17 C 258/2020-112

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Petrou Filovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa žalobce] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa], [obec a číslo] proti žalovanému: ; [název žalované], IČO: [osobní údaje žalovaného] sídlem [adresa žalované] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa], [obec] o zaplacení 145.000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

1. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 145.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 10.000 Kč od 21. 2. 2020 do zaplacení, dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 15.000 Kč od 21. 3. 2020 do zaplacení, dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 30.000 Kč od 21. 4. 2020 do zaplacení, dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 30.000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 30.000 Kč od 21. 6. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 30.000 Kč od 21. 7. 2020 do zaplacení, se zamítá.

2. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 113.256 Kč k rukám právního zástupce žalovaného, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

3. Žalobce je povinen zaplatit ČR- Městskému soudu v Brně na náhradě nákladů státu částku ve výši 1.980 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 11.12.2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému zaplatit žalobci částku ve výši 145.000 Kč s příslušenstvím. Žalobce podanou žalobu odůvodnil tím, že uvedl, že mezi účastníky řízení byla dne 31.7.2019 uzavřena smlouva o spolupráci při výkonu sportovní činnosti, a to na dobu určitou do 30.5.2023. Dle č.l. 5 smlouvy byla sjednána měsíční odměna ve výši 30.000 Kč, která byla splatná vždy do 20. dne následujícího měsíce. Dále žalobce uvedl, že za měsíc leden 2020 mu byla vyplacena toliko částka ve výši 20.000 Kč a za měsíc únor 2020 částka 15.000 Kč. Žalobce měl za to, že nenastaly podmínky pro krácení sjednané odměny, které jsou uvedeny v č.l. 5 – 5.10 smlouvy. Následně emailem ze dne 1.4.2020 oznámil žalovaný žalobci, že odměny za měsíce březen – květen budou vyplaceny ve výši 30- 50 %. Poté byla dne 2. 4. 2020 smlouva ze strany žalovaného s účinností ke dni 31.5.2020 vypovězena. Žalobce má za to, že tato výpověď byla neplatná, protože smlouvu bylo možné vypovědět pouze z důvodů uvedených v č.l. 6 smlouvy, kdy tyto však nenastaly, a žalovaný je ani jako důvody udělení výpovědi neuvedl. Žalobce přitom zejména nebyl upozorněn na porušování svých závazků dle č.l. 6 .4.1 smlouvy, ani nebyl již za porušení svých povinností pravomocně disciplinárně potrestán podle č.l. 6 .4.2 smlouvy. Odměna za měsíce březen 2020, duben 2020, květen 2020 a červen 2020 nebyla žalobci vyplacena vůbec, a to ani ve snížené výši. S ohledem na shora uvedené žalobce výzvou ze dne 10. 7. 2020 vyzval žalovaného k úhradě částky ve výši 90.000 Kč, kdy tato představuje nevyplacenou odměnu za měsíce březen-květen 2020, kdy žalobce současně upozornil žalovaného na skutečnost, že výpověď smlouvy je neplatná. Opětovně byl žalovaný vyzván výzvou ze dne 24. 9. 2020, kdy žalobce požaduje vyplacení nedoplatku odměny za období leden až červen 2020, kdy měl za to, že v měsíci lednu a únoru mu byla odměna nedůvodně krácena a v dalších měsících mu nebyla vyplacena vůbec, přičemž v dotčené smlouvě, zejména v č.l. V., není nijak stanoveno, že by žalobci vznikal nárok za odměnu za určitý měsíc pouze tehdy, pokud bude vykonávat v daném měsíci sportovní činnost. Pokud tedy nenastaly podmínky ke krácení odměny v souladu se smlouvou, ani nebylo toto krácení vůči žalobci uplatněno, žalobci náleží za každý uplynulý měsíc odměna v plné výši (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 848/2006). Pokud se žalobce od počátku dubna 2020 neúčastnil žádných aktivit v rámci klubu – žalovaného, nevykonával sportovní činnost a neplnil svoje závazky, jak uváděl následně žalovaný, uvedené nebylo možné v důsledku opatření přijatých v souvislosti s onemocněním COVID-19, kdy žalobce tedy fakticky žádné aktivity vykonávat již nemohl. Poté již žalobce na žádné tréninky ani jiné klubové aktivity nebyl pozván a nemohl se jich tak ani účastnit.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí, neboť žalobou uplatněný nárok neuznal, a to ani z části. Žalovaný učinil nesporným, že mezi účastníky řízení byla uzavřena dne 31.7.2019 smlouva o spolupráci při výkonu sportovní činnosti, kdy tato byla dle č.l. 6 uzavřena na dobu určitou do 30.5.2023. Žalovaný má za to, že uzavřená smlouva byla řádně ukončena výpovědí ze dne 2.4.2020, kdy tuto výpověď žalobce po jejím doručení písmeně ani jinak nerozporoval. K údajné neplatnosti či neoprávněnosti se nijak nevyjádřil, od dubna 2020 se neúčastnil jakýchkoliv aktivit (zejména tréninků nebo setkání členů klubu), kterých se však neúčastnil ani před podáním této výpovědi, kdy ani po ukončení volna ostatních hráčů od začátku srpna 2020 se žalobce nedostavil na jediný trénink. Žalobce tedy neplnil řádně svoje závazky vyplývající z uzavřené smlouvy. Toliko až v dopise právního zástupce ze dne 24.9.2020 tj. 5 měsíců po jejím doručení uvedl, že považuje výpověď ze dne 2.4.2020 za neplatnou a smlouva tedy nadále trvá. Žalovaný dále uvedl, že pokud tedy měl žalobce za to, že uzavřená smlouva o spolupráci trvá, měl se podle toho i chovat a plnit své závazky z této smlouvy vyplývající, což nečinil. Na uvedené žalovaný reagoval jednak písemným upozorněním na neplnění povinností žalobce ze dne 14.10.2020 a následnou další výpovědí ze smlouvy. Žalovaný měl za to, že pokud byly žalobci kráceny měsíční odměny, bylo tak činěno v souladu s uzavřenou smlouvou a dohodnutými podmínkami v č.l. V. Smlouvy, a to v rozsahu, ve kterém to smlouva umožňovala, kdy důvodem krácení byly nejen absence hráče – žalobce na trénincích a utkáních klubu, ale rovněž jde o případy neuspokojivých výsledků extraligového týmu či poklesu výkonnosti hráče a nebo poskytnutého volna hráčům ze strany klubu-žalovaného. Tvrzení žalobce, že krácení odměny pouze z důvodu volna smlouva neumožňovala, nemá oporu ve smluvních ujednáních, kdy v č.l. 5 bylo uvedeno že maximální krácení dle č.l. 5, 5.6, 5.7,5.8 a 5.9 je do výše 50% základní měsíční odměny, vyjma měsíců volna, kdy může být krácena až o 100%. Volno měli hráči od poloviny března 2020, a to v souvislosti s vyhlášeným nouzovým stavem a omezujícími opatřeními vyplývajícími z obecně závazných předpisů s tím, že soutěžní ročník 2019 2020 byl předčasně ukončen. K argumentaci žalobce a rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 848/2006 žalovaný uvedl, že toto rozhodnutí se vztahuje na případy, kdy v uzavřené smlouvě nebyly upraveny podmínky, za kterých by klub mohl přistoupit ke krácení měsíční odměny a rovněž neobsahovala žádné sankce za nedodržení závazku hráče ze smlouvy, kdy v posuzované věci hráč ve skutečnosti nevykonával pro klub činnosti, k nimž se zavázal, bylo tedy jen na něm, aby zvážil mravnost svého požadavku, pakliže se však vyplacení plné odměny domáhal, měl na ni podle dohodnutých podmínek právo. V této projednávané věci však je situace jiná, kdy ve smlouvě uzavřené mezi účastníky řízení je vazba mezi plněním povinností žalobce jako hráče a poskytovanou odměnou, kdy dále jsou v č.l. V. - 5.5, 5.6, 5.7,5.8, 5.9 a 5.10 uvedeny případy, kdy může být sjednaná odměna hráče krácena. Žalovaný dále uvedl, že žalobce byl ze strany žalovaného opakovaně upozorněn na nedostatečnou výkonnost a nasazení, které poté bylo i příčinou neuspokojivých výsledků extraligového týmu, a to ústně trenérem [jméno] [příjmení] a také předsedou klubu [jméno] [příjmení]. Písemně měl být žalobce upozorněn tehdejším sportovním ředitelem [jméno] [příjmení]. Žalovaný měl tedy za to, že byly naplněny důvody č.l. 6 .4.1 smlouvy, a proto výpověď z dubna 2020 je platná. Žalobce se opakovaně neúčastnil tréninků, které jsou pro hráče povinné, kdy byla evidována docházka hráčů, kterou vedl trenér. Dále žalovaný uvedl, že v únoru 2020 byla mezi žalovaným (předsedou žalovaného panem [příjmení] a žalobcem) uzavřena dohoda o vrácení přeplatku ve výši 10.500 Kč, kdy oprávněný nárok žalobce za leden 2020 činil 9.286 Kč (zaokrouhleno na 9.500 Kč), ale s ohledem na jeho rodinnou situaci bylo žalobci vyplaceno 20.000 Kč. Mělo být dohodnuto, že následně z odměny za březen 2020 a duben 2020 budou provedeny srážky po 5.000 Kč a 5.500 Kč. Výše uvedená dohoda byla takto realizovaná, kdy žalobce se ani v únoru ani v březnu, ani kdykoliv později (do 7/ 2020) žalovanému neozval, že by s tímto krácením dle dohody nesouhlasil a toto dohodnuté vyplácení částek nijak nereklamoval. Obecně dále žalovaný uvedl, že hráč měl možnost v případě, že chtěl zjistit informace ohledně výpočtu vyplacené měsíční odměny, se obrátit na vedení klubu (předsedu klubu) o případné vysvětlení důvodu krácení, žalobce takové možnosti nevyužil. Pro případ, že by soud neměl uzavření dohody za prokázané, žalovaný přeplatek ve výši 10.714 Kč (20.000 Kč - 9.286 Kč = 10.714 Kč) započítává na žalobcem uplatněné nároky v rámci projednávané věci.

3. K tomu dále žalobce uvedl, že žalovaný v dopise ze dne 14.10.2020 uvedl, že pokud žalobce měl za to, že uzavřená smlouva o spolupráci je i přes podanou výpověď z dubna 2020 stále platná, měl by tedy s ohledem na uvedené plnit své závazky ze smlouvy vyplývající, což však v říjnu 2020 nečinil, kdy ani po skončení volna v srpnu 2020 se žalobce neúčastnil tréninku klubu. Na toto byl žalovaným upozorněn přípisem ze dne 23.10.2020. Uvedené žalovaný učinil z opatrnosti, aby mohl následně udělit žalobci nyní již účinnou výpověď. Toto písemné upozornění na neplnění závazků ze dne 23.10.2020 nelze z pohledu žalobce však považovat za vážně míněnou výzvu k plnění povinností žalobce, když žalovaný současně opakovaně uváděl, že má za platnou výpověď z dubna 2020. Dle žalobce bylo vše činěno z důvodu zhojení kroků učiněných neplatnou výpovědí, kdy žalovaný neměl v úmyslu žalobci skutečně umožnit návrat do klubu. V uvedené době měl žalobce již jiné závazky a nemohl se do aktivit klubu prakticky zapojit. Pokud žalovaný uváděl, že měsíční odměny bylo možno v měsících volna krátit až o 100 %, je třeba dle žalobce uvést, že ustanovení čl. 5 smlouvy je třeba vykládat tak, že krácení o 100 % je možné v měsících volna z důvodů podle č.l. 5, 5.6, 5.7, 5.8 a 5.9, oproti ostatním měsícům, kdy je možné odměnu krátit maximálně do výše 50 %. V případě žalobce však žádné uvedené důvody krácení nenastaly, tudíž nebylo možné provést krácení ve výši 100 %. Navíc žalobce upozorňuje na to, že v e-mailu ze dne 1. 4. 2020, bylo oznámeno, že za měsíce březen, duben a květen budou vyplaceny odměny ve výši 30-50, respektive 30- 40 % tj. žalobce má za to, že odměnu v těchto měsících bylo možno krátit dle čl. 5 smlouvy maximálně o 50 %. Žalobce popřel uzavření dohody o přeplatku, neboť žádný přeplatek k započtení nevznikl, kdy žalobci byla odměna za leden 2020 krácena neoprávněně.

