našich příspěvkových a dalších klíčových organizací, kteří by měli vakcínu dostat přednostně“. Tuto zprávu převzal dne 13. 1. 2021 rovněž sever [webová adresa]. Žalobkyně informovala o způsobu očkování na [obec a číslo] při zasedání zastupitelstva MČ [obec a číslo] dne 25. 1. 2021, na němž byla žalovaná přítomna, a dále prostřednictvím veřejně dostupných zápisů ze zasedání [anonymizováno] štábu MČ [obec a číslo]. [stát. instituce] vyzval e-mailem ze dne 16. 3. 2021 městské části, aby určily osoby, které jsou pro kritickou infrastrukturu jen velmi těžko nahraditelné. [anonymizováno] MČ [obec a číslo] dne 18. 3. 2021 odmítla, aby nedošlo k neoprávněnému zvýhodnění těchto osob. Žalovaná obdržela e-mail s dotazy pro sporný rozhovor v měsíčníku [anonymizováno] dne 11. 3. 2021, v únoru 2021 byla žalovaná pozitivně testována na Covid-19 a v souvislosti s tímto onemocněním byla hospitalizována. Žalovaná je advokátkou, v letech [rok] a [rok] byla starostkou MČ [obec a číslo]. V lednu 2021 byly v médiích zveřejněny články o veřejně známých osobách, které si zařídily přednostní očkování, v období března 2021 počty nakažených Covid-19 a hospitalizovaných v souvislosti s tímto onemocněním dosáhly do té doby rekordní výše, toto onemocnění u občanů vzbuzovalo obavy. Žalobkyně se o žalované opakovaně vyjadřovala v médiích a na svém blogu zveřejnila dne 25. 2. 2021 příspěvek, v němž uvedla, že žalovaná s občany jedná„ v čínském či ruském stylu, tedy nátlakem a citelnou pokutou“. [anonymizováno] výbor [anonymizováno] MČ [obec a číslo] přijal dne 16. 11. 2021 usnesení, že ze strany žalobkyně došlo mj. k diskriminaci opozičních zastupitelů MČ [obec a číslo] (tedy rovněž žalované) a k znemožnění výkonu volené funkce zastupitele městské části. Žalobkyně na sporný výrok žalované reagovala v květnu 2021 v časopise [anonymizováno] a na serveru [webová adresa], o jejím stanovisku informoval rovněž server [anonymizována dvě slova] dne 13. 9. 2021. Žalobkyně vyzvala žalovanou k omluvě předžalobní výzvou ze dne 21. 4. 2021. To žalovaná dne 6. 5. 2021 odmítla.

30. Na základě učiněného skutkového závěru učinil soud následující právní závěr:

31. Podle čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen„ Listina“) každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno.

32. Podle čl. 17 odst. 1 a 2 Listiny svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny. Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.

33. Podle § 81 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého.

34. Podle § 81 odst. 2 o. z. ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

35. Podle § 82 odst. 1 o. z. člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

36. Podle § 2951 odst. 2 o. z. nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

37. Podstata projednávané věci spočívala v posouzení střetu dvou základních práv a svobod, a to práva žalobkyně na ochranu její cti a dobré pověsti ve smyslu čl. 10 Listiny s právem žalované na svobodu projevu chráněným čl. 17 Listiny. Úvodem proto soud považuje za vhodné z obecného hlediska připomenout, že jak Ústavní soud, tak Evropský soud pro lidská práva setrvale zdůrazňuje roli svobody projevu jako jednoho z konstitutivních znaků demokratické pluralitní společnosti, v níž je každému dovoleno vyjadřovat se k věcem veřejným a vynášet o nich hodnotící soudy (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2005, sp. zn. [ústavní nález]). Možnost vyjádřit svůj názor, jakkoli s ním lze nesouhlasit nebo mít k němu výhrady, je výrazem práva každého být v této debatě aktivním účastníkem, a podílet se tak spolu s ostatními na veřejném životě (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 6. 2015, sp. zn. [ústavní nález]).