4. Z nesporných tvrzení účastníků řízení, níže uvedených listinných důkazů, z výslechů svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], z výslechu žalobce a žalovaného – předsedy [titul]. [jméno] [příjmení] soud učinil následující závěry ohledně skutkového stavu.

5. Mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom, že dne 31.7.2019 byla mezi nimi uzavřena smlouva o spolupráci při výkonu sportovní činnosti, dle které žalobci příslušela odměna ve výši 30.000 Kč měsíčně s tím, že za leden 2020 byla žalobci vyplacena částka ve výši 20.000 Kč, za únor 15.000 Kč. Odměna za březen – červen 2020 vyplacena nebyla. Dále bylo mezi účastníky řízení nesporné, že od poloviny března 2020 do konce srpna 2020 bylo volno z důvodu proticovidových opatření, nekonaly se tréninky ani zápasy. Sezóna byla předčasně ukončena. Spor mezi účastníky byl v tom, zda tento vztah byl platně ukončen na základě výpovědi ze dne 2.4.2020 s účinností k 31.5.2020 a zda žalovaný byl oprávněn žalobci krátit odměnu resp. zda toto krácení bylo oprávněné.

6. Ze smlouvy o spolupráci při výkonu sportovní činnosti ze dne 31.7.2019 bylo zjištěno, že dle č.l. II. se žalobce jako hráč zavázal vykonávat pro žalovaného jako klub zastoupeného jeho předsedou [titul]. [jméno] [příjmení] činnosti hráče házené způsobem a za podmínek stanovených smlouvou s tím, že klub – žalovaný se zavázal za tuto činnost poskytnout žalobci uvedené plnění tj. odměnu ve výši 30.000 Kč (č.l.5 smlouvy). Smlouva byla dle č.l. 6 uzavřena na dobu určitou od 1.8.2019 do 30.6.2023. Z č.l. 3 smlouvy bylo zjištěno, že se žalobce zavázal vykonávat pro žalovaného sportovní činnost s veškerým nasazením své síly a výkonnostních schopností, učinit vše pro zachování a zvýšení své výkonnosti a sportovního úspěchu a zdržet se jednání, které by poškodilo jeho výkon a/nebo dobrou pověst žalovaného s tím, že se zavázal zejména zúčastňovat tréninků, soustředění, výcvikových táborů a utkání mužstev klubu, k nimž byl nominován (č.l. 3 .1.1); v této činnosti vynakládat podle svých možností a schopností patřičné úsilí k dosažení cílů sportovního kolektivu. V utkáních soutěžit čestně v souladu se zásadou fair play, znát a dodržovat pravidla hry a sportovní předpisy a dbát, aby nedocházelo ke škodám na zdraví; dále dle č.l. 3 .1.2 podřídit se stanovenému časovému a organizačnímu režimu vyplývajícímu z účasti klubu v soutěžích a z přípravy na soutěže, dále např. dodržovat pokynů trenérů a členů realizačního týmu (č.l. 3 .1.3), pomáhat jim udržovat kázeň v klubu, vystupovat na veřejnosti v duchu morálních zásad, upevňovat dobré jméno a pověst klubu. Dle č.l. 3 .1.4 dále dbát o své zdraví a fyzickou kondici, dodržovat zásady denního režimu sportovce, správné výživy a životosprávy, hygieny, regenerace a rehabilitace, podrobovat se všem stanoveným léčebným procedurám a vyvarovat se použití dopingu tak, jak jej definuje Směrnice pro kontrolu a postih dopingu ve sportu v ČR. Práva a povinnosti žalovaného byly upraveny v č.l. V. smlouvy, kdy se žalovaný zavázal poskytnout žalobci základní měsíční odměnu ve výši 30.000 Kč (č.l. 5) splatnou vždy do 20. dne následujícího měsíce (č.l. 5) a dále sportovní obuv vybranou hráčem - 1 x za rok, sportovní výživa v rámci přípravy a utkání, zdravotní materiál v rámci přípravy a utkání, možnost využití maséra klubu, možnost využívání regenerace v rámci sportovního areálu klubu, možnost využívání posilovny, sportovní materiál v rámci přípravy a mistrovských utkání (míče, dresy, a další...). V č.l. V. byly dále upraveny možnosti krácení odměny, kdy v případě omluvené absence hráče na tréninku, který je pro něj povinný, bylo v č.l. 5 stanoveno, že odměna bude krácena dle skutečné docházky v procentech. Další důvody, kdy mohla být odměna hráče zde žalobce krácena byly upraveny v č.l. 5 – 5.10 smlouvy. Dle č.l. 5 v případě neomluvené absence na tréninku a utkáních klubu, mohl žalovaný částku odměny zkrátit dle vlastního uvážení. Dle č.l. 5 odměna mohla být také adekvátně krácena vedením žalovaného v případě neuspokojivých výsledků extraligového týmu či při poklesu výkonnosti hráče, přičemž pokles výkonnosti je posuzován ve vztahu k předešlým výkonů a výsledkům. Dle č.l. 5 smlouvy maximální výše krácení dle č.l. 5, 5.6, 5.7, 5.8 a 5.9 byla do výše 50% základní měsíční odměny, vyjma volna, kdy může být krácena odměna až o 100%. Pokud šlo o ukončení smluvního vztahu, tak tento mohl zaniknout uplynutím sjednané doby, dohodou stran, uplynutým výpovědní lhůty, úmrtím hráče a zánikem žalovaného. V č.l. 6 byly nad rámec dále upraveny důvody, kdy byl smlouvu oprávněn ukončit žalovaný s tím, že dle č.l. 6 .4.1 tak učinil proto, že hráč opakovaně porušil ustanovení smlouvy, přestože byl na porušení svých závazků žalovaným písmeně upozorněn a ve lhůtě 30 dnů nesjednal nápravu, dále dle č.l. 6 .4.2 hráč opakovaně porušil ustanovení této smlouvy, přestože byl za obdobné porušení svých závazků žalovaným v době trvání smlouvy pravomocně disciplinárně potrestán, dle č.l. 6 .4.3 z důvodu, že byl žalovaný vyloučen či odstoupil ze soutěží [anonymizováno], dále dle č.l. 6 .4.4 hráč nebyl na základě objektivního lékařského nálezu ze zdravotních důvodů nadále trvale schopen plnit závazky vůči klubu. Dle č.l. 6 činila výpovědní lhůta pro obě strany 1 měsíc, s tím, že počala běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení písemné a řádně zdůvodněné výpovědi.

7. Z lékařské zprávy ze dne 23.1.2020 bylo zjištěno, že žalobci byl nařízen klidový režim levého třísla, kdy v třísle zjištěny normální poměry, provedeno sono levého třísla, tato byla následně zaslána žalobcem v [příjmení] [jméno] [příjmení] (lékaři) dne 24.1.2020, což bylo zjištěno z komunikace žalobce s lékařem v anglickém jazyce vč. úředního překladu do jazyka českého.

8. Ze snímku obrazovky zachycující zprávy zaslané trenérovi dne 23.1.2020 zjištěno, že uvedeného dne zaslal žalobce trenérovi [jméno] [příjmení] foto ze sona s tím, že další podstatná skutková tvrzení stran projednávané nebyla z předmětného důkazu zjištěna.

9. Z tréninkové jednotky 1.1.2020 – 31.1.2020 byl zjištěn rozpis tréninků v daném období vč. souvisejících aktivit, masér, regenerace. Dále bylo zjištěno, že dne 24.1 a 25.1 měl být turnaj v [obec].

10. Z přehledu docházky hráčů vč. žalobce za listopad 2019 bylo zjištěno, že docházka žalobce byla 100%, z přehledu docházky za prosinec 2019 bylo zjištěno, že docházka žalobce byla v rozsahu 92,9%, kdy žalobce měl omluvenu neúčast dne 9.12.2019.

11. Z přehledu docházky hráčů vč. žalobce za leden, únor a březen 2020 zjištěno, že docházka žalobce v lednu 2020 činila 47,6% tj. žalobce měl omluveno 10 absencí ve dnech od 21.1 do 31.1 a jednu absenci neomluvenou dne 13.1 z celkem 21 dní, docházka žalobce v únoru 2020 činila 75% tj. žalobce měl omluveny 2 absence ve dnech 17-18.2 z celkem 20 dní, docházka žalobce v březnu 2020 činila 22,7% tj. žalobce měl omluveno 17 absencí ve dnech od 2-.3 do 9.3 a poté od 16.3 do 31.3 z celkem 22 dní.

12. Z přehledu odměn hráčů za měsíc září, říjen, listopad, prosinec 2019, leden, únor a březen 2020 bylo zjištěno, že v září 2019 byla žalobci vyplacena odměna ve výši 30.000 Kč, v říjnu 2019 ve výši 30.000 Kč, v listopadu 2019 ve výši 30.000 Kč, v prosinci 2019 ve výši 25.000 Kč (uvedené dále prokázáno výpisem z účtu za 1/ 2020) s tím, že důvodem krácení byla špatná výkonnost, neuspokojené výsledky týmu (uvedená krácení se týkala převážné většiny ostatních hráčů). V lednu 2020 byla žalobci vyplacena odměna ve výši 20.000 Kč (uvedené dále prokázáno výpisem z účtu za 2/ 2020) s tím, že důvodem krácení byla špatná výkonnost, neuspokojivé výsledky týmu, měla být uzavřena dohoda, že od měsíce března bude měsíčně strženo 5.000 Kč, kdy žalobce nutně potřeboval peníze, kdy měl malé dítě. Odměna žalobce za leden 2020 činila po zohlednění docházky v rozsahu 47,6% částku ve výši 14.286 Kč, kdy dále bylo sraženo 5.000 Kč s tím, že skutečný nárok žalobce činil v lednu 2020 částku ve výši 9.286 Kč. Uvedený přehled zpracoval [titul]. [příjmení] dne 14.2.2020. V únoru 2020 byla žalobci vyplacena odměna ve výši 15.000 Kč (uvedené dále prokázáno výpisem z účtu za 3/ 2020) s tím, že důvodem krácení byla špatná výkonnost, neuspokojivé výsledky týmu. Odměna žalobce za únor 2020 činila po zohlednění docházky v rozsahu 75% částku ve výši 22.500 Kč, kdy dále bylo sraženo 7.500 Kč s tím, že skutečný nárok žalobce činil v únoru 2020 částku ve výši 15.000 Kč. Uvedený přehled zpracoval [titul]. [příjmení] dne 15.3.2020. V březnu 2020 byla žalobci vyplacena odměna ve výši 0 Kč s tím, že důvodem krácení byla špatná výkonnost, neuspokojivé výsledky týmu a dluh ve výši 5.000 Kč (k úhradě zbylo 5.500 Kč). Odměna žalobce za březen 2020 činila po zohlednění docházky v rozsahu 23% částku ve výši 6.810 Kč, kdy dále bylo sraženo 2.000 Kč s tím, že skutečný nárok žalobce činil v březnu 2020 částku ve výši 4.810 Kč. Uvedený přehled zpracoval [titul]. [příjmení] dne 5.4.2020.

13. Z oznámení o snížení měsíční odměny – email ze dne 1.4.2020 bylo zjištěno, že žalovanému bylo tímto emailem od předsedy žalovaného pana [titul]. [příjmení] sděleno, že je předpoklad o předčasném ukončení soutěžního ročníku 2019 2020 s tím, že se nebude dohrávat, a proto byl žalobce, jakož i ostatní hráči, informováni s ohledem na uvedené na krácení odměn, kdy za březen by mohly být zaslány odměny ve výši 30- 50%, za duben ve výši 30- 40% za květen 30- 40% s tím, že v červnu bude volno tj. nikdo nebude odměnu pobírat.

14. Z výpovědi udělené žalobcem ze dne 2.4.2020 vč. emailu ze dne 2.4.2020 bylo zjištěno, že tímto podáním byla žalovaným vůči žalobci vypovězena smlouva o spolupráci o při výkonu sportovní činnosti ze dne 31.7.2019 s tím, že smluvní vztah bude ukončen ke dni 31.5.2020. Výpověď byla dávána toliko s ohledem na situaci související s pandemií COVID 19 a jejím nejasným dalším vývojem, stejně jako s ohledem na příchod nového trenéra a vzhledem k jeho představám o formování a složení týmu v nové sezoně. Výpověď byla odeslána emailem dne 2.4.2020.

15. Z předžalobní výzvy žalobce ze dne 9.7.2020 vč. podacího lístku bylo zjištěno, že žalovaný byl žalobcem vyzván k úhradě částky ve výši 90.000 Kč, což představovalo nedoplatek za období březen, duben, květen 2020, vždy po 30.000 Kč s tím, že žalobce rovněž uvedl, že za leden 2020 obdržel toliko odměnu ve výši 20.000 Kč a za únor 2020 ve výši 15.000 Kč. Žalobce měl za to, že odměna byla snížena neoprávněně v rozporu se smlouvou, kdy nebyly dodrženy podmínky uvedené v č.l. 5 - 5.10 smlouvy. Žalovanému byla stanovena dodatečná lhůta k plnění v délce 7 dní od doručení předmětné výzvy. Žalovaný byl upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky. Výzva byla odeslána prostřednictvím České pošty s.p. dne 10.7.2020.

16. Z výzvy k plnění právního zástupce žalobce ze dne 24.9.2020 a z emailu ze dne 8.7.2020 bylo zjištěno, že žalobce sdělil žalovanému, že má za to, že výpověď ze dne 2.4.2020 je neplatná s tím, že nebyl naplněn žádný z důvodů uvedených v č.l. 6 smlouvy. S ohledem na uvedené žalobci vznikl nárok na odměnu, a to počínaje březnem 2020, kdy mu nebyla vyplacena žádná a odměna za leden a únor byla vyplacena ve snížené výši tj. ke krácení došlo v rozporu s č.l. 5 .6-5.10 smlouvy. Žalobce odkázal za rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30.4.2020 sp. zn. 33 Odo 848/2006, dle kterého ve sjednaném tytu smlouvy není povinnost zaplatit základní měsíční odměnu podmíněna vzájemným plnění tj. výkonem sportovní činnosti. Dále žalobce odkázal na č.l. 5 smlouvy, kde není uvedeno, že byl žalobci vznikl nárok na odměnu za určitý měsíc pouze tehdy, pokud bude v daném měsíci vykonávat sportovní činnost. Dle této výzvy žalobce požadoval zaplacení částky ve výši 205.000 Kč představující nedoplatek za leden ve výši 10.000 Kč, za únor ve výši 15.000 Kč a za březen-srpen ve výši 180.000 Kč (6 x 30.000 Kč). Žalovanému byla stanovena dodatečná lhůta k plnění v délce dvou týdnů od doručení předmětné výzvy. Žalovaný byl upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky.

17. Z dopisu právního zástupce žalovaného ze dne 14.10.2020 bylo zjištěno, že žalovaný žalobcem uplatněný nárok neuznal, kdy měl za to, že výpověď byla podána v souladu s předmětnou smlouvou s tím, že po jejím doručení žalobce ničeho nenamítal k údajné neplatnosti či neoprávněnosti, nijak se nevyjádřil a od podání výpovědi se neúčastnil jakýchkoliv aktivit (zejména tréninků klubu), který se mimochodem neúčastnil ani před jejím podání. Žalovaný má za to, že smlouva o spolupráci byla řádně ukončena. Žalovaný rovněž nesouhlasil s argumentací stran rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30.4.2020 sp. zn. 33 Odo 848/2006, který je založen na jiných skutkových tvrzeních, neboť v projednávané věci ze smlouvy o spolupráci ze dne 31.7.2019 vyplývá jednoznačná vazba nároku na sjednanou odměnu hráče na splnění povinnosti hráče ze smlouvy, kdy ve smlouvě byly sjednána případy, kdy odměna hráče může být krácena, jimiž může být nejen absence hráče na trénincích a utkáních klubu, ale rovněž neuspokojivé výsledky extraligového týmu či pokles výkonnosti hráče nebo poskytnuté volno hráčům ze strany žalovaného (klubu).

18. Z emailu zástupce žalobce ze dne 26.10.2020 neučinil soud žádná podstatná skutková zjištění.

19. Z upozornění na porušování závazků hráče ze dne 23.10.2020 bylo zjištěno, že žalobce byl žalovaným upozorněn, byť má žalovaný za to, že výpověď ze dne 2.4.2020 je platná, a s ohledem na korespondenci mezi účastníky řízení, na to, že od března 2020 do 31.9.2020 bylo v souvislosti s krizovými opatřeními všem hráčům nařízeno volno, kdy od 1.10.2020 se žalobce neúčastnil bez jakékoliv omluvy ani tréninků, ani jiných aktivit klubu, čímž porušil povinnosti podřídit se stanovenému časovému a organizačnímu režimu, na rozdíl od jiných hráčů. S ohledem na uvedené tedy žalobce neplní povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy mezi účastníky.

20. Z výpovědi smlouvy o spolupráci ze dne 23.12.2020 bylo zjištěno, že žalovaný vypověděl žalobci smlouvu o spolupráci při výkonu sportovní činnosti ze dne 31.78 2019, a to v návaznosti na dopis žalovaného ze dne 23.10.2010 s tím, že žalobce byl upozorněn na to, že v měsíci říjnu se neúčastnil bez jakékoliv omluvy ani tréninků, ani jiných aktivit klubu, čímž porušil povinnosti podřídit se stanovenému časovému a organizačnímu režimu vyplývajícího z č.l. III. odst. 3.1.2 smlouvy, a č.l. III odst. 3.1.3 smlouvy a č.l. V. odst. 5.5 smlouvy. Dále bylo zjištěno, že žalobce byl vyzván k tomu, aby sjednal nápravu a upustil od porušování svých závazků z uzavřené smlouvy, a to zejména s ohledem na to, že ji má za stále platnou. Žalobce byl tedy vyzván k plnění svých povinností. Dále bylo žalobci sděleno, že se neúčastnil žádného z tréninků klubu ani jiných aktivit souvisejících s přípravou v období řízen, listopad a prosinec 2020. Žalovaným bylo sděleno, že i když má výpověď ze dne 2.4.2020 za platnou, činí toto podání z opatrnosti pro případ, že byl následně bylo prokázáno, že výpověď ze dne 2.4.2020 je neplatná. S ohledem na shora uvedené tedy žalovaný vypověděl smlouvy z důvodu porušení závazků žalovaného, kdy žalobce nesjednal nápravu, i když byl písmeně vyzván dopisem ze dne 23.1.2020.

21. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 848/2006 vycházeje jen ze smluvních ujednání (obsahu sporné smlouvy), nelze než dospět k závěru, že povinnost žalované zaplatit žalobci základní měsíční odměnu není podmíněna vzájemným plněním žalobce (nemá synallagmatický charakter) a při nedostatku smluvní úpravy podmínek, za kterých je možno ji krátit, popřípadě nevyplatit vůbec (tzn. porušení jakých povinností bude takto postihováno a v jakém rozsahu bude odměna snížena), nelze žalobci nárok na výplatu úplné odměny podle čl. III. smlouvy upřít. Nedostatek smluvní úpravy nejde v daném případě odstranit ani analogií zákona ve smyslu § 491 odst. 2 a § 853 občanského zákoníku, neboť právní vztah účastníků nelze připodobnit žádné typické smlouvě upravené občanským zákoníkem v části osmé, hlavě druhá až dvacátá prvé. " 22. Z výslechu žalobce bylo zjištěno, že u žalovaného působil na základě uzavřené písemné smlouvy, a to v sezoně 2019 2020, kdy smlouva byla uzavřena na 4 roky s tím, že odměna byla sjednána na částku 30.000 Kč měsíčně. Smlouvu uzavíral v českém jazyce, ví, co podepisoval, manželka, která byla u podpisu, mu to tlumočila. Sjednaná odměna ve výši 30.000 Kč byla minimum, o co mohl požádat. Tuto částku obdržel bez problému po dobu dvou měsíců, kdy od třetího měsíce byly problémy s vyplácením této částky, protože prezident klubu rozhodl, že když klub prohraje, tak na odměně, buď nedostanou hráči nic anebo bude odměna krácena. Odměnu dostával tedy nepravidelně. Při podpisu smlouvy mu ale nebylo sděleno, že by odměna závisela na výsledcích mužstva, to bylo bez předešlého oznámení. Žalobce měl za to, že jeho sportovní výkonnost byla v pořádku, všichni byli spokojeni, ale potom po jednom prohraném zápase, se to všechno začalo kazit. Pokud měl někdo výtky k jeho sportovním výkonům tedy k výsledkům mužstva, tak byli upozorněni ústně, kdy tyto výtky byly činěny na tréninku nebo v kabině, a to trenérem, který ale nemluvil anglicky, ale pouze česky. Žalobce nikdo osobně neupozorňoval, písemně žádnou výtku neobdržel. Tedy výhrady vůči kvalitě své hry či výkonnosti žalobce nezaznamenal, pokud byly nějaké činěny, týkaly se vždy jen týmu. Jediným dopisem, který v písemné podobě, a to mailem obdržel, tak byla výpověď smlouvy. V té době česky neuměl. S hráči, byli tam asi 3 – 4, mluvil anglicky a oni mu tlumočili z češtiny do angličtiny. Žalobce uváděl, že jako profesionál, si své povinnost u žalovaného plnil, na tréninky i na zápasy se dostavoval včas. Kromě jednoho zranění, kdy byl mimo jeden týden a docházel na rehabilitace a měl potvrzení od lékaře, byl zdravotně v pořádku a neměl důvod se jakkoliv omlouvat. Zranění, se žalobci stalo na tréninku a řešil vše s trenérem [jméno] [příjmení]. Na tu rehabilitaci a k odborníkovi jej pak poslal klub. V souvislosti s Covidem pak bylo hráčům oznámeno, že bude klub uzavřen, že tréninky nebudou, a poté bylo nařízeno volno, na časový okamžik si žalobce nevzpomněl. Dále žalobce uvedl, že žádnou jinou dohodu, kromě smlouvy na 4 roky, neuzavíral, a to ani ústně, ani nepodepisoval. S předsedou klubu mezi čtyřma očima nemluvil, on neumí anglicky. Mluvil ale k mužstvu, kdy jeho řeč žalobci spoluhráči překládali. Přehledy docházky nebo hodnocení výkonů písemně nikdy nedostával: Na tréninku, který následoval po zápase, který byl odehrán, byly výkony všech hráčů hodnoceny, bylo sledováno i video. Pokud došlo ke zkrácení odměny na 10.000 Kč, což žalobce řešil s předsedou, tak ta odměna měla být zkrácena za to, že se předsedovi nelíbil výsledek zápasu ve [město], kdy tento skončil prohrou. Následně žalobce v rámci své výpovědi připustil, že ve smlouvě je možnost krácení odměny v důsledku neuspokojivých výsledků týmu, ale žalobce měl za to, že ne v takové míře, kdy peníze potřeboval na živobytí, kdy manželka byla těhotná. Pokud šlo následně o reklamaci odměn, tak třetí měsíc po podpisu smlouvy byla odměna krácena o 5.000 Kč, ale proti tomu nic nenamítal, tato odměna byla krácena všem. V dalších měsících byla odměna krácena o 10.000 Kč a poté další měsíc o 20.000 Kč, což bylo asi pátý nebo šestý měsíc, kdy prostřednictvím spoluhráče tlumočil nesouhlas trenérovi a i prezidentovi. K tomu trenér na uvedl, že to není v jeho kompetenci a musím to řešit s prezidentem, a ten doporučil žalobci najít si další práci. O výši krácení odměn jiných hráčů neměl žalobce informace. Poté, co žalobce obdržel výpověď v dubnu 2020, tak klub navštívil ještě 2x, aby si vzal svoje věci, bral to jako za ukončenou věc. Poté si našel brigádu v kebabu, potřeboval co nejrychleji zajistit příjem, ab mohl život rodinu.