38. Svoboda projevu však není bezbřehá; je omezena jednak chráněnými zájmy podle čl. 17 odst. 4 Listiny a jednak ostatními ústavně zaručenými právy a svobodami, tedy rovněž právem na ochranu cti a dobré pověsti podle čl. 10 Listiny. Přitom platí, že při střetu základního politického práva na informace a jejich šíření s právem na ochranu osobnosti a soukromého života, tedy základních práv, která stojí na stejné úrovni, bude vždy věcí nezávislých soudů, aby s přihlédnutím k okolnostem každého jednotlivého případu pečlivě zvážily, zda jednomu právu nebyla nedůvodně dána přednost před právem druhým. Je proto úkolem obecných soudů, aby na základě konkrétních okolností daného případu zvážily, zda výrok dosahuje takové intenzity, že zasahuje do práva na ochranu osobnosti dané osoby, či je situaci přiměřený, tedy zda v daném případě preferovat právo na ochranu cti a dobré pověsti dotčené osoby nebo upřednostnit právo na svobodu projevu a šíření informací (srov. nález Ústavního soudu ze dne 9. 2. 1998, sp. zn. [ústavní nález]).

39. Ústavní soud ve své rozhodovací činnosti opakovaně vymezil obecná východiska pro řešení uvedené kolize (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 3. 2. 2015 sp. zn. [ústavní nález], nebo nález ze dne 11. 6. 2018, sp. zn. [ústavní nález]). Zohledněny musí být zejména 1. povaha výroku (zda jde o skutkové tvrzení nebo hodnotící soud), 2. obsah výroku (například zda jde o projev„ politický“ či„ komerční“), 3. forma výroku (zejména nakolik je předmětný výrok expresivní, či dokonce vulgární), 4. postavení kritizované osoby (například zda jde o osobu veřejně činnou, či dokonce o osobu aktivní v politickém životě, případně o osobu veřejně známou), 5. zda se výrok (kritika) dotýká soukromé či veřejné sféry kritizované osoby, 6. chování kritizované osoby (například zda kritiku sama„ vyprovokovala“ či jak se ke kritice postavila), 7. kdo výrok pronáší (například zda se jedná o novináře, běžného občana, politika apod.) a konečně 8. kdy tak učiní (například jaké měl či mohl mít jeho autor v daný okamžik k dispozici konkrétní údaje, z nichž vycházel, a v jaké situaci tak učinil). Každý z těchto faktorů hraje jistou roli při hledání spravedlivé rovnováhy mezi základními právy stojícími v kolizi. Jejich relativní váha závisí vždy na jedinečných okolnostech každého případu, přičemž v úvahu musí být vždy vzat celkový kontext věci.

40. Ohledně prvního kritéria, tedy povahy výroku soud připomíná, že skutkové tvrzení se opírá o fakt, objektivně existující realitu, která je zjistitelná pomocí dokazování, pravdivost tvrzení je tedy ověřitelná. V zásadě platí, že uveřejnění pravdivé informace nezasahuje do práva na ochranu osobnosti. Hodnotící soud naopak vyjadřuje subjektivní názor svého autora, který k danému faktu zaujímá určitý postoj tak, že jej hodnotí z hlediska správnosti a přijatelnosti, a to na základě vlastních (subjektivních) kritérií. Hodnotící soud proto nelze jakkoli dokazovat, je však nutné zkoumat, zda se zakládá na pravdivé informaci, zda forma jeho veřejné prezentace je přiměřená a zda zásah do osobnostních práv je nevyhnutelným průvodním jevem výkonu kritiky, tzn. zda primárním cílem kritiky není hanobení a zneuctění dané osoby (srov. nález Ústavního soudu ze dne 4. 4. 2005, sp. zn. [ústavní nález]).

41. V řešené věci byl sporný výrok žalované kombinací skutkového tvrzení v části„ starostka [celé jméno žalobkyně] prosazuje prioritní očkování zaměstnanců radnice“ a hodnotícího soudu v části„ což v době nedostatku vakcín považujeme za křiklavý projev papalášství“. Z hlediska posouzení sporu přitom byla rozhodující otázka pravdivosti skutkového tvrzení, neboť pokud žalobkyně skutečně prosazovala přednostní očkování zaměstnanců radnice, označení jejího jednání za křiklavý projev papalášství lze hodnotit jako v zásadě přiměřený a přiléhavý.