23. Z výslechu předsedy žalovaného [titul]. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že ještě před zahájením sezony 2019 2020 žalobce za žalovaného absolvoval přípravný turnaj, který se konal ve [obec]. Bylo to před uzavřením smlouvy, kdy výkon žalobce byl excelentní. Na základě toho mu byla nabídnuta smlouva, a to na 4 roky s tím, že patřil mezi nejlépe placené hráče, kdy částka 30.000 Kč měsíčně v házené je lukrativní. Od žalobce byly tedy očekávány výkony jako na přípravném zápase, ale po uzavření smlouvy šel jeho výkon rapidně dolů. Byl problémový, šidil to, ani mezi hráči nebyl oblíbený, protože to flákal. Na uvedené zejména zlepšení výkonnosti byl [titul] [příjmení] i trenérem opakovaně upozorňován, ale řešil jiné věci, bydlení a mělo se mu narodit dítě. Dále bylo zjištěno, že u žalovaného se hodnotí každý zápas, nejenom za celek za tým, ale i ve vztahu ke každému jednotlivému hráči. Žalobce nebyl jediný, kdo byl na odměnách krácen. Vždy to záviselo na konkrétním hráči, konkrétní situaci. Následně žalobce seděl na lavičce častěji. Z počátku byl žalovaný k žalobci tolerantní, přece jenom nové prostředí, jazyková bariéra a za první měsíce mu odměna nebyla krácena, ale poté již ano. Výkonnost žalobce od přípravného utkání šla rapidně dolů. Výkon týmu jako celku v září, v říjnu, nesplnil očekávání. Pokud jde o výkonnost týmu v prosinci 2019, tato klesala, kdy někteří hráči se zhoršili, jiní zlepšili, ale výkonnost klesala. Ani výkon trenéra nebyl uspokojivý, proto taky odešel. Hráčská kabina je uzavřené prostředí, tam musí být pohoda, důvěra. Ostatním hráčům přístup žalobce vadil. Žalobce osobně neupozornil písemnou výzvu, že ale opakovaně upozorňoval ústně, s tím, že k vyjádření nespokojenosti stačí pár anglických výrazů. Se žalobcem jsem měl dlouhý pohovor, kdy [jméno] [příjmení] vše překládal do angličtiny, což byl spoluhráč žalobce, kdy byl tlumočen závěr, že pokud výkonnost nepůjde nahoru, nezlepší se, tak dojde k ukončení spolupráce. Ani krácení odměny nemělo na žalobce žádný efekt. Obecně ke krácení odměny pan [příjmení] uvedl, že klub je znám tím, že platí více hráčům na odměnách, ale za to očekává adekvátní výkon. Jako majitel, pokud jsou výsledky výborné, hráče chválí a mají k tomu adekvátní odměny, ale pokud výsledky uspokojivé nejsou, nemá jinou možnost, jak hráče k lepším výkonům motivovat, než to, že budou odměny kráceny. Ostatně i smlouva je takto koncipovaná, odměna v ní stanovená není za to, že budou jen docházet, tj. za účast, ale za odvedený adekvátní výkon. Vzhledem k tomu, že žalobce neodváděl dobrý výkon, došlo ke krácení odměny tak, jak jsou uvedeny v tabulkách. Krácení odměny bylo vždy individuální podle jednotlivého hráče. V přístupu k tréninku byl žalobce nejhorší, ale pokud jde o kvalitu hráče jako herně, tak v týmu byli i hráči horší. Někdy v zimních měsících měla být mezi účastníky řízení tj. žalobcem a žalovaným zastoupeným [titul]. [příjmení] ústně uzavřena dohodu o vrácení přeplatku, kdy žalobce nebyl jediný, s kým byla taková dohoda uzavřena. Obecně není problém vyjít hráčům v tomto vstříc za určitých pravidel tj. obecně je dohoda byla založena na tom, že hráči je vyplacena odměnu, která mu dle smlouvy náleží, ale krácení je odsunuto třeba o měsíc, o dva, kdy je dohodnuto, jak to následně bude vyrovnáno tj. strženo z následující odměny, tak tomu bylo i v tomto případě. Žalobce byla vyplacena odměnu, a to ve výši, na kterou neměl nárok, ale toto bylo následně strháváno z odměny za následující měsíc. Uzavření této dohody určitě někdo byl přítomen, teď si nevzpomínám kdo, ale bylo hovořeno přes„ tlumočníka“. I docházka má vliv na krácení odměny, kdy prvotně docházku zpracovává trenér, kdy je třeba zdůraznit, že účast na tréninku je povinná. Následně tuto trenér zašle [titul]. [příjmení], který na základě těchto informací a hodnocení výkonosti„ trenérem nebo jeho osobou“ vypočítá odměnu tzn. jestli hráči odměnu zkrátí nebo navýší. Pokud je v předložených tabulkách uvedeno, že žalobce nebyl na tréninku, tak na tréninku nebyl. Pokud jde o omluvy z tréninku, tak tyto jsou buď z lékařských důvodu - nemoc, zranění, to je vyžadováno potvrzení, a nebo to může být i z rodinných důvodů, a to je na domluvě mezi trenérem a hráčem. Pak by neměl být problém vyznačit omluvenou neúčast. Ostatní bych je však třeba hodnotit jako neomluvené. Vždycky to muselo být dopředu. V období od poloviny března 2020 do konce září 2020 – možná srpen 2020, bylo nařízeno volno, kdy soutěž byla ukončena, nemohly se konat tréninky, a to ani ve venkovních prostorách. Volno bylo nařízeno všem bez výhrady. O penězích, o odměně a o srážkách rozhodoval výlučně a výhradně [titul] [příjmení], a to na základě získaných informaci, a to z předložené docházky a z výkonů, které předvedli hráči na hřišti, které sám viděl, a dále z konzultací s trenérem a hráči. Tato pravomoc [titul]. [příjmení] přísluší, kdy mu klub patří. Odměny chodily pravidelně cca k 20tému po vyhodnocení předchozího měsíce. Pokud někdo s krácením nesouhlasil, se šel zeptat a bylo mu vysvětleno.. Pokud jde o první krácení, tak si žalobce nestěžoval vůbec, pokud jde o krácení větší částky, za prosinec 2019, takto bylo řešeno v lednu 2020, kdy byla právě uzavřena dohoda o vrácení přeplatku, kdy to krácení mělo být rozloženo na tři měsíce po 5.000 Kč O ničem jiném stran dalšího krácení již mezi účastníky řízení jednáno nebylo. Po ukončení smlouvy výpovědí v dubnu 2020 se žalobce neozval, netrval na tom, že chce pokračovat, nějaký další kontakt byl až písemný s odstupem několika měsíců, bezprostředně nikoliv. O platnosti a účinnosti této výpovědi žalovaný neměl žádné pochybnosti, výpověď dostalo více hráčů, dokonce i trenér a manažer. Za žalovaného měl za to, že věc je ukončena, mohla být ale zvolena jiná obsahová či formální náplň. Nikdo jiný nic nezpochybňoval. Oznámení z podzimu 2020 bylo zasláno žalobci z opatrnosti.

24. Ze zprávy z facebooku [anonymizováno] ze dne 27.3.2020 a ze zprávy z internetových stránek [anonymizováno] ze dne 5.4.2020 bylo zjištěno, že s ohledem na průběh pandemie onemocnění COVID 19 bylo rozhodnuto o ukončení soutěžního ročníku 2019 2020.

25. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že k žalovanému nastoupil v březnu 2020, kdy v původním klubu v [obec] měl smlouvu do května 2020, kde jsem působil 20 let, ale vzhledem k tomu, že byly ukončeny soutěže, klub jej již neplatil a mohl u žalovaného nastoupit jako trenér a sportovní ředitel. Pokud jde o žalobce, s tímto nikdy nemluvil, ale samozřejmě, že ho měl ze své pozice následovaného, kdy pozice žalobce byla obránce 3, 4, takže se jednalo o nejdůležitější pozici v házené, která je v rámci obrany rozhodující pro úspěch týmu. Takových hráčů tj. obránců na pozici 3, 4 je nedostatečné množství, tento hráč musí být velký, musí mít přehled o hře a musí mít i výraznou výkonnost, neboť je určující právě pro úspěch týmu jako celku. Se žalobcem se setkal již v létě 2019, kdy se ve [obec] konal přípravný turnaj, kam byl pozván i žalované. V té době ještě žalobce neměl podepsanou žádnou smlouvu, tj. hrál o smlouvu a v tomto turnaji byl výborný. Byl nezastavitelný, byl dobrý. Žalobce byl v turnaji určujícím prvkem, následně po uzavření smlouvy a v rámci působení u žalovaného, ale nevykazoval žádné zlepšení, spíše naopak. Vzhledem k tomu, že žalobce a jeho spoluhráč na totožné pozici, [jméno] [příjmení], nebyli jako spoluhráči kompaktní, nedoplňovali se, nebyli připraveni a neměli výkonnost, tým, klub – žalovaný nebyl v soutěži úspěšný. Žalobce při zápasech byl nepřipravený, postupně ztrácel pozici v týmu, nebyl tak využívaný. A v útoku se už skoro neobjevil. Poté co nastoupil u žalovaného, tak se osobně s hráči viděl na přelomu července/srpna 2020 v rámci zahájení přípravy, neboť v souvislosti s Covidovými opatřeními, se se od března cca do května, června nehrálo a soutěž byla ukončen. Dle svědka možná to bylo v květnu v rámci 2 - 3 týdnů, hráči chodili 2x v týdnu na [anonymizováno] na fotbal s běžeckým týmem, v rámci udržení kondice, ale tam žalobce nikdy nepřišel. Protože svědek neměl možnost, tak se žalobcem žádné problémy s docházkou, jeho účastí na tréninku nějak neřešil, protože v podstatě nikdy nebyl přítomen. Žalobce svědka jako trenéra nekontaktoval, a to v žádném směru, že by se např. chtěl účastnit jakýchkoliv aktivit, pokračovat v působení v klubu a hrát za něj. Od hráčů měl svědek informace o tom, že už snad o to ani zájem nemá, žádných aktivit se neúčastnil. O tom jak byla vedena docházka hráčů předchozím trenérem, o tom nebylo svědkovi nic známo, ale neexistuje, aby hráč nepřišel na trénink. Pokud jde o nějaký zdravotní problém, hráč musí navštívit klubového lékaře, ten zhodnotí jeho stav, případně ho pošle za specialistou, ale vždy musí být k dispozici lékařská zpráva jako podklad pro omluvu. Pokud by hráč měl neomluvené absence, řešilo by se to jako v každé jiné práci, je to nepřípustné. Když má 100% docházku, náleží mu 100% plat, což je jeden z ukazatelů dle uzavřených smluv. Dalším kritériem je např. výkonnost, morální jednání, přístup atd. Každý měsíc svědek eviduje docházku hráčů, kdy pak tyto údaje odevzdává panu [příjmení], který pak řeší otázku odměn. Samozřejmě spolu konzultují výkonnost a řeší vše, co se týká týmu. Svědek neměl žádné informace o tom, že by mezi účastníky řízení byla uzavřena dohoda o vrácení přeplatku ve vztahu k žalobci, ani o tom, jak trenér, případně spoluhráči, tedy v jakém jazyce, se žalobcem komunikovali.

26. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že se žalobcem hráli cca 1 sezonu u žalovaného, byli spoluhráči. Žalobce se k týmu připojil v průběhu rozjeté přípravy, přičemž žalobcům přístup k hráčům a např. docházce na tréninky byl dle svědka poměrně laxní. V podstatě na tréninky nechodil, pořád měl nějaké zranění, bolístky, pak si snad našel i nějakou práci - kebab. Dle svědka byly na tréninku výtky k jeho přístupu pravidelně, postupně mu byla vytýkána i nedostatečná výkonnost. Žalobce byl postupem času stále více podrážděný možná znechucený. V té době byl trenérem pan [jméno] [příjmení]. Účast tréninku je povinnost hráče, neexistuje, že by se na trénink hráč bez omluvy nedostavil. Žádnou prezenční listinu na tréninku hráči nepodepisovali, ale prostě na trénink museli přijít všichni. Měsíčně ale nedostávali přehledy o docházce. O tom, jak vedl trenér docházku svědkovi nebylo nic známo. Pokud byl hráč zraněn při zápase, takto trenér i vedení vědělo, a podle charakteru zranění jsme buď šli k lékaři, myslím tím k odborníkovi. Ale i když byl hráč zraněn, tak stejně na trénink za spoluhráči chodil. Pokud jde o žalobce, tak pokud tvrdil, že je zraněný, tak na tréninky nechodil. Se žalobcem bylo komunikováno anglicky, kdy na tréninku, v kabině, po tréninku nebo po zápase, tak se mu to snažil vysvětlit trenér nebo některý z hráčů, který byl v angličtině zdatnější, jinak se hovořilo samozřejmě česky. Žalobce česky neuměl, možná jenom pár základních frází. Odměna dle smlouvy mohla být krácena např. v souvislosti se zraněním nebo v souvislosti s poklesem naší výkonnosti. Dle svědka byli hráči upozorněni, že tým nemá výsledky a že s ohledem na tuto skutečnost nám budou kráceny odměny. Pokud jde o pozici žalobce jako hráče, tak v obraně hrál na střední pozici a v útoku hrál pivota, takže jeho postavení bylo klíčové, a to i pro úspěchy našeho týmu, takže dle svědka byl právě v tomto problém, žalobce do hry nedával všechno. Svými slovy uvedl, když to nefungovalo uprostřed tj. na pozicích, kde působil žalobce, takto nefungovalo vůbec a jako tým jsme neměly výsledky. Krácení odměny bylo odůvodněno ústně nebo prostřednictvím trenéra, možná emailem. Pokud šlo o hodnocení výkonnosti, takto bylo po zápase nebo na tréninku prostřednictvím trenéra. Byla tam zpětná vazba a i každý hráč věděl, zda mu to jde nebo nikoliv. U žalobce to bylo složitější, na jeho pozici nemohl hrát každý, a to s ohledem na určité fyzické předpoklady, kdy jeho pozice byla těžko nahraditelná, takže musel být nasazen, i když jeho výkonnost nebyla úplně adekvátní. Taky se stávalo, že se zápasy dohrávali v improvizované sestavě, kdy žalobce dostával dvou minutové tresty nebo červené karty kvůli své nedisciplinovanosti, postupně trávil na hřišti čím dál tím méně času. Z pohledu svědka trenér v době působení žalobce v týmu hodnotil hráče objektivně podle toho, jak to za mě skutečně bylo, jako tým výsledky prostě neměl. Dle svědka neexistovala evidence pro každého hráče, kde by byla zaznamenána docházka nebo krácení odměny, hráči nedostávali něco jako výplatní pásky. O dohodě o vrácení přeplatku uzavřené mezi účastníky řízení svědkovi nebylo nic známo. V období od března do června 2020 bylo volno kvůli Covidu.

27. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že jednu sezónu byl spoluhráčem žalobce, když hráli za žalovaného, a to v sezoně, která začala před Covidem a byla ukončena Covidem, kdy byly ukončeny soutěže a hráči měli volno, s tím, že v rámci volna jim nechodila žádná odměna. Na začátku sezony se choval žalobce jako profík, ale pak si na podzim našel brigádu na kebabu, a právě v té době začal být hodně podrážděný, nebyla s ním řeč, což určitě mělo vliv na jeho výkon, nesoustředil se na házenou tak, jak by měl. Pokud šlo o výtky ve vztahu k výkonnosti hráčů tj. i žalobce, tak u videorozborů po zápase, bylo trenérem vytýkáno každému hráči, pokud bylo něco špatně a i oni jako hráči mezi sebou si i řekli, co bylo špatně. Se žalobcem se komunikovalo hůře, ale posunky se domluvili. Ze strany trenéra nebo spoluhráčů, kteří uměli dobře anglicky, bylo žalobci, ať už při tréninku, po něm nebo po zápase všechno překládáno do angličtiny. Svědek nikdy neměl pocit, že by něčemu nerozuměl. V podstatě říkal OK, ale u jiných výtek svědek přítomen nebyl. Účast na tréninku u žalovaného byla povinná, neboť náplní jejich práce bylo trénovat, hrát, regenerovat, takže na trénink se muselo. Samozřejmě byly důvody, kdy se tréninku hráč neúčastnil, a to zdravotní nebo rodinné, ale vždycky tyto absence musely být omluveny. Pokud by se hráč na trénink nedostavil a svou účast neomluvil, tak by se to nelíbilo spoluhráčům a určitě by z toho vyvodil důsledky i klub, kdy svědek měl za to, že by byla hráči krácena odměna. Pokud šlo o docházku, tu určitě vedl trenér [jméno] [příjmení], ale bez toho by to nešlo, neměla ale formu hráči podepisované prezenční listinu nebo že by si v ní trenér hráče odškrtával. Pokud jde o docházku žalobce, k té se svědek nemohl vyjádřit, ale nebyla 100% neměl, měl tam i snad nějaké zranění, šlo snad o kotník, blíže se ke zranění žalobce svědek vyjádřit nemohl. Uvedené sezóna se ale úplně nepovedla, tak byla opakovaně řešena výkonnost týmu, kdy ve smlouvách jako hráči měly ujednání, dle kterých mohly být odměny právě z tohoto důvodu kráceny. K tomu svědek dále uvedl, že si nevzpomíná, na to, že byl na krácení odměn byli upozorněni písemně, ale měli poradu s vedením klubu, a tam na to upozorněni byli. Krácení odměny bylo individuální, posuzuje se jednak výkonnost hráče, ale taky týmovost tzv. obecně úspěchy týmu. O písemné výtce udělené žalobci, dohodě uzavřené mezi účastníky řízení o vrácení přeplatku svědek neměl žádné povědomí. K výkonnosti žalobce svědek uvedl, že než začala sezona v rámci přípravy jevil jako dobrý hráč, ale jak začala sezona, řešil spoustu i osobních věcí např. bydlení, narození dítěte, kdy se mu jevilo, že házena pro něho prioritou nebyla. Dle svědka šla jeho výkonnost prostě dolů. Pak to začalo i gradovat, kdy už byl i hodně podrážděný na trénincích. Byl jednou z klíčových pozic, byl v obraně obránce 3, 4, což je základ obrany a v útoku byl jako pivot. Když tahle pozice fungovat nebude, bude to mít vliv na výkon týmu.

28. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že u žalovaného působil v sezoně 2018 2019 a 2019 2020 jako sportovní ředitel, kdy měl na starosti chod sportovního klubu a staral i o extraligu. Se žalobcem někdy se setkal přelomu červenec/srpen 2019, kdy v klubu začal působit před zahájením sezony, každý den byl na tréninku, kontroloval i docházku, řídil činnost klubu, byl nadřízený i trenéra. Pokud něco nebylo v jeho kompetenci, řešil to s panem [příjmení]. V rámci jeho kompetencí bylo i udělování výtek, kdy žalobci dal v polovině října 2019 výtku ústní, tyto se dávali např. po zápase, na tréninku, kdy jsem žalobci vytkl to, že klesá jeho výkonnost. Dle sdělení trenéra [příjmení] byly ústní výtky žalobci dávány i jím. Následně asi v listopadu 2019 dal žalobci jako kdy jediné osobě výtku písemnou. Svědek měl za to, že žalobce byl v souvislosti s udělenými výtkami byl dotčený, nevedlo ho to k motivaci, aby se své výsledky snažil zlepšit, přestal komunikovat a spíš ještě více polevil. Svědek v průběhu sezony také zjistil, že si žalobce našel brigádu, kdy prodával kebab, bylo to i z něho cítit. Měl za to, a to i od ostatních hráčů, že uvedené mělo vliv na výkonnost žalobce jako hráče. Svědek měl pocit, že žalobce o házenou ztratil zájem. Pokud šlo o písemnou výtku, předvolal si žalobce do kanceláře, nikdo jiný tam nebyl, kde mu výtku dal v písemné formě, řekl mu, ať si to prostuduje, protože to bylo v českém jazyce, kdy důvodem výtky bylo, že nechodil na tréninky, kdy se neomluvil a právě ta klesající výkonnost. Tuto výtku si vzal a odešel. Žalobce odmítl tuto výtku podepsat, měl ji vrátit podepsanou, ale k tomu už nebyla příležitost, neboť v prosinci 2019 skončila podzimní sezona, pak byly Vánoce a pak byl Covid. Na kopii výtky, co zůstala v kanceláři jsem napsal, že ji odmítl převzít. Protože byl se žalobcem v každodenním kontaktu, tak navrhl už v prosinci s ním smlouvu ukončit, ale pan [příjmení] nechtěl, zastával se žalobce s tím, že to chce čas. Pan [anonymizováno] je velkorysý. Druhé vyhotovení písemné výtky zůstalo v kanceláři, ale protože pak bylo všechno zavřené, nemohlo se hrát a nebyl přístup do haly, tak se k ní a do kanceláře svědek již nedostal. Sezona 2019 2020 byla předčasně ukončena a pak na jeho místo nastoupil nový ředitel, byl to pan [příjmení], který byl současně i trenér. Vše bylo řešeno telefonicky. Docházku vedl taky trenér, měl na to měl takové listy, kdy tuto evidenci poté dával panu [příjmení], který měl rozhodovací pravomoc, a to ve vztahu k odměnám, kdy pokud mu něco nebylo jasné, tak se zeptal. Svědek se případně podíval se do svých záznamů, vedl si osobní blok, kdy si zaznamenal, kdo přišel a v jakém stavu. Vzhledem k tomu že byl na každém tréninku osobně i na zápasech, sledoval videa, byl seznámen, kdo byl přítomen a kdo ne. Žalobce měl problémy s docházkou, někdy na trénink nepřišel, neomluvené absence odmítl v podstatě zdůvodňovat. Zda byl žalobce zraněn, na to si svědek nevzpomněl. Ale protože se výkonnost žalobce (ani po výtkách) nezlepšovala, nemohl jej trenér pak nasadit do hry, dělal i základní chyby. Svědek neměl žádné informace o tom, že by byla mezi účastníky řízení uzavřena dohoda o vrácení přeplatku vyplacené odměny, ale slyšel, a bylo to i u jiných hráčů, že jim bylo vyplaceno více, než na co měli nárok a pak jim to mělo být měsíčně strháváno, ale u uzavření takovéto dohody nebyl. Žalobce česky neuměl, tvrdil to, ale měl za to, že některým povelů už rozuměl a bylo mu to předkládáno do angličtiny. Nikdy nezaznamenal, že by něčemu nerozuměl resp. že by se vyjádřil v tom smyslu, že něčemu nerozumí. Svědek měl ze žalobce pocit, že ztratil zájem, když měl podepsanou smlouvu, byl unavený, apatický, což měl svědek z doslechu. Odměny byl kráceny, neboť klub neměl výsledky a v tomto je pan [příjmení] přísný, kdy finanční prostředky a tedy i konečnou výši odměn měl v režii pan [příjmení], který byl taky přítomen zápasů, někdy i tréninků. Pokud jde o důvody krácení, tak ty byly uvedeny i ve smlouvách, Dle svědka byl pan [příjmení] v oblastí odměňování velkorysý, kdy v dané době se jednalo o tým, kde byli hráči placeni nejlépe.