42. Soud na tomto místě zároveň zdůrazňuje, že žalovaná své tvrzení opřela o sdělení samotné žalobkyně, která začátkem ledna 2021 uvedla:„ momentálně dáváme dohromady seznam zaměstnanců radnice, našich příspěvkových a dalších klíčových organizací, kteří by měli vakcínu dostat přednostně“; toto sdělení žalovaná interpretovala tak, že žalobkyně prosazuje přednostní očkování zaměstnanců radnice. Při prokazování pravdivosti tvrzení žalované tedy bylo nutné zkoumat, zda její závěr ze sdělení žalobkyně skutečně vyplýval, jinak řečeno zda se žalovaná s ohledem na obsah sdělení žalobkyně mohla důvodně domnívat, že žalobkyně prosazuje přednostní očkování zaměstnanců radnice.

43. Soud souhlasí s žalobkyní, že celkový kontext článku skutečně napovídá tomu, že záměrem žalobkyně nebylo plošné a neodůvodněné zvýhodnění zaměstnanců radnice. Z nadpisu a obsahu článku totiž plyne, že vakcínu proti koronaviru již dostali klienti a pracovníci domovů pro seniory na [obec a číslo], a další dávky by měli dostat terénní pracovníci, kteří seniorům pomáhají v místě jejich bydliště. Na tuto informaci pak navazuje sdělení žalobkyně, že momentálně dáváme dohromady seznam zaměstnanců radnice, našich příspěvkových a dalších klíčových organizací, kteří by měli vakcínu dostat přednostně. Z uvedeného článku tedy běžný čtenář nezískal informaci, že radnice MČ [obec a číslo] hodlá přednostně očkovat úředníky, kteří s ohledem na povahu své činnosti toto zvýhodnění nepotřebují.

44. Soud byl však nucen dát rovněž zapravdu žalované, že výše uvedený význam vyplývá právě z kontextu celého článku, nikoliv ze samotného sdělení žalobkyně. Význam sdělení žalobkyně byl tedy závislý na tom, do jakého kontextu ho zasadil autor článku. Za této situace lze připustit, že citace žalobkyně sama o sobě mohla vzbudit minimálně podezření, zda žalobkyně neusiluje o nepřípustné zvýhodnění zaměstnanců radnice, kteří na přednostní očkování nemají nárok. Uvedené platí tím spíše, že sdělení žalobkyně bylo převzato i do jiných médií (viz článek na serveru [webová adresa]), v nichž jeho celkový kontext již nebyl takto jednoznačný.

45. Z uvedeného vyplývá, že ačkoliv žalovaná skutečně do určité míry vytrhla sdělení žalobkyně z kontextu, nelze zcela vyloučit, že toto sdělení samo o sobě mohlo mít význam, který mu přisoudila žalovaná. Soud rovněž připouští, že žalovaná měla možnost ověřit si správnost své interpretace, a to minimálně při zasedání zastupitelstva dne 25. 1. 2021, na němž byla přítomna a mohla klást dotazy. Žalovaná však takto nepostupovala a tím, že žalobkyně v průběhu zasedání své vyjádření ohledně seznamu zaměstnanců radnice nepotvrdila ani nevyvrátila, správnost interpretace žalované zůstala nevyjasněna.

46. Soud nezpochybňuje, že dle provedených důkazů žalobkyně v konečném důsledku postupovala v otázce očkování odpovědně a z morálního hlediska správně, neboť ačkoliv byla ze strany Magistrátu hlavního města Prahy výslovně vyzvána, aby určila zaměstnance radnice pro přednostní očkování, tuto možnost odmítla. Je však třeba mít na paměti, že tento svůj postoj vyjádřila v březnu 2021 pouze neveřejně v e-mailové korespondenci a žalovaná tedy v okamžiku, kdy učinila svůj sporný výrok, o této skutečnosti nevěděla (k tomu srov. přiměřeně nález Ústavního soudu ze dne 3. 2. 2015, sp. zn. [ústavní nález]).