29. Soud provedené důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.

30. Dle ust. § 1746 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen NOZ) zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv.

31. Dle ust. § 1746 odst. 2 NOZ strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

32. Dle ust. §1911 NOZ mají-li si strany navzájem plnit zároveň, může splnění požadovat jen ta strana, která sama dluh již splnila, nebo je ochotna a schopna splnit dluh současně s druhou stranou.

33. Dle ust. § 1765 odst. 1 NOZ dojde-li ke změně okolností tak podstatné, že změna založí v právech a povinnostech stran zvlášť hrubý nepoměr znevýhodněním jedné z nich buď neúměrným zvýšením nákladů plnění, anebo neúměrným snížením hodnoty předmětu plnění, má dotčená strana právo domáhat se vůči druhé straně obnovení jednání o smlouvě, prokáže-li, že změnu nemohla rozumně předpokládat ani ovlivnit a že skutečnost nastala až po uzavření smlouvy, anebo se dotčené straně stala až po uzavření smlouvy známou. Uplatnění tohoto práva neopravňuje dotčenou stranu, aby odložila plnění.

34. Dle ust. § 2006 odst. 1 NOZ stane-li se dluh po vzniku závazku nesplnitelným, zaniká závazek pro nemožnost plnění. Plnění není nemožné, lze-li dluh splnit za ztížených podmínek, s většími náklady, s pomocí jiné osoby nebo až po určené době.

35. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba není důvodná. V řízení bylo prokázáno a uvedené bylo mezi účastníky řízení nesporné, že mezi účastníky řízení byla dne 31.7.2019 uzavřena smlouva o spolupráci při výkonu sportovní činnosti ve smyslu ust. § 1746 odst. 2 občanského zákoníku. Tato smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1.8.2019 do 30.6.2023 (č.l. 6.)

36. Dle č.l. II. předmětné smlouvy se žalobce jako hráč zavázal vykonávat pro žalovaného jako klub zastoupeného jeho předsedou [titul]. [jméno] [příjmení] činnosti hráče házené způsobem a za podmínek stanovených smlouvou tj. k závazkům žalobce jako hráče podle čl. II smlouvy zejména patřila povinnost: a) vykonávat sportovní činnost pro klub s veškerým nasazením své síly a výkonnostních schopnost, b) učinit vše pro zachování a zvýšení své výkonnosti a sportovního úspěchu, c) a zdržet se jednání, které by poškodilo jeho výkon a/nebo dobrou pověst žalovaného s tím, že se zavázal zejména (nikoliv výlučně) zúčastňovat tréninků, soustředění, výcvikových táborů a utkání mužstev klubu, k nimž byl nominován; v této činnosti vynakládat podle svých možností a schopností patřičné úsilí k dosažení cílů sportovního kolektivu. V utkáních soutěžit čestně v souladu se zásadou fair play, znát a dodržovat pravidla hry a sportovní předpisy a dbát, aby nedocházelo ke škodám na zdraví; dále a dále dle č.l. 3 .1.2 podřídit se stanovenému časovému a organizačnímu režimu vyplývajícímu z účasti klubu v soutěžích a z přípravy na soutěže, dále např. dodržovat pokynů trenérů a členů realizačního týmu (č.l. 3 .1.3), pomáhat jim udržovat kázeň v klubu, vystupovat na veřejnosti v duchu morálních zásad, upevňovat dobré jméno a pověst klubu. Dle č.l. 3 .1.4 dále dbát o své zdraví a fyzickou kondici, dodržovat zásady denního režimu sportovce, správné výživy a životosprávy, hygieny, regenerace a rehabilitace, podrobovat se všem stanoveným léčebným procedurám a vyvarovat se použití dopingu tak, jak jej definuje Směrnice pro kontrolu a postih dopingu ve sportu v ČR. atd.

37. K závazkům žalovaného jako klubu podle čl. II smlouvy ve vazbě na č.l. V. smlouvy patřila povinnost: a) za tuto činnost poskytnout žalobci plnění, a to specifikovaná v č.l. V. smlouvy, zejména základní měsíční odměnu ve výši 30.000 Kč (č.l. 5) sládnou vždy do 20. dne následujícího měsíce (č.l. 5) b) sportovní obuv vybranou hráčem - 1 x za rok, c) sportovní výživa v rámci přípravy a utkání d) zdravotní materiál v rámci přípravy a utkání, e) možnost využití maséra klubu, možnost využívání regenerace v rámci sportovního areálu klubu, možnost využívání posilovny, sportovní materiál v rámci přípravy a mistrovských utkání (míče, dresy, a další...), 38. S ohledem na shora uvedený obsah vzájemných plnění byl smlouvou o výkonu sportovní činnosti ze dne 31.7.2019 založen mezi účastníky řízení vztah ve smyslu ust. § 1911 občanského zákoníku tj. vztah synallagmatický (č.l. II. smlouvy). Takto jsou označovány ty dvoustranné závazky, v nichž plnění obou stran je na sebe vzájemně vázáno (povinnost plnit je podmíněna současným protiplněním). Jde tedy nejen o vzájemnost práv a povinností, ale i o vzájemnou podmíněnost plnění tzn. žalobce se zavázal vykonávat činnost hráče házené, kdy se zavázal k výkonu sportovní činnosti pro žalovaného a žalovaný se zavázal za tuto činnost žalobci jako hráči zaplatit odměnu. Soud má za to, že v projednávané věci nelze vyjít z žalobcem předloženého rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 848/2006, kdy tento spor byl založen na jiném skutkovém základu, kdy nebyl sjednán výslovně závazek hráče k výkonu sportovní činnosti. Zde je třeba uvést, že žalobce v uzavřeném závazkovém vztahu vystupoval jako hráč, což je osoba, která se aktivně zúčastní hry na jedné ze dvou soupeřících stran respektive hraje (sportuje) v jednom ze dvou soupeřících družstev (mužstev). Jeho postavení na hřišti, jeho činnost a chování během hry, jeho vztah k ostatním hráčům, správnou výzbroj a výstroj (oblečení, dres, sportovní obuv apod.) vhodnou pro příslušný druh sportu obvykle podrobně předepisují platná sportovní pravidla daného sportu. V rámci projednávané věci se sám žalobce označil za profesionála. Soud má tedy za to, že jiný výklad smlouvy není možný tj. nebylo prokázáno tvrzení žalobce, že tomuto vznikl nárok na měsíční odměnu, bez ohledu na to, zda v daném měsíci vykonával sportovní činnosti.

39. K postavení profesionálních sportovců se vyjadřoval i Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 29. 11. 2011, čj. 2 Afs 16/2011-78, a to následovně:„ Značně specifický a ne zcela odpovídající koncepci zákoníku práce je rovněž způsob odměňování profesionálních sportovců, založený na podstatně odlišných východiscích než pracovněprávní úprava. Jestliže totiž je pro pracovní právo typické odměňování podle tarifů, odpracovaných hodin či splnění určitých úkolů, je koncepce hráčské smlouvy postavena zejména na motivační složce odměny (např. bonusy za dosažený počet bodů), doplněný velmi tvrdým systémem pokut za porušení hráčských povinností. V konečném důsledku se tak ve výši odměny sportovců působících v kolektivních sportech primárně nepromítá individuální osobní nasazení a počet„ odpracovaných hodin“, nýbrž zejména úspěšnost týmu jako celku, což - jak je dobře známo - je záležitost často dokonce i velmi nahodilá a ne vždy odpovídající jeho vlastní aktivitě.“ 40. V řízení bylo prokázáno a o uvedeném nebylo mezi účastníky řízení sporu, že žalobci příslušela dle č.l. 5 smlouvy odměna ve výši 30.000 Kč měsíčně s tím, že za leden 2020 byla žalobci vyplacena částka ve výši 20.000 Kč, za únor 15.000 Kč. Odměna za březen – červen 2020 vyplacena nebyla, kdy bylo v souvislosti s proticovidovou situací nařízeno volno od poloviny března. Předmětem tohoto řízení byl tedy nárok žalobce na nevyplacenou odměnu pro období leden – červen 2020, která se sestávala z nedoplatku za leden 2020 ve výši 10.000 Kč, za únor 2020 ve výši 15.000 Kč a dále za březen 2020 až červen 2020 - 4 x 30.000 Kč tj. 120.000 Kč tj. celkem ve výši 145.000 Kč.

41. Pokud byla dne 2. 4. 2020 ze strany žalovaného předmětná smlouva vypovězena, a to s účinností k 31. 5. 2020, dospěl soud po provedeném dokazování k závěru, že tato výpověď nebyla platná a účinná, a to vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno, že by ve smyslu č.l. 6 smlouvy byl žalobce písemně upozorněn na porušování svých závazků dle č.l. 6 .4.1. smlouvy nebo že by byl za porušení svých povinností pravomocně disciplinárně potrestán podle č.l. 6 .4.2 smlouvy. Nebyla předložena jakákoliv listina uvedené prokazující, kdy soud má za to, že v tomto ohledu je výslech svědka [jméno] [příjmení], dostačující. Kdy jeho tvrzení o písmenné výtce nebylo nikým v rámci dokazování potvrzeno. Soud má za to, že žalovaný neprokázal svá tvrzení stran udělené písemné výzvy žalobci před zasláním výpovědi ze dne 2.4.2020 ve smyslu č.l. 6 .4.

1. či 6.4.

2. Navíc k tomu soud uvádí, že ve výpovědi smlouvy ze dne 2.4.2020 nebylo uvedené ani tvrzeno, kdy výpověď byla dávána toliko s ohledem na situaci související s pandemií COVID 19, a jejím nejasným dalším vývojem, stejně jako s ohledem na příchod nového trenéra a vzhledem k jeho představám o formování a složení týmu v nové sezoně, což ovšem nejsou důvody uvedené v č.l. 6 smlouvy, pro které by byl žalovaný jako klub oprávněn smlouvu ze dne 31.7.2019 vypovědět. Z uvedeného je tedy zřejmé, že výpověď nebyla dána nyní žalovaným tvrzeného důvodu dle bodu 6.4.