47. Soud si je vědom toho, že s ohledem na vše výše řečené je nutno hodnotit nyní projednávaný případ jako hraniční, neboť žalovaná sdělení žalobkyně do značné míry vytrhla ze svého kontextu a rovněž si počínala nedbale, když si správnost své interpretace neověřila. V souladu s ustálenou judikaturou Ústavního soudu však platí, že pravdivost skutkového tvrzení není jediným kritériem, které je třeba při posouzení střetu práva na ochranu osobnosti a svobody projevu vzít v potaz. Naopak platí, že„ každé zveřejnění nepravdivého údaje nemusí automaticky znamenat neoprávněný zásah do osobnostních práv; takový zásah je dán pouze tehdy, jestliže (1.) existuje mezi zásahem a porušením osobnostní sféry příčinná souvislost a jestliže (2.) tento zásah v konkrétním případě přesáhl určitou přípustnou intenzitu takovou mírou, kterou již v demokratické společnosti tolerovat nelze“ (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 8. 2. 2000, sp. zn. [ústavní nález], nebo ze dne 4. 4. 2005, sp. zn. [ústavní nález]). A právě další okolnosti projednávaného případu a jeho celkový kontext vedly soud k závěru, že dotčení osobnostních práv žalobkyně nebylo natolik intenzivní, aby odůvodnilo zásah soudu do svobody projevu žalované.

48. Předně je třeba vzít v potaz, že výrok žalované byl z hlediska svého obsahu jednoznačně politický (srov. kritérium 2), neboť se týkal věcí veřejných, a to navíc v té době aktuálního a celospolečensky velmi důležitého tématu očkování proti onemocnění Covid-19. Žalovaná se tedy vyjadřovala ohledně politického postupu žalobkyně, tato kritika se týkala výhradně jejího veřejného působení a nikterak nesměřovala vůči soukromému životu žalobkyně. Rovněž co do formy lze sporný výrok hodnotit jako přiměřený, nikoliv přehnaně expresivní či dokonce vulgární nebo jinak urážlivý (srov. kritérium 3 a 5). Dále je podstatné, že tento výrok zazněl mezi dvěma aktivními političkami, přičemž Ústavní soud v této souvislosti setrvale judikuje, že osoby veřejně činné, tedy politici, veřejní činitelé, mediální hvězdy aj. musí akceptovat větší míru kritiky než jiní občané. Práva na ochranu osobnosti se sice mohou domáhat i veřejně činné osoby, měřítka posouzení skutkových tvrzení a hodnotících soudů jsou však mnohem měkčí ve prospěch původců těchto výroků. Je tomu tak proto, že politik vědomě a nevyhnutelně předkládá novinářům a široké veřejnosti ke kontrole každé slovo a čin, a proto musí projevit vyšší stupeň tolerance (srov. zejména nález Ústavního soudu ze dne 4. 4. 2005, sp. zn. [ústavní nález], nebo ze dne 15. 3. 2005, sp. zn. [ústavní nález]). Uvedené platí tím spíše, že výrok byl pronesen na adresu starostky městské části ze strany opoziční zastupitelky, která v minulosti zastávala tentýž post. Jednalo se tedy evidentně o politický boj, v němž, jak připustila i samotná žalobkyně,„ padají různé výroky“ a jednotlivá tvrzení se nezřídka i překrucují. Nadto platí, že pokud by soudy měly přistupovat k omezování politických projevů zdrženlivě, tím spíše by neměly zasahovat do svobody projevu opozičních politiků, jejichž význam spočívá právě v kontrole a s tím spojené kritice vládnoucích politiků.