1. Na uvedeném nemění nic ani skutečnost, že sám žalobce v rámci své výpovědi uvedl, že po obdržení výpovědi v dubnu 2020 klub navštívil jen, aby si vzal své věci, a bral věc za ukončenou, když následně bylo prokázáno, že žalovanému sdělil (email ze dne 8.7.2020, výzvy ze dne 9.7.2020, ze dne 24.9.2020), má za to, že závazkový vztah trvá.

42. Předmětný závazkový vztah založený smlouvou ze dne 31.7.2019 byl ukončena na základě výpovědi ze dne 23.12.2020, kdy o naplnění důvodů této výpovědi není dále pojednáváno, neboť uvedené nebylo předmětem sporu, kdy však tato skutečnost není žalobcem rozporována, tudíž soud má za to, že je nesporné, že závazkový vztah mezi účastníky řízení zanikl, a to na základě výpovědi ze dne 23.12.2020.

43. Soud se tedy v rámci projednávané věci zabýval, zda byly naplněny důvody pro krácení sjednané odměny a tudíž, zda má žalobce na její vyplacení nárok. K tomu je třeba uvést, že bylo prokázáno, že v č.l. V. smlouvy byly podrobně upraveny podmínky, za kterým bylo možno ze strany žalovaného odměnu žalobce jako hráče krátit. Dle č.l. 5 smlouvy byla v případě omluvené absence hráče na tréninku, který byl povinný, odměna krácena dle skutečné docházky v procentech s tím, že soud uvádí, že na uvedený článek se nevztahovalo omezení o max. možném krácení dle č.l. 5 smlouvy, dle kterého maximální výše krácení dle č.l. 5, 5.6, 5.7, 5.8 a 5.9 je do výše 50% základní měsíční odměny, vyjma volna, kdy toto může být krácena odměna až o 100%.

44. V řízení bylo prokázáno, že vedení evidence docházky, kdy nebyla zjištěna její přesná podoba, byla v pravomoci trenéra, kterým byl v rozhodném období [jméno] [příjmení], který následně tyto podklady předával [titul]. [příjmení], v rámci jehož pravomoci (mimo jiné jako majitele žalovaného) bylo rozhodování o odměnách resp. jejich krácení či navýšení nad rámec sjednaného rámce. V řízení bylo jednoznačně na základě výslechu svědků prokázáno, že účast na tréninku byla povinna, kdy neúčast musela být omluvena, ať již se jednalo o důvody zdravotní či rodinné. Neexistovalo, že by se hráč na trénink bez omluvy nedostavil. Žalobce v rámci projednávané věci nesouhlasil s evidencí docházky resp. z rozsahem jeho absencí, které byly v rámci tohoto řízení prokázány přehledy docházek, nebyl v řízení prokázán opak tj. neunesl žalobce břemeno důkazní tzn. nebyl předložen jakýkoliv důkaz, že evidence docházky neodpovídala realitě tj. tvrzení žalobce, v tomto směru zůstalo neprokázáno. V řízení bylo prokázáno, že docházku evidoval trenér, kdy nebyl důvod pochybovat o její správnosti.

45. V řízení bylo prokázáno, že za listopad 2019 byla docházka žalobce 100%, za prosinec 2019 bylo zjištěno, že docházka žalobce byla v rozsahu 92,9%, kdy žalobce měl omluvenu neúčast dne 9.

12. Uvedené není pro projednávanou věc s ohledem na předmět sporu rozhodující, kdy tyto důkazy toliko dotvořily skutkových stav věci. V řízení bylo prokázáno, že docházka žalobce v lednu 2020 činila 47,6% tj. žalobce měl omluveno 10 absencí ve dnech od 21.1 do 31.1 a jednu absenci neomluvenou dne 13.1 z celkem 21 dní, docházka žalobce v únoru 2020 činila 75% tj. žalobce měl omluveny 2 absence ve dnech 17-18.2 z celkem 20 dní, docházka žalobce v březnu 2020 činila 22,7% tj. žalobce měl omluveno 17 absencí ve dnech od 2.3. do 9.3 a poté od 16.3 do 31.3 z celkem 22 dní. V souladu s č.l. 5 smlouvy byla tedy základní měsíční odměna ve výši 30.000 Kč krácena dle skutečné docházky v procentech.

46. Dále je třeba odkázat na č.l. 5 smlouvy, kdy odměna je krácena i v případě neuspokojivých výsledků extraligového týmu, či poklesu výkonnosti hráče, a to ve vazbě na č.l. 5, kdy z tohoto důvodu mohlo být krácení max. v rozsahu 50%. Zde bylo prokázáno, že výsledky klubu v dané sezóně 2019 2020 nebyly uspokojivé (svědci [anonymizováno], [příjmení], žalovaný – [titul]. [příjmení]), s tím, že hráči byli srozuměni s tím, že odměny budou kráceny i z tohoto důvodu, kdy uvedené jednak vyplývalo i z uzavřených smluv. V rámci své výpovědi žalobce nepopřel, že se v rámci tréninků a po zápasech ze strany trenéra či vedení žalovaného vyskytly výtky stran kvality hry či výkonnosti, kdy měl za to, že tyto směřovali k týmu. Současně uvedl, že výkony jednotlivých hráčů byly hodnoceny na tréninku po zápase tj. z uvedené tedy vyplývá, že takto bylo postupováno i vůči žalobci tzn. existovala zpětná vazba stran hodnocení vlastní výkonnosti hráče. Bylo prokázáno, že i když žalobce nemluvil česky, bylo mu vše tlumočeno do angličtiny, kdy nebylo prokázáno, že by žalobce v rámci svého působení u žalovaného něčemu neporozuměl, ostatně uvedené ani žalobce netvrdil. Navíc bylo prokázáno, což připustil sám žalobce, že ve smlouvě byla sjednána možnost krácení odměny v důsledku neuspokojivých výsledků týmu, ale žalobce měl za to, že ne v takové míře.

47. Soud má po provedeném dokazování za prokázané, a to zejména na základě výslechů svědků, jakož i listinných důkazů, že v předmětném období se výkonnost žalobce jako hráče od uzavření smlouvy snižovala, zvyšovala se absence žalobce na trénincích, žalobce byl nepřipraveným, nesoustředěním, kdy v důsledku toho, že žalobce zastával jednu z klíčových pozic, kdy v obraně byl na pozici obránce 3,4 a v útoku působil jako pivot, mělo uvedené vliv i na výkon týmu, kdy výsledky týmu byly neuspokojivé. Bylo prokázáno, že žalobce rovněž řešit svoji osobní situaci, kdy se mu narodilo dítě.

48. Bylo prokázáno, že byť hráči nedostávali výplatní pásky, pokud nesouhlasili s výší odměny, mohli se obrátit na vedení žalovaného – [titul]. [příjmení], kdy jim bylo krácení odměny odůvodněno, kdy toto odůvodnění se poskytovalo ústně. Žalobce se takto na žalovaného obrátil opakovaně, kdy žalobce měl i informace o tom, že i jiným hráčům jsou odměny kráceny.

49. Pokud jde tedy o odměnu za leden 2020, která dle č.l 5.1 smlouvy činila 30.000 Kč, tato byla dle č.l. 5 zkrácena podle skutečné docházky žalobce, která činila 47,6% tj. žalobce měl nárok na odměnu ve výši 14.280 Kč (30.000 Kč * 0,476); (žalovaný uvádí 14.286 Kč). Následně došlo dle č.l. 5 smlouvy ke krácení o 5.000 Kč v důsledku neuspokojivých výsledků a výkonnosti klubu s tím, že toto krácení mohlo být max. v rozsahu 50% měsíční odměny (č.l. 5 smlouvy) tj. v rozsahu 7.140 Kč. Nárok žalobce činil v lednu 2020 částku ve výši 9.280 Kč (14.286 Kč dle docházky – 5.000 Kč), kdy bylo prokázáno, že za leden 2020 žalovaný vyplatil žalobci částku ve výši 20.000 Kč tj. žalobci bylo bez právního důvodu vyplaceno o částku 10.720 Kč více tj. žalobce nemá nárok na doplatek za leden 2020 ve výši 10.000 Kč.

50. Pokud jde tedy o odměnu za únor 2020, která dle č.l 5.1 smlouvy činila 30.000 Kč, tato byla dle č.l. 5 zkrácena podle skutečné docházky žalobce, která činila 75% tj. žalobce měl nárok na odměnu ve výši 22.500 Kč (30.000 Kč * 0,75). Následně došlo dle č.l. 5 smlouvy ke krácení o 7.500 Kč v důsledku neuspokojivých výsledků a výkonnosti klubu s tím, že toto krácení mohlo být max. v rozsahu 50% měsíční odměny (č.l. 5 smlouvy) tj. v rozsahu 11.250 Kč. Nárok žalobce činil v únor 2020 částku ve výši 15.000 Kč (22.500 Kč dle docházky – 7.500 Kč), kdy bylo prokázáno, že za únor 2020 žalovaný vyplatil žalobci částku ve výši 15.000 Kč tj. žalobce nemá nárok na doplatek za únor 2020 ve výši 15.000 Kč.

51. Pokud jde tedy o odměnu za březen 2020, která dle č.l 5.1 smlouvy činila 30.000 Kč, tato byla dle č.l. 5 zkrácena podle skutečné docházky žalobce, která činila 22,7% tj. žalobce měl nárok na odměnu ve výši 6.810 Kč (30.000 Kč * 0,227). V rámci období březen 2020 je třeba uvést, že žalobci nebylo vyplaceno nic a od [číslo] resp. 16.3.2020 bylo v souvislosti s průběhem pandemie Covid 19 nařízeno volno, kdy následně byl soutěžní ročník 2019 2020 předčasně ukončen.

52. Soud má za to, že č.l. 5 ve vztahu ke krácení odměny v době měsíců volna je třeba vyložit tak, že toto krácení činí až 100%, kdy toto se však vztahuje k volnu obecně, což vyplývá z formulace vyjma měsíců volna, kdy může být odměna krácena až o 100%, kdy uvedené je v samostatné větě. Č.l 5.5, 5.6, 5.7, 5.8 a 5.9. samostatně upravují důvody krácení odměny, kdy k těmto důvodům je v č.l. 5 speciálně uveden rozsah krácení do výše 50% základní měsíční odměny. Volně upraveno není samostatným článkem a proto, je toliko č.l. 5 uvedeno, že i v období volna (např. i období mezi jednotlivými sezónami) je možno odměnu krátit, a to až o 100%.

53. Soud má za to, že pokud bylo ze strany žalovaného tvrzeno, že byla mezi účastníky řízení ústně uzavřena dohoda o vrácení přeplatku ve výši 10.720 Kč resp. 10.500 Kč má soud za to, že uzavření této dohody nebylo prokázáno, žalobce ji popřel, kdy žádný ze slyšených svědků její uzavření nepotvrdil. Současně však žalovaný v rámci své obrany navrhl započtení této částky na nárok žalobce. Vzhledem tedy k tomu, že žalobci bylo v lednu 2020 vyplaceno více než 10.720 Kč, než kolik činil jeho oprávněný nárok na měsíční odměnu, tyto prostředky soud po přepočtu započetl na březen 2020 tzn. částku ve výši 6.810 Kč, tj. žalobci bylo vyplaceno více než dle smlouvy činil jeho nárok, a proto mu nárok na vyplacení odměny za březen 2020 ve výši 30.000 Kč nepřísluší.

54. Pokud jde o odměnu za duben 2020 – červen 2020 (3 x 30.000 Kč) tj. vyplacena nebyla z důvodu volna v souvislosti s proticovidovou situací, kdy soud má za to, že její nevyplacení nebylo v rozporu s dobrými mravy, kdy v daném období byly do obdobné situace jako žalobce, který zůstal bez příjmu, uvrženi i ostatní hráči, i lidé z různých sektorů např. kultury, pohostinství atd. a to v důsledku vyšší moci a vládních opatření. Dále soud uvádí, že dle č.l. 5 smlouvy mohla být odměna v případě volna krácena až o 100%.

55. K otázce dobrých mravů soud uvádí, že Ústavní soud již např. v usnesení ze dne 26. 2. 1998 sp. zn. II. ÚS 249/97 definoval dobré mravy jako souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti. Tento obecný horizont, který vývojem společnosti rozvíjí i svůj morální obsah v prostoru a čase, musí být posuzován z hlediska konkrétního případu také právě v daném čase, na daném místě a ve vzájemném jednání účastníků právního vztahu. Jinými slovy řečeno Ústavní soud ustáleně považuje korektiv dobrých mravů za souhrn etických, obecně uznávaných a zachovávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti (srov. nález ze dne 12. 3. 2001 sp. zn. II. ÚS 544/2000 či bod 32 nálezu ze dne 14. 11. 2017 sp. zn. I. ÚS 3391/15. Přitom § 3 odst. 1 starého občanského zákoníku, či § 6 a 8 občanského zákoníku může vystupovat jako nejzazší korektiv autonomie vůle (srov. bod 29 nálezu ze dne 2. 5. 2019 sp. zn. II. ÚS 3101/18 Ústavní soud v nálezu ze dne 28. 8. 2001 sp. zn. I. ÚS 528/99 uvedl, že úvaha soudu při použití korektivu dobrých mravů musí vycházet z okolností konkrétní věci a musí být podepřena konkrétními zjištěními. Pojem„ dobré mravy“ totiž nelze vykládat pouze jako soubor mravních pravidel užívaných jako korektiv či doplňující obsahový faktor výkonu subjektivních práv a povinností, ale jako příkaz soudci rozhodovat v souladu s ekvitou (srov. např. nález ze dne 6. 9. 2005 sp. zn. I. ÚS 643/04).

56. Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu se ohledně otázky rozporu výkonu práva s dobrými mravy (§ 3 odst. 1 občanského zákoníku ve znění do 31.12.2013) konsolidovala v názoru, že se jedná o právní normu s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. o právní normu, jejíž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem, a která tak přenechává soudu, aby ji podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností (srovnej např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2015, sp. zn. 22 Cdo 4755/2014, či ze dne 1. 2. 2017, sp. zn. 28 Cdo 5246/2015, jakož i jeho usnesení ze dne 5. 12. 2002, sp. zn. 21 Cdo 486/2002, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3838/2014). Judikatura lpí především na patřičně podloženém, jasném a přesvědčivém závěru o rozporu (či souladu) výkonu práva s dobrými mravy, jenž je učiněn na základě komplexního zhodnocení všech rozhodných okolností dané věci (k tomu viz kupř. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 1. 11. 2006, sp. zn. 26 Cdo 3084/2005, ze dne 11. 11. 2014, sp. zn. 28 Cdo 555/2014, a ze dne 3. 3. 2015, sp. zn. 28 Cdo 4791/2014, dále pak též usnesení Ústavního soudu ze dne 3. 1. 2007, sp. zn. III. ÚS 729/06). Podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu dále platí, že pro závěr, že je výkon práva v rozporu s dobrými mravy, není relevantní zavinění jednajícího, resp. vědomí takového rozporu s dobrými mravy (srov. např. rozsudek ze dne 27. 11. 2013 sp. zn. 25 Cdo 4209/2011 či ze dne 17. 3. 2014 sp. zn. 28 Cdo 4180/2013).

57. S ohledem shora uvedenou judikaturu soud neshledal jednání žalovaného v rozporu s dobrými mravy, a to s ohledem na okolnosti případu právě v souvislosti s pandemií koronaviru – COVID 19.

58. Vypuknutí pandemie koronaviru – COVID 19 a s tím související vládou a Ministerstvem zdravotnictví vyhlášený nouzový stav, a to usnesením vlády České republiky č. 194 na dobu od 14.00 hodin dne 12. března 2020 na dobu 30 dnů, jeho prodlužování a následně vydávaná opatření od března 2020 byly nové, náhlé, neočekáváné skutečnosti, vždy reagující na aktuální vývoj situace vnitrostátní, mezinárodní, a to také v souvislosti se zahlceností systému zdravotnictví v nemocničních zařízeních. Uvedené je obecně známou skutečností tj. jedná se skutečnosti objektivizované, do značné míry nesporné, které se v soudním zásadně nedokazují. K omezení sportovních aktivit a sportovních soutěží tedy došlo neočekávaně, bez možnosti se na tuto situaci připravit, a to pro všechny zúčastněné. Dále soud uvádí, že důsledky spojené s epidemií koronaviru (odměna pro období od 16.3.2020 do června 2020) založily podstatnou změnu okolností ve smyslu § 1765 občanského zákoníku. Toto ustanovení stanoví, že dojde-li ke změně okolností tak je podstatné, že změna založí v právech a povinnostech smluvních stran zvlášť hrubý nepoměr znevýhodněním jedné z nich buď neúměrným zvýšením nákladů plnění, anebo neúměrným snížením hodnoty předmětu plnění, má dotčená strana právo domáhat se vůči druhé straně obnovení jednání o smlouvě nebo se dokonce i soudně bránit a požadovat změnu nebo zrušení smlouvy ve smyslu § 1766 občanského zákoníku. V projednávané věci tedy v souvislosti s covidovými opatřeními, nouzovým stavem, došlo k takové změně okolností, které žalovaný nemohl rozumně ani předpokládat ani ovlivnit, kdy uvedená skutečnost nastala až po uzavření smlouvy. Nebylo v moci žalovaného umožnit žalobci plnění jeho povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy, kdy po žalovaném nelze spravedlivě požadovat, aby žalobci vyplatil odměnu bez jeho protiplnění. Pro úplnost soud uvádí, že jde o obecně uplatnitelnou výjimku ze zásady pacta sunt servanda, reagující na zvlášť závažný dopad změn vnějších okolností do obsahu závazku. Dojde-li v jejich důsledku k neobvykle vážnému narušení rovnováhy v právech a povinnostech stran, nabízí zákon určitý mechanismus přizpůsobení, adaptace závazku na tyto změněné podmínky. Soud má za to, že v projednávané věci byly právně v důsledku vypuknutí pandemie koronaviru – COVID 19 splněny kumulativně podmínky nutné pro aplikaci ust. § 1765 občanského zákoníku, a to: ; existence změny okolností, ; nepředvídatelnost této změny, ; neovlivnitelnost změny, ; nepřevzetí rizika změny na sebe, ; vznik zvlášť hrubého nepoměru v právech a povinnostech, ; příčinná souvislost mezi změnou a vznikem zvlášť hrubého nepoměru.

59. Dále soud má za to, že je ve věci možno aplikovat ust. § 2006 občanského zákoníku s tím, že právě s ohledem na mimořádné okolnosti související s pandemií koronaviru – COVID 19, došlo k zániku po vzniku pro nemožnost plnění, a to pro období, za které měla být vyplacena odměna od 16.3.2020 do června 2020. Dle rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. ÚS II. ÚS 209/96 stalo-li se plnění nemožným v době existence závazku, závazek zaniká, a to okamžikem, kdy nemožnost nastala. V daném případě se jedná o objektivní nemožnost plnění.

60. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2007, sp. zn. 21 Cdo 560/2006 musí soud při důkazu výpovědí svědka vyhodnotit věrohodnost výpovědi s přihlédnutím k tomu, jaký má svědek vztah k účastníkům řízení a k projednávané věci a jaká je jeho rozumová a duševní úroveň, k okolnostem, jež doprovázely jeho vnímání skutečností, o nichž vypovídá, vzhledem ke způsobu reprodukce těchto skutečností a k chování při výslechu (přesvědčivost, jistota, plynulost výpovědi, ochota odpovídat na otázky apod.) a k poznatkům, získaným na základě hodnocení jiných důkazů (do jaké míry je důkaz výpovědi svědka souladný s jinými důkazy, zda jim odporuje, popřípadě zda se vzájemně doplňují); celkové posouzení z uvedených hledisek pak poskytuje závěr o pravdivosti či nepravdivosti tvrzených (prokazovaných) skutečností. Pokud v projednávané věci vypovídali spoluhráči žalobce [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] (činný do března 2020), bývalý sportovní ředitel [jméno] [příjmení], je třeba uvést, že soud nemá za to, že by jmenovaní vypovídali s úmyslem žalobci jakkoliv poškodit, v rámci svých výpovědí vypovídali plynule, nezaujatě a přesvědčivě, kdy opakovaně uváděli, že např. hodnocení výkonnosti žalobce jim z jejich pozice nepřísluší. Soudu toliko přednášeli svůj vlastní pohled na věc, a to zejména z hlediska hráče a plnění jeho povinností, jakož i praktického fungování týmu. Navíc v době rozhodování soudu svědci [příjmení] i [příjmení] nebyly již u žalovaného jakkoliv angažování. Pokud šlo o svědka [jméno] [příjmení], tento měl žalobce jako hráče toliko následovaného v rámci jeho předchozího působení v jiném klubu, se žalobcem nikdy osobně nejednal, není tedy ani u tohoto svědka důvod pochybovat o věrohodnosti jeho výpovědi. Soud má za to, že výpověď svědků v kontextu s listinnými důkazy, jakož i samotnými výpověďmi účastníků řízení jsou ve vzájemném souladu.

61. S ohledem na výše uvedené skutečnosti tedy soud podanou žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl.

62. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. s tím, že plně úspěšnému žalovanému byla přiznána náhrada nákladů v plné výši 113.256 Kč a žalobci bylo uloženo zaplatit náklady řízení v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalovaného který jej v tomto řízení zastupoval.

63. Tyto náklady se sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. z tarifní hodnoty ve výši 145.000 Kč Náklady řízení se tedy sestávající: z částky 6.900 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 6.900 Kč za sepis vyjádření k žalobě ze dne 7.4.2021 dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., z částky 6.900 Kč za účast u jednání dne 4.5.2022 dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., z částky 6.900 Kč za doplnění k výzvě soudu ze dne 3.6.2021 dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., z částky 6.900 Kč za účast u jednání dne 27.7.2022 dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., z částky 6.900 Kč za sepis vyjádření k výzvě soudu ze dne 15.8.2022 dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., z částky 6.900 Kč za účast u jednání dne 19.9.2022 dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., z částky 6.900 Kč za účast u jednání dne 22.2.2023 dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., kdy toto trvalo od 12:00 do 15:30 hodin tj. 2 x 6.900 Kč – 13.800 Kč, částky 6.900 Kč za sepis závěrečného návrhu ze dne 29.3.2023 dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., z částky 6.900 Kč za účast u jednání dne 5.4.2023 dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., včetně 13 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. tj. 3.900 Kč, 21% DPH z částky ve výši 93.600 Kč ve výši 19.656 Kč.

64. Výrok IV. je odůvodněn ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., kdy soud ČR – Městskému soudu v Brně přiznal náhradu nákladů, která přestavuje částku, kterou stát prostřednictvím zdejšího soudu zaplatil ustanovenému tlumočníkovi [titul]. [anonymizováno] [celé jméno tlumočníka] za tlumočení žalobci v rámci jednání konaného dne 19.9.2022 ve výši 1.980 Kč, kdy usnesení vyhlášené při daném jednání nabylo právní moci dne 19.9.2022 s tím, že tlumočné bylo vyplaceno dne 29.9.2022.

65. Lhůta k plnění je odůvodněna ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.