49. Dle soudu pak k jinému závěru nelze dospět ani s ohledem na to, že žalovaná učinila sporný výrok ve společensky výjimečné situaci a v období nouzového stavu. Předně je třeba vzít v potaz, že žalovaná svůj výrok nikterak nenačasovala, neboť pouze reagovala na dotaz novinářů, který se z logiky věci týkal právě společensky významného tématu. Z obecného hlediska je pak třeba zdůraznit, že právě v těchto výjimečných situacích vystupuje důležitost svobody slova do popředí a již z toho důvodu by soudy měly v takovýchto dobách přistupovat k omezování svobody projevu velmi restriktivně.

50. Za zásadní pro řešení projednávané věci pak soud považoval to, že žalobkyně jakožto starostka MČ [obec a číslo] měla nepochybně mnoho možností, jak na výrok žalované reagovat a uvést ho na pravou míru. Výsledek dokazování přitom svědčí o tom, že žalobkyně této své možnosti využila a již v květnu 2021 byl v časopise [anonymizováno] a na serveru [webová adresa] zveřejněn článek, v němž se žalobkyně proti nařčení žalované ostře vymezila s tím, že pravda je zcela opačná. Žalobkyně tedy měla možnost mediálně prezentovat svoje stanovisko, a to navíc ve stejném periodiku, v němž ji žalovaná o dva měsíce dříve kritizovala. Následně byl postoj žalobkyně zveřejněn na celostátním serveru [anonymizována dvě slova]. V této souvislosti soud připomíná, že mocenský zásah státu do svobody projevu by měl„ přijít subsidiárně, tedy pouze tehdy, pokud nelze škodu napravit jinak. Škodu lze napravit jinak než zásahem státu, např. užitím přípustných možností k oponování kontroverzních a zavádějících názorů. Tak lze často minimalizovat škodlivý následek sporných výroků mnohem efektivněji, než cestou soudního řízení“ (srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. 3. 2005, sp. zn. [ústavní nález]). Ostatně právě rychlým zveřejněním přesných informací bylo možné minimalizovat škodlivý následek v podobě ztráty důvěry občanů mnohem lépe, než následným iniciováním soudního sporu, jehož výsledek z podstaty věci není a nemůže být stejně pružný.

51. Konečně pak soud vzal v potaz celkový kontext případu, tedy rovněž vzájemné vztahy mezi žalobkyní a žalovanou, které se projevují jak prostřednictví médií, tak rovněž v rámci vzájemné interakce při zasedáních zastupitelstva. Jak již bylo uvedeno výše, žalobkyně s žalovanou jsou dlouhodobě ve vzájemné názorové opozici, obě v minulosti zastávaly post starostky MČ [obec a číslo] a ohledně mnoha témat vůči sobě vystupují velmi kriticky. Sporný výrok žalované tedy nebyl ojedinělou kritikou žalobkyně, ale naopak jedním z mnoha vzájemných politických útoků. Je pochopitelné, že žalobkyně se cítila být tímto výrokem dotčena, je však třeba vzít v potaz, že i ona se vůči žalované vyjadřovala opakovaně kriticky a přitom se nevyhýbala ani expresivním výrazům. Tuto kritiku směřovala vůči žalované jak v roce 2016, tehdy z pozice opoziční političky, tak i bezprostředně před zveřejněním sporného výroku v únoru 2021. Za této situace tedy soud neshledal, že by se sporný výrok žalované zcela nepřiměřeným způsobem vymykal vzájemné komunikaci mezi účastnicemi.

52. Ze všech výše uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že sporný výrok žalované sice zasáhl do osobnostních práv žalobkyně, ovšem nikoliv takovou měrou, aby odůvodnil zásah soudu do svobody projevu žalované, resp. do svobodné politické debaty.

53. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 27 104 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. d), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý z osmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé ze dne 6. 9. 2021, písemné podání ve věci samé dne 20. 2. 2022, účast na jednání dne 22. 2. 2022, písemné podání ve věci samé ze dne 24. 3. 2022, písemné podání ve věci samé ze dne 19. 7. 2021, účast na jednání před soudem přesahující dvě hodiny dne 21. 7. 2022) včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 22 400 Kč ve výši 4 704 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupce žalované.

54. Lhůtu k plnění stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

Poučení